Výpis všech autorů

Jan Dungel

Jan Dungel je český přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor. Dětství prožil ve Vracově na jižní Moravě. Vystudoval gymnázium v Kyjově a pak biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, krátce působil také v Biofyzikálním ústavu Akademie věd, v současné době působí již jako umělec na volné noze. V minulosti ilustroval dětské knihy i beletrii. Několikrát navštívil jihoamerické pralesy , kde zachycuje živočichy v jejich přirozeném prostředí . V jihoamerických pralesích cestuje také se svou manželkou Radanou Dungelovou, fotografkou, jež přispívá do jeho publikací. Ilustroval publikace K pramenům Orinoka, Chováme se jako zvířata, Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Atlas savců České a Slovenské republiky, Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky, Kniha Konga a dalších populárně-naučných a dětských knížek . Knihy s jeho ilustracemi vyšly i v zahraničí – Německu, Holandsku, Spojeném království, Francii nebo Polsku. Kniha Chováme se jako zvířata, kterou napsal Zdeněk Veselovský, byla oceněna titulem „Nejkrásnější kniha roku 1992“. Atlas ptáků České a Slovenské republiky byl v roce 2002 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii populárně-naučné literatury.

Jan Doležal

Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP . Projektovému řízení se aktivně věnuje od roku 2001; získal certifikaci projektového manažera IPMA Level B . Je členem Společnosti pro projektové řízení , o. s., kde je předsedou sekce Projektově orientované společnosti. Jako projektový manažer působil ve firmách Logos, a. s., Mikroelektronika, s. r. o., kde zavedl projektové řízení, zastával pozici vedoucího projektové kanceláře a řídil velké mezinárodní projekty . Má zkušenosti s projekty z komerčního, akademického i veřejnoprávního sektoru. Dnes je ředitelem a jednatelem společnosti PM Consulting, s. r. o., a členem několika profesních a odborných sdružení – např. Czech Project Management, o. s., nebo Asociace strojních inženýrů. Od roku 2007 je registrován v Národním registru poradců.

Jan Dienstbier

Narozen 7. 6. 1940. Biolog, překladatel z polštiny, autor publikací o cizokrajných ptácích; bratr politika Jiřího Dienstbiera.

Gaetano Delogu

Gaetano Delogu je italský dirigent známý svou prací v oblasti klasické hudby. Je uznáván pro svou interpretaci symfonického i operního repertoáru. Během své kariéry Delogu dirigoval různé orchestry a podílel se na mnoha nahrávkách, které ukazují jeho schopnosti a porozumění klasickému žánru. Jeho práce se symfoniemi a operními předehrami, včetně předeher takových skladatelů, jako je Rossini, odráží hluboké zaujetí italskou hudební tradicí.

František Drtina

František Drtina – 14. ledna 1925 Praha) byl český filozof, univerzitní profesor, politik a jeden ze zakladatelů skautingu v Česku. Jeho synem byl politik Prokop Drtina. Pocházel z rodiny drobného rolníka. Roku 1872 odešel na studia do Prahy, nejprve na pražské Akademické gymnázium. Už zde nabyl rozsáhlé znalosti, zejména v jazykové oblasti . Po maturitě se zapsal na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandandovy univerzity, kde v letech 1880–1886 vystudoval klasickou filologii a filozofii. Z učitelů měl na něho vliv zejména Gustav Adolf Lindner na pedagogice a Tomáš Masaryk na filozofii. Za studijního pobytu v Berlíně navštěvoval především seminář historika antické filozofie Eduarda Zellera; Friedrich Paulsen na něj zapůsobil svým panteismem a úsilím o filozofické založení pedagogiky. Na další studijní cestu po západoevropských univerzitách se vydal po doktorátu z filozofie v roce 1889; z Francouzů ho ovlivnil zejména Émile Boutroux. Postupně se zcela zaměřil místo původně vystudované filologie na filozofii. Po vysokoškolských studiích působil v Praze jako profesor na Akademickém gymnáziu, smíchovském gymnáziu a kolem roku 1891 na Jiráskově gymnáziu v Žitné ulici. V roce 1891 se na filozofické fakultě pražské univerzity habilitoval v oboru filozofie a v roce 1897 i pro pedagogiku. V roce 1899 byl jmenován mimořádným a 1903 řádným profesorem filozofie a pedagogiky. V roce 1899 převzal po G. A. Lindnerovi vedení pedagogického semináře. Ve školním roce 1905/1906 byl děkanem fakulty. Redigoval časopisy Česká mysl a Pedagogické rozhledy. V praktickém profesním životě byl zastáncem přístupu žen ke vzdělání. V roce 1912 založil první český oddíl vodních skautů při vysokoškolském sportovním klubu. Ještě toho roku členové klubu provedli první dálkovou plavbu, když spluli na vor...

