Všichni Autoři a témata

Nikolaj Semenovič Nikitin (1)

Iva Nedomlelová (1)

Vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oblasti mikroekonomie a makroekonomie.

Ulrich Gregor (1)

Německý filmový teoretik a kritik, producent.

Vivian Fuchs (1)

Sir Vivian Ernest Fuchs byl britský cestovatel, který jako první člověk projel napříč Antarktidou. Narodil se na ostrově Wight, jeho otec byl přistěhovalec z Německa. Vystudoval geologii na Univerzitě v Cambridgi, v roce 1929 se zúčastnil vědecké výpravy Jamese Wordieho do Grónska. Později cestoval po Africe, spolu s Louisem Leakeym zkoumal rokli Olduvai, s manželkou Joyce navštívil jezera Turkana a Rukwa. Za druhé světové války sloužil jako dobrovolník, zúčastnil se bitvy o Normandii a díky znalosti němčiny působil v okupační správě města Plön. Od roku 1947 byl zaměstnancem British Antarctic Survey a v letech 1958–1973 stál v jejím čele. Spolu s Edmundem Hillarym vedl transantarktickou expedici v rámci mezinárodního geofyzikálního roku, která od listopadu 1957 do března 1958 na vozidlech Tucker Sno-Cat podnikla 3473 kilometrů dlouhou cestu přes kontinent z Vahselovy zátoky přes jižní pól do Scottovy základny. Po návratu byl povýšen do rytířského slavu a v roce 1974 byl zvolen členem Královské společnosti. Spolu s Hillarym napsal knihu Napříč Antarktidou . Na jeho počest se uděluje od roku 1973 antarktickým výzkumníkům Fuchsova medaile.

Miloš Kašlík (2)

Společenský pracovník a publicista. Narozen 25. 11. 1894 , zemřel 2. 3. 1974 . Po absolvování valašskomeziříčského gymnázia se stal učitelem ústavu pro hluchoněmé a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Studoval i výtvarné umění u V. H. Brunnera v Praze a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu, byl předsedou muzejní společnosti. Zakládal valašské kroužky a externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal libreto k filmu Valašské tance. Vydal knihu Valaské povědačky, kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí.

Alena Prágerová (1)

Publikace z oboru matematiky.

Zoltán Bedrna (1)

Narozen 27.2.1933 ve Svidníku. Slovenský půdoznalec a agrochemik.

Siegfried Kapper (1)

Siegfried Kapper byl český a německý romantický básník, spisovatel, cestovatel a lékař. Narodil se jako Isaac Salomon Kapper v rodině židovského učitele, navštěvoval českou školu na Smíchově a od roku 1830 gymnázium na Malé Straně. V letech 1836-1839 studoval filosofii na Karlově univerzitě, zajímal se o českou literaturu a spřátelil se s mladými českými básníky, zejména s Karlem Sabinou a V. B. Nebeským. Hlásil se k české, německé i židovské totožnosti a snažil se smiřovat nacionální nepřátelství, což mu mnozí vytýkali. Po ročním pobytu jako domácí učitel v Rusku vystudoval v letech 1841-1847 medicinu ve Vídni a stal se lékařem v chorvatském Karlovaci. Roku 1843 vydal svoji prvotinu „České listy“, kterou však česká kritika odmítla. Roztrpčen odmítavými postoji českých vzdělanců , začal se zajímat o jihoslovanské jazyky a kulturu, hodně cestoval a psal většinou německy. Roku 1848 odejel do Vídně, kde působil jako novinář, a po porážce revoluce cestoval po Uhrách a Bosně a napsal několik cestopisů. Po cestách v Německu a v Itálii se roku 1854 vrátil do Čech, oženil se a působil jako lékař v Dobříši a od roku 1860 v Mladé Boleslavi. Po roce 1870 se přestěhoval do Prahy a publikoval také česky. Předválečný Spolek akademiků židů přijal jeho jméno a na jeho rodném domě zasadil pamětní desku. V německém prostředí měly Kapprovy spisy velký úspěch. Jeho živé cestopisy po Srbsku, Chorvatsku, Bosně, Bulharsku a Rumunsku spojují nadšení pro lidové kultury a poezii s ostrou pozorovací schopností etnografa. Řada jeho německých básní, inspirovaných českou a srbskou lidovou poezií, byla zhudebněna např. J. Brahmsem a zlidověla nejen v Německu.

