Výpis všech autorů

Lars A Fischinger

Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.

Jan Otokar Fischer

Jan Otokar Fischer byl český vysokoškolský pedagog, romanista, profesor dějin francouzské literatury a překladatel. Jeho otec Otokar Fischer byl profesorem germanistiky na Univerzitě Karlově. Jeho matkou byla malířka Vlasta Vostřebalová-Fischerová. Rodiče se ale záhy rozvedli. Maturoval na smíchovském gymnáziu v roce 1941. Poté abiturientsky studoval obchodní akademii a věnoval se také studiu jazyků. Na učitelském ústavu složil zkoušky z francouzštiny, angličtiny, španělštiny, italštiny, portugalštiny a rumunštiny. Po konci války vystudoval španělštinu, francouzštinu a angličtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. Již za studia působil na fakultě jako lektor. Studium zakončil doktorátem v roce 1949 prací o španělské filologii. Poté se stal odborným asistentem. Na počátku 50. let vedl volné kurzy portugalštiny, než byl obor lusitanistika plně akreditován a pověřenou osobou se stal Zdeněk Hampl. V roce 1951 se habilitoval. V roce 1956 obhájil titul kandidáta věd prací o francouzském básníku Bérangerovi. V roce 1963 získal doktorát věd za práci Problémy francouzského kritického realismu. Ve stejném roce byl jmenován profesorem. V roce 1984 se stal členem korespondentem ČSAV. Od roku 1958 vedl katedru romanistiky na FF UK. Od roku 1974 vedl současně oddělení západních literatur Ústavu české a světové literatury Československé akademie věd. Ve svém díle se zabýval především francouzským realismem 19. století . Dále je autorem monografií a učebnic o dějinách světové a francouzské literatury.

Framus Five

Framus Five je významná česká bluesrocková skupina, která vznikla v 60. letech 20. století. V čele skupiny stál charismatický zpěvák Michal Prokop a stala se jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších kapel v historii československé hudby. Jejich styl kombinoval prvky blues, rocku a soulu s osobitým zvukem, který rezonoval u posluchačů v době kulturních změn. Framus Five si získali popularitu díky svým energickým vystoupením a hudební zdatnosti a přispěli k rozvoji československé hudební scény.

Táňa Fischerová

Taťana Fischerová , známá převážně jako Táňa Fischerová, byla česká herečka, spisovatelka, moderátorka, politička a občanská aktivistka. Mezi lety 2008 a 2018 byla předsedkyní a lídryní Klíčového hnutí, založeného na principech sociální trojčlennosti rakouského filozofa a humanisty Rudolfa Steinera. V červnu 2002 byla na kandidátce US-DEU zvolena jako nezávislá poslankyně do Parlamentu ČR. Mandát jí skončil v červnu 2006. V historicky první přímé volbě v roce 2013 kandidovala na prezidentku České republiky. Táňa Fischerová se narodila 6. června 1947 v Praze židovským rodičům. Otec Jan Fischer byl divadelní režisér, za války vězněný v Terezíně a Osvětimi. Matka byla baletkou a stejně tak jako její otec byla za války vězněná v Terezíně a Osvětimi. Táňa měla mladšího bratra Jana. Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt v roce 1961. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po dvou letech studia nastoupila do pražského Činoherního klubu, kde působila šest sezón do roku 1973, kdy ji odtud z normalizačních důvodů vyhodili. O tomto období prohlásila: „Činoherní klub a celá ta éra byla pro mě ztraceným divadelním rájem, který se už nikdy nevrátil.“ Podobně jako dalším tehdejším hercům v souboru jí nebyla prodloužena smlouva. Po odchodu hostovala v různých divadlech, spolupracovala zejména s Janem Kačerem a Evaldem Schormem, točila filmy s Antonínem Mášou, Jaromilem Jirešem, Miloslavem Lutherem a Karlem Kachyňou. Odešla do Divadla Jiřího Wolkera, kde strávila čtyři roky. Divadlo opustila po narození syna Kryštofa, jehož otcem byl Petr Skoumal. Poté působila na volné noze. Po dobu 70. a 80. let však byla prakticky vytěsněna z uměleckého života. Hrála například společně s Petrem Čepkem ve filmu Hotel pro cizince , v komedii Prodloužený čas s Milošem Kopeckým , Hanele ...

