145141–145200 z 145418 Autoři
Marie Carmichael Stopes (1)
Anglická spisovatelka, paleobotanička, bojovnice za ženská práva a průkopnice na poli kontroly porodnosti. Vlastním jménem Humphrey Verdon Roe. Jako redaktorka Birth Control News, který publikoval anatomicky explicitní rady, a jako žena, která ráda pořádala protesty u kostelů, se stala terčem protestů jak anglikánské, tak katolické církve. Její kniha Manželská láska, kterou podle svého tvzení napsala, když byla ještě panna, byla kontroverzní a vlivná. Moderní organizace nesoucí její jméno, Marie Stopes International, pracuje ve více než 40 zemích světa.
Více od autora
Josef Neruda (1)
Josef Neruda byl český varhaník a hudební pedagog. Josef Neruda získal základy hry na varhany v rajhradském klášteře. V mládí byl učitelským pomocníkem v Náměšti nad Oslavou a vedle svého povolání hrával v haugwitzovské kapele a také působil jako klavírní pedagog v Olomouci. V roce 1832 však přijal nabídku z Brna a nastoupil na uvolnivší se místo dómského varhaníka. Tuto funkci zastával s menšími pauzami 36 let. Josef Neruda měl deset dětí a všechny byly nesmírně talentované. Například u jeho dcery Amálie, později provdané Wickenhauserové, talentované klavíristky, studoval Leoš Janáček. Vilemína Nerudová byla geniální houslistkou, a kruh jejích příznivců v čele s princem z Walesu, pozdějším anglickým králem Eduardem VII., jí věnoval zámek v Asolu u Benátek. Ze synů vynikl zejména violoncellista František, který byl později profesorem na konzervatořích v Petrohradu a Kodani.
Více od autora
Magdaléna Frouzová (1)
Narozena 1977. Politoložka, sinoložka, televizní redaktorka, práce o postavení žen v islámských zemích.
Více od autora
Otakar Španiel (1)
Otakar Španiel byl český sochař, řezbář, medailér, profesor na UMPRUM a AVU. Narodil se v rodině Františka Španiela, jaroměřského rytce a obchodníka se sklem a jeho manželky Anny, rozené Šlosárkové. Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u prof. Josefa Tautenhayna. V letech 1902–1904 pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením Josefa Václava Myslbeka. Své výtvarné vzdělání pak završil v Paříži, kde byl žákem Alexandre Charpentiera. Pobyt v Paříži byl rozhodující pro vytváření jeho osobitého stylu a další zaměření tvorby. Nemenší význam pak jistě mělo přátelství s Antoinem Bourdellem. V roce 1917 se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a od roku 1919 byl profesorem na AVU. Za nacistické okupace byl s manželkou vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích, odkud se mu před koncem války podařilo uprchnout. Dne 20. září 1917 se v Praze oženil s vdovou Ludmilou Rudlovou, rozenou Weissovou . Manželé Španielovi měli syny Zdeňka a Ivana. Ivan Španiel bojoval ve francouzské armádě proti Němcům, padl ve čtyřiadvaceti letech, 30. listopadu 1944. Bratr Otakara Španiela, československý generál Oldřich Španiel , odešel po okupaci do zahraničí a v letech 1944–1946 byl přednostou vojenské kanceláře prezidenta Edvarda Beneše. Otakar Španiel se zúčastnil dvakrát Letních olympijských her, kde soutěžil v uměleckých soutěžích. Na LOH 1912 v kamenosochařství a na LOH 1936 také v kamenosochařství s názvem Trofej československého olympijského výboru Tvorba umělce vychází ze secese, je v ní patrný vliv J. V. Myslbeka. V počátcích tvorby, kdy se věnoval klasickému sochařství, kromě tradičních témat aktů byli jeho častým tématem sportovci . Po návratu z Paříže byl v jeho díle zřetelný vliv Bourdella (Tanečnice, 1915; Dívka s rukávníkem, ...
Více od autora
Marcela Počinková (1)
Narozena 30.3.1968 v Novém Jičíně. Zabývá se problematikou ústředního vytápění od roku 1992, kdy ukončila studium VUT v Brně, fakulty stavební ve specializaci Technická zařízení budov. Pět let pracovala jako projektantka v oboru ústředního vytápění a zdravotně technické instalace. Poté nastoupila jako odborný asistent na FAST VUT v Brně, Ústav TZB. Je spoluautorkou učebních textů Ústřední vytápění a Zdravotně technické instalace, knih Úsporný dům a Podlahové a stěnové vytápění, stropní chlazení. Ve specializace se zabývá především teplovodním velkoplošným vytápěním.
