Všichni Autoři a témata

Alfréd Kotásek (7)

Narozen 19.12.1911 v Ostravě, zemřel 17.9.1991. MUDr., DrSc., profesor porodnictví a gynekologie, publikace z oboru.

Alexandra Adornetto (4)

Alexandra je dcera učitelů angličtiny. Svou první knihu Zloděj stínů napsala ve 14 letech. Přiznává, že byla odjakživa vášnivou čtenářkou a dodnes je její pokoj plný rozečtených knih. Žije střídavě v USA a v Austrálii.

Alexandr Batěk (7)

Narozen 15. 6. 1874 v Prádle u Nepomuku, zemřel 6. 4. 1944 v Praze, PhDr., chemik, spolutvůrce českého chemického názvosloví anorganických sloučenin, popularizátor chemie; zabýval se chemií lanthanoidů, duchovním rozměrem chemického bádání; středoškolský učitel v Plzni a v Praze, esperantista, pacifista, místopředseda pražské Chelčického mírové společnosti, redaktor časopisů Zájmy všelidské a Správný život. vydavatel sci-fi časopisu Zpravodaj z Kéžbybyl , spisovatel sci-fi, propagátor vzniku moderního "vědeckého" náboženství, organizovaného ve Volném sdružení klasů.

Alexander Stilwell (6)

Publikace o táboření a první pomoci v přírodě.

Alexander Sabo (5)

Autor turistických průvodců po Chorvatsku.

Alexander Dubček (5)

Alexander Dubček byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968. Narodil se roku 1921 v Uhrovci v místní škole – ve stejném domě jako Ľudovít Štúr. Jeho otec Štefan Dubček byl vyučený tesař, který několik let pracoval v USA, kde se stal přesvědčeným pacifistou a komunistou. V roce 1925 odjel malý Alexander Dubček se svými silně levicově zaměřenými rodiči, zakládajícími členy družstva Interhelpo, do města Biškek v sovětské Kyrgyzii. Později se Dubčekovi přestěhovali do města Gorkij a v roce 1938 se vrátili na Slovensko, protože podle nových směrnic by museli přijmout jediné sovětské občanství. Alexander Dubček se vyučil strojním zámečníkem, pracoval v Dubnici nad Váhom a v roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska. Měl tři syny. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání, v němž byl zraněn a jeho bratr Július padl. Po válce působil v různých politických funkcích v Trenčíně a Banské Bystrici. Absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal akademický titul doktora sociálně-politických věd . Protože z dětství velmi dobře ovládal ruský jazyk, byl vyslán do Moskvy, kde v letech 1955–1958 studoval politické vědy, současně s Michailem Gorbačovem. Po roce 1989 mu byly uděleny čestné doktoráty řady světových univerzit, např. v Itálii, Španělsku či USA. Od roku 1958 byl stranickým tajemníkem v Bratislavě a členem Ústředního výboru KSS. V této funkci se poprvé střetl s tehdejším prezidentem Antonínem Novotným kvůli připravované změně Ústavy, s níž Dubček nesouhlasil. Roku 1959 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro průmysl. Protože v Moskvě zažil rehabilitace Stalinových obětí, prosazoval rehabilitaci slovenských komunistů pronásledovaných v letech 1951–53 a po konfliktu s Novotným byl opět přesunut na Slovensko. Brzy se však do ÚV vrátil a dosáhl ustavení takzvané Kolderovy komise. Od roku 1962 zastával funkci vedoucíh...

Aleš Tvrzník (8)

Mgr. Aleš Tvrzník se narodil v roce 1969 v Jablonci nad Nisou, kde se již od školního věku věnoval atletice v oddíle LIAZ Jablonec. Studium na FTVS UK v Praze absolvoval se specializací atletika, později studoval na Institut für Sportwissenschaft ve Stuttgartu. Během studia působil jako trenér atletiky. Od roku 1995 je zaměstnancem Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportování, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů, publikací, software a sportovních filmů. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.

Aleš Rozehnal (6)

JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., je český advokát, bývalý jednatel společnosti CET 21 s.r.o. Zabývá se mediálním a soukromým právem. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Je autorem publikace Úvěry zajištěné zástavním právem. Je spoluautorem knihy Korupce na český způsob. Působí jako vedoucí katedry práva na Bankovním institutu a jako odborný asistent na Fakultě právnické ZČU v Plzni a na Fakultě humanitních studií UK. Zároveň působí jako advokát.

