3721–3780 z 145457 Autoři
Robin Norwood (9)
Americká psychoterapeutka, autorka knih o partnerských vztazích a smyslu života.
Více od autora
Robert James Waller (8)
Robert James Waller se narodil 1.srpna 1939. Americký spisovatel známý také pro svou práci fotografa a hudebníka. Jeho kniha Madisonské mosty byla v top-nejlepší prodejce r. 1993 a byla úspěšně zfilmovaná. Získal Ph.D v podnikání, na univerzitě začal výuku managementu a ekonomiky a v r.1977 se stal řádným profesorem. V r. 1980 se stal děkanem na College of Business, z této pozice odešel r. 1986. V současné době žije v Texasu.
Více od autora
Richard Paul Evans (9)
Proslavil se nečekaně roku 1994, kdy pro svoje dcerky a několik nejbližších přátel vydal jako vánoční dárek knihu Vánoční skříňka. Knížka o rodinné soudržnosti a rodičovské lásce začala kolovat z ruky do ruky a zanedlouho o ni začala projevovat zájem knihkupectví. Stala se nejprodávanější knihou roku, televize podle ní natočila úspěšný film a její finanční úspěch umožnil Evansovi založit roku 1997 nadaci na podporu zneužívaných a zanedbávaných dětí. V roce 2000 se Evans se ženou a jejich pěti dětmi odstěhoval na několik let do Itálie. V inspirujícím prostředí Toskánska tu u bazénu skutečně potkal Američanku provdanou za Itala, která mu vyprávěla svůj životní příběh...
Více od autora
Ray Conniff (6)
Ray Conniff byl americký kapelník, aranžér a skladatel, který významně přispěl k hudebnímu žánru easy listening. Conniff se narodil 6. listopadu 1916 v Attleboro ve státě Massachusetts a v hudebním průmyslu začal působit poté, co se přestěhoval do New Yorku a začal hrát na trombon v orchestru Bunnyho Berigana. Později spolupracoval s dalšími big bandy, včetně těch, které vedli Harry James a Artie Shaw.
Více od autora
R. A Salvatore (16)
Robert Anthony Salvatore je spisovatel sci-fi a fantasy literatury. Je známý svými romány Forgotten Realms a Star Wars. Robert Salvatore se narodil ve městě Leominster ve státě Massachusetts. Během studia na Fitchburg State College se začal zajímat o literaturu. Během studia na vysoké škole mu kamarád dal knihu Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena, který ho částečně ovlivnil. Dokončil Bachelor of Science Degree in Communications a vrátil se ke studiu Bachelor of Arts in English. Roku 1982 napsal rukopis nazvaný Ozvěny čtvrté magie . Proslavil se několika sériemi knih o světě Forgotten Realms a později také díky sáze Demon Wars a dvěma knihám Star Wars. Jedním z jeho oblíbených hrdinů je temný elf Drizzt Do'Urden, který bojuje za to, čemu věří že je správné, což je v protikladu ke stereotypům temných elfů. Kromě novel napsal příběhy pro video hry Forgotten Realms: Demon Stone na PS2, Xbox a PC. Spolupracoval s designovým týmem ve Stormfront Studios. Hra byla uvedena na Atari a byla nominována na ceny Academy of Interactive Arts & Sciences a BAFTA. Salvatore je také na seznamu bestselerů New York Times Best Seller list.
Více od autora
Pietro Andrea Mattioli (11)
Pietro Andrea Gregorio Mattioli byl významný renesanční lékař a botanik italského původu. Dětství trávil v Sieně a Benátkách, medicínu studoval na univerzitě v Padově, ale s učitelem a chirurgem Caravitou navštívil i jiné italské univerzity, například Římskou univerzitu. Studia dokončil roku 1523. Jako lékař působil v Sieně, Římě, Tridentu a v Gorizii, kam byl povolán ve čtyřicátých letech. V tomto městě se věnoval italskému překladu známého latinského díla De materia medica od antického učence a lékaře Pedacia Dioskúrida z Anazarby. Od roku 1554 žil Mattioli v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyrolského, v letech 1547–66 českého místodržícího. V Praze publikoval u Jiřího Melantricha z Aventina roku 1561 své lékařské dopisy v knize nazvané Epistolarum Medicinalium libri quinque a o rok později rozšířený český překlad své knihy Herbář neboli Bylinář. Roku 1563 pak v téže tiskárně vychází německý překlad tohoto díla, které vyšlo poprvé roku 1544 italsky a o deset let později, roku 1554 v Benátkách také latinsky. Toto nejvýznamnější Mattioliho dílo vyšlo poté ještě mnohokrát a je vydáváno v podstatě až do současnosti. Herbář vznikl původně jako komentář Dioskůridova již zmiňovaného díla De materia medica. Mattioli jej však neustále rozšiřoval, takže každé následující vydání z doby jeho života je obsáhlejší než předchozí. Roku 1564 vydal Mattioli u Melantricha knihu De peste liber v níž se věnuje problematice morové nákazy. Svůj odborný zájem věnoval také výzkumu a léčení syfilidy. Spolu s Ferdinandem Tyrolským odchází roku 1564 do Tyrol na zámek Ambrass. Působil však též jako lékař Maxmiliána II. Zemřel v roce 1578 v Tridentu při cestě do Říma, neboť se zde nakazil morem. Jméno Pietra Mattioliho bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, v...
Více od autora
Pierre Gamarra (9)
Pierre Gamarra byl francouzský prozaik, básník, dramatik, novinář a kritik. Druhá světová válka přerušila Gamarrova studia zeměpisu a španělštiny, a tak v letech 1938–1940 pracoval jako učitel. Během německé okupace se v Toulouse účastnil protiněmeckého odboje spojeného se psaním a distribucí ilegálních tiskovin. To ho přivedlo k povolání novináře a později spisovatele. Publikovat začal od 40. let 20. století, od roku 1952 psal i díla pro děti a mládež. V 60. letech byl externím spolupracovníkem českého odborného časopisu Zlatý máj, věnovaného dětské literatuře. V letech 1974–1987 pracoval jako ředitel literární revue Europe. Byl předsedou francouzského Pen Clubu a čestným členem Akademie věd. Jako spisovatel je Gamarra autorem realistických a sociálně angažovaných děl odehrávajících se v jeho rodném kraji, dále „lidových“ dobrodružných románů připomínajících Eugèna Suea a prozaických i básnických knih pro mládež.
