Výpis všech autorů

Arnošt Dittrich

Arnošt Dittrich byl český astronom. Narodil se v rodině finančního rady Hypolita Dittricha a jeho manželky Růženy, rozené Fridrichové . Byl nejstarším z pěti dětí. Dittrich studoval matematiku a fyziku na univerzitách v Praze a Vídni. Poté 18 let vyučoval na středních školách v Jičíně, Třeboni a Praze. V roce 1920 se habilitoval na pražské univerzitě na kosmickou fyziku a začal pracovat na observatoři v Starej Ďale , kde se nejprve zabýval zkoumáním zemského magnetismu. V roce 1927 se stal ředitelem této observatoře. V roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem na pražské univerzitě. Ve svých pracích se kromě astronomie věnoval také otázkám teorie relativity a gravitace. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnošt Dittrich na slovenské Wikipedii.

Andy Diggle

Britský autor komiksů.

Wayne W Dyer

Dr. Wayne Walter Dyer, Ph.D. byl mezinárodně uznávaný autor a řečník v oblasti osobního rozvoje. Je autorem 30 knih, vytvořil řadu audio a video programů, a objevil se v tísících televizních a rozhlasových pořadů. Wayne má doktorát jako pedagogický poradce z Wayne State University a byl docentem na Univerzitě svatého Jana v New Yorku. V jeho knihách je moudrost věků, je tam duchovní řešení každého problému, jeho: 10 Tajemství k úspěchu a vnitřní klid, Síla záměru, Inspirace a Změna myšlenek, Změnit svůj život byli uváděny jako celostátní veřejnoprávní televizní speciály. Internetové stránky: www.DrWayneDyer.com

Vladimír Dvořák

Tom Derenick

Britský kreslíř komiksů a ilustrátor.

Thomas De Quincey

Thomas de Quincey byl anglický romantický filozof, prozaik, esejista a literární kritik. Thomas de Quincey se narodil roku 1786 v Manchesteru. Vzdělání nabyl na Oxfordské univerzitě, kde pojal i osudnou náklonnost k opiu, které se již nikdy nedokázal zcela zbavit. Měl velmi blízko k tzv. jezerním básníkům díky své známosti ze Samuelem Taylorem Coleridgem a Williamem Wordsworthem. Proto také roku 1809 odjel do Grasmere v Jezerním okrsku na severozápadě Anglie, kde žil více než deset let a kde se roku 1816 také oženil. Roku 1821 se Quincey přestěhoval do Londýna a zde o rok později vydal svou slavnou autobiografickou knihu Zpověď anglického poživače opia , ve které s pozorovatelským a stylistickým mistrovstvím vylíčil extrémní polohy lidské psychiky, když popsal, jak mu opium otevřelo "bránu rajských rozkoší", svět úchvatných vizí, snů a fantastických smyslových vjemů, jen aby ho vzápětí uvrhlo do propastného utrpení fyzického i duševního. Roku 1826 se Quincey přestěhoval do Skotska do Edinburghu, kde také roku 1859 zemřel. Thomas de Quincey je autorem celé řady esejí, které vždy duchaplně pojednávají o nejrozmanitějších předmětech, hlavně z oboru filozofie a literární kritiky. Pro svou velkolepou fantasii a brilantnost bývá považován za předchůdce lartpourlartismu v literatuře. Nesporný vliv měl na Edgara Allana Poea a Charlese Buadelaira, ale obdivoval ho např. také Jorge Luis Borges, který přiznával, že jím byl částečně ovlivněn.

Theron Q Dumont

Americký právník, obchodník a nakladatel. Autor prací z oboru parapsychologie a okultismu.