František Drtikol

František Drtikol byl český fotograf tvořící v letech 1901 až 1935, příležitostně se věnoval i grafice a překladatelství. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky. Je řazen k nejúspěšnějším českým klasikům fotografie aktu všech dob. Je znám také svou duchovní praxí východních učení, Bhagavadgity a buddhismu, a je označován za zakladatele českého buddhismu. Drtikolův život románově zpracoval Jan Němec v díle Dějiny světla . Narodil se 3. března 1883 v Příbrami v rodině drobného obchodníka jako nejmladší ze tří dětí Františka Drtikola a jeho ženy Marie, rozené Opplové. Po studiích na místním gymnáziu se vyučil fotografem v příbramském fotografickém ateliéru Antonína Mattase. Významným krokem pro jeho další rozvoj bylo studium na odborné fotografické škole Učebním a výzkumném ústavu pro fotografii v Mnichově v letech 1901 až 1903. Tato bavorská metropole byla v té době prostoupena secesí, která studium ovlivnila. Po jejím ukončení získával zkušenosti v ateliérech v Německu, ve Švýcarsku a v Čechách. Po tříleté vojenské službě v roce 1907 založil v Příbrami svůj první vlastní fotografický ateliér, jehož provoz ovšem z finančních důvodů musel po třech letech ukončit. V roce 1912 si otevřel nový ateliér v Praze ve Vodičkově ulici. Zde se specializoval na portrétní fotografii a brzy dosáhl v tomto oboru značného uznání. V roce 1911 se jeho společníkem stal Augustin Škarda, se kterým společně vydal album padesáti olejotisků s názvem Z dvorů a dvorečků staré Prahy. Jejich firma nesla název Drtikol a spol. a fungovala i během první světové války. V ní byl Drtikol nasazen na frontu, zatímco ateliér byl pod Škardovým vlivem. Drtikol v této době nefotografoval, zabýval se především kresbou a psal. Historička umění Anna Fárová označila Drtikolovy válečné texty jako epistolární román. Po svém návratu Drtikol portrétoval ...

František Dražan

František Dražan byl český strojní inženýr, profesor a děkan Fakulty strojní ČVUT Českého vysokého učení technického v Praze. Dražan se narodil v Michli v rodině železničního zřízence. Roku 1930 maturoval na české reálce v Praze 12 a poté nastoupil na strojní odbor Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Studium dokončil roku 1936 složením II. státní zkoušky. Poté nastoupil jako konstruktér do Škodových závodů. V letech 1938 – 1939 pracoval v podniku Ferrovia v Radotíně a poté se opět vrátil do Škodových závodů, kde zůstal do konce roku 1952. V následujících letech působil na Ministerstvu těžkého strojírenství jako hlavní inženýr. V roce 1958 byl jmenován profesorem pro obor strojů pro práce zemní a stavební. Od roku 1960 vyučoval na Fakultě strojní ČVUT. Od roku 1961 se stal vedoucím katedry transportních zařízení, v letech 1962 – 1964 byl děkanem fakulty. Byl také proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost a prorektorem pro vědecko-výzkumnou činnost. Je autorem několika publikací.

František Dostál

František Dostál je český fotograf žijící v Praze. Ačkoliv patří mezi uznávané české fotografy, pravdou je, že focení po celý svůj život bral jako „pouhý“ koníček. Námětem jeho fotografií jsou především lidé pražských ulic. Narodil se v Praze. Studoval na průmyslové škole strojnické, kde se i poprvé seznámil s fotografií. Fotografovat začal o něco později, nikdy se však nestal fotografem z povolání. Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů. Prvotní inspirací mu byla jeho rodná pražská čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi v různých momentkách, zdánlivě obyčejných situacích. Jeho fotografie však nikdy obyčejné nebyly. Doslova propadl kouzlu pražských ulic. František Dostál je dobrým pozorovatelem svého okolí, dokonce i maličkosti a zdánlivě všední věci zachycoval způsobem, kterým se fotografie staly tak „nevšední“. Zmáčknutím spouště uměl vnést do fotografie určitou nadsázku a humor. Uměl zachytit okamžik, tak jako by uměl předvídat a věděl, že tento okamžik nastane. Jeho první snímek byl otištěn v polovině 60. let v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších.

