Všichni Autoři a témata

Václav Větrovec (1)

Narozen 14.4.1909 Dobrá , zemřel 17.3.1988 Praha. Ing., elektrotechnik, práce z oboru.

Jaroslav Kruliš (1)

Autor publikací z oboru stavebnictví.

Jaromír Nosek (1)

Jaromír Nosek je český herec, absolvent Gymnázia Ivana Olbrachta a brněnské JAMU. Ve filmu Účastníci zájezdu z roku 2006 ztvárnil roli Ignáce. Další role dostal např. ve filmech Rebelové, ROMing nebo Román pro ženy a v seriálech Místo v životě, Vyprávěj, Poste restante, Ohnivý kuře, Četníci z Luhačovic a Vyšehrad.

Michal Skarbiński (1)

Rudolf Polák (1)

Narozen 12.2.1934 v Praze. Fyzikální chemik, práce z oboru kvantové chemie.

Pavel Žák (1)

Pavel Žák je český textař, režisér, scenárista, klavírista a skladatel. Narodil se 28. srpna 1941 v Rychnově nad Kněžnou. Roku 1955 odmaturoval na Vyšší pedagogické škole v Hradci Králové. Poté studoval dálkově na Akademii múzických umění v Praze a to obory harmonie a skladbu. Zde úspěšně absolvoval roku 1963. Po studiu začal působil jako učitel a metodik Ústředního domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze. Už v této době začal spolupracovat s Jaroslavem Jakoubkem a tak vzniklo několik písní např. pro Karla Hálu, Hanu Hegerovou či Evu Olmerovou. V letech 1964–1968 studoval dálkově na Univerzitě Karlově. Byl dramaturgem a zvukovým režisérem na Světové výstavě 1967 v Montrealu a autorem, hudebním režisérem a scenáristou několika pořadů Československého rozhlasu jako Radionokturno, Houpačka, Koncert Mikrofóra, Junior 30, Top twenty, 60 pro 20, Radioburza, Sonda X, Kotouče slávy, Junior večerník, Vysíláme za dobrou práci a pro radost. Uplatnil se také v literárně-dramatické a hudební redakci pořadů pro děti a mládež v Československé televizi. Na svém kontě má od roku 1963 dle svých slov přes 1300 písňových textů. Jako textař spolupracoval s mnoha hudebními autory, např. Karlem Vágnerem, Zdeňkem Mertou, Alešem Sigmundem, Zdeňkem Maratem, Vítězslavem Hádlem a mnoha dalšími. Psal texty především pro Hanu Zagorovou, Petra Rezka, dvojici Hložek-Kotvald a Karla Černocha. U některých skladeb je rovněž autorem hudby, sám žánr označuje jako pop-šanson. Hudbu psal i pro televizní filmy a inscenace. Je autorem básnických sbírek pro děti i dospělé Žákajda a Kalamajky.

Vladimír Kasika (1)

Autor středoškolských učebnic pro obor elektrotechnika.

Jan Kladrubský (1)

Jaroslav Vepřek (1)

Autor publikací o polovodičové a měřicí technice.

Alfons Guidi (1)

Odborník v oblasti lisování, přistřihování a přesného stříhání. Publikace z oboru.

Rudolf Lukes (1)

RNDr. Rudolf Lukeš, narozen 1. 7. 1940 v Plzni. Geolog, hydrogeolog, pedagog a autor učebnic geologie. Též autor knihy pohádek z hornického prostředí. Žije v Příbrami.

Jan Trojánek (1)

Narozen 24.3.1926. Ing., DrSc., chemie.

Jaromír Kuba (1)

RNDr., autor prací z oboru strojírenství.

Jaroslav Liška (1)

Ekonom, práce z podnikové ekonomiky, ekonomického managementu, též o kvalitě zboží a ochraně spotřebitele.

