Výpis všech autorů

Karel Hora

Narozen 7.6.1901 v Brně, zemřel 7.5.1942 v koncentračním táboře Mauthausen . Doc. MUDr., profesor anatomie, též práce ze skautské tělesné výchovy.

Karel Höfler

Autor kuchařských knih.

Karel Hoffmeister

Karel Hoffmeister byl český klavírista a pedagog, profesor klavírní hry. Je také autorem prací v oboru hudby a biografií hudebních skladatelů. Vystudoval gymnázium v Praze, zároveň byl krátce žákem B. Jeremiáše na Waňousově škole, potom navštěvoval pražskou filozofickou fakultu a zároveň pražskou varhanickou školu a klavír . Pak působil jako varhaník u trinitářů ve Spálené ulici a učitel hudby – nejprve v Lublani a pak na pražské konzervatoři . Zde přednášel hlavně teorii, dějiny hudby a klavír, šestkrát byl jejím rektorem . Na konzervatoři působil přes čtyřicet let, mimo jiné zde zavedl výuku clavicembala. K jeho žákům patřili Josef Páleníček, Jaromír Weinberger, Věra Řepková, Vilém Petrželka, František Rauch, Otakar Vondrovic, Miroslav Klega, Jindřich Jindřich nebo Oskar Moravec. Uplatnil se jako klavírista – byl zakladatelem a klavíristou Českého tria – a jako redaktor především v redakci Hudební revue, odborný spisovatel a skladatel několika klavírních skladeb. Redigoval různé sborníky a je autorem odborných studií, knih a článků. Je autorem monografií o životě a díle Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany , Josefa Kličky , Jana Kubelíka , Vítězslava Nováka aj. Rovněž napsal publikaci Klavír o nástroji a hráči, o klavírní hře, o pedagogice a literatuře. Interiér jeho bytu navrhl v roce 1902 ...

Karel Herbst

Karel Herbst je emeritní pomocný biskup pražský a salesián. V osmdesátých letech hlavní organizátor salesiánských chaloupek, prázdninových akcí pro děti v rámci podzemního fungování církve. Mezi jejich účastníky byl známý pod jménem Kája. 19. února 2002 byl jmenován a 6. dubna 2002 ustanoven pomocným biskupem pražské římskokatolické ardidiecéze. Od 1. prosince 2016 se na vlastní žádost stal emeritním biskupem. V roce 1960 dokončil vyučení elektromechanikem elektrických lokomotiv a osm let tuto práci vykonával v lokomotivním depu Praha-střed, při zaměstnání odmaturoval na gymnáziu Přípotoční v Praze-Vršovicích. V 1968–1973 absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. 23. června 1973 přijal kněžské svěcení od kardinála Tomáška. V letech 1973–1974 působil jako kaplan v Mariánských Lázních, v letech 1974–1975 na Svaté Hoře u Příbrami. 6. ledna 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti za to, že při čtení vánočního pastýřského listu vynechal větu o tom, že oslavíme 30. výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou. Od února 1975 až do srpna 1986 pracoval v podniku Úklid jako čistič výkladních skříní, podobně jako pozdější kardinál Miloslav Vlk, salesiáni Jan Vývoda a Václav Komárek nebo evangelický duchovní Svatopluk Karásek. 11. září 1976 složil doživotní sliby v kongregaci Salesiánů Dona Boska. V letech 1974–1986 se věnoval pořádání salesiánských chaloupek, prázdninových akcí pro děti v rámci podzemního fungování salesiánské kongregace. V prvních letech jezdil přímo jako vedoucí i na několik turnusů, v osmdesátých letech jako hlavní organizátor. V letech 1979 a 1981 došlo k odhalení některých „chaloupek“ Státní bezpečnosti a k sérii výslechů a domovních prohlídek. V dalších letech byl z bezpečnostních důvodů počet účastníků na jednu akci omezen na 12 a využívány byly už jen objekty na samotách mimo obce. V roce 1986 se konalo během prázdnin 64 takových čtrnáctidenních pobytů. Od září ...

Karel Hausenblas

Karel Hausenblas byl český jazykovědec, bohemista, profesor českého jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se stylistikou.

