Výpis všech autorů

Martin Haberer

Martin Haberer je známý německý zahradník a pěstitel netřesků. Narodil se v Bad Cannstatt poblíž Stuttgartu ve znamení Raka a vyrostl v rodinném domě s velkou zahradou, blízko přírodě. V této zahradě pěstovali některé vzácné kusy, které lákaly k fotografování, jehož byl již v mladém věku velkým příznivcem. Chtěl se stál lesníkem, což mu nebylo dovoleno, a tak se stal zahradníkem. Rok pracoval ve škole v Curichu a pak několik let v Německu jako zahradnický pomocník. Pak začal studovat zahradní design ve Weihenstephanu poblíž Freisingu. Následujících 10 let vyučoval na zahradnické škole ve Wolbeck ve Vestfálsku, kde mj. založit zahradu pro návštěvníky, pak odešel na dva roky do Essenu. Pak si dokončil pedagogické vzdělání ve Stuttgart a 20 let pracoval jako učitel ve škole pro krajináře v Göppingenu. Když mu bylo 30, na exkurzi ve Vysokých Tatrách se poprvé setkal s netřeskem a a ten mu učaroval, což se později tak rozkřiklo, až dostal přezdívku "Sempervivum President". První plantáže založil na střeše garáže, pak na svém pozemku v Raidwangenu. První netřesky zasel v roce 1974 a po dvou letech byl okouzlen nevídanými barvami a tvary. Stal se nejdůležitějším pěstitelem netřesků v Německu. Nyní má kolekci asi 2 500 různých netřesků, ač jeho soukromými favority jsou stále přírodní formy. Za své pěstitelské úspěchy obdržel nesčetná ocenění.

Markéta Hroudová

Spoluautorka cestopisných vypravování.

Mária Havranová

Slovenská překladatelka z angličtiny a češtiny do slovenštiny, autorka románů.

Marek Hofman

Prof. Ing. Dr. Miroslav Kutílek, DrSc. se narodil 8. 10. 1927 v Trutnově. Vystudoval obor vodního hospodářství na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Stal se mezinárodně uznávaným odborníkem pro řešení problémů spojených s prouděním vody v půdě. Dlouhodobě přednášel na univerzitách v Bayreuthu, Davisu , Chartúmu a na ČVUT v Praze. Je profesorem pedologie a půdní fyziky a čestným členem Mezinárodní pedologické unie. V odborných časopisech publikoval více než sto článků a studií, je autorem vědeckých publikací i prózy. Kritizuje činnost Mezivládního panelu pro změny klimatu . Podle něj je hlavním faktorem vyvolávajícím současné klimatické změny sluneční aktivita.

Marek Herman

Marek Herman je český pedagog, spisovatel, lektor osobního rozvoje a lobbista za hazard. Vystudoval gymnázium a tělesnou a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Poté učil sedm let tělesnou výchovu a občanskou výchovu na gymnáziu v Bílovci. Rok pracoval pro Nadaci Open Society Fund v Praze a pět let externě pro Open Society Fund v Bratislavě. Po deset let pracoval pro nadnárodní společnosti, mimo jiné tabákový koncern Philip Morris a telekomunikační společnost T-Mobile. Pro T-Mobile pracoval jako projektový manažer a byl zástupcem T-Mobilu v Radě DMS, která slouží pro kooordinaci a kontrolu projektu DMS. V roce 2006 založil Nadační fond Rachůnek. Od roku 2007 působí jako lobbista pro hazardní společnosti, konkrétně na pozici výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek . Podílel se na legalizaci internetového sázení v ČR. Jako lobbista v roce 2008 přesvědčil tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, aby povolil internetové sázení pro pět hazardních společností, které APKURS zastupuje, ačkoliv byl předtím Kalousek zásadně proti. Proti tomuto rozhodnutí se vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, kteří jej označili za protizákonný. Kalousek byl v souvislosti s povolením internetového sázení pro pět hazardních společností poté podezřelý z korupčního jednání a prošetřován policií. V letech 2009–2010 Herman lobboval proti novele loterijního zákona, který například zajistil větší práva obcí v boji s hazardem. Herman měl na dění ve vládě velký vliv také v roce 2015, kdy se projednávala výše daní pro hazard. V roce 2017 se angažoval v přípravě novely zákona o hazardních hrách. Ve svých vlastních seminářích se soustředí zejména na sebepoznání a výchovu dětí do šesti let. Působí jako externí pracovník na Katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ex...