Bohumil Bumbálek (1)

Narozen 26.10.1926 v Rudě, okr.Žďár n.Sáz. Prof., CSc., strojní inženýr, práce z oboru strojírenské technologie.

Bohuslav Ošťádal (1)

Narozen 28. 1. 1940 ve Zlíně. Profesor normální a patologické fyziologie , MUDr., DrSc., lékař, pediatr. V roce 1963 promoval na Fakultě dětského lékařství UK v Praze. Pak pracoval v Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 přešel do Fyziologického ústavu AV ČR, v letech 1990-1995 byl jeho ředitelem, do roku 2005 vedoucím Oddělení vývojové kardiologie, nyní odpovědným řešitelem Centra pro výzkum chorob srdce a cév. Zabývá se normální fyziologií, experimentální kardiologií, zvláště problematikou odolnosti srdečního svalu k nedostatku kyslíku v průběhu vývoje.

Oldřich Ambrož (1)

Narozen 19.12.1939 v Říčanech u Brna. Strojní ing., vysokoškolský pedagog, zaměřuje se na technologii svařování a tváření.

Josef Rada (1)

Narozen 13. 7. 1922 v Chlebech na Benešovsku. Prof. Ing., CSc., vysokoškolský pedagog zaměřený na elektrotechniku, též autor poezie.

Vladimír Švanda (1)

Autor prací z oboru elektrotechniky a elektromontáží.

Vsevolod Vladimirovič Šapošnikov (1)

Zbyněk Čácha (1)

Práce v oboru topenářství.

Natan Jefimovič Kobrinskij (1)

Ruský, resp. sovětský vědec a autor publikací z oblasti ekonomické matematiky a kybernetiky.

B. A Trakhtenbrot (1)

Izraelský informatik, profesor ruského původu.

Milan Kubát (1)

Milan Kubát byl český a československý elektroinženýr, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa, ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Vyučil se elektromechanikem v ČKD Praha. V roce 1951 absolvoval ČVUT. Pracoval potom ve Výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky v Běchovicích a v ČKD Praha. V letech 1962-1965 zastával funkci technického náměstka VHJ ČKD Praha. Od roku 1956 působil i jako vysokoškolský pedagog. Zabýval se výkonovou polovodičovou elektronikou a mikroelektronikou. Patřil mezi zakladatele průmyslové výroby polovodičové techniky v Československu. V roce 1974 byl jmenován profesorem ČVUT. Zasedal v kolegiích ČSAV. V roce 1960 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda, roku 1977 získal Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Od roku 1968 byl náměstkem ministra těžebního průmyslu, v letech 1969-1970 náměstkem federálního ministra-předsedy Federálního výboru pro průmyslu a v letech 1971-1979 náměstkem ministra pro technický a investiční rozvoj ČSSR. Od roku 1979 se stal členem vlády jako ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR. Tento post zastával v třetí vládě Lubomíra Štrougala, čtvrté vládě Lubomíra Štrougala a páté vládě Lubomíra Štrougala až do roku 1988. K roku 1979 se uvádí jako předseda Obvodního výboru Svazu československo-sovětského přátelství v Praze 2. Angažoval se i stranicky. Byl členem předsednictva Obvodního výboru KSČ a členem ekonomických komisí městského výboru KSČ i Ústředního výboru KSČ. XVII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do Sněmovny lidu. Ač české národnosti, byl zvolen za slovenský obvod . Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci....

Pavel Mitschka (1)

Narozen 3. 4. 1932. Ing., CSc., chemik.

S. H Pinner (1)

Chemik, vysokoškolský učitel, autor publikací z oboru.

Zdeněk Oppl (1)

Návod na stavbu plachetnic a motorových člunů.

Otto Šula (1)

Příručka osvětlovací techniky.

Eduard Aleksandrovič Jakubajtis (1)

Miroslav Šalamon (1)

Narozen 7.11.1912 v Praze, zemřel 5.1.1984 v Bratislavě. Dr. ing., profesor Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru regulační techniky.