Karel Haloun

KAREL HALOUN studoval Střední odbornou školu výtvarnou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou . Zabývá se převážně grafickým designem, plakátovou tvorbou, obaly na CD a logotypy. Věnuje se také knižním úpravám . Je autorem ilustrací , koláží, kreseb, tisků a objektů, spoluautorem interiéru pražské restaurace Kuře v hodinkách, podílel se i na výzdobě pražského Junior klubu Na chmelnici. Pracoval na obalech hudebních nosičů pro samizdatovou edici + - zvuk, Panton, Supraphon, Sony Music Bonton, Monitor EMI, BMG, Polygram, Indies, Anne rec., Black Point, Lotos, Wolf rec. a Globus International. Vystavoval doma i v zahraničí. Je členem TypoDesignClubu a nehrajícím členem skupin Jasná páka a Hudba Praha. V Kritické Příloze RR a Revolver Revui publikoval kriticky zaměřené texty. Např. v č. 66/2007 doprovodný text o typografickém projektu Tomáše Brousila, nazvaném Smuteční oznámení. Spolu s Luďkem Kubíkem byl představen v rubrice Z dílen grafiků v Revolver Revui č. 53/2003. Dále přispěl například textem o práci Stefana Sagmeistera v č. 58/2005, v č. 59/2005 o výstavě Vojtěcha Preissiga, v č. 62/2006 o výstavě The Pope smoked dope, č. 64/2006 je s ním otištěn rozhovor, v č. 65/2006 pojednání o práci výtvarnice Catheriny Zask a, v č. 66/2006 o práci Tomáše Brousila a v č. 69/2007 recenze výstav Neo Raucha a Veroniky Richterové a Michala Cihláře.

Kamila Hladká

Narozena 1981. Mgr., Ph.D., literární vědkyně, bohemistka, redaktorka nakladatelství Jota, autorka literárněvědných prací, též autorka knihy Ovocné moučníky.

Juraj Hradský

* 2. júl 1953, Cífer Slovenský výtvarník a publicista. Žije a tvorí v Bratislave. Inklinovanie k histórii a neskôr k vojenskej histórii a histórii chladných zbraní ovplyvnilo aj jeho výtvarné zameranie. Niektoré odborné publikácie si i sám ilustroval a podieľal sa aj na ilustrovaní kníh z rôznych vydavateľstiev. Výtvarne spracoval návrhy na šabľu dôstojníkov Pluku čestnej stráže prezidenta SR, ktorá nesie názov M-1998 . Z jeho autorskej dielne pochádzajú aj výtvarné návrhy zbraní pre Čestnú stráž prezidenta SR - Historickú jednotku v dobových uniformách. Tu vytvoril návrhy pušky s kresadlovou zámkou a bodákom, patróntašky a šable pre dôstojníkov, ktoré boli prispôsobené dobovej husárskej uniforme a reprezentačnej funkcii tejto jednotky. Boli tiež zrealizované výtvarné návrhy mečov, šablí, tesákov, nožov, či dýk pre rôzne inštitúcie a záujemcov z radov zberateľov. Jeho publicistická činnosť je pomerne pestrá. Odbornými článkami o histórii chladných zbraní, či o vojenských osobnostiach v histórii Slovenska prispieva do odborných časopisov na Slovensku i v Čechách. Je členom Československej Napoleonskej spoločnosti so sídlom v Brne, Medzinárodnej Napoleonskej spoločnosti so sídlom v Montreale, Slovenskej genealogickej a heraldickej spoločnosti, Slovenskej muzeálnej spoločnosti. Publikácie: * História fabriky Wlaszlovits v Štóse * Európske chladné zbrane dlhé * Európske chladné zbrane krátke * Japonský meč - mýty, legendy a história * Čaro chladných zbraní , táto kniha bola preložená do českého a poľského jazyka * Napoleon a Bratislava 1805-1809 * Bratislavskí majstri kati * Rusovce, Oroszvár, Karlburg ,táto kniha bola vydaná k 800. výročiu prvej písomnej zmienky o obci * Jarovce, Villa Ban , táto kniha bola vydaná k 800. výročiu prvej písomnej zmnienky o obci...

