Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 975 záznamů
Vsevolod Michajlovič Garšin
Vsevolod Michajlovič Garšin, rusky: Всеволод Михайлович Гаршин byl ruský spisovatel, básník a umělecký kritik. Narodil sa 14. februára 1855 v Jekaterinoslavskej gubernii v schudobnenej šľachtickej rodine. Otec bol kyrysnícky dôstojník a matka dcéra námorného dôstojníka. Jeho prvé detské dojmy sa spájali s atmosférou pluku, životom vojakov z povolania. Keď mal päť rokov jeho rodičia sa rozišli a to zanechalo v jeho povahe ťažké, nezmazateľné stopy. V rokoch 1864 - 1874 Garšin študoval na jednom z petrohradských gymnázií. Veľmi zavčasu sa uňho prebudil hmlistý pocit nevyhnutnosti zápasu so \"zlom celého sveta\", potreba zariadiť \"šťastie celého ľudstva\", ako spomínali Garšinovi spolužiaci. K rokom na gymnáziu sa viažu aj prvé literárne pokusy. Neprijali ho na univerzitu, tak s nevôľou šiel študovať na Banský inštitút. Táto budova susedila s Akadémiou výtvarných umení, kde sa zoznámil s krúžkom mladých umelcov. Priateľstvá, ktoré vznikli medzi nimi a Garšinom, pretrvali celý život a ovplyvnili aj jeho literárnu tvorbu. Prvá uverejnená poviedka Pravdivý príbeh o schôdzi zastupiteľstva v N. satirickým spôsobom vysmieva zasadanie zemstva. Štúdium banského inžinierstva nedokončil. V apríli 1877 Rusko vyhlásilo vojnu Turecku. Zo sympatie k oslobodeneckému boju Bulharov, Srbov a Čiernohorcov sa Garšin prihlásil do armády ako dobrovoľník. Zážitky z tejto vojny našli odraz v jeho poviedke Štyri dni , kde hrdina popri neznesiteľných fyzických útrapách prežíva ešte horšie muky, spôsobené neodbytnými úvahami o tom, čo a kto je pravou príčinou tohto neprirodzeného, neľudského stavu, v ktorom sa ocitajú tisíce nevinných ľudí. Neskôr vychádzajú aj poviedky Boj o Ajaslar , Veľmi krátky román , Zbabelec a Zo spomienok radového vojaka Ivanova . V auguste 1877 v bitke pri Ajaslare bol Garšin ranený do nohy a po dlhom liečení odišiel do výslužby. Po skončení vojny sa venoval výlučne literatúre a stal sa prispievateľom Oteč...
Více od autora
Stéphane Garnier
Francouzský autor humorných publikací z oblasti osobního rozvoje, textař, původním povoláním technik a zvukař, vystřídal řadu povolání.
Více od autora
Jiří Gaisler
Jiří Gaisler byl český zoolog. V průběhu let vykonal množství cest při nichž se věnoval výzkumu v oboru zoologie a také přednáškám. Narodil se v Praze, ale celé dětství prožil v Hradci Králové, kde byl jeho otec dětským lékařem. Po absolvování místního gymnázia byl přijat do Prahy na biologickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde promoval v roce 1957 v oboru zoologie. V říjnu téhož roku nastoupil na místo aspiranta do Laboratoře pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně. Zde v roce 1961 úspěšně obhájil disertační práci v oboru zoologie obratlovců. Od roku 1969 působil jako odborný asistent katedry zoologie a antropologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně . Zde byl posléze jmenován docentem a profesorem . V roce 1992 mu byl udělen titul doktor věd. V rámci své profese se zúčastnil řady zahraničních cest. V roce 1962 byl členem expedice do Bulharska, o několik let později působil v Afghánistánu, v roce 1969 následovala expedice do Egypta, v roce 1980 byl na expedici v SSSR, v období let 1981–1983 působil jako expert v Alžírsku a v roce 1988 byl na stáži v USA. Pracoval v různých vědeckých společnostech a byl prvním předsedou České společnosti pro ochranu netopýrů založené v roce 1991. V roce 2004 po něm byl pojmenován netopýr Plecotus teneriffae gaisleri – netopýr středozemský. Společensky významná činnost profesora Gaislera byla ohodnocena udělením Ceny města Brna za rok 1999 v oboru přírodních věd. Jeho specializací během celé vědecké kariéry byli netopýři. Seznam jeho prací týkajících se netopýrů je uveden v publikaci A tribute to bats. Do povědomí veřejnosti se zapsal množstvím populárních přednášek i několika pořady v televizi. Kromě prací o netopýrech je autorem nebo spoluautorem několika monografií – za všechny lze uvést Savci s klíčem k určování našich savců, přeloženou do několika světových jazyků, Zoologii obratlovců nebo jeho p...
