Všichni Autoři a témata

Lissa Price (1)

Lissa Price studovala fotografii a kreativní psaní, ale svět se jí otočil naruby díky jejímu skvělému učiteli. Kráčela se slony v Botswaně, plavala s tučňáky na Galapágách a spolu s tisíci nomády pozorovala západ slunce v Gudžarátu v Indii. Obklopovaly ji stovky afrických buvolů v Jihoafrické republice a naslouchala nejtiššímu pěveckému sboru na světě - když pozorovala stovky divokých sviňuch na pobřeží Oahu. Tančila v hliněné chatrči na svatbě v Indii a popíjela čaj s nejproslulejší celebritou v Kjótó. Když začala psát, nalezla nejpřekvapivější cestu k myšlenkám svých čtenářů. Žije na úpatí kalifornských kopců s manželem, kde je příležitostně navštěvuje jelen.

Barbara Cox (1)

Autorka publikace o dějinách módy.

Miroslav Koubek (1)

Miroslav Koubek je bývalý český fotbalový brankář, od srpna 2016 asistent trenéra české reprezentace. Jako kouč trénoval mimo Česko na klubové úrovni v Německu a Číně. Svoji fotbalovou kariéru začal v Unionu Žižkov. V průběhu mládeže zamířil do Admiry Praha, jejíž je odchovanec. V roce 1971 odešel do klubu VTJ Slaný. O dva roky později se stal hráčem týmu SONP Kladno. Následně přestoupil do Sparty Praha, kde v roce 1982 ukončil svoji hráčskou kariéru. V československé lize chytal v 35 utkáních a ve 12 utkáních vychytal nulu. Svoji trenérskou dráhu zahájil na Kladně, přes angažmá v mužstvu VTŽ Chomutov a německém klubu 1. FC Amberg se do týmu znovu vrátil. Poté koučoval jako asistent Union Cheb a následně podruhé zamířil na Kladno. V roce 2000 podepsal smlouvu s Viktorií Plzeň. V sezóně 2000/01 s ní sestoupil do druhé ligy. V polovině dalšího ročníku ve Viktorii skončil a od léta 2002 vedl opět Kladno, se kterým vybojoval postup do nejvyšší soutěže. I když mužstvo zachránil , od klubu sám odešel. Jaro 2008 strávil v čínském týmu Tianjin Teda FC, kde byl asistentem Jozefa Jarabinského. Po konci sezóny zamířil do Zenitu Čáslav, s nímž vybojoval postup. Poté přijal nabídku Baníku Ostrava, se kterým bojoval o titul, ale nakonec skončil na třetím místě. Jeho následné angažmá u českého ligového mužstva bylo v celku FK Mladá Boleslav, se kterým dosáhl na 4. místo. Na podzim 2012 ale po nepřesvědčivých výsledcích a neshodách se staršími hráči klubu sám rezignoval. Poté trénoval českou reprezentaci do 19 let. V září 2013 přijal nabídku na hlavní trenérský post u Slavie Praha, která tou dobu prožívala vleklou výsledkovou i herní krizi. První bod jeho svěřenci získali 19. října 2013 za remízu 1:1 s Viktorií Plzeň, první vítězství o týden později v derby proti klubu Bohemians Praha 1905 . Během jara 2014 skončil jako kouč Česka U19, aby se mohl naplno soustředit jen na trénování Slavie. Začátkem března 2014 byl překvapiv...

Rudolf Landa (1)

Ing., spoluautor publikací o rekonstrukcích budov.

Kamil Kyš (1)

Spoluautor publikací o rekonstrukcích budov, autor překladu z němčiny.

Oldřich Slavík (1)

Ing. dr., spoluautor publikace o rekonstrukcích budov.