Alena Thomas (3)

Alena Thomas se narodila v roce 1976 v Brně. Je vystudovaná porodní asistentka, po krátké praxi nastoupila na Pedagogickou fakultu v Olomouci a dva měsíce po promoci se jí narodila první dcera. Po ročním pobytu v Anglii a mezifázi, kdy se věnovala výuce angličtiny a vedení vlastní jazykové školy v Praze, si dokončila specializaci Montessori pedagogiky. Před pár lety objevila možnosti a výhody výroby nejen domácí kosmetiky a založila tematicky zaměřený blog, který si brzy získal velkou popularitu. Své recepty pravidelně předvádí v různých televizních pořadech. Během krátké doby kolem ní vznikla nadšená komunita stejně zaměřených lidí, kterým není lhostejné, co jedí, čím se natírají a jakými produkty ve svých domovech obklopují sebe i své děti. V roce 2014 vydalo Nakladatelství JOTA její první knihu věnovanou domácí kosmetice Děláme si to doma sami, která byla nominována na cenu Český bestseller 2014. Alena Thomas pravidelně vystupuje se svými recepty například v pořadu Sama doma na ČT1. Zároveň uvádí svůj vlastní pořad na internetové televizi Stream s názvem Homemade.

Alena Nouzová (2)

MUDr., neuroložka, zabývá se netradičními způsoby léčby neurologických onemocnění. Práce z oboru.

Alena Müllerová (8)

Alena Müllerová vystudovala katedru dramaturgie a scenáristiky FAMU. Jako dramaturgyně a scenáristka se zabývala zprvu hlavně dokumentárním filmem , nyní se kromě dokumentu věnuje i dramatické tvorbě a vývoji nových televizních formátů. Od roku 1998 pracuje v České televizi, kde řídila centrum dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorby, podílela se na přípravě programového schématu a řady úspěšných televizních pořadů. V současné době jako kreativní producentka vede jednu z tvůrčích skupin České televize. Podílela se např. na cyklech 13. komnata, Čtyři v tom, Rybí legendy Jakuba Vágnera, z dokumentů např. Život podle Václava Havla, Magický hlas rebelky, nyní připravuje komediální seriál Trapný padesátky s Irenou Obermannovou). Učí na FAMU a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala novelu Odporný svět , spolu s V. Hanzelem sborník Albertov 16:00, příběhy sametové revoluce a v dubnu 2016 vydala román Muž ve střídavé péči.

Alena Lochmannová (9)

Ing. Alena Lochmannová, Ph.D., MBA je česká etnoložka a ekonomka, jejímž primárním výzkumným zájmem jsou reprezentace tělesných modifikací odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody včetně technik jejich provedení a symbolického významu, druhý život odsouzených a otázka identity v totální instituci. Dále se zaměřuje na problematiku radikalizace a extremismu, diváckého násilí a násilí páchaného na pomáhajících profesích.

Alena Klečková (7)

Alena Kárníková (8)

Narozena 6.11.1957 ve Vrchlabí. Astroložka, autorka horoskopů.

Alena Hejduková (4)

Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Aleksej Michajlovič Laptev (8)

Ruský humorista, básník, též grafik a ilustrátor. Autor literatury pro děti.

Aleksandr Borisovič Žuk (5)

Alexandr Borisovič Žuk . Sovětský a ruský umělec-ilustrátor a historik zbraní, držitel Řádu přátelství. Jeho knihy o zbraních, které sám ilustroval, vyšly v 17 zemích ve více než dvou milionech výtisků. Navrhl i revolver pro kosmonauty \"Mars\", a šest sovětských a ruských řádů a vyznamenání ; Орден Дружбы ; Орден «За личное мужество»; Медаль «50 лет Вооружённых Сил СССР»; Медаль «70 лет Вооружённых Сил СССР»; a Медаль «За отличие в воинской службе».) Absolvoval \"Moskveské oblastní umělecké učiliště památky roku 1905\", pracoval jako umělec ve vydavatelství Vojenizdat a pak na Správě výstrojního zásobování Ministerstva obrany SSSR.

Albert Roussel (6)

Albert Roussel byl významný francouzský skladatel, jehož dílo přešlo z období pozdního romantismu do složitějších a vyvíjejících se stylů počátku 20. století. Zpočátku sloužil u francouzského námořnictva, což ovlivnilo jeho rané skladby s exotickou a námořní tematikou. Po odchodu z námořnictva se věnoval hudbě a studoval na pařížské Schole Cantorum u Vincenta d'Indyho.

