Všichni Autoři a témata

František Lukáš (1)

Narozen 9.3.1873 v Řisutech u Slaného, zemřel 22.4.1925 v Praze. Ředitel hospodářské školy, propagátor ovocnářství. Práce v oboru.

Tom Cooper (1)

Tom Cooper se narodil ve Fort Lauderdale na Floridě. V současné době žije v New Orleans. Jeho krátké příběhy se objevily v časopisech Oxford American, Mid-American Review, Gulf Coast v mnoha dalších. Nakladatelství Ramdon House/Crown vydalo jeho první novelu "Lapkové" v roce 2015. Nyní pracuje na více nových projektech, včetně televizních scénářů a novel.

Wolfgang Feil (1)

Německý biolog, vědec, Dr.; aktivní sportovec, zabývá se otázkami zdravého životního stylu.

Thomas Wessinghage (1)

Thomas Wessinghage je bývalý západoněmecký atlet, čtyřnásobný halový mistr Evropy v běhu na 1500 metrů a mistr Evropy v běhu na 5000 metrů. 17. srpna 1977 v Kolíně nad Rýnem byl členem štafety na 4 × 1500 metrů, která časem 14:38,8 vytvořila nový světový rekord. Na rekordu se dále podíleli Harald Hudak, Michael Lederer a Karl Fleschen. Rekord překonalo až 4. září 2009 keňské kvarteto ve složení William Biwott Tanui, Gideon Gathimba, Geoffrey Kipkoech Rono a Augustine Kiprono Choge, které zaběhlo v Bruselu čas 14:36,23.

Andrea Reichenauer-Feil (1)

Německá autorka publikací v oboru životní styl.

Antonín Brzek (2)

Narozen 23.10.1938 v Hradci Králové. MUDr., psychiatr a sexuolog .

Johanna Posset (1)

Překladatelka a tlumočnice z češtiny do němčiny. Studovala bohemistiku a lingvistiku v Vídni a Praze. Autorka diplomové práce o českých samizdatových periodikách.

Charlotte Labouche (1)

Sexuoložka. Žije v New Yorku, Tokiu a jižní Francii.

Howard Simon (1)

Americký lékař, spisovatel.

Jiří Moldřík (1)

Narozen 26. 12. 1945 v Šumbarku , zemřel 15. 6. 2009 v Havířově. Malíř, grafik a ilustrátor.

Linda Varner (2)

Americká spisovatelka.

Emanuel Schikaneder (2)

Emanuel Schikaneder, vlastním jménem Johann Joseph Schickeneder, byl rakouský divadelní herec, pěvec, režisér a básník. Roku 1773 se Schikaneder stal členem kočující divadelní společnosti. Jeho divadlo přijelo roku 1780 do Salzburgu, kde se poprvé setkal s Leopoldem Mozartem i jeho synem Wolfgangem. V roce 1777 si Schikaneder vzal Eleonoru Arthovou. V roce 1785 hrál u Kärntnertorského divadla a současně u tehdejšího císařského divadla. Císař Josef II. Schikanederovi později zakázal hrát v Kärntnertoru, a roku 1787 tak odjel do Řezna. Roku 1789 se opět vrátil. Roku 1791 hrál v opeře Kouzelná flétna s hudbou od Mozarta. Schikaneder tam sehrál ptáčníka Papagena. Roku 1801 bylo jeho divadlo zavřeno a Schikaneder začal působit v Divadle na Vídeňce. Tam účinkoval v opeře Alexandr. Schikaneder sázel při představeních na nákladnou výpravu a efekty. Schikaneder působil v divadle až do roku 1804. Poté působil v Brně a Steyru. Během napoleonských válek postupně zkrachoval a dožil ve Vídni. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emanuel Schikaneder na německé Wikipedii.

Otto Herber (1)

Narozen 11. 3. 1924 v Praze, zemřel 25. 4. 1994 tamtéž. Praktický lékař a sexuolog. Numismatik, sběratel medailí.