Franklin W Dixon

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Eoin Dempsey

Narodil se v Dublinu. V mládí rád skákal se svými přáteli do tamního moře, a na škole hrál ragby. Jeho snem bylo hrát ragby za Irsko, avšak pro nedostatek talentu se později dal na dráhu rockové hvězdy - hrál v rockové skupině. Bohužel se z něj nestala ani rocková hvězda. Později učinil další špatné rozhodnutí, když se přihlásil na vysokou školu obchodní, která jej moc nebavila. Při pobytu v New Yorku se rozhodl zkusit napsat svůj první román. Odmítlo ho více jak 150 vydavatelů, Eoin se však nevzdával. Strávil rok v Austrálii, kde se mu nedařilo najít stálé pracovní místo, a tak se vrátil zpět do Dublinu a zkoušel znovu psát, zatímco si hledal práci zde. Jeho žena Jill jej však přesvědčila k odchodu za její rodinou do Philadelphie, bohužel právě, když se hroutila ekonomika. V té době si zde snažil udržet své zaměstnání a přitom dopsal román Finding Rebecca, kterého se prodalo přes 150 000 kopií. V roce 2010 konečně našel práci, která ho baví, a začal vyučovat děti na základních školách. Později vydal román The bogside boys o konfliktu v severním Irsku. V roce 2018 mu vyšel román Bílá růže, černý les a nyní má rozpracovaná další díla. S manželkou Jill má dva syny, a společně se věnují Eoinovu oblíbenému sportu - golfu.

Eduard Dvorský

Slovenský autor technické příručky o elektrickém zařízení jeřábů.

Dominik Duka

Dominik kardinál Duka je vysoký římskokatolický klerik, dominikán, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český a kardinál. Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů , 24. biskupem královéhradeckým a apoštolským administrátorem litoměřické diecéze . V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Papež Benedikt XVI. jej při papežské konsistoři konané dne 18. února 2012 v Římě jmenoval kardinálem. Jeho titulárním kostelem je kostel sv. Marcelína a Petra v Lateránu. Narodil se v dubnu 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele. Jeho otec František Duka byl za druhé světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, z něhož roku 1944 v Itálii dezertoval a přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. V 50. letech byl spolu s dalšími letci ze Západu odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991. Matka Anežka Duková pocházela ze šumavských Hor Matky Boží. První roky prožil s rodiči na Pouchově, kde v kostele svatého Pavla apoštola od dvanácti let ministroval. Před tímto kostelem celebroval v roce 1970 první mši svatou, tzv. primici. Vystudoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby mohl roku 1965 začít studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů. Dne 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Nejprve působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze . Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem ...

D. A Dogg

Blahoslav Dokoupil

Literární historik a lexikograf Středoškolské vzdělání s maturitou získal 1968–71 na SVVŠ v Boskovicích; češtinu a angličtinu vystudoval na FF UJEP v Brně . Po vojenské službě nastoupil k studijnímu pobytu v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Zde působil až do roku 2006, kdy odešel do invalidního důchodu. PhDr. 1979 na základě práce K typologii historického románu, CSc. 1985 na základě práce Český historický román 1945–1965. V letech 1999–2003 působil jako externí pedagog na FF MU. Přispíval do Brněnského večerníku, České literatury, Kmene, Rovnosti, Tvaru, Tvorby, Nových knih, Duhy aj. , je autorem mnoha doslovů ke knihám historické beletrie. Používal šifry bd, dok. Ve své literárněhistorické a kritické činnosti se Dokoupil orientoval na českou poválečnou literaturu, zvláště na systémovou klasifikaci a zmapování vývoje historického románu. V knižní prvotině Český historický román 1945–1965 chronologicky sleduje na bohatém faktografickém materiálu vymezeného období tvorbu předních i okrajových autorů; klade přitom důraz na specifičnost žánru, slučuje teoreticko-klasifikační východiska s ideovou a tematickou interpretací konkrétních děl. V publikaci Čas člověka, čas dějin, analyzující vývoj historického žánru do roku 1986, převažuje literárněkritický přístup. V devadesátých letech se Dokoupil soustředil na literárněhistorickou lexikografii: byl vedoucím redaktorem a hlavním autorem Slovníku českého románu 1945–1991, jeho následujícího, doplněného a rozšířeného vydání pod názvem Slovník české prózy 1945–1994, a zejména Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000. Rozsáhlá studie Česká historická próza 20. století, která sumarizuje výsledky Dokoupilova celoživotního bádání bez limitujícího vlivu komunistické ideologie, zůstává v rukopisu, podobně jako fragmenty různých dalších lexikografických a encyklopedic...