Julia Heaberlin

Julia Heaberlin je novinářka, která před zahájením kariéry spisovatelky pracovala jako asistentka šéfre- daktora ve velkých metropolitních novinách. Editovala kriminální příběhy ze života, včetně série o vraždách náhodně vytipovaných dívek, které byly pohřbeny v mexické poušti. Vyrostla v Texasu a se svou rodinou žije poblíž Dallasu - Fort Worthu.

Jožka Husek

Narodil se na jižní Moravě,ale řadu let žije ve Zlíně.Dříve byla jeho tvorba rozseta v novinách a regionálním tisku.Významnější práce čekaly na vydání až po roce 1989,neboť v letech totality byl dlouhou dobu jen číslem A026999-politickým vězněm!! vyšly sbírky básní:NAVŽDY BUDE ZNÍT- a VYZNÁNÍ.Velmi úspěšná byla jeho novela -BAŤOVEC JAN TRECHA-i HUMORNÉ POVÍDKY Z PODLUŽÍ- Také rozsáhlejší romance o velké lásce japonské houslistky a českého lékaře -TEIKO-

Jozef Huka

Autor knih a učebnic o hydromechanice a mechanické technologii.

Josef Hvězda

Josef Hubáček

Josef Hubáček byl český letec, člen legendární akrobatické trojice Novák, Široký, Hubáček – mistrů světa v letecké akrobacii v předválečných letech. Vyučil se strojním zámečníkem v přádelně ve Kdyni, kde pracoval jeden rok po vyučení jako tovaryš, ale létání u něj nakonec stejně zvítězilo. 1. října 1928 byl jako osmnáctiletý přijat na vlastní žádost do Vojenské školy leteckého dorostu – oddílu pilotů v Prostějově a vycvičen jako pilot. K prvnímu sólovému letu se dostal v květnu 1929. Po absolvování školy byl 1. října 1930 přidělen k 1. leteckému pluku TGM – 32. letce v Chebu jako stíhací pilot v hodnosti svobodníka. Zde noví piloti nacvičovali akrobacii ve skupině, nálety na pozemní cíle, orientační lety, přelety, navigaci a další prvky výuky u bojové jednotky. K tomu patřily ještě obvyklé služby jako stráže, výcvik nováčků a další vojenské povinnosti. Velitelem chebského letiště byl mjr. Hamšík, šéfpilotem a šéfinstruktorem rtm. František Novák. Tehdy si Josef určitě nemyslel, že se později s Novákem stanou dobrými přáteli. V roce 1931 prošel i výcvikem ve střelbě v Malackách na Slovensku. Mimo bombardování cílů cvičil Josef a jeho kamarádi i střelbu na rukáv a letecké souboje. V této době opět prokázal své kvality a byl hodnocen velice kladně. Dne 1. října 1933 byl přemístěn ke cvičné letce Leteckého pluku 1 v Praze, kde vykonával službu pilota a učitele létání. Poté byl zařazen do kurzu létání podle přístrojů a létání v noci a současně přidělen ke 43. stíhací letce u Leteckého pluku 1 v Praze. Od dubna do září 1935 vykonával službu u Výzkumného technického leteckého ústavu v Letňanech. V roce 1932 pořádal aeroklub v Praze letecký den a Novák se ho chtěl také zúčastnit. Kromě své sólové akrobacie připravoval i skupinu pro akrobacii skupinovou, ale v té době mělo chebské letiště pouze tři instruktory a pro představení bylo potřeba pěti lidí. Dva piloti byli tedy vybráni přímo ze stíhací perutě, ti nejlepší skupináři ...

Josef Hrubý

Narozen 10. 5. 1932 v Černěticích u Volyně. Básník a překladatel z němčiny a slovenštiny, bibliografické práce, též výtvarník. Otec Josefa Hrubého byl cirkusový muzikant a kapelník. Hrubého vnuk Tomáš T. Kůs je básník. Hrubý studoval v letech 1947–1949 obchodní akademii ve Vimperku. V roce 1949 pracoval jako úředník ve Zbrojovce Strakonice a 1950 v tiskovém oddělení Ústřední rady odborů. Po působení v redakci pražského časopisu Směna a po vykonání vojenské služby se stal knihovnickým inspektorem v Sušici . V roce 1959 se stal ředitelem Městské knihovny v Plzni a v této funkci setrval až do roku 1969. V 60. letech studoval jako mimořádný posluchač dokumentaristiku na FAMU. Od roku 1970 pracoval v plzeňském Krajském středisku památkové péče. V roce 1985 odešel do důchodu.