Richard Doležal (1)

Narozen 26.5.1921 v Kostelci n. Ohří. Dr.techn., ing. DrSc., profesor Vysoké školy báňské a strojní fakulty na Českém vysokém učení technickém, práce o technice ohřívání.

Otakar Sedliský (1)

Vladimír Pechoč (1)

Narozen 31.1.1929, práce z oboru inženýrské chemie.

Valentin Nikolajevič Bogomolov (1)

Bohumil Míšek (1)

Ing. Bohumil Míšek, DrSc. , profesor fyzikální metalurgie a mezních stavů materiálu. Práce v oboru.

Luděk Ptáček (1)

Luděk Ptáček , fyzik. Práce z oblasti fyziky kovů, defektoskopie a provozní diagnostiky.

Ludvík Kuhn (1)

Bol literárny historik a kritik, knihovník, spisovateľ.

Jiří Kodeš (1)

Ilustrátor a knižní grafik.

Michail Ivanovič Kuzmenko (1)

Kurt Ziemke (1)

Vyslanec v Kábulu

Pavel Fraenkl (1)

Narodil se v Hradci králové a zemřel v Oslu. Byl literární a divadlení kritik a historik. Vystudoval dějiny literatury na FF UK. Působil v brněnské univerzitní knihovně, v roce 1940 emigroval do Norska, kam se po letech strávených v koncentračních táborech vrátil r.1945 již natrvalo. Přednášel světovou literaturu na univerzitě v Oslu, publikoval práce o dramatu a skandinávské literatuře. Fraenkův literárněkritický přístup je založen na psychologizující interpretaci vyjádřené subjektivně laděným esejickým tónem. V časopiseckých příspěvcích a příležitostných tiscích od poloviny 20. do konce 30. let soustavně sledoval prózu, poezii i divadlo. Jako literární historik se věnoval především 90. létům 19. století .

Josef Klička (1)

Josef Klička byl český houslista, varhaník, hudební skladatel, dirigent a pedagog. Je považován za zakladatele tradice české moderní varhanní improvizace a interpretace, v oblasti kompoziční za českého „varhanního symfonika“ etapy českého hudebního romantismu. Od dětství se učil hrát na housle, jeho prvním učitelem byl jeho otec, který působil jako ředitel kůru v Klatovech. Studium hry na housle absolvoval na pražské konzervatoři a hrou na housle se i zpočátku živil v divadelním orchestru. Přitom však studoval varhanní hru na varhanické škole v Praze. Jako varhaník začínal hrát na varhany v kostele Nejsv. Trojice a v pražském Emauzském klášteře. Ve Švandově divadle se roku 1876 stal kapelníkem a začal také vyučovat zpěv, od roku 1878 do roku 1881 působil jako kapelník orchestru Prozatímního divadla. Od roku 1885 na pražské konzervatoři vyučoval varhanní hru. V letech 1892 až 1895 na pražské konzervatoři vlastně zastupoval Antonína Dvořáka, který v té době pobýval ve Spojených státech amerických. Již od dob svých studií byl také činný i jako hudební skladatel, skládal sborové písně, kantáty, orchestrální díla, komponoval i pro harfu, nejvíce však proslul jako skladatel velkých novoromanticky laděných skladeb pro varhany. K jejich napsání jej prý vedla jeho vlastní zkušenost z koncertování na tehdy nově dokončených varhanách v pražském Rudolfinu.

Jan Pulkrábek (1)

Narozen 18.4.1902 v Humpolci, zemřel 31.1.1966 v Praze. Ing. dr., DrSc., profesor zdravotní techniky a vedoucí katedry tepelné techniky strojní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru.

Josef Miškovský (1)

Narozen: 10. 3. 1859 v Poboři u Kouřimě, zemřel: 13. 8. 1940 v Českém Brodě. Žurnalista, knihkupec a nakladatel v Českém Brodě, kulturní historik .