Radomír Fiksa

Narozen 18. 10. 1980 v Novém Městě na Moravě. Ing., tatér, též vydavatel a autor prací o uměleckém tetování.

Olga Fišarová

Učebnice němčiny.

Josef Filgas

Josef Filgas byl známý ostravský rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel. Narodil se v Chropyni dne 16. října 1908, avšak dětství prožil na ostravské periferii, když jeho otec získal práci ve Vítkovických železárnách. Po vychození měšťanky se vyučil pekařem a až do roku 1933 vystřídal celou řadu zaměstnání – pracoval na stavbách, v hutích, prodával na ulicích noviny. Kromě toho procestoval pěšky střední Evropu a své zážitky po návratu zveřejnil v denním tisku. V roce 1933 si ho jako nezaměstnaného všiml uznávaný rozhlasový reportér F. K. Zeman a uvedl ho do světa rozhlasu. Do roku 1938 pak Filgas odvysílal více než sto třicet fejetonů a reportáží. Na podzim roku 1944 se stal pomocným dělníkem. Po druhé světové válce krátce pracoval jako úředník Zemského národního výboru v Ostravě a nakonec redigoval deník Nová svoboda a závodní časopisy Jiskra a Nová Ostrava. Kromě toho se činil i na poli spisovatelském a v roce 1942 tak spatřila světlo světa jeho kniha pro děti Koníček Ivánek. Dojímavý a laskavý příběh o životě důlního koníčka popisuje jeho životní pouť od narození na malém statku až po příhody na šachtě. Svým námětem je kniha v české literatuře pro děti a mládež zcela unikátní. A přesto, že důlní koníčci z českých šachet zmizeli již v šedesátých letech 20. století, Filgasovo poselství je dodnes platné. Ke stému výročí spisovatelova narození proto nakladatelství Repronis vydalo v roce 2008 již páté vydání Ivánkových dobrodružství, které ozdobily ilustrace Viléma Wünscheho. Ty mj. doprovodily druhé vydání z roku 1946. Další významnou spisovatelovou knihou je Zapomenutá Ostrava z roku 1948, kterou autor vydal vlastním nákladem a opatřil podtitulem Sbírka feuilletonů a reportáží z dávné i nedávné minulosti města. Obsahem je výběr Filgasových rozhlasových fejetonů a reportáží. Pravdivostí a upřímností sdělení, schopností umělecké zkratky a vrchovatou měrou empatie tato kniha dodnes bere čt...

Johannes Fiebag

Johannes Fiebag byl německý spisovatel, novinář, geolog, vědec a ufolog.  Narodil se v roce 1956 v Northeimu v Německu. Na univerzitě ve Würzburgu vystudoval geologii, paleontologii a fyziku. Během svého doktorského studia vydal několik článků o dopadu meteoritu Azaura, který podrobně zkoumal. Po ukončení studií pracoval jako geolog, od roku 1991 však zejména jako novinář a spisovatel na volné noze. Stal se šéfredaktorem časopisu "Ancient Skies", publikačního periodika "Ancient Astrnaut Society". Johannes Fiebag se zabýval především neznámými objekty pozorovanými na obloze. Zkoumané záhady se snažil podložit vědeckými fakty, osobně navštěvoval konkrétní lokality. Zaměřil se především na tzv. únosy do UFO. Založil projekt s názvem Výměna, v němž se setkávali lidé, kteří něco takového zažili. První setkání se uskutečnilo roku 1994 v Berlíně, kde si zúčastnění mohli vyměňovat zkušenosti a bez zábran hovořit o svých zážitcích. Ve svých knihách Fiebag dokonce vyzýval další lidi s podobnými zkušenostmi, aby jej kontaktovali a rozšířili dosavadní skupinu "unesených" jedinců. Svou první knihu uveřejnil v roce 1982. Později publikoval i se svým bratrem, germanistou Peterem Fiebagem. Spolu pátrali také v české minulosti, v roce 1995 navštívili Česko, kde je zaujaly zejména židovské památky, konkrétně legenda o Golemovi. I touto záhadou se chtěl Johannes Fiebag zabývat, ale roku 1999 zemřel. Hlavním překladatelem jeho knih je Dr. Rudolf Řežábek. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Fiebag na německé Wikipedii.

