Všichni Autoři a témata

Curt Agte (1)

Německý technik, metalurg, zakladatel čs. práškové metalurgie, publikace z oboru, působil v Česku.

William B Karesh (1)

Americký veterinární lékař. Zabývá se ochranou divokých zvířat.

Jan Kapr (2)

Jan Kapr byl český hudební skladatel, hudební režisér, publicista a pedagog. Hudbě se věnoval už od svého dětství, od 16 let svého věku, kdy utrpěl těžký úraz, se hudbě věnoval téměř výhradně. Po studiích na Pražské konzervatoři v letech 1933–1938 a 1938–1940 působil po 7 let jako hudební režisér v Československém rozhlase, poté pak 2 roky pracoval jako šéfredaktor vydavatelství Orbis. V této době byl prominentním skladatelem a protežovaným členem KSČ. V roce 1948 byl členem akčního výboru strany, který posuzoval ideologickou vhodnost provedení těch kterých skladeb. V roce 1951 obdržel Stalinovu cenu druhého stupně za hudbu k propagandistickému dokumentu režiséra Vladimíra Vlčka Nové Československo. V letech 1961 až 1972 vyučoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně . Jako publicista od roku 1949 redigoval časopis Hudební rozhledy. V šedesátých letech výrazně proměnil svůj kompoziční styl – nechal se inspirovat skladebnými směry a proudy tzv. Nové hudby a v pozdějším díle je osobitě syntetizoval. Napsal hudebně teoretickou práci Konstanty. Po roce 1968 zaujal negativní postoj k sovětské okupaci Československa, na protest proti okupaci jednotkami Varšavské smlouvy vrátil Stalinovu cenu, jeho díla nebyla uváděna, v důsledku normalizace na počátku 70. let také nemohl dále vyučovat.

Jaroslav Komínek (1)

Jaroslav Komínek je český politik, od roku 2008 zastupitel Ústeckého kraje , od roku 2006 zastupitel města Chomutov, člen KSČM. V letech 1989–1993 studoval na Vojenské střední odborné škole tankové a automobilní v Nitře, do roku 2004 působil jako voják z povolání v Armádě České republiky. Po odchodu z armády vstoupil do KSČM. V roce 2006 se poprvé ujal politické funkce, byl zvolen zastupitelem města Chomutov, kterým je dodnes. Zastupitelem Ústeckého kraje byl poprvé zvolen v roce 2008 a je jím také dodnes. Od roku 2012, kdy KSČM vyhrála krajské volby v Ústeckém kraji, je radním Ústeckého kraje pro dopravu, v roce 2016 pak povýšil na funkci náměstka hejtmana Ústeckého kraje pro dopravu. Pod jeho působením se od roku 2015 podařilo vybudovat integrovaný systém Doprava Ústeckého kraje , kdy cestující mohou po celém Ústeckém kraji cestovat na jednu jízdenku vlaky, regionálními autobusy, MHD ve vybraných městech a turistickými lodními linkami po Labi. Od roku 2019 Komínek působí také jako předseda představenstva Dopravního podniku měst Chomutova a Jirkova . Příležitostně jezdí jako řidič autobusu. Jeho současnou partnerkou je Darina Kováčová, starostka města Jirkov. V krajských volbách v roce 2020 obhájil za KSČM post zastupitele Ústeckého kraje. Strana se nicméně nestala součástí nové krajské koalice a skončil tak v pozici náměstka hejtmana. V roce 2018 se Komínek dostal do sporu s firmou BusLine, která provozovala autobusovou dopravu v Ústeckém kraji. Spor vznikl poté, co Ústecký kraj odmítl přidat peníze firmě BusLine na navýšení platů řidičů nařízené vládou, protože by to bylo mohlo být nezákonné. Firma BusLine poté přestala plnit závazky, které byla povinna dle smlouvy plnit. Mělo to za následek, že některé spoje vůbec nevyjely. Ústecký kraj reagoval na vzniklou situaci unikátn...

Eva Rozkovcová (1)

Narozena 5.3.1922 v Kladně. MUDr., CSc., stomatoložka, publikace z oboru.

Jarmil Kostlán (1)

Narozen 8.11.1915 v Jarošově u Litomyšle, zemřel 22.11.1986. MUDr., DrSc., profesor stomatologie, publikace z oboru.

