Všichni Autoři a témata

François Bost (1)

Francouzský doktor geografie, vysokoškolský učitel.

Alena Řezníčková (1)

PhD., publicistka v oblasti životního stylu, autorka příruček o bytovém vybavení.

Miroslav Zahradník (1)

Narozen 17.8.1921. Pracovník VUTP, kosmetika, publikace v oboru.

Jaromír Sobota (1)

Udo Wupperfeld (1)

Německý ekonom, zaměřený zejména na marketing.

Bernie Martin (1)

Německý filolog, anglista, autor publikací v oboru.

Mikkjel Fönhus (1)

Mikkjel Fønhus byl norský novinář, spisovatel a autor. S výjimkou dvou krátkých pobytů v hlavním městě, nejprve jako student a později jako novinář v norském Intelligenz-skluzu , žil celý život v Jižní Aurdal . Mikkel Arnesen Fønhus se narodil na rodinné farmě Nordre Fønhus v údolí Valdres v Sør-Aurdal , Oppland , Norsko, aby obchodník Arne Mikkelsen Fønhus a Olava Olsdatter Storsveen . Po šesti letech základní školy on byl poslán do čtyř let střední školy v Aurdalsbyen a do tří let střední školy v Oslo . On zpočátku začal studovat práva na univerzitě v Oslu . On byl ženatý s učitelem Helga Karlsgot z roku 1926, a Margrethe Frøshaug od roku 1934.

Shirley Streshinsky (1)

Americká spisovatelka.

Emma Tennant (1)

Narodila se v Londýně, ale dětství prožila ve Skotsku.

John Haselden (1)

Autor knižní podoby televizního seriálu "Haló, haló!".

Maureen Martella (1)

Petr Holán (1)

Narozen 13. 5. 1944. Ekonom, poradce a tajemník ministra financí ČSFR v 90. letech 20. století. Autor a samonakladatel série psích příběhů pro děti.

Květa Kuršová (1)

Autorka rozhlasových a televizních pořadů, zejména pro děti, filmová scénáristka.

Zuzana Vorlíčková (1)

Narozena 1957. Výtvarnice pro loutkový a kreslený film, ilustrátorka.

Josef Kábrt (1)

Josef Kábrt byl český malíř, grafik, ilustrátor, animátor, režisér a scenárista animovaného filmu, spoluzakladatel studia animovaného filmu Bratři v triku. U filmu začínal po studiích na pražské Uměleckoprůmyslové škole v roce 1942 ve filmových ateliérech ve Zlíně, kde zpočátku spolupracoval na německém animovaném seriálu Fritz und Fratz. Po skončení války společně s Jiřím Trnkou zakládal Studio animovaného filmu, pozdější studio Bratři v triku. Mezi jeho nejznámější práce patří výtvarná spolupráce na snímcích Povídání o pejskovi a kočičce, Stvoření světa, režijní práce na filmech Tragédie vodníkova nebo večerníčkových seriálech O Petrovi a O klukovi z plakátu. Světově uznávaným dílem je i jeho animovaný horor podle balady K. J. Erbena Svatební košile. Mezi jeho spolupracovníky patřili, mimo jiné, například Jiří Trnka, Ota Hofman nebo Jiří Brdečka. Kromě toho také kreslil komiksy do časopisu Ahoj na sobotu a věnoval se i volné malířské tvorbě. Za film Tragédie vodníkova získal v roce 1959 cenu v Locarnu. V roce 1962 získal ceny na festivalu v Karlových Varech a v Montevideu za Železný oblouk.