Bogdan Pejcic (1)

Rudolf Caracciola (1)

Otto Wilhelm Rudolf Caracciola byl nejúspěšnější německý automobilový závodník období před druhou světovou válkou. Rudi Caraciola byl trojnásobným mistrem Evropy v závodech typu Grand Prix , což byl předchůdce dnešního mistrovství světa formule 1. Rovněž byl trojnásobným mistrem Evropy v závodech automobilů do vrchu . Byl i držitelem 17 světových, rychlostních rekordů na silnici. Německá veřejnost ho láskyplně nazývala Caratschem a rovněž byl znám pod přezdívkou „Regenmeister“ , pro jeho hladkou, plynulou ale rychlou jízdu a schopnost zazářit i v deštivých podmínkách. Otto Wilhelm Rudolf Caracciola byl synem hoteliéra a obchodníka s vínem Otty Maximiliana Caraccioly a Mathildy rozené Preutz . Byl jejich v pořadí již čtvrtým dítětem. Caracciola se zajímal o auta od mladého věku. Jeho rodiče mu dovolili, aby se naučil jezdit automobilem, s Mercedesem 16/45. Již ve věku 15 let mu byl vydán řidičský průkaz se zvláštním povolením . Po absolvování chlapecké vyšší školy "Institut Kalkuhl" v Oberkasselu pracoval Caracciola jako praktikant ve strojírenské společnosti Berlin-Anhalt Maschinenbau AG v Kolíně nad Rýnem a poté po přestěhování do Aachenu jako prodejce automobilů Fafnir. Ve své autobiografii Caracciola uváděl, že někdy prodal auto Fafnir, ale než byly doručeny peníze, „jejich hodnota kvůli inflaci stačila tak na pořízení dvou reflektorů”. Z Aachenu domů do Remagenu jezdil na motocyklu. Už tehdy měl jednu závažnější nehodu, když se srazil s hříbětem. Není v tom případě zřejmo, zdali neuhnulo hříbě či jezdec. V roce 1923 přemístil do Drážďan a stal se prodejcem firmy Daimler automobilů Mercedes-Benz. Uvažoval, že by se dal zapsat ke studiu strojírenství na drážďanské technice, ale vzhledem k nasta...

R. F Willetts (1)

Anglický básník a pedagog.

Miloš Šejn (1)

Miloš Šejn je český výtvarný umělec, performer a autor . Narodil se 10. srpna 1947 v Jablonci nad Nisou, absolvoval filosofickou fakultu University Karlovy v Praze v roce 1975 . V roce 1976 získal doktorát filozofie, v roce 1991 byl jmenován profesorem malířství. V letech 1990 - 2011 působil jako vedoucí pedagog intermediálního ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a jako hostující pedagog na Akademiích v Aix-en-Provance, Carraře, Haagu, Ljubljani, Stuttgartu a Vídni. Miloš Šejn pracuje v oblastech vizuálního umění, performance, zabývá se problematikou vizuálního vnímání a organizuje workshopy, jako je Bohemiae Rosa. Jeho umělecký koncept byl formován od mládí, kdy vykonal množství cest divočinou jako reflexe vnitřní potřeby přiblížit se tajemství přírody a sledování zázračnosti, k níž zde dochází. Od počátku šedesátých let dvacátého století během putování fotografoval, kreslil, sbíral a popisoval svá pozorování přírody. V současnosti se zaměřuje na okamžité kreativní možnosti, vycházející ze vztahů historické humanizované krajiny a celistvé přírody. Vědomě laboruje oblastmi expresívního jazyka mezi textem, výtvarnou stopou, tělovým pohybem, hlasem a expanzí do prostoru. Jedna z vrstev jeho tvorby je v odborné literatuře označována termíny konceptuální a postkonceptuální umění. Do mezinárodního kontextu bylo jeho dílo uvedeno řadou výstav či performancí, například na mezioborovém festivalu Milanopoesia v Milánském Spazio Ansaldo v roce 1991 či na výstavě tělového umění L‘art au Corps v MAC muzeu Marseille v roce 1997, v České republice na výstavě Tváře v pražském Rudolfinu v roce 2012, sólově pak zejména v Galerii ifa v Berlíně v roce 1995, v Královském muzeu v Uppsale v roce 2010 nebo v Palazzo Grassi v Benátkách roku 2013....

Norbu Chophel (1)

František Antonín Šídlo (1)

Narozen 25.2.1868 v Lipníku nad Bečvou, zemřel 7.5.1955 v Brně. Učitel, autor učebnic, spisy z oboru estetiky, matematiky a o alkoholismu, kniha citátů, redakční činnost, překlady z angličtiny a němčiny.