Miloš Hrušovský (1)

Miloš Hrušovský byl slovenský a československý účastník odboje, politik Komunistické strany Slovenska, člen Sboru pověřenců v 50. letech a poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace. Absolvoval gymnázium a soukromou obchodní školu v Praze. Původně působil jako bankovní úředník. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Spolu s Štefanem Bašťovanským byli od července 1942 předáky IV. ilegálního vedení KSS. 10. dubna 1943 ho zatkla slovenská policie. Později byl účastníkem Slovenského národního povstání. Po válce redigoval časopis Výstavba Slovenska. Byl předsedou Ústředního výboru slovenského Svazu protifašistických bojovníků a členem předsednictva federálního Svazu protifašistických bojovníků. Zároveň působil jako člen předsednictva slovenského i federálního Ústředního výboru Národní fronty. V letech 1955–1960 byl pověřencem spotřebního/lehkého průmyslu v 11. Sboru pověřenců a 12. Sboru pověřenců. V letech 1960–1963 zastával post místopředsedy KNV pro Středoslovenský kraj. K roku 1964 se uvádí jako náměstek předsedy Slovenské komise pro investiční výstavbu. Publikoval četné skici a fejetony. Roku 1948 mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání, v roce 1949 Československý válečný kříž 1939, získal i Řád 25. února a roku 1966 Řád práce. V letech 1946–1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Počátkem roku 1968 byl zvolen členem komise Slovenské národní rady, která se zabývala z hlediska ekonomického a národohospodářského změnou postavení slovenských orgánů. Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát ovšem nabyl až dodatečně v březnu 1971 v rámci jedné z doplňovacích voleb po vlnách čistek souvisejících s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do...

Jaroslav Beránek (2)

Mgr. Jaroslav Beránek byl československý basketbalista, účastník Mistrovství světa 1974 a Mistrovství Evropy 1975. Je zařazen na čestné listině mistrů sportu. V československé basketbalové lize hrál 18 sezón v letech 1969-1989 za kluby Iskra Svit, Zbrojovka Brno, RH Pardubice, VŠDS Žilina a Baník Handlová. Třikrát byl mistrem Československa, jedenkrát vicemistrem a má jedno třetí místo. V historické střelecké tabulce basketbalové ligy Československa je na 10. místě s počtem 6561 bodů. V sezóně 1982-1983 v ligovém utkání Žilina - Handlová zaznamenal 54 bodů, což byl třetí nejlepší střelecký výkon v historii československé ligy. Zúčastnil se 5 ročníků evropských klubových pohárů v basketbale, s týmem Zbrojovka Brno 4 ročníků, z toho dvakrát Poháru evropských mistrů , dvakrát Poháru vítězů pohárů . S týmem Brna získal druhé místo v Poháru vítězů pohárů 1974). S týmem Iskra Svit hrál v Poháru vítězů pohárů 1986, v 1. kole vyřadili turecký Fenerbahce Istanbul, v osmifinále byli vyřazeni od Stade Francais Paříž. Jako hráč reprezentačního družstva Československa byl účastníkem 2 světových a evropských basketbalových soutěží. Za reprezentační družstvo Československa v letech 1971-1978 hrál 118 zápasů, z toho na Mistrovství světa a Mistrovství Evropy celkem 14 zápasů, v nichž zaznamenal 103 bodů. Startoval na Mistrovství světa 1974 v Portoriku a na Mistrovství Evropy mužů - 1975 v Bělehradě

Emil F Smidak (1)

Narozen 13.8.1910 v Ostravě, žil ve Švédsku a Švýcarsku, kde zemřel v roce 2003. Profesně se věnoval těžkému průmyslu, též publikace o hudbě, výtvarném umění a filosofické úvahy.

Václav Jaša (1)

Václav Jaša byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Angažoval se v Československých legiích. Profesí byl řídícím učitelem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Znojmě. Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Byl do sněmovny kooptován až dodatečně roku 1921 jako jeden ze čtyř nových poslanců reprezentujících Československé legie. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zániku parlamentu roku 1939, přičemž ještě krátce předtím v prosinci 1938 přešel do nově zřízené Národní strany práce. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v Kaunicových kolejích a v koncentračním táboře Terezín. Po válce působil na Okresním národním výboru ve Znojmě jako osídlovací referent, referent pro otázky kulturní a sociální a referent pro církevní otázky.