Marcela Holanová

Maija Hurme

Finská ilustrátorka a spoluautorka knih pro děti.

Lukáš Hejlík

Lukáš Hejlík je český divadelní a filmový herec, autor projektu scénického čtení Listování, je znám z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Po absolvování Obchodní akademie v Lounech v roce 2002 úspěšně dokončil studium na Vyšší odborné herecké škole v Michli. Poté získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Za dva roky přesídlil do Městského divadla Brno, kde má stálé angažmá dodnes. V televizi se nejvíce proslavil rolí Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka. Zahrál si i v seriálu televize HBO Terapie. V seriálu Ordinace v růžové zahradě hrál roli MUDr. Jáchyma Kaliny. Lukáš je také autorem projektu scénického čtení Listování, se kterým jezdí po celé České republice. Se svou bývalou manželkou, slovenskou herečkou Veronikou Senciovou má dceru Kláru. V roce 2015 se podruhé oženil, a to s českou modelkou Veronikou Fašínovou, se kterou má syna Vojtěcha. Jak sám Lukáš říká, jeho vysněnou rolí je zahrát si ve filmu o rodině Baťů jednoho z bratrů. V roce 2015 se stal jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.

Lukáš Hadamčík

Narozen 1987. Mgr., právník, zaměřený na občanské právo, zejména na problematiku nájmu bytu. Též autor prací z oblasti společenských věd.

Lucie Hrochová

Autorka výtvarných relaxačních prací .

L. S Hilton

L.S. Hilton vyrástla v Anglicku, žila tiež v New Yourku, Paríži a Miláne. Po promócii v Oxforde študovala históriu v Paríži a Florencii. Pracovala ako žurnalistka, umelecká kritička. V súčasnosti pôsobí v Londýne.

Květuše Hyršlová

Narozena 4.7.1929 v Praze. PhDr., DrSc., literádní vědkyně a kritička, práce o současném německém písmenictví, překlady z němčiny.

Konrad Haemmerling

Konrad Hämmerling byl německý spisovatel .

Klaus Holitzka

Malíř mandal.

Kathryn Hughes

Britská historička, autorka životopisů a novinářka. Má doktorát z viktoriánske Anglie, který využila hned va své prvotině The Victorian Governess. Je editorkou magazínu Prospect, píše pro The Guardian, The Economist a Times.

Kateřina Hatáková

Bc., odbornice v oblasti učitelství pro mateřské školy, spoluautorka pracovních sešitů pro předškolní výchovu dětí.

Katarína Horecká

Slovenská ekonomka.

Karol Hodinár

Autor publikací z oboru radiotechniky.

Karel Holub

Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.

