Výpis všech autorů

Hendrik Groen

Hendrik Groen je pseudonym nizozemského autora, jehož pravá identita je pouze předmětem spekulací v médiích. Je to skutečný osmdesátník? Je to nějaký známý nizozemský spisovatel? Nebo snad stand-up komik? Jisté je jen to, že jeho humoristický román zachycující s ostrou, a přesto laskavou a úsměvnou ironií každodenní život jednoho amsterodamského domova důchodců si získal srdce čtenářů po celém světě. Deník začal autor publikovat na literárních webových stránkách Torpedo Magazine, kde byl objeven nakladatelstvím Meulenhoff. O svém románu Hendrik Groen říká: „Ne každá věta je lež, ale ne každé slovo je pravda.“

Heather Graham

Heather Graham je americká herečka. Jejím otcem byl agent FBI. Dva roky studovala angličtinu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Jejím filmovým debutem byl snímek Paní Soffelová , kde měla malou roli . Později hrála v řadě dalších filmů, včetně snímků Ulice New Yorku , Pařba ve Vegas a Začít nanovo . V roce 2014 hrála roli Julie v devíti epizodách seriálu Californication. V roce 2011 vystupovala ve videoklipu k písni „The Day“ od Mobyho.

Gram

Gram Parsons byl americký zpěvák, skladatel, kytarista a klavírista, známý především svou tvorbou v žánru country. Parsons se narodil 5. listopadu 1946 jako Ingram Cecil Connor III a byl klíčovou osobností ve vývoji country rocku, kde se mísí tradiční country s vlivy rock and rollu. Během své kariéry hrál v několika významných kapelách, mimo jiné v The International Submarine Band, The Byrds a The Flying Burrito Brothers.

Gösta Gustaf-Janson

Jeho otec byl malíř , spisovatel a novinář Johan Gustaf Adolf Janson , narozen 2. srpna 1866 - zemřel 11.září 1913, Rodina bydlela v Salt Lake-Duvnäs, konkrétně Duvnäs hospodářství, kde si pronajali byt, tam bydleli malíři, umělci, v sousedství mnoho spisovatelů, včetně Augusta Strindberga, Henning Berger , Ernst Didring , Algot Ruhe , Hassan Z , a Albert Engström .

Gertrud Granville-Geiringer

Spisovatelka a publicistka.

František Gross

František Gross byl český malíř a grafik. Byl učitelem Hynka Luňáka. Narodil se v Nové Pace, v rodině továrního úředníka Karla Grosse a jeho manželky Marie, rozené Böhmové . V roce 1917 ukončil maturitou studium na reálce v Nové Pace. Potom studoval na ČVUT v Praze u profesora Oldřicha Blažíčka a na UPŠ v Praze u profesora Františka Kysely. V roce 1931 uspořádal spolu s Ladislavem Zívrem a Františkem Hudečkem kubistickou výstavu v reálce v Nové Pace. Od roku 1941 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942–1948 byl členem slavné Skupiny 42, jejímiž členy byli mimo jiné také rodáci z Nové Paky Ladislav Zívr a fotograf Miroslav Hák. Od roku 1945 byl členem sdružení Hollar, v letech 1961–1970 členem skupiny Radar. Byl členem KSČ, aktivně se hlásil k levicovým názorům. Je pohřben na pražském Vinohradském hřbitově se synem Janem a manželkou Vlastou . Od třicátých let 20. století užíval nové techniky frotáže, koláže, vytvářel obrazy – objekty a drobné plastiky. Ve čtyřicátých letech vytvářel obrazy groteskně fantaskních postav–strojů, jejich rozmanitost neustále rozvíjel i o nové poetické vynálezy v duchu neofigurativní estetiky. Vytvořil řadu grafických listů, věnoval se známkové tvorbě i teoreticky. V 70. letech tvořil krajiny z Novopacka, které měly nové meditativní polohy. Grossův příklon k socialistickém realismu po roce 1948 byl dočasný. Když byl v roce 1973 František Gross v Holandsku, kreslil si Amsterodam a na jednu kresbu přikreslil Chagallova houslistu, jak se vznáší nikoliv nad rodným Vitebskem, ale nad holandskou metropolí. Byl nakreslen věrně podle obrazu, avšak v parafrázích prošly obrazy výtvarnou transformací. Některé obrazy na Grosse přímo naléhaly, aby je přeložil do vlastní řeči. Podle této kresby František Gross začal malovat olejomalbu na sololitu „Vzpomínka na Amsterodam“ o rozměru 74x54 cm. Tento obraz František Gross nedokonč...