Salvador Dalí

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech byl katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Mezi pařížské surrealisty byl přijatý v roce 1929 po natočení filmu Andaluský pes, na kterém spolupracoval s Luisem Buñuelem. Později se s nimi rozešel, protože byl považován za příliš komerčního umělce. Mnohé jeho obrazy jsou založeny na snové imaginaci. Předměty každodennosti na nich dostávají nezvyklé formy, tak jako např. rozteklé hodinky na obraze Persistence paměti. Obrazy vzniklé po 2. světové válce jsou klasičtější a v důsledku Dalího konverze ke katolictví mívají náboženské náměty. Jeho obrazy se vyznačují pečlivým kresebným zpracováním a smyslem pro realistický detail. Používal výrazné barvy. Kromě malby a kresby se Dalí také zabýval grafikou, vytvářel sochy, ilustroval knihy, navrhl parfém, designoval šperky, pro divadelní představení navrhoval kostýmy a scénu. Napsal rovněž libreto k baletu a několik autobiografických a beletristických knih. Názory na vlastní tvorbu formuloval v několika studiích a manifestech. Dalí se narodil ve městě Figueres v Katalánsku 11. května 1904, tedy zhruba devět měsíců po smrti jeho bratra, který zemřel na gastroenteritidu. Nejspíše právě z toho důvodu byli Salvadorovi rodiče přesvědčeni, že je pouhou reinkarnací svého vlastního bratra, čemuž nakonec sám uvěřil. Na tuto skutečnost odkazuje například v obraze Portrét mrtvého bratra . Od dětství projevoval vlohy pro malířství. Už jako osmiletému mu rodiče zřídili malý ateliér v podkroví bytu. První školení v kresbě získal Dalí na soukromém gymnáziu maristů , které navštěvoval od roku 1916. Zde se také seznámil s 4i';oosionismem a pointilismem. V roce 1918 mu místní divadlo uspořádalo výstavu, která vzbudila mezi kritiky zájem. Zajímal se o dějiny malířství a v roce 1919 publikoval v regionálním časopise články o starých mistrech. Roku 1922 byl přijat na Akademii výtvarného umění v Mad...

Ruth Jean Dale

pochází z novinářské rodiny. Sama také pracovala několik let jako reportérka a její manžel je redaktorem jednoho menšího jihokalifornského deníku. V novinářské profesi se dokonce uplatnila i není nejmladší dcera. Své příběhy Ruth Jean často umisťuje do nádherné přírody horských scenérií Colorada, jak tomu bylo v jejích předchozích knížkách, vydaných v češtině pod názvy Svatba na zapřenou, Líbánky na zapřenou, Úprk k oltáři nebo v její poslední knize Princezna z farmy, který vyšla letos v edici Láska a smích.

Rebecca Donovan

Je autorkou USA Today Bestsellerů - vysoce uznávanou New Adult trilogií Dýchat. Rebecca je absolventem University of Missouri -Columbia a žije v poklidném městečku ve státě Massachusetts se svým synem. Sama o sobě říká, že je nadšena vším co život nabízí a je ochotna jednou zkusit cokoliv.

Rastislav Druga

Rastislav Druga je český lékař – anatom a pedagog. Emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spoluautor několika učebnic anatomie .

Pavel Dvořák

Narozen 13. 5. 1937 v Praze, zemřel 21. 12. 2018. Slovenský historik, publicista, prozaik, autor populárně-naučných prací z dějin Slovenska.

Pavel Doulík

Narozen 12.10.1977 v Teplicích. PaedDr., vysokoškolský pedagog, odborné práce z pedagogiky a školského managementu, obecné didaktiky, metodologie pedagogického výzkumu, též autor didaktických prací pro výuku přírodovědných předmětů.

Otmar Doležal

ing. Otmar Doležal narozen 26. 9. 1920 v Brně- předseda Společnosti Jána Maliarika-SJM dne 19. ledna 2002 byl ustanoven na základě přímého pověření Jána Maliarika a dědického práva. Vydavatelství Sulabha bylo založeno jako vlastní vydavatelství SJM z pověření dědiců Mistrova odkazu. Obsahově navazuje na vydavatelskou činnost Jána Maliarika, jeho žáků a především pak syna Otmara Maliarika a dále na dlouholetou vydavatelskou činnost zakladatele SJM ing. Otmara Doležala , který jednak za dob totality neúnavně připravoval, vydával, filozoficky rozvíjel a šířil významné tituly z Mistrova díla samizdatovou formou a po r. 1989 tuto činnost ještě zintenzivnil. Celkem takto připravil bezmála na dvě stě knih, publikací, scénářů a dalších literárních prací. V dnešní době vydavatelství Sulabha pokračuje v této linii a pracuje nejen na vydávání samotných děl z Mistrova odkazu, ale podporuje jejich rozvíjení, další umělecké, vědecké a filozofické zpracování. ing.Otmar Doležal zemřel 14. 6. 2008

