Všichni Autoři a témata

Václav Ráž (9)

Václav Ráž , kreativní výtvarník, ilustrátor, kreslíř a fotograf. Je polovičkou tandemu autorské dvojice kreslených vtipů se spisovatelem Michalem Vaněčkem. Vystupují pod zkratkou Marvin. Společně se podíleli i na mnoha úspěšných knižních titulech. V roce 2014 obdržel ocenění SUK 2014 – Cena noci s Andersenem. Spolupracoval s několika periodiky, nakladatelstvím a reklamou. Nejstěžejnější tituly, projekty a spolupráce – Blesk, Marianne, Žena a život, Holiday Navigator, Czech Bussines Weekly, Albi česká republika a.s., Prague's Barrel Tournament, Nadační fond Zdeňky Žádníkové, Trnky Brnky, Čtyřlístek, Mateřídouška, Nezbeda, nakladatelství Fragment, Triton. V současné době se věnuje úzké spolupráci s nakladatelstvím Grada, kde se podílí na sérii úspěšných dětských titulů například Co má vědět správný Čech. Ilustrováním knih pro děti si splnil svůj sen. 2010 - ilustrátor Národní knihovny České republiky 2014 - člen ČUK 2015 - Držitel ocenění Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze SUK 2015 - Cena Noc s Andersenem za ilustrace vítězné dětské knihy pro rok 2015 Ducháčkovic rodina aneb strašidla mezi námi 2019 - 6. ročník Bienále v Novém Bydžově kresleného humoru "Novobydžovské usmívání" cena starosty Nového Bydžova 30-letá bohatá zkušenost s periodiky, nakladatelstvím, médii a reklamou. Nabídka několika stylů a technik kresby. Zaručeně nové, originální nápady, profesionálně odvedené finální dílo. Flexibilita, spolehlivost, úspěšný tah na branku, společně s vizí zadavatele. Vyhotovení díla, dle Vašeho přání a představ. Kompletně graficky zpracované, jak pro tiskovou produkci, tak pro webovou prezentaci.

Václav Pokorný (7)

Ing., profesor, publikace z oboru vytápění. Překlad z ruštiny.

Václav Miko (6)

Václav Miko je český publicista a spisovatel. Vydal řadu publikací a odborných posudků v oblasti společenských věd. Také se zabývá hudební a filmovou kritikou. V žánrech, kterým se autor věnuje, převládají témata faktografická, převážně z období druhé světové války. V období eskalace rasismu v Evropě oslovil o pomoc tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamu a papeže katolické církve Benedikta XVI. o audienci. Autor rozšiřuje svůj umělecký směr a přidává k rozepsaným žánrům i poezii. V devadesátých letech působil v nevládních organizacích jako poradce politických otázek. Řídil řadu občanských sdružení a významně se podílel na mezinárodní kooperaci lidskoprávních organizací v Evropě. Ve známost vešel excentrickým upozorňováním na porušování lidských práv menšin v České republice, zejména Romů. V rozhovoru pro BBS Miko uvedl, že jeho politickým vzorem je jeho učitel a dlouholetý kolega Ondřej Giňa st., který po revoluci působil také jako poslanec v Parlamentu ČR. V roce 2006 upoutal mediální pozornost výzvou českým Romům v operaci s názvem „EXODUS“, aby odešli ze země ze sebezáchovných důvodů. Některé zdroje uvádějí, že bezprostřední příčinou bylo napadení otce Václava Mika, které bylo potrestáno pouze podmínečným trestem. Osobně se setkal s afroamerickým odborníkem na lidská práva Michalem Simmonsem, který spolupracoval s Martinem Lutherem Kingem. Účastnil se prestižních konferencí a sympozii, mimo jiné i v Radě Evropy ve Štrasburku. V únoru 2009 se Miko kvůli eskalaci neonacismu v Česku a vyhrocení protiromských nálad v české společnosti obrátil písemně na amerického prezidenta Baracka Obamu. Zda se ve věci postoupilo se dosud neví. Oficiálně bylo známo pouze to, že Miko dopis určený Obamovi předal chargé d'affaires velvyslanectví USA v Praze Mary Thompsonové-Jonesové. V září roku 2009 Václav Miko jako zástupce lidskoprávní organizace požádal prezidentskou kancelář a Českou biskupskou konferenci o audienci u papež...