Mariela Sartorius (1)

František Novosád (1)

František Novosad je český politik ČSSD, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu ČR za Zlínský kraj. V roce 1966 se vyučil na SOU nábytkářském v Novém Jičíně, poté nastoupil základní vojensku službu. Roku 1990 maturoval na Stavební škole ve Valašském Meziříčí. V letech 1997-2001 studoval Univerzitu Palackého v Olomouci, kde mu byl udělen titul bakaláře. V období 2001-2003 pokračoval ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a za diplomovou práci „Projekt marketingové komunikace obce Nový Hrozenkov s turistickou veřejností“ získal titul inženýra. V letech 1969-1982 pracoval v podniku Bezkyd v Novém Hrozenkově jako pracovník zakázkového odbytu. Mezi lety 1982-1994 vedl vsetínskou pobočku Bezkydu. Je ženatý, má tři dcery. V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002, komunálních volbách roku 2006 i komunálních volbách roku 2010 byl zvolen do zastupitelstva městyse Nový Hrozenkov, v roce 1994 jako bezpartijní za ČSSD, v následných volbách již jako člen ČSSD. Profesně se uvádí k roku 1998 a 2002 jako zástupce starosty, v roce 2006 coby starosta a k roku 2010 jako poslanec. V letech 1994-2004 působil jako místostarosta a mezi roky 2004-2006 jako starosta města. V krajských volbách roku 2004 byl zvolen do Zastupitelstva Zlínského kraje za ČSSD. Mandát krajského zastupitele zastával do roku 2008. Byl předsedou výboru pro zahraniční vztahy. Ve volbách roku 2006 se stal členem dolní komory českého parlamentu . Angažoval se v Zahraničním výboru a Zemědělském výboru. Byl místopředsedou Podvýboru pro lesní a vodní hospodářství a předsedá Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010. Je členem zahraničního výboru sněmovny a místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. Zastává post předsedy MO ČSSD Nový Hrozenkov, člena OVV ČSSD Vsetín a místopře...

Hans Steen (1)

Autor dobrodružných a válečných románů.

Shirley Toulson (1)

Anglická autorka publikací o britském a irském folkloru, též o keltském křesťanství.

Stanislav Šefraný (1)

Autor prací o pohraniční stráži.

Eugene Cernan (1)

Eugene Andrew „Gene“ Cernan byl americký astronaut, který byl třikrát ve vesmíru. Zapsal se také jako poslední člověk, který stanul na měsíčním povrchu. Po otci byl slovenského a po matce českého původu. Eugene Cernan patřil mezi astronauty slovenského a českého původu. V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu s tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později se jim narodil syn Andrew. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena. Rodiče jeho matky, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Borovan a z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou. Po středoškolských studiích se dostal na Purdueovu universitu, kterou s titulem inženýra elektrotechniky ukončil roku 1956. Vojnu prožil u námořnictva jako pilot na letadlových lodích a několik let na základně Miramar v Kalifornii. V roce 1961 šel do Monterey na vysokou školu vojenského námořnictva , kde vystudoval postgraduál a získal druhý titul leteckého inženýra. V roce 1964 byl přijat do třetí skupiny kosmonautů USA. Po výcviku byl jmenován do záložní a pak hlavní posádky Gemini 9. První let z mysu Canaveral absolvoval jako druhý pilot v roce 1966 na palubě Gemini 9. Spolu s ním letěl velitel letu Thomas Stafford. Na oběžné dráze se přiblížili k cílovému tělesu Agena 9, plánované spojení se však kvůli poruše Ageny nepodařilo uskutečnit. Cernan zde vystoupil připoután lanem na povrch stanice . Přistáli po třech dnech letu na hladině Atlantského oceánu. Podruhé vyletěl na kosmické lodi Apollo 10 v květnu 1969. Na lodi s ním letěl opět Stafford a jako třetí člen posádky John Young. Byla to poslední prověrka před přistáním lidí na Měsíci, kolem Měsíce prodělali 31 obletů, vyzkoušeli měsíční modul až na pár km nad povrch, poté se navrátili na Zemi po 8 dne...

Don Davis (1)

Odborník na audiosystémy. Zabývá se stavbou reproduktorových skříní, akustickým testováním a měřením. Publikuje v oboru působnosti.

Jordan Vause (1)

Americký publicista.

Josef Křička (1)

Josef Křička byl osobností širokého rozměru - učitel, tvůrce učebnic hudební výchovy, rozhlasových relací, skladatel, klavírista, dirigent, veřejný kulturní pracovník a v neposlední řadě člověk ryzího charakteru. Aktivně se zapojil do odbojové činnosti v době 2. světové války.