Mikuláš Dačický z Heslova

Mikuláš Daczický z Heslowa, v moderní češtině Dačický z Heslova byl český spisovatel a měšťan. Pocházel z rodu erbovních měšťanů Daczických z Heslowa. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Daczický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Daczický z Heslowa založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar. V dětství byl poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Wronovi, není známo, jak se tam učil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků . Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi na něj. Mikuláš Daczický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Daczickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře. Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Daczický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Prot...

Martin J Dougherty

Narodil jsem se na Štědrý den, 24. 12. 1969, ve městě Sunderland v severovýchodní Anglii. Navštěvoval jsem South Hylton Primary School a pak také Pennywell Comprehensive School. Na vysoké škole Monkwearmouth College of Further Education, kde jsem studoval na úrovni "A", jsem se setkal s lidmi, kteří změnili můj život. Jedním z nich byla i moje budoucí manželka Helen. Po vysoké škole jsem studoval obor Elektrotechnika a inženýrství, a fyziku na University of Sunderland. Klub, do kterého jsem patřil, byl důležitou součástí mého život tak dlouho, jak si vzpomínám. Mnoho lidí prošlo a na mnoho jsem zapomněl. Někteří zůstali trvale uloženi v mé paměti, s některými jsem stále v kontaktu a někteří se stali součástí okruhu mých blízkých přátel. Tak či onak, byl jsem designér počítačových her, učitel, analytik obrany, technický novinář, spisovatel na volné noze. A myslím, že mám právo tvrdit, že jsem částečněprofesionální sportovní trenér. A lidé se diví, že nemám čas dívat se na televizi. Jako spisovatel jsem napsal díla, fantasy i mimo fantasy, také jsem editoval práce jiných lidí. Má díla z žánru fantasy zahrnují fikci, nyní především SF a SF z vojenského prostředí. Oblast mimo fantasy je docela rozmanitá a zahrnuje příručku pro učitele, dokumenty o softwaru, knihy o ručních palných zbraních, kosmickém letu a středověkém válčení.

Marguerite Duras

Marguerite Duras, vlastním jménem Marguerite Germaine Marie Donnadieu , byla francouzská spisovatelka a dramatička. Její dílo se vyznačuje diverzitou zájmů a aktivit. Jako režisérka i scenáristka reformovala divadelní a kinematografické konvence a klišé. Ve svých prvních dílech spisovatelka psala ještě tradiční románovou formou, v další tvorbě se již přiklání k avantgardnímu literárnímu směru známému jako Nový román. Umělecké jméno Duras si spisovatelka vybrala podle názvu místa, kde stál dům rodiny jejího otce a kde sama nějakou dobu žila. Po svých klasických románových začátcích tvořila další díla stylem nazvaným nehybné psaní . Autorka patří k tvůrcům, u nichž dílo vyplývá z peripetií jejich života. Narodila se ve Francouzské Indočíně jako nejmladší ze tří dětí do učitelské rodiny. Její otec byl středoškolským profesorem matematiky a matka učitelkou na základní škole. V rodině byli již dva sourozenci, bratři Pierre a Paul . Když jí bylo 7 let, otec zemřel na následky tropické choroby a matka, učitelka, byla nucena se s dětmi často stěhovat za prací na různá místa ve Francouzské Indočíně. V té době přibyl do rodiny ještě opuštěný chlapec ze Siamu, kterého se její matka ujala a vychovala ho. Prostředí, se kterým se tak dospívající Marguerite seznamovala, se pak stalo silnou inspirací pro její příští tvorbu. Také oba její bratři se později stali předobrazem jejích mužských postav, starší z nich těch zlých a mladší pak slabých, upínajících se k silnější ženě a neschopných vzdorovat osudu. Postava domorodého chlapce jménem Thanh, žijícího s nimi pod jednou střechou, se stala součástí jejích románů, ve kterých se vracela do tohoto období. Střední školu navštěvovala autorka v místě svého rodiště, nynějším Saigonu, a středoškolská studia dokončila ve Francii v Auteil. Po skončení střední školy se zapsala ke studiu práv a politologie na...