Více od autora
Pierre de Ronsard (8)
Pierre de Ronsard byl francouzský básník. Pierre de Ronsard je považován za jednoho z největších francouzských básníků, svou generací byl nazýván princem básníků. Nejznámější básník renesanční skupiny Plejáda, potomek staré šlechtické rodiny. Částečná hluchota mu znemožnila vojenskou kariéru. Autor formálně dokonalé milostné poezie. Psal pro dvůr epigramy, ódy, hymny a elegie. Od mládí pracoval v královských službách, ale jeho slibná kariéra diplomata byla přerušena nevyléčitelnou částečnou ztrátou sluchu. Proto se rozhodl dále studovat a psát verše. Jeho tvorba byla velmi oblíbená, dokonce ho značně oceňoval i král Karel IX., který mu poskytl místnost ve svém paláci a propůjčil opatství. Vše se ovšem změnilo s nástupem Jindřicha III:, který mu již tolik nakloněný nebyl. Po ztrátě literárních přátel i obecenstva se unavený a nemocný Ronsard začal stranit společnosti a svůj čas věnoval přípravě soukromého vydání svých děl. Zemřel roku 1585 v převorství Saint-Cosme u Torsu. Dílo Lásky – Jedná se sbírku básní. Obsahuje 400 sonetů, ód poem, elegií, a rozprav o lásce. Dílo je věnováno Kasandře Salvialiové a Marii Dupinové a Heleně de Surgeres. Poslední část obsahující melancholické verše stárnoucího básníka, představuje vrchol jeho milostné poezie.
Více od autora
Pierre Boileau (11)
Za války byl zajat němci, po válce pracoval ve zvláštním oddělení Sociální péče, které pomáhalo vězňům, tudíž měl přístup do věznic a policejních archívů. Roku 1948 se setkal na banketu spisovatelů s Thomasem Narcejacem, a o čtyři roky později spolu začali psát detektivní romány.Společně psali až do roku 1989 do jeho smrti.
Více od autora
Philip Pullman (16)
Philip Pullman je britský spisovatel fantasy a přední představitel britského ateismu. Už v dětství přišel o otce, který byl pilotem Royal Air Force, takže vyrůstal jenom se svoji matkou, svým otčímem a svým dědečkem, který byl kněz na anglickém venkově. Nějaký čas studoval v Oxfordu na Exeter College. Napřed učil několik let angličtinu na střední škole, později se stal asistentem na Westminster College v Oxfordu. Žije v Oxfordu se svou ženou Jude, má dva syny, Jamieho a Toma. Úspěch Pullman získal trilogií Sally Lockhart, která vyšla v letech 1988–1992. Obsahovala svazky The Ruby in the Smoke, The Shadow in the North a The Tiger in the Well. V roce 1996 vydal román The Northern Lights , což byl první díl jeho fantasy trilogie His Dark Materials . Román The Northern Lights získal v roce 1995 Carnegieho medaili za literaturu. Po první knize následovaly díly The Subtle Knife a The Amber Spyglass . Philip Pulman je jedním z nejznámějších a nejaktivnějších členů ateistických organizací British Humanist Association a National Secular Society, které prosazují kupříkladu vyloučení biskupů ze Sněmovny lordů, chtějí zrušit církevní školy, osvobození církví od daní a zákon o blasfemii a vyžadují zákaz působení kněží v nemocnicích, vězeních a ozbrojených silách. Pullmanova díla jsou kritizována jako protináboženská a protikřesťanská propaganda, Pullman sám v rozhovoru pro Washington Post výslovně prohlásil, že cílem jeho děl je poškodit náboženství a podrýt jeho základy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Pullman na slovenské Wikipedii....
Více od autora
Petr Tausk (13)
Ing. Petr Tausk byl chemik, fotograf, žurnalista, spisovatel, historik fotografie a vysokoškolský pedagog. V roce 1950 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, pak pracoval jako vědecký pracovník. V oboru chemie publikoval řadu odborných prací. Dále se zabýval fotografií a to teoreticky i prakticky. Od roku 1967 působil jako externí pedagog na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Jako fotograf se věnoval především krajinářské a portrétní fotografii, nejprve černobílé, později hlavně barevné. Napsal několik příruček a knih o technické stránce fotografie i o teorii a dějinách fotografie. Podílel se na přípravě řady výstav . Dále napsal řadu článků do fotografických i jiných časopisů, například seriály článků:
Více od autora
Petr Jakeš (10)
Petr Jakeš, Ph.D. byl český geolog a geochemik, docent Univerzity Karlovy, zabývající se mj. geochemickými a vulkanickými procesy na Zemi i na nebeských tělesech, výzkumem meteoritů a měsíčních hornin. V letech 1957 až 1962 vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy university. Poté pracoval v Geologickém ústavu ČSAV v Praze. V období částečného uvolnění na konci šedesátých let pokračoval od r. 1967 na Australské národní univerzitě v Canbeře v Austrálii a později též v Japonsku v postdoktorandském studiu, kde získal titul PhD. za práci o vulkanické činnosti v jihozápadním Pacifiku. V letech 1970 až 1972 pracoval jako vědecký pracovník v Lunar Science Institute v texaském Houstonu v USA. Tato instituce, založená americkou Národní akademií věd jako součást USRA , provozovala pro organizaci NASA mj. laboratoř LRL , v níž procházely vzorky hornin přivezené v rámci programu Apollo karanténou. V LSI se dr. Jakeš účastnil analýzy těchto vzorků, zejména pak těch, které byly získány na Měsíci v rámci expedic Apollo 14 a 15. Po návratu do Československa v r. 1972 byl z politických důvodů propuštěn z ČSAV. Získal zaměstnání v Ústředním ústavu geologickém v Praze, nejdříve jako geolog mapér, pak jako vědecký pracovník, později jako náměstek ředitele pro geologický výzkum. Počátkem 90. let 20. stol. začal učit na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Často se vracel také do LPI do Houstonu, kde byl členem jeho vědecké rady. Do r. 2001 byl členem vědecké rady mezinárodního programu IGCP a předsedou jeho 3. pracovní skupiny pro ložiska minerálů, petrologii, vulkanologii a geochemii. Byl také jedním z šesti světových vědců, kteří navrhli uspořádání Mezinárodního roku ...
Více od autora
Petr Horáček (15)
Narozen 30. 6. 1967 v Praze. Výtvarník a autor knih pro děti, žije ve Velké Británii.