Václav Medek (8)

Václav Medek byl český římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. Středoškolské vzdělání, které zakončil maturitou v roce 1943, získal na reálném gymnáziu ve Vyškově. Ke kněžství začal studovat na Arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci v letech 1943–1945, ve studiu pak pokračoval na Cyrillo-Methodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a začal působit v pastoraci. Doktorát teologie získal na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích po obhájení disertační práce s názvem Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918 a 15. dubna 1969 byl na olomoucké pobočce fakulty promován. V akademickém roce 1969–1970 začal externě vyučovat na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci české církevní dějiny. Náležitě byl jmenován na CMBF, pobočka Olomouc, až 23. dubna 1970 lektorem pro obor české církevní dějiny pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení v Olomouci bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971, protože byl ustanoven 29. července 1971 na CMBF v Praze se sídlem v Litoměřicích odborným asistentem pro obor české církevní dějiny. Dne 9. prosince 1971 byl jmenován tamtéž docentem pro obor církevní dějiny, od 1. září 1974 se stal vedoucím katedry historicko-právní. Dne 9. září 1975 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1975. V letech 1976–1978 se stal proděkanem fakulty. Zemřel 30. října 1982 v Praze. Patřil mezi kněze Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kterému byl nějaký čas i federálním předsedou. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř, Vlastivědný sborník Severní Morava. Příspěvky ve sbornících....

Václav Kural (6)

Václav Kural byl český historik. Odborně se zaměřoval na česko-německé vztahy ve 20. století, protifašistický odboj a pražské jaro 1968. Po absolutoriu Vojenské politické akademie v Praze nastoupil do Vojenského historického ústavu, kde v 60. letech zastával post výkonného místopředsedy pro ve Výboru pro dějiny protifašistického odboje, kde také spolupracoval s Janem Kuklíkem, Robertem Kvačkem, Josefem Novotným, Janem Křenem a Alenou Hájkovou. Protože se angažoval v obrodném procesu tzv. pražského jara, musel po nástupu normalizace akademickou dráhu opustit a následujících dvacet let se živil jako čerpač a topič. Publikoval v samizdatu a v roce 1984 se podařilo díky intervenci západoněmeckých politiků uskutečnit jeho hostování na Univerzitě v Brémách. Patřil k čelným představitelům opozičního Klubu Obroda. Po roce 1989 působil jako vedoucí pracovník v Ústavu mezinárodních vztahů při Ministerstvu zahraničních věcí, zasedal v Komisi vlády ČSFR pro analýzu období 1967–1970 a byl členem Česko-německé komise historiků. Též se angažoval jako předseda Kruhu občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Za svou práci v žánru literatury faktu obdržel Cenu Miroslava Ivanova a jako člen kolektivu autorů knihy Rozumět dějinám je držitelem též Ceny Egona Erwina Kische .

Václav Koubek (6)

Narozen 2. 3. 1955 v Brně. Hudebník, herec, spisovatel, divadelní režisér, scénárista a skladatel.

Václav Kopecký (6)

Václav Kopecký byl český komunistický novinář, politik, ministr informací a ministr kultury. Byl předním ideologem a propagandistou KSČ. Po roce 1948 se aktivně podílel na přípravě politických procesů s odpůrci režimu. Patřil k nejtvrdším stalinistům, sovětskému diktátoru zůstal věrný i po jeho smrti a odsouzení kultu osobnosti. Ještě počátkem 60. let patřil k posledním, kteří obhajovali Stalina v Československu. Po celá čtyři desetiletí byl také bezvýhradným následovníkem politiky Sovětského svazu, sovětské zájmy pro něj byly vždy nadřazeny zájmům Československa. Narodil se jako třinácté dítě v rodině malého živnostníka a funkcionáře Sokola. Zapsal se na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studia ale nedokončil. Jako student se stal členem sociálnědemokratické mládežnické organizace, později se však přiklonil k marxismu a v roce 1921 se stal zakládajícím členem KSČ. Jako novinář v té době přispíval do Rovnosti, Pravdy, Dělnického deníku a od roku 1928 byl redaktorem Rudého práva. V letech 1929–1935 a 1935–1938 byl poslancem československého parlamentu za KSČ. Když byla v říjnu 1938 zastavena činnost KSČ, odešel Václav Kopecký do SSSR, kde pobýval až do roku 1945 spolu s Klementem Gottwaldem a dalšími významnými českými komunisty. Po osvobození Československa v roce 1945 trvale ovlivňoval veřejný život jako člen vlády , poslanec a člen Ústředního výboru KSČ a jeho předsednictva. Zemřel v Praze na plicní embolii. Byl mu uspořádán státní pohřeb. Václav Kopecký měl manželku Hermínu a syna Ivana . Ti s ním pobývali i v době jeho válečné emigrace v Sovětském svazu. Syn Ivan Kopecký vystudoval v SSSR práva. Po válce působil v 50. letech na ministerstvu zahraničních věcí a byl radou na čs. zastupitelském úřadě v Moskvě. Političní protivníci chtěli proti Kopeckému v roce 1947 využít sňatek Lídy Baarové, která byla v této d...