Máňa Dubská

Marie von Ebner - Eschenbach patří k nejúspěšnějším německy píšícím novelistům 19. století. Narodila se roku 1830 ve Zdislavicích u Kroměříže v rodině, která svůj původ odvozovala od staré české šlechty. Ač se doma mluvilo německy, byly mezi lidmi, kteří ji rozhodujícím způsobem ovlivnili na celý život, i dvě české služebné . Roku 1848 se provdala za svého bratrance Moritze, s nímž strávila léta 1851 - 1863 v Louce u Znojma. Od roku 1863 žila většinu času ve Vídni, kde se stýkala s předními tehdejšími rakouskými literáty. Svou literární dráhu začala historickými dramaty, která však byla vcelku málo úspěšná. Později se obrátila k povídkám a novelám, v nichž teprve získala opravdového mistrovství. Z jejích rozsahem větších děl si největší proslulost dvě. "Božena" , v níž idealizovaným vylíčením obětavé moravské chůvy postavila pomník svým vychovatelkám, a "Obecní dítě", v němž popisuje těžký osud chlapce, stojícího na okraji společnosti, který se bez rodičů na vesnici jen namáhavě protlouká. Česky vyšla z díla Ebner-Eschenbachové řada děl, jedná se však bez vyjímky o překlady dosti staré Z doslovu, který napsal Jiří Munzar ke knize "Štědrý večer slečny Zuzanky"

Luca De Leone

Italský novinář, spisovatel a scenárista.

Léo Delibes

Léo Delibes vlastním jménem Clément Philibert Léo Delibes byl francouzský skladatel 19. století, přední osobnost hudebního romantismu. Delibes se narodil v roce 1836 jako syn listonoše. K hudbě měl blízko již od dětství, jelikož i jeho matka milovala hudbu, neboť byla dcerou operního pěvce. Delibesův otec však brzy zemřel a matka ho vychovávala se strýcem. Ti mu poskytli základní hudební vzdělání a dbali na to, aby se ze syna stal dobrý hudebník. Svou hudební dráhu započal v roce 1847, kdy začal navštěvovat pařížskou konzervatoř, kde studoval u Adolpha Adama. Později začal brát i lekce zpěvu a brzy se z něj mohl stát skvělý operní zpěvák či varhaník. Postupně pod vlivem učitele Adama začal skládat operety, pročež se stal v roce 1864 vedoucím sboru v pařížské Opeře. Mezi lety 1865-1871 byl též v kostele Saint-Pierre-de-Chaillot varhaníkem. V roce 1871 se ve věku 35 let oženil s Léontine Estelle Denainovou. Mezi jeho několik raných operet patří i Deux sous le charbon, kterou zkomponoval v roce 1856 pro divadlo Folies-Nouvelles. Ve spolupráci s Léonem Minkem zkomponoval balet La Source , dále balet Coppélia , po níž následoval balet Sylvia . Tyto balety setrvaly na baletních repertoárech dodnes. Delibes byl tedy v divadelních kruzích plně etablován a začal vynikat i několika svými operami. Mezi ně patří Le Roi l'a dit z roku 1873, vážnější Jean de Nivelle a konečně opera, s kterou velmi prorazil, jeho milovaná Lakmé z roku 1883 v populárním orientálním žánru té doby. Zde se tradice Gounodova a Bizetova projevuje ze své lepší stránky, plná barvy a melodie. Přibližně v této době začaly jeho opery působit na Delibesova oblíbence Čajkovského, který se s Delibesem setkal a složil mu úctu. To je poněkud obdivuhodné, když si uvědomíme, že Brahmse nazval „netalentovaným bastardem“. Později začal rovněž skládat úspěšnou a okouzlující scénickou hudbu k Hugově Le Roi s'amuse a několik...

