Všichni Autoři a témata

Antonín Komárek (2)

Narozen: 23.8.1900 Olomouc, zemřel: zač.srpna 1983. Ing. chemik, historik chemie a přírodních věd; abs.Vysoké školy chemicko-technologické Praha; pedagog obchodních škol /1925-34/; inspektor ministerstva školství pro střední školy chemického zaměření. /Podílel se na přeprac.Alchymie od V.Kubelky; autor chem. hesel pro Encykl.prakt.lékaře; stati v odbor.čas.; red.čas.Chemie, Výživa lidu, Sklářství./ Nekrolog: Chem.listy,78,1984,č.4,s.445.

Antonín Kohout (1)

Czech cellist. Born 12 December 1919 in Lubná near Rakovník, former Czechoslovakia, died 15 February 2013 un Prague. Founder of the Smetana Quartet and the Škampa Quartet.

Antonín Kodýtek (1)

Narozen 15.6.1869 ve Slaném. Úředník,, malíř, sochař, autor divadelních her.

Antonín Kočí (1)

Antonín Kočí je bývalý český hokejový brankář. V československé lize chytal za CHZ Litvínov. Odchytal 7 ligových sezón a nastoupil ve 178 ligových utkáních. V nižší soutěži chytal za Stadion Teplice.

Antonín Klusák (1)

Antonín Klos (1)

Narozen 28. 4.1850, zemřel 14. 11. 1922 v Jičíně, katolický kněz v Příchovicích, autor náboženských spisů, překladatel z němčiny.

Antonín Klobouk (1)

Antonín Klobouk byl profesor buiatriky Vysoké školy zvěrolékařské v Brně a výzkumníkem v oblasti imunologie, vyvinul vakcínu proti nakažlivé obrně prasat . Po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci odešel studovat veterinární medicínu do Vídně na tehdejší K. u. k. Tierärztliche Hochschule. Po promoci působil od roku 1912 v Ústavu pro výrobu očkovacích látek v Mödlingu u Vídně, kde získal cenné zkušenosti z imunologie a virologie. Po vzniku Československa se stal přednášejícím na nově vzniklé Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. V roce 1919 byl jmenován přednostou kliniky buiatricko-porodnické. Ve 30. a 40. letech se intenzivně zapojil do hledání preventivních opatření proti distomatóze. Za války dokončil vývoj vakcíny použitelné v boji proti tzv. Těšínské nemoci . V letech 1946–1949 byl rektorem brněnské Vysoké školy zvěrolékařské.

Antonín Klimt (1)

Narozen roku 1881 v Římově. PhDr., státní úředník, autor životopisu profesora Krejčího, překladatel z němčiny.

Antonín Kliment (1)

Spoluautor publikace o dějinách ekonomických teorií.

Antonín Klika (1)

Antonín Kleveta (1)

Narozen 18.1.1904 ve Vítčicích u Kojetína, zemřel 16.5.1969 v Olomouci. ThDr., asyriolog a biblista, práce v oboru.

Antonín Klech (1)

Karikaturista, autor kreslených vtipů.

Antonín Kejzlar (1)

Narozen 12.5.1903 v Košťálově. Středoškolský profesor, učebnice matematiky.

Antonín Kazil (1)

Antonín Karous (1)

Narozen 27. 8. 1946 v Praze. Prozaik, autor detektivní literatury.

Antonín Kapraň (1)

Narozen 23. 7. 1974 v Roudnici nad Labem. Fotograf zaměřený na portrétní fotografii, lektor fotografických kurzů a workshopů a spolumajitel fotoagentury FotoSun.

Antonín Kalivoda (1)

Narozen 18.5.1883 ve Strážově u Klatov, zemřel 1.1.1933 v Cholticích u Přelouče. Pedagog, beletrista, dramatik.

Antonín Kalina (1)

Narozen 15. 6. 1870 v Havlíčkově Brodě, zemřel 17. 12. 1922 v Praze. Diplomat, národně demokratický politik. Politické práce.