Vladimír Půhoný (1)

Ariana Argoni (1)

Po rozvodu s Ravenem se věnuje on-linovému, e-mailovému a telefonickému výkladu karet.

Raven Argoni (1)

Narozen 21. 2. 1948 v Čejči u Hodonína. Režisér, spisovatel, fotograf, kartář, autor publikací z oblasti okultismu.

Stanislav Tajbr (1)

Ing., odborník firmy Korado na vytápění a topná tělesa.

Jiří Devátý (1)

Narozen 24.8.1947. Programátor, publicista, spisovatel.

Jindřich Malát (1)

Jan Machač (1)

Narozen v roce 1953. Elektroinženýr, profesor a vědec, zabývá se elektromagnetismem a radioelektronikou. Publikuje v oboru.

Věra Linhartová (1)

Věra Linhartová je česká spisovatelka, zakladatelka české experimentální prózy, historička umění, básnířka, překladatelka, editorka a výtvarná teoretička žijící ve Francii. Věra Linhartová se narodila roku 1938 v Brně coby dcera právníka, referenta nemocenské pojišťovny. Matka byla v domácnosti, byla duševně nemocná a svůj život ukončila sebevraždou. Rodina bydlela v Botanické ulici. Po absolvování brněnské jedenáctileté střední školy nastoupila v roce 1955 na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde vystudovala dějiny umění. Úspěšně absolvovala v roce 1960, jako téma diplomové práce si zvolila barokní architekturu na Moravě. Externě také vystudovala estetiku na FF UK. Roku 1957, kdy přechodně pracovala jako průvodkyně na hradě Bítov a začínala psát své první texty, se přidala k uskupení umělců, kteří si říkali „šestařicátníci“ . Členy této skupiny byli např. Jiří Paukert, Václav Havel, Josef Topol, Viola Fischerová, Pavel Švanda, Jan Zábrana, a další. V první polovině 60. let pracovala nejprve na Krajském středisku památkové péče v Brně a v Pardubicích , poté jako kurátorka v Alšově jihočeské galerii . Během jejího působení se z regionální galerie za pár let stala instituce, která kvalitou svých sbírek i výstavní politikou konkurovala galeriím v hlavním městě. Díky Věře Linhartové se galerijní fond rozšířil o české moderní umění. Jejím přičiněním se začala vystavovat díla do té doby tabuizovaná, jako abstraktní umění, imaginativní malba nebo nefigurativní tvorba. Za svého působení zde uspořádala např. výstavu Imaginativního malířství let 1930-1950, která vyvolala bouřlivé ohlasy, a to jak negativní, tak i pozitivní. Bohužel její snahy narazily na bariéru nepochopení u stranických orgánů KSČ. Byly označeny za „útok proti linii strany v ideologické a kulturní oblasti“. Tyto události její působení v Alšově jihočeské galerii ukončily. Posléze uspořádala v Brně a Pr...

Bedřich Hoffmann (1)

se narodil 10. července 1906 v německém Steinkirchenu nedaleko Zhořelce. Maturoval již ve Valašském Meziříčí a teologii studoval v Olomouci, kde byl roku 1932 arcibiskupem Prečanem vysvěcen na kněze. Byl kaplanem ve Vracově a v Lipníku nad Bečvou. V roce 1936 se stal farářem v Horní Bečvě, kde se stal i starostou obce. V r. 1940 byl v Horní Bečvě zatčen, posléze vězněn a prošel koncentračními tábory Buchenwald a Dachau. Příčina zatčení zněla: "Jako kazatel podvracel odolnost německé říše, štval proti ní a konal slavné bohoslužby ve zrušené svátky. Vadí také jeho veřejná činnost." V Dachau se setkal i s později svatořečeným polským biskupem Michalem Kozalem, kterému tajně podával svaté přijímání. V únoru 1945 se přihlásil k ošetřování nemocných spoluvězňů nakažených skvrnitým tyfem. Nakazil se od nich a přidal se i zápal plic, ale přežil. Po osvobození Dachau slavil tam první veřejnou mši svatou. Po válce byl krátce posledním předrevolučním předsedou Matice svatokopecké, majetek sdružení ale musel odevzdat komunistickému státu. V letech 1948 až 1974 byl farářem u svatého Michala v Olomouci. Zemřel 6. června 1975 v Olomouci a je tam i pohřben. Hoffmann je autorem unikátní knihy A kdo vás zabije, mapující život a jména křesťanských i muslimských duchovních v KT Dachau.