Více od autora
Peter Mackovčin (18)
Člen Agentury ochrany přírody a krajiny, redaktor, práce na ecnyklopedických příručkách o ochraně přírody a chráněných krajinných oblastech.
Více od autora
Peter Dvorský (11)
Peter Dvorský je známý slovenský operní tenorista, narozený 25. září 1951 v Partizánském v Československu . Je uznáván pro svůj silný hlas a schopnost ztvárnit širokou škálu operních rolí, od lyrických až po dramatické. Dvorského kariéra začala nabývat mezinárodního významu v 70. letech 20. století poté, co zvítězil v několika prestižních pěveckých soutěžích, včetně Čajkovského soutěže v Moskvě.
Více od autora
Pavel Sula (16)
Narozen 3.3.1882 ve Svojšicích, zemřel 27.7.1975 v Praze. Učitel, básník, prozaik, též pro děti, redaktor čítanek, sborníků a časopisů pro mládež, beletristické a pedagogické úvahy v literárních časopisech.
Více od autora
Pavel Radosta (12)
Absolvoval lesnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, nedokončil Institut výtvarné fotografie. V minulosti redaktor, noční hlídač – psovod, vědecký pracovník, vedoucí výzkumné stanice, vládní konzultant, stážista francouzského ministerstva školství, vědy a výzkumu, PR poradce a marketingový ředitel, kurátor, vedoucí kartografického nakladatelství. V současnosti fotografuje a píše převážně pro časopis Moje země.
Více od autora
Pavel Novotný (13)
Ing., lektor účetnictví, vysokoškolský pedagog, auditor, publikace z oboru účetnictví. Podílí se na metodické práci v účetnictví a na připomínkovém řízení novel účetní legislativy.
Více od autora
Pavel Kraus (14)
Narozen 9. 4. 1936 v Praze, zemřel 7. 10. 1995 v Teplicích. Autor detektivek, dramatik.
Více od autora
Pavel Kolář (7)
Docent Pavel Kolář je . Doc. PaedDr. Pavel Kolář je český fyzioterapeut a bez nadsázky jeden z nejuznávanějších fyzioterapeutů na světě. Zaměřuje se především na pohybovou patologii dětí. Mezi laickou veřejností je znám díky své fyzioterapeutické péči o vrcholové české sportovce nebo zpěváky Helenu Vondráčkovou či Jiřího Korna. Od roku 1998 byl členem lékařského konsilia, které pečovalo o tehdejšího prezidenta Václava Havla. Od roku 2000 je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a fakultní nemocnice Motol. V současnosti je proděkanem 2. LF UK. Navíc pedagogicky působí na českých i zahraničních univerzitách. Je ženatý a s manželkou vychovávají tři děti Bývá hostem televizních pořadů . Patří mezi lidi trpící Bechtěrevovou chorobou, o čemž vyprávěl i v pořadu České televize 13. komnata Pavla Koláře.
Více od autora
Pavel Červinka (13)
Narozen 18. 4. 1959 v Novém Městě na Moravě. RNDr., PaedDr., Ph.D., vysokoškolský pedagog na katedře fyzické geografie a geoekologie přírodovědecké fakulty UK, práce z oboru a z didaktiky zeměpisu, též spisovatel a trenér atletiky.
Více od autora
Paul Valéry (11)
Paul Valéry byl francouzský básník, spisovatel, esejista a filosof, člen Francouzské akademie. Valéry se narodil v rodině vysokého úředníka korsického původu v malém přístavním městečku Sète v jižní Francii, kde také chodil do dominikánské školy. Gymnázium navštěvoval v nedalekém Montpellier, kde také od roku 1889 studoval práva a uveřejňoval své první symbolistické básně. Roku 1892 zažil v Janově osobní krizi, zřekl se poezie a svých lásek a psal si pouze deník, později slavné Sešity . Od roku 1894 žil v Paříži jako úředník, novinář a později osobní tajemník ředitele francouzské zpravodajské agentury Havas. Seznámil se zde s André Gidem a zejména s básníkem Stéphanem Mallarmé, který se stal jeho životním vzorem. Roku 1900 se oženil s Jannie Gobillard a měl s ní tři děti. Pod vlivem A. Gida se vrátil k poezii a roku 1917 uveřejnil formálně propracovanou báseň Mladá Parka , která ho ihned proslavila. Roku 1920 následovala jeho nejslavnější báseň, Hřbitov u moře a 1922 sbírka Kouzla . Po válce se stal nekorunovaným králem francouzských básníků, zastával mnoho veřejných kulturních funkcí a přednášel na velmi různá témata. Roku 1924 byl zvolen předsedou francouzského PEN klubu, 1925 členem Francouzské akademie a 1933 byl jmenován administrátorem univerzitního střediska v Nice. 1937 se stal profesorem poetiky na Collège de France a 1939 čestným předsedou Svazu francouzských spisovatelů . Zároveň pokračoval ve vydávání náročných úvah a esejů, v nichž se věnoval teorii literatury, kritice moderní doby a zejména také otázkám vědy. Valéry vytýkal filosofům rozvláčnost a nudný jazyk, a sám se snažil o epigramatickou stručnost a jazykovou přesnost. Dopisoval si s významnými vědci a filosofy své doby , kteří si jeho náz...
Více od autora
Paul Stewart (11)
Paul Stewart je uznávaný autor knih pro dětské čtenáře. Spolu s Chrisem Riddellem je tvůrcem populárních kronik Světakraje, které byly doposud přeloženy do dvacetijazyků, mimo jiné samozřejmě do češtiny. Jeho oblíbenou pochoutkou jsou koblihy, zvláště ty s dírou uprostřed :-)
Více od autora
Otto Urban (9)
Otto Urban byl český historik, který se zabýval především českými dějinami 19. století. Po maturitě na gymnáziu v roce 1955 začal studovat na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1960 ukončil studium historie obhajobou diplomové práce o českém politikovi Bohumíru Šmeralovi. Od roku 1964 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1968 mu bylo zrušeno členství v KSČ, přesto mohl dále působit na Univerzitě Karlově. V této době začal intenzivní přípravu na velkou syntézu české společnosti 19. století Kapitalismus a česká společnost . Vrcholem jeho historické práce je kniha Česká společnost 1848–1918 , která byla oceněna cenou Českého literárního fondu, cenou Rakouské akademie věd, tzv. Anton-Gindely-Preis a v roce 1994 se v rozšířené podobě dočkala překladu do němčiny. V roce 1989 se Otto Urban habilitoval a v roce 1991 byl jmenován profesorem. Hrob prof. Otto Urbana je na hřbitově vedle kostela sv. Petra a Pavla na Budči.