Auguste De Villiers De L'Isle-Adam

Francouzský spisovatel.

Arnošt Dittrich

Arnošt Dittrich byl český astronom. Narodil se v rodině finančního rady Hypolita Dittricha a jeho manželky Růženy, rozené Fridrichové . Byl nejstarším z pěti dětí. Dittrich studoval matematiku a fyziku na univerzitách v Praze a Vídni. Poté 18 let vyučoval na středních školách v Jičíně, Třeboni a Praze. V roce 1920 se habilitoval na pražské univerzitě na kosmickou fyziku a začal pracovat na observatoři v Starej Ďale , kde se nejprve zabýval zkoumáním zemského magnetismu. V roce 1927 se stal ředitelem této observatoře. V roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem na pražské univerzitě. Ve svých pracích se kromě astronomie věnoval také otázkám teorie relativity a gravitace. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnošt Dittrich na slovenské Wikipedii.

Antonín Dvořák

Narozen 9. 6. 1929 v Křenovicích u Kojetína, zemřel 11. 2. 2005 v Olomouci. Zahradnický odborník, ovocnář.

Angela Dorsey

Angela Dorsey žije v Kanadě ve Vancouveru a ráda se prochází podél skalnatého pobřeží kousek od svého domova. Koně miluje, kam její paměť sahá - poprvé na něm seděla, když jí byly tři a vyšplhala na jednoho, který ležel na pastvě. V součastnosti žádného koně nemá a místo toho věnuje svou lásku tvorům, kteří vznikají v jejích knihách. Napsala již dvacet knih o koních a doufá, že jich bude ještě mnohem víc.

Andy Diggle

Britský autor komiksů.

András Dékány

András Dékány byl maďarský spisovatel a novinář. Prošel mnoha zaměstnáními. Pracoval jako dělník, úředník, ornitolog i námořník, později jako novinář. Působil hodně v zahraničí, především v Anglii. Po roce 1945 byl okresním soudcem a nakonec se věnoval pouze literatuře. Publikovat začal na přelomu dvacátých a třicátých let. Je autorem románů, povídek i divadelních her. Jeho prózy jsou protknuty silnou sociální kritikou. Nejznámější je díky svým dobrodružným knihám pro děti a mládež. Roku 1961 obdržel Cenu Attily Józsefa.

Alex Dahl

Norská autorka povídek a románu.

Alan Edward Davis

William Diehl

W.Diehl je známý americký autor řady bestsellerů, které mají svůj okruh čtenářů. Spisovatel žije ve Woodstocku v Georgii s manželkou Virginií Gunnovou, vydavatelkou, která je také literárně činná a za svou tvorbu získala cenu Emmy.

Vladimír Dvořák

Terry Dodson

Americký komiksový autor a ilustrátor.

Stephen R Donaldson

Stephen Reeder Donaldson se narodil v roce 1947 v Clevelandu a literárně debutoval Covenantovou trilogií . Od tří do šesnácti let žil v Indii, kde jeho otec, chirurg ortoped, provozoval rozsáhlou praxi mezi malomocnými – právě po vyslechnutí jedné otcovy promluvy na téma lepry si vytvořil postavu Thomase Covernanta jako hrdiny epické fantasy. V roce 1968 absolvoval střední školu v Ohiu, dva roky vykonával práce v nemocnici v rámci náhradní vojenské služby v Akronu a posléze navštevoval Kentskou státní universitu, kde dosáhl v roce 1971 titulu mistr svobodných umění v angličtině. Dnes žije v Albuquerque v Novém Mexiku.

Stephen Desberg

Narozen 10.9.1954. Scénárista úspěšný jak na poli humoristického, tak vážného comicsu. Mezi jeho práce patří např. 27e lettre, 421, Appel de l'enfer, Carmen Lamour, Equator, Etoile du désert, I.R.$., Immortels, Mayam, Scorpion či Tosca.

Stefanie Dengler

Německá autorka učebnic němčiny, zaměřená na výuku cizinců.