František Kvapil (2)

František Kvapil byl český básník a překladatel, především z tehdejší moderní polské literatury. Studoval filosofii v Praze a později v Paříži, už za svých studentských let se intenzivně věnoval překládání i tvorbě vlastní poezie. V letech 1880–1883 pracoval jako profesor na gymnáziích a učitelských školách, poté se věnoval výhradně literární a překladatelské činnosti. Publikoval také řadu časopiseckých článků o slovanských literaturách. Jeho nejvýznamnějším dílem je mimo překlady z polštiny a podrobné studie o slovanských literaturách cyklus epických básní Zpěvy knížecí, v níž přepracovává v parnasistním stylu, napodobujícím především Victora Huga, ruské byliny. Dalším významným dílem je lyrická sbírka Zaváté stopy, vydal i několik dalších lyrických sbírek. Směrově příslušel k parnasismu. V původní poezii byl v mnohém pouhým epigonem Jaroslava Vrchlického, nicméně jako překladatel a literární vědec byl ve své době velmi oceňován. zdroj: wikipedie

Boleslav L Černý (1)

Narozen 11.7.1881 v Hradci Králové, zemřel 12.5.1930 v Pelechách u Domažlic. Učitel, prozaik a básník.

Janko Leskovar (1)

Chorvatský spisovatel.

Romuald Rudolf Perlík (2)

Romuald Rudolf Perlík byl premonstrát, archivář na Strahově a pedagog zabývající historií církevní hudby. V roce 1900 vstoupil k premonstrátům, na kněze vysvěcen roku 1905. V roce 1923 absolvoval Státní archivní školu a působil jako archivář a knihovník na premonstrátské kanonii na Strahově. Vědecky se zabýval starší církevní hudbou . Narodil se 11. března 1882 v Mýtě u Rokycan jako Rudolf Vendelín Perlík. Studoval na gymnasiu v Klatovech v letech 1893–1898 a poté na Vinohradech . Do řádu premonstrátu s řeholním jménem Romuald vstoupil 11. října 1900 a v něm složil slavné sliby v květnu 1905 o měsíc později svěcen na kněze. Následně působil v církevní správě, do roku 1911 studoval na filosofické fakultě. Za první světové války působil jako vojenský kaplan. Po válce se stal kantorem a archivářem na Strahově, dále si doplňoval vzdělání, účastnil se druhého běhu kursu Státní archivní školy a poté složil rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. s prací K dějinám hudby a zpěvu na Strahově až do první poloviny XVIII. století. Dne 10. července 1929 se habilitoval na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v oboru dějiny církevní hudby. Zemřel 26. května 1947 po delší nemoci, přičemž v té době probíhal proces o jeho jmenováním profesorem .

Jane Dahle (1)

Autorka knihy o UFO.

Karel Zima (1)