Jiří Fixl

Jiří Fixl je český malíř, grafik a ilustrátor, syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla, dlouhou dobu působil jako výtvarný redaktor nakladatelství Albatros a četných časopisů pro děti, zj. časopisu Mateřídouška. Dlouhodobě se věnuje zejména ilustraci knih pro děti. Syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla . V letech 1965–1969 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně mezi roky 1970–1976 studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Zdeňka Sklenáře, Evžena Weidlicha a Rostislava Vaňka. Praxe ve Studiu Jiřího Trnky. Malíř, grafik a ilustrátor, působil také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Albatros a v časopise Mateřídouška. V sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech intenzivní ilustrační spolupráce s dětskými časopisy. Realizace výtvarné výzdoby v architektuře – mateřská škola v Prachaticích a Jindřichově Hradci. Tvorba především v oblasti ilustrace knih pro děti a mládež. Celkem ilustroval asi sto třicet titulů od leporel, řady učebnic, beletrie, až po knihy pohádkové i naučné, včetně několika autorských. Od roku 2010 se ve Studiu efef věnuje produkci vlastních tiskovin a knih. Pořádá autorské besedy a výtvarné dílny pro knihovny a školy v Čechách a na Moravě a pravidelně se podílí na projektu Noc s Andersenem, pro který v roce 2010 namaloval podobiznu Hanse Christiana Andersena. Seznam jím ilustrovaných knih:

Jan Fischer

Jan Fischer je český statistik a politik, od 8. května 2009 do července 2010 předseda tzv. úřednické vlády, později nestranický kandidát na prezidenta České republiky v přímé volbě v lednu 2013. Dlouho byl považován za favorita s jistým postupem do druhého kola, ale koncem roku 2012 začal ztrácet preference a nakonec s 16,35 % jen těsně získal třetí místo. V červenci 2013 se stal ministrem financí a místopředsedou vlády Jiřího Rusnoka, ve funkci působil do ledna 2014. Po Vysoké škole ekonomické pracoval na Federálním statistickém úřadě, kde kvůli služebnímu postupu v roce 1980 vstoupil do Komunistické strany Československa. V 90. letech byl místopředsedou a od dubna 2003 předsedou Českého statistického úřadu. Jako premiér před koncem českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 také předsedal Radě Evropské unie. Od září 2010 do léta 2012 působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, poté odešel do důchodu. Fischerův otec RNDr. Otto Fischer vystudoval matematiku a pojistnou matematiku; během druhé světové války jako žid prošel ghetto Terezín, koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau a kladskou pobočku tábora Gross-Rosen; z celé rodiny přežil holokaust pouze on a jeho matka. Poté se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii v Matematickém ústavu Československé akademie věd a vyučoval zejména analýzu rozptylu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Matka RNDr. Věra Fischerová byla také statistička, pocházela z původně katolické rodiny. Jan Fischer se sám označuje jako nehalachický žid, neboť podle ortodoxní a konzervativní judaistické tradice se židovství dědí po matce. Roku 1975 se Fischer oženil s Ivanou Janeckou , která pracovala jako dětská sestra. Syn Jakub Fischer je profesorem ekonomické statistiky a prorektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Dcera Kateřina Drbohlavová mnoho let pracovala ve vzdělávací spole...

Jan Filipský

Jan Filipský je český indolog a překladatel. Jan Filipský se narodil v roce 1943 v Moravských Budějovicích, jeho otcem byl železniční výpravčí. Mezi lety 1957 a 1960 studoval na JŠŠ Moravské Budějovice, následně mezi lety 1960 a 1965 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1966 působil na Orientálním ústavu AV ČR, tam také získal v roce 1969 aspiranturu, v roce 1980 pak získal titul kandidáta věd a roku 1983 získal titul doktora filozofie. V Orientálním ústavu působil až do roku 1993, následně pak znovu od roku 1996. Mezi lety 1994 a 1996 pracoval jako asistent na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Několikrát absolvoval dlouhodobé pobyty v jižní Asii. Působí jako vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR, za svůj život napsal několik monografií a článků. Překládá zejména z tamilštiny, sanskrtu a páli, ale i dalších jazyků.