Ruby Dixon

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

René Decastelo

René Decastelo je český spisovatel a scenárista. Knihy publikuje ještě pod pseudonymem Božena Svárovská. René Decastelo se narodil v roce 1973 v Želivě. Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak vysokoškolské studium nedokončil. Působil v řadě českých lifestylových periodik, byl jedním z novinářů vydavatelství Stratosféra. Byl dlouholetým šéfredaktorem měsíčníku Esquire, podílel se na vzniku týdeníku Redhot a několika dalších časopisů. Do roku 2014 byl kreativním ředitelem vydavatelského domu Mladá fronta a šéfredaktorem časopisu forMEN. Podílel se jako dramaturg, scenárista a kreativní producent na seriálech Doktoři z Počátků, Ordinace v růžové zahradě, Ohnivý kuře, Modrý kód a Krejzovi. V sobotu 11. ledna 2020 odvysílala TV Prima první díl nového televizního seriálu od Decastela s názvem Slunečná. S bývalou manželkou Štěpánkou se jim v roce 2003 narodil syn Elias. V současnosti je podruhé ženatý s herečkou a moderátorkou Evou Decastelo . V září 2009 se jim narodil syn Michael a o rok později dcera Zuzanka.

Renáta Drábová

Mgr., pedagožka, autorka učebních textůa didaktických materiálů k výuce českého jazyka.

Rebecca Donovan

Je autorkou USA Today Bestsellerů - vysoce uznávanou New Adult trilogií Dýchat. Rebecca je absolventem University of Missouri -Columbia a žije v poklidném městečku ve státě Massachusetts se svým synem. Sama o sobě říká, že je nadšena vším co život nabízí a je ochotna jednou zkusit cokoliv.

Rastislav Druga

Rastislav Druga je český lékař – anatom a pedagog. Emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spoluautor několika učebnic anatomie .

Přemysl Doberský

Doc. MUDr. Přemysl Doberský, DrSc. byl český lékař interní medicíny, představitel české obezitologie a v šedesátých letech hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví. Byl zakladatelem Pracoviště experimentální dietetiky a vědecký pracovník IKEM v Praze 4. Je autorem kontrastní diety, která slouží k redukci nadváhy. a další dietetické příručky. V roce jeho úmrtí 1983 byl vydán Dietní systém MUDr. Přemysla Doberského a kolektivu pro nemocnice a lázeňská zařízení jako závazná celostátní norma.

Petr Dufek

PhDr. Petr Dufek , 1978 - 1991 Motoristická současnost , 1991 - 1997 Svět motorů, autor 9 knih s motoristickou tématikou.

Peter D'Adamo

Americký lékař - naturopat a badatel. Publikace o zdravé výživě.

Pavel Dvořák

Narozen 13. 5. 1937 v Praze, zemřel 21. 12. 2018. Slovenský historik, publicista, prozaik, autor populárně-naučných prací z dějin Slovenska.

Pavel Doulík

Narozen 12.10.1977 v Teplicích. PaedDr., vysokoškolský pedagog, odborné práce z pedagogiky a školského managementu, obecné didaktiky, metodologie pedagogického výzkumu, též autor didaktických prací pro výuku přírodovědných předmětů.

Milena Dokoupilová

MUDr., pediatr, neonatolog . Práce z oboru.

Martin Dytrych

Narodil se v roce 1968. Mgr., pedagog, vyučuje matematiku, zástupce ředitele ZŠ Bratří Čapků v Úpici, publikace z oboru.

Marta Davouze

Marta Davouze, dříve Marta Železná byla česká nakladatelka, publicistka a spisovatelka. Vystudovala Filozofickou fakultu UK, působila jako knihovnice a nakladatelská redaktorka. Byla dlouholetou ředitelkou Centra Franze Kafky, které vydalo úplné Spisy Karla Poláčka a Dílo Franze Kafky. Je považována za inspirátorku Ceny Franze Kafky a pražského pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny. Dlouhá léta byla manželkou Vladimíra Železného, se kterým měla dva syny, Davida a Jakuba. Jejím druhým manželem byl Francouz Joël Davouze.

