Všichni Autoři a témata

Theo Boiten (1)

Holandský autor. Píše články s historickou tematikou do různých novin a časopisů.

Ivan Zubaľ (1)

Slovenský sběratel uměleckých děl.

Jutta Mattausch (1)

Německá novinářka, autorka knih, zabývá se tibetskou kulturou.

Miloš Churánek (1)

Mary Baker Eddy (3)

Mary Bakerová Eddyová narozená Mary Morseová Bakerová byla americká náboženská vůdkyně, zakladatelka církve Křesťanská věda. Podle svých slov roku 1866 objevila božské zákony života, pravdy a lásky. Na základě tohoto svého vhledu napsala knihu Věda a zdraví. S klíčem k Písmu , jež se stala základním spisem Křesťanské vědy. Tuto církev Mary Bakerová Eddyová založila roku 1876 a vedla ji až do své smrti. K úspěchu církve přispělo její tvrzení, že má klíč k vyléčení všech chorob – všechny choroby mají podle Bakerové Eddyové svůj původ v lidské mysli a proto jsou vyléčitelné vírou a "odmítnutím nemoci na úrovni vědomí".

Chris Kyriacou (1)

Vystudoval psychologii, později získal doktorát. Nyní působí jako profesor edukační psychologie, a v tomto oboru také provádí výzkumy. Jeho hlavním zaměřením je efektivita výuky.

Josef Nuhlíček (1)

Narozen 4.2.1910 v Domamyšli u Tábora, zemřel 12.5.1977 v Kutné Hoře. PhDr., ředitel Státního archivu, práce a redakční činnost v oboru archivnictví a historie.

Josef Chybík (1)

Narozen 1952. Doc. Ing., CSc., architekt, děkan Fakulty architektury VUT. Zabývá se konstrukcemi pozemních staveb, netradičními stavebními technologiemi a stavební tepelnou technikou.

Ivan Vágner (1)

Ivan Viktorovič Vagner byl původně inženýr společnosti RKK Energija, od roku 2010 je kosmonautem, člen oddílu kosmonautů CPK . V roce 2020 byl na ISS v rámci Expedice 62 a 63. Narodil se ve městě Severoněžsk v Anchangelské oblasti. V roce 2008 dokončil Baltskou státní technickou univerzitu D. F. Ustinova v Petrohradu. Roku 2008 nastoupil jako inženýr v kosmické společnosti RKK Energija. V roce 2010 byl vybrán jako kosmonaut kandidát oddílu RKK Energija, do oddílu byl zařazen 8. listopadu 2010. Vzhledem ke sjednocení ruských oddílů kosmonautů s platností od 22. ledna 2011 přešel do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů . Po absolvování dvouletého základního výcviku 3. srpna 2012 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“ . Roku 2016 byl vybrán jako člen Expedice 53 a Expedice 54 na Mezinárodní vesmírnou stanici . Do vesmíru měl vzlétnout v září 2017 v lodi Sojuz MS-06. Jeho kolegy měli být Alexandr Skvorcov ml. a Scott Tingle, kosmonauti měli na stanici strávit zhruba půl roku. Vzhledem k odkladu startu modulu Nauka a s tím souvisejícího snížení počtu ruských kosmonautů na ISS, na podzim 2016 vypadl z posádky. V létě 2018 byl do záložní posádky pro Expedici 61/62 , nicméně později bylo jmenování zrušeno. Další jmenování obdržel v dubnu 2019, kdy se stal členem zálohy pro Expedici 63/64 a v srpnu 2019 členem Expedici 65/66 (ještě do konce roku přečíslované na Expedici 64. Dne 19. února 2020 agentura Roskosmos oznámila změnu sestavy hlavní posádky lodi Sojuz MS-16. Původní ruská posádka Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin musela být ze zdravotních důvodů nahrazena záložní dvojicí Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Americký astronaut Christopher Cassidy nadále zůstal členem posádky. Start proběhl 9. dubna 2020 z kosmodromu Bajkonur a o 6 hodin později se spojili s ISS. V tomto článku byl použit pře...