Karel Hipman

Karel Hipman, též Karel František Hipman či Hippmann byl zakladatel prvního českého moderního obrázkového časopisu Český svět, propagátor česko-francouzských vztahů. Narodil se v pražské Staré poštovské ulici ; jeho otcem byl typograf Josef Hippmann , matkou Josefa, rozená Fritschková . Podle policejní přihlášky byl jejich jediné dítě, rodiče žili odděleně nejpozději od roku 1889. Otec Josef Hippmann založil v roce 1895 První dělnickou tiskárnu, která později působila pod jménem Grafia. Karel Hipman vystudoval gymnázium a obchodní školu, stal se ředitelem továrny na email u Brna. V devadesátých letech 19. století vlastnil v Praze dva obchody s kovovým zbožím, ty však roku 1895 prodal, aby se mohl stát vydavatelem. Do roku 1900 pobýval několik let ve Švýcarsku. O své dojmy ze Švýcarska se dělil se čtenáři českého tisku, zejména Národních listů. Příspěvky podepisoval Charles Hipman. Poznatky shrnul knižně roku 1899 v publikace Na příč Švýcarskem. Ve francouzštině vydal několik publikací propagujících český národ. Vydávání časopisu Český svět bylo nejvýznamnějším počinem Karla Hipmana. Časopis založil po svém návratu ze Švýcarska a byl jeho jediným redaktorem a vydavatelem. První číslo vyšlo 5. října 1904 v úctyhodném nákladu 7 000 výtisků a bylo rychle vyprodáno. Hipmanovi se podařilo vydávat Český svět do roku 1913, kdy ho, již nemocný, prodal nakladatelství Emil Šolc. Na výtisku z 8. srpna 1913 je ještě uveden jako redaktor a vydavatel; číslo následující již uvedlo nového vydavatele a redaktora. Za hlavní přínos časopisu lze považovat systematické přinášení reportážních fotografií doplňujících text. Fotografie byly významnou součástí časopisu od samého počátku a pocházely často od nejvýznamnějších autorů své doby. Dne 1. prosince 1900 se na Smíchově oženil Aloisií , rozenou Koudelkovou . Měl dceru Ludm...

Karel Hermann

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Heřman

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Hašler

Karel Hašler byl český písničkář, herec, textař, skladatel, spisovatel, scenárista, dramatik a režisér, Rytíř české kultury in memoriam. Byl synem koláře, učil se rukavičkářem. Od roku 1897 hrál ve smíchovském divadle Pavla Švandy. Po krátké době odešel hrát do Tábora, brzy se ale vrátil do Prahy. Poté hrál v Národním divadle v Brně a v divadle v Lublani, kde účinkoval v činohře i opeře. V roce 1903 byl přijat do Národního divadla v Praze, kde ztvárnil řadu rolí. Dne 21. března 1908 se v Praze oženil se sestrou klavíristy a hudebního skladatele Rudolfa Frimla, jejich syn Zdeněk Miloš Hašler byl filmový herec a režisér. V roce 1916 byl Karel Hašler z Národního divadla propuštěn pro nekázeň. Už před tím ale zpíval své písně v pražských restauracích a od roku 1910 ve vlastním kabaretu Lucerna. Během první světové války jezdil se svým dalším kabaretem Rokoko na turné po českých zemích. Po válce se vrátil ke kabaretu Lucerna , pak byl režisérem ve Varieté , od roku 1929 opět v Rokoku. Po krátkém působení ve Vinohradském divadle se začal intenzivně věnovat práci pro film, často ve spolupráci se skladatelem Milošem Smatkem. Ke svým písním psal texty i melodie, jejichž harmonizace, doprovody a jejich úpravy prováděli jiní, odborně vzdělaní hudebníci. V roce 1919 Hašler otevřel vlastní hudební vydavatelství, kde vycházely šansony z repertoáru Lucerny. Po roce 1938 měl Karel Hašler názorově velmi blízko k českým fašistům a patřil mezi obdivovatele generála Radoly Gajdy. Hašler byl českým vlastencem, ale také vášnivým stoupencem pevného řádu a vlády pevné ruky. Po uzavření Mnichovské dohody se například nevybíravými slovy vyjadřoval o nejvyšších politicích první republiky a tvrdil, že stát zaprodali židům. Za druhé světové války i přes zákaz zpíval vlastenecké a protiněmecké písně. Na začátku roku 1941 byl pop...

Kachou Hashimoto

Autorka známá též pod pseudonymem Aiko Nagayama nebo Yasumi Nagayama, je mladá japonská ilustrátorka. Krom kariéry asistentky jiným mangaka měla pochopitelně aspiraci prorazit vlastními výtvory. Pro příklad se podílela na tvorbě mangy \"Whistle!\" od autorky Higushi Daisuke. Přestože od počátku své činnosti coby manga autorky dostaly její kratší příběhy prostor se ukázat, skutečný ohlas jí přinesla až série \"Cagaster\", kterou publikovala primárně skrze vlastní webovou stránku jako web komiks. V současné době pracuje na nové sérii nazvané \"Arbos anima\".