Marlene Dietrich

Marlene Dietrichová byla německo-americká herečka a zpěvačka německého původu. Maria Magdalena se narodila 27. prosince 1901 v Schönebergu, předměstí Berlína. Jejím otcem byl pruský důstojník Louis Dietrich. Její matkou byla Josefína Felsigová, která pocházela z rodiny zámožného zlatníka. Měla starší sestru Liesel. V roce 1912 dostala Maria Magdalena od své tety k Velikonocům malý deníček z červeného safiánu se zlatým tiskem. Tento „červený deník“ ji doprovázel téměř až do konce života. Zapisovala si do něj svoje niterné pocity a také klíčové události svého života a stal se základním zdrojem pro její autobiografii. V roce 1914 si změnila jméno na Marlene Dietrich. Po vypuknutí první světové války musel její otec Louis Dietrich narukovat, v roce 1915 byl raněn a po vyléčení byl v polovině června roku 1916 odvelen na východní frontu, kde zakrátko zahynul. Ovdovělá Josefína se provdala za Eduarda von Losche, který však v srpnu 1917 rovněž padl na frontě. Kolem roku 1919 poslala Josefína svoji dceru Marlene Dietrichovou do školy do Výmaru. Po milostném románku s profesorem Reitzem, který ji vyučoval hře na housle, se Marlene Dietrichová přihlásila na hereckou akademii Maxe Reinhardta. V té době již hrála v několika drobných rolích v divadlech, které Max Reinhardt vlastnil. Kolem roku 1922 Marlene vystupovala v Berlíně v několika ženských divadelních rolích. V květnu 1923 se provdala za asistenta režie Rudolfa Siebera a jejich vztah trval déle než 50 let. V Berlíně se 13. prosince 1924 manželům Sieberovým narodila dcera Maria Elisabeth . Když Maria trochu povyrostla, odjela Marlene Dietrichová do Vídně, kde přes den natáčela filmy a večer hrála a tančila v hudebním divadle. Doma se naučila hrát na velkou pilu, kt...

Mark Dzirasa

Manager a lektor, zaměřený na profesní a osobnostní rozvoj. Působí též v Česku.

Marc S Dubin

Britsko-americký autor turistických průvodců.

Máňa Dubská

Marie von Ebner - Eschenbach patří k nejúspěšnějším německy píšícím novelistům 19. století. Narodila se roku 1830 ve Zdislavicích u Kroměříže v rodině, která svůj původ odvozovala od staré české šlechty. Ač se doma mluvilo německy, byly mezi lidmi, kteří ji rozhodujícím způsobem ovlivnili na celý život, i dvě české služebné . Roku 1848 se provdala za svého bratrance Moritze, s nímž strávila léta 1851 - 1863 v Louce u Znojma. Od roku 1863 žila většinu času ve Vídni, kde se stýkala s předními tehdejšími rakouskými literáty. Svou literární dráhu začala historickými dramaty, která však byla vcelku málo úspěšná. Později se obrátila k povídkám a novelám, v nichž teprve získala opravdového mistrovství. Z jejích rozsahem větších děl si největší proslulost dvě. "Božena" , v níž idealizovaným vylíčením obětavé moravské chůvy postavila pomník svým vychovatelkám, a "Obecní dítě", v němž popisuje těžký osud chlapce, stojícího na okraji společnosti, který se bez rodičů na vesnici jen namáhavě protlouká. Česky vyšla z díla Ebner-Eschenbachové řada děl, jedná se však bez vyjímky o překlady dosti staré Z doslovu, který napsal Jiří Munzar ke knize "Štědrý večer slečny Zuzanky"

Lucie Dvořáková

DJ Lucca, vlastním jménem Lucie Dvořáková, roz. Kvasnicová, je DJ z Moravy, která se specializuje na taneční hudbu, a to zejména na techno a v současné době i minimal. S mixováním hudby začala v roce 1999 v Boby centru v Brně. Vystupuje na českých i zahraničních festivalech a v klubech po celém světě. Podle hudebního časopisu XMAG byla nejoblíbenější DJkou ČR v roce 2003. Od září 2004 pracuje pod vlastním labelem Acapulco Records. V posledních letech občasně vystupuje na technoparties spolu s kytaristou Michalem Pavlíčkem. Na konci roku 2012 se po několikaletém vztahu vdala za hudebníka Michala Dvořáka, se kterým má čtyřletého a ročního syna. Její sestrou je Leona „Qaša“ Kvasnicová, choreografka a tanečnice.

Louis A Del Monte

Americký fyzik, uznávaný odborník na umělou inteligienci, věnuje se vědeckým objevům, vesmíru, využití umělé inteligence a technologií ve vojenství.

Linda Doeser

Anglická autorka knih o zdraví, výživě, cvičení, meditaci a alternativních léčebnách metodách; editorka knih kuchařských předpisů.