Více od autora
Ondřej Müller (14)
Narozen 1. 1. 1966 v Praze. Nakladatel, překladatel z němčiny a angličtiny, editor, autor komentářů ke sci-fi literatuře, články a recenze v čas. Kmen, Zlatý máj, Tvar, Labyrint, Nemesis. Zájem o dobrou svět. lit., k níž samozřejmě patří i SF a F. Do r. 93 šéfred. nakl. Winston Smith. Zájmy: elektronická hudba, multimédia, futurologie.
Více od autora
Ondřej Hejma (8)
Ondřej Hejma je český rockový hudebník a skladatel, dlouholetý frontman skupiny Žlutý pes. Působí i jako rozhlasový a televizní moderátor, publicista a překladatel. Od roku 1987 byl dopisovatelem agentury Associated Press v Československu a později přispíval i do českých médií. Napsal čtyři knihy, je znám i z televizních soutěží jako Chcete být milionářem? nebo Česko hledá Superstar. Po gymnáziu vystudoval filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po univerzitě krátce pracoval v reklamní agentuře a následně přešel do svobodného povolání jako tlumočník a překladatel. V roce 1987 se stal pražským zpravodajem agentury Associated Press. Pokrýval zejména klíčové chvíle sametové revoluce a základní období ekonomické transformace. Z agentury odešel v roce 2009 a nadále se věnuje hudbě i psaní. Je ženatý, jeho manželka Vladimíra Hejmová je lékařka. Mají dvě děti, staršího syna Jana a mladší dceru Terezu. Bydlí v Řevnicích u Prahy. Po maturitě v 60. letech začal účinkovat ve folkbluesové formaci Ivana Hlase Žízeň. Roku 1975 spoluzakládal reggae kapelu Yo Yo Band. V roce 1978 vzniká skupina Žlutý pes, se kterou Hejma koncertuje dodnes. Za tu dobu nahrála kapela celkem 11 alb, obsahujících několik rozhlasových evergreenů . V roce 1996 získala cenu Hudební akademie jako kapela roku. Souběžně se Žlutým psem účinkoval Hejma i v alternativním projektu L. L. Jetel s Radimem Hladíkem a Ernoušem Šedivým. Od roku 2016 hraje také v akustickém sdružení Marush. V sedmdesátých letech Hejma spolu se Štefanem Rybárem vydal cestopis Autostopem do Nepálu . V osmdesátých letech pracoval jako tlumočník, a pro Ústřední půjčovnu filmů opatřoval anglicky mluvené filmy českými titulky. Později se stal součástí samizdatové sítě filmových nadšenců, pro kterou ze zahraničí dovážené videokazety opatřoval amatérským rychlodabingem. Po revoluci byl činný jako moderátor televizní...
Více od autora
Olivia Newton-John (7)
Olivia Newton-John byla známá britsko-australská zpěvačka, skladatelka, herečka, podnikatelka a aktivistka. Narodila se 26. září 1948 v Cambridge v Anglii a v pěti letech se s rodinou přestěhovala do australského Melbourne. Hudební kariéra Newton-Johnové odstartovala na počátku 70. let 20. století průlomovým singlem "If Not For You" a rychle se proslavila svým soft rockovým a popovým zvukem. Její kariéra trvala několik desetiletí a zahrnovala řadu oceněných alb a singlů.
Více od autora
Oldřich Štefan (9)
Oldřich Stefan byl český architekt a vysokoškolský pedagog. Zabýval se dějinami architektury a naukou o slohu. Působil na Českém vysokém učení technickém v Praze, Akademii výtvarných umění v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vystudoval architekturu na ČVUT. Současně navštěvoval přednášky z dějin umění Vojtěcha Birnbauma na Univerzitě Karlově . V letech 1924-1925 byl na studijním pobytu v Československém historickém ústavu v Římě. V letech 1930-1935 vyučoval dějiny architektury na fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Roku 1931 se habilitoval a působil současně jako docent nauky o slohu na AVU a na VŠUP. Přednášky kombinoval s exkurzemi a praktickou výukou v terénu . V roce 1935 byl jmenován profesorem teorie a dějin architektury na ČVUT. Spojením ústavů architektury starověku a středověku vytvořil Ústav dějin architektury při ČVUT. V roce 1939 byl posledním děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT před uzavřením českých vysokých škol.. Po roce 1945 vedl průzkum, záchranu a obnovu Emauzského kláštera. Už během války se podílel se na průzkumech Anežského kláštera, Karolina, měst Chebu, Jindřichova Hradce a Turnova. Dále se podílel na zaměřování památek . Protože se otevřeně stavěl proti novým svazáckým a komunistickým praktikám na vysokých školách, byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen a uvězněn. Zásluhou rodiny a přátel se podařilo jeho předčasné propuštění a soudní rehabilitace. Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím. Byl propuštěn z ČVUT do invalidního důchodu. Umělecká rada AVU, patrně na návrh Jaroslava Fragnera a Miroslava Koreckého, navrhla jeho opětovné přijetí na AVU. Toto gesto morální a rovněž hmotné podpory bylo úspěšné a profesor Stefan se stal od června 1964 opět pedagogem AVU. Byl mu rovněž udělen Řád práce. Zdravotní problémy a psychické následky věznění mu ale již n...
Více od autora
Oldřich Selucký (14)
Oldřich Selucký je český spisovatel, scenárista, malíř a ilustrátor. Vystudoval v Praze MFF UK, v Rakousku a ve Francii poté studoval filosofii, teologii a staré jazyky. Mezi lety 1990 až 1993 vyučoval filosofii a etiku na Pedagogické fakultě University Karlovy. Jako scenárista se Oldřich Selucký podílel na vytvoření několika dětských animovaných seriálů: Dále je jako scenárista autorem i několika televizních dokumentů: Oldřich Selucký také příležitostně vystupuje v České televizi jako komentátor a dvakrát byl hostem pořadu České televize Sváteční slovo.