Karel Zima je český herec v současnosti na volné noze. Jeho jediné angažmá bylo v divadle Drak v Hradci Králové. V současnosti hraje ve filmech, televizních seriálech a také v zahraničních reklamách. Je členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí. Jeho otec se jmenuje Karel, maminka Marcela a pochází ze Slovenska. Má sestru Mariku. V Liberci chodil do základní školy v Barvířské ulici, kde zpíval v dětském sboru Ještědská nota. V lidové škole umění navštěvoval hodiny klavíru, trombónu a liturgicky dramatický kroužek. V Liberci byl také členem Stanice mladých reportérů při Českém rozhlasu, odkud pravidelně už jako dítě přispíval reportážemi a rozhlasovými rozhovory. Poté vystudoval herectví na Státní konzervatoři v Praze. Už při studiu na konzervatoři hostoval v Divadle v Řeznické ulici, v Otevřené Divadelní Společnosti a v divadelní skupině Just, poté v divadle v Kladně a Mladé Boleslavi. V roce 1994 se oženil se slovenskou herečkou Magdalenou Matejkovou. Od roku 1995 byl i s manželkou pět let v angažmá v Divadle Drak v Hradci Králové, v roce 1999 se společně s manželkou přestěhoval zpět do Prahy, kde je od té doby na volné noze. Spolupracoval mimo jiné s Divadlem AHA!, Divadlem Na blízko, Divadlem Bratří Formanů, Divadlem Na Prádle, Komorní scénou divadla Pod Palmovkou a dodnes také s Divadlem v Dlouhé. Od roku 2008 je předsedou O.S. Divadlo Pro malý, které do roku 2013 sídlilo v divadle Gong. Počátkem roku 2014 zaniklo jako o.s. a jeho činnost pokračuje pod názvem Divadlo z praku. V tomto divadle hraje ve většině představení, současně k nim píše scénáře. Téměř 20 let se průběžně objevuje v televizi a ve filmu v menších i větších rolích různého charakteru. V roce 2001 také účinkoval v muzikálu Evangélium podle Beatles. V minulosti spolupracoval na mnoha zahraničních projektech a pravidelně hraje ve filmech českých i zahraničních studentů, filmových škol . Rolí,...

Vilém Velet (1)

Narozen 23.3.1879 v Kolíně, zemřel 24.4.1948 tamtéž. JUDr., beletrista.

Benjamin Chmelař (1)

Promoval na pražské LF v r. 1903, lékař v Plzni, Českých Budějovicích, později majitel sanatoria v Křinci u Nymburka. V mládí psal satirické verše do časopisů, později popularizoval astronomii, byl zakládajícím členem České astronomické společnosti.

Gary Gianni (1)

Narozen v americkém městě Chicago. Vystudoval tamní Akademii výtvarných umění. Je karikaturisty, malíř a spisovatel. Osm let spolupracoval na tvorbě příběhů "Princ Valiant". V roce 1997 získal cenu Eisner za spolupráci s Archiem Goodwinem, kdy pro DC komiks vytvořili příběh nazvaný "Batman: Black & White" .

Lou-Ann Cloidt (1)

Práce z oboru kynologie.

Ben Schott (1)

Ben Schott se narodil v severním Londýně dne 26. 5. 1974 jako syn neurologa a zdravotní sestry. Má jednoho bratra, který se stal neurologem stejně jako jejich otec. Ben chodil na Universitu College School Hampstead. Dále také navštěvoval Gonville a Caius College v Cambridge, kde studoval sociální vědy a politologii. Právě zde se začal naplno věnovat fotografování jako fotograf studentských novin Varsity. Na universitě hrál hokej, kriket a kroket. Byl také členem rady stravovacích společností stejně jako tajemníkem Shakespearovské společnosti. Po absolvování Cambridge dostal Schott práci v reklamní agentuře London J. Walter Thompson, avšak po pouhých čtyřech měsících rezignoval a stal se nezávislým fotografem. Píše také sloupky do novin The Daily Telegraph, The New York Times, The Times.

Milan Daněk (1)

Milan Daněk je český cestovatel, tremp a nadšený běžec dlouhých tratí. Ze svých expedic do divoké přírody a za lidmi, kteří v ní žijí, si přiváží nejen cenné zážitky, ale také množství filmového materiálu, z nějž pak vznikají podnětné, cenami mnohokrát vyznamenané dokumenty. Jeho kniha Ti, kteří utíkají pěšky vznikla jako „česká odpověď“ na otázky vyplývající z knihy Zrozeni k běhu, jež vzbudila zájem o tajemný kmen zázračných běžců Tarahumara i techniky minimalistického běhu.

E. R Slingenberg-Hoogeveen (1)

Francis Newton (1)

Britský levicově orientovaný profesor ekonomické a sociální historie a politologie, též autor monografie o podstatě a historii džezu.

Jindřich Mottl (1)

Narozen 1924 v Praze. Odborník a pedagog v oblasti gastronomie a restauratérství, autor prací z oboru.Také autor publikace o šumavských obcích.