Léo Delibes

Léo Delibes vlastním jménem Clément Philibert Léo Delibes byl francouzský skladatel 19. století, přední osobnost hudebního romantismu. Delibes se narodil v roce 1836 jako syn listonoše. K hudbě měl blízko již od dětství, jelikož i jeho matka milovala hudbu, neboť byla dcerou operního pěvce. Delibesův otec však brzy zemřel a matka ho vychovávala se strýcem. Ti mu poskytli základní hudební vzdělání a dbali na to, aby se ze syna stal dobrý hudebník. Svou hudební dráhu započal v roce 1847, kdy začal navštěvovat pařížskou konzervatoř, kde studoval u Adolpha Adama. Později začal brát i lekce zpěvu a brzy se z něj mohl stát skvělý operní zpěvák či varhaník. Postupně pod vlivem učitele Adama začal skládat operety, pročež se stal v roce 1864 vedoucím sboru v pařížské Opeře. Mezi lety 1865-1871 byl též v kostele Saint-Pierre-de-Chaillot varhaníkem. V roce 1871 se ve věku 35 let oženil s Léontine Estelle Denainovou. Mezi jeho několik raných operet patří i Deux sous le charbon, kterou zkomponoval v roce 1856 pro divadlo Folies-Nouvelles. Ve spolupráci s Léonem Minkem zkomponoval balet La Source , dále balet Coppélia , po níž následoval balet Sylvia . Tyto balety setrvaly na baletních repertoárech dodnes. Delibes byl tedy v divadelních kruzích plně etablován a začal vynikat i několika svými operami. Mezi ně patří Le Roi l'a dit z roku 1873, vážnější Jean de Nivelle a konečně opera, s kterou velmi prorazil, jeho milovaná Lakmé z roku 1883 v populárním orientálním žánru té doby. Zde se tradice Gounodova a Bizetova projevuje ze své lepší stránky, plná barvy a melodie. Přibližně v této době začaly jeho opery působit na Delibesova oblíbence Čajkovského, který se s Delibesem setkal a složil mu úctu. To je poněkud obdivuhodné, když si uvědomíme, že Brahmse nazval „netalentovaným bastardem“. Později začal rovněž skládat úspěšnou a okouzlující scénickou hudbu k Hugově Le Roi s'amuse a několik...

Kristýna Dolejšová

Narozena v Aši. Blogerka.

Karel Dvořák

* 28. 5. 1913, Olomouc † 9. 6. 1989, Praha Literární historik a editor Otec byl řemeslníkem. Po absolvování reálného gymnázia v Olomouci studoval 1932–1938 na FF UK slavistiku a germanistiku u Miloše Weingarta, Jana Horáka, Miloslava Hýska a Otokara Fischera, zároveň navštěvoval komparatistický seminář Václava Tilleho. Od 1938 učil na středních školách v Praze a v Olomouci. Ve 40. letech externě spolupracoval s nakladatelstvím Ladislav Kuncíř. Za války byl totálně nasazen, po válce absolvoval vojenskou prezenční službu. 1949 získal PhDr. na základě komentované edice František LadislavČelakovský: Slovanské národní písně. 1947 se stal asistentem a 1954 byl jmenován docentem dějin české literatury na PedF UK v Praze. Po její přeměně na Vysokou školu pedagogickou byl zde 1956–1958 děkanem Fakulty společenských věd. Poté přešel na katedru etnografie a folkloristiky FF UK, kterou také 1960–1969 vedl. Titul CSc. získal 1962 prací Kapitoly z literárních dějin českého národního obrození. 1968 byl jmenován profesorem, 1978 odešel do důchodu, ale učil a působil v různých univerzitních funkcích i nadále. Absolvoval kratší přednáškové pobyty na vysokých školách v Opole, Postupimi, Güstrowě, v Bukurešti a v Sofii. 1960 učil jeden semestr na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Aktivně se účastnil řady domácích i zahraničních konferencí a kongresů, organizačně i vědecky pracoval v domácích i mezinárodních folkloristických společnostech. 1962–1967 byl předsedou Národopisné společnosti československé. Dvořákovými prvními odbornými příspěvky byla 1934 hesla do Ottova slovníku naučného nové doby. Mladistvé překlady básní, próz a filozofických úvah z němčiny, latiny a dalších jazyků otiskoval v 30. letech v katolicky orientovaných časopisech, odborné studie a recenze uveřejňoval později v Listech pro umění a kritiku, Řádu, Kritickém měsíčníku, České literatuře, Zlatém máji, Českém lidu, ve Věstníku Národopisné společnosti československé při ČSAV, Studia ethnographica...

Karel Drchal

Narozen 21.6.1924 v Rokycanech. Grafik, průmyslový výtvarník, ilustrátor, převážně odborných knih.