Více od autora
OK Band (6)
OK Band je česká hudební skupina známá svou tvorbou v poprockovém žánru. Kapela působí na české hudební scéně a svým osobitým zvukem přispívá do kulturního obrazu země. Během své kariéry vytvořili řadu nahrávek, které ukazují jejich hudební všestrannost a schopnost přizpůsobit se měnícím se hudebním trendům a zároveň si zachovat svůj jedinečný styl. Dlouhodobé působení kapely v hudebním průmyslu je důkazem jejího talentu a spojení, které si vytvořila se svým publikem.
Více od autora
Nikolaj Semenovič Leskov (14)
Nikolaj Semjonovič Leskov byl ruský spisovatel a dramatik. Pocházel z úřednické rodiny. Nedostudoval gymnázium, od 16 let musel vydělávat. Byl úředníkem, později obchodním zástupcem, hodně cestoval po Rusku i Evropě, několikrát navštívil i Prahu. Od roku 1872 působil na ministerstvu osvěty. Odtud byl pro své kritické názory na Rusko i na pravoslavnou církev propuštěn a věnoval se pouze literatuře. Protože však zároveň ostře kritizoval a karikoval i ruské utopisty a revolucionáře , rozešel se i se svými přáteli.
Více od autora
Nick Hornby (14)
Nick Hornby je britský spisovatel, esejista, editor a fanoušek fotbalového klubu Arsenal FC. Žije v londýnském Highbury . Oblíbenými tématy jeho humorně laděných knih jsou muži, hudba a fotbal. Angličtinu vystudoval na univerzitě v Cambridge a živil se zpočátku jako učitel. Psal také recenze do různých časopisů . V roce 1992 vyšla jeho první kniha kritických esejí o současných amerických spisovatelích , ale známým se stal až autobiografickou Fotbalovou horečkou, kde zásadní mezníky svého života datuje podle fotbalových zápasů. V roce 1993 se mu narodil syn Danny, u kterého byl ve čtyřech letech diagnostikován autismus. Se svou bývalou manželkou Virginií Bovellovou a dalšími rodiči se podílel na založení TreeHouse, speciální školy pro autistické děti. Jeho sestrou je spisovatelka Gill Hornbyová, jejímž manželem je romanopisec Robert Harris. V roce 2000 Harris přispěl do Hornbyho sbírky Speaking with the Angel krátkou povídkou „PMQ“.
Více od autora
Miroslav Verner (16)
Miroslav Verner je český archeolog a egyptolog, v letech 1975–2000 byl ředitelem Československého, resp. Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Specializuje se na archeologii doby stavitelů pyramid zejména v období 5. dynastie, pod jeho vedením probíhal český výzkum v Abúsíru. rozhovory Chrám světa, Academia 2010
Více od autora
Miroslav Střída (15)
Narozen 11. 9. 1923 ve Vyšném Studeném , zemřel 28. 7. 2008 . RNDr., CSc., geograf, práce z oboru.
Více od autora
Miroslav Šašek (15)
Miroslav Šašek byl český spisovatel a ilustrátor žijící v zahraničí. Proslavil se zejména řadou knih pro děti nazvaných This Is..., které podepisoval M. Sasek. Miroslav Šašek se narodil v Praze na Žižkově. Po absolvování reálky se v roce 1938 zapsal na fakultu architektury ČVUT v Praze. Mezi Šaškovy zájmy v té době kromě kreslení patřila i bezmotorová letadla a cestování. V letech 1938 a 1939 navštívil Francii, Německo, Belgii, Holandsko, Anglii, Skotsko a severní Afriku. Koncem třicátých a ve čtyřicátých letech Miroslav Šašek ilustroval řadu knih, kreslil karikatury a vtipy do Svobodného slova, Českého slova a Večerníku, byl stálým spolupracovníkem nedělní přílohy Českého slova „Kvítko“, dělal i grafickou úpravu několika týdeníků. V roce 1947 odešel Miroslav Šašek s manželkou Jindřiškou do Paříže a začal studovat na Ecole des Beaux Arts. Dokončoval ilustrace pro české vydání Chevallierova románu Zvonokosy a pro české nakladatelství Ladislav Kuncíř začal kreslit turistický průvodce městem pro děti, ale zůstalo jen u přípravných prací. Po převratu v únoru 1948 zvolil emigraci. V Paříži se tři roky zkoušel živit jako grafik a architekt. V letech 1951–1957 byl Miroslav Šašek zaměstnancem Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Nastoupil jako produkční, ale záhy se stal hlasatelem, hercem, recitátorem i zpěvákem. Ve vysílání používal pseudonym „Setvín“. Pro Svobodnou Evropu kreslil i obrázky na letáky, které byly v 50. letech 20. stol. dopravovány na území Československa pomocí balónů. Spolupracoval také s exilovými časopisy a nakladateli. Pro pobavení spolupracovníků vydávali spolu s Františkem Smrčkem cyklostylovaný časopis Škorpion. Z téže doby pochází soubor Šaškových koláží – portrétů jeho kolegů z redakce. Šaškova manželka pracovala v redakci Rádia Svobodná Evropa jako asistentka režie. Mezi české emigran...
Více od autora
Miroslav Hucek (13)
Miroslav Hucek, vlastním jménem Miroslav Hocek byl český fotograf. Věnoval se dokumentární a reklamní fotografii. Fotografoval od roku 1953. V roce 1957 začal studovat filmovou fotografii na FAMU, ale po roce studia zanechal. Pak do roku 1962 pracoval jako asistent kamery v Československé televizi. V letech 1960–1975 byl fotoreportérem časopisu Mladý svět. Po nuceném odchodu z redakce časopisu se stal fotografem na volné noze. Věnoval se reklamní fotografii a volné tvorbě zaměřené na člověka a výjevy ze života v cyklech Takoví jsme byli, Vesnice, Jak chutná polibek, Všude žijí lidé, U nás ve Zbraslavi, Cesta za snem, z nichž některé byly vydány knižně. Tvorbu Miroslava Hucka ovlivnila Steichenova Lidská rodina a fotografie Cartiera-Bressona a Eugene Smitha. Miroslav Hucek vystavoval od roku 1959, jeho fotografie jsou zastoupeny ve veřejných i soukromých sbírkách.
Více od autora
Miloslav Pajer (11)
Autor prací z historie letectví, zejména z období 2. světové války.