Jozef Heriban

Slovenský režisér, scénárista a dramaturg.

Josef Richard Hradecký

Josef Richard Hradecký, vl. jménem Josef Roubíček , byl spisovatel, dramatik a žurnalista. J. R. Hradecký se narodil v rodině tkalce v Kostelní Radouni. Po ukončení školní docházky byl poslán místo studií do Vídně jako truhlářský učeň. Živil se též jako dělník a tovární kreslič, zúčastnil se aktivit národně sociální strany. Okolo roku 1908 se vrátil do Čech a po krátkodobých zaměstnáních se usadil v Praze, kde se živil jako novinář a spisovatel. V letech 1920–1921 byl redaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. V roce 1922 přesídlil do Brna, kde se 17. června 1922 oženil s Annou Stehlíkovou . Zde mezi jiným přispíval do Lidových novin, v roce 1923 byl veden jako redaktor časopisu Svoboda. V Brně si nechal změnit jméno na Josef Hradecký. Později se vrátil do Prahy, kde i dožil. Od roku 1907 psal romány. Zaměřoval se v nich především na sociální témata ze svého rodného kraje. Nejvýznamnější z jeho tvorby je trilogie „Adamovy děti“, která dokumentuje přeměny dělnického života na přelomu století. Kromě románů napsal několik divadelních her, množství povídek a dokonce i básně. Svá knižní díla podepisoval jako J. R. Hradecký. V denním tisku a časopisech používal řadu pseudonymů jako Fidus, Gaskoněc, Jerha. Přispíval do deníků a časopisů jako Zlatá Praha, Lidové noviny a mnoha dalších.

Josef Hrdlička

Josef Hrdlička je český katolický duchovní, básník, překladatel a hudební textař, titulární biskup thunudrumský a v letech 1990–2017 pomocný biskup olomoucký. 19. ledna 2017 dosáhl 75 let a v souladu s kanonickým právem podal rezignaci na svůj úřad, kterou papež František přijal k 1. únoru 2017. Od tohoto data je emeritním pomocným biskupem olomouckým. V letech 1990–2017 byl děkanem olomoucké metropolitní kapituly. V České biskupské konferenci zastupuje funkce předsedy Komise pro liturgii a předsedy Rady pro kulturu a památky. Jeho biskupským heslem je Vos dixi amicos . Po vystudování střední školy na gymnáziu v Jevíčku pracoval jako pomocný dělník ve Velkých Opatovicích, jelikož kvůli svému náboženskému přesvědčení nemohl nastoupit na vysokou školu. Teprve roku 1967 se dostal na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen roku 1972 a následující roky působil např. v Ostravě, Hoštejně, či Hynčině na Šumpersku. Dne 7. dubna 1990 přijal biskupské svěcení. Výsledkem jeho spolupráce s hudebním skladatelem Zdeňkem Pololáníkem je několik mešních písní z roku 1986, na nichž se Hrdlička podílel jako textař.

Josef Hlavička

Právník, autor publikace o duchovním poznání.

Josef Hladký

Josef Hladký je bývalý česko-německý plavec. Je několikanásobným medailistou z mistrovství Evropy. Narodil se v Praze a závodil za pražský klub Rudá Hvězda Praha . Díky své všestrannosti plaval zejména polohové závody. Z mistrovství Evropy 1981 si přivezl bronzovou medaili z polohového závodu na 200 m, kterou obhájil na dalším šampionátu v roce 1983 a přidal i bronz na dlouhé polohovce. V roce 1985 svou pozici na dvoustovce ještě vylepšil a skončil druhý. Po mistrovství světa v roce 1986 v Madridu opustil Československo a usídlil se v Německu. Přišel tak o možnost startovat na olympijských hrách 1988, předtím nemohl startovat na olympiádě 1984 vinou bojkotu socialistických zemí. Na olympiádě v Barceloně 1992 nastoupil v dresu Německa, na kratší polohovce skončil 32. Zlatou medaili vybojoval v roce 1991 na premiérovém sprintérském mistrovství Evropy v krátkém bazénu v polohovém závodě na 100 metrů.