Kveta Dašková

Kvetuša Dašková, narozena 23.8.1935 v Piešťanech. Autorka, redaktorka, vydavateľka. Jej snom bola umelecká priemyslovka, ale vyštudovala pedagogické gymnázium. Popri zamestnaní diaľkovo študovala biológiu a geografiu. Po krátkom pôsobení v Pionierskych novinách prešla do vydavateľstva Mladé letá, kde bola spoluzakladateľkou redakcie umelecko-náučnej literatúry pre deti. Po roku 1989 približne rok pracovala vo vydavateľstve VPN Archa. V súčasnosti je majiteľkou a zároveň jedinou stálou pracovníčkou bratislavského vydavateľstva Q 111, orientovaného na vydávanie náročnej literatúry pre deti a dospelých. Kvetuša Dašková píše príbehy z bežnej reality, napriek tomu ich vie podať pre mladých čitateľov príjemne dobrodružne a popritom aj poučiť. Nepoužíva zložité fabulácie, takže aj menej sústredené dieťa príbeh bez námahy „strávi“. Hoci sama ako autorka v príbehoch vystupuje, píše predovšetkým o deťoch. Jej knihy charakterizuje kultivovaný jazyk , záľuba v prírode a zvieratách.

Kristýna Dolejšová

Narozena v Aši. Blogerka.

Keith R. A DeCandido

Keith Robert Andreassi DeCandido je americký sci-fi a fantasy spisovatel a hudebník.

Karel Drchal

Narozen 21.6.1924 v Rokycanech. Grafik, průmyslový výtvarník, ilustrátor, převážně odborných knih.

Jiří X Doležal

Známý český publicista, novinář a aktivista Jiří X. Doležal se narodil roku 1965 v Jindřichově Hradci. V letech 1984 až 1988 studoval psychologii na FF UK, v roce 1988 tamtéž nastoupil k postgraduálnímu studiu. Vysokou školu ukončil s titulem PhDr., jenž neužívá a diplomovou prací na téma sociální interakce v malé skupině v průběhu společného řešení problému. Od roku 1990 publikoval texty a fotografie ve společenských magazínech jako Fórum, Playboy a mnohé další. Svou profesní kariéru však spojil především s jedním časopisem, na jehož počest začal užívat i písmeno X za svým křestním jménem. Tím byl samozřejmě týdeník Reflex, do nějž přispívá od roku 1991.

Jenny Downham

Britská spisovatelka, autorka beletrie pro mládež a dospělé čtenáře. Původně herečka.

Jean Dutourd

Jean Gwenaël Dutourd byl francouzský novinář, kritik a prozaik. Jeho dílo zahrnuje na sedm desítek krátkých i rozsáhlých próz. Do češtiny byly přeloženy dvě knihy, Vejce pro Maršála a Hrůzy lásky. Narodil se v rodině zubního lékaře Francise Dutourda a Andrée Haasové. Ve svých dvaceti letech byl dva týdny vězněn po německé invazi do Francie za druhé světové války. Po šesti týdnech se mu podařilo utéci a vrátil se do Paříže. Studoval na Sorboně, studia zcela neuzavřel, nezískal osvědčení z psychologie. Na Sorboně se seznámil s filozofem Gastonem Bachelardem. V době studií, 22. května 1942, se oženil s Camille Lemercierovou, měli syna Frédérica a dceru Claru, která zemřela. Na začátku roku 1944 byl zatčen, utekl a podílel se na osvobození Paříže během Pařížského povstání. První knihu vydal v roce 1946. V letech 1963 – 1999 publikoval články ve francouzských novinách France-Soir. 14. července 1978 se stal terčem útoku, který zničil jeho byt v Paříži, nezpůsobil však žádné oběti na lidech. 30. listopadu 1978 byl zvolen do Francouzské akademie. Od roku 1987 do roku 2007 připravoval týdenní sloupky v Radio Courtoisie. 8. května 1989 byl zvolen do Académie nationale des Sciences, Belles-lettres et Arts de Bordeaux. V roce 1997 byl zvolen za člena Serbian Academy of Sciences and Arts, oddělení pro jazyk a literaturu. Spolupracoval s Philippem Bouvardem v programu francouzského radia na RTL Les Grosses Têtes, kde odpovídal od roku 2001 denně telefonicky na dvě otázky a účastnil se osobně vysílání jako čestný host. Svou účast ukončil v roce 2008. Do roku 2009 předsedal Sdružení na obranu francouzského jazyka. Dutourd zemřel 17. ledna 2011 ve věku 91 let. Jeho pohřeb se konal dne 21. ledna 2011 v kostele Saint-Germain-des-Prés v Paříži, pak na hřbitově hřbitově Montparnasse. Zúčastnil se jej také novinář Philippe Bouvard, spisovatelé Alain Decaux a Max Gallo, historička Helene Carrere d'Encausse, vydavatel Raphaël S...