Více od autora
Miloš Horanský (14)
* 14. 6. 1932, Bytča Básník, divadelní režisér, autor literatury pro děti Narodil se jako syn berního úředníka. Rané dětství prožil na západním Slovensku, po vzniku Slovenského státu se rodina přestěhovala do Kroměříže , kde Horanský vychodil obecnou školu a gymnázium . V letech 1950–1954 studoval divadelní režii na DAMU v Praze a JAMU v Brně, kde také absolvoval fakultní inscenací hry Aleksandra Nikolajeviče Ostrovského Pozdní láska. V roce 1968 byl jedním ze zakladatelů a členem vedení Klubu angažovaných nestraníků. V letech 1970–1973 spolu s Františkem Hrdličkou a Zdenou Bratršovskou spoluvytvářel experimentální Bílé divadlo. S výjimkou let 1968–1970, kdy byl ve svobodném povolání, pracoval jako režisér: 1954–1956 v Beskydském divadle v Novém Jičíně, 1956–1959 ve Slezském divadle v Opavě, 1959–1963 v ostravském Státním divadle, 1963–1968 v pražském Divadle E. F. Buriana, 1970–1973 v Západočeském divadle v Chebu , 1973–1984 ve Státním divadle F. X. Šaldy v Liberci , 1984–1989 v Divadle Jaroslava Průchy na Kladně, 1990 v Městských divadlech pražských. V letech 1991–1993 byl uměleckým šéfem pražského Divadla ABC. Od roku 1991 vyučuje na DAMU , v letechu 1994–1997 byl jejím děkanem. Roku 1997 jmenován profesorem. V 80. letech byl na krátkodobých divadelních studijních pobytech v Moskvě, Jerevanu, Lenigradu, Berlíně, Novém Sadu, Vratislavi, Paříži a Londýně. V letech 1990–1991 byl v Divadelní obci místopředsedou sekce Slovo, od května 1992 do jara 1994 byl předsedou Sdružení nezávislých spisovatelů K 89. Publikuje od roku 1960. Verši a recenzemi poezie i prózy postupně přispíval do Červeného květu , Hosta do domu, Tvorby, Kultury, Průboje , Acta scaenographica, Svobodného slova, Lidové demokracie, Literáních novin, Světové literatury, Divadelních novin, Scény, Tvaru, Dramatického umění, Lidových novin, Práva aj. Jako režisér spolupracuje od roku...
Více od autora
Milan Špůrek (11)
Milan Špůrek byl český geolog, astrolog a publicista, autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku 1989 se však věnoval takřka výhradně astrologii a hermetismu. Akademické vzdělání získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu Československé akademie věd a mezi lety 1975–1989 v Geofondu. Poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969; byl žákem Vratislava Jana Žižky, který v něm vzbudil zájem zejména o astrologii mundánní, která se zabývá politickým děním ve světě. Ve svých knihách se Špůrek pokoušel o využití vědeckých metod v astrologii. Především v 80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k problematice českých menhirů. Vytvořil základní soupis několika desítek objektů, které by mohly být menhiry, a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují geometrické a astronomické souvislosti a že se tedy jedná o celek, vzniklý v jednom historickém období – nejspíše v době laténské. Tato hypotéza byla archeology striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s reakcemi archeologa Karla Sklenáře se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o českých megalitech.
Více od autora
Milan Hein (7)
Milan Hein je český divadelní publicista, herec, moderátor a divadelní podnikatel, bratr moderátorky Marty Skarlandtové-Heinové, majitel a provozovatel pražského Divadla Ungelt. Koncem 60. let studoval žurnalistiku na Karlově univerzitě, svá studia však nedokončil. v letech 1970 až 1973 pracoval jako herec v Divadle v Českém Těšíně. Od roku 1973 pak působil jako umělec ve svobodném povolání. Od roku 1984 spolupracoval na autorských divadelních představeních v pražské Redutě se svojí sestrou, moderátorkou a tlumočnicí Martou Skarlandtovou-Heinovou. S moderováním a konferováním začínal už v 60. letech, později spolupracoval při uvádění různých pořadů Československé televize. Během sametové revoluce působil v Československé televizi jako televizní reportér. Na počátku 90. let uváděl v České televizi pořad Nedělní ráno. V roce 1993 natočil televizní triptych rozprav s Milošem Kopeckým, nazvaný Co za to stálo... V roce 1994 vyšlo i knižně. Od roku 1995 je majitelem, dramaturgem a provozovatelem pražského Divadla Ungelt . Byl jednou z osobností, o které byl natočen v roce 2008 pořad 13. komnata České televize, kde otevřeně mluví kromě jiného o své sexuální orientaci. Dne 12. srpna 2016 u příležitosti svých 70. narozenin slavnostním obřadem stvrdil svůj osmiletý vztah s partnerem Martinem Šimkem.
Více od autora
Milan Dušek (15)
Milan Dušek se narodil 1.5.1938 v Rosicích nad Labem. Mládí /1946 - 1957/ prožil v Lanškrouně, kde se vyučil zámečníkem.Nastoupil do základní vojenské služby u PS. Po absolvování vojenské školy odešel na Šumavu/1960/.Po pěti letech byl ze zdravotních důvodů zařazen k Okresnímu oddělení VB v Náchodě. V závěru roku 1968 je propuštěn, veřejně neschvaluje okupaci Československa. Začíná jako brusič slévárenských odlitků, vystřídá několik profesí přímo ve slévárenské hale v Novém Městě nad Metují. Následuje práce v lese, tahá s koněm dřevo na skládky v Novém Hrádku. Pak je domovníkem kulturního domu v Černožicích nad Labem. Poté tranzitérem v železniční stanici Letohrad. Od roku 1976 žije v Žamberku. Rehabilitace a důchodu se dočkal jako topič a údržbář léčebny TRN v Žamberku. Psát začal až ve třiceti letech, v době, kdy mu bylo znemožněno vykonávat funkci ve Veřejné bezpečnosti. Začínal vzpomínkami na svůj pobyt na Šumavě. Z nich postupně vznikaly črty a povídky, které sporadicky zveřejňoval v okresních novinách, Pochodni, Československém vojáku, Mladém Světě, Zemědělských kalendářích a jinde. Úspěšně se zúčastnil literárních soutěží v Rychnově nad Kněžnou, v Proseči, v Letohradě a v Sobotce. Díky Dr. Janu Dvořákovi, šéfredaktorovi nakladatelství Kruh v Hradci Králové v roce 1973 poprvé knižně publikuje blok lesáckých povídek ve sborníku Začátek. V Kruhu mu v roce 1977 vychází novela Cesty vysokým lesem a v roce 1982 novela Dědictví. Až do roku 1995 zveřejňuje své prózy pouze časopisecky. Je členem Obce spisovatelů, Unie spisovatelů, Východočeského střediska OS v Pardubicích a AIEP - české sekce světové asociace autorů detektivní literatury.