Zdeněk Fišera

Od mládí se věnuje středověké historii; zpočátku jen hradům, později i dalším historickým památkám, mj. středověkým strážním stavbám a lokalitám. V letech 1969–72 absolvoval Odborné železniční učiliště v Kořenově, do roku 2002 zaměstnanec Českých drah v Jilemnici. Ženatý od roku 1991, bezdětný. V letech 2000–04 pracoval pro Národní památkový ústav při zpracování některých okresů pro Státní archeologický seznam. Roku 1988 založil Klub přátel historie "Transsaltum"; v Jilemnici, jehož je předsedou. Roku 1999 se podílel na založení občanského sdružení Nístějka – sdružení na záchranu hradu. Zakládající člen Klubu Augusta Sedláčka a amatérský člen České archeologické společnosti. Od roku 2003 se plně věnuje publikační činnosti. Nehledě na články je autorem pěti knih, které s výjimkou první vydalo nakladatelství Libri: Skalní hrady zemí Koruny české , Jeskynní hrady střední Evropy , Encyklopedie městských věží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku , na dalších čtyřech knihách se podílel jako spoluautor . V současné době dokončuje ve spolupráci s ing. arch. Karlem Kibicem dvousvazkovou encyklopedii Historické radnice Čech, Moravy a Slezska .

Zdeněk Fierlinger

Zdeněk Fierlinger, křtěn Zdenko Jindřich Eugen Maria byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1945–1946 . Jeho jméno je spojováno především se zradou vlastní demokratické strany a jejím „sloučením“ s KSČ po komunistickém převratu v roce 1948. Pocházel ze středostavovské rodiny, otec byl středoškolským učitelem v Olomouci. Vystudoval gymnázium. První světová válka ho zastihla v Rusku, kde vstoupil jako důstojník do československých legií. Za statečnost v boji byl jmenován rytířem řádu sv. Jiří. Byl velitelem čety tzv. sokolské komandy. Byl kamarádem plukovníka Švece . U Zborova byl velitelem 9. roty. Po Zborovu se měl stát velitelem praporu , byl však odeslán odbočkou Československé národní rady s Emanuelem Voskou do USA, aby pomáhal náboru a formování českého vojska v USA. Potom přešel do legií ve Francii. Po válce se vrátil do Československa a vstoupil do diplomatických služeb. Byl postupně vyslancem v Nizozemsku, Rumunsku, USA, Švýcarsku a Rakousku. V tomto období byl blízkým přítelem a spolupracovníkem Edvarda Beneše. V roce 1924 vstoupil do sociálně demokratické strany. Od roku 1937 do roku 1945 zastával post vyslance v SSSR. Převládá názor, že již dříve ve třicátých letech se stal agentem sovětské tajné služby NKVD. V tomto svém „moskevském období“ byl velice blízký exilovému vedení KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, které k němu mělo naprostou důvěru. To se projevilo například v roce 1943, kdy komunisté spolu s Fierlingerem „připravili“ podepsání československo-sovětské smlouvy. Těsně před koncem války se stal v exilu předsedou československé vlády a zůstal jím i po návratu do Československa až do voleb v roce 1946. Zároveň se stal vůdcem „levého křídla“ sociální demokracie, které usilovalo o co nejtěsnějš...

Štěpán Filípek

PhDr. Štěpán Filípek, Ph.D., absolvoval Fakultu sociálních věd UK, mediální a komunikační studia a zabývá se historií médií se zaměřením na významné osobnosti žurnalistiky první republiky.

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Rachel Field

Rachel Fieldová nar. 19.9. 1894 New York - 15.3. 1942 Beverly Hills . Studovala na Harvardu psaní dramat v slavné tvůrčí skupině prof. George P. Bakera. Jejím spolužákem byl spisovatel Thomas Wolfe. Napsala řadu úspěšných knih pro dívky, např. Hitty 1929. Vrcholné dílo: bestseller r. All This, and Heaven Too 1938 . Posmrtně vyšel r. And Now Tomorrow 1942 . Vybráno ze Slovníku spisovatelů USA.

