Výpis všech autorů

Josef Feigl

Český lexikograf a překladatel.

Jolán Földes

Maďarská spisovatelka, v roce 1941 emigrovala do Londýna a svá pozdější díla psala v angličtině.

Jaroslav Fišer

Narozen 7. 4. 1904 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 1977. Autor knihy o rybářství.

Jan Šimon Fiala

Narozen 17. 12. 1936 v Brně, zemřel 9. 6. 2004 v Praze. Novinář, fotograf, spisovatel, redaktor nakladatelství a rozhlasový redaktor a moderátor, autor písňových textů.

Jan Filipský

Jan Filipský je český indolog a překladatel. Jan Filipský se narodil v roce 1943 v Moravských Budějovicích, jeho otcem byl železniční výpravčí. Mezi lety 1957 a 1960 studoval na JŠŠ Moravské Budějovice, následně mezi lety 1960 a 1965 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1966 působil na Orientálním ústavu AV ČR, tam také získal v roce 1969 aspiranturu, v roce 1980 pak získal titul kandidáta věd a roku 1983 získal titul doktora filozofie. V Orientálním ústavu působil až do roku 1993, následně pak znovu od roku 1996. Mezi lety 1994 a 1996 pracoval jako asistent na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Několikrát absolvoval dlouhodobé pobyty v jižní Asii. Působí jako vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR, za svůj život napsal několik monografií a článků. Překládá zejména z tamilštiny, sanskrtu a páli, ale i dalších jazyků.

Ìvan Franko

Ivan Jakovyč Franko byl haličský rodák, občan Rakousko-Uherska, ukrajinský básník, spisovatel, dramatik, esejista a literární kritik, organizátor kulturního života, národní buditel, politik, historik, etnograf, filosof a překladatel. Vystudoval gymnázium v Drohobyči , později klasickou a ukrajinskou filologii na Lvovské univerzitě, odkud byl pro společensko-politickou a revoluční protistátní činnost vyloučen. Ve studiu pokračoval nejdřív na Černovické univerzitě v Bukovině, pak na Vídeňské univerzitě, kde obhájil disertaci u známého slavisty chorvatského původu Vatroslava Jagiće . Stylově Franko patří k prvním ukrajinským realistům. Bývá považován za nejvýznamnějšího básníka po Ševčenkovi. Už jeho druhá sbírka „Z veršyn i nyzyn“ nese novátorské elementy. Sbírky jako „Věčný revolucionář“ nebo „Kameník“ šířily mezi mládeži revoluční náladu, proto byly např. v Rusku zakázány. Vrcholem Frankovy intimní lyriky je sbírka „Uvadlé listí“ , která obsahuje prvky modernismu a dekadence. Frankova prozaická tvorba je představená více než stovkou povídek a novel a desítkou románů. Pro jeho prózu je příznačná žánrové bohatství a realistické zobrazení života všech společenských vrstev. V roce 1891 básník navštívil Prahu a, jak hlásá pamětní deska na Žofíně, 18. května zde vystoupil na sjezdu slovanské pokrokové mládeže. Je pochován na Lyčakivského hřbitově ve Lvově. Pomník či pamětní desku Ivana Franka dnes najdeme v mnoha ukrajinských městech, z nichž jedno – Stanislav – bylo dokonce přejmenováno na Ivano-Frankivsk . Frankův portrét je také motivem dvacetihřivnové bankovky. Frankova díla vydaná v češtině: Po nim bylo pojmenováno:...

Iva Frýzová

Narozena 1977 ve Vítkově. Mgr., pedagožka, učebnice, pracovní sešity a didaktické materiály pro výuku biologie na ZŠ.

Giada Francia

Redaktorka a editorka dětské literatury.

Carlo Fruttero

Italský spisovatel, novinář, překladatel a editor sborníků. Narodil se v Turíně a po vysoké škole v roce 1947 odchází do Francie, kde prošel mnoha řemesly, ale především začal překládat. V roce 1952 došlo k nejdůležitějšímu střetnutí, kdy potkal Franca Lucentiniho. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.

Andrej Ferko

Narozen 19.1.1955 v Bratislavě. Slovenský prozaik, dramatik, matematik, počítačový grafik a vysokoškolský pedagog.