Albert Marenčin (7)

Albert Marenčin byl slovenský spisovatel – prozaik, básník, esejista, scenárista, dramaturg, výtvarník, překladatel a kritik. Vystudoval filosofickou fakultu na Slovenské univerzitě v Bratislavě a po ukončení studia v roce 1944 se aktivně zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení druhé světové války pracoval jako redaktor v deníku Národná obroda, později pokračoval ve studiu v Paříži. V letech 1949–1972 pracoval v různých funkcích v Československém státním filmu . V roce 1972 byl v průběhu normalizace z politických důvodů propuštěn z práce nesměl publikovat. Až do odchodu do důchodu pracoval ve Slovenské národní galerii. Od roku 1965 je členem patafyzického hnutí v Paříži, od roku 1977 členem Surrealistické skupiny v Československu, jejíž časopis Analogon spoluzaložil v roce 1969. Psát začal už v době svých vysokoškolských studií, kdy napsal své první rozhlasové hry a první román. Svojí tvorbou se řadí mezi pokračovatele surrealistického hnutí, je autorem próz s tematikou druhé světové války a filmových scénářů podle literárních předloh. Kromě vlastní tvorby se také věnoval překladům z francouzštiny. Jako výtvarník se věnoval i tvorbě koláží, výtvarné historii a kritice . Z francouzštiny V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Marenčin na slovenské Wikipedii.

Adria Locke Langley (4)

Americká spisovatelka a pedagožka.

Adolf Srb (8)

Adolf Srb byl český novinář, příznivec staročeské strany. Působil v denících Politik a Plzeňské listy; za jeden z článků byl roku 1876 odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Angažoval se ve prospěch českých menšin v pohraničí. Sepsal podrobné české politické dějiny, které ve třech dílech zahrnují období let 1861 až 1907. Ve 30. letech 20. století byl velmi oceňovaný pro svou dlouholetou vlasteneckou činnost i pro podporu začínajících novinářů. Narodil se 27. září 1850 v Rokycanech v rodině Františka Srba kontrolora při c. k. berním úřadu a Emilie Skopcové ze Spáleného Poříčí. Měl 5 bratrů: Františka , Benedikta , Josefa báňského inženýra, Eduarda autora publikací z oboru práva a samosprávy a Karla . Byl ženatý s Johanou Janečkovou . Roku 1871 vstoupil do redakce pražského německého deníku Politik, kde prošel náročnou novinářskou školou J. S. Skrejšovského. Roku 1876 byl odsouzen k čtyřem měsícům vězení za to, že jako odpovědný redaktor připustil uveřejnění článku, v němž nepodepsaný autor obviňoval jednoho z odborných radů z rakouského ministerstva obchodu z podílu na zpronevěře 250.000 zlatých z dalmatské železniční koncese. V letech 1876–1879 pracoval jako odpovědný redaktor Plzeňských listů. Poté se znovu vrátil do pražského deníku Politik, při němž roku 1883 založil přílohu Česká politika a převedl ji na samostatný deník Národní politika. Jako její šéfredaktor působil v letech 1883–1893, dále v německé Politik až do jejího přejmenování na Union roku 1909. Od roku 1903 přispíval pravidelnými politickými přehledy do Vlčkova časopisu Osvěta. Angažoval se na podporu českých menšin v pohraničí. V 80. letech 19. století patřil k zakladatelům Ústřední matice školské, Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské. Po 1. světové válce určitou dobu redigoval Vlčkovu Osvětu, brzy se ale musel místa vzdát pro...

Adolf Polák (9)

Narozen 24.3.1909 ve Štěpánově nad Svratkou, zemřel 28.1.1982 v Praze. RNDr., geolog, publikace z oboru.