Josef Jančár (1)

Narozen 16. 6. 1931 v Těšově u Uherského Brodu. PhDr., ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti, národopisný pracovník. Významně se podílí na projektu Nositel tradice lidového řemesla, který je českou obdobou světového programu UNESCO nesoucího název Žijící lidské poklady. Držitel Ceny ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2008.

Lubomír Balcar (1)

Lubomír Balcar byl českobratrský duchovní, publicista a spisovatel. Od roku 1939 až do své smrti působil jako farář českobratrského sboru v Praze–Strašnicích. Za 2. světové války redigoval Kostnické jiskry, v 60. letech připravil šest ročníků Evangelického kalendáře. Velké úsilí věnoval přípravě sborníku Církev v proměnách času . Psal básně, povídky a písňové texty, adresované většinou dětskému čtenáři. Je rovněž autorem rozhlasových kázání.

Jaroslav Vřeskovický (1)

Jaroslav František Urban byl český spisovatel a pedagog. Publikoval pod pseudonymem Jaroslav Vřeskovický. Urban se narodil do rodiny učitele, který udržoval styky s kulturně činnými osobnostmi. Byl tedy už od dětství formován v oblasti literatury. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na měšťanské škole v Přešticích. V té době se již soukromě připravoval na studium na učitelském ústavu v Plzni, které začal v roce 1904 a ukončil roku 1908. Pedagogickou kariéru zahájil na obecné chlapecké škole řádu piaristů v Nepomuku, později učil ve Kbelu, v rodných Vřeskovicích, na měšťance v Dobřanech, v Trnovanech u Teplic. V letech 1913–1914 absolvoval celoroční kurz pro učitele měšťanských škol v Jičíně. Po návratu byl uznán schopným vojenské služby a v roce 1915 se účastnil bojů 1. světové války. Oženil se 15. května 1918 s Annou Jiskrovou z Nepomuku. Roku 1919 získal místo na měšťanské škole v Teplicích a v roce 1928 byl jmenován ředitelem české měšťanské škole v Kadani. Po zabrání pohraničí v roce 1938 odešel do Plzně, kde působil ve stejné funkci. Jako učitel pracoval až do roku 1950. Pro účast na protestech proti měnové reformě v roce 1953 byl donucen z Plzně odejít. Odstěhoval se do Nepomuku, kde se věnoval pečlivému vedení městské kroniky. Zde také zemřel. Urbanova literární tvorba započala už během studií. Je tematicky i žánrově velmi rozmanitá. Psal povídky, vlastivědné i životopisné práce, črty, studie, knihy pro děti a mládež, výchovné prózy, spisy pro školní potřeby, sbíral a upravoval pověsti, psal i recenze dětské literatury. Věnoval se i dobovým problémům, pořádal sborníky, vydával populárně naučná díla a turistické průvodce. Přispíval do řady periodik – Český den, Český lid, Jihočeské ohlasy, Klas, Lidové noviny, almanach Kniha mladých, Malý čtenář, Naše zprávy, Nové ilustrované listy, Nový obzor, Samostatnost, Šumavské proudy, Tribuna, Vesna, Ženské listy. V letech 1927 až 192...

Rudolf von Tobel (1)

Švýcarský muzikolog a violoncellista.

Vladimír Chlad (1)

Autor publikací z oboru automobilismu.

Zdeněk Lněnička (1)

Práce v oboru automobilismu.

Kateřina Lefflerová (1)

Narozena 19.4. 1952 v Praze. MUDr., kardioložka, odborné práce z oboru.

Sergej Sergejevič Prokof'jev (1)

Ruský hudební skladatel. Autor "Romeo a Julie".