Zdeněk Fierlinger

Zdeněk Fierlinger, křtěn Zdenko Jindřich Eugen Maria byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1945–1946 . Jeho jméno je spojováno především se zradou vlastní demokratické strany a jejím „sloučením“ s KSČ po komunistickém převratu v roce 1948. Pocházel ze středostavovské rodiny, otec byl středoškolským učitelem v Olomouci. Vystudoval gymnázium. První světová válka ho zastihla v Rusku, kde vstoupil jako důstojník do československých legií. Za statečnost v boji byl jmenován rytířem řádu sv. Jiří. Byl velitelem čety tzv. sokolské komandy. Byl kamarádem plukovníka Švece . U Zborova byl velitelem 9. roty. Po Zborovu se měl stát velitelem praporu , byl však odeslán odbočkou Československé národní rady s Emanuelem Voskou do USA, aby pomáhal náboru a formování českého vojska v USA. Potom přešel do legií ve Francii. Po válce se vrátil do Československa a vstoupil do diplomatických služeb. Byl postupně vyslancem v Nizozemsku, Rumunsku, USA, Švýcarsku a Rakousku. V tomto období byl blízkým přítelem a spolupracovníkem Edvarda Beneše. V roce 1924 vstoupil do sociálně demokratické strany. Od roku 1937 do roku 1945 zastával post vyslance v SSSR. Převládá názor, že již dříve ve třicátých letech se stal agentem sovětské tajné služby NKVD. V tomto svém „moskevském období“ byl velice blízký exilovému vedení KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, které k němu mělo naprostou důvěru. To se projevilo například v roce 1943, kdy komunisté spolu s Fierlingerem „připravili“ podepsání československo-sovětské smlouvy. Těsně před koncem války se stal v exilu předsedou československé vlády a zůstal jím i po návratu do Československa až do voleb v roce 1946. Zároveň se stal vůdcem „levého křídla“ sociální demokracie, které usilovalo o co nejtěsnějš...

Velen Fanderlík

Velen Fanderlik byl český skaut z Brna, významný vzdělavatel a metodik, poválečný starosta Junáka, který později sehrál klíčovou roli v organizaci českého exilového skautingu. V civilním životě byl advokátem, zastupoval Československo v mezinárodní komisi pro potrestání válečných zločinců v Norimberku. Vyrůstal v Brně. Jeho otec Vladimír byl v blízkém styku se zakladatelem českého skautingu, A. B. Svojsíkem, např. zajišťoval jeho brněnské přednášky, a v letech 1924–1935 vykonával funkci zpravodaje brněnské župy Svazu. Příjmení Fanderlik pochází pravděpodobně z nizozemského Van der Lijk. Do 2. brněnského skautského oddílu Velen vstoupil ve dvanácti letech společně se svým bratrem Milotou. Skautský slib složili oba na táboře v létě 1920 u potoka Rakovec u Račic. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity byl v roce 1929 promován na doktora práv. Krátce pracoval jako koncipient, poté si otevřel vlastní advokátní kancelář, většinu volného času nadále věnoval skautingu. Od roku 1926 vedl v Brně skautský oddíl. V červenci 1925 se s bratrem účastnil Ústřední lesní školy. Skautskému vzdělávání se pak ve skautingu věnoval především a zásadně jej ovlivnil. Zaváděl metodiku práce ve družinách a systém stálých instruktorů lesních škol. Kladl důraz na týmovou spolupráci instruktorů a důkladnou přípravu programu. V roce 1926 vytvořil s dalšími skauty v Brně družinu Mawadani, zaměřenou na skautskou výchovu vedoucích oddílů v lesních školách. Již v roce 1928 vedl Ústřední lesní školu Svazu skautů, byl dlouholetým vůdcem Moravské lesní školy. Od roku 1933 byl zpravodajem Svazu pro lesní školy. V roce 1936 se stal jedním z prvních činovníků Junáka, který v Gilwell Parku u Londýna dokončil kurz Wood Badge . Tvrdil přitom, že československé skautské vzdělávání má...

Tomáš Feřtek

Tomáš Feřtek je dramaturg, scenárista a publicista. Věnuje se zejména vzdělávání, je spoluzakladatelem informačního centra o vzdělávání EDUin. Absolvoval učební obor mechanik-elektronik, během osmdesátých let minulého století studoval na Pedagogické fakultě UK, pracoval v antikvariátu a jako čerpač vody jezdil s maringotkou po Čechách a Moravě. V letech 1992 až 2007 pracoval pro týdeník Reflex jako reportér a šéfreportér. Od roku 2007 působil ve vývoji televize Nova a firmy Media Pro Production jako dramaturg, kreativní producent a později scenárista při vývoji a výrobě docusoapů a detektivního seriálu Kriminálka Anděl. S Českou televizí spolupracoval při přípravě série skutečných kriminálních případů Případy 1. oddělení a návratu do kriminální historie v sérii Četníci z Luhačovic. Jako dramaturg se podílel na seriálu Svět pod hlavou . Je autorem několika turistických průvodců po Česku, kromě toho se věnuje propagaci vzdělávání v obecně prospěšné společnosti EDUin. S Martinem Janoškou napsal průvodce Křížem krážem po českých a moravských horách, 2011) a podílel se na knize Proměny sudetské krajiny . V roce 2015 navázal spolupráci s nakladatelstvím Nová beseda, pro nějž napsal knihu Co je nového ve vzdělávání, která se stala bestsellerem celé edice Co je nového.

Tom Fletcher

Anglický hudebník, spisovatel dětské literatury a youtuber.