Mohamed Abdallah-hadži Brikcius (1)

Narozen 30. 9. 1903 ve Wocheiner Feistritz, dnes Bohinjska Bistrica, Slovinsko, zemřel 19. 2. 1959 v Praze; úředník, cestovatel, spisovatel cestopisů, zakládající člen Muslimské náboženské obce pro Československo , publicista, redaktor časopisu Oasa, Vlajka , člen Vlajky , důstojník Svatoplukových gard.

Ludwig Preiss (1)

Miroslav Makarius (1)

Narozen roku 1912, zemřel roku 1972. Ing., práce v oboru technologie zpracování kovů.

Ilona Martincová (1)

Autorka publikace o háčkování.

Zdeněk Kusý (1)

Emanuel Vajtauer (1)

Emanuel Vajtauer byl československý novinář, politik, spisovatel, překladatel a publicista. Zprvu zastával krajně levicové názory, později se přiklonil k národně socialistické politické orientaci, během okupace za protektorátu kolaboroval otevřeně s nacisty, byl považován za jednu z vůdčích osobností tehdejší české žurnalistické kolaborace. Studoval na univerzitách v Praze, ve Vídni a v Paříži, procestoval celou Evropu, část Afriky, byl i v Americe. Překládal literární díla světových autorů zejména z angličtiny a z ruštiny. Zastával silně extrémistické levicové anarchistické názory, v roce 1920 se zúčastnil sjezdu Kominterny, kde se setkal s V. I. Leninem a v roce 1921 byl zakládajícím členem KSČ. V prosinci 1923 emigroval do USA, kde přijal místo v chicagském českojazyčném časopise Spravedlnost. Poté, co tam agitoval pro revoluci podobnou té ruské a úřady zjistily důkazy o jeho předchozích projevech na podporu násilného svržení vlády, byl v dubnu 1924 zatčen a po rozsudku Nejvyššího soudu v lednu 1927 vyhoštěn. V roce 1929 po nástupu Klementa Gottwalda do čela KSČ přešel k národním socialistům. Působil jako redaktor levicových časopisů Nový kult a Červen, byl spolupracovníkem Rudého práva a šéfredaktorem Rudého večerníku. Působil v nakladatelství Melantrich, kde pracoval v redakci Českého slova. V letech 1941–1942 byl šéfredaktorem Večerníku Českého Slova. Plně spolupracoval s protektorátní vládou, jednal i s K. H. Frankem. V tisku otevřeně štval proti Židům, Edvardu Benešovi a proti jeho exilové vládě. Psal kolaborantské pamflety a propagační tiskoviny. Zúčastnil se také audience čelných kolaborujících novinářů u předsedy vlády Eliáše 18. září 1941, při které byli novináři patrně otráveni ; Vajtauer se z otravy několik týdnů zotavoval v sanatoriu SS v Praze-Podolí.:s.480 Z místa šéfredaktora byl odvolán poté, co ve večerníku vyšla po vyhlazení Lidic báseň Přísaha českého dě...

František Harant (1)

František Harant byl český matematik. Zaměřoval se na diferenciální geometrii a výuku deskriptivní geometrie. V letech 1936-1944 studoval reálné gymnázium v Plzni, v roce 1945 se zapsal na studium matematiky a deskriptivní geometrie na přírodovědecké fakultě. Pro učitelství na středních školách v roce 1946 složil I. státní zkoušku, v roce 1948 pak II. státní zkoušku. Již od roku 1946 začal spolupracovat s Vysokou školou inženýrského stavitelství při ČVUT, a to na II. ústavu matematiky nejprve jako pomocná síla, v letech 1947-1949 jako pomocný asistent. Po absolvování povinné vojenské služby od r. 1951 nastupuje jako odborný asistent pro deskriptivní geometrii na katedře matematiky a deskriptivní geometrie. Kandidátskou práci z oblasti diferenciální geometrie O kolineárních plochách obhájil v roce 1962. V roce 1972 pak habilitoval a obhájil práci Dotykové vlastnosti a poloinvarianty přímkových a kuželosečkových kolineačních ploch.