Josef Hercl

Český dirigent, narozen 7. října 1928 v Praze, zemřel 25. května 2005 v Praze.

Josef Heller

Autor je analytik odborného zázemí ÚV KSČM, člen teoretických institucí ÚV KSČM. Publikoval ve Filosofickém a Sociologickém časopise a v interních tiscích ČSAV, v samizdatech a na webových stránkách KSČM, v Haló novinách a Alternativách. Spoluautor publikací Heller, Neužil a kol. – Kdopak by se Marxe bál, Bojíte se socialismu? a sborníku Socialismus pro 21. století.

Johanna Handschmann

Německá autorka knih zdravé výživy.

Jöe Hamman

Jean Hamman píšící pod jménem Joe nebo John Hamman není ani Američan, ani vlastně spisovatel, byl to především francouzský herec , režisér , výtvarník a ilustrátor. Narodil se 26. října 1883 v Paříži v dobře situované rodině jako syn původem holandského malíře, odborníka na historické malby Edwarda Hammana, jeho matka byla dvorní dámou císařovny Evženie. V dětství se přátelil se syny mnoha spisovatelů , jejichž rodiny se vzájemně přátelily. Studuje v Paříži a v Londýně, dokončuje své vzdělání na výtvarné škole Ecole des Beaux –Arts. Jeho akvarely zdobí knihy řady autorů, mimo jiné Balzaca, Perraulta, Poa. V roce 1904 dochází v jeho životě k zlomu. Na služební cestě do USA se setkává s Fredericem Williamem Cody známým spíš jako Buffalo Bill a v jeho společnosti se seznamuje s americkým Západem. Je jím fascinován natolik, že se dokonce nechá najmout jako cowboye na ranči v Montáně za 5 dolarů na týden a od stavění plotů se dostane až zajíždění koní. Během svého pobytu zde také navštěvuje rezervaci Siouxů a seznamuje se s vyprávěním Indiánů. Po návratu do Francie se začíná naplno věnovat své druhé vášni – filmu – a ovlivněn svým pobytem v USA snad jako první v Evropě začíná natáčet westerny, kterých v éře němého filmu natočil celou řadu. Celkem se podílel na více než stovce filmů. Pikantní je, že se v roce 1905 při vystoupení "Wild West Show " Buffalo Billa ve Francii přidává k jeho show a absolvuje s nimi jejich představení ve více jak stovce francouzských měst. V šedesátých letech vydává svou nejznámější knihu Sur Les Pistes du Far-West . Umírá 30.6.1974 , pár dní před Dnem nezávislosti země, část jejíchž dějin si oblíbil a ve své knize osobitým způsobem zobrazil.

Jiřina Hauková

Jiřina Hauková byla moravská básnířka a překladatelka. Narodila se v rodině Karla Haukeho , šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové . Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou . Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově . Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký. Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka. Sbírky Motýl a smrt , Světlo v září a Spodní proudy byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice. V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta. Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově. Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats. Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenov...

Jiří Hronek

Narozen 1. 5. 1905 v Roudnici nad Labem, zemřel 5. 3. 1987 v Praze. Novinář, redaktor, publicista, autor divadelních her, rozhlasových pásem a televizních scénářů, autor románů a literatury pro mládež.

Jiří Helekal

Jiří Helekal je český zpěvák a herec, který se proslavil v 70. a 80. letech 20. století. Helekalova hudební kariéra se vyznačuje jeho melodickým hlasem a přínosem pro československou popovou scénu. Kromě pěvecké kariéry se prosadil také jako herec, který se objevil v různých filmech a televizních seriálech. Díky svému působení v zábavním průmyslu se stal uznávanou osobností české kulturní scény.

Jiří Havlín

Autor příruček z oboru živočišné výroby.

Jiří Havlík

Narozen 22.10.1928 v Zámostí , zemřel 25.4.2011. Prof. MUDr., DrSc. Infekcionista . Zabýval se hlavně bakteriálními a průjmovými onemocněními a léčením infekčních chorob antibiotiky a chemoterapeutiky. Publikace z oboru.