Stephen Fry

Stephen John Fry je britský herec, komik, spisovatel, televizní moderátor a filmový režisér. Poprvé se kulturně zviditelnil televizní produkcí herecké skupiny Cambridge Footlights Review jménem The Cellar Tapes, jež se uskutečnila roku 1982. Známým se stal převážně svou tvorbou s Hughem Lauriem v komickém duu známém jako Fry and Laurie. Nejznámějším televizním počinem této dvojice byl šestadvacetiepizodový televizní komediální seriál A Bit of Fry and Laurie sestávající z krátkých skečů. S Hughem Lauriem také hrál v televizním seriálu Jeeves and Wooster inspirovaném knihami P. G. Wodehouse a v seriálu Černá zmije. Fry je také úspěšným spisovatelem. Na tomto poli debutoval roku 1991 románem The Liar. Další z jeho populárních knih byla například autobiografie pokrývající jeho prvních dvacet let života Moab is my Washpot, vydaná roku 1997. V roce 2010 se rozešel po 14letém partnerském vztahu s Danielem Cohenem. Fry trpí bipolární poruchou a v roce 2012 se pokusil o sebevraždu. Na přelomu let 2014 a 2015 ohlásil zasnoubení s 27letým partnerem Elliottem Spencerem.

Štěpán Filípek

PhDr. Štěpán Filípek, Ph.D., absolvoval Fakultu sociálních věd UK, mediální a komunikační studia a zabývá se historií médií se zaměřením na významné osobnosti žurnalistiky první republiky.

Shin'ichi Fukuda

Japonský komiksový kreslíř.

Shea Fontana

Americká komiksová, filmová a televizní scénáristka.

Rudolf Faukner

Rudolf Faukner byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Použil i pseudonym R. V. Fauchar pro vědeckofantastické romány psané s Čeňkem Charousem. Byl jedním z prvních českých autorů sci-fi literatury. Napsal také řadu odborných prací z oblasti elektrotechniky. Byl ředitelem měšťanské a průmyslové školy v Praze 1. V Sadské u Poděbrad vydával v letech 1924 až 1941 časopisy Laboratoř a Radiolaboratoř KNN a dále v letech 1930–1931 časopis Svět práce. V letech 1922–1931 redigoval knižnici Knihovna nových názorů a v období let 1939–1940 Knihovnu Laboratoře. Po svém prvním SF románu s detektivní zápletkou se odmlčel na 23 let, pak se k románové tvorbě vrátil. Napsal řadu vědeckofantastických románů sám, či společně s Čeňkem Charousem. Pro tyto společné romány použili společný pseudonym R. V. Fauchar. Dále byl autorem řady povídek a článků s různou, tedy i odbornou tematikou. Jedná se o jedny z prvních českých vědeckofantastických románů. Vyznačují se však přemírou do děje neústrojně zařazovaných technických detailů, nepravděpodobností zápletek, absencí psychologie hrdinů a vírou v komunistickou budoucnost lidstva. Následující seznam je výborem z autorových populárně naučných a odborných prací. Kromě zde uvedených je Faukner autorem mnoha propagandistických statí oslavujících sovětskou vědu a její úspěchy .

Rod Fricker

Spoluautor učebnic angličtiny.

Radomír Fiksa

Narozen 18. 10. 1980 v Novém Městě na Moravě. Ing., tatér, též vydavatel a autor prací o uměleckém tetování.

Rachel Field

Rachel Fieldová nar. 19.9. 1894 New York - 15.3. 1942 Beverly Hills . Studovala na Harvardu psaní dramat v slavné tvůrčí skupině prof. George P. Bakera. Jejím spolužákem byl spisovatel Thomas Wolfe. Napsala řadu úspěšných knih pro dívky, např. Hitty 1929. Vrcholné dílo: bestseller r. All This, and Heaven Too 1938 . Posmrtně vyšel r. And Now Tomorrow 1942 . Vybráno ze Slovníku spisovatelů USA.

Peter H Feist

Německý historik umění, narozen ve Varnsdorfu.

Pavol Fabian

Veterinář, autor knihy úsměvných příběhů o zvířatech a zvěrolékaři.

Pavel Fojtík

Pavel Fojtík je český historik specializovaný zejména na historii pražské dopravy a vexilolog, od roku 2005 vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, autor či spoluautor stovek dokumentárních, instrukčních, výukových a propagačních filmů a také mnoha publikací o historii pražské dopravy i jiných tématech. Absolvoval gymnázium a vystudoval obor dokumentární tvorby na filmové a televizní fakultě AMU. V 80. letech působil jako režisér a scenárista dokumentárních filmů, od roku 1992 na volné noze. Historii dopravy se začal věnovat v roce 1977. Od roku 2005 pak pracuje jako vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy. Od poloviny 70. let se věnuje také vexilologii a heraldice. Je členem výboru České vexilologické společnosti a cca od roku 1996 či 1999 je jedním z expertů parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Pavel Fojtík je autorem či spoluautorem stovek dokumentárních, instrukčních, výukových a propagačních filmů. Ve filmových databázích jsou dohledatelné:

Otto von Frisch

Německý zoolog, ředitel Státního přírodovědného muzea mezi lety 1977-1995, syn fyziologa Karla von Frische .