Jana Dorčáková

Kontrolní a metodická pracovnice České správy sociálního zabezpečení, práce z oboru důchodového pojištění.

Jan Dvořák

Narozen 30. 1. 1951 v Praze. Doc., PhDr., divadelní teoretik a kritik, práce a redakční činnost v oboru. Také editor publikace o výtvarníkovi Jaroslavu Rónovi.

Jan Dungel

Jan Dungel je český přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor. Dětství prožil ve Vracově na jižní Moravě. Vystudoval gymnázium v Kyjově a pak biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, krátce působil také v Biofyzikálním ústavu Akademie věd, v současné době působí již jako umělec na volné noze. V minulosti ilustroval dětské knihy i beletrii. Několikrát navštívil jihoamerické pralesy , kde zachycuje živočichy v jejich přirozeném prostředí . V jihoamerických pralesích cestuje také se svou manželkou Radanou Dungelovou, fotografkou, jež přispívá do jeho publikací. Ilustroval publikace K pramenům Orinoka, Chováme se jako zvířata, Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Atlas savců České a Slovenské republiky, Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky, Kniha Konga a dalších populárně-naučných a dětských knížek . Knihy s jeho ilustracemi vyšly i v zahraničí – Německu, Holandsku, Spojeném království, Francii nebo Polsku. Kniha Chováme se jako zvířata, kterou napsal Zdeněk Veselovský, byla oceněna titulem „Nejkrásnější kniha roku 1992“. Atlas ptáků České a Slovenské republiky byl v roce 2002 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii populárně-naučné literatury.

Jan Dlouhý

Autor disertační práce z oblasti strojírenství.

Ivan Dvořáček

MUDr. Ivan Dvořáček, CSc. , vedoucí katedry didaktiky a pedagogiky ILF. Věnoval se metodice tvorby počítačových programů pro modelové problémové situace v oblasti neodkladné péče. Publikace o první pomoci.

Ivan Doležal

Ivan Doležal je český politik a podnikatel, v letech 2004 až 2008 zastupitel a radní Královéhradeckého kraje, v letech 2006 až 2014 starosta města Hořice na Jičínsku, člen ODS. Po ukončení střední odborné školy v Turnově pracoval od roku 1984 v Jednotě SD Nový Bydžov jako vedoucí střediska prodejen. Zkušenosti získané na prodejnách zúročil od roku 1991 na kontrolním oddělení Finančního úřadu v Hořicích. Od roku 1994 se podílel na řízení akciové společnosti Valuty IF, nejprve jako správce a nakonec jako prokurista. Od roku 1994 se zabývá také ekonomickým a účetním poradenstvím pro drobné podnikatele. Od roku 2011 je členem představenstva akciové společnosti Vodohospodářská a obchodní společnost a od roku 2015 figuruje ve statutárních orgánech zájmového sdružení Podzvičinsko jako předseda. V minulosti byl jednatelem společnosti Městská energetická - HOŘICE , členem správní rady Klicperova divadla a předsedou představenstva akciové společnosti Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje . Ivan Doležal žije ve městě Hořice na Jičínsku. Je rozvedený, má dvě dospělé dcery . Mezi jeho zájmy patří sport, a sice lyžování, squash nebo fotbal, ale také hudba a cestování. Od roku 1999 je členem ODS. V hořické místní organizaci byl od roku 2003 prvním místopředsedou, od roku 2005 je předsedou. Dále je členem oblastní a regionální rady ODS. V komunálních volbách v roce 2002 byl za ODS zvolen zastupitelem města Hořice na Jičínsku. Pracoval jako předseda finančního výboru. Mandát pak ve volbách v roce 2006 jako lídr kandidátky obhájil a dne 30. října 2006 byl zvolen starostou města. Ve volbách v roce 2010 post zastupitele opět získal a dne 8. listopadu 2010 se stal po druhé starostou města. Také ve volbách v roce 2014 zastupitelský mandát na kandidátce ODS obhájil, avšak dne 5. listopadu 2014 byl novým starostou i přes výhru ODS zvolen Aleš Svoboda ze subjektu "Šance p...