Václav Klepl (7)

Narozen 19. 6. 1907 v Pšánkách , zemřel 13. 10. 1990 v Chomutově. Ing., elektrotechnik, pedagog a ředitel Střední průmyslové školy v Chomutově, autor učebnic z elektrotechniky a dalších prací z oboru elektrotechniky a matematiky.

Václav Jeřábek (5)

Václav Jeřábek byl český architekt. Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, Všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Speciální pro architekturu při rakouském muzeu pro umění a průmysl ve Vídni. 20 let působil jako profesor odborného kreslení na Státní průmyslové škole v Jaroměři. Vedle povolání učitelského se zaměstnával stále uměleckým tvořením. Zúčastnil se různých soutěží na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal ceny, nebo uznání. Od roku 1925 bydlel a pracoval v Prostějově – navrhl vnitřní zařízení malé obřadní síně Pax v Prostějově, urnový háj na městském hřbitově, mimo to navrhl celou řadu umělecky řešených interierů soukromých i veřejných. Nejprve byl zaměstnán u několika brněnských firem . Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze. Podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na Hostýn, spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v Přerově. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

Václav Hora (7)

Narozen 9. 9. 1873 v Kozojedech u Kralovic, zemřel 17.1. 1959 v Praze, prof., JUDr., DrSc., právník, soudce vrchního zemského soudu , vysokoškolský učitel na Právnícké fakultě České university Karlo-Ferdinandovy, později Univerzity Karlovy, děkan fakulty , člen České akademie věd a umění, svobodný zednář; zabýval se občanským právem procesním, úpravou exekucí a odvolacího řízení, sjednocením československého právního řádu.

Václav Gutwirth (7)

Narozen 20.6.1896 v Kosově Hoře u Sedlčan, zemřel 3.8.1968 v Praze. Úředník,práce o studentstvu, monografie technických osobností, spisy z oboru techniky.

Václav Daněk (8)

Překladatel a básník, nar. 9. 7. 1929, Praha Rodiče V. Daňka byli učitelé, ochotnicky hráli divadlo. Z jižních Čech přesídlili do Kralup u Chomutova. Otec byl činný v Severočeské národní jednotě i dalších spolcích. Po záboru Sudet v roce 1938 se rodina odstěhovala do jižních Čech . Reálné gymnázium Daněk navštěvoval v Táboře a v Chomutově , poté krátce pracoval jako skladový účetní v chomutovské továrně Tonak. V letech 1949–1951 byl hercem v pražském divadle Na Fidlovačce a zároveň studoval u sólisty Národního divadla Zdeňka Otavy zpěv. Studia divadelní dramaturgie na AMU v Praze ukončil diplomovou prací Dílo Vladimíra Majakovského v zrcadle revoluce, k jejíž obhajobě se však nedostavil. Od roku 1954 po odchod do důchodu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu v Praze. Původní i překladovou poezii a publicistické práce publikuje od 1945 v novinách a časopisech: Čs. rozhlas, Dikobraz, Host do domu, Kulturní tvorba, Literární noviny, Mladá fronta, Plamen, Smena , Svět práce, Světová literatura , Tvorba, Život, Tvar aj. Pod jménem Viktora Kudělky vyšel Daňkův překlad básní France Prešerena Můj sen šel po hladině , na kterém se podílel s Josefem Hiršalem a Luďkem Kubištou. Pro Čs. rozhlas redigoval literární pořady a texty Josefa Hiršala, Ivana Wernische, Miroslava Červenky, Miroslava Drozdy, Václava Černého, Lumíra Čivrného, Antonína Přidala aj., kryté cizími jmény. Pro rozhlas napsal mj. Dobrou noc a modré nebe ; Kde končí svět – Na paměť Jana Palacha a adaptoval řadu literárních děl . Užívá šifer vd, d, da. Těžiště Daňkovy literární činnosti spočívá v překladech širokého spektra ruské a ukrajinské poezie. Významnější jsou jeho překlady autorů 20. let, v nichž vystihl specifičnost původního díla (Alexandr Alexandrovič Blok, Innokentij Fjod...