Marie Lekešová (1)

Marie Lekešová se narodila dne 19.5.1935 v Hluku. Její otec Jan Hájek a matka Anna ji vedli ke skromnosti, k práci a úctě k Bohu. S její výchovou jim často pomáhala i babička Marie Hájková, pracovitá, čistotná a velmi zbožná žena, která byla v Hluku známá také jako výborná kuchařka. Babička říkala své vnučce „Marinko“. Protože to byla její první vnučka, bývala u babičky často a velmi ráda, protože ji babička pověřovala drobnými úkoly již v ranném věku. Příprava brambor a zeleniny pro vaření byly její první kuchařské práce. Ve svých 5 letech stála u sporáku a měla už také dovoleno míchat vařečkou omáčky nebo dokonce zásmažku. U babičky tak získala své první návyky k poctivé kuchařské práci a k dodržování čistoty. Jako mladá kuchařka pracovala několik let v závodní jídelně závodu AUTOPAL - Hluk. Od r. 1977 vařila 8 let v moderní školní jídelně na Náměstí svornosti v Brně, kde se připravovalo 1800 jídel pro 3 brněnské školy. Zúčastnila se také soutěže školních jídelen města Brna o nejlepší kvalitu vařených jídel a získala pro svoji školní kuchyni první místo. V této školní jídelně byla její práce vysoce hodnocena. Po odchodu jejího manžela do důchodu a po trvalém návratu do Hluku vařila ještě 8 let v závodní kuchyni Státního statku Nový dvůr-Kunovice. Během dlouholeté praxe vařila také na stovkách různých slavnostních hostin při křtinách, svatbách, oslavách narozenin či u příležitosti vzácných návštěv města Hluk, často s vysokým počtem hostů. Její jídla ochutnali nejen členové pěveckých sborů „Dvořák“ a „Moravan“, ale i mnozí knězové, arcibiskup olomoucký i vrcholní politici ČR. Byla také „duší“ několika ukázek a ochutnávek „starých a již opomíjených“ místních jídel. Napekla také tisíce „hluckých vdolečků“, trubiček, dortů a jiných dobrot. Ráda propaguje dříve vařené druhy jídel a doporučuje přitom využívat potraviny z vlastních zdrojů. Je totiž přesvědčena, že dřívější druhy jídel bývaly velmi dobře tepelně zpracovávané a potraviny z vlastních zdrojů jsou také zdra...

Karel Fojtík (1)

Ing. Karel Fojtík je dlouholetý tajemník Rady Církve bratrské, člen Správní rady Diakonie Církve bratrské a člen Stavebního odboru při Radě Církve bratrské. V mládí byl formálním katolíkem. Po sametové revoluci působil nějakou dobu jako tajemník ostravského magistrátu. Je ženatý a má dvě dospělé dcery.

Alexander Rehák (2)

Prof. MUDr. Alexander Rehák, DrSc. Popredný odborník svetového významu. Šaňo, ako ho priatelia familiárne oslovujú je však nielen špecialistom vo svojom fachu, ale aj talentovaným fotografom. Tejto svojej záľube venoval svoj voľný čas aj na potulkách svetom. Narodil sa 1. 2. 1918 a základnú i strednú školu vyštudoval v Skalici. Vysokoškolské štúdium medicíny ukončil na lekárskej fakulte UK v Bratislave. Po krátkej lekárskej praxi bol povolaný do vojenskej služby. Zúčastnil sa v domácom i zahraničnom odboji ako šéflekár 2. paradesantnej brigády v Karpatsko-duklianskej operácii a SNP. Po skončení druhej svetovej vojny pôsobil ako asistent na Klinike kožných chorôb v Bratislave. Habilitoval na docenta v roku 1958, od roku 1962 je riadnym profesorom dermatovenerológie a v tom istom roku obhájil na Karlovej univerzite v Prahe i doktorskú dizertačnú prácu. Je zakladateľom histopatológie kožných chorôb na Slovensku a jeho vedeckovýskumná činnosť bola zameraná najmä na nádory. Spolu s doc. J. Drgoncom patrí i medzi zakladateľov pediatrickej dermatológie na Slovensku a bol tiež prvým prednostom oddelenia a neskôr kliniky pre detské kožné choroby v Bratislave. Štyri roky pôsobil ako profesor lekárskej fakulty v meste Mosul v Iraku a potom sedem rokov ako profesor konzultant na oddelení pre kožné choroby v Kuvajte s úlohou pripraviť výučbu predmetu na novovzniknutej fakulte, kde neskôr tento odbor aj prednášal. Posledný rok svojho pobytu v Kuvajte pôsobil ako poradca tamojšieho ministra zdravotníctva. Svoje zahraničné pobyty využil okrem získavania materiálov - najmä z tropickej medicíny - aj na propagovanie našich expertov a úrovne slovenského lekárstva v zahraničí. Jeho životným krédom bolo a zostáva, že profesionálna odbornosť nemá ani ideologický ani politický rozmer, a preto je najlepšou zárukou prosperity jedinca i národa.