Tomáš Hudec (1)

Po absolvování gymnázia v Olomouci-Hejčíně zahájil v roce 1997 svá vysokoškolská studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, obor matematika a geografie. Po absolutoriu pokračoval v doktorandském studiu sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které zakončil v roce 2008 dizertační prací Akcesibilita a dopady její změny v Česku v transformačním období: vztah k systému osídlení a získal titul doktor přírodních věd i Ph.D. V minulosti se věnoval rychlostní kanoistice, hudbě a sportovnímu tanci. Vystudoval v letech 2002 až 2004 trenérství I. třídy na FTK UP v Olomouci. V mládí byl členem kanoistického oddílu TJ Lokomotiva Olomouc, od roku 2012 pak členem Klubu vodních sportů Praha. V letech 1999 až 2001 byl předsedou tanečního klubu KST Quick Olomouc. Od roku 2010 vykonává neplacenou funkci předsedy Dozorčí rady Českého svazu tanečního sportu. V letech 1985 až 1996 navštěvoval hudební školu, kde hrál jako sólista či člen komorního orchestru na klavír, flétnu a klarinet. Dnes hraje na saxofon. Od roku 2003 působí jako vědecko-pedagogický pracovník na katedrách aplikované geoinformatiky a kartografie a sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde vede přednášky z oblastí veřejné správy, regionálního rozvoje, geoinformatiky a kartografie. Jeho dlouhodobou vědecko-výzkumnou činností je analýza dopravních dostupností ve vztahu k regionálnímu rozvoji v Česku v období 1918–2020. Od roku 2015 působí také na Českém vysokém učení technickém a Vysoké škole ekonomické, kde vede přednášky a výzkum se zaměřením na problematiku konkurenschopnosti měst, bezpečnosti měst a efektivitu a ekonomické dopady rozhodování ve veřejné správě. Je členem České geografické společnosti a autorem či spoluautorem desítek publikací a jedné monografie....

Petr Flejberk (1)

Petr Flejberk je český spisovatel. Od roku 1969 žije v Liberci, kde vystudoval Obchodní akademii a později jako úředník pracoval řadu let v administrativě v různých ekonomických pozicích. Jeho práce literární má těžiště též ve vydavatelské činnosti. Publikoval ještě v dobách studijních. Píše povídky, verše, básnickou prózu a fejetony. Autor publikoval svou tvorbu ještě v dobách studijních na střední škole, v řadě časopisů a tisku. Zpracoval také biografie osobností z jeho rodného kraje umělců, kumštýřů různých zaměření ... Petr Flejberk je uváděn ve Who is ...? od roku 2008 .

Graziella Leyla Ciaga (1)

Italská architektka, specializuje se na restaurování památek a dějiny architektury, práce z oboru.

Petr Korál (1)

Mgr. Petr Korál je český hudební publicista, textař, zpěvák, moderátor a scenárista. Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze. Již od počátku devadesátých let moderuje na Radiu 1. V roce 2002 stál u zrodu pražského Radia Beat, moderuje jeden z jeho nejstarších pořadů nazvaný Uši Radia Beat a od roku 2010 také část pořadu Hard & Heavy. Je editorem časopisu Rock & All, který navazuje na původní podobu magazínu Rock & Pop, v němž působil s krátkými přestávkami 25 let, od roku 1990 až do dubna 2015. První publicistické krůčky učinil již v letech 1989-1990 v časopise Melodie. Externě spolupracoval nebo dodnes spolupracuje s řadou novin, časopisů a webzinů . Kromě toho moderuje hudební festivaly, byl či stále je členem porot různých soutěží, v minulosti také spolupracoval coby textař nebo producent s několika rockovými a metalovými skupinami , ve dvou i sám působil jako zpěvák . Vyšly mu dvě knihy , na další se podílel coby jeden z kolektivu autorů. V 90. letech pracoval také pro Českou televizi: coby scenárista připravoval pořady Rockmapa a Czech Rock Block a dokumentární filmy Abraxas – Magický motýl a Rocky I a II. V roce 2006 pak jako spoluscenárista otevíral 13. komnatu Petra Jandy v rámci stejnojmenného pravidelného dokumentárního cyklu. V roce 2011 byl oceněn cenou Břitva jakožto vítěz kategorie Osobnost scény v anketě Břitva 2010, v níž hlasuje několik desítek českých publicistů převážně tvrdě rockového zaměření. Má praxi také v komunální politice . V roce 2010 spoluzakládal občansk...

Pavel Bartl (1)

Regionální publicista, historik.

L Kozel (1)

Oldřich Myšinský (1)

Narozen 1912. Ing., profesor obchodní akademie, publikační a redakční činnost v oboru textilu.