Václav Brož (3)

Narozen 7.6.1913 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 3.1.1985 v Praze. JUDr., autor prací o mysliveckých zákonech.

Václav Beneš Šumavský (5)

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...

Václav Běhounek (6)

Narozen 12.9.1902 v Lounech, zemřel 10.12.1980 v Praze. Novinář, literární historik a kritik, autor bibliografií a sborníků, přeložil knihu z ruštiny.

V.V. (Václav Vilém) Štech (5)

Uladzìmìr Sjamenavìč Karatkevìč (4)

Běloruský spisovatel, dramatik a scénárista.

Tvrtko Vujity (4)

Tvrtko Vujity je maďarský spisovatel. Jeho otec byl horník, matka učitelka na vesnické škole. Díky náhodě se ve svých devatenácti letech stal válečným zpravodajem poté, co se ocitl v obklíčení během války v bývalé Jugoslávii, v Sarajevu. Vystudoval novinařinu na univerzitě v Miami ve Spojených státech. Je nositelem mnoha novinářských ocenění, v Maďarsku obdržel za svou práci Pulitzerovu pamětní cenu, v roce 2001 státní vyznamenání, kříž za zásluhy a pomoc poskytnutou při převozu posledního válečného zajatce ze Sovětského svazu do jeho vlasti. Pravidelně přednáší na maďarských i zahraničních univerzitách. V maďarské televizi tv2 má vlastní program s názvem pekelné příběhy, v němž své reportáže komentuje naživo. Je ženatý. Jeho žena Gyöngyi je bývalá hráčka maďarské basketbalové reprezentace. Mají spolu tři syny a žijí v Budapešti. Specializuje se na ohrožené kraje a oblasti. Zajímá se o nevšední osudy lidí často na okraji společnosti. Jeho knihy dosáhly nákladů více než půl miliónu výtisků a staly se bestsellery nejen v Maďarsku, ale i v mnoha dalších zemích.

Tone Svetina (4)

, Tone, *15.11.1925 – †1988, slovinský prozaik. Autor třídílné románové fresky z období 2. světové války , zachycující prostřednictvím napínavé špionážní fabule boj slovinských partyzánů s hitlerovskou armádou a především s německou výzvědnou službou.

Tomáš Petráček (8)

Tomáš Petráček je český katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem a vikářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a aktivním členem redakční rady revue pro teologii a duchovní život Salve. Vyučuje na Katolické teologické fakultě UK a na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde zároveň působí jako vedoucí katedry Kulturních a náboženských studií. Je postulátorem blahořečení umučeného kněze Josefa Toufara. Od července 2010 do března 2020 působil jako sídelní kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Z funkce kanovníka byl Petráček odvolán kardinálem Dominikem Dukou, kvůli kritice kázání prof. Petra Piťhy, probošta kapituly, které Piťha pronesl na svátek sv. Václava ve svatovítské katedrále v roce 2018. Pražské arcibiskupství odvolání zdůvodňovalo tím, že hlavními důvody byla Petráčkova přítomnost i nepřítomnost na setkáních kapituly a napětí, které mělo znemožňovat její práci. Zdůvodnění arcibiskupství, ale někteří členové kapituly nepotvrdili a odvolání pro ně bylo překvapením. Petráček tvrdí, že nebyl opakovaně zván na některá setkání kapituly. Po gymnáziu 1986–1990 v Hořicích vystudoval v letech 1990–1992 a 1996–1999 na FF UK Praha obor historie-etnologie a získal akademický titul Mgr. . V následujících třech letech absolvoval na téže univerzitě při Ústavu hospodářských a sociálních dějin doktorandské studium v oboru hospodářské a sociální dějiny a v březnu 2002 obhájil disertační práci „Fenomén darovaných lidí v přemyslovských zemích 11.–12. století“ a obdržel titul PhDr. a Ph.D. v oboru hospodářských a sociálních dějin. V roce 2000 vstoupil do kněžského semináře, kde studoval do roku 2002. Poté pokračoval ve studiích na Univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku, kde v roce 2005 složil závěrečné zkoušky a obdržel titul Licentia in Sacra Theologia (insi...