Více od autora
Lea Treuová (1)
Narozena 13.6.1954 v Boskovicích okr. Blansko. Pracuje v oboru ústředního vytápění od roku 1978, kdy zakončila studium na VUT v Brně, fakulta stavební se specializací Technická zařízení budov. Od roku 1978 do roku 1987 pracovala jako samostatný projektant specializace ÚT. Od roku 1987 působí na FAST VUT v Brně, Ústavu TZB jako odborný asistent. Zabývá se převážně oborem ústředního vytápění
Více od autora
Josef Václav Jiroušek (1)
Narozen 5.7.1935 v Jílovicích u Rychnova nad Kněžnou. Publikuje povídky o myslivosti.
Více od autora
Sally Harper (1)
Sally Harper je spisovatelka a editorka se zájmem o výtvarné umění. Sestavila a editovala mnoho knížek z oblasti uměleckých příruček a knih o umění. V současné době spolupracuje s Britským Národním muzeem v Londýně.
Více od autora
Václav Blažek (1)
Narozen 23.4.1959 v Sokolově. Prof. RNDr., CSc., lingvista, vysokoškolský pedagog, specializace na historicko-srovnávací jazykovědu a etymologii, práce z jazykovědy a baltistiky. Původním vzděláním též matematik a fyzik.
Více od autora
Leoš Nebor (1)
Leoš Nebor byl český fotograf. Začal fotografovat v roce 1945. V letech 1953–1958 byl fotografem ČTK. Roku 1959 spoluzakládal časopis Mladý svět, kde jako fotograf a vedoucí fotooddělení působil do roku 1968. Poté byl fotografem a zástupcem šéfredaktora časopisu Svět v obrazech, odkud byl přinucen odejít v roce 1969. Aby se uživil, dělal fotodokumentaci stavby plynovodu. Také se věnoval vlastní tvorbě – fotografoval Prahu, zejména Malou Stranu, portréty, podařilo se mu připravit tři knihy pro zahraničí. V Čechách vystavoval až v roce 1989 na výstavě Československé fotografie v Mánesu ke 150. výročí fotografie. Teprve po listopadu 1989 se mohl vrátit k fotoreportáži – fotografoval pro týdeník MY.
Více od autora
Louis Antoine de Bougainville (1)
Louis Antoine de Bougainville byl francouzský důstojník a mořeplavec, který jako první prozkoumal některé končiny Tichého oceánu. Louis pocházel z rodu vyšších úředníků a k námořnickému řemeslu se dostal až ve svých třiceti letech. Do té doby se s úspěchem věnoval nejrozmanitějším činnostem. Vystudoval práva a stal se skvělým obhájcem, jeho Pojednání o integrálním počtu mu vyneslo členství v londýnské Královské vědecké společnosti, intriky, souboje a galantní dobrodružství byly jeho živlem a za sedmileté války se vyznamenal jako důstojník v Kanadě při obraně Québeku. Vojenskou uniformu pak vyměnil za námořnickou a roku 1763 byl vyslán založit francouzskou kolonii na Malvínských ostrovech, která však musela být po dvou letech na nátlak Anglie a Španělska vyklizena. Předáním Malvín Španělům pověřilo ministerstvo námořnictví Bougainvilla. Ten se chopil příležitosti a přesvědčil krále Ludvíka XV., že by jeho mise měla pokračovat cestou kolem světa, která by opět pozvedla francouzskou prestiž a dala zapomenout na hořkost vojenských i diplomatických porážek. V prosinci 1766 se davy zvědavců loučily v brestském přístavu s Bougainvilleovými koráby – s pyšnou válečnou plachetnicí Boudeuse a s trojstěžníkem Etoile . Kromě oficiálního poslání královská instrukce kapitánovi ukládala prozkoumat moře i země mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a Východní Indií a zejména objevit bájnou Jižní zemi a nalézt v jižních mořích vhodné námořní základny. Předávání Malvínských ostrovů trvalo bezmála rok, a tak skutečné dobrodružství začalo teprve v prosinci 1767, kdy obě lodi vepluly do bouřlivého Magalhãesova průlivu a pak do vod Tichého oceánu. První pevnina se objevila na obzoru 21. března. Byla to skupina nízkých ostrůvků pokrytých chudou vegetací, které nazval Bougainville „Nebezpečnými“ . Počátkem dubna vyrostla v dálce z moře vysoká hora, dominující zelenavému...