Více od autora
Michelangelo Buonarroti (10)
Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni často označovaný jen jako Michelangelo byl italský sochař, architekt, malíř, básník a přední představitel vrcholné italské renesance a manýrismu. Jeho nejslavnější díla jsou monumentální socha Davida a malířská výzdoba Sixtinské kaple. Michelangelo žil a tvořil téměř celé století. Po celý život byl velmi pracovitý, pracoval ještě šest dnů před svou smrtí. Žil v bouřlivých časech, kdy bylo smeteno středověké náboženství a začala reformace. Byl umělcem, který se dokázal této době přizpůsobit a geniálně ji ztvárnit ve svých dílech. Michelangelo Buonarroti se narodil dne 6. března 1475 v malém městě Caprese v údolí Valtiberina poblíž Arezza v Toskánsku. Byl jedním z pěti synů v rodině Florenťana Lodovica Di Leonarda Buonarrotiho Simoniho. Jeho otec v době Michelangelova narození od podzimu 1474 po dobu šesti měsíců zastával funkci podesty obce Chiusi della Verna a také správce hradu Caprese. Matka se jmenovala Franceska di Neri di Miniato del Sera a Michelangelo byl jejím druhorozeným synem. Rodina Buonarroti patřila do florentského patriciátu a nikdo z jejich příslušníků se nevěnoval umělecké kariéře, která nebyla v souladu s jejich postavením. Buonarrotiové totiž zastávali především pozice ve veřejných úřadech. Rodina měla vlastní erb a sponzorovala kapli v bazilice Santa Croce . V době Michelangelova narození však rodina trpěla nedostatkem financí. Funkce podesty byla jen malým politickým úkolem, kterým se otec pro svou rodinu snažil zajistit slušný život. Otec dokonce zchudl tak, že se chystal zbavit svého privilegia florentského občana. Již na konci března po Michelangelově narození skončilo otcovi funkční období podesty v Chiusi della Verna. Rodina se proto vrátila zpět do Settignana ve Florencii. Zde byl Michelangelo jako novorozeně předán do péče místní chůvy. Settignano bylo městem kameníků. Pískove...
Více od autora
Michael Hesemann (11)
Michael Hesemann je německý historik, spisovatel, dokumentarista a novinář pro para-vědecká, časová a církevní historická témata.
Více od autora
Michael Cunningham (13)
Michael Cunningham je americký romanopisec a scenárista. Cunningham patří mezi nejprodávanější americké prozaiky. Věnuje se tématu sexuálních menšin. V roce 1999 získal Pulitzerovu cenu za svůj román Hodiny . Později na motivy knihy napsal scénář ke stejnojmennému filmu Hodiny z roku 2002. Michael Cunningham se narodil ve městě Cincinnati v americkém státě Ohio. Dětství prožil v Pasadeně v Kalifornii, kde později také studoval na Stanfordově univerzitě. Vystudoval anglickou literaturu. Na univerzitě v Iowě navštěvoval kurzy tvůrčího psaní a získal zde titul magistra krásných umění . Zde se také rozhodl pro dráhu spisovatele a publikoval své první krátké povídky v časopisech The Atlantic Monthly and the Paris Review. Po dokončení studií dále publikoval povídky v časopisech The Atlantic Monthly, Redbook, Esquire, The Paris Review, The New Yorker a Vogue. V roce 1984 Debutoval románem Zlaté státy . Kniha se nesetkala s výraznějším úspěchem. Ten přišel až s dalším románem Domov na konci světa v roce 1990. Úryvek z díla pod názvem White Angel vyšel již o dva roky dříve v The New Yorker a jako samostatná povídka se dostal do antologie nejlepších povídek roku 1989. V roce 1995 vyšel Cunninghamův třetí román Flesh and Blood . V roce listopadu 1998 vyšly The Hours , které mu v jediném roce získaly prestižní Pulitzerovu cenu v kategorii próza a také PEN/Faulkner Award a Gay, Lesbian, Bisexual, and Transgendered Book Award. Na základě jeho knih Hodiny a Domov na konci světa vznikly stejnojmenné filmy . V druhém případě Michael Cunningham také napsal scénář. Michael Cunningham pracuje na novém románu A Short Book About a Long Marriage. Jeho obsah zatím tají. Mezi spisovateli, kteří ho nejvíc ovlivnili, nejčastěji cituje Vir...
Více od autora
Michael Bronec (11)
Michael Bronec . Od dětství se zajímal o sci-fi, kdy ho zaujaly verneovky, u nichž také dlouho zůstal. Kniha Na Kometě způsobila jeho zájem o astronomii. V roce 1984 začal obcházet antikvariáty a podle seznamu ve Stvořitelích nových světů sbírat SF knihy. Takto se seznámil s Janem Vaňkem a Pavlem Hlaváčem, od nichž získal Superseznam. Přes ně se dostal do SFK Spectra , kde se ale nestal stálým členem, neboť byl už stár na dětskou sekci, ale zase mladý, aby byl vážně brán sběratelským „vedením“. Dosáhl zhruba počtu 700 titulů z dvoutisícového Superseznamu – pak si některé okrajovější knihy přečetl a zanechal kompletování. Začal navštěvovat cony a prodával tam knihy, patřil ke „skalním“ conovým prodejcům ještě v době, kdy to ostatní už přestalo bavit. Od roku 1989 začal pravidelně navštěvovat nejprve SF klub RUR a později i SF museum Z. Rampase. Michael Bronec nepatří mezi plodné autory. Svůj talent zaměřil jiným směrem. V první polovině 90. let se aktivně podílel na tvorbě Dračího doupěte, jehož sepsal zhruba třetinu , vytvořil rovněž první český gamebook Ve službách krále Reginalda – Do hradu goblinů a pro české hráče upravil polskou Bitvu na polích Pelennoru. Kromě tvorby her se profiloval i jako překladatel z angličtiny a polštiny . Povídka O hloupém Honzovi a jednorožci je reflexí jeho překladatelské práce na knize Poslední jednorožec od Petera S. Beaglea. Provozuje nakladatelství Straky na vrbě, které se specializuje na vydávání českých autorů.