Rudolf Kurel (1)

Známý maskér Rudolf Kurel, který byl léta v Národním divadle, autor několika knih o technice divadelní masky.

Adolf Kříž (2)

Grafik, autor publikace kresleného humoru.

Anna Maria Jokl (1)

Rakouská psychoanalytička, novinářka, spisovatelka a překladatelka.

Václav Žilka (1)

Václav Žilka byl český flétnista a pedagog, otec herečky Veroniky Žilkové, provdané Stropnické. Veřejnosti byl známý díky dlouholetému vedení zábavné školy hrou nazvané Dřevěná píšťalka. Hrál na zobcovou flétnu a vyučoval dechovou gymnastiku pro léčbu astmatu hraním na dechové nástroje v projektu Léčivá píšťalka. V roce 1961 nahrál na flétnu znělku rozhlasového pořadu pro děti Hajaja. Tvrdil, že pomocí hry na dechový nástroj se zlepšuje zdraví a sebevědomí. Konkrétně hra na zobcovou flétnu, která pomáhá astmatikům a alergikům. Toto učení převzal od amerického lékaře, doktora Markse Meyerse a jako jediný to zdokumentoval ve své knize Veselé pískání – zdravé dýchání. V roce 1994 obdržel od Nadace Život umělce cenu SENIOR PRIX za celoživotní uměleckou činnost . Zemřel v Praze a je pohřben v Úněticích.

Åsa Schwarz (1)

Švédská spisovatelka Asa Schwarz se narodila roku 1973 ve Stockholmu. S manželem Mikaelem Ahlinem a dcerou Fanny žije ve městě Stuvsta na jih od Stockholmu. Věnuje se psaní knih a je konzultantkou v oblasti bezpečnosti IT. Ráda čte a poslouchá rockovou hudbu, s potěšením také lyžuje a objevuje svět. Je autorkou pěti knih. Sama říká, že její díla představují směs krimi, hororu a mystiky. Román Nefilim zaujal čtenáře v mnoha zemích světa.

James Jr. Kimmel (1)

Michal Zdobinský (2)

Autor publikací o vojenské technice.

Jason King (1)

Jason King je uměleckým ředitelem oddělení hudebních nahrávek Clivea Davise na Tischově umělecké škole při newyorské univerzitě. Jeho články o hudbě se objevily mimo jiné také v časopisech Vibe, Village Voice a Blender .

Bedřich Hamák (1)

Publicista, autor fortifikační literatury. Autor publikací o pohraničním opevnění.

Jan Slavíček (1)

Narozen 22. 1. 1900 v Praze, zemřel 5. 4. 1970 v Praze. Malíř.

Antonín Chittussi (6)

Antonín Chittussi byl český krajinář 19. století, žák J. M. Trenkwalda a Jana Swertse, nástupce Adolfa Kosárka a předchůdce Antonína Slavíčka. Je považován za jednoho z nejslavnějších českých malířů 19. století. Narodil se v česko-italské rodině, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, uměleckých školách v Mnichově a ve Vídni. Byl blízkým přítelem české malířky Zdenky Braunerové. Narodil se jako nejstarší syn z pěti sourozenců . Jeho otec Jan byl jedním ze čtyř dětí Johanna Chittussyho, dědečka Antonína Chittussiho, kupce z Ferrary, města na severu Itálie, který přišel za napoleonských válek do Čech. Oženil se tu s rodačkou z Labské Týnice Kristinou Jeřábkovou a jeho novým bydlištěm se stalo městečko Ronov nad Doubravou pod Železnými horami na okraji Vysočiny. Postavil si tam dům a usadil se. Po smrti Johanna Chittussyho se jeho syn Jan, malířův otec, ujal obchodu. Byl to vzdělaný muž, který se projevoval vždy jako český vlastenec. V r. 1860 byl zvolen ronovským starostou . Oženil se s Pavlínou Fialovou, dcerou hostinského z Rohozné. Jako první se jim narodil syn Antonín Chittussi. Jakožto jediný syn ze čtyř žijících sourozenců byl pokládán za rodového nástupce v obchodě. U Antonína se ale od mládí projevovalo výtvarné nadání, které mohl rozvíjet při studiu reálného gymnázia v Čáslavi a v Kutné Hoře, kde ho učil kreslení František Bohumír Zvěřina, absolvent krajinářské školy na pražské Akademii. V osmnácti letech odjel Antonín Chittussi do Prahy, kde začal původně studovat na technice . Za dva roky ale vstoupil na pražskou Akademii výtvarných umění , kde v té době též studovali Mikoláš Aleš, Jakub Schikaneder, Josef Tulka, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek. Akademie mu však svou úrovní nevyhovovala a proto ji opustil a st...