Josef Hořjší

Josef Hobzek

Narozen 6.4.1908 v Hradci Králové, zemřel 15.6.1989 tamtéž. JUDr., kulturní historik a vlastivědný pracovník, práce historické a z oboru památkové péče, kustod pozůstalosti Josefa Pekaře a editor jeho spisů.

Josef Hladký

Josef Hladký je bývalý česko-německý plavec. Je několikanásobným medailistou z mistrovství Evropy. Narodil se v Praze a závodil za pražský klub Rudá Hvězda Praha . Díky své všestrannosti plaval zejména polohové závody. Z mistrovství Evropy 1981 si přivezl bronzovou medaili z polohového závodu na 200 m, kterou obhájil na dalším šampionátu v roce 1983 a přidal i bronz na dlouhé polohovce. V roce 1985 svou pozici na dvoustovce ještě vylepšil a skončil druhý. Po mistrovství světa v roce 1986 v Madridu opustil Československo a usídlil se v Německu. Přišel tak o možnost startovat na olympijských hrách 1988, předtím nemohl startovat na olympiádě 1984 vinou bojkotu socialistických zemí. Na olympiádě v Barceloně 1992 nastoupil v dresu Německa, na kratší polohovce skončil 32. Zlatou medaili vybojoval v roce 1991 na premiérovém sprintérském mistrovství Evropy v krátkém bazénu v polohovém závodě na 100 metrů.

Josée Hermsen

Nizozemská publicistka v oboru chovu koní. Začala chovat koně během svého pobytu v Malawi v Africe. Dnes má jednoho koně v GarderenVeluwe , v prostředí, které nabízí zejména mnoho možností pro vyjížďky v terénu. Jako jezdkyni ji nejvíce přitahuje rekreační ježdění, ale jako diváka ji můžete potkat na různých jezdeckých soutěžích a show.

John Hedgecoe

John Hedgecoe byl talentovaný fotograf, autor více než 30 knih krajin a portrétů příruček o tom, jak fotit. V roce 1965 založil katedru fotografie na královské fakultě umění Royal College of Art, kde působil jako profesor v letech 1975–1994 a emeritní profesor až do své smrti. V letech 1981–1994 byl prorektorem fakulty. Začal fotografovat jako teenager a studoval fotografii na Guildford Scool umění v rámci IFOR a Joy Thomas. Během své vojenské služby s RAF přispěl k leteckého fotografického průzkumu válečné bomby poškození. Po RAF v roce 1957 se stal fotograf pro časopis zaměstnanců Queen, kde jeho pověst výjimečné portrétní fotograf rostl skrz 1960 a kde zůstal až do roku 1972. Jeho netradiční, ale elegantní přístup k portrétování vedl k volné noze provize pro Observer, The Sunday Times a The Sunday Telegraph, fotil lidi jako Francis Bacon, Agatha Christie, Vita Sackville-West, John Betjeman, Ted Hughes, Stephen Hawking, David Hockney a Mary Quant. His pictures also illustrated features on fashion and architecture. Jeho obrazy také ilustrují funkce na módu a architektury. Byl dvakrát ženatý, nejprve s Julia Mardon, a pak v letech 2001 s Jenny Hogg, , má dva syny a dceru z prvního manželství. John Hedgecoe, fotograf, pedagog a spisovatel, se narodil 24. března 1932. Umřel na rakovinu 3. června 2010, ve věku 78 let

John Haywood

Historik.

Jo Henderson

Německá autorka románů žánru červené knihovny.

Jitka Hinková

Mgr., redaktorka .

Jiří Hudec

Jiří Hudec je český baskytarista a skladatel, známý především svou tvorbou v oblasti vážné hudby. Byl výraznou osobností České filharmonie, kde působil jako první basista. Hudcovy odborné znalosti přesahují rámec interpretační činnosti i do oblasti pedagogické, neboť se podílel také na výuce na Akademii múzických umění v Praze. Jeho přínos hudbě byl v průběhu let oceněn různými cenami a vyznamenáními.