František Gottlieb

Básník, prozaik a diplomat František Gottlieb pocházel z židovské rodiny. Roku 1939 emigroval do Palestiny, s československou armádou se účastnil bojů na Středním východě. Od roku 1944 pracoval v Londýně na ministerstvu zahraničí, zde působil i po návratu do Čech . Roku 1958 se stal spisovatelem z povolání.

Françoise Giroud

Francouzská novinářka, scénáristka, beletristka, autorka biografií a politička.

Emil Gilels

Emil Gilels byl sovětský klasický klavírista, proslulý svou výjimečnou technikou a hloubkou interpretace. Narodil se 19. října 1916 v Oděse na Ukrajině, na klavír začal hrát již v mládí a v Sovětském svazu se rychle prosadil. Gilelsova mezinárodní kariéra odstartovala poté, co v roce 1938 získal první cenu na Ysaÿeově mezinárodním festivalu v Bruselu, což znamenalo počátek jeho celosvětového uznání.

Elizabeth Gage

Elizabeth Gageová je literární pseudonym jedné z předních amerických autorek. Prakticky celá tvorba sestává z rozsáhlých epických děl kladoucích do centra děje ženskou hlavní hrdinku a důsledně sledující vývoj ženských postav. Všechny její díla se stala bestsellery, které pronikly vysoko na žebříčcích nejprodávanějších amerických knih. Elizabeth Gageová žije trvale s manželem a s dcerou v Chicagu ve státě Illinois. Velice ráda také přebývá v Maui na Havaji.

Elisabetta Gnone

Elisabhetta Ghone je italská novinářka a spisovatelka. Jako novinářka spolupracovala od roku 1992 na publikování dětských příběhů na pokračování z produkce Walta Disneyho . Je i tvůrcem komiksového seriálu W.I.T.C.H. a trilogie Fairy Oak vydané nakladatelstvím De Agostini.

Debra L Gordon

Americká spisovatelka a editorka soustředící se na oblast zdravotnictví.

Cindy Gerard

Cindy Gerard je autorkou více než třiceti romancí, které se pravidelně setkávají s velkým čtenářským úspěchem. Žije na americkém středozápadě a kromě psaní se dlouhá léta věnuje kariéře školitelky ve středisto pro mezilidské vztahy. V emocích, které prýší ze stránek jejích knich se zřetelně odráží její znalost lidského nitra. Síla autorčina sdělení spočívá v této hluboké zkušenosti a v široké škále prostředků, které při psaní používá - od vášniných a něžných milostných scén až po humor.

Christoph M Goss

Charles L Grant

Americký spisovatel a editor.

Célia Gallais

Francouzská autorka pupulárně-naučných publikací pro děti.

Caroline Graham

Caroline Graham je britská spisovatelka, scénaristka a románospisovatelka. Absolvovala Open Univerzity a získala titul v psaní pro divadlo z Univerzity of Birmingham. Její první kniha se jmenuje Fire Dance, je to romantická novela. Napsala sadu kníh pod názvem Inšpektor Barnaby, která byla později zdramatizovaná a sfilmovaná. Dostala název Vraždy v Midsomeri. Prvý román - Inšpektor Barnaby . Od té doby má Carolina mnoho dalších novel, např. A Ghost In Machine, která byla vydána v roce 2004.

Carmen Guerra

Španělská ilustrátorka dětské literatury

Boris Leont'jevič Gorbatov

Ruský spisovatel a filmový scenárista. Během druhé světové války pracoval jako válečný zpravodaj. Narozen na Ukrajině.

B Golombka

Arthur Golden

Arthur Golden je americký spisovatel. Na Harvardově univerzitě vystudoval dějiny umění se zaměřením na Japonsko. Posléze získal diplom z japonských dějin na Columbia University, kde se rovněž naučil mandarínské čínštině. Nějaký čas působil v Pekingu a Tokiu a po návratu do Spojených států amerických získal na Boston University diplom z anglického jazyka. V současnosti žije ve městě Brookline ve státě Massachusetts s manželkou a dvěma dětmi. Golden proslul hned svým prvním dílem – románem Gejša . Toto dílo vypráví o životě mladé japonské dívky, kterou v mládí vytrhli z rodné vesnice a byla jí určena role gejši v japonském Kjótu. Kniha je volně založena na životních osudech skutečné gejši Mineko Iwasaki. V roce 2005 byl román Gejša zfilmován režisérem Robem Marshallem. Hlavních role si zahráli Ziyi Zhang a Ken Watanabe.