Více od autora
Gato
Gato je pseudonym brněnského čaroděje Castanedovsko-zenového ražení, který již před lety – tehdy ještě pod vlastním jménem Martin Pelčák, publikoval svou prvotinu „Soumrakodlak". Znám Gata jen z vyprávění, ale soudím, že jen málokdo u nás dokázal ujít na cestě indiánských čarodějů dále než on. A ví tedy, o čem píše. Narozen 7.6. 1967 v Brně. A pravda "A pravda je jak hlava Medusy Ti, co o ni mohou aspoň něco říct ji viděli jen v zrcadle" GATO
Více od autora
Garáž
Více od autora
Elizabeth Cleghorn Gaskell
Britská spisovatelka, autorka románů se sociální tematikou.
Více od autora
Anne Gatti
Více od autora
Rómulo Gallegos
Rómulo Gallegos, venezuelský prozaik , jeden z najvýznačnejších juhoamerických románopiscov, zaraďujúci sa svojím dielom medzi predstaviteľov latinskoamerickej regionálnej prózy. Už vo svojich prvých prózach spracúva najmä tematiku boja medzi civilizáciou a barbarstvom juhoamerickej prírody . Ako vo svojich začiatkoch, aj v ďalšom diele zostáva verný umeleckému impresionizmu a popisnému realizmu s výraznými symbolickými prvkami, najpôsobivejšie uplatnenými v troch románoch tvoriacich základný kameň autorovej tvorby: Doňa Barbara , Cantaclaro a Canaima - veľkej dráme pralesa, ktorého symbol — démonické božstvo Canaima — nemilosrdne stíha všetkých jeho obyvateľov. V Gallegosových posledných románoch vystupuje do popredia otázka sociálna v indiánskom prostredí a v próze Cudzinec téma politická.
Více od autora
Robert I Gannon
Více od autora
Nikolaj Georgijevič Garin-Michajlovskij
Ruský spisovatel, autor literatury pro děti, sestavitel sbírky korejských pohádek, také autor historických a cestopisních esejí a memoárů.
Více od autora
Lidia V Garibovová
Více od autora
Jozef Gargulák
Jozef Gargulák je bývalý slovenský fotbalový obránce. V československé lize hrál za ZVL Žilina. Nastoupil ve 143 utkáních a dal 5 gólů.
Více od autora
Joseph Gabet
Joseph Gabet byl francouzský misionář a cestovatel. Je považován za zakladatele moderní katolické misie v Mongolsku. V roce 1833 byl vysvěcen na kněze. O rok později se připojil k lazaristům a již následujícího roku byl vyslán na misijní cestu do Asie. Ve druhé polovině 30. let 19. století byl vyslán do Mongolska. Mezi lety 1844–1846 se zúčastnil misijní cesty do Tibetu, a to společně s kolegou lazaristou Évariste Régis Hucem a mladým Tibeťanem, který jim dělal překladatele. Stal se známým především díky této své tibetské cestě, jelikož Huc o ní podal podrobnou cestopisnou zprávu .
Více od autora
Beata Gawęcka-Ajchel
Polská filoložka, též autorka jazykových učebnic, zaměřená na ruštinu.