Otakar Antoň Funda

Otakar Antoň Funda je český filosof, religionista, překladatel, vysokoškolský učitel a bývalý evangelický farář. Roku 1965 vystudoval protestantskou teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Externě poté studoval na Filozofické fakultě UK v Praze. Na postgraduální studium odešel do Basileje, kde studoval na Filozofické a Teologické fakultě. Jeho disertační práce nesla název T. G. Masaryk, sein philosophisches, religiöses und politisches Denken u prof. M. Geigera. Komunistické úřady však nechtěly nostrifikovat Fundův basilejský doktorát, tudíž byl nucen, i přes značné obtíže, promovat znovu roku 1981 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě , tentokrát prací Eirenaiovo učení o recapitulatio. V roce 1975 „podal Funda habilitační práci na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, pod názvem Myšlení o víře a myšlenky víry“. Avšak nebyl teologicky a politicky poplatný tehdejšímu směru českého protestantismu J. L. Hromádky „a svou koncepcí demytologizace a existenciální interpretace křesťanské víry vyvolal řadu polemik v českém protestantismu“. Jeho habilitační práce byla komunistickým režimem odmítnuta. V roce 1990, když již nebylo školství v područí komunistického režimu, mohl být habilitován na Husitské teologické fakultě UK v oboru filosofie náboženství. Předsedou habilitační komise byl prof. dr. Zdeněk Kučera, děkan fakulty. Na návrh Filosofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně byl 5. června 2003 prezidentem republiky V. Klausem jmenován profesorem pro obor filosofie. Od roku 1995 působí také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vyučuje předměty z etiky, filozofie a religionistiky jako Dějiny náboženství, Etické problémy či Antická a středověká filozofie. Od roku 2003 působil na dnes již neexistující Literární akademii Josefa Škvoreckého. ...

Ol'ga Dmitrijevna Forš

Ruská prozaička.

Miquel Ferrón Geis

Španělský profesor výtvarného umění, knižní ilustrátor.

Milan Fibiger

Milan Fibiger je český akademický malíř, ilustrátor, grafik a hudebník. Milan Fibiger vystudoval v Praze na Střední uměleckoprůmyslové škole v letech 1979–1983 propagační grafiku a následně v letech 1984–1990 u profesora Jiřího Šalamouna ilustraci a grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je autorem obálek a ilustrací knih žánru sci-fi a dobrodružných, hororových a pohádkových knih. Používá klasické malířské techniky. Vystavuje pravidelně doma i v zahraničí. Je také rockovým hudebníkem. Hraje na basovou, elektrickou a akustickou kytaru a na některých hudebních projektech se podílí i autorsky. Se skupinou Ohnivá voda vydal CD, kde složil všech čtrnáct písní. Nyní působí ve skupině Rollover. Žije v Praze Od Akademie Science Fiction, Fantasy a Hororu obdržel v letech 2002, 2003 a 2007 cenu Výtvarník roku.

Michel Foucault

Michel Foucault byl reprezentant francouzské intelektuální avantgardy sedmdesátých let, profesor Collège de France, filozof, sociolog a psycholog. Byl také historik filozofie, představitel filozofického strukturalismu a postmoderní filozofie, historik a teoretik kultury. Jeho dílo lze rozčlenit do několika období, tradičně je přijímáno dělení na období „fenomenologické“, „archeologické“, „genealogické“ a „etické“. Narodil se roku 1926 ve městě Poitiers jako Paul-Michel Foucault v rodině chirurga. Po maturitě si jeho otec přál, aby se stal lékařem, ale Paula-Michela zajímal spíše dějepis a literatura. Již v době studia na jezuitské Collège Saint-Stanislas byl zvláštním žákem, ale jeho odlišnost se plně projevila až na pařížské École normale supérieure, kam byl přijat roku 1946 a kde navštěvoval školního psychologa. Několikrát se pokusil spáchat sebevraždu . Během studií byl politicky neorganizovaný, ale v letech 1950 až 1953 byl členem komunistické strany Francie, ke které ho přivedl jeho přítel Louis Althusser. Později se z něj však stal vášnivý antistalinista. Po dokončení studií vyučoval na univerzitě v Lille jako asistent psychologie. V r. 1955 opustil Francii a strávil část svého života v Uppsale, Varšavě a Hamburku. Do Francie se vrátil až v roce 1960 a dokončil doktorát. Vyučoval na univerzitě v Clermont-Ferrand a po celou dobu jeho působení na zdejší půdě byla jeho oficiálním oborem psychologie. Od poloviny 60. let se Foucault angažoval i politicky . Mezi místa jeho dalšího působení patří také Tunisko a později Centre universitaire expériemental ve Vincennes, kde se Foucault stal ředitelem. Jeho kariéra zde byla přerušena, když byl zvolen do Collège de France, kde v r. 1970 přednesl svou inaugura...

Massimo Felisatti

Massimo Felisatti je režisér, scénarista a italský spisovatel.

Marie Flieglová

Narozena 8.9.1915 v Říčanech u Prahy. Literatura pro děti.