Jiří Haleš

„Celý život jsem usiloval o ochranu přírody, ale pokud to půjde takto dál, brzy již nebude co chránit…“ Ing. Jiří Haleš se narodil 18. srpna 1936 v pražských Holešovicích do úřednické rodiny. Absolvoval gymnázium, po maturitě pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Dejvicích. Navzdory komunistickému režimu procestoval značnou část světa, ve svém životě usiloval a usiluje o ochranu přírody, a to zvláště plazů. Od 60. let je členem Krasové sekce ochrany přírody Společnosti Národního muzea. Je autorem řady odborných knih, v nichž spojuje své cestovatelské zkušenosti se zájmem o přírodu.

Jennie Harding

Lektorka terapie éterickými oleji, zabývá se pěstováním aromatických rostlin, studuje botaniku a ekologii.

Jelena Hlavsová

Učebnice angličtiny.

Jean de la Hire

Jean de la Hire, vlastním jménem hrabě Adolphe d'Espie byl francouzský spisovatel, autor velké řady milostných, historických, dobrodružných, detektivních a vědeckofantastických románů. Narodil se roku 1878 jako potomek starého francouzského šlechtického rodu, jehož počátky se dají vystopovat až do 13. století. Jeho otcem byl hrabě Celestin d'Espie a jeho matka byla sestra sochaře a malíře Aristida Maillola. Studoval v Béziers v jezuitské koleji, kde získal klasické vzdělání a kde založil literární revue L'Aube meridionale. Po absolvování vojenské služby v Marseille odešel ve věku dvaceti let do Paříže, kde byl podporován strýcem Aristidem Maillolem, tehdy již slavným sochařem. Jeho první díla z oblasti klasické literatury však nebyly příliš úspěšná, proto se rozhodl psát především populární romány. K tomu si zvolil pseudonym Jean de la Hire podle proslulého kapitána ve vojsku Johanky z Arku a pod tímto jménem vydával dobrodružné a vědeckofantastické příběhy. Používal ale také další pseudonymy. Historické romány vydával jako Edmond Cazal, tzv. romány kukly a meče jako Arsène Lefort, válečné příběhy jako Commandant Cazal a milostné jako André Laumière nebo Alexandre Zorca. Aktivně se zúčastnil bojů v první světové válce, při kterých byl zasažen jedovatým bojovým plynem, což mělo za následek jeho vleklé plicní problémy. Během druhé světové války úzce spolupracoval s pronacistickou vládou maršála Phillipa Pétaina ve Vichy a psal proněmecké knihy. Jako nacistický kolaborant byl po válce uvězněn a bylo mu zakázáno publikovat. Tento zákaz se snažil obejít používáním pseudonymu John Vinegrower. Zemřel roku 1956. Jeho dílo čítá více než tři sta románů, novel a povídek, z nichž mnoho vycházelo na pokračování v novinách a časopisech. Dnes je připomínán především proto, ž...

Jaroslava Hribiková

Jaroslav Hyan

Narodil se 27. 12. 1927 v Praze, zemřel 7. 1. 2013 tamtéž. Stavební inženýr a také odborník v oblasti výpočetní techniky, počítačových zařízení, digitální fotografie a digitálních fotoaparátů. Je synem Jana Hyana a je otcem Tomáše Hyana . Publikace v oboru.

Jaromíra Hüttlová

Narozena 11. 11. 1893 v Táboře, zemřela 21. 10. 1964 v Praze. Středoškolská profesorka, autorka dívčích románů, populáně naučných prací a jazykových učebnic, překladatelka z francouzštiny a němčiny. Při psaní beletrie používala pseudonymy.

Jaromír Hrabovský

Narozen 1933. MUDr., CSc., chirurg, práce z oboru a příručky první pomoci.

Jarmila Hamplová-Šusterová

Narozena 27.2.1904 v Praze,zemřela 1992. PhDr., středoškolská profesorka, práce z francouzštiny.