Pavel Buňata (1)

Beran v ascendentu Panny / Kohout. Autor knihy Žena se špatnou pověstí. Autor textů: Vzhůru nohama / Tak to vem / Kde prima chlapi jsou / To dám / Frikulín / Natotata / Souboj Autor fejetonů a článků kdysi v Soho revue ad. Dnes www.gaylife.cz, www.krasnapani.cz ad. Současně dočasnou profesí dramaturg OAP v TV Prima Pesimistický optimista bez psa Zadaný / Nežádaný Přítel žen a partner jediného muže K zastižení na baru Galerie klub 21 Krédo: Zodpovědnost je má přednost! Idea: Ideál

Jaroslav Vinkler (1)

Narozen 21. 1. 1924 v Traplicích u Uherského Hradiště. Člen a bývalý předseda Slováckého krúžku v Praze, taktéž autor publikace o něm. Voják z povolání, zakladatel časopisu Vědomosť.

Jozef Lopuchovský (1)

Jozef Lopuchovský , slovenský veterinář, farmakolog, publikace z oboru.

Ondřej Zapletal (1)

Doc. MVDr. Ondřej Zapletal, CSc, , publikace z oboru farmakologie a toxikologie se zaměřením na veterinární lékařství.

Kathleen O'Reilly (1)

Americká spisovatelka, autorka milostných románů, rovněž autorka publikací o programování.

Vladimír Jakub Mrvík (1)

Narodil se v roce 1984 v Českém Brodě. V letech 2004 - 2009 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obory archivnictví a historie. Od roku 2005 vyučuje dějepis na gymnáziu v Českém Brodě a od roku 2008 je vědeckým pracovníkem Národního muzea v Praze. Jeho dosavadní studie: Nižší šlechta na Černokostelecku v raném novověku, Zbožné bratrstvo sv. Barbory v Kostelci nad Černými lesy, možné směry bádání historické městské topografie aneb vidět přes domy město , Lichtenštejnské palatináty, Trojanové z Bylan a Rossfeldu a jejich potomoci, edice urbáře Černokosteleckého panství z roku 1564, Příspěvek k patuperizaci nižší šlechty v raném novověku a řada drobných prací. 21. 5. 2004 obdržel za přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause cenu Učené společnosti AV ČR za trvalý výzkum regionálních dějin.

Karel Pražák (1)

Jméno a příjmení Karel Pražák má více známých nositelů:

Luděk Pekárek (1)

Narozen 31.10.1924 v Praze. RNDr., PhMr., DrSc., ředitel Fyzikálního ústavu Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru.

Zdeněk Zdrůbek (1)

Ing., autor publikací z regionálních dějin.