Miroslav Krejčí (1)

Miroslav Krejčí byl český hudební skladatel a pedagog. První skladbičky zapsala jeho matka, když mu byly čtyři roky. Od šesti let hrál na klavír. Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a přírodopis, zeměpis a hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze. Souběžně studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. Vyučoval na středních školách v Praze a v Litoměřicích. Od roku 1943 byl rovněž profesorem skladby na Pražské konzervatoři. V roce 1946 se stal členem České akademie věd a umění a v roce 1953 odešel do důchodu. Byl to neobyčejně plodný skladatel, který zasáhl do prakticky všech hudebních forem. Pokračoval ve stopách svého učitele Vítězslava Nováka. Jeho silnou stránku byla lyrika a ve svých skladbách často využíval polyfonní techniky. Jeho dílo bylo prováděno předními československými umělci a získalo řadu ocenění. Kromě toho zkomponoval mnoho písní, písňových cyklů a sborů. Komponoval i estrádní hudbu. Sestavoval a upravoval pásma národních písní, upravoval a připravoval k vydání díla starých českých mistrů a byl činný i publicisticky. Řada jeho děl byla ztracena.

Josef Černík (1)

Josef Černík byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní. Dětství prožil v Bojkovicích poblíž Luhačovic. Tady se seznámil s písněmi moravských Kopaničářů, které ovlivnily celý jeho život. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Několik let učil na místních školách a v roce 1904 vstoupil na varhanní školu v Brně a pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a mistrovským kurzem pod vedením Leoše Janáčka. Učil dále ve školách na Slovácku, později se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Brně a v letech 1948–1951 i lektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Nejvýznamnější činností Černíkovou je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní zaznamenaných v oblasti Moravských Kopanic. Neomezoval se však jen na tuto oblast. Sbíral písně i na Luhačovském Zálesí, v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku a v okolí Velké nad Veličkou. Zapisoval také slovenské písně z okolí Bratislavy, Myjavy a slovenské části Kopanic. Jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i písně cikánské. Jako skladatel byl silně ovlivněn svým učitelem Leošem Janáčkem. Jeho melodika i rytmy vycházejí z tradic lidových písní. Skladatelské dílo obsahuje okolo sta skladeb. Podrobný soupis díla Josefa Černíka vydal Ivo Stolařík . Nezanedbatelná je jeho činnost literární a publicistická. Napsal přes 170 odborných článků a přednesl na 50 přednášek. Tématem jeho prací byly převážně národopisné studie, ale psal i práce pedagogické zaměřené na metodiku výuky zpěvu a výchovu k hudebnosti. Rovněž připravil několik směsí lidových písní pro rozhlas. Řadou hesel o lidové písni a lidové hudbě přispěl do Pazdírkova hudebního slovníku naučného. Četné články do novin a časopisů....

Melinda Coss (1)

Britská autorka publikací z oboru ručních prací .

Lawson Wood (1)

Mořský fotograf.

Mario Ludwig (1)

Mario Ludwig je německý biolog a spisovatel. Narodil se v 19. 7. 1957 v Heidelbergu. Vystudoval biologii na univerzitě v Heidelbergu. Širší veřejnosti je znám jako autor knih o zvířatech. Je častým hostem televizních talk show a dalších televizních a rozhlasových vysílání. Od roku 1998 žije se svou ženou v německém Karlsruhe.

Taťána Pajerová (1)

Karel Kinský (1)

Karel kníže Kinský z Vchynic a Tetova byl český šlechtic, 8. kníže z rodu Kinských a velkostatkář. Pracoval v diplomatických službách na velvyslanectví Rakousko-Uherska ve Velké Británii. Později v Paříži a Petrohradu. Jako rakousko-uherský zástupce se společně s Františkem Ferdinandem d’Este účastnil pohřbu krále Eduarda VII. Jako velký milovník koní a jezdeckého sportu od svých dvaceti let jezdil často do Anglie, kde se účastnil společenského života a měl i řadu milostných zápletek, mimo jiné s Lady Jennie Churchill, matkou Winstona Churchilla. Roku 1883 vyhrál na vlastním koni slavný závod Grand National v Liverpoolu. Po smrti svého otce v roce 1904 zdědil rozsáhlé rodové majetky, především velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Za první světové války splnil svoji šlechtickou povinnost a vstoupil do armády, vyhradil si však, že nebude bojovat proti Británii. Bojoval jako ordonanční důstojník na východní frontě u velitelství 1. armády, následně byl převelen na velitelsví jihozápadní fronty. Zemřel krátce po svých šedesátých prvních narozeninách v prosinci roku 1919. Jeho manželství bylo bezdětné, takže veškerý majetek i knížecí titul zdělil jeho mladší bratr Rudolf Ferdinand. Byl prvorozeným synem knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna . V roce 1895 se oženil s Alžbětou Wolf-Metternich.