Aleksandr Vasil'jevič Mišulin (1)

Historik. Autor publikací z oboru starověkých dějin.

Josef Linda (1)

Josef Linda byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského. Studoval na gymnáziu a později filozofii na univerzitě v Plzni. Dne 15. května 1809 neúspěšně žádal, jako žák druhé humanitní třídy na gymnáziu, o stipendium magistrát města Blovice. V roce 1812 odešel do Prahy, kde ukončil studium filozofie a vystudoval také práva . V roce 1816 Linda údajně našel rukopis zvaný Píseň vyšehradská, první text, kterého se týká známý spor o Rukopisy. Linda byl spolubydlící Václava Hanky a rukopis měl najít v deskách knihy nájemníků, kterou používal jako podložku pod nohy. Hanka je považován za hlavního původce Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a Linda je považován za spoluautora. Přímé důkazy o jeho autorství však nejsou a Linda sám se k němu nikdy nevyjádřil. V roce 1818 začal spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových a od roku 1820 redigoval Vlastenecký Zvěstovatel. Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně . Této funkce se vzdal roku 1825, aby se mohl plně věnovat novinám. Zemřel v roce 1834 ve věku 44 let na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.

Aleksej Archipovič Leonov (1)

Ruský vojenský letec a kosmonaut. První člověk, který vstoupil do otevřeného kosmického prostoru.

Karol Kahoun (1)

Slovenský historik umenia a pamiatkar. Po štúdiu dejín umenia a národopisu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave pôsobil 1954 – 95 na UK v Bratislave a 1995 – 2010 na Trnavskej univerzite v Trnave, prednášal aj na Vysokej škole muzických umení v Bratislave. Venoval sa vedeckovýskumnej práci, ako aj galerijnej, muzeálnej, pamiatkarskej a publicistickej činnosti, pričom sa orientoval najmä na staršie dejiny slovenskej architektúry a slovenské sochárstvo 20. stor. Popredný odborník najmä v oblasti výskumu a interpretácie gotickej architektúry na Slovensku. Autor monografických a syntetických knižných publikácií o slovenskej gotike a slovenskom sochárstve, v ktorých venoval pozornosť najmä špecifikám slovenského umeleckohistorického a kultúrneho dedičstva, napr. Neskorogotická architektúra na Slovensku a stavitelia východného okruhu , Ladislav Snopek , Klára Patakiová , Bratislavská primátorská reťaz: dejiny a prítomnosť mesta , Vojtech Löffler , Tibor Bartfay a Gotická sakrálna architektúra Slovenska . R. 1995 – 2005 predseda Umeleckohistorickej spoločnosti Slovenska pri SAV. Od polovice 60. rokov 20. stor. člen a neskôr aj podpredseda Medzinárodnej organizácie výtvarných kritikov AICA pri UNESCO . Nositeľ viacerých významných ocenení, napr. Radu Ľ. Štúra II. triedy .