Petr Fingal

Petr Fingal, vlastním jménem František Antonín Fingl , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Za svůj život napsal 19 divadelních her, 15 románů a okolo 300 povídek. Narodil se 13. června 1889 v Radnicích č. p. 112 jako první dítě Františka Fingla a Anny Finglové rozené Bezděkové. Obecnou školu navštěvoval v Radnicích. Gymnázia navštěvoval v Českých Budějovicích a v Praze. Měl se stát učitelem, ale kvůli zájmu o žurnalistiku opustil učitelský ústav. Do novin začal psát v roce 1905 pod různými pseudonymy. První kroky v redaktorském oboru dělal v Královodvorských listech , poté působil například v novinách Plzeňský kraj, Lidový deník či Venkov. Když pobýval v Plzni, založil a vedl s vydavatelem S. K. Beníškem měsíčník Vzlet, který se věnoval osvětovému a uměleckému ruchu západních Čech. Během působení v novinách již používal svůj pseudonym Petr Fingl. Prakticky tento pseudonym i v normálním životě začal používat již okolo roku 1909. V Radnicích je knihovna Petra Fingala, která se nachází v archivu muzea Josefa Hyláka. Na knihách jsou jeho podpisy. Před rokem 1908 se objevuje pouze František Fingl , v roce 1909 uvádí jak František, tak Petr Fingal a od roku 1910 se podepisoval pouze Petr Fingal. V roce 1935 postihla Petra Fingala těžká choroba a musel odstoupit z veřejného života. Této chorobě také 5. srpna 1940 podlehl. Jeho úmrtí je zapsáno v královodvorské kronice.

Otakar Filip

Narozen 1.7.1874 v Praze, zemřel 10.4.1931 tamtéž. Novinář, redaktor, prozaik, překladatel.

Miloš Filip

Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu při Masarykově univerzitě v Brně, kde získal doktorát z finanční ekonomie a kvalifikoval se na prestižní, celosvětově uznávaný titul pro finanční poradce Chartered Financial Analyst . V představenstvu společnosti ING Investment Management zodpovídal za obchod a marketing produktů investiční správy v ČR a na Slovensku. Dále pracoval v jako konzultant vrcholového managementu ČSOB, ředitel penzijního fondu a také poradce pro prémiovou klientelu skupiny ABN AMRO. Dlouhodobě se věnuje otázce klientského poradenství, osobních financí a finančního vzdělávání. Je autorem několika odborných finančně-vzdělávacích publikací.

Ivan Fíla

Ivan Fíla je český filmový režisér, scenárista, spisovatel a fotograf. Narodil se v Praze 24. prosince 1956. V roce 1977 emigroval do Německa, kde na Filmové fakultě v Kolíně nad Rýnem vystudoval režii a scenáristiku. Fíla začal natáčet dokumentární a krátké filmy a pracoval také jako fotograf v Hongkongu a New Yorku. V roce 1996 debutoval hraným filmem Lea, který měl premiéru na Benátském filmovém festivalu, kde vyhrál cenu OCIC. Film byl nominován na Golden Globe jako nejlepší cizojazyčný film a na Evropskou filmovou cenu. Mimo dalších mezinárodních filmových ocenění získal také dva České lvy. Film mu otevřel cestu do Hollywoodu, kde Fíla na pozvání Stevena Spielberga napsal pro Studio DreamWorks a producentku Wendy Finerman scénář The Betty Schimmel Story. Jeho další film Král zlodějů měl premiéru v roce 2004 na Moskevském mezinárodním festivalu. Fílův scénář vyhrál „Prix d'Or“ za nejlepší evropský scénář, tak jako čtyři České lvy. Film Král zlodějů byl slovenskou nominací na Oskara v kategorii zahraniční film, kde se dostal do užšího výběru nejlepších 9 filmů. Vedle hraných filmů natočil Fíla dokumentární filmy Margarete Buber-Neumann – Německý osud, Kroky v labyrintu, Václav Havel – Česká pohádka, ,Hitler – Vyděrač, Mlha, Joschka Fischer a další. Fíla momentálně připravuje český film Den štěstí, volně inspirovaný životem zpěváka Petra Nováka a herečky Evy Jakoubkové, a v mezinárodní koprodukci anglicky mluvenou komedii Bella Luna. Hlavní úlohu má hrát americká herečka Sharon Stone. V roce 2018 vydal román Muž, který stál v cestě inspirovaný životními osudy komunistického politika Františka Kriegla. V roce 2019 Český rozhlas Plus odvysílal audioverzi knihy, přičemž Fila chystá také filmové zpracování příběhu. Žije v Los Angeles, Frankfurtu a v Praze. ...

Germaine Finifter

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

Mirek Firman

Narozen 1961. Ing. ekonom, fotograf.