Anton Gill

Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....

Andrej Gjurič

Andrej Gjurič, v srbské variantě Gjurić , byl český spisovatel, psycholog a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, ODS, pak za Unii svobody. Andrej se narodil do rodiny bosenského Srba Aleksandra Gjuriće , uváděného i jako Alexander Gjurič , a Češky Jiřiny Vackové , pocházející z rodiny doc. MUDr. Bohumila Vacka. Jeho otec získal vládní stipendium v Praze, kde pak vystudoval lékařskou fakultu a posléze na ni i habilitoval. Za nacistické okupace se Aleksandar zapojil do odbojové organizace ÚVOD, načež roku 1942 byl zatčen a 16. 8. 1944 popraven v Drážďanech. V odboji byla aktivní i Andrejova teta Růžena Vacková , od roku 1947 profesorka na Karlově univerzitě v Praze a poté roku 1952 komunistickým režimem odsouzená na 22 let za velezradu. V době komunistického režimu Andrej nemohl řádně studovat vysokou školu, vykonával nejrůznější povolání, například v pomocníka pivovaru nebo knihovníka. V šedesátých letech 20. století mohl dálkově vystudovat filozofickou fakultu a stal se psychologem. Publikoval odborné studie, ale i fejetony a pohádky, v roce 1983 vydal knížku Kam běží modrá liška, za kterou dostal cenu Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum do České národní rady. Roku 1991 patřil mezi zakládající členy ODS. Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za ODS . Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V červenci 1995 při parlamentní rozpravě označil poslance republikánské strany Jana Vika za fašistu. V roce 1996 mu soud nařídil, aby se Vikovi omluvil. V roce 19...

Andreas Gruber

Rakouský spisovatel, autor fantasy, hororů a thrillerů.

Aleksandr Ivanovič Gercen

Ruský revolucionář, spisovatel, publicista, kritik a filozof. Jeden ze zakladatelů narodnictví.

Adam Gebrian

Narozen 9.5.1979 v Boskovicích. Architekt, práce z oboru.

Witold Gombrowicz

Witold Gombrowicz byl polský romanopisec a dramatik, syn statkáře a dcery zemana. Ve svém díle se zabývá především motivem formy, ať už ve smyslu společenských a komunikačních konvencí, které nabourává obsahem i formou svých děl, nebo - především v pozdějším díle, završeném v románu Kosmos - v abstraktnějším smyslu, jako neproniknutelné masky, za kterou se skrývá smysl okolního světa. Pro jeho psaní je typické groteskní zkreslení světa, absurdní humor a nadsázka. Gombrowicz se narodil v Małoszycích, na panství svého otce, a zde také strávil své časné dětství, zhruba do věku 7 let. V roce 1911 se jeho rodina přestěhovala do Varšavy. Zde Gombrowicz vystudoval katolické Gymnázium Stanisława Kostky, na kterém v roce 1922 odmaturoval. Po dokončení střední školy se přihlásil na právnickou fakultu Varšavské univerzity, zde roku 1927 získal titul magistra a poté odjel na rok do Paříže, kde na Institutu des Hautes Etudes Internationales studoval ekonomii a filozofii. Po návratu nastoupil jako koncipient u varšavského soudu. V roce 1933 vyšla jeho první kniha, soubor povídek Zápisky z doby dozrávání, a Gombrowicz se postupně začíná naplno věnovat literatuře. Většího ohlasu se dostává jeho prvnímu románu Ferdydurke z roku 1937. Ačkoliv v literárním světě mu přinesl jisté uznání, větší čtenářský, a tím pádem ani finanční úspěch se nedostavil. Také proto Gombrowicz píše pod pseudonymem Zdisław Niewieski detektivní román na pokračování Posedlí, který s úspěchem vychází ve dvou polských novinách a zajistí mu krom jiného i finanční hotovost. V srpnu roku 1939 Gombrowicz nasedá na zámořský parník Chrobry a cestuje do Argentiny. Původně zřejmě hodlal z cesty vytěžit především zajímavou reportáž - po příjezdu do Buenos Aires jej však zastihne zpráva o vypuknutí 2. světové války, a spisovatel se tedy rozhodne zůstat v zámoří. Protože po válce se v rodném Polsku dostávají k moci...