Jan Křtitel Votka (1)

Narozen 25.7.1825 v Lysé nad Labem, zemřel 4.12.1899 v Praze. Katolický kněz, náboženská litratura a beletrie.

Stanislav Svatoš (1)

Václav Adámek (1)

PhDr., odborník v oblasti výživy a pohybových aktivit, činný v projektu Dlouhověkost bez léků.

Vojtěch Sainer (1)

Příručky pro řidiče automobilů.

František Lom (1)

Narozen 4.2.1901 v Janovicích nad Úhlavou, zemřel 22.11.1985 v Praze. Ing. dr., DrSc., vysokoškolský profesor, ekonom a historik zemědělství, práce o ekonomice a organizaci zemědělství.

Maksym Ryl's'kyj (1)

Ukrajinský básník, literární vědec a folklorista.

Don Juan Manuel (1)

Don Juan Manuel Kastiský byl španělský šlechtic a spisovatel, infant kastilský. Byl vnukem krále Ferdinanda III. a Alžběty Štaufské, proslul svým hrdinstvím v bojích proti Maurům a především svou vzdělaností . Založil několik klášterů, kterým věnoval své poměrně početné spisy. Měly být v klášteře Peñafiel opsány do jedné velké knihy, ale dochovaly se z nich jen zlomky, především sbírka drobných povídek, podobenství a příhod Hrabě Lucanor . Sbírka je spojena pozoruhodným rámcem - hrabě Lucanor klade svému rádci padesát otázek, převážně s etickou tématikou, rádce na každou z nich odpovídá drobným příběhem. Dalším dochovaným dílem je Spis o rytíři a zbrojnoši . Jeho texty, převážně s mravoučnou tématikou, patří k vrcholům španělské středověké prózy, byly přeloženy do mnoha jazyků.

David Ricardo (1)

David Ricardo byl britský politický ekonom, jeden z nejvlivnějších klasických ekonomů spolu s Thomasem Malthusem, Jamesem Millem a Adamem Smithem, na jehož dílo Ricardo navázal. Jeho teorie výrazně přispěly k rozvoji ekonomického myšlení. Světově známý je pro svou teorii komparativní výhody, která je dodnes základem obhajoby mezinárodního obchodu a stala se též základem pro rozvoj dalších ekonomických teorií. Ricardo se narodil v Londýně jako třetí ze sedmnácti dětí židovské rodiny, která se do Anglie přestěhovala z Nizozemska.Ricardo nikdy nenastoupil na vysokou školu. Po dostudování střední obchodní školy začal ve věku 14 let pracovat se svým otcem, Abrahamem Ricardem – úspěšným burzovním makléřem, v jeho firmě. Ve 21 letech utekl s Priscillou Annou Wilkinsonovou a proti přání otce konvertoval na křesťanskou víru. Tento náboženský rozdíl vyústil v odcizení od jeho rodiny. Jeho otec ho odmítl a jeho matka s ním už nikdy nemluvila. Po této náboženské neshodě odešel z rodinného podniku, založil si makléřskou firmu a začal podnikat „na vlastní pěst“. Převážnou část svého jmění dosáhl díky spekulacím o výsledku bitvy u Waterloo. Jednalo se o jeho největší risk v podnikatelské sféře. Poté, co dorazily šokující zprávy, že Wellington vyhrál bitvu proti Napoleonovi, Ricardo se stal okamžitým milionářem. The Sunday Times informoval v Ricardově nekrologu, zveřejněném 14. září 1823, že během bitvy u Waterloo Ricardův majetek překročil 1 milion liber, což v té době byla opravdu vysoká částka. Okamžitě odešel do důchodu, zanechal obchodní činnosti a začal se věnovat politice. Ricardo byl blízkým přítelem Jamese Milla . Mezi jeho další významné přátele patřili Jeremy Bentham a Thomas Malthus , s nimiž Ricardo vedl hluboké debaty o takových věcech, jako je například role vlastníků půdy ve společnosti. Byl také členem Malthusova klubu politické ekonomiky a členem King of Clubs. Byl jedním z...