Antonín Kadlec (1)

Mgr., památkář, pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Antonín Kačmařík (1)

Antonín K Netolický (1)

Narozen 1889, zemřel 14.5.1953 v Praze.Národně socialistický redaktor, politické práce, překladatel z ruštiny.

Antonín Jurek (1)

Autor prací o navařování.

Antonín Jurásek (1)

Narozen 29.6.1952 v Šumperku. Lesní inženýr, CSc., práce z oboru.

Antonín Juppa (1)

Narozen 16.4.1902 v Družci u Kladna. Pedagog, redaktor listu Naše republika, autor učebnic němčiny a přehledu českých dějin, překladatel z němčiny.

Antonín Jirků (1)

Antonín Jirka (1)

Narozen 07.09.1943 Tlumačov, okr. Zlín, zemřel 01.10.1998 Brno, okr. Brno-město, historik umění.

Antonín Jiří Kryštof (1)

Antonín Jirásek (1)

Autor vysokoškolských učebnic statistiky a účetnictví.

Antonín Jindra (1)

Narozen 6. 3. 1914 v Příbrami, zemřel 23. 5. 1986 v Budapešti . RNDr., PhMr., DrSc., vedoucí katedry biochemie, práce z oboru biochemie, framcie a mikrobiologie.

Antonín Jeroným Dvořák z Boru (1)

Narozen v srpnu 1711 v Praze, zemřel 2. 11. 1747 tamtéž. ThDr., katolický duchovní, kanovník svatovítské kapituly, autor náboženské literatury, autorský podíl na právnickém spisu o manželském právu.

Antonín Jeřábek (1)

Narozen 1937. Ing. ekonomie, autor práce z oboru účetnictví.

Antonín Jemelík (1)

Český klasický klavírista .

Antonín Javora (1)

Narozen 28. 9. 1947 ve Zlíně, zemřel 25. 5. 2007 tamtéž. Grafik, heraldik.

Antonín Jaroslav Vrťátko (2)

Antonín Jaroslav Vrťátko , byl český spisovatel, překladatel a knihovník. Narodil se v Benátkách nad Jizerou, v rodině hrnčíře Josefa Vrťátka. V Mladé Boleslavi vystudoval piaristické gymnázium a v Praze filosofickou a právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy Univerzity. Byl vychovatelem v různých českých šlechtických rodinách, od roku 1851 žil výhradně v Praze a věnoval se především literatuře. Byl členem komise pro ustanovení vědeckého názvosloví, v roce 1854 redigoval almanach Perly České, od roku 1861 redigoval Muzejník. po Václavu Hankovi se stal knihovníkem Národního muzea a věnoval se literární historii. Zemřel nešťastnou náhodou . Ve své poslední vůli odkázal spolku Svatobor 6 000 zlatých. Od roku 1835 publikoval časopisecky literárně historické články a kritiky, cestopisné črty a drobné básně, pokoušel se také o romanitcké historické povídky po vzoru Waltera Scotta, které měly sice relativně velký čtenářský úspěch, ale pro svůj sentimentální charakter nevelkou literární ani historickou úroveň. Někdy se ve svých fikcích dopouštěl velmi odvážných konstrukcí, např. v povídce Jan Šťastný se pokoušel dokázat, že Johannes Gutenberg byl ve skutečnosti Čech. Překládal prózu, a to z němčiny a italštiny. Patří také k překladatelům filosofické literatury; přeložil do češtiny Aristotelovy Kategorie a tím založil tradici překládání aristotelských spisů do češtiny. Jeho pokračovateli jsou například Pavel Julius Vychodil, Ferdinand Stiebitz, Antonín Kříž, Milan Mráz či Karel Berka.) V pozdějším věku zanechal literárních pokusů a psal články literárně vědecké, populárně historické a pedagogické. Napsal mnoho historických črt, některé byly ve své době použity v čítankách. Psal i drobné didaktické dětské verše, dokonce i veršovaný vodopis českých zemí, a rozsáhlejší novely s historickou tematikou, nejčastěji biblickou (např. Život Josefa...