Vsevolod Michajlovič Garšin

Vsevolod Michajlovič Garšin, rusky: Всеволод Михайлович Гаршин byl ruský spisovatel, básník a umělecký kritik. Narodil sa 14. februára 1855 v Jekaterinoslavskej gubernii v schudobnenej šľachtickej rodine. Otec bol kyrysnícky dôstojník a matka dcéra námorného dôstojníka. Jeho prvé detské dojmy sa spájali s atmosférou pluku, životom vojakov z povolania. Keď mal päť rokov jeho rodičia sa rozišli a to zanechalo v jeho povahe ťažké, nezmazateľné stopy. V rokoch 1864 - 1874 Garšin študoval na jednom z petrohradských gymnázií. Veľmi zavčasu sa uňho prebudil hmlistý pocit nevyhnutnosti zápasu so \"zlom celého sveta\", potreba zariadiť \"šťastie celého ľudstva\", ako spomínali Garšinovi spolužiaci. K rokom na gymnáziu sa viažu aj prvé literárne pokusy. Neprijali ho na univerzitu, tak s nevôľou šiel študovať na Banský inštitút. Táto budova susedila s Akadémiou výtvarných umení, kde sa zoznámil s krúžkom mladých umelcov. Priateľstvá, ktoré vznikli medzi nimi a Garšinom, pretrvali celý život a ovplyvnili aj jeho literárnu tvorbu. Prvá uverejnená poviedka Pravdivý príbeh o schôdzi zastupiteľstva v N. satirickým spôsobom vysmieva zasadanie zemstva. Štúdium banského inžinierstva nedokončil. V apríli 1877 Rusko vyhlásilo vojnu Turecku. Zo sympatie k oslobodeneckému boju Bulharov, Srbov a Čiernohorcov sa Garšin prihlásil do armády ako dobrovoľník. Zážitky z tejto vojny našli odraz v jeho poviedke Štyri dni , kde hrdina popri neznesiteľných fyzických útrapách prežíva ešte horšie muky, spôsobené neodbytnými úvahami o tom, čo a kto je pravou príčinou tohto neprirodzeného, neľudského stavu, v ktorom sa ocitajú tisíce nevinných ľudí. Neskôr vychádzajú aj poviedky Boj o Ajaslar , Veľmi krátky román , Zbabelec a Zo spomienok radového vojaka Ivanova . V auguste 1877 v bitke pri Ajaslare bol Garšin ranený do nohy a po dlhom liečení odišiel do výslužby. Po skončení vojny sa venoval výlučne literatúre a stal sa prispievateľom Oteč...

Věra Gošová

Mgr., speciální pedagožka, autorka materiálů z oblasti speciálního vzdělávání.

Vasilij Grossman

Vasilij Semjonovič Grossman , vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman , byl sovětský spisovatel. Jeho nejvýznamnější díla nemohla být v jeho vlasti mnoho let vydána. Narodil se v rodině židovských intelektuálů. Jeho otec byl chemický inženýr, matka učitelka francouzštiny. Rodiče měli svatbu v roce 1900, ale rozvedli se, když byl ještě dítě; vychovávala ho matka. V letech 1912–1914 žil s matkou ve Švýcarsku. V Kyjevě, do kterého se s matkou vrátil po pobytu ve Švýcarsku, studoval Vasilij Grossman do roku 1919. V době občanské války žil s matkou v Berdyčivu, v rodině matčiny sestry. V letech 1921 až 1923 bydlel se svým otcem v Kyjevě, kde pokračoval ve studiu. V roce 1929 absolvoval chemickou fakultu na Moskevské státní univerzitě. V lednu 1928 se oženil s Annou Petrovnou Macukovou; manželé ale po nějakou dobu žili odděleně – on v Moskvě, ona v Kyjevě. Tři roky pracoval jako chemický inženýr v Donbasu. V roce 1933 se přestěhoval s manželkou do Moskvy, kde žil v rodině matčiny starší sestry. V Moskvě získal zaměstnání jako chemik v tužkárně. Publikovat začal časopisecky koncem 20. let. Úspěšným spisovatelem se stal roku 1934, kdy zveřejnil práce Glukauf , příběh ze života horníků a Ve městě Berdyčiv ; to posílilo jeho ambice stát se profesionálním spisovatelem. Po napadení Sovětského svazu Německem, v létě 1941, byl Vasilij Grossman mobilizován. Od srpna 1941 do srpna 1945 byl zvláštním válečným dopisovatelem deníku Krasnaja zvezda . Během německé okupace města Berdyčiv byla Grossmanova matka přesunuta do ghetta a 15. září 1941 zastřelena. Až do konce života psal spisovatel dopisy mrtvé matce. Její příběh též zobrazil v románu Život a osud. Spisovatelova jediná dcera Kateřina , která též žila v Berdyčivě, byla na začátku války převezena do pionýrského tábora a později s matkou ...