Stanislav Matouš (1)

Narozen 25.9.1928 ve Vyškově. Asistent pro obor marxismu, sociálně ekonomická studie.

Markéta Bartáková (1)

Autorka příručky rukodělných prací.

Sherman Alexie (1)

Sherman Joseph Alexie, Jr. je americký scenárista a občasný komik s indiánskými kořeny. Značná část jeho díla čerpá z autorova života amerického Indiána v novém tisíciletí. Nejznámějšími Alexieho tituly jsou například The Lone Ranger and Tonto Fistfight in Heaven, Kouřové signály, a The Absolutely True Diary of a Part-Time Indian. Žije v Seattlu ve státě Washington. Alexie se narodil ve Spokane ve státě Washington, a je potomkem Indiánů z kmene Spokane a kmene Coeur d'AleneO kmeni a jeho jazyku. Vyrůstal v indiánské rezervaci Spokane ve Wellpinitu ve státě Washington, asi 75 km severozápadně od města Spokane. Narodil se s hydrocefalickým edémem na mozku , a tak musel v pouhých šesti měsících podstoupit několik chirurgických zákroků. Prvotní prognóza jeho zdravotního stavu byla nekompromisní a dokonce i poté, co přežil všechny operace mozku lékaři předpokládali, že bude mentálně retardovaný. Avšak i navzdory častým záchvatům z Alexieho vyrostlo nesmírně bystré dítě, jež se prý ve třech letech naučilo číst a v pěti už přelouskávalo takové klasiky jako například Steinbeckovy Hrozny hněvu. Alexieho nadání mu ale nepřidalo u vrstevníků ve škole v rezervaci, kde jej spolužáci pokládali za vyvržence a často jej šikanovali. Proto se Alexie rozhodl, že bude docházet na školu v nedalekém městě Reardan, asi 30 km jižně od Wellpinitu. Na této škole se z něj stal premiant jak v učení, tak i ve sportu a jako hvězda školního basketbalového týmu se z něj stal jeden z nejoblíbenějších studentů. Alexie odmaturoval v roce 1985, následně získal stipendium na Univerzitě Gonzaga ve Spokane a poté po dvou letech přešel na Washingtonskou státní univerzitu v Pullmanu. Alexie tvrdí, že zpočátku chtěl být doktorem, ale poté, co během hodin anatomie několikrát omdlel, rozhodl se pro odlišnou kariéru. Získal bakalářský titul z amerických studií a stal se tak jedním z prvních členů kmene s univerzitním titulem. Studia však končil poněkud neo...

Milan Vlach (1)

Narozen 29. 10. 1936 v Praze. Prof. RNDr., DrSc., matematik, publikace a překlad z oboru.

Maurice de Guérin (1)

Francouzský básník a prozaik.

František Slanina (1)

Narozen 1962. RNDr., CSc., fyzik, vysokoškolský pedagog. Zabývá se počítačovým modelováním komplexních jevů.

Josef Králík (2)

Autor publikací z oboru zpracování dřeva.

Marta Bergová (1)

PhDr., historička a archivářka, práce o archiváliích a jejich uchovávání v Archivním areálu v Praze na Chodovci

Ota Vohryzek (1)

Autor publikace z oboru zemědělství.

František Lysý (1)

Narozen 7.1.1899, zemřel 1994. Sokolský pracovník, profesor lesnické školy. Práce v oboru lesnictví a turistiky.

Václav Josef Karel Boušek (1)

Karel Preuss (1)

Narozen 13.7.1950 v Písku. Archeolog a historik, asistent na Pedagogické fakultě UK v Brandýšse na d Labem, odborník na dobu halštatskou, Podílel se na záchranném výzkumu v Budihosticích.

Teresa Pereira (1)

Ana Teresa Pereira sa narodila v roku 1958 v meste Funchal na ostrove Madeira, kde aj žije. Debutovala kriminálnym románom Matar a Imagem , v čase jeho vydania pracovala ako sprievodkyňa a tlmočníčka. Odvtedy autorka píše pravideľne a z jej bohatej tvorby vyčnieva séria kníh pre mládež A casa... , román Se Nos Encontrarmos de Novo , A Neve , A Outra , Karen .