Více od autora
August Gailit
Georg August Gailit byl estonský prozaik. August Gailit se narodil v estonské obci Sangaste v kraji Valgamaa. Jako syn tesaře vyrůstal na farmě v Laatre . Po otci byl lotyšského původu. Od roku 1899 navštěvoval obecní školu a od roku 1905 školu ve Valze. Od roku 1907 pak studoval školu v Tartu. Mezi lety 1911 - 1914 pracoval jako žurnalista v Rize, později také v Tallinnu a Tartu. Během estonské války za nezávislost působil jako válečný zpravodaj. Od roku 1922 žil postupně v Německu, Francii a Itálii. Od roku 1923 se plně zaměřil na literaturu. Mezi lety 1932-1934 zastával funkci ředitele divadla Vanemuine v Tartu. Roku 1932 se oženil s herečkou Elvi Nanda , která o rok později porodila dceru Aili-Viktoorii. Roku 1944 emigruje do Švédska, kde zůstává až do své smrti. Zemřel roku 1960 ve švédském Örebro. August Gailit se začal věnovat literatuře již v raném věku. V devatenácti letech vydal své první dílo. Jedná se o krátkou povídku Kui päike loojub, . V roce 1917 Gailit společně s ostatními spisovateli a básníky založil literární spolek Siuru. Do tohoto spolku patřili například Friedebert Tuglas, Artur Adson, Marie Under, Johannes Semper a Henrik Visnapuu. Díla vydaná členy tohoto spolku často šokovala veřejnost svými kontroverzními náměty. Během tohoto období Gailit napsal několik novel a krátkých příběhů. Mimo jiné i sbírku povídek Saatana karussell, , satirickou sbírku Klounid ja faunid, nebo novelu Muinasmaa , která svým humorem vybočuje z Gailitovy rané pochmurné tvorby, jež je silně ovlivněna novoromantismem. Oblíbeným motivem, který se objevuje v několika jeho dílech, je opěvování estonské a severské přírody. Gailit také popisuje obyvatele těchto zemí. Ve svých dílech je zobrazuje jako tvrdě pracující lidi, kteří nedávají najevo své emoce, přesto jsou však laskaví a mají dobré srdce. Nejkrásnější popis severské krajiny podává v nov...
Více od autora
Roman Gallo
Po studiu na Univerzitě Karlově těsně před listopadem 1989 nastoupil jako redaktor v agentuře ČTK a od té doby věnuje médiím celý svůj profesní život. V devadesátých letech působil v různých pozicích v redakci deníku Mladá fronta DNES, kde stál i u zrodu portálu iDNES.cz. Jako šéfredaktor Hospodářských novin stál za jejich přeměnou v moderní noviny nejen pro ekonomickou elitu. Je jedním z duchovních otců zpravodajského portálu Aktuálně.cz. Roky také působil v zahraničí jako mediální konzultant, přednášel na řadě mezinárodních konferencí o vývoji médií. V době arabských revolucí pracoval v Egyptě pro největší noviny arabského světa Al-Ahram, poté řídil reorganizaci a modernizaci saudského deníku Al Yaum a podílel se na dalších mediálních projektech v zemích Blízkého východu. Studentům žurnalistiky přednášel v různých obdobích posledních 20 let jak na Masarykově univerzitě v Brně, tak na pražské Univerzitě Karlově. Poslední roky působí jako ředitel redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media. Zde se podílí na zásadní reformě a modernizaci sítě regionálních médií.
Více od autora
Roger Garaudy
Roger Garaudy byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu. Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Córdobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině. Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná...
Více od autora
Miloš Garkisch
Mgr. Miloš Garkisch , historik, archivář. Působil v Státním okresním archivu Beroun . Odborné zaměření: regionální historie, archivnictví, fondy problematice cechů a společenstev, osobní archivy a fondy. nastoupil v roce 1966 do Státního archivu v Opavě, poté do archivu v Novém Jičíně. Po absolvování vojenské služby vystudoval FF UK, obor archivnictví-dějepis. Od roku 1975 začal pracovat v berounském okresním archivu. Soustředďoval se především na pořádání a inventarizaci cechů a společenstev, osobních archivů, archivu města Berouna, vikariátů a děkanských úřadů. V roce 1996 byl jmenován ředitelem státního okresního archivu; ve funkci zůstal do roku 2010. Z publikační činnosti: Berounsko-doteky minulosti , Ve znamení berounského medvěda , Berounský uličník , Historie a současnost podnikání na Berounsku , edice Seydlovy Kroniky královského města Berouna , Beroun .