Adolf Novotný (8)

Adolf Novotný byl evangelický teolog, biblista, překladatel, duchovní Českobratrské církve evangelické a vysokoškolský pedagog. Narodil se v rodině inženýra pro státní službu Adolfa Novotného a jeho manželky Amalie, rozené Horké . Měl mladšího bratra a starší sestru, celá rodina byla evangelické víry. Působil jako vikář reformovaného sboru v Kloboukách , následně jako farář v Chocni , v Hradci Králové a v Krabčicích . V šedesátých letech dvacátého soletí působil jako farář ve sboru ve Strašnicích. Vykonával též funkci tajemníka Svazu nedělních škol. Roku 1929 založil Letní tábor Komenského v Bělči nad Orlicí. Doktorát teologie získal na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze obhájením disertační práce Problém oběti v novozákonním kázání o vykoupení . V roce 1939 byl jmenován docentem a od roku 1945 profesorem na HČEFB . Fakultu byl nucen opustit v roce 1953. Těžištěm jeho působení na katedře praktické teologie byla náboženská pedagogika a katecheze. V české církvi je znám především jako autor Biblického slovníku . V něm vychází z Bible kralické, což může působit potíže při orientaci v novějších překladech Bible, avšak na druhou stranu je to jeden z mála odborných textů, ve kterém se dá hledat pod kralickými názvy. Synem Adolfa Novotného byl výtvarník Jan Blahoslav Novotný tvořící pod pseudonymem Jebenof, vnukem je spisovatel David Jan Novotný.

Adolf Mützelburg (5)

Německý spisovatel, autor historických románů, tvůrce volného pokračování Dumasova románu Hrabě Monte Christo.

Adam Williams (3)

Adam Williams, syn hongkongského tchaj-pana , se narodil a vyrůstal v Asii, i když vzdělání se mu dostalo ve Velké Británii. Jeho předkové žijí v Číně již od osmdesátých let devatenáctého století a Adam tedy navázal na dlouhou rodinou tradici a začal pracovat pro významnou obchodní společnost Jardine Matheson, v níž se nakonec vypracoval až na místo výkonného ředitele pro Čínu. Tuto funkci pak získal i ve společnosti Jardine Fleming. Podnikl expedici na velbloudech do srdce pouště Taklamakan, kde se pokoušel najít ztracená města Hedvábné stezky. Když tuto výpravu úspěšně přežil, přihlásil se do závodu „Rhino Charge“. Je rovněž nositelem Řádu Britského impéria

Adalyn Grace (7)

A. Ludvík Salač (7)

Narozen 17. 6. 1900 v Praze, zemřel 24. 8. 1953 v Německu. Malíř, grafik, ilustrátor a nakladatel pohlednic. Po roce 1948 žil v emigraci.

A Zapletal (9)

5P (3)

Czech rock group, backing band of Luboš Pospíšil.

Zvonimír Šupich (4)

Zvonimír Šupich byl český sportovní novinář působící v 60.–80. letech 20. století. Narodil se v roce 1930 v Červeném Kostelci na Náchodsku. V padesátých letech se stal redaktorem sportovní rubriky Mladé fronty, v šedesátých až sedmdesátých letech vedl sportovní rubriku Rudého práva. Od konce sedmdesátých let do roku 1991 formoval jako šéfredaktor sportovní týdeník Stadión. Básně začal psát v 8 letech, později svoji poezii pravidelně publikoval v Mladé frontě a dalším periodickém tisku. Svůj básnický styl a cit pro jazyk si přenesl s noblesou do své novinářské sportovní tvorby. Často byl charakterizován jako český sportovní básník. Byl si velmi blízký s Emilem Zátopkem, hercem Martinem Růžkem nebo spisovatelem Otou Pavlem. Publikoval tisíce sportovních článků a komentářů. Napsal několik stovek básní a poetických zamyšlení. Vydal několik knih. V období dospívání vedl 1. skautský oddíl v Červeném Kostelci až do zákazu skautingu v roce 1948. http://sites.google.com/site/zvonimirsupich/home/zivotopis

Zuzana Urbanová (5)

Narozena 9. 7. 1953 v Košicích, působí v Praze. Doc. MUDr., CSc., dětská a dorostová lékařka-kardioložka . Práce z oboru dětské kardiologie a lipidologie se zaměřením na prevenci aterosklerózy od dětského věku.

Zuzana Hartmanová (6)

Narozena 1990. Knihovnice, autorka románu.

Zuzana Csontosová (6)

Slovenská publicistka, spoluzakladatelka bezdomoveckého časopisu Nota bene, autorka článků v časopise Dieťa. Autorka knihy pohádek.

Zuzana Burešová (3)

Narozena v roce 1965. Televizní a rozhlasová moderátorka, publicistka.

Zinovij Jur'jevič Jur'jev (4)

Ruský spisovatel a scenárista, autor sci-fi, satirik.