Zdeněk Labík (1)

Narozen 8.4.1930 v Praze, zemřel 10.10.1998 v Brandýse nad Labem. Armádní fotoreportér.

Dominique David (2)

Ilustrátor komiksu o Evropském parlamentu.

A. J Barker (1)

Podplukovník anglické armády, bojoval za 2. sv. války, autor 20 knih z oboru vojenské historie.

Zdeněk Vaiz (1)

Narozen 28. 9. 1975. Plzeňský fotograf, autor reprezentativní fotografické publikace.

Michal Šindelář (1)

Ing. Michal Šindelář Absolvent Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. V současné době studuje na katedře finančního účetnictví a auditingu doktorský studijní program pod vedením prof. Müllerové. V rámci svého studia se věnuje problematice auditorského trhu v České republice a dopadům rekodifikace soukromého práva do účetnictví obchodních korporací. V praxi působí na pozici asistenta auditora v menší auditorské společnosti.

Miroslav Přibáň (1)

Ing. Miroslav Přibáň, práce z oboru kybernetiky.

Włodzimierz Szewczuk (1)

Polský psycholog.

Miroslav Sýkora (1)

Narozen 2. 4. 1977. Publikuje v oboru stavebnictví, pravděpodobnostní rozbor spolehlivosti stavebních konstrukcí.

Jiří Berka (2)

Jiří Berka se narodil se začátkem 30. let v prosté pražské rodině; v Praze vychodil gymnázium. Pochází z generace, jejímiž určujícími zážitky byly světová hospodářská krize, nacistické ohrožení Evropy, okupace a válka. Za třetí republiky začal časopisecky publikovat. Únor 1948 však znamenal konec jeho literárních i životních možností. Uprchl proto na Západ, kde pokračoval v pestré škále zaměstnání: ještě v Československu pracoval např. jako traktorista či elektrárenský dělník, v Německu byl učitelem a pacholkem, ve Francii i jinde nezaměstnaným, v USA sekretářem a vojákem. Dnes je v důchodu. Do sametové revoluce publikoval pod různými pseudonymy v exilových nakladatelstvích — především časopisecky, jednou i knižně. Kniha Ve znamení ryb je tedy Berkovým tuzemským knižním debutem.

Martin Reiser (1)

Lawrence Millett (1)

Hynek Nápravník (1)

Autor učebnic z oboru ekonomiky obchodu, zaměřen na techniku prodeje.

S. N. Anrianov (1)

Václav Viktora (1)

Narozen 30. 7. 1918 v Plzni, zemřel 21. 1. 1995. Knihovník, zakládající člen Státní vědecké knihovny v Plzni, autor bibliografií.

Laurie Faria Stolarz (1)

Laurie Faria Stolarz vyrostla v Salemu, Massachusetts, navštěvovala Merrimack College a získala MFA tvůrčího psaní z Emerson College v Bostonu.V současné době pracuje na nové sérii i pro mladé i dospělé. Oblíbené občerstvení: popcorn s máslem, sůl,pepř a česnek. Turistické cesty: New York City nebo Paříž. Módní závislost : umně vytržené džíny, vysoké boty, Dezert: Hořká čokoláda téměř v jakékoli formě - čím tmavší, tím lepší. Rychlé jídlo: hranolky alespoň jednou za několik dnů .

Diane Lacombe (1)