Více od autora
Milan Galvas
Milan Galvas byl český právník, odborník na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Byl docentem katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde začal následně působit jako odborný asistent, specializující se na oblast pracovního práva, a kde o dva roky později získal titul doktora práv. Roku 1983 získal na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě vědeckou hodnost kandidáta věd a roku 1995 se na brněnské právnické fakultě habilitoval. Je autorem řady odborných monografií, učebnic a článků. Kromě svých akademických aktivit působil od roku 1993 až do 2008 jako asistent postupně tří soudců Ústavního soudu, Vladimíra Jurky, Miloslava Výborného a Vojena Güttlera, poté se stal členem Legislativní rady vlády. V roce 2004 jej prezident Václav Klaus hodlal jmenovat soudcem Ústavního soudu, nezískal k tomu však potřebný souhlas Senátu.
Více od autora
Katherine Garbera
je žena, kterou vždy zajímaly mezilidské vztahy. Tvrdí o sobě, že na psaní příběhů ji láká právě to, že může vytvářet mezi svými hrdiny jenom ty hezké mezilidské vztahy. Svou první knížku napsala jenom proto, aby sama sebe přesvědčila, že to dokáže, a tehdy ji to začalo bavit. Její osobní život se podobá jejím zamilovaným příběhům. Svého manžela potkala v Disneylandu a má s ním dvě překrásné děti. Mezi její koníčky patří čtení, nakupování a hraní si s dětmi. Vždycky věřila tomu, že co si člověk moc přeje, to se mu splní. Katherine je přesvědčena, že v dnešním přetechnizovaném světě potřebujeme stále více romantických a zamilovaných příběhů, aby se nám ze života nevytratila láska. Katherine je narozena ve znamení Berana a jejím heslem je: " neusilujte o chiméry, ale o to, co vás činí šťastnými".
Více od autora
Josef Galík
Vyučil se pletařem na pletařské škole n. p. Svit Zlín . Maturita získaná v roce 1952 ve Státním kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy v Mariánských Lázních mu umožnila studovat češtinu a ruštinu na FF UP v Olomouci , kde byl žákem Oldřicha Králíka. PhDr. získal 1969 doplněnou prací diplomovou s titulem Básnický vývoj Josefa Hory, CSc. prací Vladislav Vančura . 1957–63 učil na středních školách v Hradci Králové, v Rychnově nad Kněžnou a ve Zlíně. Od roku 1963 působil jako odborný asistent a od roku 1991 jako docent na katedře bohemistiky a slavistiky FF UP v Olomouci .
Více od autora
Jonathan Gaudet
Kanadský kytarista, zpěvák a autor písní žijící v Praze, lektor angličtiny a autor učebnic angličtiny.
Více od autora
Jan Č. Galeta
Více od autora
Helmut Gaensel
Narozen 1934 v Kovářské u Chomutova. Hledač Štěchovického pokladu, bývalý horník a majitel zlatých a stříbrných dolů v Americe.
Více od autora
Giovanni Garbini
Profesor Garbini je specialistou na jazyky a písma starého Předního východu. Rodák z Říma, kde absolvoval universitu , na níž později i učil. Roku 1964 byl jmenován profesorem na neapolském Orientálním institutu. Cestoval po Předním východě, podnikal vykopávky, píše knihy.
Více od autora
Diane Gaston
Jako třetí dcera plukovníka americké armády se Diane v dětství často stěhovala, jednou dokonce do Japonska. Ale většinou žila v oblasti Washingtonu D.C., kde má svůj domov i dnes. Když Diane studovala na univerzitě v Ohiu, zaměřila se i na anglickou literaturu. Znovu se začetla do Pýchy a předsudku Jane Austinové a proslulý román D. H. Lawrence Milenec lady Chatterleyové jí také přiblížil romantickou literaturu, pro niž měla slabost už od dětství. Ve svém skutečném životě se však Diane snažila pomáhat druhým, aby se jejich život změnil k lepšímu. Vystudovala jak psychologii, tak sociální pomoc a stala se terapeutkou pečující o duševní zdraví svých pacientů. Později se vdala a vychovala dceru a syna, kteří jsou dnes už dospělí a mají vlastní rodiny. Když byla Diane malé děvčátko, učila se texty populárních milostných písní. Když si hrála, její panenky zažívaly tragické lásky, jaké se právě odehrávaly v televizních seriálech. Byla přesvědčena o tom, že každý člověk na světě si před spaním vymýšlí romantické příběhy. Život „vojenského dítěte“ ji naučil ctít disciplínu, povinnost a čest, znamenal ovšem i časté stěhování, spoustu domovů a nových přátel. Pokaždé než si našla Diane nové kamarády, trávila většinu času s knížkami. A pokaždé to byly romance, které milovala ze všeho nejvíc. Šťastný konec v románu Jane Eyrová jí vyhovoval víc než tragické vyústění Větrné hůrky. V sociálním centru, kde Diane pracovala, si spolu se svými kolegy vymýšleli, jaké zaměstnání by pro ně bylo to pravé, vysněné. Diane pokaždé tvrdila, že jejím vysněným posláním je psát romantické příběhy. A přesně do toho se Diane po nějakém čase pustila. Trvalo jí to léta, ale její sen se splnil v okamžiku, kdy jí zatelefonovali z nakladatelství Mills and Boon. Diane opustila svoji původní profesi a stala se z ní spisovatelka na plný úvazek. Když právě nepíše, Diane si ráda mailuje s přáteli a létá do Anglie, kde sbírá materiál pro své romance. Ale už nikdy se nechce stěhovat. Déle než dvacet let byd...