Akio Morita (1)

Akio Morita byl japonský podnikatel, který je znám především tím, že založil spolu s Mr. Masaru Ibuka společnost Sony Corporation .

Edwin M Reingold (1)

Mitsuko Shimomura (1)

Štěpán Alexa (1)

Štěpán Alexa - jeho oborem je astrologie, kterou studoval soukromě. Profesionálně a seriózně se astrologií zabývá 20 let a působí zejména v oblasti poradenství. Má klienty nejen u nás ale i v zahraničí. V minulosti měl širší záběr činnosti tj. od zpracovávání všech druhů horoskopů přes astrokartografii i mundánní astrologii. Postupně se ale více specializoval právě na horární astrologii a dotazové horoskopy, což více uplatňuje zejména v poradenské činnosti. Jeho dlouholetý spolupracovník a přítel je Stanley Bradley, se kterým společně působil v oblasti poradenství i přednáškové činnosti během devadesátých let. Dva roky také pracoval jako firemní poradce - astrolog. V průběhu let rovněž pravidelně psal do novin a časopisů články s astrologickou tematikou a vystupoval v televizních pořadech a rádiích. Také měl v začátcích na webových stránekách www.osud.cz , poradenskou rubriku jako astrolog. V neposlední řadě mu vyšla samostatná kniha, a dvě ve spolupráci s věštcem Stanley Bradley.

Christel Bettermann (1)

Německá germanistka, autorka učebnic němčiny.

Dong Ha Kim (1)

Autor učebnic němčiny.

C. Michele Haney (1)

Americká psycholožka, publikace z oboru.

Petr Šída (1)

vědecko-výzkumný pracovník katedry archeologie PhDr., Ph.D., narozen 11.11. 1976 v Jablonci nad Nisou.

Václav Wasserman (1)

Narozen 19.2.1898 v Praze, zemřel 28.1.1967 tamtéž. Herec, filmový režisér, scenárista, též autor písňových textů, vysokoškolský pedagog v oboru režie. Práce v oboru.

Cesira Fiori (1)

Italská komunistka, povoláním učitelka, za fašistického režimu dlouhodobě vězněna.

Bernard Mark (1)

Bol vedec a historik. Narodil sa v Lomze, vyštudoval právo na Varšavskej univerzite. V svojej tvorbe sa venoval druhej svetovej vojne, publikoval články v poľštine a jidiš v ľavicových periodikách. V rokoch 1932 a 1939 vydal dvojzväzkové dielo v jidiš s názvom "História sociálnych hnutí v Poľsku" 1938 - 1939. Počas druhej svetovej vojny, žil v Sovietskom zväze, kde pôsobil v Židovskom Antifašistickom výbore. Svoju prvú prácu vydal v Moskve. O židovskom povstaní v Poľsku. Po návrate do Poľska , publikoval množstvo esejí a zbierok dokumentov na tému holokaustu. V roku 1949 bol menovaný riaditeľom Židovského historického inštitútu vo Varšave.V roku 1954 bol menovaný docentom.V roku 1957 navštívil Izrael a prednášal na druhom Svetovom kongrese židovských štúdií. Posilnil väzby medzi židovským Historickým ústavom a Yad Vashem a ústredným archívom pre dejiny židovského národa v Jeruzaleme. Hlavnou témou jeho prác je vyhladenie a odpor poľských Židov počas rokov 1939 - 1944.

Konstantin Sergejevič Ljalikov (1)

Ruský chemik, práce z oboru fotochemie a teorie fotografie a aerofotografie, též z oboru polymerů.

Vsevolod Aleksandrovič Jaštold-Govorko (1)

Ruský autor publikací o fotografování.