Mariana Ferusová

Lucie Faulerová

Narodila se roku 1989 v Pardubicích. Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v rámci své doktorské práce se zabývala fenoménem „nespolehlivého vypravěče“. Od roku 2014 působí jako redaktorka literárního časopisu Aluze. Spolupracuje s Kateřinou Šedou, je např. spoluautorkou knihy Brnox, která získala Literu. V roce 2017 jí vyšel debutový román Lapači prachu.

Leonore Fleischer

Americká spisovatelka.

Lenka Fukalová

Editorka a korektorka, spolupracuje s nakladatelstvím Krásná paní.

Kateřina Frumarová

Narozena 1976. Doc., JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka zaměřená na oblast správního práva.

Karel Franta

Karel Franta byl český malíř a ilustrátor. Vyučil se v Praze kreslířem grafiky. Seznámil se s významnými výtvarníky tvořícími pro děti, mj. Jiřím Trnkou a Helenou Zmatlíkovou. Později vystudoval Akademii výtvarných umění u Miloslava Holého a Vladimíra Sychry. Po absolvování působil jako ilustrátor v dětských časopisech, také ilustroval řadu dětských knih, mimo jiné Lev Leopold . K jeho zájmům patřila též hudba – řada jeho ilustrací se zabývá hudební tematikou. Byl oceněn vyznamenáním OSN Grand Prix UNICEF, je taktéž zapsán na čestné listině Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. Uspořádal několik desítek samostatných i kolektivních výstav. Zemřel po dlouhé nemoci na srdeční infarkt.

Karel Fleissig

Karel Fleissig byl český rozhlasový redaktor, básník, prozaik a knihovník. Narodil se 4. ledna 1912 do rodiny důlního zřízence. Po absolvování obecné školy ve Zbůchu nastoupil na klasické gymnázium v Plzni, kde odmaturoval roku 1931. Již od roku 1927 publikuje své články v časopisech. Poté absolvoval Filozofickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, avšak titul JUDr. získal až po znovuotevření vysokých škol v roce 1945. Za okupace byl zaměstnán u advokáta Jindřicha Uhlíře v Praze a od roku 1943 byl totálně nasazen v továrně na obuv v Černošíně u Stříbra. Po druhé světové válce pracoval krátce jako kriminální komisař ONV v Plzni. Od roku 1950 začal spolupracovat s Československým rozhlasem a o rok později se stal referentem regionálního studia ČRo v Plzni. Zde kromě činnosti redaktora také psal rozhlasové hry a spolupracoval na satirickém pořadu Panoptikum. Kvůli vážnému onemocnění odchází roku 1960 z Rozhlasu a byl zaměstnán jako odborný archivář ve Státním archivu v Plzni. Aktivně přispíval do novin, zejména do západočeského listu Pravda. V 70. letech se stal ředitelem plzeňské knihovny, po dvou letech však odešel do penze. Zemřel 7. února 1976 v Plzni a je pohřben na Plzeňském ústředním hřbitově. Karel Fleissig začal být literárně činný již ve třicátých letech 20. století, avšak začátek jeho aktivity se datuje spíše po roce 1945. Zpočátku se věnoval poezii, později hlavně próze. Psal zejména historickou prózu. Aktivně též překládal z vietnamštiny či perštiny. Přeložená poezie však nebyla nikdy vydána souhrnně, pouze časopisecky.

Kamil Fürst

Narozen 13.8.1883 v Přešticích, zemřel 3.5.1945 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, klasický filolog, učebnice a spisy z oboru.

Josef Fronk

Josef Fronk je český akademický malíř.

Josef Frolík

Josef Frolík byl příslušník Státní bezpečnosti, který v roce 1969 emigroval do Spojených států amerických, kde pracoval jako špión ve službách CIA. Josef, rozený Lukeš začal používat jméno Frolík v sedmi letech poté, co se jeho matka vdala za kladenského dělníka Josefa Frolíka. Přesto vyrůstal u prarodičů. Absolvoval měšťanskou školu a ke konci druhé světové války byl totálně nasazen. Po válce vystudoval obchodní akademii ve Slaném a působil v administrativě Rudého práva, přičemž studoval Vysokou školu ekonomickou. Roku 1947 vstoupil do Komunistické strany Československa. Už v roce 1948 se rozhodl svědčit proti jednomu ze svých profesorů. Profesor Gargel byl nakonec označen za reakcionáře a odsouzen ke třem měsícům vězení. Roku 1955 přešel na IV. správu ministerstva vnitra a o pět let později dokonce na I. správu. Zde působil v letech 1964–1966 na rezidentuře v Londýně. V následujících letech se zaměřil na špionáže a zpravodajské hry, zaměřené proti CIA. Po roce 1968 se však rozhodl nasbírat co nejvíce tajných informací a s pomocí CIA se mu v roce 1969 nakonec podařilo emigrovat. Balkánskou cestou dopravil do Spojených států amerických automobil, v jehož podvozku byly ukryty důležité dokumenty. Hned po emigraci byl hojně využíván střídavě CIA, MI5 a MI6. Senát Spojených států amerických ho označil za jednoho z nejvýznamnějších politických přeběhlíků po druhé světové válce, Spojené království mu dokonce nabízelo vysokou vojenskou hodnost. V Československu byl roku 1971 odsouzen k smrti. Roku 1975 však těžce onemocněl a od té doby se přestal kvůli zdravotním problémům výrazněji angažovat. V září roku 1987 mu byla zjištěna rakovina jater, které zřejmě podlehl v květnu 1989. Existuje však i teorie, že nadále žije ve Spojených státech amerických pod tajnou identitou. V České republice vyšly dvě jeho pamětní knihy, Špion vypovídá a Špion vypovídá II, dle kterých se česká veřejnost poprvé dozvěděla o špi...