Zeno Dostál (7)

Zeno Dostál byl český spisovatel a režisér. Narodil se jako druhorozený syn konického advokáta, starosty, malíře a hudebníka JUDr. Mojmíra Dostála a Charloty, rozené Bock-Löwové. Oba rodiče byli za války vězněni v koncentračních táborech, synům poskytly dočasný asyl na venkově dvě z otcových sester. Rodiče přežili, ale krátce po návratu přišli při epidemii tyfu o staršího syna Igora. Zeno vystudoval klasické gymnázium v Prostějově, po neúspěšné přijímací zkoušce na Akademii výtvarných umění v Praze, začal studovat matematiku a výtvarnou výchovu na pražské Pedagogické fakultě. V důsledku otcova nového, tentokrát komunistického uvěznění, byl z kádrových důvodů ze studia vyloučen. V letech 1954–1956 absolvoval základní vojenskou službu ve východoslovenském Trebišově a poté vystřídal řadu dělnických profesí , byl skladníkem, obchodním zástupcem, truhlářem a od roku 1959 topičem a poté strojvůdcem parní lokomotivy v kladenských hutích. V letech 1960–1991 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, kde se vypracoval od pomocného rekvizitáře, asistenta režie a pomocného režiséra k II. režisérovi. Spolupracoval s Otakarem Vávrou, Ladislavem Helgem, Jiřím Krejčíkem, Josefem Machem, Jaromilem Jirešem, Jurajem Herzem, Karlem Kachyňou. V roce 1969 se chystal debutovat jako režisér , z politických důvodů k tomu však nedošlo, k samostatné práci se dostal až v roce 1990 . Od roku 1961 publikoval příspěvky ve filmovém časopise Záběr , fejetony a povídky v Rudém právu, v Československém rozhlase, scenáristicky se prosadil v ostravské televizi . Do literatury vstoupil v roce 1981 triptychem Býk, Beran a Váhy, kterým zahájil cyklus inspirovaný znameními zvěrokruhu. V 90. letech se věnoval psaní, filmové režii a působil jako předseda Židovské obce v Pra...

Želmíra Gašparíková (4)

Dr. Želmíra Gašparíková byla slovenská jazykovědkyně, knihovnice a bibliografka. Narodila se v rodině uvědomělého vlastence Jozefa Gašparíka-Leštinského a jeho manželky Anny, rozené Jankovičové. Vzdělaní získávala v Martině, Prešově a v letech 1920-1925 studovala slovenskou filologii a srovnávací jazykovědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, v letech 1925-1926 na pařížské Sorbonně. Její starší sestrou byla Anna Horáková-Gašparíková, osobní archivářka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Zdeňka Marešová (3)

Narozena 4. 2. 1910 v Kolovči u Domažlic. MUDr., CSc. Publikace z oboru vnitřního lékařství, rovněž autorka cestopisu.

Zdeňka Hledíková (5)

Zdeňka Hledíková byla česká archivářka a historička. Působila na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze a v letech 1993–2009 byla ředitelkou Českého historického ústavu v Římě. Specializovala se na dějiny středověké církevní správy a paleografii. 18. října 2012 obdržela prof. Zdeňka Hledíková z rukou ministra školství Cenu Milady Paulové, která je od roku 2009 udílena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. Čtvrtý ročník Ceny Milady Paulové si kladl za cíl zviditelnit a ocenit vědeckou práci významných osobností historických věd s odkazem na pedagogicko-výzkumné působení historičky a byzantoložky prof. Paulové.

Zdenka Bergrová (6)