Hans De Beer

Holandský spisovatel a ilustrátor. Autor knih pro děti.

Grazia Deledda

Grazia Deleddaová byla italská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1926. Grazia Deleddaová pocházela ze Sardinie z početné a poměrně zámožné selské rodiny. Vychodila jen základní školu a poté se vzdělávala sama, především četbou knih Alexandra Dumase, Edmonda de Amicise, Paula Bourgeta a dalších. Jako mladinká začala psát poněkud naivistické povídky se sardinskou tematikou, které vycházely v letech 1888-1889 v časopisech pro ženy Ultima moda a La Sardegna. Svou první knižní sbírku povídek V modři vydala roku 1890. Díky románu Poctivé duše si mladé spisovatelky všimli známí literáti a kritici té doby. Roku 1900 se v Palermu seznámila s úředníkem Palmirem Modesanim, za kterého se záhy provdala a odjela s ním do Říma, kde zůstala až do své smrti. V Římě Grazia Deleddaová spisovatelsky dozrála. Ve svých dílech již tolik nepropadala sentimentu a snažila se zobrazit dramatické osudy svých postav s jakýmsi veristickým odstupem. Základem její inspirace i nadále zůstaly romantické milostné příběhy a pověsti z rodné Sardinie, které však na pozadí drsné krásy a malebných zvyků ostrova zobrazovala s hlubokou psychologií postav, a životní dramata svých hrdinů líčila jako odvěký mýtus. Autorčiny prozaické práce z venkova postihují do té doby málo známý svéráz ostrova a jejího typicky vášnivého lidu. Vnitřní napětí jejích děl vychází z osudových komplikací v lidském životě jako jsou projevy a důsledky lidských slabostí, tělesné pokušení, pocit viny a hříchu i pozdní lítosti. Stylistická a obsahová úroveň autorčiných románů a novel neustále vzrůstala a svůj vrchol našla především v románech Elias Portolu a Třtina ve větru . Roku 1926 obdržela spisovatelka Nobelovu cenu za literaturu „za její literární dílo inspirované vznešeným idealismem, které s plastickou názorností líčí život na rodném ostrově a s hlubokým pochopením a sympatií pojednává o všeobecně lidských problémech“ (citace ...

František Dostál

František Dostál je český fotograf žijící v Praze. Ačkoliv patří mezi uznávané české fotografy, pravdou je, že focení po celý svůj život bral jako „pouhý“ koníček. Námětem jeho fotografií jsou především lidé pražských ulic. Narodil se v Praze. Studoval na průmyslové škole strojnické, kde se i poprvé seznámil s fotografií. Fotografovat začal o něco později, nikdy se však nestal fotografem z povolání. Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů. Prvotní inspirací mu byla jeho rodná pražská čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi v různých momentkách, zdánlivě obyčejných situacích. Jeho fotografie však nikdy obyčejné nebyly. Doslova propadl kouzlu pražských ulic. František Dostál je dobrým pozorovatelem svého okolí, dokonce i maličkosti a zdánlivě všední věci zachycoval způsobem, kterým se fotografie staly tak „nevšední“. Zmáčknutím spouště uměl vnést do fotografie určitou nadsázku a humor. Uměl zachytit okamžik, tak jako by uměl předvídat a věděl, že tento okamžik nastane. Jeho první snímek byl otištěn v polovině 60. let v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších.