Více od autora
Jaromír Páv (1)
Absolvent Pedagogického institutu v Ostravě, obor jazyk český – dějepis - hudební výchova , v letech 1963-1969 učitelská praxe na základních a středních školách. Vědecká aspirantura ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě v letech 1969-1979, v roce 1971 získal PhDr., v roce 1976 kandidátem věd na základě obhajoby vědecké práce „Národnostní problematika v Ostravské průmyslové oblasti na počátku 20. století “. Od roku 1979 působil jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty v Ostravě s odborným zaměřením na československé dějiny 19. a 20. století, v tomto oboru se také v roce 1988 habilitoval. Do roku 1997 přednášel na katedře historie Filosofické fakulty Ostravské univerzity , externě přednášel rovněž na katedře historie FF UP v Olomouci a katedře evropských studií a politologie tamtéž. Od roku 1998 do současnosti působí jako vedoucí katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity . Podílel se na řešení řady výzkumných úkolů a grantů GA ČR, MV ČR, MZV ČR. Vedle řady vystoupení na domácích i zahraničních konferencích se autorsky podílel na řadě studií i monografií a publikoval desítky studií a článků ve sbornících a v časopisech, je rovněž autorem několika skript a studijních textů odborně zaměřených na problematiku meziválečných československých dějin v kontextu s dějinami evropskými a světovými.
Více od autora
František Skovajsa (1)
Narozen 1883 v Uherském Hradišti. PhDr., středoškolský profesor, práce z oboru zeměpisu.
Více od autora
Ladislav Stojdl (1)
P. Ladislav Stojdl, poslední františkánský superior na Skalce. Narodil se v roce 1888 v Trhových Svinech Ludviku a Karolině, kteří se ještě psali Stoidl. Zemřel v roce 1969, ale místo se nám nepodařilo zjistit. V 18 letech vstoupil do františkánského řádu a než se stal superiorem na Skalce prošel několik klášterů . Na Skalce se mu nelíbila závislost kláštera na dobrodiní tehdejšího majitele zámku Theodoricha Kasta , a snažil se o ekonomickou nezávislost. Choval včely a prodával včelí produkty, zřídil hostinec a občerstvení pro turisty a pod. na vlastní koncesi. Vydal i turistickou brožuru o Skalce, aby podpořil turistický ruch. S baronem Kastem se dostal do sporu o přístupovou cestu na Skalku, který se řešil soudní cestou. Navíc prý vzbuzoval pohoršení svými projížďkami na oslu Mandě do okolí, kde konal přednášky s diapozitivy. Vyčítali mu například, že skaleckou studnu vyčistil tak důkladně, že tam nezbyla ani voda. Nebyl jim po vůli ani jeho chov včel a účast na včelařských „sletech“. Stojdl pak sám o sobě tvrdil, že je včelařský výzkumník a taková činnost není v rozporu s řádovými pravidly. Když pak byl ustanoven představeným v Dačicích, odpor vůči němu ještě vzrostl, protože františkánům bylo proti vůli, že choval krávu a hnojil kdejaký pozemek, aby měl píci a byl víc ve chlévě než v kostele. Lidé prý se mu kvůli tomu smějí s konstatováním, že „...když chtěl dělat pacholka, proč se dal vysvětit na kněze?“ Sečteno a podtrženo: jeho působení bylo ukončeno zbavením funkce, násilným odebráním krávy po matce, která byla prodána a tlakem na odchod z řádu. Nakonec v roce 1929 požádal o...
Více od autora
Moisej Kallinikovič Juskovec (1)
Běloruský akademik, doktor veterinárních věd, autor publikací z oboru veterinářství.
Více od autora
Mořic Remeš (1)
Narozen 21.7.1867 v Příboře na Moravě, zemřel 19.7.1959 v Dvorcích u Olomouce. MUDr., RNDr. h.c., lékař, geolog, paleontolog, přírodovědec. Práce v oborech, též beletrista, fejetonista a autor literárně historických článků.
Více od autora
Zdeněk Matyáš (1)
Narozen 8. 8. 1945 ve Vsetíně, zemřel asi 8. 4. 2001 ve Valašských Kloboukách. Akademický malíř, zaměřoval se na motivy z Valašska.