Zdenka Bergrová, rozená Vovsová, byla česká básnířka, překladatelka ruské, ukrajinské, francouzské a anglické literatury, psala také hry pro děti, pohádky, epigramy, recenze a literárněvědné články. Otec byl typograf. Maturovala 1942 na reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské, pak absolvovala střední knihovnickou školu v Praze v Klementinu a do konce války byla nasazena v Rudolfinu při stěhování knih do krytu. Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND. Od letního semestru 1945 studovala na FF UK obor česká a ruská literatura. V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla o Vladimiru Galaktionoviči Korolenkovi změnit názor, oceňovala jeho nestrannost v revoluci a pomoc všem potřebným. Dostala rehabilitační doktorát 1990. V červenci 1945 jí vyšla první básnička v deníku Mladá fronta, v roce 1945 dostala v soutěži mládeže první cenu za hru Perníková chaloupka ve verších pro maňáskové divadlo, na scénu uvedl hru Václav Vaňátko a 1946 vyšla v nakladatelství J. R. Vilímek. Od roku 1949 publikovala překlady Puškina, Lermontova, Někrasova, Ševčenka, Jesenina, Pasternaka, s jazykovou konzultací také Verlaina. Otištěných přeložených veršů není méně než 70 000. První vlastní nevelkou sbírku "Duha zvířetníku" vydala v roce 1975, pak vydala ještě několik básnických sbírek a knih pohádek. Ocenění: Medaile a diplom Evropského kruhu Franz Kafka, Praha 1999. Je uvedena v Kdo je kdo v Československu ČTK 1969, v Ukrajinské literární encyklopedii, Kyjev 1988, v encyklopedii Who's Who in the World, Edition 2000, Marquis, USA, v ČR v encyklopedii Diderot, dále v encyklopedii 2000 Outstanding People, Cambridge, England. Zemřela 22. května 2008 v Praze. Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově....

Zdeněk Volf (8)

Narozen 30. června 1957 ve Valašském Meziříčí. Absolvoval SZTŠ v Kroměříži. Pracuje jako soukromý inseminátor krav v okolí Mohyly míru. Po letech strávených na žíněnce v judu, oddán józe, meditacím a makrobiotice přistoupil na počátku 90. let k obnově křtu z dětství. Se ženou a čtyřmi dcerami žije v ústraní v Brně-Tuřanech.

Zdeněk Vašků (5)

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon , Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny , Umění pojmenovat a spolu s V. Cílkem a J. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české .

Zdeněk Svátek (7)

Autor je právník a publicista zabývající se dopravou a souvisejícími zákony.

Zdeněk Souček (7)

Prof., JUDr., DrSc., MBA, odborník v oboru strategického řízení, ekonomických modelů, strukturálního bilancování, spoluzakladatel Moravské vysoké školy v Olomouci.

Zdeněk Sobotka (5)

Zdeněk Sobotka byl český fotbalista, útočník. Odchovanec SK Židenice byl technicky vyspělým středním útočníkem menší postavy. Už v dorosteneckém věku prokazoval velký talent, byl to rozený kanonýr. Na sklonku druhé světové války například prakticky sám rozhodl mezizemský zápas dorosteneckých výběrů Čechy–Morava, který Moravané ovládli v poměru 4:1. V červenci 1947 zamířil do pražské Slavie, výměnou za něj přišel do Brna koncem sezony 1946/47 Ota Hemele. Pražský klub si tehdy od střelecky disponovaného Sobotky hodně sliboval, dokonce byl považován za budoucího nástupce Josefa Bicana v centru útoku, brněnský mladík se však ve Slavii výrazněji neprosadil. Do Prahy se ještě vrátil během základní vojenské služby v ATK . V československé lize hrál za SK / Zbrojovku Židenice, Slaviu Praha a ATK Praha. Nastoupil v 57 prvoligových zápasech, vstřelil 39 branek. Třikrát byl nejlepším střelcem Zbrojovky v sezoně: 1946/47 v nejvyšší soutěži, 1947/48 ve 2. nejvyšší soutěži a v ročníku 1954 ve 3. nejvyšší soutěži . V nižších soutěžích hrál i za brněnské Žabovřesky. V letech 1950–1951 byl vězněn na Borech.

Zdenek Primus (7)

Narozen 1952 v Brně. PhDr., historik a teoretik umění.

Zdeněk Podskalský (5)

Zdeněk Podskalský byl český televizní a filmový režisér a herec. Jeho partnerkou se stala herečka Jiřina Jirásková. Syn Zdeněk Podskalský mladší je také režisérem. Zdeněk Podskalský režíroval celý život komedie, často se jednalo o filmy na bázi muzikálu, což byl jeho oblíbený žánr.

Zdeněk Pírko (6)

Narozen 12.12.1909 v Pacově, zemřel 15.5.1983 v Praze. RNDr., DrSc., vysokoškolský profesor, práce a překlad z oboru matematiky a fyziky.

Zdeněk Pinc (6)

Narozen 10.2.1945 v Příbrami.PhDr., doc v oboru filozofie a sociologie, ředitel Institutu základů vzdělanosti, práce z oboru ústavního práva, filozofie a pedagogiky.