Jiří Houdek

Mgr. Jiří Houdek , specializace filmová věda a scénáristika, novinář, redaktor společenskovědních periodik, autor životopisné monografie, detektivních příběhů, též televizní a rozhlasová publicistika a odborné překlady z ruštiny.

Jiří Hosnedl

Autor turistických publikací o Československu.

Jiří Hanke

Jiří Hanke je český dokumentární, portrétní a konceptuální fotograf. Fotografuje od roku 1973. Roku 1977 založil Malou galerii České spořitelny v Kladně, kterou vede jako kurátor. Hanke se narodil do rodiny úředníka berního úřadu a skladnice. Absolvoval kladenské gymnázium a poté usiloval o studium na Přírodovědecké fakultě UK. Zkoušky udělal, ale nebyl přijat pro vysoký počet zájemců. Nabídli mu možnost přejít na Vysokou školu zemědělskou v Praze-Dejvicích. Nabídku využil, školu však po roce opustil. Nastoupil do oddělení vymáhání nesplácených úvěrů kladenské spořitelny, kde pracoval až do důchodu dlouhých 41 let. Ve volném čase hrál na kytaru v beatové skupině Barclay a zabýval se folkovou hudbou. V roce 1972 vyhrál druhé místo v písničkářské soutěži O Ptáka Noha a měl společný koncert s Jaroslavem Hutkou. Své působení v oblasti hudby ukončil okolo roku 1976. Po roce 1968, kdy se oženil s výtvarnicí a fotografkou Jiřinou Hankeovou, začal z rozstříhaných novin a časopisů vytvářet koláže. Později tuto techniku opustil a plně se orientoval na sociální, dokumentární, portrétní a konceptuální fotografii. V roce 1977 založil a do současnosti vede Malou galerii České spořitelny v Kladně. Je autorem řady známých fotografických projektů, mj. portrétů rockových a jazzových interpretů s názvem Stop time, sociálně-dokumentárního souboru Lidé z Podprůhonu, konceptuálně zaměřených portrétních souborů Otisky generace, Podnikatelé a TV Image nebo dokumentárně-krajinářských projektů Ozvěny a Periferie. Jeho nejznámější řadou jsou Pohledy z okna mého bytu.

Jasna Hloušková

Narozena 12. 6. 1946 v Praze, zemřela 1. 12. 2002 tamtéž. Polonistka, práce a překlady z oboru.

Jaroslava Hájková

Jaroslava Hájková , absolventka filosofické fakulty Univerzity Karlovy obor čeština - pedagogika . Po skončení studií vystřídala mnoho zaměstnání, pracovala nejen jako učitelka a středoškolská profesorka, ale i jako vychovatelka, skladnice, nakladatelská redaktorka , novinářka . Publikovala mnoho literárních recenzí, esejů a fejetonů. V současné době působí jako šéfredaktorka nakladatelský Český spisovatel.

Jaroslav Hulák

Navstevoval gymnázium ve Vodranech, po maturite 1939 zacal studovat filozofii a dejiny umneni na Filozofické fakulte Univerzity Karlovy. Po uzavreni vysokých skol se vyucil knihkupeckým pracim, do ledna 1943 pracoval v nakladatelství Melantrich. Potom byl nasazen na práci do Nemecka , odtud uprchl a krátce pracoval v Liberci, ale byl znovu vrácen do Berlína, pozdeji do Forstu v Lubici. Tyto zivotní zkusenosti jej privedly k samostatnému studiu ruského jazyka, literatury i dejin.

Jaroslav Hospr

Autor publikací z oboru pohostinství a přípravy jídel.

Jaroslav Hornof

Jaroslav Horký

Narozen 1.12.1925 v Praze. MUDr., CSc., pracovník Ústavu pro výzkum výživy lidu, lékařské práce.

Jaroslav Hořejší

Narozen 4.9.1905 v Trhové Kamenici u Chrudimi, zemřel 24.11.1997. Prof., DRSc., vysokoškolský profesor, internista, biochemik, práce z oboru.