Josef Fric

Josef Frič byl český básník a jeden ze zakladatelů Devětsilu. Po otci Josefu Janu Fričovi zdědil továrnu na optické přístroje, ale jen velmi nerad se ujal funkce jejího ředitele. V roce 1948 však byla továrna znárodněna a Josef Frič v ní pak pracoval jako úředník. S manželkou Kamilou, roz. Neubauerovou měli dceru Janu a syna Josefa . Spisy

Josef Filgas

Josef Filgas byl známý ostravský rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel. Narodil se v Chropyni dne 16. října 1908, avšak dětství prožil na ostravské periferii, když jeho otec získal práci ve Vítkovických železárnách. Po vychození měšťanky se vyučil pekařem a až do roku 1933 vystřídal celou řadu zaměstnání – pracoval na stavbách, v hutích, prodával na ulicích noviny. Kromě toho procestoval pěšky střední Evropu a své zážitky po návratu zveřejnil v denním tisku. V roce 1933 si ho jako nezaměstnaného všiml uznávaný rozhlasový reportér F. K. Zeman a uvedl ho do světa rozhlasu. Do roku 1938 pak Filgas odvysílal více než sto třicet fejetonů a reportáží. Na podzim roku 1944 se stal pomocným dělníkem. Po druhé světové válce krátce pracoval jako úředník Zemského národního výboru v Ostravě a nakonec redigoval deník Nová svoboda a závodní časopisy Jiskra a Nová Ostrava. Kromě toho se činil i na poli spisovatelském a v roce 1942 tak spatřila světlo světa jeho kniha pro děti Koníček Ivánek. Dojímavý a laskavý příběh o životě důlního koníčka popisuje jeho životní pouť od narození na malém statku až po příhody na šachtě. Svým námětem je kniha v české literatuře pro děti a mládež zcela unikátní. A přesto, že důlní koníčci z českých šachet zmizeli již v šedesátých letech 20. století, Filgasovo poselství je dodnes platné. Ke stému výročí spisovatelova narození proto nakladatelství Repronis vydalo v roce 2008 již páté vydání Ivánkových dobrodružství, které ozdobily ilustrace Viléma Wünscheho. Ty mj. doprovodily druhé vydání z roku 1946. Další významnou spisovatelovou knihou je Zapomenutá Ostrava z roku 1948, kterou autor vydal vlastním nákladem a opatřil podtitulem Sbírka feuilletonů a reportáží z dávné i nedávné minulosti města. Obsahem je výběr Filgasových rozhlasových fejetonů a reportáží. Pravdivostí a upřímností sdělení, schopností umělecké zkratky a vrchovatou měrou empatie tato kniha dodnes bere čt...

Josef Fanta

Narozen 18.11.1919 v Plzni. PhDr., germanista, učebnice němčiny, překlad do němčiny.

Johannes Fiebag

Johannes Fiebag byl německý spisovatel, novinář, geolog, vědec a ufolog.  Narodil se v roce 1956 v Northeimu v Německu. Na univerzitě ve Würzburgu vystudoval geologii, paleontologii a fyziku. Během svého doktorského studia vydal několik článků o dopadu meteoritu Azaura, který podrobně zkoumal. Po ukončení studií pracoval jako geolog, od roku 1991 však zejména jako novinář a spisovatel na volné noze. Stal se šéfredaktorem časopisu "Ancient Skies", publikačního periodika "Ancient Astrnaut Society". Johannes Fiebag se zabýval především neznámými objekty pozorovanými na obloze. Zkoumané záhady se snažil podložit vědeckými fakty, osobně navštěvoval konkrétní lokality. Zaměřil se především na tzv. únosy do UFO. Založil projekt s názvem Výměna, v němž se setkávali lidé, kteří něco takového zažili. První setkání se uskutečnilo roku 1994 v Berlíně, kde si zúčastnění mohli vyměňovat zkušenosti a bez zábran hovořit o svých zážitcích. Ve svých knihách Fiebag dokonce vyzýval další lidi s podobnými zkušenostmi, aby jej kontaktovali a rozšířili dosavadní skupinu "unesených" jedinců. Svou první knihu uveřejnil v roce 1982. Později publikoval i se svým bratrem, germanistou Peterem Fiebagem. Spolu pátrali také v české minulosti, v roce 1995 navštívili Česko, kde je zaujaly zejména židovské památky, konkrétně legenda o Golemovi. I touto záhadou se chtěl Johannes Fiebag zabývat, ale roku 1999 zemřel. Hlavním překladatelem jeho knih je Dr. Rudolf Řežábek. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Fiebag na německé Wikipedii.