Tomáš Perič (7)

Doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D. - od roku 1989 pracuje na FTVS UK jako odborný asistent na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky. V roce 1999 ukončil postgraduální doktorandské studium prací "Možnosti zvýšení efektivity sportovní přípravy dětí v mladším a starším školním věku ". Na FTVS UK vyučuje předměty Základy sportovního tréninku a Sportovní příprava dětí a mládeže. Ve své práci se zaměřuje na problematiku sportovní přípravy dětí a mládeže, výběru pohybově talentované mládeže a fyziologie tělesných cvičení dětí a mládeže. Je spoluautorem čtyř učebnic o tréninku dětí v ledním hokeji a autorem a spoluautorem řady vědeckých a odborných článků týkajících se výše uvedené problematiky. Od roku 1994 je členem trenérsko-metodické komise Českého svazu ledního hokeje a dlouhodobě pracuje jako trenér mládeže v ledním hokeji. Působí jako lektor školení trenérů všech stupňů.

Tomáš Kempenský (8)

Tomáš Kempenský, také z Kempenu, vlastním jménem Thomas Haemmerken , byl augustiniánský řeholník, mystik, představitel hnutí Devotio moderna a autor knihy „Následování Krista“. Narodil se v řemeslnické rodině, v 15 letech ho rodiče poslali do školy Bratří společného života v Deventeru; stal se zručným kopistou knih a pak vstoupil do augustiniánského kláštera Agnetenberg, kde byl už jeho starší bratr. Roku 1413 byl vysvěcen na kněze a od roku 1429 byl představeným kláštera. Z jeho čtyř rukopisných kopií Bible se jedna zachovala v Darmstadtu. Jinak není z jeho poměrně klidného života mnoho známo. Z jeho díla se zachovala řada kázání, dopisů, životopisy jeho učitelů včetně Geert Groota a zejména jeho nejslavnější spis, O následování Krista, příručka pozdně středověké osobní zbožnosti, která patřila k nejčtenějším knihám vůbec a byla přeložena do mnoha jazyků. Česky vyšla poprvé už roku 1498 u Mikuláše Bakaláře v Plzni a od té doby v desítkách vydání.

Tomáš Gráf (6)

PhDr. Tomáš Gráf, Ph.D. je český vysokoškolský učitel a anglista , zabývající se didaktikou anglického jazyka. Zdroje: a)is.cuni.cz b)uajd.ff.cuni.cz/o-ustavu/vyucujici/tomas-graf/

Tomáš Glanc (5)

Narozen 15. 3. 1969 v Praze. Vysokoškolský pedagog, rusista, literární vědec a historik, překladatel z ruštiny, práce z oboru.

Tomáš Gál (6)

Narozen v Žilině , RNDr. matematik, vysokoškolský pedagog.

Tomáš Chvála (4)

Narozen 17. 10. 1984 v Praze. Filmový publicista, novinář, spisovatel, scénárista.

Tomáš Bandžuch (8)

PhDr. Tomáš Bandžuch vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

Tom Eidson (2)

Americký spisovatel.

Titus Livius Patavinus (5)

Tina Frennstedt (6)

Švédská krimi reportérka, novinářka, editorka zpráv v novinách, manažerka vysílání televizní produkce zaměřené na současný zločin a spisovatelka. Autorka krimi série odložených případů.

Timea Keresztényi (4)

Narodila sa v Komárne, tam začala aj jej profesionálna kariéra za rozhlasovým mikrofónom. Posledné roky strávila v rádiu Okey, kde ju preslávila relácia Okey tip. Dnes je redaktorkou mesačníka EVA. Má dcérku Lisu Jasmine a žije v Bratislave.