Antonín Jaroslav Liehm (1)

Antonín Januška (1)

Antonín Janů (1)

Narozen 10.11.1852 v Mladé Vožici, zemřel 14.7.1899 tamtéž. Pedagog, práce z oboru.

Antonín Jánošík (1)

Antonín Janitor (2)

Antonín Janda (1)

Autor fotografií.

Antonín J Gayer (1)

Antonín Husák (1)

Antonín Humpolík (1)

Narozen 21. 4. 1891 v Předklášteří, zemřel 19. 9. 1967 v Brně. Učitel, ředitel školy, osvětový pracovník, zemský knihovnický instruktor, autor prací z oboru školství, vlastivědy a kulturních dějin.

Antonín Hubka (1)

Narozen 9.6.1872 v Kralovicích u Plzně, zemřel 9.8.1919 v Plzni. Politik, menšinový pracovník, politik, práce v oboru demografie, zakladatel a redaktor pošumavského časopisu.

Antonín Hruboň (1)

Slovenský vojenský lékař, zaměřený na neinvazivní kardiologii, vysokoškolský pedagog a sběratel pohlednic.

Antonín Horáček (1)

Narozen 1871 v Radvánici, okres Semily, zemřel 1954. Hudební skladatel, pedagog, činovník Zpěváckého spolku Antonína Dvořáka, Turnovského orchestrálního sdružení. Též propagátor Sokola a Junáka.

Antonín Holomek (1)

Antonín Holík (1)

Antonín Holeček (1)

Narozen 8.6.1851 ve Stradonicích u Berouna, zemřel 29.7.1929 v Hradci Králové. Ing., strojní odborník, profesor průmyslové školy, práce z oboru.

Antonín Hokeš (1)

Ing., spoluautor publikace o stavebních konstrukcích.

Antonín Hodulák (1)

Odborářský pracovník.

Antonín Hobza (1)

Antonín Hobza byl český právník, profesor církevního a mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a akademik ČSAV. Antonín Hobza se narodil jako jedno z osmi dětí do skromných poměrů, proto se během studií musel živit zcela sám. Původně měl být knězem, ale po absolvování gymnázia v Třebíči si zvolil pražskou právnickou fakultu, kde byl roku 1902 promován doktorem práv. Poté získal praxi u zemského soudu a byl na kratší studijní stáži na univerzitě v Bonnu, aby od roku 1904 našel trvalejší konceptní místo v železničním a nadačním referátu zemského výboru. Zároveň se začal vážně zajímat o právní teorii, publikoval první časopisecké příspěvky, zejména o územní samosprávě, které byly pozitivně přijaty. Nakonec ale u něj převážil zájem o církevní právo, v němž se roku 1907 na české právnické fakultě habilitoval a o čtyři roky později byl jmenován mimořádným profesorem, takže administrativu opustil a věnoval se jen akademické činnosti. Postupně ovšem opouštěl klasická kanonistická témata a věnoval se spíše veřejnoprávní regulaci církví, mj. hájil v tehdejší době menšinové stanovisko žádající odluku církve od státu. Po vzniku Československé republiky toto téma krátkodobě řešil i na ministerstvu zahraničních věcí, kde řídil právní sekci a mj. se podílel na budování diplomatického sboru, ale podporoval také diplomatické uznání Sovětského svazu, což bylo v rozporu s tehdejší vládní politikou. Pak už se zabýval převážně jen mezinárodním právem na univerzitě, když byl již roku 1917 v tomto oboru jmenován řádným profesorem, a to jako první v celé monarchii. Do té doby šlo o okrajovou záležitost a Hobza se tak stal průkopníkem českého, resp. československého mezinárodního práva jakožto vědního oboru. Značně potřebná a používaná byla především jeho dvoudílná učebnice. Z hlediska teoretického přístupu byl pozitivista. Kromě teorie se ale věnoval i praxi, byl např. členem Institutu mezi...