Richard Wright (1)

Po uveřejnění jeho Rodného syna bylo zřejmé, že se objevila nová osobnost americké prózy a že ve vývoji afroamerické literatury došlo ke kvalitativnímu skoku. Naturalisticky vyprávěný příběh měl být výkřikem do tváře společenskému svědomí a zároveň posledním varováním. Wrightova umělecká senzitivita tu dokázala zúročit hořkost osobní i kolektivní zkušenosti s iracionálními projevy rasismu. Pod vlivem levicového myšlení, jemuž byl vystaven v chicagském Klubu Johna Reeda, začal autor v této psychické nemoci společnosti rozeznávat i její racionální jádro. Dětství a dospívání prožité v chudobě, v rozvrácené rodině a stálé atmosféře možného násilí byly logickou průpravou pro pozdější postoj sociálního a rasového protestu, ale kořenily zde také Wrightovo přirozeně existenciální cítění a nikdy nepřekonaná úzkost. Jako většina protagonistů jeho děl byl autor z pocitu ohrožení či odcizení po celý život "na útěku" - z rodného Mississippi přes Memphis, Chicago a New York až do francouzského exilu, kde žil v duševní nejistotě až do smrti. Z jeho autobiografických próz se Černý chlapec stal vrcholnou ukázkou žánru. Jeho prvotina Děti stýčka Toma už názvem měla naznačit, že její hrdinové patří k netradiční generaci černochů.

Gina Cristanini (1)

Kniha z oboru ručních prací.

Wilma Strabello Bellini (1)

Autorka publikací z oboru ručních prací.

Wilma Bellini (1)

Bedřich Šplíchal (1)

Narozen 16.5.1855 v Praze, zemřel 5.4.1929 tamtéž. Učitel, pedagogické a historické práce.

Roman Stupka (1)

Narozen 22.3.1963 v Chrudimi. Ing. CSc., vysokoškolský pedagog na České zemědělské univerzitě, fakultě ekonomiky a managementu, práce z oboru živočišné výroby, speciální zootechniky a chovu prasat.

Eduard Vilkus (1)

Práce z oboru botaniky.

Francisco de Xerez (1)

Španělský dobyvatel a kronikář.

Reviel Netz (1)

Americký profesor starověkých řeckých dějin,židovského původu.Univerzita Stanford.

William Noel (1)

Americký kurátor rukopisů a vzácných tisků.

Eugène Pottier (2)

Eugène Edine Pottier byl francouzský socialistický revolucionář, básník a dělnický písničkář. Jeho píseň Internacionála se stala nejdůležitější písní světového dělnického hnutí, dodnes je zpívána levicovými hnutími, komunisty, socialisty i sociálními demokraty, mezi lety 1922–1944 byla také hymnou Sovětského svazu. Byl jednou z vedoucích osobností Pařížské komuny. Pottier pocházel z chudé řemeslnické rodiny; otec byl baličem a výrobcem beden. Chlapec musel pracovat od třinácti let; nejprve pomáhal otci, potom byl obchodním příručím, pomocníkem ve škole a nakonec návrhářem látek. Nedostatečné formální vzdělání si doplňoval samostudiem. Miloval písně lidového písničkáře Bérangera a podle jeho vzoru psal vlastní verše. Už v patnácti letech mu vyšla útlá sbírka básní. Vnímal z vlastní zkušenosti chudobu dělníků a jejich nerovnoprávné postavení ve společnosti. Studoval spisy utopického socialisty Charlese Fouriera a jeho vzorem byl revolucionář Louis August Blanqui. Zapojil se do revoluce v červnu 1848. V zaměstnání se postupně vypracoval na dílovedoucího v předním kreslířském salónu. Vybudoval si vlastní tiskárnu na textilie a v roce 1864 založil odborovou organizaci, která se později připojila k První internacionále. Během prusko–francouzské války se stal členem Národní gardy, v roce 1870 se zúčastnil bojů při obléhání Paříže. Aktivně se zapojil do Pařížské komuny, byl zvolen členem jejího vedení. Pracoval v komisi pro veřejné služby, podílel se na bojích Krvavého týdne. Po potlačení Komuny se musel skrývat a v červnu 1871 se mu podařilo uprchnout do Anglie. Francouzským soudem byl 17. května 1873 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Uchýlil se do Spojených států, odkud organizoval pomoc pronásledovaným komunardům. Živil se jako dělník a stal se členem socialistické dělnické strany. Po amnestii v roce 1880 se vrátil do Francie zubožený a napůl ochrnutý. Navštěvoval tehdy velmi populární goguetty, malé...