Emil Novák (1)

Emil Novák je bývalý český snowboardista, který závodil ve snowboardcrossu v letech 2006–2015. Ve Světovém poháru debutoval v roce 2008, jeho nejlepším umístěním je 19. místo závodu v kanadském Blue Mountain v roce 2013. Pravidelně se účastnil mistrovství světa, nejlépe obsadil 16. příčku na MS 2013. Startoval také na Zimních olympijských hrách 2014, kde vypadl v osmifinále a skončil na 25. místě.

Jaroslav Michálek (1)

Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., je český lékař, atestovaný pediatr, imunolog, onkolog, který se zaměřuje zejména na regenerativní medicínu s využitím kmenových buněk a buněčných terapií. V letech 1993–2011 působil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2010 založil nestátní zdravotnické zařízení kliniku Cellthera, ve které je dosud jednatelem. Od roku 2011 je prezidentem mezinárodní organizace International Consortium for Cell Therapy and Immunotherapy. Po ukončení Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně studoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, obor všeobecné lékařství, kterou absolvoval v roce 1993. Poté nastoupil jako lékař na 1. Dětskou kliniku Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně, která později přešla pod Fakultní nemocnici Brno. V roce 1997 obhájil dizertační práci Infekce virem Epsteina-Barrové, cytomegalovirem a lidským herpesvirem 6 u dětí s nádorovým onemocněním a zavedení rychlé detekce virové DNA pomocí pomerázové řetězové reakce . Habilitační řízení podstoupil na téma Buněčná imunoterapie nádorů: identifikace antigen-specifických T lymfocytů a v roce 2007, tj. ve svých 39 letech, byl jmenován profesorem Masarykovy univerzity pro obor pediatrie. V letech 2000–2003 absolvoval zahraniční vědecko-výzkumný pobyt na University of Texas Southwestern Medical Center v texaském Dallasu v USA. Výzkum byl zaměřen na využití kmenových buněk při transplantaci kostní dřeně u onkologických pacientů. Výsledkem tohoto výzkumu bylo několik odborných publikací a 2 klinické studie provedené v centru klinického výzkumu nemocnice M.D.Anderson v Houstonu a v National Institute of Health, Hematology Branch, Bethesda, USA. V roce 2010 založil kliniku Cellthera jako nestátní zdravotnické zařízení se zaměřením na regenerativní medicínu, kmenové buňky, podporu imunity včetně onkologických pacientů, léčbu degenerativních onemocnění a chronických onemocnění provázených chronickým zánětem včetně deg...

Eliška Zachystalová (1)

Publikace o Afgánistánu.

Václav Kautman (1)

Narozen 25. 9. 1922 v Brně, zemřel 24. 9. 1981 v Bratislavě. Řezbář, sochař, průmyslový výtvarník, designér a pedagog.

Miloslav Čapek (1)

Miloslav Čapek . Agent, politický vězeň komunistického režimu, autor pamětí.

Kate Braverman (1)

Americká spisovatelka a básnířka.

René Char (1)

René Char byl francouzský básník a člen protifašistického hnutí odporu, kde byl znám pod přezdívkou Capitaine Alexandre.

Marie Carmichael Stopes (1)

Anglická spisovatelka, paleobotanička, bojovnice za ženská práva a průkopnice na poli kontroly porodnosti. Vlastním jménem Humphrey Verdon Roe. Jako redaktorka Birth Control News, který publikoval anatomicky explicitní rady, a jako žena, která ráda pořádala protesty u kostelů, se stala terčem protestů jak anglikánské, tak katolické církve. Její kniha Manželská láska, kterou podle svého tvzení napsala, když byla ještě panna, byla kontroverzní a vlivná. Moderní organizace nesoucí její jméno, Marie Stopes International, pracuje ve více než 40 zemích světa.