Zdeněk Patzelt (5)

Narozen 1960. RNDr., přírodovědec, ekolog, publicista, práce o Národním parku České Švýcarsko. Též fotogra, specializace na fotografie přírody.

Zdeněk Kašťák (8)

Zdeněk Jerman (6)

Narozen 29. 4. 1910 v Opavě, zemřel 14. 6. 1971 v Praze. Nakladatelský redaktor, beletrista, překladatel z němčiny, editor. Skutečným jménem Josef Heller.

Zdeněk Hostička (3)

Zdeněk Hostička , byl myslivec a přítel lesa, nezkazil žádnou legraci a napsal knihu vzpomínek svých i našich předků

Zdeněk Hnát (3)

Uvedené skladby, jako například "Toccata E Due Canzoni", "Sinfonietta La Jolla" a Beethovenova "Grosse Sonate Nr. 29 B-Dur für das Hammerklavier, op. 106", naznačují repertoár, který zahrnuje jak moderní, tak klasické skladby, což naznačuje možné zaměření na klavírní a komorní hudbu. Pokud je Zdeněk Hnát skutečně spojen s těmito díly, může se jednat o interpreta nebo interpreta klasické klavírní hudby, což však nelze na základě v současnosti dostupných informací potvrdit.

Zdeněk Halámek (4)

Narozen 7.5.1943 v Plzni. Výtvarník, fotograf.

Zdeněk František Oliverius (6)

Narozen 5.1.1927 v Mlečicích u Rokycan, zemřel 20.9.1978 v Praze. PhDr., DrSc., docent ruského jazyka, publikace z oboru.

Zdeněk Dráb (5)

Narozen 1925 v Praze. Ing., CSc., docent, literatura z oboru automatizace a systémového inženýrství.

Zdeněk Blajer (4)

Narozen 20.8.1925 v Praze. PhDr., CSc., pracovník katedry českého jazyka a literatury.

Zdeněk Bažant (6)

Zdeněk P. Bažant je profesor stavebního a ekologického inženýrství, strojního inženýrství a materiálových věd na Robert R. McCormick School of Engineering a Applied Science, Northwestern University. Je vnukem Zdeňka Bažanta – bývalého rektora ČVUT. Zdeněk Pavel Bažant se narodil v Praze jako syn profesora geotechniky na ČVUT Zdeňka Bažanta a doktorky sociologie a vnuk profesora mechaniky, bývalého rektora ČVUT Zdeňka Bažanta. Studoval stavební inženýrství na ČVUT a studium ukončil s nejlepším prospěchem v ročníku a červeným diplomem v roce 1960, kdy získal titul inženýra. Poté pracoval jako mostní inženýr pro státní projekční firmu Dopravoprojekt v Praze a zároveň působil jako vědecký aspirant v Československé akademii věd, kde roku 1963 získal hodnost kandidáta věd. Ve své dizertační práci se zabýval teorií dotvarování betonu a vyvinul novou metodu pro analýzu trhlin v betonových konstrukcích. Získal také diplom v teoretické fyzice na Karlově univerzitě v roce 1966 a následujícího roku se habilitoval v oboru betonových konstrukcí na ČVUT. V roce 1966 absolvoval vědeckou stáž ve francouzském Centre Experimental de Recherches et d’Études du Bâtiment et des Travaux Publics a pokračoval studiem University of Toronto a University of California v Berkeley. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se rozhodl zůstat ve Spojených státech a roku 1969 nastoupil na Northwestern University v Evanstonu, Illinois, jako docent stavebního inženýrství. Roku 1973 se stal řádným profesorem a na této univerzitě působí dodnes. V letech 1981 až 1987 působil jako ředitel výzkumného centra "Center for Concrete and Geomaterials" při Northwestern University a později získal čestné profesorské pozice s označením Walter P. Murphy Professor a McCormick Institute Professor . Je ženatý a má dvě děti. Syn Martin Z. Bazant je profesorem chemického inženýrství a matematiky na Massachusetts Institute of Technology. Zdeněk P. Bažant je obecně u...

Zdeněk A Tichý (4)

Narozen 24. 1. 1965 v Ústí nad Orlicí. Mgr., redaktor, pedagog na DAMU, dramaturg a publicista. Publikačně je zaměřen především na oblast divadla, také autor článku z oblasti knihovnictví, spolupracuje na divadelních a filmových festivalech.