Více od autora
Craig Shaw Gardner
Strávil až příliš dlouhou část svého života mezi comicsovými knihami, důsledkem toho je, že se stal vedoucím comicsového obchodu a pracoval na množství příběhů napojených na film a televizi, jako byla románová verze Batman nebo nejnovější Angel. Craig dále napsal celou řadu dalších knih nejznámější je svou první A Malady of Magicks po nejnovější The Magie Dead (kterou napsal pod úplně jiným jménem, jež ovšem také Začíná na G.
Více od autora
Ava Gardner
Ava Lavinia Gardner byla americká herečka. V roce 1941 podepsala smlouvu s filmovým studiem MGM a objevovala se v menších rolích, než na sebe upozornila svým výkonem v noir filmu Zabijáci. Stala se jednou z předních hereček Hollywoodu a je považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby. Za film Mogambo získala nominaci na Oscara v kategorii nejlepší herečka.
Více od autora
Vincent Gasnier
Americký znalec nápojů, autor prací o nápojích, vinařských soutěžích a stolování, též televizní publicista.
Více od autora
Svatopluk Galočík
Narozen 1948. JUDr., práce o daních, celních předpisech a exportní problematice.
Více od autora
Nanon Gardin
Francouzská autorka knih pro děti, specialistka na pedagogiku, historii, umění a mytologii.
Více od autora
Miloš Gašparec
Slovenský architekt, který v letech 2001 a 2002 pracoval v Praze. V té době začal pro časopis Reflex kreslit stripovou sérii Hana a Hana, v čemž pokračuje i po návratu na Slovensko. Momentálně žije v Bratislavě, kde se živí jako kreslíř a grafik.
Více od autora
Milada Ganguli
Narozena v Přerově, česká amatérská badatelka v indické etnologii a spisovatelka. Studovala jazyky na Filozofické fakultě UK v Praze, při dalším studiu v Londýně se seznámila s bengálským spisovatelem Mohanlálem Ganguli, za něhož se v roce 1936 provdala a od roku 1939 se s ním usadila v indické Kalkatě. Výrazně se angažovala v oblasti čs.-indických kulturních styků.
Více od autora
Manuel Gálvez
Argentinský spisovatel, historik a básník, pocházející ze staré kreolské rodiny. Absolvoval studia u jezuitů v rodném Paraná a poté působil jako právník v hlavním městě Buenos Aires. Oženil se s básnířkou Delfinou Bunge. Spolu s Ricardo Rojasem patří k hlavním představitelům národní hrdosti "Hispanidad" španělsky mluvících zemí. Po osobní konverzi Gálvez vidí smysl života i východisko v katolické víře.