Josef Neruda (1)

Josef Neruda byl český varhaník a hudební pedagog. Josef Neruda získal základy hry na varhany v rajhradském klášteře. V mládí byl učitelským pomocníkem v Náměšti nad Oslavou a vedle svého povolání hrával v haugwitzovské kapele a také působil jako klavírní pedagog v Olomouci. V roce 1832 však přijal nabídku z Brna a nastoupil na uvolnivší se místo dómského varhaníka. Tuto funkci zastával s menšími pauzami 36 let. Josef Neruda měl deset dětí a všechny byly nesmírně talentované. Například u jeho dcery Amálie, později provdané Wickenhauserové, talentované klavíristky, studoval Leoš Janáček. Vilemína Nerudová byla geniální houslistkou, a kruh jejích příznivců v čele s princem z Walesu, pozdějším anglickým králem Eduardem VII., jí věnoval zámek v Asolu u Benátek. Ze synů vynikl zejména violoncellista František, který byl později profesorem na konzervatořích v Petrohradu a Kodani.

Magdaléna Frouzová (1)

Narozena 1977. Politoložka, sinoložka, televizní redaktorka, práce o postavení žen v islámských zemích.

Otakar Španiel (1)

Otakar Španiel byl český sochař, řezbář, medailér, profesor na UMPRUM a AVU. Narodil se v rodině Františka Španiela, jaroměřského rytce a obchodníka se sklem a jeho manželky Anny, rozené Šlosárkové. Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u prof. Josefa Tautenhayna. V letech 1902–1904 pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením Josefa Václava Myslbeka. Své výtvarné vzdělání pak završil v Paříži, kde byl žákem Alexandre Charpentiera. Pobyt v Paříži byl rozhodující pro vytváření jeho osobitého stylu a další zaměření tvorby. Nemenší význam pak jistě mělo přátelství s Antoinem Bourdellem. V roce 1917 se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a od roku 1919 byl profesorem na AVU. Za nacistické okupace byl s manželkou vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích, odkud se mu před koncem války podařilo uprchnout. Dne 20. září 1917 se v Praze oženil s vdovou Ludmilou Rudlovou, rozenou Weissovou . Manželé Španielovi měli syny Zdeňka a Ivana. Ivan Španiel bojoval ve francouzské armádě proti Němcům, padl ve čtyřiadvaceti letech, 30. listopadu 1944. Bratr Otakara Španiela, československý generál Oldřich Španiel , odešel po okupaci do zahraničí a v letech 1944–1946 byl přednostou vojenské kanceláře prezidenta Edvarda Beneše. Otakar Španiel se zúčastnil dvakrát Letních olympijských her, kde soutěžil v uměleckých soutěžích. Na LOH 1912 v kamenosochařství a na LOH 1936 také v kamenosochařství s názvem Trofej československého olympijského výboru Tvorba umělce vychází ze secese, je v ní patrný vliv J. V. Myslbeka. V počátcích tvorby, kdy se věnoval klasickému sochařství, kromě tradičních témat aktů byli jeho častým tématem sportovci . Po návratu z Paříže byl v jeho díle zřetelný vliv Bourdella (Tanečnice, 1915; Dívka s rukávníkem, ...

Marcela Počinková (1)

Narozena 30.3.1968 v Novém Jičíně. Zabývá se problematikou ústředního vytápění od roku 1992, kdy ukončila studium VUT v Brně, fakulty stavební ve specializaci Technická zařízení budov. Pět let pracovala jako projektantka v oboru ústředního vytápění a zdravotně technické instalace. Poté nastoupila jako odborný asistent na FAST VUT v Brně, Ústav TZB. Je spoluautorkou učebních textů Ústřední vytápění a Zdravotně technické instalace, knih Úsporný dům a Podlahové a stěnové vytápění, stropní chlazení. Ve specializace se zabývá především teplovodním velkoplošným vytápěním.

Lea Treuová (1)

Narozena 13.6.1954 v Boskovicích okr. Blansko. Pracuje v oboru ústředního vytápění od roku 1978, kdy zakončila studium na VUT v Brně, fakulta stavební se specializací Technická zařízení budov. Od roku 1978 do roku 1987 pracovala jako samostatný projektant specializace ÚT. Od roku 1987 působí na FAST VUT v Brně, Ústavu TZB jako odborný asistent. Zabývá se převážně oborem ústředního vytápění

Josef Václav Jiroušek (1)

Narozen 5.7.1935 v Jílovicích u Rychnova nad Kněžnou. Publikuje povídky o myslivosti.