Jozef Májovský (1)

Jozef Májovský byl slovenský botanik a vysokoškolský pedagog. V roce 1939 začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na nově zřízené Přírodovědecké fakultě absolvoval pedagogickou kombinaci přírodopis a zeměpisu. V roce 1950 ho František Nábělek pozval do Botanického ústavu Přírodovědecké fakulty. V roce 1956 se po smrti Jana Martina Novackého stal vedoucím Katedry botaniky a ředitelem bratislavské Botanické zahrady, v této funkci působil do roku 1961. Později byl jmenován prorektorem Univerzity Komenského pro výstavbu, na Přírodovědecké fakultě se stal studijním proděkanem. Spolupracoval při zakládání Biologického pracoviště Univerzity Komenského v Turčianské Štiavničce, reorganizoval botanické zahrady na vědecko-výzkumné pracoviště, podílel se na založení cytotaxonomického laboratoře. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Májovský na slovenské Wikipedii.

Bedřich Fritt (1)

Merryl Wyn Davies (1)

Merryl Wyn Davies byla velšská spisovatelka. Narodila se ve městě Merthyr Tydfil a studovala antropologii na University College London. Později se vrátila do Walesu, kde pracovala jako novinářka. Ve svém díle se věnovala islámu, často spolupracovala s pákistánským autorem Ziauddinem Sardarem. Sama také konvertovala k islámu.

Milan Mareš (1)

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc. , do roku 2007 ředitel UTIA ČAV. Vydal Principy strategického chování a Slova, která se hodí, aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice .

Božena Buchtová (1)

Marie Maříková (1)

Spisovatelka, rozhlasová hlasatelka, učitelka rétoriky a komunikačních dovedností.

A. B Prokop (1)

René Tuček (1)

Český operní barytonista. Narozen 8. ledna 1936 v Praze , zemřel 26. srpna 2017 v Mariánských Lázních.

Roman Svojanovský (1)

Ing. arch.,architekt, autor projektu rekonstrukce objektu Fabrika Svitavy.

Pavel Ryšánek (1)

Narozen 22.11.1936 v Lesonicích. Specialista v oblasti jakosti, publikace z oboru.

Jiyu Kennett (1)

Róši Jiyu-Kennett byla dlouhá léta představenou kláštera Shasta, duchovního centra zenové školy Sótó, jenž založila v r.1969. Poté, co ji uvedl D.T.Suzuki do zenu školy Rinzai, studovala buddhistické učení v Malajsii a pak u opata chrámu Dai Hon Zan Sódžidži v Japonsku. Když dosáhla - jako první žena ze Západu - kněžské hodnosti Sei , byla jmenována představenou chrámu Unpukudži. Od r.1972 přednášela též na Kalifornském institutu transpersonální psychologie.

Daizui MacPhillamy (1)

Dr., studoval pedagogiku a antropologii na Stanfordské universitě a získal doktorát na Oregonské universitě v oboru klinické psychologie. Je autorem četných prací o účincích meditace, vede semináře.