Giambattista Basile (1)

Giambattista Basile byl neapolský barokní básník, dvořan a sběratel pohádek. Narodil se v neapolské rodině pocházející ze střední vrstvy. Rok jeho narození 1566, který uvádějí některé zdroje, je v rozporu s rokem 1575, který uvádí jeho životopisec Benedetto Croce. Basile byl během své kariéry dvořan a voják u různých italských knížat, včetně benátského dóžete. V Benátkách začal psát poezii. Později se vrátil do Neapole, aby sloužil jako dvořan pod záštitou Dona Marina I Caracciolo, avellinského prince, jemuž věnoval svoji idylu L'Aretusa . V době své smrti dosáhl hodnosti hraběte z Terrone . Basileho nejstarší známá literární tvorba je z roku 1604 v podobě předmluvy k hrdinskému eposu Vaiasseide jeho přítele, neapolského spisovatele Giulia Cesare Corteseho. Následující rok byla jeho villanella Smorza crudel amore zhudebněna a v roce 1608 publikoval svoji báseň Il Pianto della Vergine. Basile je zmiňován hlavně v souvislosti s jeho sbírkou neapolských pohádek s názvem Lo cunto de li cunti overo lo trattenemiento de peccerille , také známé jako Il Pentamerone. Sbírku publikovala posmrtně ve dvou svazcích jeho sestra Adriana v Neapoli v roce 1634 a 1636 pod pseudonymem Gian Alesio Abbatutis. Sbírka známá jako Pentamerone byla po nějakou dobu zapomenuta, pozornost si znovu získala, když ji bratři Grimmové označili jako první národní sbírku pohádek. Mnoho z těchto pohádek jsou nejstarší existující varianty známých pohádek jako Šípková Růženka, Popelka aj. Zemřel jako místodržící rodného města Giugliano in Campania při velké epidemii v roce 1632 a je pohřben ve zdejším kostele sv. Žofie ; ve městě je ulice nesoucí jeho jméno . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giambattista Basile na anglické Wikipedii....

Stanislav Salaba (1)

Učebnice statiky.

Antonín Matěna (1)

Učebnice statiky.

Jiřina Kaplická-Florová (1)

Narozen: 30.3.1901 Náchod, zemřel: 2.11.1984. akademická malířka a ilustrátorka; manželka malíře a sochaře Josefa Kaplického; prof.kreslení. /Ilustrovala řadu publikací pro nakl.Artia mj. Svoboda P.: Beautiful Roses, Šubík R.: Taschenatlas d. Kakteen, Oplt J.: Orchideen, Hofman J.: Krzewy ozdobne, Večeřa L.:Taschenatlas d.Rosen, Pokorný: Bäume in Mitteleuropa, Šubík,R.: Cacti a. Succulents, Slavík B.: Alpenpflanzen./ Nekrolog: SS,13.11.1984,s.5.

Yvonne Konečná (1)

Narozena 1965. Mgr., pedagožka oboru Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů , autorka a spoluautorka učebnic, pracovních sešitů a metodických materiálů k výuce v oboru.

Ladislav Janovec (1)

Narozen 27.4.1975 v Praze. PhDr., PhD., bohemista, autor publikací z oboru jazykovědy a jazykové didaktiky.

Martina Černá (1)

Mgr., autorka příruček z českého jazyka pro základní školy.

Zuzana Poláková (1)

Redaktorka publikace o územní správě.

Josef Schmidt (1)

Ing., redaktor hornického kalendáře.

Robert M Pirsig (1)

Americký filosof a spisovatel.

Svatopluk Bílý (1)

RNDr. Svatopluk Bílý, CSc. , biolog, entomolog, cestovatel. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na katedře zoologie a následně ukončil aspiranturu ukončenou obhajobou disertační práce Larvy rodu Amara ve střední Evropě . Od r. 1972 pracoval jako vědecký asistent v Parazitologickém ústavu ČSAV , zaměřil se na studium hmyzích vektorů, mezihostitelů a rezervoárových hostitelů helmintů. V letech 1978–2007 byl vědeckým pracovníkem a kurátorem brouků v entomologickém oddělení Národního muzea, kde se specializoval na taxonomii, morfologii a faunistiku čeledi krascovitých a larvální morfologii a taxonomii larev xylofágních brouků.Od r. 2007 přednáší na České zemědělské univerzitě, na katedře ochrany lesa a myslivosti.Je autorem 170 původních vědeckých prací a zhruba 100 vědeckopopulárních článků. Člensky působí ve vědeckých společnostech: Česká společnost entomologická, Coleopterologists Society , Asociacion Europia de Coleopterologia a Japanese Coleopterological Society.

David Appleby (1)

Specialista na psychologii zvířat, psovod, instruktor výcviku doprovodných zvířat. Publikace a články z oboru.

Andrea McHugh (1)

Britská autorka prací o chovu psů.