Bohumila Dubňanská (1)

Bohumila Brabcová-Gallerová křtěná Bohumila Růžena byla moravská spisovatelka píšící i slováckým nářečím a dramatička . Rodiče Bohumily byli Vincenc Galler , horní úředník z Dubňan a Bohumila Gallerová-Pletichová z Příbrami. Měla sedm sourozenců: Kamilu Gleichovou-Gallerovou , Ing. Karla Gallera , Ing Gustava Gallera , Marii Gallerovou , Annu Levou-Gallerovou , Vincence Gallera a Arnošta Gallera. Bohumila Gallerová se provdala za Jana Brabce a měla s ním tři dcery Bohumilu Brabcovou, Ludmilu Brabcovou a Jarmilu Brabcovou. Bohumila Brabcová otiskla své první literární práce v roce 1912 v časopisu Lada. Fejetony a články přispívala do příloh Národní politiky, Národních listů, Světozoru, Zlaté Prahy aj. Dějištěm jejích románů z hornického prostředí a venkovského života se stalo Moravské Slovácko. Po smrti manžela v roce 1942 se odstěhovala do Olešné u Rakovníka. Po válce se vrátila do Prahy. Žůrková, Jana: Bohumila Brabcová-Dubňanská ; monografie o životě a díle regionální spisovatelky. Diplomová práce: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Filosofická fakulta, 1974

Leslie Meier (1)

Americká spisovatelka a novinářka, autoka detektivních románů.

Jaroslav Žila (1)

Narozen v Ostravě. Učí na ZvŠ v Ostravě. Vydal: Drápy kamenů , texty opatřil fotografie Viktora Koláře v knize Ostrava - obležené město , Nejstarší žena vsi , Tereza a jiné texty .

Adam Spencer (1)

Adam Barrington Spencer je australský rozhlasový moderátor, bavič a mediální osobnost. Vyrůstal v Hunters Hill a Gladesville oblasti Sydney. Narodil se bez zdvihače pravého horního víčka, což je okohybný sval, ale později přijal transplantaci od zemřelého motocyklisty, jeho vidění je tedy normální. V roce 2004 se rozhodl odejít z mediální kariéry kvůli své těhotné přítelkyni Mel. Chtěl se stát tátou na plný úvazek. Po dvou letech se 28. ledna vzali a Adam představil novou rozhlasovou show Breakfast. Adam navštěvoval St Aloysius 'College v Sydney a byl jejím více-kapitánem. Absolvoval Univerzitu v Sydney, v roce 1991 promoval s vyznamenáním v matematice. Od prosince 2001 působí jako člen univerzitního senátu. Spencer také trénuje ženský fotbalový tým druhého stupně na Univerzitě v Sydney a je vášnivým fotbalovým fanouškem. Adam Spencer podporuje práce dobročinných organizací jako Redkite, The Fred Hollows Foundation, Unifem a Kids For Life.

Andrij Melnikow (3)

Polský ilustrátor dětských knih.

František Doubrava (1)

Narozen 5. 5. 1861 v Žamberku, zemřel 19. 4. 1941 v Praze. ThDr., katolický kněz,maltézský rytíř,pedagog, prozaik,náboženská literatura, překlad z angličtiny. Dne 5. 1. 1887 složil slavné sliby a 5. 7. 1887 vysvěcen na kněze. Kněz řádu maltézských rytířů. Roku 1906 přestoupil k protestantismu. Profesorem zeměpisu na vojenském ústavu v Drážďanech.

Mathieu Dreyfus (1)

Byl alsaský židovský průmyslník a starší bratr Alfreda Dreyfuse.

Fráňa Francl (1)

Narozen 12.6.1896 v Praze, zemřel 13.3.1952. Úředník, herec, režisér, libretista, prozaik, dramatik.

Philipp Bouhler (1)

Philipp Bouhler byl vedoucím úředníkem nacistické strany , který byl jak Reichsleiter a vedoucí Kanceláře Führer NSDAP . . On byl také SS-Obergruppenführer v Allgemeine SS , který byl zodpovědný za nacistické Aktion T4 programu eutanazie, který zabil více než 70.000 postižených dospělých a dětí v nacistickém Německu . Bouhler byl zajat v květnu 1945 americkým vojskem, ale spáchal sebevraždu krátce po jeho zatčení v Rakousku.

Olga Růžičková (1)

Pedagogické práce z oboru chemie a čtení.