Josef Podpěra (1)

Josef Podpěra byl ve své době uznávaným československým botanikem a po převážnou část své aktivní činnosti byl vysokoškolským pedagogem na Masarykově univerzitě v Brně. Po dokončení studií na gymnáziu v Praze a Mladé Boleslavi počal roku 1897 studovat na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1903 byl jmenován doktorem filozofie . Následně vyučoval na gymnáziích v Novém Bydžově, Olomouci a v Brně. Roku 1909 byl jmenován konzervátorem Moravského zemského muzea a o tři roky později se stal ředitelem jeho botanického oddělení. Na počátku 1. světové války byl povolán jako důstojník do rakousko-uherské armády a v roce 1915 padl do ruského zajetí. Za dva roky vstoupil do československých legií a do vlasti se vrátil až v roce 1920. Na nově založené Masarykově univerzitě v Brně se roku 1921 stal profesorem všeobecné a systematické botaniky na přírodovědecké fakultě, kde začal s budováním botanického ústavu, botanické zahrady i herbáře. V rámci svého univerzitního působení vystřídal profesor Podpěra mnoho pozic, byl ředitel jejího botanického ústavu, v letech 1925 až 1926 a 1934 až 1935 byl děkanem přírodovědecké fakulty a mezi lety 1937 až 1938 dokonce rektorem. Jeho zásluhou vznikla při univerzitě rozsáhlá botanická zahrada, byla založena jedna z největších botanických knihoven v České republice a zpracován rozsáhlý herbář čítající dnes více než 600 000 položek. Mimo své vysokoškolské povinnosti plnil úkoly, které plynuly z jeho dobrovolných funkcí v mnoha přírodovědných spolcích. Byl dlouholetým členem České akademie věd a umění , Královské české společnosti nauk a Československé národní rady badatelské , které všechny po roce 1952 přešly pod Československou akademií věd . Také byl od roku 1936 po mnoho let místopředsedou Československé botanické společnosti . Dále byl účasten v přírodovědných i muzejních klubech a společnostech mnoha českých měst, kde...

Mark Ridley (1)

Britský zoolog, práce z evoluční biologie, etologie a ekologie.

Hans Friedrich Blunck (1)

Německý básník, prozaik a dramatik.

Ján Záhorský (1)

Jan Záhorský , byl český inženýr a vysokoškolský pedagog, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění. Narodil se roku 1872 na Smíchově. Působil jako c. k. inženýr při Českém místodržitelství. 14. února 1909 byl jmenován mimořádným profesorem stavební mechaniky a mostního stavitelství na české technice v Praze. Byl členem státní zkušební komise. V červnu 1917 byl jmenován děkanem odboru kulturního inženýrství na české technice. Povoláním byl podle údajů z roku 1929 profesorem v Praze. Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou stranu národně socialistickou poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandátu ale nabyl až dodatečně roku 1923 jako náhradník poté, co byla zbavena svého poslaneckého křesla Luisa Landová-Štychová. V parlamentních volbách v roce 1925 mandát obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929. Zemřel 22. října 1951.

Karel Mošna (1)

Autor učebnic a metodických příruček z hudební výchovy.

Josef Kulhavý (1)

Autor prací o pěstování palem.

Barbara McCrea (1)

Spoluautorka turistického průvodce z řady Rough Guide.

Jarka Kovaříková (1)

Narozena 1964. Scénáristka, autorka televizních adaptací, též práce o výživě a hubnutí.

Matt Willis (1)

Autor turistického průvodce.

Dilwyn Jenkins (1)

Autor turistických průvodců.

Václav Nekvasil (1)

Václav Nekvasil , byl rakouský a český stavební podnikatel a politik, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Vystudoval reálnou školu a s vyznamenáním absolvoval pražskou techniku. Převzal malou rodinnou firmu na asfaltovou lepenku. V roce 1868 se výhodně oženil a věno investoval do nákupu pozemků v Karlíně, díky čemuž dále zbohatl. Založil si zároveň stavební firmu v Karlíně. Setkal se s podnikatelem Čeňkem Daňkem a pod jeho vlivem se zpočátku zaměřoval na stavbu průmyslových objektů , později i na veřejné stavby jako školy ; postavil i pankráckou věznici. Firma vyvíjela aktivity nejen v Čechách ale i v dalších zemích Rakouska-Uherska i na Balkáně. Postupně se stala jedním z největších stavebních podniků v Čechách. Od roku 1881 byl Nekvasil členem pražské obchodní komory. Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1887 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor do Českého zemského sněmu. Mandát zde obhájil v řádných volbách v roce 1889. Politicky patřil k staročeské straně. Patřil mezi inciátory konání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Byl mu udělen Řád Františka Josefa a titul císařského rady. Zemřel v březnu 1906. Jeho syn Otakar Nekvasil byl rovněž činný jako stavební podnikatel a politik.