Jiří Znojemský (1)

Václav Šimr (1)

Autor knihy o stavbě slunečních hodin.

Sally Harper (1)

Sally Harper je spisovatelka a editorka se zájmem o výtvarné umění. Sestavila a editovala mnoho knížek z oblasti uměleckých příruček a knih o umění. V současné době spolupracuje s Britským Národním muzeem v Londýně.

Václav Blažek (1)

Narozen 23.4.1959 v Sokolově. Prof. RNDr., CSc., lingvista, vysokoškolský pedagog, specializace na historicko-srovnávací jazykovědu a etymologii, práce z jazykovědy a baltistiky. Původním vzděláním též matematik a fyzik.

Leoš Nebor (1)

Leoš Nebor byl český fotograf. Začal fotografovat v roce 1945. V letech 1953–1958 byl fotografem ČTK. Roku 1959 spoluzakládal časopis Mladý svět, kde jako fotograf a vedoucí fotooddělení působil do roku 1968. Poté byl fotografem a zástupcem šéfredaktora časopisu Svět v obrazech, odkud byl přinucen odejít v roce 1969. Aby se uživil, dělal fotodokumentaci stavby plynovodu. Také se věnoval vlastní tvorbě – fotografoval Prahu, zejména Malou Stranu, portréty, podařilo se mu připravit tři knihy pro zahraničí. V Čechách vystavoval až v roce 1989 na výstavě Československé fotografie v Mánesu ke 150. výročí fotografie. Teprve po listopadu 1989 se mohl vrátit k fotoreportáži – fotografoval pro týdeník MY.

Louis Antoine de Bougainville (1)

Louis Antoine de Bougainville byl francouzský důstojník a mořeplavec, který jako první prozkoumal některé končiny Tichého oceánu. Louis pocházel z rodu vyšších úředníků a k námořnickému řemeslu se dostal až ve svých třiceti letech. Do té doby se s úspěchem věnoval nejrozmanitějším činnostem. Vystudoval práva a stal se skvělým obhájcem, jeho Pojednání o integrálním počtu mu vyneslo členství v londýnské Královské vědecké společnosti, intriky, souboje a galantní dobrodružství byly jeho živlem a za sedmileté války se vyznamenal jako důstojník v Kanadě při obraně Québeku. Vojenskou uniformu pak vyměnil za námořnickou a roku 1763 byl vyslán založit francouzskou kolonii na Malvínských ostrovech, která však musela být po dvou letech na nátlak Anglie a Španělska vyklizena. Předáním Malvín Španělům pověřilo ministerstvo námořnictví Bougainvilla. Ten se chopil příležitosti a přesvědčil krále Ludvíka XV., že by jeho mise měla pokračovat cestou kolem světa, která by opět pozvedla francouzskou prestiž a dala zapomenout na hořkost vojenských i diplomatických porážek. V prosinci 1766 se davy zvědavců loučily v brestském přístavu s Bougainvilleovými koráby – s pyšnou válečnou plachetnicí Boudeuse a s trojstěžníkem Etoile . Kromě oficiálního poslání královská instrukce kapitánovi ukládala prozkoumat moře i země mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a Východní Indií a zejména objevit bájnou Jižní zemi a nalézt v jižních mořích vhodné námořní základny. Předávání Malvínských ostrovů trvalo bezmála rok, a tak skutečné dobrodružství začalo teprve v prosinci 1767, kdy obě lodi vepluly do bouřlivého Magalhãesova průlivu a pak do vod Tichého oceánu. První pevnina se objevila na obzoru 21. března. Byla to skupina nízkých ostrůvků pokrytých chudou vegetací, které nazval Bougainville „Nebezpečnými“ . Počátkem dubna vyrostla v dálce z moře vysoká hora, dominující zelenavému...

Ján Gecsei (1)

Počítačový odborník, publikace z oboru.