Taras Hryhorovyč Ševčenko (1)

Taras Hryhorovyč Ševčenko byl ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf. Vedle Ivana Kotljarevského zakladatel moderní národní ukrajinské literatury, symbol země a ukrajinské kultury. Jeho pomníky stojí v mnoha ukrajinských i světových městech. Za psaní v ukrajinštině a obhajobu ukrajinské nezávislosti byl v roce 1847 uvězněn. Ze 47 let svého života prožil Ševčenko 24 let jako nevolník, 9 let na svobodě, 10 let ve vyhnanství a 4 roky pod policejním dohledem. Ševčenko se narodil ve středoukrajinské vesnici Morynci v rodině sedláka-nevolníka. V devíti letech přišel o matku, v jedenácti o otce; ten ho ještě před smrtí poslal do církevní školy v nedaleké Kirylivce, odkud utekl do sousední Lysjanky. Ševčenko měl malířské nadání, které však kvůli zákazům vrchnosti mohl jen těžko rozvíjet. Nakonec se mu podařilo dostat se do učení malířství ve Vilně a po polském listopadovém povstání v Petrohradě, se zde učil u Ivana Sošenka, který ho představil několika malířům a básníkům, mj. Vasiliji Žukovskému. Díky nim mohl Ševčenko studovat na Petrohradské akademii a roku 1838 získat svobodné postavení, tedy vymanit se z nevolnického stavu. V akademii Ševčenko studoval u Karla Brjullova a zároveň se intenzivně věnoval jednak literatuře, jednak studiu věd. Roku 1840 vydává svou nejznámější sbírku Kobzar. V roce 1843 navštívil rodnou ves a její okolí; do Petrohradu se vrátil rozčarován. Znovu přijel po dvou letech. Roku 1846 vstupuje do tajného Cyrilometodějského bratrstva. Bratrstvo bylo odhaleno roku 1847. Následujících deset let strávil Ševčenko ve vyhnanství, převážně v Orenburgu a v Orské pevnosti. Odtud se jako člen geografické expedice vedené A. I. Butakovem vydává do dnešního Kazachstánu a okolí Aralského jezera. Později byl přemístěn do Novopetrovského opevnění . Během desetiletého období se střídala období...

Amnon Kapeliouk (1)

Izraelský publicista, novinář, spolupracovník izraelských deníků a francouzských časopisů Le Monde a Le Monde diplomatique, specialista na problematiku Blízkého východu.

Josef Hrubíšek (1)

Autor publikací z oboru cukrovarnictví.

Lazar' Il'jič Dvoskin (1)

Ruský energetik, práce o vysokém a velmi vysokém napětí.

Oldřich Augusta (1)

Narozen 30.5.1924 ve Vysokém Mýtě, zemřel 1.8.1997. Ředitel divadla v Liberci, loutkář, autor her, redaktor časopisu z oboru.

František Hájek (1)

Malíř, literát, okultista, vlastním jménem Hájek, narozen v Rosicích nad Labem, zemřel v Karlových Varech, byl žákem profesora Bukovace, věnoval se krajinářství, portrétní i figurální malbě, kreslil také karikatury, v prvním období se podepisoval Hvězdinský, po roce 1930 se údajně podepisoval pseudonymem Franta Malý.

Václav Štencel (1)

Architekt, urbanista, práce z oboru.

Anna Fadrhoncová (1)

Nar. 12. 9. 1919 ve Vlachově Březí . MUDr., prof. , dermatoveneroložka. Zabývá se zejm. vaskulopathiemi dolních končetin a venerickými chorobami, věnovala se koncepci a organizaci dermatovenerologické péče.

Christian Geissler (1)

Německý spisovatel, televizní a rozhlasový dramaturg.