Antonín Hlava (1)

Narozen 8. 1. 1931 v Benešově u Semil, zemřel 5. 4. 2007. MUDr., CSc., doc. radiagnostiky. Průkopník vaskulární intervenční radiologie, provedl první koronární angioplastiku v Hradci Králové. V letech 1956-62 pracoval na místě sekundáře interního odd. v Ústí nad Orlicí a potom nastoupil na rentgenové oddělení v Pardubicích. Od r. 1967 až do konce pracoval na Radiologické klinice LF a FN v Hradci Králové. Publikace z oboru i o historii české medicíny.

Antonín Heveroch (1)

Antonín Heveroch byl český psychiatr a neurolog. Narodil se v Minicích , dcerou pražského uzenáře a soukromníka Jana Cirkla a jeho manželky Anny rozené Staré. Zemřel bezdětný. Pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze, na jeho hrobě je socha ženy od sochaře a přítele Jaroslava Horejce . Do praxe vstoupil jako praktický lékař ve Všeobecné zemské nemocnici v Praze na Karlově náměstí. Odtud přešel roku 1899 na místo sekundárního lékaře do ústavu choromyslných v Kateřinkách. Téhož roku 1899 se habilitoval z psychiatrie a neurologie, roku 1906 se stal mimořádným profesorem, roku 1921 řádným profesorem na lékařské fakultě Karlovy Univerzity. V roce 1908 zřídil a vedl ústav pro epileptiky v Praze Libni v původně viniční usedlosti Malovaný lis . Roku 1919 se stal vrchním ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Byl mj. členem Československé akademie věd a umění, Akademie práce, Státní zdravotnické rady. Byl také místopředsedou Společnosti Národního divadla . Ve více než 100 původních pracích a článků se věnoval různorodým tématům: afázie a agnózie, jak si uvědomujeme jsoucno, o představách slov, o životním rytmu a jeho poruchách, o intuici, o ztrátě uvědomění svých citů, o vztahovačnosti a problému kauzality, o podvržených a vyzrazených myšlenkách, o obsesích, o bludu, o halucinacích u liliputů, o mrákotných stavech, o duši davu, o dětech chorobně lhavých, o dětech neposedných, o zločinech školní mládeže, o báchorkác...

Antonín Hejna (1)

Antonín Hejna byl významný český archeolog a jedna ze zakladatelských osobností archeologie středověku. Vystudoval latinu, češtinu, klasickou archeologii a dějiny umění na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Akademický titul doktora filozofie získal v roce 1952. V letech 1952–1983 pracoval v Archeologickém ústavu Akademie věd, kde v roce 1962 získal akademickou hodnost kandidát věd. Věnoval se předstihovým a záchranným archeologickým výzkumům, výzkumům středověkých hradů, tvrzí, zemanských dvorů, měst, vesnic, kostelů nebo sklářských hutí. K významným zkoumaným objektům patří například zřícenina hradu Vízmburk nebo města Cheb a Tábor. Napsal a vydal několik odborných i popularizačních knih. Je autorem mnoha desítek vědeckých statí v časopisech či sbornících.

Antonín Häusler (1)

Narozen 6.9.1869 v Praze, zemřel 8.10.1938 v Praze. Malíř, ilustrátor.

Antonín Hašek (1)

Antonín Hašek, spoluautor publikace o čerpadlech.

Antonín Hartman (1)

Narozen 15. 12. 1891 v Plzni, zemřel 30. 11. 1980 v Praze. Vojenský letec, propagátor letectví, publicista, výtvarník, legionář, autor pamětí.

Antonín Hanák (1)

Narozen 8.4.1889 v Pačlavicích u Kroměříže, zemřel 12.9.1935 ve Zlíně. MUDr., profesor fyziologie, práce z oboru.

Antonín Hajna (1)