Jaroslav Hladík

Narozen 1933. Pedagog, učebnice a metodické materiály k výuce základů společenských a humanitních věd.

Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959. Studoval na Univerzitě Karlově, poté odešel na University College London, kde se zabýval fyzikální chemií. Zde získal titul bakaláře přírodních věd. V rámci postgraduálního studia se začal zajímat o elektrochemii. Jeho studia částečně přerušila první světová válka, kdy sloužil jako zdravotník. Po válce působil na Univerzitě Karlově, kde se v roce 1926 stal profesorem. Roku 1922 objevil polarografii, což je metoda používající měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Tímto způsobem se dají získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje. Výsledek se využívá při chemické analýze i při základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Pro urychlení zaznamenávání hodnot s japonským vědcem Šikatou zkonstruovali polarograf, který tyto křivky automaticky zaznamenával. Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody v roce 1959, kdy byl na Nobelovu cenu nominován již poosmnácté, získal Nobelovu cenu za chemii. Během druhé světové války, přestože v Protektorátu byly univerzity zavřené, mohl dále vědecky pracovat. Po válce byl vzhledem k tomuto povolení vědeckého výzkumu obviněn z kolaborace, která mu ovšem nebyla nikdy prokázána. V roce 1951 spoluzakládal Polarografický ústav, v jehož čele stál do roku 1963. Poté odešel ze zdravotních důvodů do penze. Zemřel v roce 1967 ve smíchovském sanatoriu. Byl ženatý s Marií, rozenou Kořánovou a měl dvě děti, Jitku Černou a Michaela Heyrovského , oba se věnovali vědecké činnosti v oblasti přírodních věd. Narodil se v Praze v rodině Kláry a Leopolda Heyrovských jako čtvrté z pěti dětí. Měl tři sestry, Kláru, provdanou za ...

Jaromír Herle

Jaromír Herle byl český hudební skladatel a sbormistr. V dětství byl žákem Josefa Förstera a Karla Förstera. Byli to děd a strýc Josefa Bohuslava Foerstera. Ve čtrnácti letech byl přijat na varhanickou školu v Praze, studoval u Františka Zdeňka Skuherského. U svého strýce, hudebního nakladatele Františka Augustina Urbánka se seznámil s předními českými hudebními skladateli: Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem, Josefem Bohuslavem Foersterem aj. Po absolvování školy, až do roku 1894, hrál na housle a lesní roh ve vojenské hudbě 28. pěšího pluku v Praze. Odešel do Srbska a stal se na další čtyři roky učitelem zpěvu na gymnáziu v Šabaci. Zde získal i první zkušenosti sbormistra smíšeného pěveckého sboru. Od roku 1898 působil v souboru Dvorní opery ve Vídni. Nejprve jako sborový zpěvák, ale hned následujícího roku se stal zástupcem sbormistra. Byl rovněž sbormistrem vídeňských pěveckých sdružení Lumír a Slovanský zpěvácký spolek. S Lumírem ve Vídni provedl kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka , Bouři Vítězslava Nováka , Českou píseň Bedřicha Smetany a Stabat Mater Josefa Bohuslava Foerstera. Ve Vídní nastudoval i Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a další české opery. Po vzniku Československé republiky se vrátil do Prahy a působil jako ředitel kůru,zpěvák, sbormistr a varhaník v řadě pražských chrámů. Ve spolupráci s vídeňskou Dvorní operou a sborem Lumír však pokračoval až do roku 1921. Vyvrcholením jeho kariéry se stal rok 1921, kdy byl jmenován sbormistrem Národního divadla, dirigentem činoherního orchestru a sbormistrem pražského Hlaholu. S tímto souborem provedl v Praze vrcholná díla českého i světového kantátového a oratorního repertoáru. Mimo jiné nastudoval Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena, Requiem Hectora Berlioze, Stabat Mater Antonína Dvořáka, či Kantátu o posledních věcech člověka Ladislava Vycpálka. Jako skladatel komponoval především...

Jana Hollanová

Překladatelka z angličtiny.