Milan Fibiger

Milan Fibiger je český akademický malíř, ilustrátor, grafik a hudebník. Milan Fibiger vystudoval v Praze na Střední uměleckoprůmyslové škole v letech 1979–1983 propagační grafiku a následně v letech 1984–1990 u profesora Jiřího Šalamouna ilustraci a grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je autorem obálek a ilustrací knih žánru sci-fi a dobrodružných, hororových a pohádkových knih. Používá klasické malířské techniky. Vystavuje pravidelně doma i v zahraničí. Je také rockovým hudebníkem. Hraje na basovou, elektrickou a akustickou kytaru a na některých hudebních projektech se podílí i autorsky. Se skupinou Ohnivá voda vydal CD, kde složil všech čtrnáct písní. Nyní působí ve skupině Rollover. Žije v Praze Od Akademie Science Fiction, Fantasy a Hororu obdržel v letech 2002, 2003 a 2007 cenu Výtvarník roku.

Lukáš Fišer

Narozen 3. 7. 1964. Spisovatel, scenárista, hudební skladatel, producent, kapelník a textař. Autor knih pro děti. Absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka, obor Tvorba textu a scénáře. Absolvent architektury.

Liz Fielding

Narodila se v Berkshire a vychodila klášterní školu v Maidenhead. Když jí bylo dvacet, přesídlila na africký kontinent a pracovala jako sekretářka v Lusace. Tam také potkala svého budoucího manžela Johna, stavebního inženýra. Následujících deset let strávili společně v Africe a na Středním východě. Liz začala psát za dlouhých večerů, kdy její manžel pobýval pracovně mimo domov. Nyní bydlí ve Walesu spolu se svými dětmi, Amy a Williamem.

Jiřina Fikejzová

Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně. Po studiu na gymnáziu v Lounech a Teplicích , kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprintérkou československé národní reprezentace. Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté pak na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu . Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jakožto členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Působila také jako členka odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů . Je řazena mezi nejlepší české textaře. Její syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.

Jan Šimon Fiala

Narozen 17. 12. 1936 v Brně, zemřel 9. 6. 2004 v Praze. Novinář, fotograf, spisovatel, redaktor nakladatelství a rozhlasový redaktor a moderátor, autor písňových textů.

Blanka Fišerová

Narozena 26. 12. 1977 v Třebíči. Divadelní publicistka, dramaturgyně, scénaristka, režisérka. Také odborná asistentka pro divadelní vědu na opavské univerzitě.

Viola Fischerová

Slovenská vězeňkyně koncentračních táborů, autorka vzpomínek.

Viliam Fischer

Prof. MUDr., CSc., FICS. Slovenský kardiochirurg.

T. R Field

Bohdan Vojtěch Šumavanský, rodným jménem Theodor Adalbert Rosenfeld, byl český básník a bohém, člen Svazu spisovatelů. Ve 30. letech 20. století vydal tři básnické sbírky pod literárním pseudonymem T. R. Field , a sice Kosočtverce na ohradách , Kruhy pod očima a Lomikel na dlásnech . Jeho poezie se vyznačuje jazykovou hravostí a lze v ní nalézt styčné body s nonsensovými básněmi Christiana Morgensterna nebo se satirickými texty Jaroslava Haška. Přestože za svého života nebyl Field umělecky příliš úspěšný, stal se výraznou osobností pražských vináren, jeho nápady se předávaly ústně a byly dále rozvíjeny. Na jeho dílo navázal také Ervín Hrych se svou Krhútskou kronikou . Po roce 1989 se zájem o Fieldovy texty obnovil a byly vydávány v různých výborech. Jeho dílem se zabýval především literární historik a spisovatel Petr Kovařík, mimo jiné sestavitel nejrozsáhlejšího souboru prací z básníkovy pozůstalosti – knihy Kosočtverce na ohradách . Otcem Theodora Adalberta Rosenfelda byl pražský německý lékař „nemocí tajných a Venušiných“, Karel Damián Rosenfeld, syn rabína ve slovenském Hlohovci. Studoval medicínu ve Vídni, během studií konvertoval ke křesťanství a dal se pokřtít. Po ukončení studia působil jako lékař – důstojník v námořnictvu. Později provozoval lékařskou praxi ve Vídni. Tam se seznámil s Voršilou rozenou Apfelbeckovou z Koutu na Šumavě a oženil se s ní. Po sňatku se rodina přestěhovala do Prahy a Karel Damián si zde otevřel ordinaci a lékárnu v Ostrovní ulici. A zde, v domě čp. 146/16 , se narodil 23. dubna 1891 jako deváté dítě a pohrobek Theodor Adalbert. Jeho matce prý dalo dost práce nechat pokřtěné dítě připsat zemřelému otci. O jeho skutečném otci tehdy kolovaly různé zvěsti. Matka byla pohledná a oduševnělá a mezi její ctitele patřil například hrabě Jiří Stadion či profesor Josef Thomayer. Dětství ...