David E Murphy (1)

Jadwiga Šanderová (1)

Jadwiga Šanderová je česká socioložka a filozofka působící v Institutu sociologických studií UK. Zabývá se teoriemi a výzkumem sociálních nerovností. Vystudovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po krátkém uplatění v aplikovaném výzkumu působila v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV . V roce 1992 přešla na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde kromě základních kursů sociologie přednáší o teoriích sociální stratifikace, které jsou hlavním předmětem jejího profesního zájmu. Od roku 2004 působila také na Fakultě humanitních studií Univerzity Pardubice. Napsala odborné publikace Sociální stratifikace. Problém, vybrané teorie a výzkum , Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách a Sociální konstrukce nerovností pod kvalitativní lupou . Publikovala také kratší texty v odborných časopisech a sbornících. Kniha je věnovaná základním zásadám, jichž je dobré se držet při psaní odborného textu. Čtenáře seznámí se základními žánry společenskovědní odborné stati, s drobnými informačními žánry, s tím, jak se vede obrazový aparát a jak dostát pravidlům publikační etiky. Jadwiga Šanderová se snaží ukázat smysl a racionální jádro jednotlivých zásad a formulovat je spíše jako obecnější doporučení, jimiž je užitečné se řídit, než jako příkazy , jež je třeba bezduše plnit. Učebnice poskytující základní informace o sociálním rozvrstvení společnosti. Pojednává o sociální struktuře, nerovnostech a stratifikaci, a o základních teoriích zabývajících se těmito pojmy. Šanderová zde také předkládá metody empirického výzkumu stratifikace. Šanderová společně s dalšími autory předkládá v této monografii výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností. Výzkumy se teoreticky opírají o nové trendy obecně charakterizované jako tzv. kulturní obrat ve studiu nerovností. Metodologicky navazují na kvalitativn...

Kateřina Černochová (1)

Narozena 1986. Literatura pro děti.

Matthew Joseph Bruccoli (3)

Americký vysokoškolský pedagog anglické literatury, zabývá se tvorbou F. Scotta Fitzgeralda.

František Hladík (1)

František Hladík byl český akademický malíř. František Hladík se narodil na Královských Vinohradech do rodiny lakýrníka Václava Hladíka. Studoval na pražské malířské Akademii v letech 1908-1914, naposled ve speciální škole profesora Vojtěcha Hynaise. V roce 1915 se oženil s Marií Tittlbachovou z Kunratic. Za první světové války sloužil na italské frontě, v polní nemocnici portrétoval některé vojenské osobnosti a provedl alegorické obrazy v kapli vojenského hřbitova ve "Sternthalu" ve Štýrsku. Mnohé jeho práce byly reprodukovány v časopisech Dílo a Zlatá Praha. Účastnil se výstav Jednoty umělců výtvarných v Praze a soubornou výstavu měl v roce 1930 a 1936 v Humpolci.

Jakov Lind (1)

Rakuský židovský spisovatel.

Dagmar Bečková (1)

Narozena 15. prosince 1934 v Praze. Další jména: Nováková překladatelka a publicistka Překládané jazyky: barmština Životopisné údaje Studium 1953-1958: studium oboru anglistika a bohemistika na Filologické fakultě Univerzity Karlovy 1955-1958: studium barmštiny v Jazykové škole v Praze 1958-1960: stipendijní pobyt na Rangúnské univerzitě 1960-1962: dokončení studia barmštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Povolání barmanistka a anglistka, překladatelka z barmštiny, vědecko-technická pracovnice Zaměstnání 1960-1990: odborná, později vědecko-technická pracovnice v Orientálním ústavu Československé akademie věd v knihovně a v oddělení Jižní a jihovýchodní Asie Profesní životopis V letech 1960-90 byla zaměstnána v Orientálním ústavu Československé akademie věd v knihovně a v oddělení Jižní a jihovýchodní Asie jako odborná, později vědecko-technická pracovnice. Zabývala se moderní barmskou literaturou 20. století, kulturní historií, divadlem a společenským vývojem Barmy a jihovýchodní Asie.