Janet G Hudson

Jana Hoffmannová

Narozena 18. 11. 1950. Lingvistka, odborná publicistka, vysokoškolská pedagožka. Autorka knih o češtině.

Jana Hanšpachová

Narozena 1963. PhDr., filosofka, kombinace český jazyk-pedagogika. Publikace z oboru pedagogiky předškolního věku, též autorka učebnic angličtiny a němčiny pro předškolní a mladší školní věk.

Jan Hlubek

Narozen 1994 v Ostravě. Spisovatel, publicista, popularizátor vědy a ufoskeptik též zaměřený na archeologii, paleontologii, kosmologii a filozofii.

Jan Hanuš

Knižní grafik.

Ján Halaša

Ján Haláša byl fotograf, organizátor turistiky a lékárník. Studoval na lyceu v Banské Bystrici, Šoproni a do 1911 v Bratislavě, 1911–1913 praktikoval v bratislavské lékárně Salvator, farmacii studoval v Budapešti, později na KU v Praze. Titul PhMr. získal v roce 1919 . Od roku 1922 byl spolumajitelem lékárny K Sv. Duchu a po roce 1945 pracovníkem lékáren. Do roku 1972 působil jako fotograf pro Trenčianske muzeum v Trenčíně. V prvním období tvořila jádro jeho tvorby krajina, od roku 1934 i člověk. Tak vytvořil dokumenty ze života lidu zejména v okolí Trenčína, v Turci, na Oravě, v Liptově. V krajinářské tvorbě přešel k osobité syntéze monumentálnosti, citového náboje motivu i výrazu a národnímu obsahu. Průkopník české turistiky a vysokohorského sportu. Turistiku spojoval s fotografií. Postupně sestavil obrázkový zeměpis horských partií Liptova, Oravy a Turca. Je autorem nebo spoluautorem turistických, obrazových a vlastivědných publikací a obrazových a textových příspěvků v časopise Krásy Slovenska. Jeho fotografie jsou ve sbírkách SNG v Bratislavě, oblastní galerie M. A. Bazovského v Brně, Moravské galerii v Brně a jinde. Na jeho počest je v Trenčíně pojmenována ulice na sídlišti Jih. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Halaša na slovenské Wikipedii.

J Honzík

J Hochmann

Ivan Heráň

RNDr. Ivan Heráň, CSc. byl vědeckým pracovníkem zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho hlavní odborné zaměření představovala morfologie a etologie savců. Věnoval se rovněž fotografování zvířat. Mezi lety 1964 a 1996 redigoval sborník Lynx, v roce 1969 zorganizoval druhý mammalogický kongres ve Zvoleni.

Ingrid Hedström

Švédská novinářka a spisovatelka Ingrid Hedströmová vystudovala psychologii. Píše pro největší švédský deník Dagens Nyheter, specializuje se na evropské vztahy. V letech 1992–97 pobývala v Bruselu jako zahraniční dopisovatelka. Vycházejíc z důvěrné znalosti belgického prostředí sem – do fiktivního městečka Villette a do devadesátých let minulého století – umístila i své detektivní příběhy. Pojmenování jejich hlavní hrdinky, odkazující k nejslavnější literární postavě belgického původu, Herculu Pourotovi, ale v neposlední řadě též styl, jakým píše, zřetelně prozrazují autorčinu inspiraci klasickou anglickou detektivní školou Agathy Christie, Dorothy Sayersové či Ngaio Marshové. S jakým úspěchem, to dokazují uznání, jichž se dostalo jak prvotině Lärarinnan i Villette, tak i druhému dílu série: román Flickorna i Villette byl nominován na nejlepší švédskou detektivku roku 2009.

Imre Hirschler

Sexuolog, publikace též z oblasti manželství a mateřství.

Hugo von Hofmannsthal

Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal , byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista. Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu. Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovské a italské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi , pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl , byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner . Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypotéční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti. V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg . Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem Balliol College na Oxfordské univerzitě . Pot...

Horst Hegewald-Kawich

Německý chovatel a cvičitel psů, rozhodčí turnajů služebních psů, pracuje u policie.