Petr Fiala

Narozen 20.3.1964. Člen hudební skupiny Mňága a Žďorp, hudebník a textař, memoáry.

Namu Fialová

Narozena 1963 v Československu, zemřela 31. 12. 2021 v Německu. Šamanka, nakladatelská redaktorka, ilustrátorka naučné literatury. Publikovala o šamanismu, provozovala nakladatelství a youtubový kanál Paprsky.

Michaela Fialová

Narozena 1971. Mgr., psycholožka.

Lukáš Fibrich

Lukáš Fibrich je kmenový výtvarník časopisu ABC. Vystudoval obor kreslené animace na pražské FAMU a filmovou a televizní grafiku na VŠUP. S časopisem ABC spolupracuje pravidelně od roku 1990, publikoval zde přes 4000 kreseb. Je autorem pěti krátkých kreslených filmů, ilustroval deset jazykových učebnic. Věnuje se též reklamní ilustraci.

Kerry Fisher

Pochází z anglického Peterborough. Studovala na univerzitě v Bathu a posléze učila angličtinu v řadě evropských zemí a procestovala celou Asii a Ameriku. Po narození dětí si našla jiný způsob, jak zůstat na dosah nepoznaným horizontům; začala totiž psát. Bydlí v Surrey s manželem a dvěma dětmi.

Jiří Filip

Narozen 18.5.1927 v Praze, zemřel 1990. Omalovánky, leporela, poetický slovník.

Jiří Fiala

Prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc. je emeritní univerzitní profesor dějin české literatury na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Isabelle Filliozat

Francouzská psycholožka, psychoterapeutka a spisovatelka.

Heinz-Joachim Fischer

Práce z oboru římskokatolické církve, náboženských dějin a dějin papežů, teologické práce, působí jako dopisovatel z Vatikánu.

Gabriel Filcík

Gabriel Filcík je český akademický malíř a ilustrátor. Mezi roky 1960 a 1964 studoval pražskou Střední uměleckoprůmyslovou školu, kde byl jeho učitelem Viktor Fixl, a následně v letech 1965 až 1971 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na níž ho vedl František Muzika. Věnuje se ilustracím knih pro děti. Vedle toho se účastní také besed se čtenáři. Svým jménem ale také zaštiťuje dětské výtvarné soutěže.

Dorota Fic

Polská ilustrátorka dětské literatury.

David Finch

Kanadský komiksový výtvarník.

Bohuslav Fišer

Narozen ve Hvožďanech poj jižním svahem vrchu Třemšína.Pocházel ze starého učitelského rodu,jehož profesní kontinuita sahá až do roku 1718,a i on na rodinnu tradici navázal.Jako desetiletý byl za účelem vzdělání svěřen do pedagogické péče křižovníků v Praze,později přešel na učitelský ústav ve Sv. Janu pod Skalou.Již jako student sbíral a třídil lidové písně,popěvky,říkadla a pověsti.Jeho první působiště bylo v Polné u Jihlavy,kde se zapojil i do kulturního dění města-založil stopadesátičlenný dětský sbor,pro nějž upravil mnoho písní,byl autorsky činným členem místního ochotnického divadelního spolku.V roce 1929 se v Polné oženil s Marií Muzikářovou a vychovali spolu 5 dětí. V roce 1942 přesídlil i s rodinou do Prahy,kde se po válce stal inspektorem Zemské školní rady a současně ředitelem kůru seminárního kostela sv.Vojtěcha v Dejvicích.Toto relativně šťastné období jeho života zkončilo po roce 1948,kdy byla Zemská školní rada zrušena,seminář uzavřen a Bohuslav Fišer zatčen,při brutálním vyslýchání ve vyšetřovací vazbě v pankrácké věznici těžce raněn a následně odsouzen pro podvracení republiky. I přes nepřízeň osudu se ve svých 70 letech dočkal vydání knihy Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem,nicméně jeho pozdější snahy o vytištění pohádek o vodnících byly marné.

Alena Finková

Zbyněk Fišer

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu . Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno. Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a histori...