Narodila se v Trois-Rivieres v Quebecu , Diane Lacombe vyrůstala v rodině pěti dcer, jako druhá je vklíněná mezi dvě silné osobnosti. Od útlého věku má talent na kreslení a její akademické školení se zaměřuje především na výtvarné umění. V dospělosti začala profesně psát a zatím jen na volné noze, věnovala se žurnalistice po dobu deseti let, zkoumá různé žánry psaní, aby věděla jaký to má dopad pro čtenáře. V roce 2000 si vzala dlouhou dovolenou a tráví své dny skládáním příběhů, který zaujme: \" Chtěla jsem napsat něco romantického, děje v mém výběru je Středověk, v pozadí, kultura keltská. Stručně řečeno, měla jsem divokou touhu snít a psát pro sebe ... \". Na žádost svých sester Diane souhlasí s tím, podělit se o psaní tzv..týdenní knihu, kde by psala povídky na pokračování. Reakce čtenářů byly neskutečně nadšené a Diane se rozhodne prezentovat se i v soutěži pořádané Robert-Cliche organisé par Littérature Ville-Marie. I když v soutěži nevyhrává, text si zachová pozornost poroty a v edici VLB vychází první román pod názvem“ Paní domu z Mallaig. Román se stal okamžitě bestsellerem v Quebecu a ve Francii, později byl román přeložen i do dalších jazyků, též i do češtiny. Byla hned považována jako romanopisec. Po tak velkém úspěchu v roce 2003 opustí svou žurnalistickou práci a odjíždí do Skotska načerpat další námět na pokračování druhé knihy. V roce 2004 tím vydává druhý román a hned začíná psát třetí- kde vlastně dokončí trilogii o paní z Mallaig. V roce 2006 je inspirována stránkami historie Skotska a Diane spustí novou řadu románů o středověku tohoto místa. Opět její knihy jsou velmi úspěšné. V roce 2009 nahradí Skotsko jinou zemí a to Francii. Začíná psát o francouzských předcích v La Rochelle, kde toto místo navštívila a moc ji zaujalo. Věnovala se dva roky genealogickým a historickým výzkumem, který vedl k napsání románu „Osud nové Francie“ který byl vydán v r.2011...

Kotek Marcel (1)

Pierre Rousselet-Blanc (1)

Veterinář pro domácí mazlíčky, autor mnoha knih.

Erich Wustmann (1)

Erich Wustmann byl německý cestovatel, spisovatel a etnograf. Erich Wustmann se narodil v roce 1907 v drážďanském Niedersedlitz, avšak už o rok později, v roce 1908 se stalo jeho novým domovem Bad Schandau. Své první výzkumné cesty prováděl v regionu labských pískovců. V dětství ho inspirovali vědci a cestovatelé doby jeho dětství jako Nansen, Amundsen, Sven Hedin a další. V roce 1926, v 19 letech se vydal se svým malým kajakem na velkou cestu kolem norské pevniny. Ta skončila teprve tehdy, když jeho kajak zamrzl v ledu. V roce 1933 emigroval do Norska. Tam žil se svou ženou u Sámů několik let a cestoval z Laponska po Skandinávii, na Island a na Faerské ostrovy. V roce 1940 byl po obsazení Norska nacistickým Německem Quislingovou vládou vyhoštěn zpět do Německa. Od konce druhé světové války až do své smrti žil v Bad Schandau, v městské části Ostrau. V roce 1956 se stal čestným občanem města Bad Schandau. Obdržel také v roce 1958 cenu Friedricha Gest. V 50. letech provedl několik expedicí k 36 indiánským kmenům v Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Bolívii, a Peru. Později cestoval také na Kanárské ostrovy, do Egypta, severní Afriky a Indie. Celý život psal o různých lidech jako Sámech, Indiánech, Faercích a Beduínech. Na všech svých cestách filmoval, fotografoval, natáčel řeč a zpěvy, sbíral etnografické předměty pro muzea a popisoval země, lidi a kulturu. Většina z těchto dokumentů nabyla mezitím na historické ceně. Erich Wustmann napsal ve celkem 55 knih. V roce 1983 vyšla kniha "Durch Tundra... ", kde shrnul dohromady všechny vzpomínky z cest. Zemřel v roce 1994 v Bad Schandau.