Jan Hozák

Narozen 22.12.1950 v Turnově. PhDr., historik v oboru dějin techniky, technického muzejnictví, autor výstav a publikací z oboru, pracovník Národního technického muzea v Praze.

Jan Hořejší

Jan Hořejší byl český průkopník skautingu, učitel, spisovatel a překladatel. Byl synem mechanika Aloise Hořejšího a švadleny Marie Strankmüllerové. Po brzké smrti otce na TBC žil s matkou v Klabavě u Rokycan. Nadaný Jan vystudoval nejprve reálné gymnázium v Rokycanech, kde byl jeho profesorem Bořivoj Müller. V letech 1906 až 1912 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandově a získal doktorát. Studia v Praze mu umožnila seznámení s dalšími osobnostmi, které měly vliv na jeho další život. Kromě profesorů to byl především spolužák Miloš Seifert. Po dokončení studií učil krátce na gymnáziu v Rokycanech, v letech 1913–1914 v Praze na Dívčím učitelském ústavu a od září 1914 v Učitelském ústavu v Příbrami. Již během studií se seznámil s myšlenkou skautingu, a proto létě 1913 tábořil nedaleko Tymákova u Rokycan. Jeho oddíl si začal říkat Psohlavci a jednotlivé družiny měly vlajky s černou, červenou a zelenou psí hlavou. Oženil se s Marii Hamerskou a měli spolu tři děti, Marii, Jana a Dagmar. Po zbytek života byl činný v praktické i teoretické lidové výchově, kromě pedagogiky se věnoval spisovatelské a překladatelské práci. Vědecky byl činný v biologii, filozofii, v pedagogice, v lidové výchově a v reformě školství. Od roku 1937 řídil časopis Osvětová služba. Základ jeho oddílu tvořil sokolský dorost. Rozepře s vedením tehdejšího Odboru Junáků – Českých skautů, vedly k tomu, že založí vlastní odbory skautů Psohlavců pod humanitárním spolkem Záchrana. Spolu s ním do Psohlavců vstoupily oddíly Bořivoje Müllera a učitele Emila Pelunky. Počátkem dubna 1914 začal vydávat časopis Psohlavec, který vycházel do roku 1922 . Roku 1915 založily spřátelené junácké skupiny „Obec Psohlavců“. Členy nově vzniklé organizace byly oddíly z Prahy , Berouna , Loun, Plzně a Příbrami . Po převratu roku 1918 se k Obci ...

Jan Hlávka

Narozen 7. 4. 1979. Český spisovatel sci-fi a fantasy, překladatel, publicista.

Jan Herčík

MVDr. Jan Herčík, CSc., zvěrolékař působící na veterinární klinice v Horoměřicích.

Jan Herain

Jan Herain byl český architekt a historik, byl členem Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy. Zemřel roku 1914 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jan Heller

Narozen 22. 4. 1925 v Plzni, zemřel 15. 1. 2008 v Praze. Prof., ThDr., evangelický teolog, religionista, biblista a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru Starého zákona a starověkých náboženství, překlady z hebrejštiny, syrštiny, etiopštiny a latiny.

Jan Halady

Narozen 7. 4. 1967. Fotograf.

Jan Hájek

Český elektrotechnik. Ing. Elektrotechnik, práce a překlady z oboru.

Jakub Horák

Narozen 1972. Autor animovaného kresleného televizního seriálu. Majitel nakladatelství jakubhorak.com.

Jakub Haluza

Narozen 14. 12. 1984 v Prostějově. Mgr., autor publikace o historii obce Výšovice, také spoluautor učebnice z oblasti práva.

Ivo Hury

Otec dvou malých dětí, který má spoustu zálib a téměř žádný čas. Mám dvě dosti specifická nakladatelství, do toho pracuji na několika projektech. Velmi rád dělám sazbu knih a rukodělnou vazbu knih - vydal jsem stovky ručně vázaných bibliofilií. Zbožňuji sazbu novin, časopisů a magazínů pro možnost kreativního vyjádření. Rád čtu komiksy, dělám grafiku , fotím - jsem spoluautorem několika velmi mystických fotoprojektů. Láká mne oprášit staré osmičkové vybavení a natočit film. K psaní tíhnu od mala. Později jako publicista a do šuplíku pak jako milovník scifi a fantasy.