Tim Harford (8)

Práce z oboru ekonomie a financí.Tim Harford píše pro list Financial Times známý sloupek ?The Undercover Economist? a v časopise Men?s Health vede rubriku „Dear Economist“. Publikuje i v dalších časopisech a novinách jako Esquire, Forbes, New York Magazine, Wired, The Washington Post a The New York Times. Napsal také několik knih, z nich nejznámější je The Undercover Economist , které se po světě prodalo přes jeden milion výtisků. Dalšími jsou Logika života , Dear Undercover Economist a The Undercover Economist Strikes Back . Harford je hostujícím profesorem na Nuffield College v Oxfordu a na londýnské Cass Business School. V roce 2006 získal Bastiatovu cenu za ekonomický žurnalismus. Uvádí také pořad More or Less vysílaný stanicí BBC Radio 4.

Tim F LaHaye (6)

Americký pastor, autor literatury faktu s křesťanskou tematikou, televizní komentátor, zakladatel a prezident organizace Family life seminars.

Thomas Erikson (8)

Thomas Erkison se narodil a žije ve Stockholmu. Jeho první román Mentalista se ve Švédsku stal bezprostředně po svém vydání senzací a byl již přeložen do mnoha jazyků.

Thomas Enger (6)

Thomas Enger je norský spisovatel a hudebník. Po studiích sportu, žurnalistiky a historie pracoval devět let jako novinář v norských internetových novinách Nettavisen. Narodil se v roce 1973 v Oslu v rodině učitele cizích jazyků a fyzioterapeutky. Má jednu sestru, která je lékařkou. Od mládí se věnoval sportu, který později také vystudoval a rok vyučoval tělocvik na škole v Jessheimu. Mezi studii dalších dvou oborů prošel několika zaměstnáními jako popelář na letišti, číšník v hotelu nebo prodavač v kiosku v nákupním centru. Zkušenosti z těchto povolání a znalosti získané studiem žurnalistiky a historie zúročil plně ve své spisovatelské profesi, které se věnuje od svých 20 let. Kromě literární činnosti také komponuje instrumentální skladby a hudbu k filmům a muzikálům. Ve volném čase hraje golf. Žije v Oslu se svojí ženou a dvěma dětmi. Po čtyřech neúspěšných pokusech vydal v roce 2010 svůj první román Skinndød , který se stal až nečekaně úspěšným bestsellerem. Od té doby byl přeložen do řady různých jazyků a práva na tento román byla prodána do patnácti zemí po celém světě, mimo jiné i do Anglie, Dánska, Koreje, Itálie a USA. Hlavní postava románu, novinář Henning Juul má, podle vyjádření autora, četné autobiografické rysy . Současně s tištěnou knihou byla pořízena i e−kniha, která byla za rok 2011 v anglickém Bristolu nominována na cenu eDunnit Award. V Polsku vyšla v roce 2012 audio verze tohoto titulu pod názvem Letarg. Engerovo norské nakladatelství, Gyldendal, popsalo jeho román Skinndød jako „pravděpodobně ten nejlepší rukopis detektivního románu, který jsme kdy od začínajícího autora přijali.“ Tento titul je zároveň prvním autorovým detektivním románem o novináři Henningu Juulovi. Druhá kniha ze série s názvem Fantomsmerte (angl. Phantom Pain, v českém překladu Fant...

Theodor Hendrik van de Velde (5)

Práce z oboru fyziologie.

Tessa S Bailey (9)

Tess Whitehurst (6)

Tess Whitehurstová je poradkyní v oblasti využití intuice, věnuje se práci s energií a poradenství v oblasti feng-šuej. Žije v Los Angeles. Vystupuje v amerických médiích a vede odborné semináře.

Tereza Schillerová (6)

Narozena 1980. Blogerka, profesně se věnuje marketingovým aktivitám a public relations.

Tereza Kopecká (7)

Narozena 7. 6. 1984 v Mladé Boleslavi. Autorka publikací pro děti.