Joseph Delaney

Joseph Henry Delaney je britský učitel v důchodu, autor sci-fi a fantasy románů. Z jeho pera vzešlo zhruba dvanáct knih. Jeho spisovatelská kariéra započala vydáním erotického sci-fi thrilleru Mercer\'s Whore, jenž napsal pod pseudonymem J.K. Haderack. Pod svým vlastním jménem pak již psal Učně lovce duchů – svůj první román pro děti, z něhož později vyrostla celá série Kroniky Wardstone. Joseph Delaney pracoval jako technik, učitel angličtiny a nakonec založil oddělení Média a film na Blackpool Sixth Form College – specializoval se na upírskou literaturu. Po vydání druhého dílu své slavné série odešel do důchodu a začal psát na plný úvazek. Žije v hrabství Lancashire na severu Anglie. Má tři děti a sedm vnoučat. Většina míst z jeho série o lovci duchů je inspirována strašidelnou krajinou Lancashiru a místními duchařskými historkami.

Josef Dušátko

Josef Dušátko je bývalý československý atlet českého původu, který se specializoval na hod oštěpem. Začínal ve Slavoji Podmokly a poté byl členem oddílu Slavoj Čáslav , RH Praha , Spartak Stalingrad – Bohemians , RH Praha , Start Karlovy Vary .. V roce 1966 se zúčastnil mistrovství Evropy, ale nepostoupil do finále.

Josef Dostál

Narozen 20. 12. 1903 v Praze, zemřel 12. 5. 1999 tamtéž. Prof., RNDr., DrSc., botanik, vysokoškolský pedagog, specializace na systematickou botaniku.Také horolezec, turista a ochránce přírody.

Josef Dobiáš

Josef Dobiáš, narozen v roce 1888, byl profesorem starověkých dějin na Karlově univerzitě. Odborně se zabýval především helénizmem, agrárními poměry v antice a dějinami syrské provincie; později svůj zájem upřel na dobu císařskou, obzvláště na dějiny markomanských válek. Svá bádání shrnul v "Dějinách československého území před vystoupením Slovanů" . Za účelem výuky starověké historiografie na vysokých školách sepsal "Dějepisectví starověké" . Kromě starověkých dějin patřily do jeho odborného zájmu regionální dějiny, konkrétně jeho rodného města Pelhřimova. Výsledkem byla obsáhlá publikace "Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí" . Josef Dobiáš zemřel v roce 1972.

Josef Dobeš

Narozen 23. 2. 1885 v Praze, zemřel 13. 11. 1957 tamtéž. Hudební skladatel.

John Donne

John Donne byl anglický básník a anglikánský kněz, hlavní představitel tzv. metafyzické poezie. Narodil se v Londýně v katolické rodině velšského původu, jeho otec byl významný obchodník se železem. Zprvu byl vzděláván jezuity, posléze studoval na Oxfordu a na Cambridgi. Na studiích také konvertoval k protestantismu, protože katolíci tehdy v Anglii nemohli získat akademický titul. Poté studoval práva na různých londýnských školách. V době jeho studií práv zemřel jeho bratr Henry Donne, který se stal katolickým knězem, na dýmějový mor. John Donne začal pochybovat o katolické víře. V průběhu studií a po nich investoval Donne nemalý majetek zděděný po otci do žen, zábavy, literatury a cestování. Cíle jeho cest nejsou známy, ví se pouze, že navštívil kontinent a později spolu s Waltrem Raleighem a dalšími cestoval po Španělsku. Když se vrátil do Anglie, stal se tajemníkem sira Egertona, který tehdy byl Lordem strážcem pečeti . V této funkci se zamiloval do Egertonovy sedmnáctileté neteře, Anne Morové, se kterou se roku 1601 proti vůli Egertona i Annina otce tajně oženil. V důsledku toho byl na krátkou dobu uvězněn ve Fleetské věznici. Roku 1609 se ale se svým tchánem usmířil a dostal také věno své ženy. Roku 1602 byl Donne zvolen poslancem za volební obvod Brackley, nicméně tato funkce v té době nebyla placená, takže se jeho rodina musela spolehnout na své bohaté přátele. V této době měl Donne poměrně velký vliv, byl dokonce v kontaktu s králem Jakubem I., pro kterého napsal protikatolické polemiky Pseudo-Martyr a Ignatius his Conclave . V té době už byl protestantem, jeho názor na katolickou církev byl velmi negativní. Král byl jeho spisy nadšen a navrhl mu, aby se stal anglikánským knězem. Stal se jím roku 1615. V roce 1617 zemřela jeho žena při porodu jejich dvanáctého dítěte. Roku 1618 se stal doktorem teologie a kaplanem vi...