August Vermeylen (1)

Narodil sa 12.mája 1872 v Bruseli. Bol belgický spisovateľ a kritik. V roku 1893 založil literárny magazín \"Van Nu en Straks\". Vyštudoval históriu na Slobodnej univerzite v Bruseli, neskôr na nej pôsobil ako profesor literatúry a dejín umenia. Zomrel 10.januára 1945 v Uccle.

Johann Rudolf Wyss (1)

Švýcarský folklorista, spisovatel, profesor filozofie.

Václav Zikmund lept (1)

Alfred Mombert (1)

Německý básník a dramatik.

Oleksandr Bojko (1)

Vladimír Goněc (2)

Vladimír Goněc je český a slovenský historik a politolog, zabývající se především kulturními dějinami, dějinami idejí, právním myšlením, speciálně i problémy a koncepty evropské integrace. Vystudoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně historii a filozofii. Dalších kvalifikací nabyl po 1990 v důsledku spolupráce a dlouholetých podílů na výzkumných projektech na pracovištích v Německu, Francii, Rakousku, Polsku, na Slovensku. Hodnost DrSc. mu udělila Slovenská akademie věd. Na Masarykově univerzitě v Brně založil studium dějin evropské integrace, na Karlově univerzitě v Praze se podílel na založení oboru středoevropských studií. Spoluzakládající člen Sigmund Neumann Institut für Freiheits- und Demokratieforschung v Drážďanech. Editor Česko-slovenské historické ročenky .

Ludwig David (1)

Americký lékař, který se zabývá především pediatrií a endokrinologií.

Christoph Rueger (1)

Německý autor knih a rozhlasových pořadů o hudbě, skladatel, muzikolog a profesor hudební teorie a kompozice.

Hubert W Borchert (1)

Německý major, publikace o historii tankových oddílů během 2. světové války.

Jaroslav Sojka (2)

Prof., Dr., Ing., autor prací z oboru metalurgie a materiálového inženýrství. V roce 2012 proděkan pro pedagogickou činnost VŠB - Technické univerzity Ostrava.

Ulrike Dahm (1)

Absolvovala četné kursy speciálních terapeutických metod v USA a přednáší a vede semináře doma i v zahranicí. Je rodinnou a párovou terapeutkou s vlastní praxí v Mnichově.

Jan Machálek (3)

Narozen 21.4.1906 v Lipově u Veselí nad Moravou, zemřel 3.8.1992 v Praze. Básník, romanopisec.

Attila Bič Boží (1)

Vitalij Ippolitovič Sobolevskij (1)

Ruský geolog a mineralog, vysokoškolský pedagog.

Michelle Adams (1)

Michelle Adams se narodila v roce 1981 coby nejmladší z pěti sourozenců. Vyrůstala ve Velké Británii, již v devíti letech přečetla první román z pera Stephena Kinga. Na literatuře tohoto typu zůstala podle vlastních slov závislá dodnes. Po univerzitních studiích klinické vědy pracovala jako fyzioložka na kardiologii. Psychologický thriller Ta druhá , jenž dokončila na počátku roku 2015, je její prvotinou. V současnosti žije na Kypru, odkud to má blízko do Řecka, které považuje za jednu z nejkrásnějších zemí na světě, a kde se věnuje především psaní, čtení a běhání maratonů . Miluje cestování a také lidi, kteří nevzdávají své sny.

Marta Hellmuthová (1)

Narozena 6. 3. 1917 v Kutné Hoře, zemřela 1988. Překladatelka z finštiny.