Richard Feder (1)

Richard Feder byl český rabín a spisovatel. Narodil se 26. srpna 1875 v početné židovské rodině ve Václavicích u Benešova. Jeho výjimečné nadání se projevilo již v obecné škole, a tak byl z vesnické trojtřídky poslán do školy do Benešova. Po maturitě na akademickém gymnáziu v Praze pokračoval ve studiích na Filozofické fakultě ve Vídni. V hlavním městě Rakouska-Uherska získal dva doktoráty, z filosofie a souběžně na židovské teologické fakultě. Po sedmiletém studiu ve Vídni nastoupil 19. září 1903 na své první rabínské místo v Kojetíně. Později sloužil v Lounech a Roudnici nad Labem, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě vykonávání svých rabínských povinností, vyučoval německý jazyk a německou obchodní korespondenci na obchodní akademii od roku 1917 až do roku 1938, kdy odešel do důchodu. Své rozsáhlé vědomosti uplatňoval dr. Richard Feder nejen v židovské obci a obchodní škole. Jako jednatel Okresního osvětového sboru v Kolíně ovlivňoval po dlouhá léta kulturní život města. Sám často přednášel různorodému publiku o dějinách náboženství, o Janu Husovi, o buddhismu i o české literatuře. Po rozbití první Československé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem byl Feder ve věku šedesáti šesti let 13. června 1942 zařazen s celou rodinou do transportu „Aad – Kolin“ do Terezína. I zde dostál svému postavení rabína a v omezených a krutých podmínkách pomáhal svou moudrostí svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a dle možnosti udržoval mezi souvěrci náboženský život. Válku přežil ze své široké rodiny sám. Jeho žena Hilda zahynula v Terezíně, synové Viktor a Evžen a dcera Rut i s rodinami zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi. Po osvobození se rabín Feder vrátil do Kolína, kde pracoval až do zvolení oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí v roce 1953. Shodou okolností právě v roce 1953 oslavil 50 let své rabínské činnosti. Do nového úřadu v Brně byl uveden 19. ...

Josef Smolík (1)

Josef Smolík byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, profesor a děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho spis Současné pokusy o interpretaci evangelia byl přeložen do angličtiny, korejštiny, japonštiny a ruštiny. Jeho dcerami jsou Marta Smolíková, kurátorka, historička umění a publicistka, Eva Šormová, farářka v Milíčové kapli pražského sboru Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické, Noemi Smolik, historička a kritička umění žijící v Německu a učitelka Lydie Šilarová žijící v Praze.

G. Ambrušová (1)

Ursula Wolf (1)

Rodné jméno Ursula Koethke. Německá spisovatelka, zaměřená na literaturu pro děti a mládež.

Tomáš Etrych (1)

Narozen 1973. RNDr., PhD, chemik, specializace na biolékařské polymery, pracuje v Ústavu makromolekulární chemie. Publikační činnost v oboru.

Peter Russell (1)

Britský vědec a spisovatel zkoumající podstatu vědomí. Na univerzitě v Cambridge vystudoval fyziku a experimentální psychologii, postgraduálně poté počítačovou vědu. Po návratu z pobytu v Indii, kde studoval meditaci a východní filosofii, zkoumal neurofyziologii meditace na Bristolské univerzitě. V současnosti přednáší a pořádá semináře týkající se zkoumání povahy, potenciálu a evoluce lidského vědomí, přičemž integruje východní moudrost a objevy západní vědy. Mezi jeho zásadní knihy se řadí: The TM Technique , The Brain Book , The Global Brain Awakens , The Consciousness Revolution , na které se podíleli Stanislav Grof a Ervin László, či From Science to God . Vizionář a futurista Russell je členem Ústavu noetických věd a účastní se řady mezinárodních konferencí.

Jaroslav Svitavský (1)

Učitel, autor veršů, fejetonů Jaroslav Svitavský napsal i romány Padlí andělé , Ryčka, Brněnská fabrička a Paní Padoušková či Zrání .

Joseph Heath (1)

Joseph Heath přednáší na University of Toronto. Věnuje se otázkám sociální, politické a morální filozofie. Je autorem knih Following the Rules, Filthy Lucre, Communicative Action and Rational Choice a The Efficient Society. Žije v Torontu.

Andrew Potter (1)

Andrew Potter vystudoval filozofii na University of Toronto. Přednášel na Trent University v Peterborough, University of Toronto a University of Quebec. Zabývá se otázkami metafyziky, politické filozofie, vzdělání, konzumerismu a populární kultury. Je autorem knihy The Authenticity Hoax. Žije v Torontu.