Tereza Čeňková (7)

Teresio Bosco (8)

Teresio Bosco je kněz, salesián , profesor literatury a novinář. Velkou část svého života věnoval studiu života a díla dona Bosca. Jeho kniha don Bosco, nový životopis, dosáhla 100 000 prodávaných výtisků v Itálii a byla přeložena do 34 jazyků . Také Život Dominika Savia, poprvé vydaný v roce 1991 a nově v roce 2002, již vyšel v 10 jazycích.

Tatjana Geßler (7)

Německá spisovatelka, novinářka a moderátorka.

Tatiana Kejvalová (5)

Tatiana Kejvalová – spisovatelka, fejetonistka a jogínka, dříve pracovala mimo jiné jako tlumočnice. Nástrahy života jí pomáhá překonávat humor!

Taťána Součková (4)

Spoluautorka publikací o Národním divadle.

Tanja Kinkel (5)

Tanja se narodila v Bambergu.V osmi letech napsala svoji první povídku.Dnes patří k nejúspěšnějším autorkám historických románů,jenž byly přeloženy do více než deseti světových jazyků.Za své dílo získala již řadu ocenění.

Tanja Askani (4)

Tanja Askani se věnuje v největším severoněmeckém Wildparku práci s vlky, kteří ji fascinovali od dětství. Pochází z Ostravy Poruby. V 16 letech se dostala do záchranné stanice pro dravce v Novém Jičíně, kde studovala. Absolvovala sokolnické zkoušky a začala se sokolnictví aktivně věnovat. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na zootechniku. Nastoupila jako zootechnička do velkého zemědělského družstva, ale práce v hromadném užitkovém velkochovu pro ni byla deprimující. Dodatečné absolvovala umělecké vzdělání a pracovala jako restaurátorka v různých muzeích. V roce 1991 se odstěhovala do Německa - pracovala jako sokolnice v jednom zooparku nedaleko Hamburku. Začala se více zajímat o svůj životní sen - o vlky, absolvovala stáže a praxe u odborníků na psovité šelmy. Vlčice Flocke se v jejím životě vyskytla neplánovaně, ale nezastihla ji nepřipravenou. Vlci se stali její životní láskou, rozumí jim a oni ji milují nade vše. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami. Forma vztahu, který si postupně vybudovala, je novým modelem přístupu člověka k vlkovi. Přetváří staré mýty, negativně ovlivňující postoje lidí po celá tisíciletí, do zcela moderní podoby.

T. E Lawrence (5)

Britský agent, orientalista a spisovatel.

Sylvie Bézuel (5)

Francouzská novinářka a spisovatelka, knihy o přírodě.

Sylvain Runberg (9)

Belgický spisovatel, scenárista komiksů, žije ve Francii a Švédsku.

Svend Fleuron (6)

Svend Fleuron byl dánský spisovatel. Fleuron se narodil jako syn statkáře a stal se důstojníkem. Roku 1921 odešel z armády a věnoval se zcela literatuře. Psal knihy o přírodě, především romány o zvířatech, kterým dal lidské emoce a schopnost úsudku v jednání.

Svatopluk Pastyřík (6)

Svatopluk Pastyřík patřil mezi významné české lingvisty. Zabýval se onomastikou a didaktikou českého jazyka a působil řadu let jako vysokoškolský učitel. V roce 1966 vystudoval obor český jazyk – ruský jazyk na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po jednoroční vojenské prezenční službě, kterou absolvoval v Hradci Králové, učil na řadě škol ve východních Čechách: Střední škola průmyslová železniční v Letohradě, Střední průmyslová škola textilní ve Dvoře Králové nad Labem, Střední pedagogická škola v Seči a Střední odborné učiliště chemické v Pardubicích. Od roku 1979 působil na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Roku 2002 byl jmenován docentem pro obor český jazyk. Byl také členem Onomastické komise Akademie věd ČR. Publikoval odborné studie ve sbornících. Svými články přispíval do časopisů: Český jazyk a literatura, Češtinář, Komenský, Křen, Naše řeč, Odborná výchova, Onomastický zpravodaj ČSAV, Pochodeň, Učitelské noviny, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky.