Joachim Friedrich

Joachim Friedrich je německý promovaný ekonom a profesor podnikového hospodářství. Vedle vědeckých publikací píše i knihy pro mládež, které byly přeloženy do více než 40 jazyků a divadelní hry.

Jiří Frejka

Jiří Frejka byl český režisér, divadelní teoretik a pedagog, jedna z nejvýznamnějších osobností české meziválečné divadelní avantgardy. Pocházel ze staré lesnické rodiny, jeho otec Josef Frejka byl lesním správcem v Útěchovicích , matka Kateřina, rozená Hájková, pocházela z Červené Řečice. Jiří byl nejmladší ze šesti dětí. Dětství a dospívání v kultivované rodině uprostřed krásné přírody mělo vliv na jeho pozdější umělecké vnímání. Čtyři roky chodil do obecné školy, potom na gymnázium v Praze, kde vynikal v literatuře, filozofii, latině, řečtině a němčině. Začal se zajímat o divadlo, i když pro svou extrémně plachou a ostýchavou povahu nemohl vystoupit ve školních představeních jako herec. Sblížil se se skupinou posluchačů pražské konzervatoře a pro jejich veřejné vystoupení napsal v roce 1923 svou dramatickou prvotinu, antickou frašku Kithairon. Představení se konalo v Měšťanské besedě a hráli v něm mj. Václav Trégl, František Salzer, Nina Bártů, bratři Rádlové a Ella Posnerová. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě UK historii, filozofii a estetiku. Vzdělání zakončil absolutoriem v říjnu 1929. Hlavním smyslem života však pro něho bylo divadlo. Při studiu pokračoval Frejka v divadelní činnosti a krátce navštěvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. Jeho formální studium konzervatoře mu umožnilo stát se členem žákovského spolku a usednout u režisérského stolku při mnoha představeních, pořádaných s oficiálním souhlasem ředitelství pod hlavičkou sdružení posluchačů konzervatoře, např. v Legií malých a na Scéně adeptů, kde se scházela skupina elévů činohry Národního divadla a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře. Pod Frejkovým vedením pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru 1925 ve vyšehradském divadle Na slupi úpravu hry George Dandin od Molièra, pod názvem Cirkus Dandin a několik dal...

Jindřich Forejt

Jindřich Forejt je bývalý český státní úředník. V letech 2004–2016 byl ředitelem odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky, a to v období výkonu funkce prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Jindřich Forejt se narodil 26. října 1977 v Karlových Varech. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána. Tam se podle vlastního vyjádření seznámil i s protokolem jako profesním oborem. Ačkoliv právnický titul před jménem užíval, ani jednu z daných vysokých škol podle tiskových mluvčích daných univerzit nedokončil. Od roku 2002 nastoupil do Kanceláře prezidenta republiky jako stážista, a to pod vedením tehdejšího ředitele protokolu Miroslava Sklenáře. Když v březnu 2003 nahradil Václava Havla v prezidentském úřadu Václav Klaus, Sklenář byl jedním z mála úředníků, který ve své funkci zůstal. V lednu 2004 však odešel k primátorovi Pavlu Bémovi na pražský magistrát jako zástupce ředitele. Od 1. dubna 2004 byl jmenován Sklenářovým nástupcem na místo ředitele odboru, který má na starost protokolární agendu prezidenta. V této pozici organizačně zajišťoval výkon ústavních pravomocí prezidenta souvisejících se zastupováním státu navenek a připravoval oficiální části prezidentova programu. Pozornost médií a veřejnosti poutala jeho osobnost obvykle v souvislosti s významnými a hojně sledovanými státními návštěvami jako byli američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama, britský princ Charles či papež Benedikt XVI. Od papeže převzal Řád svatého Řehoře Velikého. Někteří novináři jej pod vlivem osobní všudypřítomnosti při takových událostech označovali přezdívkou „Forejt Gump“. Podílel se také na organizaci státního pohřbu zesnulého prezidenta Václava Havla v prosinci 2011. V roce 2012 byl jedním z hradních úředníků, jejichž nezveřejněná výše platu byla předmětem správní žaloby. Kancelář prezidenta republiky ...

Jan-Erik Fjell

Jan-Erik Fjell je najmladší nórsky autor, ktorý získal za svoje dielo prestížne Ocenenie nórskych kníhkupcov v dvadsiatich ôsmich rokoch a považujú ho za druhého Nesba. Lovkyňa šťastia je piaty román v sérii o Antonovi Brekkem.

Jan Folný

Narodil se v Karlových Varech. Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Povoláním učitel českého a ruského jazyka, aktuálně vyhořelý. Autor knihy Od sebe / k sobě , „nejlepší bisexuální novely Prahy 6 o Irsku všech dob“, v níž zúročil své zkušenosti a zážitky z tříletého pobytu v Irsku. V současnosti žije a pracuje v Londýně.