Tomáš Gál

Narozen v Žilině , RNDr. matematik, vysokoškolský pedagog.

Sylvie Gitterová

Autorka knih kuchařských receptů.

Steven R Gundry

Americký lékař, kardiolog.

Stanislav Gabriel

Autor vysokoškolských učebnic matematiky.

St John Greene

Britský zdravotník, propagátor extrémních sportů, spoluautor knihy vzpomínek na manželku.

Šárka Grešová

Sandra Grimm

Německá autorka knih pro děti a mládež. Redaktorka, pedagožka.

Sally Garrett

Americká spisovatelka.

Romain Gary

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu. Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Příslib úsvitu, Lady L.; pod jménem Émile Ajar: Život s krajtou, Soukromá linka důvěry a Život před sebou. Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román Les racines du ciel a v roce 1975 za román La vie devant soi , který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 . Gary byl během života silně ovlivňován matkou a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy. Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v Les oiseaux vont mourir au Pérou i v Kill! . V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí. Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci Vie et mort d'Émile Ajar. Česká...

Richard Grant

Spolu s Richardem Ballantinem píše knihy o cyklistice. Ve Velké Británii zavedl horská kola a kola BMX. Žije v Londýně a pracuje jako novinář v redakci časopisu Mail on Sunday.

Pippa Greenwood

Pippa Greenwood je britský patolog rostlin Objevuje se často na BBC a od roku 1994 byla po dlouhou dobu pravidelný účastník diskuse zahrádkářů na BBC 4. Studovala na Durham University botaniku. Získala titul MSc v oboru ochrany rostlin na Reading University . Už jedenáct let provozuje společnost Royal Horticultural oddělení rostlinné patologie ve Wisley. V roce 2007 získala čestný doktorát na Durham University.

Pierre Gamarra

Pierre Gamarra byl francouzský prozaik, básník, dramatik, novinář a kritik. Druhá světová válka přerušila Gamarrova studia zeměpisu a španělštiny, a tak v letech 1938–1940 pracoval jako učitel. Během německé okupace se v Toulouse účastnil protiněmeckého odboje spojeného se psaním a distribucí ilegálních tiskovin. To ho přivedlo k povolání novináře a později spisovatele. Publikovat začal od 40. let 20. století, od roku 1952 psal i díla pro děti a mládež. V 60. letech byl externím spolupracovníkem českého odborného časopisu Zlatý máj, věnovaného dětské literatuře. V letech 1974–1987 pracoval jako ředitel literární revue Europe. Byl předsedou francouzského Pen Clubu a čestným členem Akademie věd. Jako spisovatel je Gamarra autorem realistických a sociálně angažovaných děl odehrávajících se v jeho rodném kraji, dále „lidových“ dobrodružných románů připomínajících Eugèna Suea a prozaických i básnických knih pro mládež.