Nikolaj Michajlovič Verzilin (1)

Nikolaj Michajlovič Verzilin botanik, doktor pedagogických věd, profesor, člen korespondent sovětské Akademie pedagogických věd a spisovatel. Nikolaj Michajlovič Verzilin se narodil r. 1903 v malé vsi Safronovka, v Kurské oblasti nedaleko dnešních hranic Ruska s Ukrajinou. V roce 1919, když mu bylo pouhých 16 let, začal působit jako učitel základní školy v městečku Malaja Višera, na trati Moskva–Petrohrad v Novgorodské oblasti. Přitom ale dál pokračoval při ve svém vzdělávání. Roce 1928 dokončil studium na Leningradském zemědělském institutu a dál pokračoval ve studiu na Leningradském státním pedagogickém institutu. V následujícím roce 1929 publikoval svůj první článek, který měl za cíl přitáhnout zájem čtenářů ke studiu botaniky. Na škole kde učil zřídil výzkumnou laboratoř a pokusná políčka – koutky divoké přírody – kde mohli žáci prakticky využívat znalosti nabyté v hodinách botaniky a zoologie. Pro potřeby výuky také začal psát své první knihy, ve kterých shrnul svoje zkušenosti s výukou botaniky. Byly určeny především pedagogům: Napsal také učebnici botaniky pro žáky pátých a šestých tříd rusky Уроки ботаники в пятом классе , jejíž novum proti všem předchozím učebnicím bylo především ve spojení vědecké stránky učiva s jeho praktickou aplikací využitelnou v zemědělství. Roku 1932 získal doktorát a stal se vědeckým pracovníkem na pedagogických věd. Od r. 1952 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. R. 1955 byl zvolen za člena Akademie pedagogických věd SSSR a od r. 1967 působil jako profesor konzultant na Leningradském pedagogickém institutu O. Herzena. Nikolaj Verzilin byl rovněž talentovaným spisovatelem knih pro mládež, ve kterých populární formou aplikoval své botanické znalosti. Debutoval během druhé světové války r. ...

Bill Hybels (1)

Americký teolog, pastor, zakladatel Willow Creek Community Church .

Bohumír Čermák (1)

Bohumír František Antonín Čermák byl český architekt a uměleckoprůmyslový návrhář. Narodil se v Moravském Krumlově, rodiče se ale později přestěhovali do Brna, kde absolvoval německou reálku a architekturu na Německé vyšší státní průmyslové škole. Následně odešel do Vídně, kde pracoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno , a zároveň studoval na Vysoké škole technické a Akademii výtvarných umění. Poté se vrátil do Brna, v roce 1909 se oženil a několik let působil u Josefa Nebehostenyho, aby se po složení stavitelských zkoušek roku 1910 osamostatnil. Měl zde vlastní projekční kancelář a založil také Uměleckořemeslné dílny , obdobu Wiener Werkstätte, které však za hospodářské krize na počátku 30. let musel uzavřít. Byl členem Společenstva stavitelů v Brně, kromě projektování staveb se ale věnoval také interiérům, zahradám a uměleckoprůmyslovým předmětům. Zajímavostí je, že až do roku 1918 se hlásil k německé národnost a používal proto i německou variantu svého jména . Oženil se s Markétou, roz. Fornerovou, se kterou měl dcery Traute a Liselotte . Základním rysem Čermákovy architektury byla účelnost a krásná forma. Zpočátku tvořil v duchu monumentální architektury, nejvýznamnějšími stavbami tohoto období jsou Úrazová dělnická pojišťovna v Brně a správní budova brněnské Zbrojovky . Později byl značně ovlivněn konstruktivismem, používal kov, beton a sklo. V tomto stylu vyprojektoval např. Pavilon výstavních trhů na brněnském výstavišti včetně vyhlídkové věže. Zejména ve třicátých letech se věnoval obchodním domům, jako ředitel Technické a instalační ústředny společnosti ASO pro ni postavil ve funkcionalistickém stylu většinu jejích staveb. Konkrétně realizoval její administrativní budovu v Olomouci a obchodní domy ASO např. v Ostravě, Košicích, Praze, Š...