J. Suzanne Frank

vystudovala žurnalistiku a historii. Během četných pobytů v Egyptě dospěla k rozhodnutí, že napíše román o jednom z nejzajímavějších období dějin této země. Sama říká, že se nechala inspirovat několika autory, kteří také propadli kouzlu starověkých civilizací, ale zároveň chtěla svůj příběh něčím ozvláštnit. Výsledkem byla prvotina Odrazy v Nilu , která se setkala s velkým ohlasem čtenářů i literární kritiky. Dnes je Suzanne Frank autorkou čtyř historických románů, jež zavádějí čtenáře do dávno zašlých věků, opředených řadou legend a mýtů.

Ivo Fischer

Ivan Fíla

Ivan Fíla je český filmový režisér, scenárista, spisovatel a fotograf. Narodil se v Praze 24. prosince 1956. V roce 1977 emigroval do Německa, kde na Filmové fakultě v Kolíně nad Rýnem vystudoval režii a scenáristiku. Fíla začal natáčet dokumentární a krátké filmy a pracoval také jako fotograf v Hongkongu a New Yorku. V roce 1996 debutoval hraným filmem Lea, který měl premiéru na Benátském filmovém festivalu, kde vyhrál cenu OCIC. Film byl nominován na Golden Globe jako nejlepší cizojazyčný film a na Evropskou filmovou cenu. Mimo dalších mezinárodních filmových ocenění získal také dva České lvy. Film mu otevřel cestu do Hollywoodu, kde Fíla na pozvání Stevena Spielberga napsal pro Studio DreamWorks a producentku Wendy Finerman scénář The Betty Schimmel Story. Jeho další film Král zlodějů měl premiéru v roce 2004 na Moskevském mezinárodním festivalu. Fílův scénář vyhrál „Prix d'Or“ za nejlepší evropský scénář, tak jako čtyři České lvy. Film Král zlodějů byl slovenskou nominací na Oskara v kategorii zahraniční film, kde se dostal do užšího výběru nejlepších 9 filmů. Vedle hraných filmů natočil Fíla dokumentární filmy Margarete Buber-Neumann – Německý osud, Kroky v labyrintu, Václav Havel – Česká pohádka, ,Hitler – Vyděrač, Mlha, Joschka Fischer a další. Fíla momentálně připravuje český film Den štěstí, volně inspirovaný životem zpěváka Petra Nováka a herečky Evy Jakoubkové, a v mezinárodní koprodukci anglicky mluvenou komedii Bella Luna. Hlavní úlohu má hrát americká herečka Sharon Stone. V roce 2018 vydal román Muž, který stál v cestě inspirovaný životními osudy komunistického politika Františka Kriegla. V roce 2019 Český rozhlas Plus odvysílal audioverzi knihy, přičemž Fila chystá také filmové zpracování příběhu. Žije v Los Angeles, Frankfurtu a v Praze. ...

Ingrid Freebairn

Autorka příruček a učebnic angličtiny.

Ildefonso Falcones

Ildefonso Falcones de Sierra je španělský právník specializující se na občanské právo a autor historických románů Katedrála moře, Ruka Fátimy a nejnověji Bosá Královna. Momentálně je nejpřekládanějším španělským autorem v zahraničí – jeho dvou předcházejících románů se prodalo více než 8 miliónů výtisků ve více než 43 zemích a získal za ně mnoho prestižních ocenění. Je ženatý a má čtyři děti. Román je zasazený do středověké Barcelony. Jde o životní příběh Arnaua Estanyola, který se z nevolníka stal baronem a dosáhl velkého úspěchu, dokud nezasáhla všemocná inkvizice. Kulisou příběhu je stavba skutečného kostela Santa Maria del Mar. Kniha se stala bestsellerem – ve Španělsku dosáhla 1,5 miliónu prodaných výtisků a na prvním místě žebříčku bestselerů se držela 13 měsíců. Byla přeložena do třiceti jazyků.

Hideyuki Furuhashi

Japonský autor komiksů manga.

Emilie Flygare-Carlén

Rodné jméno Smith narózená 8.srpna 1807 v Strömstad , zemřela 5.února 1892 ve Stockholmu , byla provdána za lékaře, porodila několik dětí, z nich jí 2 zemřeli v útlém věku, Prožila mnoho tragických událostí a proto začala psát vážné romány, posléze se znovu provdala a začala psát romány z prostředí, které dobře znala a s nimiž slavila úspěchy. Flygare-Carlénpodle výběru témat a prostředí, stejně jako její prozíravosti a morálním postoji je považována za průkopníka ve švédské literatuře. Psala o krajině, činnosti a společenské náladě, o níž byla obeznámena.

Eliška Fučíková

Historička umění, Eliška Fučíková, má s uměním nejen profesní, ale i soukromý vztah. Málokdo z nás se bude dívat na obrazy dávných mistrů tak, jako tato žena, která je dokáže perfektně ocenit, najít v nich skrytá tajemství časů dávno minulých a představit je veřejnosti naprosto dokonalým způsobem. Eliška Fučíková je za své zásluhy v oblasti vědy a umění oceňována také na mezinárodní úrovni. Od roku 2003 je nositelkou francouzského Řádu rytíře věd a umění.