Aldo Busi (1)

Aldo Busi je italský spisovatel, překladatel a homosexuální aktivista. Patří k představitelům postmodernismu v italské literatuře. Publikoval také pod pseudonymem Monsignor Diabolus. Pochází z rodiny hostinského. Ve čtrnácti letech odešel z domova, toulal se po Evropě a vykonával různé nekvalifikované práce. V roce 1981 získal diplom v oboru cizích jazyků na Univerzitě ve Veroně. V roce 1984 vydal první knihu Seminář mládí, v němž ironickým stylem zpracoval své životní zkušenosti. Kniha získala prestižní cenu Premio Mondello a Busi se stal mediální celebritou; proslul svými provokativními vystoupeními, v nichž hájil práva sexuálních menšin a kritizoval římskokatolickou církev. Vydal také sedm cestopisných knih. Přeložil knihy Johanna Wolfganga von Goethe, Christiny Steadové nebo Lewise Carrolla. Je také autorem překladu Dekameronu do moderní italštiny. Hrál sám sebe ve filmové komedii Roberta D'Agostina Mutande pazze a moderoval televizní pořad o literatuře Amici libri.

Jiří Stach (1)

Jiří Stach je český fotograf. Jeho fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a v soukromých sbírkách. V roce 2006 nakladatelství Galerie Nový Svět vydalo knihu fotografií a kreseb Natura Magica. V souvislosti s touto knihou a výstavou v galerii Aventinum byl Jiří Stach Asociací českých fotografů vyhlášen „Osobností české fotografie za rok 2006“. Druhou jeho autorskou knihou je Pinhole Blues Jiřího Stacha z roku 2014.

Jasna Tolimatová (1)

Anna Rochester (1)

Anna Rochesterová se narodila 30. března 1880 v New Yorku. Byla americkou novinářkou, spisovatelkou a především politickou aktivistkou. Mezi lety 1915 a 1918 pracovala pro neziskový Národní výbor pro dětskou práci . Od roku 1922 byla editorkou křesťansko-socialistického měsíčníku Zítřejší svět . Kromě svého politického působení se proslavila i dlouholetým - není však jisté zda intimním - vztahem s další členkou komunistické strany Grace Hutchinsovou, který udržovala v době, kdy něco takového bylo považováno za jednoznačné společenské tabu. Zemřela na zápal plic 11. května 1966 a je pohřbena na Brookside Cemetery v Englewoodu ve společném hrobě se svými rodiči.

Jan Skalák (1)

Narozen 26.2.1892. JUDr., časopisecké články z oboru, romány.

Sergej Borisovič Kan (1)

Sov. historik.

Salme A Dutt (1)

Naděžda Munzarová (1)

Naděžda Munzarová, známá jako Naďa Munzarová, rozená Naděžda Musílková , je česká herečka, loutkoherečka a animátorka. Vyrůstala v Německém Brodě , kde její otec Josef Musílek pracoval jako železničář. V období 1946–52 studovala na Tylově gymnáziu v Hradci Králové, kde byla činná v ochotnickém souboru Mladá scéna, v tanečním souboru Letecké vojenské akademie, v Sokole, Junáku... V letech 1953–1957 studovala na právě vzniklé loutkářské katedře na DAMU , o které jí pověděl Luděk Munzar. V letech 1960–1968 byla odbornou asistentkou – obor herectví s loutkou na AMU. V letech 1953–1968 pracoval celý první ročník externě v Československé televizi, především v dětském vysílání. . Zůstala 2 roky a od roku 1959 hrála v mnoha pořadech, seriálech a televizních pohádkách až do odchodu ze země v 1968 externě). Vodila loutky medvídka Emánka spolu s Ondřejem Sekorou a Milošem Nesvadbou vytvořila, vodila a mluvila Kačenku . V prvních živě vysílaných verzích seriálů např. Broučcích vodila Broučka, Medvídka Pú...). Ve filmu hrála s loutkami a technikou černého divadla až do svého odchodu z Československa v říjnu 1968 pod režiséry – Jan Švankmajer – Rakvičkárna, Vojtěch Jasný – Až přijde kocour, Zdeněk Syrový -Pinochiova dobrodružství, v televizi pak – Jan Valášek, František Filip, Albert Mareček, Libuše Koutná, Svatava Rumlová, Vlasta Janečková, s moderátorkami Štěpánkou Haničincovou a Pavlínou Filipovskou. Loutkám propůjčovali hlasy přední herci – Jiřina Jirásková, Karel Höger, František Filipovský, František Bejvl, Vlastimil Brodský, Alena Kreuzmannová, Aťka Janoušková a mnoho dalších umělců. Od 1959 pracovala v "Černých" divadlech – Jiřího Srn...