Jaromír Páv (1)

Absolvent Pedagogického institutu v Ostravě, obor jazyk český – dějepis - hudební výchova , v letech 1963-1969 učitelská praxe na základních a středních školách. Vědecká aspirantura ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě v letech 1969-1979, v roce 1971 získal PhDr., v roce 1976 kandidátem věd na základě obhajoby vědecké práce „Národnostní problematika v Ostravské průmyslové oblasti na počátku 20. století “. Od roku 1979 působil jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty v Ostravě s odborným zaměřením na československé dějiny 19. a 20. století, v tomto oboru se také v roce 1988 habilitoval. Do roku 1997 přednášel na katedře historie Filosofické fakulty Ostravské univerzity , externě přednášel rovněž na katedře historie FF UP v Olomouci a katedře evropských studií a politologie tamtéž. Od roku 1998 do současnosti působí jako vedoucí katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity . Podílel se na řešení řady výzkumných úkolů a grantů GA ČR, MV ČR, MZV ČR. Vedle řady vystoupení na domácích i zahraničních konferencích se autorsky podílel na řadě studií i monografií a publikoval desítky studií a článků ve sbornících a v časopisech, je rovněž autorem několika skript a studijních textů odborně zaměřených na problematiku meziválečných československých dějin v kontextu s dějinami evropskými a světovými.

J. H Plumb (1)

Britský historik, nositel titulu Sir.

Alan Forman (1)

František Skovajsa (1)

Narozen 1883 v Uherském Hradišti. PhDr., středoškolský profesor, práce z oboru zeměpisu.

Ladislav Stojdl (1)

P. Ladislav Stojdl, poslední františkánský superior na Skalce. Narodil se v roce 1888 v Trhových Svinech Ludviku a Karolině, kteří se ještě psali Stoidl. Zemřel v roce 1969, ale místo se nám nepodařilo zjistit. V 18 letech vstoupil do františkánského řádu a než se stal superiorem na Skalce prošel několik klášterů . Na Skalce se mu nelíbila závislost kláštera na dobrodiní tehdejšího majitele zámku Theodoricha Kasta , a snažil se o ekonomickou nezávislost. Choval včely a prodával včelí produkty, zřídil hostinec a občerstvení pro turisty a pod. na vlastní koncesi. Vydal i turistickou brožuru o Skalce, aby podpořil turistický ruch. S baronem Kastem se dostal do sporu o přístupovou cestu na Skalku, který se řešil soudní cestou. Navíc prý vzbuzoval pohoršení svými projížďkami na oslu Mandě do okolí, kde konal přednášky s diapozitivy. Vyčítali mu například, že skaleckou studnu vyčistil tak důkladně, že tam nezbyla ani voda. Nebyl jim po vůli ani jeho chov včel a účast na včelařských „sletech“. Stojdl pak sám o sobě tvrdil, že je včelařský výzkumník a taková činnost není v rozporu s řádovými pravidly. Když pak byl ustanoven představeným v Dačicích, odpor vůči němu ještě vzrostl, protože františkánům bylo proti vůli, že choval krávu a hnojil kdejaký pozemek, aby měl píci a byl víc ve chlévě než v kostele. Lidé prý se mu kvůli tomu smějí s konstatováním, že „...když chtěl dělat pacholka, proč se dal vysvětit na kněze?“ Sečteno a podtrženo: jeho působení bylo ukončeno zbavením funkce, násilným odebráním krávy po matce, která byla prodána a tlakem na odchod z řádu. Nakonec v roce 1929 požádal o...

Moisej Kallinikovič Juskovec (1)

Běloruský akademik, doktor veterinárních věd, autor publikací z oboru veterinářství.

J Mócsy (1)

Mořic Remeš (1)

Narozen 21.7.1867 v Příboře na Moravě, zemřel 19.7.1959 v Dvorcích u Olomouce. MUDr., RNDr. h.c., lékař, geolog, paleontolog, přírodovědec. Práce v oborech, též beletrista, fejetonista a autor literárně historických článků.

Zdeněk Matyáš (1)

Narozen 8. 8. 1945 ve Vsetíně, zemřel asi 8. 4. 2001 ve Valašských Kloboukách. Akademický malíř, zaměřoval se na motivy z Valašska.