Paolo Giordano

Paolo Giordano je italský spisovatel, který získal prestižní italskou literární cenu Premio Strega, a to díky svému debutovému románu Osamělost prvočísel - v italštině La Solitudine dei Numeri Primi . Paolo Giordano se narodil 19. prosince 1982 v Turíně. Povoláním je fyzik a v současné době pracuje na doktorátu z oboru fyziky částic. Osamělost prvočísel, která je jeho prvním románem, se stala v Itálii bestsellerem, když se jí prodalo více než milión kusů. Byla rovněž přeložena do dalších jazyků a zaznamenala úspěch po celém světě. V českém překladu Alice Flemrové byla v roce 2009 vydána nakladatelstvím Euromedia-Odeon. Paolo Giordano popisuje dětství a navazující dospělost chlapce, Mattii, a dívky, Alice, kteří byli v raném stadiu života zasaženi traumatickým prožitkem. Alice si odnesla fyzické jizvy po ošklivé nehodě při lyžování, při níž téměř zemřela. Mattia si odnesl citové jizvy po zmizení své sestry-dvojčete, následujícím poté, co ji zanechal samotnou v parku, aby mohl oslavit své narozeniny na prvním a zároveň posledním narozeninovém večírku. Tato traumata se v psychické rovině projeví v jejich pozdějším životě, když Alice trpí anorexií, zatímco Mattia podlehl sebepoškozování spočívajícímu v záměrném způsobování si řezných ran. Ve škole patří oba mezi outsidery, stejně jako se prvočísla vymykají číslům ostatním. Oba žijí osaměle, přičemž se seznámí a vytvoří si mezi sebou zvláštní vztah - velmi blízký, ale nikdy romantický. . Když nadaný Mattia získá místo matematika, kvůli němuž se octne tisíce kilometrů od stávajícího domova, zdá se, že vztah s Alicí se nachýlil ke svému konci. Avšak poté, co Alice spatří ženu, která by mohla být Mattiovou sestrou, oba se opětovně setkávají. Ačkoli se bezpochyby vzájemně milují, nejsou schopni své city vyjádřit. ...

Olav Gullvåg

Norský prozaik.

Nikolaj Georgijevič Garin-Michajlovskij

Ruský spisovatel, autor literatury pro děti, sestavitel sbírky korejských pohádek, také autor historických a cestopisních esejí a memoárů.

Mikhail Ivanovich Glinka

Mikhail Ivanovich Glinka je často považován za zakladatele ruské klasické hudby. Byl to skladatel, který sehrál klíčovou roli při vytváření ruské národní identity v rámci tradice klasické hudby. Dvě nejslavnější Glinkovy opery, "Život za cara" a "Ruslan a Ludmila", jsou považovány za základní kameny ruské opery. Jeho dílo mělo velký vliv na pozdější ruské skladatele, včetně skupiny známé jako Pětka, do níž patřily významné osobnosti jako Modest Musorgskij a Nikolaj Rimskij-Korsakov.

Mike Goldsmith

Britský astrofyzik, výzkumník v oblasti akustiky, hluku a astronomie. Také autor dětské naučné literatury o astronomii a vědě.

Martin Groman

Narozen 1976. PhDr., novinář, práce z oboru historie české žurnalistiky, též rozhlasová publicistika.

Martin Gostelow

Autor turistických průvodců.

M Gregorová

Lidija Vasil'jevna Garibova

Ruská bioložka, profesorka mykologie a algologie, autorka prací z oboru.

Lauren Graham

Lauren Graham je americká herečka a spisovatelka, která vešla do povědomí lidí hlavně díky rolím Lorelai Gilmore v televizním seriálu Gilmorova děvčata a Sarah Braverman v televizním seriálu Famílie. Narodila se v Honolulu na Havaji. Je irského původu. Bylo jí pět, když se její rodiče rozvedli. Její matka Donna Grant se odstěhovala do Londýna a připojila se k rock and rollové kapele. Její otec Lawrence se přestěhoval do Washingtonu a stal se právníkem. Díky jeho zaměstnání Lauren často cestovala. V současné době je její otec lobbista pro cukrový průmysl. Herectví pro sebe objevila na základní škole a svůj um zdokonalovala na střední škole Langley High School ve Fairfax County, kde hrála v několika divadelních představeních, například v Hello, Dolly! . V roce 1988 promovala na Barnard College na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde studovala angličtinu. Poté studovala herectví na Southern Methodist University v Texasu, kde promovala v roce 1992. Po dokončení vzdělání se vrátila do New Yorku a pracovala jako servírka, ale snažila se i v oblasti herectví. V roce 1995 se přestěhovala do Hollywoodu. Tam získala možnost účinkovat v hlavním vysílacím čase, a to v seriálu Townies. Poté získala roli v dalším seriálu Gilmorova děvčata, kde hrála do roku 2007 hlavní roli matky Lorelai Gilmore. Za roli získala nominaci na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší ženský herecký výkon v seriálu . Stala se rovněž producentkou seriálu. Hrála i v několika filmech, například Santa je úchyl, Ochránce, Vdáš se a basta!, Boj o patent, O smyslu života, Vyletět z hnízda a další, ale žádná role ji neproslavila tak jako role svérázné Lorelai. V roce 2009 se jí splnil dlouholetý sen, neboť si zahrála na Broadwayi v muzikálu Guys and Dolls, kde ztvárnila postavu Adelaide. V roce 2009 nahradila Mauru Tienrey v televizním seriálu Famílie v roli svobodné matky Sarah Bravement. Seriál měl premiéru na stanici NBC následující rok a později získal druhou sérii. V č...