Josef Priller (1)

Josef " Pips " Priller byl německý vojenský letec a velitel křídla v Luftwaffe během druhé světové války . Jako stíhací eso mu bylo připsáno 101 nepřátelských letadel sestřelených ve 307 bojových misích. Všechna jeho vítězství byla nárokována na západní frontě , včetně 11 čtyřmotorových bombardérů a nejméně 68 stíhaček Supermarine Spitfire. Priller nastoupil základní vojenskou službu ve Wehrmachtu, v r. 1936 přešel k Luftwaffe. V návaznosti leteckého výcviku, byl vyslán do Jagdgeschwader 334 a poté 1. května 1939 k Jagdgeschwader 51 . 1. září 1939, v den, kdy Německo napadlo Polsko, byl jmenován velitelem perutě 6. perutě JG 51. V bitvě o Francii a získal své první letecké vítězství 28. května 1940. V říjnu 1940 obdržel Rytířský kříž Železného kříže v souvislosti s 20. leteckým vítězstvím, které dosáhl během bitvy o Británii. V listopadu 1940 byl Priller převelen do Jagdgeschwader 26 "Schlageter" a dostal velení 1. squadrony. V červnu a červenci 1941 připsal dalších 20 vítězství a 19. října 1941 mu byl udělen Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolestí . Priller byl jmenován velitelem skupiny III. Skupina JG 26 „Schlageter“ 6. prosince 1941. Dne 5. května 1942 oznámil své 70. vítězství. Priller se stal 11. ledna 1943 velitelem křídla JG 26 „Schlageter“. Během spojenecké invaze do Normandie 6. června 1944 letěl jako jeden z mála pilotů Luftwaffe proti spojeneckému předmostí. Priller prohlásil své 100. vítězství 15. června 1944. Za tento úspěch mu byl udělen Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolestí a meči . Během operace Bodenplatte 1. ledna 1945 vedl Priller útok na spojenecká letiště v Bruselu - Evere a Bruselu - Grimbergen . 31. ledna 1945 byl Priller jmenován Inspekteur der Jagdflieger West a přestal provozovat létání. Tuto pozici zastával až do konce války v květnu 1945. Po válce ří...

Jozef Schubert (1)

Narozen 19.3.1904 v Liptovské Osadě , zemřel 1994. Pedagog.

Jiří Pavlis (1)

Narozen 29.6.1931 v Praze. PhDr., CSc., redaktor, práce z oboru sociologie a politologie.

Dietmar Krämer (1)

Mareš František (1)

František Václav Mareš , český lingvista, jazykovědec a filolog. V posledních dvaceti pěti letech svého života byl známější a oceňovanější v cizině než ve své vlasti, nepříznivá pro něj byla ovšem již studijní léta. Gymnázium dokončil v roce 1941, kdy byly české vysoké školy zavřeny, vysokoškolské studium pak v roce 1948, kdy došlo k politickému převratu, v jehož důsledku Mareš nemohl působit na vysoké škole, kam byl svou odbornou erudicí předurčen. V letech 1950–1967 pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1967 odešel do Rakouska, aby se stal profesorem Ústavu slovanské filologie a starožitností na univerzitě ve Vídni, kde pokračoval v práci na tématech jazykovědných i filologických. Svá bádání zaměřil zejména na cyrilometodějskou problematiku.

Marie Chřibková (1)

Po maturitě na Střední ekonomické škole v Ostravě pracovala jako sekretářka na Pedagogické fakultě tamtéž . V létě roku 1989 se odstěhovala do Prahy. Zde pracovala např. jako model, malovala drobnou bižutérii, pracovala jako asistentka v týdenících The Prague Post a Respekt a zajišťovala inzerci a reklamu v týdeníku Literární noviny. Na konci roku 1997 založila nakladatelství Marie Chřibková, nakladatelství a vydavatelství One Woman Press, které vydává světovou literaturu psanou ženami a feministickou literaturu. Je vdaná.

John Greenfield (1)

Bob Fowke (1)

Bob Fowke je nejmladším synem vikáře ze Sussexu. Dětství prožil v rozlehlé, větrné farnosti obce Fletching . Píše pod několika pseudonymy a spolu s přáteli a kolegy vytviřil řadu zajímavě pojazých a zábavných titulů z mnoha tematických oblastí. V jeho knihách je toho víc, než se zdá na první pohled. Nenechte se zmást lehkým stylem a raději se podívejte do rejstříku. Pokud se chcete nejen zamyslet, ale i pobavit, jsou pro vás jeho knížky to pravé.