Více od autora
Vincenc Jelínek (1)
Narozen 19.11.1896 v Třešti, zemřel 20.8. 1962 v Brně. MVDr., profesor veterinární školy, odborník v oblasti patologické morfologie a fyziologie, práce z oboru.
Více od autora
František Židek (1)
PhDr. František Žídek , doktor hudebních věd, výborný houslista, povoláním středoškolský profesor , se ve své literární tvorbě věnoval houslovému umění.
Více od autora
Bohuslav Maleček (1)
Narozen 14.11.1921 v Praze, zemřel 15.12.1988 v Ústí nad Labem. Výtvarný pedagog a malíř, práce z oboru výtvarné výchovy.
Více od autora
Máté Zalka (1)
Máté Zalka byl maďarský spisovatel a revolucionář. Jeho skutečné jméno bylo Béla Frankl.
Více od autora
Michael Rist (1)
Německý agronom. Práce z oboru etologie, ekologického zemědělství a sociálně-ekonomické tematiky.
Více od autora
Vladimír Řeřucha (1)
Narozen 25. 4. 1920 v Havlíčkově Brodě, zemřel 12. 12. 2004 v Pardubicích. Teoretik umění, působil jako ředitel Východočeské galerie v Pardubicích. Autor publikací o výtvarném umění.
Více od autora
Antonín Klobouk (1)
Antonín Klobouk byl profesor buiatriky Vysoké školy zvěrolékařské v Brně a výzkumníkem v oblasti imunologie, vyvinul vakcínu proti nakažlivé obrně prasat . Po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci odešel studovat veterinární medicínu do Vídně na tehdejší K. u. k. Tierärztliche Hochschule. Po promoci působil od roku 1912 v Ústavu pro výrobu očkovacích látek v Mödlingu u Vídně, kde získal cenné zkušenosti z imunologie a virologie. Po vzniku Československa se stal přednášejícím na nově vzniklé Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. V roce 1919 byl jmenován přednostou kliniky buiatricko-porodnické. Ve 30. a 40. letech se intenzivně zapojil do hledání preventivních opatření proti distomatóze. Za války dokončil vývoj vakcíny použitelné v boji proti tzv. Těšínské nemoci . V letech 1946–1949 byl rektorem brněnské Vysoké školy zvěrolékařské.
Více od autora
Paul Newman (1)
Paul Leonard Newman byl americký herec, režisér, automobilový závodník, filantrop, majitel týmu Newman/Haas Racing a spoluzakladatel společnosti Newman's Own, jejiž kompletní výdělek je věnován na charitu. Byl oceněný mnohými prestižními cenami, například Oscarem, Zlatým glóbem, Emmy, cenou v Cannes a Humanitární cenou Jeana Hersholta. Byl známý pro své pronikavě modré oči, sympatickou povahu a také pro svůj fešný vzhled, díky němuž je považován za jeden ze sexuálních symbolů 60. let 20. století. Newman se nejlépe zapsal do podvědomí diváků hlavními úlohami ve filmech Kočka na rozpálené plechové střeše, Hazardní hráč, Hud, Hombre, Frajer Luke, Život a doba Soudce Roye Beana,Skleněné peklo či Road to Pedition. Dále si jej diváci mohou pamatovat jako společníka Roberta Redforda ve slavných snímcích Butch Cassidy a Sundance Kid či Podraz. Ze svých osmi oscarových nominací proměnil pouze jednu a to v roce 1987, kdy získal cenu Akademie za nejlepší herecký výkon v hlavní roli ve filmu Barva peněz. Newman se narodil na předměstí Clevelandu v lednu roku 1925. Jeho otec Arthur Samuel Neumann byl Žid, syn Simona Newmana a Hannah Cohnové, emigrantů z Maďarska a Polska.. Matka Terézia Fecková byla Slovenka, rodačka z vesnice Ptičie nedaleko Humenného, praktikující křesťanskou víru . On sám jako dospělý netíhnul k žádné víře, avšak označoval se za Žida. Newman s herectvím začínal již na škole. Jeho první dochovaný divadelní výstup se konal v jeho sedmi letech na školním představení Robina Hooda. Ve svých deseti letech již vystupoval v jednom z clevelandských divadel. V roce 1943 odmaturoval ze střední školy v Shaker Heights a krátce studoval na Ohio University v malém univerzitním městečku Athens. Během druhé světové války sloužil v americkém námořnictvu jako střelec a radista v Pacifiku. Původně byl zařazen do programu pro pi...