Konstanty Ildefons Gałczyński

Konstanty Ildefons Gałczyński, pseudonym Karakuliambro byl polský básník, satirik a dramatik. Narodil se v rodině železničáře, která byla na začátku 1. světové války evakuována do Moskvy. Zde navštěvoval polskou školu. Po návratu do Varšavy v roce 1918 studoval klasickou filologii a anglistiku na Varšavské univerzitě. Publikovat začal v roce 1923. Byl členem básnické skupiny Kvadryga. Psal pro časopisy a rozhlas. V letech 1931-1933 pracoval na polském konzulátu v Berlíně. V letech 1934-1936 žil ve Vilniusu. V roce 1936 se vrátil do Varšavy. V roce 1939 byl povolán do armády a zúčastnil se záříjové obranné války. Období druhé světové války strávil nejprve v ruském a později v německém zajateckém táboře. V letech 1945-1946 žil v Bruselu a Paříži, do Polska se vrátil v roce 1946 a usadil se v Krakově. V roce 1948 se přesunul do Štětína, kde společně s Helenou Kurcyusz a Jerzym Andrzejewským založil kulturní dům. V roce 1949 dostal infarkt a kvůli léčení se přestěhoval do Varšavy. Zemřel v roce 1953 na následky třetího infarktu. Život Gałczyńského popsal Czesław Miłosz ve své knize Zotročený duch, která se zabývá příklonem některých polských spisovatelů ke stalinismu. V knize není Gałczyński označován svým jménem, ale pouze anonymně jako spisovatel Delta. Řada jeho básní byla zhudebněna, zpívali je například Marek Grechuta, Maryla Rodowicz a další. Grechutovu píseň Ocalić od zapomnienia přebásnil a zpívá Vladimír Merta. Některá jeho díla z období po druhé světové válce byla napsána ve stylu socialistického realismu. Překládal do polštiny díla Pabla Nerudy a Williama Shakespeara. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstanty Ildefons Gałczyński na polské Wikipedii.

Karol Grünberg

Je to polský historik 20. století. Specializoval se ejména v otázkách německo-sovětských, sovětsko-polských a polsko-ukrajinských vztahů. Autor knih o nacismu a opakovaně dotiskl životopis Adolfa Hitlera. V roce 1941 absolvoval gymnázium v ​​Drohobyči . V letech 1941-1944 byl v Kafanie , kde pracoval v dolech na měď . V letech 1946-1950 působil v časopisu New Way a 1950-1968 na Vyšší škole sociálních věd ve Varšavě. V roce 1951 promoval na univerzitě ve Varšavě historické doprovodu Zanna Kormanowej . Doktorát získal v roce 1958 na Institutu sociálních věd , předmětem jeho disertační práce byl vztah mezi polskými a ruskými sociálními demokraty v letech1900-1905. V roce 1968 byl přijat jako odborný asistent na Ústavu historie a archivnictví Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni . V roce 1969 získal pozici asistenta pedagoga , v roce 1977 profesorem . V letech 1976-1984 byl vedoucím katedry obecné historie a polských devatenáctého a dvacátého století. Odešel v roce 1993, ale se studenty pracoval do roku 2001. Byl zaměstnancem a členem vědeckých rad těchto institucí: Ústavu socialistických zemí Polské akademie věd a hlavní komise pro vyšetřování nacistických zločinů ve Varšavě