Ivana Hniličková

Ivan Horvai

MUDr. Ivan Horvai, CSc., docent neurologie, práce z oboru psychiatrie.

Ignát Hořica

Spisovatel a žurnalista Ignát Hořica absolvoval po studiích na reálce v Brně kadetní školu tamtéž a v Terstu. V aktivní službě zůstal až do roku 1884. Poté se začal aktivně věnovat žurnalistice . Psal fejetony, referáty, články ekonomického a politického charakteru, zachycoval vzpomínky ze svých vojenských cest po jihoslovanských zemích, Korutanech, Německu nebo ve Slezsku . Ze samostatných knih, většinou výnorů z vojenských nebo cestopisných črt, jmenujme: "Drobné čtry a povídky" , "Z vln života" , "Kresby a příběhy" , "Pamatujte na Slezsko" , "Na Černé Hoře" , "Z lidské bídy" nebo "Obrázky ze Slezska" . V roce 1892 přeložil a vydal činohru "Rodinné tajemství" od Evgena Kumičiće.

I Hrbek

Horst Hogh

Autor učebnic němčiny, též jazykové slovníky.

Holger Haag

Německý autor publikací z oblasti zoologie, zaměřený především na ornitologii.

Helle Helle

Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.

Helga Hrabincová

Narozena 16.8.1973 v Čáslavi. Mgr., autorka knihy pro děti, knižní ilustrátorka.

Helena Haraštová

Narozena 1987 v Brně. MgA., divadelní dramaturgyně, autorka divadelních programů a recenzí, lektorka dramaturgických kurzů, překladatelka z angličtiny. Též autorka publikací pro děti.

Heather Elise Harpham

Americká dramatička, novinářka, spisovatelka a divadelní performerka.

Hazel Harrison

Hans Holbein

Hans Holbein mladší byl německý renesanční malíř a grafik, syn Hanse Holbeina staršího, ve své tvorbě ovlivněný Albrechtem Dürerem a Leonardem da Vincim. Vytvořil řadu portrétů a dřevořezů, stal se dvorním malířem anglického krále Jindřicha VIII. Je všeobecně uznáván za jednoho z nejlepších portrétistů raného novověku. Hans Holbein se stejně jako jeho starší bratr Ambrosius narodil v bavorském Augsburgu, jenž byl v té době střediskem umění, kultury a obchodu. Jeho otec byl významný německý malíř a přední osobnost přechodu německého výtvarného umění od gotiky k renesanci. V jeho dílně se také oba bratři vyučili základům malířství a zlatnické, šperkařské a tiskařské práce. K jeho prvním známým dílům patří portrét Mladý muž v červeném baretu, jenž vznikl v roce 1515 ještě pod otcovým vlivem a je dnes uložen v Hesenském zemském muzeu v Darmstadtu. V témž roce odešel Holbein do Basileje, kde se mu v dílně malíře Hanse Herbstera dostalo dalšího vzdělání v oboru. Tam prý také ozdobil okraje knihy svého učitele sérií kreseb a perokreseb. Byla to Chvála bláznivosti holandského humanisty Erasma Rotterdamského, jemuž byl Holbein představen. Později se s ním spřátelil a namaloval tři Erasmovy portréty. V roce 1516 si mladý Holbein při návštěvě Isenheimu prohlédl právě dokončený Grünewaldův oltář a následujícího roku 1517 odjel do Lucernu, kde pomáhal otci s freskou v sídle zdejšího purkmistra. Není doloženo, zda podnikl i studijní cestu do Itálie. Roku 1519 se vrátil do Basileje, kde se stal mistrem a po předčasné bratrově smrti vedl malířskou dílnu. Maloval oltářní obrazy a nástěnné malby, ilustroval knihy a stejně jako jeho otec navrhoval kostelní vitrážová okna a maloval portréty. Roku 1520 získal basilejské občanství, načež se oženil s vdovou Elsbeth Binsenstockovou, s níž zplodil čtyři děti. Svoji první cestu do Anglie podnikl Holbein v roce 1524. Ještě téhož roku se vrátil do Basileje, avšak musel se potýkat s nedostatke...