Více od autora
Helena Soukupová (1)
Doc. PhDr. Helena Soukupová je uznávanou historičkou umění se zaměřením na středověkou architekturu žebravých řádů. Po vystudování uměleckoprůmyslové školy v Praze, absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor dějiny umění a klasická archeologie. V té době se začala také věnovat výzkumu Anežského kláštera, který v roce 1989 vyvrcholil vydáním monografie Anežský klášter v Praze oceněné mimo jiné titulem Nejkrásnější kniha roku. Doc. Soukupová pracovala v Národním muzeu, v letech 1990–2003 rovněž přednášela na Katedře dějin umění a estetiky vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Téma Anežského kláštera neopustila ani v dalších letech. V roce 2011 tak mohlo vyjít doplněné vydání monografie.
Více od autora
Nemo (2)
Kapitán Nemo je fiktivní postava z Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem, v níž je konstruktérem, kapitánem a vlastníkem supermoderní ponorky Nautilus, s níž brázdí oceány a s jejíž pomocí se jako první člověk dostal na Jižní pól. Mimo to ještě nakrátko vystupuje v románu Tajuplný ostrov, kde jej autor nechal zemřít. Jeho postava inspirovala řadu dalších spisovatelů a posléze i filmových tvůrců, v jejichž dílech vystupuje. Ačkoliv je Nemo v románu Dvacet tisíc mil pod mořem jednou z hlavních postav, není zde téměř popsán jeho předchozí život. Teprve v románu Tajuplný ostrov seznámí umírající Nemo trosečníky na ostrově se svou minulostí. Jde o indického knížete Dakkara, který byl duší povstání sipáhijů v roce 1857. Po rozdrcení povstání vybudoval s dvaceti nejvěrnějšími ponorku Nautilus, přijal bojové jméno Nemo a vyhlásil válku „pozemským tyranům“ . Jeho muži však postupně umírali a nakonec se osamělý Nemo uchýlil do přístavu na „Tajuplném ostrově“, který si tajně vybudoval. Zároveň požádal trosečníky, aby po jeho smrti Nautilus potopili, což se skutečně také stane. Postava kapitána Nema inspirovala řadu dalších tvůrců. Kromě různých zpracování či přepracování původních Verneových románů se stal i samostatnou postavou. Například český spisovatel J. M. Troska podle něj vytvořil jednu z hlavních postav svých románů , avšak Troskův kapitán Nemo nebyl bengálský hinduista, nýbrž Francouz. V americkém komiksovém seriálu a filmu Liga výjimečných tvoří s dalšími postavami skupinu viktoriánských supermanů. Seznam herců, kteří hráli kapitána Nema ve filmu nebo v televizi:...
Více od autora
Bohumil Ryšavý (1)
Narozen 23. 1. 1921 v Lásenici, zemřel v roce 2002. Akademik, profesor, RNDr., DrSc., vědecký pracovník, vysokoškolský pedagog, parazitolog, helmintolog a protozoolog, autor monografických publikací, vědeckých studií a vysokoškolských učebnic.
Více od autora
Božena Kotrlá (1)
Narozena 12. 10. 1927 v Praze. RNDr., zooložka a parazitoložka, zabývá se studiem cizopasníků hospodářských zvířat. Autorka prací z oboru.
Více od autora
Richard Harnach (1)
Narozen 30.3.1898 v Boskovicích, zemřel 29.10.1981. MVDr., DrSc., profesor bakteriologie, sérologie a hygieny domácích zvířat, práce z oboru.
Více od autora
Slavomír Plicka (1)
Autor příruček z oboru ekonomiky a práva pro oblast regionální kultury.