Více od autora
Mia Sheridan (13)
Mia Sheridan žije v Cincinnati v Ohiu se svým manželem, policejním důstojníkem, a čtyřmi dětmi. Její literární tvorbu výrazně ovlivnila ztráta pátého dítěte, malé dcerky. Vášnivě ráda čte a ještě raději sama splétá milostné příběhy těch, jimž je předurčeno kráčet životem bok po boku.
Více od autora
Max Gallo (8)
Max Gallo , francouzský spisovatel , historik a politik. Max Gallo byl synem italských přistěhovalců. Narodil se v Nice , kde také vystudoval a habilitoval na Filozofické fakultě. Od 31. května 2007 byl členem Francouzské akademie. Jako historik se věnoval moderním a sociální dějinám Evropy. Řadu monografií věnoval analýze fašismu. Jeho ranné práce vycházely pod jménem Max Laugham.
Více od autora
Martin Vaculík (8)
Narozen 9. 5. 1973 ve Zlíně. Doc., PhDr., PhD., sociální psycholog. Práce z oboru.
Více od autora
Martin Soukup (13)
Martin Soukup je český kulturolog a kulturní antropolog. Absolvoval obor kulturologie na Katedře teorie kultury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 zde působil jako odborný asistent, od roku 2012 do současnosti jako docent. Jako pedagog působí rovněž na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Zahraniční pracovní zkušenosti získal především v Belgii, Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Rusku. Je členem American Anthropological Association a čestným členem Alterra. Předmětem jeho vědecko-výzkumného zájmu je historie, teorie a metodologie antropologie. Zvláštní pozornost věnuje kulturnímu areálu Melanésie. V roce 2009 uskutečnil tři antropologické sondy na Papui-Nové Guineji. Konkrétně v komunitách Wannang , Kegesuglo a Yawan . V roce 2011 se vrátil do komunity Yawan v údolí Uruwa. Zde se orientoval především na oblast vizuality kultury s důrazem na dětské kresby. O kulturním areálu Melanésie publikoval řadu dílčích odborných studií a průběžně zveřejňuje výsledky svých výzkumných pobytů na Papui. V dílčích studiích se zaměřil zejména na otázky antropologie náboženství, vizuální antropologie, antropologie těla a ekologické antropologie. Aktivně přispívá především k rozvoji české vizuální antropologie. Výrazem jeho zájmu o oblast vizuální antropologie je vstupní studie k publikaci Kultura žitá a viděná: vizuální antropologie a vymezení vizuální antropologie ve slovníkových a encyklopedických heslech. Usiluje nejen o teoretickou reflexi vývoje a současného stavu této antropologické oblasti, ale také přispět k jejímu rozvoji vlastními terénními výzkumy. Kromě řady dílčích odborných studií je autorem úspěšné učebnice Základy kulturní antropologie a monografií Biokulturologie: evoluce a kultura a Kultura: biokulturologická perspektiva . V tisku je jeho rozsáhlá monografie Antropologie a Melanésie a dále kolektivní monog...
Více od autora
Martin Heidegger (15)
Martin Heidegger byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla. Byl jedním z nejvýznačnějších filosofů 20. století a ovlivnil mnoho myslitelů, mimo jiné Jean-Paula Sartra. Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala. Až do totálního nasazení na konci války strávil většinu života přednáškami na akademické půdě. Heidegger se narodil v obci Meßkirch asi 35 km severně od Kostnice v blízkosti Bodamského jezera v chudé rodině bednáře a zároveň kostelníka. Místní farář si všiml jeho nadání a zajistil mu stipendium nejprve v Kostnici a od roku 1906 v biskupském semináři ve Freiburgu. Po maturitě roku 1909 vstoupil tamtéž do kněžského semináře a studoval teologii a filosofii. Roku 1911 přerušil studium teologie a vedle filosofie studoval matematiku a historii. Při četbě děl Franze Brentana objevil Aristotela a scholastiku, což jeho myšlení trvale ovlivnilo. Promoval roku 1913 prací o psychologismu a roku 1916 se habilitoval u Heinricha Rickerta prací o „spekulativní gramatice“ Jana Dunse Scota. Roku 1915 narukoval k vojenské poště. V roce 1917 se oženil. Brzy po první světové válce se rozešel s katolictvím, protože je již pokládal za „neslučitelné s filosofií“. Od roku 1922 často pracoval v osamělé chatě, kterou nechala jeho žena postavit na Todtnaubergu ve Schwarzwaldu. Ke sklonku života se sem natrvalo přestěhoval. V té době hodně cestoval, psal svá pozdní díla a občas poskytoval rozhovory; poslední z nich, pro časopis Der Spiegel, vyšel bezprostředně po jeho smrti roku 1976. Profesora Rickerta nahradil ve Freiburgu roku 1916 Edmund Husserl. Heidegger se až do roku 1923 stal Husserlovým asistentem a nejbližším spolupracovníkem. Roku 1920 navázal blízké přátelství s Karlem Jaspersem. V letech 1923 až 1926 byl mimořádným profesorem v Tübingenu, kde se spřátelil s protestantským teologem a biblistou Rudolfe...
Více od autora
Markéta Lukášková (10)
Markéta Lukášková pochází z Českých Budějovic. Působila jako redaktorka časopisů Týden, Maxim, Faktor S, vedla Reflex.cz. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Markéta ve volném čase běhá, prohání svou fenku Pandu a snaží se šířit osvětu o vnímání psychických problémů nejen skrze své knihy.
Více od autora
Marie Svatošová (13)
Marie Svatošová je česká lékařka, spisovatelka a publicistka. Je zakladatelkou a vůdčí osobností českého hospicového hnutí. Mimo to nějaký čas organizovala domácí péči Katolické charity a založila občanské sdružení Ecce homo - Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí . V roce 1995 otevřela první hospic v ČR v Červeném Kostelci.
Více od autora
Marie Rozsypalová (13)
Narozena 15. 1. 1928 v Praze, zemřela 21. 3. 2021. PhDr., zdravotní sestra, pedagožka, autorka učebnic pro obor ošetřovatelství.
Více od autora
Marek Brzkovský (15)
Narozen 1972 v Brně. Letecký badatel a publicista zaměřený na leteckou válku v období od začátku občanské války ve Španělsku v roce 1936 až do konce Korejské války roku 1953, autor publikací o historii vojenského letectví.
Více od autora