Více od autora
Leon Garfield
Leon Garfield byl anglický spisovatel, známý především svými historickými dobrodružnými romány pro děti a mládež. Po dokončení střední školy v Brightonu roku 1938 začal Garfield studovat umění na Regent Street Polytechnic . Studia však musel přerušit, nejprve z finančních důvodů, později pro vypuknutí druhé světové války. Sloužil v britské armádě u zdravotnického sboru umístěného v Belgii, kde se seznámil s Vivien Alcockovou , se kterou se roku 1948 oženil . Vivien se později stala také spisovatelkou knih pro mládež, ovlivňovala Garfieldovo psaní a dodala mu i náměty pro některé jeho knihy. Po válce pracoval Garfield jako technik v biochemické laboratoři v nemocnici Whittington Hospital v Islingtonu a ve svém volném čase psal knihy. Časem se stal tak úspěšným, že se mohl literatuře věnovat plně. Debutoval roku 1964 historickým dobrodružným románem s pirátskou tematikou ve stylu Roberta Louise Stevensona Jack Holborn, který byl původně určen pro dospělé, ale vydavatel jej přesvědčil, aby jej přizpůsobil dětskému čtenáři. Jeho druhá kniha, Devil in the Fog , získala prestižní cenu Guardian Award, určenou pro britské autory dětských knih. Většina jeho dalších knih se odehrává v Anglii 18. nebo 19. století a jejich hrdiny jsou chlapci odkázaní na dobročinnost svého okolí, kteří prožívají tajemná a nebezpečná dobrodružství. Tím a především důrazem na sociální a morální aspekty se jeho romány přibližují dílům Charlese Dickense. Neméně významnou součástí autorovy tvorby pro děti jsou adaptace dramat Williama Shakespeara pro dvanáctidílný animovaný televizní seriál Shakespeare: The Animated Tales , které vyšly také knižně. Roku 1985 byl Garfield zvolen členem Royal Society...
Více od autora
Jitka Gavendová
Pedagožka, autorka studijních materiálů k maturitním zkouškám z českého jazyka a literatury.
Více od autora
Jan Gabler
Narozen 10.1.1952 Bělá pod Bezdězem. Grafik, ilustrátor, člen výtvarné skupiny Tolerance 95.
Více od autora
Giuseppe Garibaldi
Giuseppe Garibaldi byl vůdce vlastenců v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848–1849 a 1851. Úspěšně dobyl Sicílii i Neapol a napomohl vytvořit zárodek Italského království. Giuseppe Garibaldi se narodil 4. července 1807 v Nice. Jeho rodina patřila mezi lidi, kteří sympatizovali s národně osvobozeneckým hnutím. Deset let sloužil jako námořník na obchodní lodi Constanza. V Marseille se seznámil s Giuseppem Mazzinim. S jeho pomocí se stal vůdcem hnutí Mladá Itálie . G. Mazzini připravoval savojskou výpravu, kterou pověřil Garibaldiho. Ten vstoupil na fregatu Euridika a mezi mužstvem vyvolal vzpouru. Dva proudy po sto lidech měly vtrhnout do Piemontu a připravit povstání. V lednu 1834 oba oddíly vyrazily. První byl zadržen hned na začátku švýcarským vojskem. Signál pro Garibaldiho oddíl nepřicházel, a proto se vypravil do Janova sám. Jen stěží odtamtud uprchl, a to přes Nice do Marseille, ovšem cestou byl zatčen. Z vězení opět uprchl. V letech 1835–1848 se účastnil revolučních bojů za nezávislost jihoamerických republik . Italští legionáři v čele s Garibaldim se roku 1848 dozvěděli o reformách prováděných papežem Piem IX., což se stalo podnětem jejich návratu do vlasti. Když radikálové zaútočili na samotného papeže a usilovali o jeho život, Piův postoj se změnil a stal se zastáncem reakčního absolutismu. Zpět do Itálie se legionáři vydali 15. dubna 1848. V lednu 1848 došlo k prvnímu velkému vzbouření na Sicílii, kde lid vyhnal ze země armádu, úředníky a krále. 19. března 1848 se vzbouřilo milánské obyvatelstvo a po několikadenním boji vyhnalo rakouské vojsko. Současně s Milánem povstalo i Benátsko a prohlásilo se za republiku. Piemontský generál vyhlásil Rakousku válku a 23. června 1848 přistál se svou posádkou v Nice. V čele svých dobrovolníků se vydal do Alp organizovat p...
Více od autora
Frances Galleymore
Anglická scénáristka, spisovatelka a beletristka, žije a tvoří v Londýně.
Více od autora
Edmund Garnweidner
Narodil se v Mnichově. Vystudoval práva. V roce 1981 začal působit jako člen Bavorské botanické společnosti. Do roku 2004 působil na ministerstvu životního prostředí. Od roku 2003 je předsedou Mykologické společnosti v Mnichově.
Více od autora