Eduard Oberfalcer (1)

Narozen 12.12.1939 ve Strakonicích. Autor turistických průvodců po regionálních naučných stezkách, člen Vědeckotechnické společnosti pro sanace staveb a péči o památky, místopisné práce.

Miroslav Bezděkovský (1)

Autor prací o zemědělských strojích.

František Fořt (1)

George Ritzer (1)

George Ritzer je americký sociolog a univerzitní profesor. I když se většinu svého života zabývá sociologií, sociologii nikdy nevystudoval. Jeho vědecký zájem se soustřeďuje na globalizaci, metateorii, konzumní vzorce a moderní a postmoderní sociální teorii. Jeho doposud nejvýznamnějším přínosem v oblasti sociologie je koncept tzv. mcdonaldizace. V současné době působí Ritzer na University of Maryland, kde získal titul Distinguished Professor. Ritzer se narodil v roce 1940 v New Yorku do židovské rodiny. Má mladšího bratra, jeho otec pracoval jako taxikář a matka jako sekretářka. Ritzer popisuje svou výchovu jako ve vyšší nižší třídě. Když jeho otec onemocněl, spekulovalo se, že přijde o svou práci. Ritzerova matka rozbila rodinné prasátko, aby uživila rodinu. Přestože se rodina potýkala s finančními problémy, Ritzer neměl pocit strádaní vzhledem k prostředí, kde žil. V roce 1958 absolvoval střední školu Bronx High School of Science. Uvádí, že se na zdejší škole setkal s nejbystřejšími lidmi, které ve svém životě kdy potkal. Během studií na Bronx High School of Science získal stipendium New York State Regents Scholarship, se kterým mohl jít studovat na jakoukoliv univerzitu. Ritzer byl přijat na City College of New York, v té době byla univerzita bezplatná. Tato univerzita byla považována za solidní školu pro relativně chudé studenty z New Yorku. Ritzer mohl bydlet doma, tudíž jeho stipendium společně s bezplatným školným pomohlo rodině po finanční stránce. Roku 1962 získal bakalářský titul v oboru účetnictví na City College of New York. Rozhodl se, že chce pokračovat ve studiu a získat magisterský titul. Chtěl opět studovat podnikání, nikdy však neměl dobrý prospěch, ale standardizované testy mu vždy šly. Byl přijat do MBA programu na University of Michigan Ann Arbor, kde dostal částečné stipendium. Zajímal se o ruskou literaturu, takže si zapsal vedle předmětů týkajících se podnikání i kurz ruské literatury. Ritzer tvrdí, že studium v Michig...

Jindřich Svoboda (4)

Když v březnu 1996 anglická královna Alžběta II. při návštěvě Brna převzala jako dar tehdejší primátorky Dagmar Lastovecké soupravu šperků z českých granátů, malý klenot představovala i etuje, v níž byly šperky uloženy. Zhotovil ji brněnský mistr umělecké knižní vazby Jindřich Svoboda. Jako materiál použil vzácnou oázní kozinku. S ušlechtilou kůží a papírem ostatně pracoval celý život nejraději – to v jeho případě znamená skoro třičtvrtě století. Otec Jindřicha Svobody vlastnil knihařskou dílnu. Synovi na vynikající úrovni předal znalost řemesla i profesní solidnost. „Nejdříve si musíš udělat jméno, potom teprve nasadit cenu,“ patřilo k jeho zásadám v době, kdy si za náročnější zdobnou vazbu účtoval kolem stovky. Dílnu živily zakázky pro obecní knihovny a nakladatelské edice. V rodině se pěstovala nejen úcta ke knihařskému řemeslu, ale i ke knize samotné. Svobodu mladšího to vedlo ke snaze po dalším vzdělání a zdokonalování. Navštěvoval knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, potom až do roku 1929 pracoval v předních pražských knihařských dílnách. Vstřebával domácí zkušenosti i zahraniční technické a výtvarné poznatky a citlivě je přizpůsoboval českému prostředí. Již v roce 1935 získaly jeho knižní vazby první cenu v soutěži pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Jindřich Svoboda se dostal mezi přední tvůrce české umělecké knižní vazby a své postavení si uchoval dokonce života. Jeho práce charakterizuje brilantní řemeslné zpracování, vytříbená umělecká elegance, krásný materiál, trvanlivost a soulad s literárním dílem. Kromě materiálů ovládl i techniky, například zlacení natolik, že si mohl dovolit používat složitou ornamentiku tenkých linek, kladených hustě vedle sebe. Znal dokonale i řezbu v kůži nebo slepotisk, pro který používal i tlačítka podle vlastních návrhů, a další historické výzdobné techniky. Svobodova knižní vazba se brzy stala pojmem. První mimořádnou zakázkou byla práce pro jugoslávského krále Alexandra, následovaly objednávky od ...