Rudolf Fischer

Rudolf Fischer byl německý spisovatel, občan Německé demokratické republiky. Rudolf Fischer se narodil v Drážďanech v dělnické rodině. Po maturitě roku 1921 pracoval jako prodavač a později jako listonoš. Po 2. světové válce začal pracovat ve státní správě Německé demokratické republiky a nastoupil dráhu spisovatele. Známým se stal románem Martin Hoop IV , který východoněmecká kritika ocenila jako jedno z nejlepších děl socialistického realismu a za který roku 1956 obdržel Cenu Heinricha Manna. Zemřel roku 1957 v Drážďanech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Fischer na anglické Wikipedii.

Robert Lloyd Fish

Americký spisovatel.

Rebecca Finn

Anglická ilustrátorka, autorka dětských leporel.

Radoslav Fikejz

Mgr. Radoslav Fikejz historik, publikace z oboru: regionální dějiny Svitavska se zaměřením na 19. a 20. století. Působí v Městském muzeu a galerii ve Svitavách. Odborné zaměření na regionální dějiny Svitavska, dějiny 19. století, dějiny průmyslu, období 1918-1945, a na problematiku holocaustu a osoby Oskara Schindlera.

Paul Finch

Paul Finch je anglický spisovatel, scénárista, bývalý policista a novinář. Psát začal pro britský televizní pořad The Bill. Jeho první scénáře byly k dětským animákům. Je autorem scénáře televizního seriálu Pán času . Napsal přes 300 povídek, je autorem detektivního žánru, dark fantasy a hororu. S manželkou Catherinou mají dvě děti: Eleanor a Harryho.

Nancy Fisher

Nancy Fisherová je nositelkou několika cen za scénáře,réžii a produkci domácích i komerčních videosnímků a několik seriálů,uváděných v kabelové televizi s rozsahem po celých Spojených státech. Dřív byla tvůrčí ředitelkou reklamních agentur v New Yorku a v Londýně. Žije v New Yorku se svou dcerou Sarou.

Michèle Fitoussi

Francouzská novinářka a spisovatelka, autorka románů, scénářů.

Michał Fiszer

Polský voják, vojenský letec, novinář a vysokoškolský učitel, autor publikací z oboru.

Luděk Fiala

Narozen 13. 1. 1956 v Přerově. MUDr., Ph.D., MBA, lékař - gynekolog, sexuolog a androlog, politik a diplomat, vysokoškolský pedagog, též autor knih pro děti a cestopisů.

Luboš Fišer

Luboš Fišer byl významný český hudební skladatel, který se narodil 30. září 1935 v Praze a zemřel 22. června 1999. Byl významnou osobností světové vážné hudby a filmové hudby v České republice ve 20. století. Fišerova tvorba zahrnovala celou řadu žánrů, včetně komorní hudby, symfonických děl a vokálních skladeb. Asi nejznámější je jeho filmová hudba, k níž patří soundtrack k surrealistickému hororu "Valerie a týden divů" režiséra Jaromila Jireše. Právě tato hudba si během let získala kultovní status a je oslavována pro své strašidelně krásné a éterické kvality.

Linda Finková

Narozena 10. 5. 1968 v Domažlicích. Muzikálová zpěvačka, textařka, pěvecká koučka a učitelka zpěvu na konzervatoři. Moderátorka, dabérka, divadelní a televizní herečka.

Leck Fischer

Dánský beletrista.

Josef Filipec

Josef Filipec byl český jazykovědec, lexikograf, pracovník Ústavu pro jazyk český a jeden ze dvou hlavních redaktorů Slovníku spisovné češtiny a autor jeho koncepce. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem jsou oddíly České lexikologie , lexikologického doplňku trojdílné akademické Mluvnice češtiny , jejichž je autorem . Články, které psal Filipec do časopisu Naše řeč, jsou přístupné online; poněkud překvapivě je také autorem rozboru básní, byť jazykového . Podle Otakara Mališe byl člověkem náboženským, a to, že přes to mohl i po prověrce z roku 1958 zůstat v ÚJČ, bylo dáno jen díky povaze místního pracoviště. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté brněnskou Filozofickou fakultu, obory slavistika a germanistika.

Jolana Fišarová

Mgr., učitelka 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků gymnázií, vyučuje český a ruský jazyk, estetickou a hudební výchovu.