Vladimír Matvejevič Polynin (1)

Sovětský biolog, zabývající se genetikou.

Jindřiška Janečková (1)

Divadelní hry, próza.

Jaroslav Picka (1)

Jaroslav Picka - publicista, cestovatel a fotograf je znám především jako entomolog, na svých cestách tedy sbírá brouky a jiný hmyz. Je zakladatelem mezinárodního entomologického časopisu Folia Heyrovskyana. V tomto oboru publikoval desítky vědeckých prací v mezinárodních časopisech od Madridu po Tokio. Popsal v nich několik nových druhů brouků. Napsal také celou řadu populárně naučných článků o hmyzu a rovněž historické studie o počátcích entomologického bádání v Čechách. V roce 1993 vydal Seznam brouků Československa. Jako entomolog navštívil celou řadu zemí - od severní Afriky přes Středomoří, Kavkaz, střední Asii, Srí Lanku až po Vietnam, který se stal jeho celoživotní láskou a často se sem vrací.

Odysseus Elytis (1)

Řecký básník.

Brian Delf (11)

Britský výtvarník a ilustrátor. Pracovník uměleckého studia zaměřený na reklamy a komerční publikace.

Václav Ambrož (1)

Narozen 23.9.1892 v Českých Budějovicích, zemřel 29.4.1979 v Českých Budějovicích. Pedagog. Historické práce, beletrie.

Mick O'Hare (2)

Mick O'Hare je britský editor a spisovatel, který se pohybuje mezi Velkou Británií a Spojenými státy. V současnosti dělá editora pro New Scientist, jeden z předních bristkých týdeníků o vědě, mimo jiné se ve sloupku "The last word" zabývá otázkami a odpověďmi. Sestavil profil knihy "Does Anything Eat Wasps?", která se výborně prodávala, a následně "Why Don’t Penguins’ Feet Freeze? " a "Do Polar Bears Get Lonely? ". Mick se přidal k New Scientist v roce 1992, poté co dělal editora v magazínu Autosport. Přiležitostně pracuje jako pisatel rugbyové ligy a také edituje knihy o sportu. Má rovněž titul z geologie.

Jiří Čunát (2)

Vystudoval Katolickou teologickou fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogickou fakultu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Navštěvoval přednášky Michaela Marsche, Anselma Gruna a Christopha Schönborna. Učil na Základní škole ve Velkém Šenově, na Zvláštní škole v České Kamenici, v letech 1998 – 2001 byl ředitelem Školy v přírodě v Horním Prysku. V letech 2004 – 2012 je ředitelem Biskupského gymnázia Varnsdorf. Jako trvalý jáhen je inkardinován v Litoměřické diecézi. Vydal několik knih, pravidelně publikuje v tisku, vystupuje v rozhlasových pořadech. Režisér Milan Kučera o něm natočil filmový dokument „Správce farnosti“. Je spoluzakladatelem Akademie příslibu , podnětného prostředí pro mládež a Schrödingerova institutu – střediska volného času pro Šluknovský výběžek , který má pomoci řešit sociální znevýhodnění regionu. O nových metodách výuky přednášel na mnoha místech v české republice i v zahraničí . Byl autorem, spoluautorem a v některých případech realizoval projektovou výuku při letních táborech i v běžné výuce. Největší množství projektů Jiřího Čunáta je spojeno s Biskupským gymnáziem Varnsdorf a Lužickosrbským gymnáziem v Budyšíně. Většina projektů je zaměřena environmentálně a prožitkově s důrazem na základní lidské hodnoty života a křesťanské kořeny naší kultury. Projekt „Krajina za školou, co lužické domy vyprávěly“, který vedl Mgr. František Paulus a na kterém se aktivně spolupodílel byl v roce 2008 na Novoměstské radnice v Praze oceněn jako nejlepší projekt České republiky. Spielbergov...

Milada Nedvědová (1)

Narozena 17.12.1927 v Bělehradě , zemřela 23.4.2001 v Praze. Literární teoretička, redaktorka, překladatelka ze srbochorvatštiny.