Boh. Mašek (1)

Jan Tvrdoň (1)

Spis o exekuci.

Pavel Brázda (5)

Pavel Brázda, český výtvarník se narodil 21. srpna 1926 v Brně. Je vnukem sestry bratří Čapků Heleny Čapkové a politika a právníka Františka Koželuha. Zpočátku své tvorby navazoval na práce umělců sdružených ve Skupině 42, později vytvořil vlastní umělecký směr nazývaný hominismus – „umění o lidech a pro lidi“. Po 2. světové válce studoval krátce dějiny umění a filozofii na Masarykově univerzitě v Brně a poté dějiny umění a malířství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Z Akademie výtvarných umění byl vyloučen z politických důvodů. Spolu se svou manželkou Věrou Novákovou a Ivanem Sobotkou vytvořil malou uzavřenou skupinu výtvarníků, která byla až po roce 1989 objevena pro širší veřejnost zásluhou časopisu Revolver revue. Jeho díla z 50. let 20. století jsou dodnes považována za naprosto originální a radikálně moderní.

Jaroslav Vacík (2)

Spoluautor průvodce Plzní, zaměřeného na místa spojená s dějinami KSČ, též sestavitel zpěvníku a tábornické příručky.

Alois Neuman (1)

Alois Neuman byl československý politik, ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou, později za Československou stranu socialistickou, jako nástupkyni Československé strany národně socialistické začleněné do Národní fronty v rámci komunistického režimu. Alois Neuman se narodil dne 12. března 1901 ve Smidarech v rodině četnického strážmistra. Po maturitě na reálném gymnáziu se stal nejprve výpomocným učitelem ve Psářích a začátkem února 1920 nastoupil v Brandýse nad Labem jako městský manipulační úředník. Původně chtěl studovat medicínu, ale na to neměli rodiče peníze. V roce 1920 se dal zapsat na právnickou fakultu, studoval při zaměstnání a dne 25. 6. 1925 byl promován na doktora práv. Poté působil jako úředník v Brandýse nad Labem a v Praze. Po absolvování prezenční vojenské služby pracoval u Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze a záhy se stal jejím místoředitelem. Mimoto se habilitoval na docenta organizace sociálního pojištění na Vysoké škole speciálních nauk při Vysokém učení technickém. Tento obor také přednášel až do roku 1949. Za první republiky byl předním funkcionářem systému nemocenského pojištění. V roce 1918 vstoupil do Československé strany národně socialistické. Působil nejprve v mládežnických organizacích a postupně se stal poměrně významným politikem v celostátním měřítku. V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. Ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přestoupil do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty. Povoláním byl vedoucí úředník. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Českých Budějovicích. V letech 1937–1939 byl starostou Českých Budějovic. Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po roce 1945 se vrátil do politiky a od roku 1946 byl předsedou MNV v Českých Budějovi...

Jan Hökl (2)

Narozen 14. 5. 1907 v Brně, zemřel 15. 2. 1951 tamtéž. MVDr. RNDr., docent hygieny potravin, diplomovaný potravní znalec, v letech 1945-1951 přednosta Ústavu pro hygienu a technologii potravin Vysoké školy veterinární v Brně, práce z oboru.