Svatopluk Matyáš (5)

Svatopluk Matyáš byl český herec. Po maturitě na obchodní akademii v Praze vystudoval obor herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Po absolutoriu v roce 1956 působil v oblastních divadlech v Hořovicích , Hradci Králové , Ostravě a Olomouci . Poté se na několik let stal hercem ve svobodném povolání, v roce 1986 se vrátil do stálého angažmá v Olomouci, od roku 1990 byl v důchodu. Vytvořil řadu milovnických i charakterních divadelních rolí domácího i světového klasického repertoáru, spolupracoval s českým i slovenským filmem a rozhlasem, výrazné postavy ztvárnil v televizních inscenacích a seriálech zejména v ostravském studiu Československé televize . Jeho manželkou byla dcera architekta Adolfa Benše Věra Benšová.

Susanna Clarke (6)

Susanna Clarková je britská spisovatelka, která se stala známou svým literárním debutem Jonathan Strange & pan Norrell. Narodila se 1. listopadu 1959 v Nottinghamu ve Velké Británii. Je nejstarší dcerou metodistického pastora. V dětství s otcem cestovala po severní Anglii a Skotsku. Vystudovala na koleji svaté Hildy v Oxfordu a následujících osm let pracovala jako redaktorka. Poté na dva roky odjela učit angličtinu do Itálie a Španělska. Po návratu navštěvovala kurz tvůrčího psaní u Arvon Foudation, kde ji vyučovali Colin Greenland a Geoff Ryman. Právě Greenland stál u jejího prvního spisovatelského úspěchu, když poslal jednu z jejích povídek Dámy z Grace Edieu spisovateli Neilu Gaimanovi, který ji ukázal Patricku Nielsen Haydenovi, jenž ji vydal ve své sbírce povídek Starlight 1 . Poté napsala ještě několik fantasy povídek a souběžně pracovala na svém prvním románu Jonathan Strange & pan Norrell. Když byl po 11 letech román hotov a v roce 2004 nakladatelstvím Bloomsbury vydán, dostalo se mu značné pozornosti a velmi příznivých recenzí. Román má přibližně 800 stránek, získal cenu Hugo a česky vyšel v roce 2007 v nakladatelství Alman v překladu Viktora Janiše.

Supertramp (3)

Supertramp je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1969 pod původním názvem Daddy a počátkem roku 1970 se přejmenovala. V hudbě skupiny se mísí prvky progresivního rocku, popu a art rocku. Supertramp dosáhla mezinárodního úspěchu v 70. a 80. letech 20. století díky svému osobitému zvuku, který se vyznačuje použitím elektrického piana Wurlitzer a saxofonu. Složení skupiny se během její kariéry mnohokrát změnilo, ale v nejuznávanějším období v ní působili spoluzakladatelé Rick Davies a Roger Hodgson, kteří byli hlavními autory písní.

Stuart MacBride (5)

Stuart MacBride je skotský romanopisec. Studoval architekturu na Heriot-Watt University v Edinburghu. Svůj první román nazvaný Cold Granite publikoval v roce 2005. Vyskytuje se v něm postava detektiva jménem Logan McRae, který se objevil i v jeho dalších knihách. Je autorem i dalších knih, ale tvorba spojená s tímto detektivem převažuje. Za svou tvorbu získal několik ocenění, včetně ceny Barry za kriminální romány. Knihy vydané v českém překladu:

Strýci (4)

Czech pop and jazz group, as well as a chorus. Led by Luděk Švábenský, evolved from Milan Chladil’s backing band 1970–1971, backing band for Helena Vondráčková 1972–1979. Also known as “Šest strýců” or “Luděk Švábenský Se Svým Orchestrem”. Members : Luděk Švábenský , Jiří Hlava , Josef Bažík Pavelka , Jan Václavík , Jiří Jech , Václav Kozel , Ladislav Chvalkovský , Miroslav Ryška , Ivan Smažík, , Pavel Fořt

Stjepan Šejić (9)

Chorvatský ilustrátor, kolorista a autor komiksů.

Stina Jackson (6)

Švédská autorka thrilleru.

Steven Saylor (6)

Dějiny vystudoval na jihu Spojených států v Austinu na University of Texas. V současné době již delší dobu žije v kalifornském Berkeley u San Franciska. Na sxénu detektivního žánru pronikl dvěma romány Roman Blood a Arms of Nemesis, a třemi povídkami publikovanými v EQMM. Po úspěchu své prvotiny opustil předchozí zaměstnání a plně se věnuje psaní.