Více od autora
Lev Tygr (1)
Petr Pospíšil se narodil roku 1956 v rodině lékárníka a úřednice ve spořitelně. Mládí prožil jako jedináček a šprt v obci Telčice u Pardubic. Po maturitě na gymnáziu v Přelouči pracoval jako zřízenec na neurochirurgické klinice v Hradci Králové, kde u operací svítil do hlav. Poté ochutnal jeden semestr pražské VŠCHT, ale když při práci v chemických laboratořích několikrát ohrozil statiku budovy,přestoupil na Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, aby později mohl chodit z práce ve 13 hodin. Po absolutoriu však v pominutí smyslů opakovaně oplodnil partnerku a aby se dětem nenafukovala bříška, opustil učitelské místo a začal postupně pracovat jako stěhovák,vychovatel,noční recepční a lisař. Posledních 18 let působí jako hasič v různých pražských podnicích, kde celkem dvakrát zasahoval. Žije b Horních Počernicích s divokou ženou Arankou a dvěma rozmazlenými pubertálními dcerami. V roce 1995 začal navštěvovat duchovní manžele Mílu a Eduarda Tomášovy, kteří významně ovlivnili jeho život. Se skupinou Pražská šunka vydal dvě autorská CD Dělej mi to jako stroj a Miluj s nasazením. Napsal zatím knihy Divočiny a Černé tajemství Karla IV.
Více od autora
Manfred B Hartmann (1)
Německý psycholog a léčitel. Práce z oboru pomezních vědních disciplín, především z oblasti lékařské práce s kyvadlem a virgulí a alternativních léčitelských metod.
Více od autora
Richard H Pitcairn (1)
Americký veterinární lékař, doktor veterinární mikrobiologie a imunologie. Specializace na holistickou veterinární medicínu, na homeopatii. Práce z oboru.
Více od autora
Susan Hubble Pitcairn (1)
Americká malířka, spoluautorka knihy o přírodním léčení psů a koček.
Více od autora
Barry Davies (1)
Britský příslušník SAS, autor publikací o speciálních jednotkách a přežití v mimořádných situacích.
Více od autora
Otakar Kučera (3)
Otakar Kučera byl československý lékař, jedna z vůdčích osobností československé psychoanalýzy. Původně vystudoval Právnickou fakultu univerzity Karlovy a pracoval jako úředník. Projevoval silný zájem o literaturu a literární teorii a kritiku. Přátelil se s mnoha umělci a angažoval se v tehdejší pražské avantgardě. Během studia vzniku básnické tvorby narazil na psychoanalytický pojem regrese. Tento koncept ho natolik zaujal, že podstoupil vlastní psychoanalytickou zkušenost u Bohodara Dosužkova. Následně u něj vznikla silná inklinace k psychoanalytické a psychoterapeutické práci a rozhodl se vystudovat lékařskou fakultu a stát se sám psychiatrem a psychoanalytikem. Po dokončení lékařských studií působil jako primář na několika psychiatrických pracovištích a zároveň praktikoval jako psychoanalytik. V průběhu doby se z něho a Bohudara Dosužkova stali kolegové, dva hlavní tréninkoví psychoanalytici v Československu , kteří v průběhu let vychovali v undergroundovém psychoanalytickém institutu velké množství psychoanalytiků a psychoanalytických teoretiků . Udržoval korespondenci s Annou Freudovou, René Spitzem a Heinzem Kohutem a byl jejich tehdejšími teoriemi významně ovlivněn. I přes tradiční důraz na ranou dětskou zkušenost pracoval jako psychoanalytik velmi interaktivně, empaticky a s velkým respektem k analyzandovi.
Více od autora
Martin Rejman (1)
Narozen 13. 2. 1940 v Praze. Technolog výroby laminátů, politik a publicista, autor publikací o polyesterových skelných laminátech a publicistických článků k aktuálním tématům z oblasti politiky a veřejného života.
Více od autora
Emanuel Král (1)
Narozen 19.10.1911 v Kutné Hoře, zemřel 7.1.1993. MVDr., profesor veterinární chirurgie, ortopedie a očního lékařství, publikace z oboru.
Více od autora
Alois Hanslian (1)
Narozen 1885 v Hranicích na Moravě, zemřel 30.10.1948 v Brně. MVDr., profesor nauky o kopytě a podkovářství, literatura z oboru.
Více od autora
Klaus Ferdinand Hempfling (1)
Klaus Ferdinad Hempfling se na jezdecké scéně objevil jako nováček a hned s první knihou Tanec s koňmi měl nevídaný úspěch. Vystudoval komunikační techniku a zabýval se uměním . Svými provokativními myšlenkami uvedl do pohybu celý koňský svět, nadchl tisíce diváků a účastníků svých seminářů a demonstrací a přesvědčil je o svých metodách výcviku. Základem jeho práce je ohled na bytost koně, pro koně srozumitelná řeč těla a harmonické, přirozené zacházení se zvířaty plnými důstojnosti, síly a krásy.
Více od autora