Karel Gut

Karel Gut byl hokejový hráč, trenér a funkcionář. Jako trenér získal s mužstvem v letech 1976 a 1977 zlaté medaile z mistrovství světa. Jako mladý hrával fotbal i lední hokej zároveň. V roce 1949 odešel na vojnu, kde nastupoval za tým ATK Praha. Tentýž rok na Silvestra se oženil se svojí ženou Irenou. Po dvou letech přestoupil do Tatry Smíchov. Roku 1952 byl nominován na mistrovství světa v ledním hokeji v Norsku, v tomtéž dresu se objevoval až do roku 1960. Na šampionátu v roce 1955 byl vyhlášen nejlepším obráncem. Roku 1953 se objevil v dresu Sparty Praha. Zde strávil následujících 11 sezon. Roku 1964 ukončil hráčskou kariéru. Od té doby začal působit jako trenér. V letech 1974–1980 trénoval národní tým, se kterým vyhrál v letech 1976 a 1977 zlaté medaile. Po olympijských hrách v roce 1980 opustil reprezentaci. Následně byl angažován v Landshutu. Následující léta se také věnoval mapování historie českého hokeje ve vlastních knihách. Roku 1994 úspěšně kandidoval na funkci předsedy českého hokejového svazu, ze kterého odešel v roce 2004. Národní tým 114 utkání, poprvé 18. 8. 1951 v Berlíně v utkání proti NDR , naposledy 28. 2. 1960 ve Squaw Valley na ZOH proti USA ; 34 gólů , první 29. 9. 1952 v Berlíně proti NDR , poslední 9. 2. 1960 v Los Angeles přátelsky proti USA . V lize 263 utkání v letech 1950 – 1964, 90 gólů; mistrovský titul 1954. Mistrovství světa Mistrovství světa Olympijské hry

Karel Galla

◾19. 8. 1901, Nový Jičín – 1985, Praha ◾děkanem: 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973 ◾sociolog, pedagog ◾Karel Galla studoval v letech 1918–1922 filozofii, dějepis a zeměpis na filozofické fakultě v Praze. V semináři profesora Foustky se věnoval sociologii, později se také stal Foustkovým asistentem. V roce 1931 se habilitoval docentem sociologie a začal jako soukromý docent přednášet. Zaměstnán byl také ve Státní knihovně v pražském Klementinu. V roce 1949 byl na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jmenován profesorem pedagogiky, protože sociologie byla tehdy odmítána jako „buržoazní pavěda“. Od roku 1952 působil opět na filozofické fakultě a současně přednášel i na brněnské Masarykově univerzitě. Jeho názory prošly vývojem, když se před druhou světovou válkou se hlásil ke kritickému realismu, ale po válce přestoupil k marxistickému světovému názoru. Z Gallových prací je z filozofického hlediska nejzajímavější monografie Pokrok jako idea a společenská skutečnost. Jeho velký zájem o sociologii venkova se odráží především v práci Dolní Roveň, podávající všestrannou sociální analýzu obce u Pardubic.

Jurij Aleksejevič Gagarin

Sovětský kosmonaut a vojenský pilot, autor publikací z oblasti kosmonautiky.

Juliet Grey

Juliet Grey se narodila na Manhattanu a vyrůstala v Bronxu. Pochází ze spisovatelské rodiny, a přestože milovala psaní, nikdy nepředpokládala, že se dá na spisovatelskou dráhu. Z dětského snu stát se baletkou nakonec zvítězilo povolání divadelní herečky. Po deseti letech u divadelní společnosti se rozhodla dál se věnovat psaní. Pod pseudonymem Amanda Elyot publikovala svůj první historický román. V současnosti pod pseudonymem Juliet Grey píše historickou trilogii o Marii Antoinettě. Při psaní čerpala své vědomosti ze studia historie evropských panovnických rodů se zaměřením na sedmnácté století.

Jozef Genzor

Narozen 12.9.1939 v Trenčíně. Slovenský lingvista, koreanista, filipinista a překladatel. Absolvent fil. fakulty - obor koreanistika a dějiny Dálného východu. Publikace z oboru.

Jane Green

Jane Green je autorkou dvanácti úspěšných románů,které se zabývají skutečným osudy žen,skutečným životem a všech těch věcí okolo,které se jich týkají. Bývalá spisovatelka pro Daily Express ve Velké Britanii,odešla v roce 1996 na volnou nohu a věnovala se psaní románů. Její první román dívka hledá toho pravého muže se stal v Anglii hitem . Úspěch byl ještě sladší ,když její druhý román Jemima J,se stal mezinárodním bestsellerem. Nyní kdy je jí něco málo přes čtyřicet píše romány ,které se týkají skutečných žen,z manželství , mateřství až do krize středního věku . Jane má šest dětí. Žije ve svém domě s nanželem a dětmi v Westport Connecticutu. Když nepíše ani nevaří své početné rodině ,obstarává svá zvířata.