Franklin W Dixon

Eduard Doubek

Eduard rytíř Daubek, v dobových českých pramenech uváděn i jako Edvard rytíř Doubek , byl rakouský a český šlechtic, velkostatkář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Narodil se roku 1811 v Praze jako syn statkáře Franze Daubka a jeho manželky Josefy . Vystudoval gymnázium v Praze a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1836 promoval a získal titul doktora práv. Patřily mu četné nemovitosti, mimo jiné palác Platýz v centru Prahy, pozemky na Smíchově a statky v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku. Prosazoval moderní metody zemědělské výroby. V roce 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu. Od zemských voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky. Do sněmu se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867. Již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady za kurii velkostatkářskou. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867 a opětovně od roku 1870 . Zemský sněm ho do parlamentu ve Vídni vyslal také roku 1872. Složil slib 14. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 4. září 1877. K roku 1861 se uvádí jako velkostatkář s trvalým bydlištěm v Praze. Uvádí se, že jako konzervativec odmítal návrhy reforem prosazovaných německorakouskými liberály. Hlásil se ovšem k německé národnosti, byť v národnostních otázkách vystupoval umírněně. Zemřel 9. května 1882 v Praze, pohřben byl na Olšanech. Politice se věnoval i syn Eduard Daubek mladší ....

Donovan

Donovan je skotský zpěvák, skladatel a kytarista, který se stal klíčovou postavou folkové scény poloviny 60. let. Narodil se 10. května 1946 jako Donovan Philips Leitch a proslavil se osobitou směsí folku, popu a psychedelického rocku. Jeho kariéra odstartovala hitem "Catch the Wind" v roce 1965, po němž následovala řada úspěšných alb a singlů, včetně "Sunshine Superman", "Mellow Yellow" a "Hurdy Gurdy Man".

Dominik Duka

Dominik kardinál Duka je vysoký římskokatolický klerik, dominikán, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český a kardinál. Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů , 24. biskupem královéhradeckým a apoštolským administrátorem litoměřické diecéze . V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Papež Benedikt XVI. jej při papežské konsistoři konané dne 18. února 2012 v Římě jmenoval kardinálem. Jeho titulárním kostelem je kostel sv. Marcelína a Petra v Lateránu. Narodil se v dubnu 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele. Jeho otec František Duka byl za druhé světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, z něhož roku 1944 v Itálii dezertoval a přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. V 50. letech byl spolu s dalšími letci ze Západu odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991. Matka Anežka Duková pocházela ze šumavských Hor Matky Boží. První roky prožil s rodiči na Pouchově, kde v kostele svatého Pavla apoštola od dvanácti let ministroval. Před tímto kostelem celebroval v roce 1970 první mši svatou, tzv. primici. Vystudoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby mohl roku 1965 začít studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů. Dne 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Nejprve působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze . Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem ...

Djian

Francouzský autor komiksů, dříve hudební skladatel.

Consuelo Delgado Cortada

Španělská autorka knih pro děti a publikací z oblasti sociologie.

Clark Darlton

Německý spisovatel sci-fi a fantasy, spolutvůrce sci-fi seriálu Perry Rhodan.

Camilla De la Bédoyère

Camilla de la Bedoyere je akademičkou v oblasti biologických věd. Spolupracuje se Zoological Society of London . Je zkušenou autorkou knih pro děti i dospělé, ve kterých se převážně zaměřuje na svět přírody. Této kariéře se věnuje již 20 let. Za tu dobu zatím napsala více než 200 knih, které se prodávají po celém světě. Angažuje se také v žurnalistice. Pět let pracovala jako editorka dětských stránek v britských novinách. Pravidelně píše recenze knih pro děti a je poradcem při výrobě informačních letáků. Obzvlášť ji baví tvořit kreativní literaturu faktu a beletrii pro větší děti, především pro ty, co mají se čtením potíže. Žije v Londýně, a když zrovna sama nepíše, vyučuje čtenářskou gramotnost na jedné z londýnských středních škol nebo si užívá cestování, na jehož konci na ni čeká divočina ve skutečné podobě.

Zuzana Dostálová

Zuzana Dostálová, dcera spisovatele, scenáristy a režiséra Zeno Dostála. Vystudovala konzervatoř v Praze a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor violoncello. V roce 2014 založila na facebooku projekt Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní povídek a jiných literárních útvarů. Za rok a půl společné práce spolu se spisovateli, novináři a dalšími přišlo na svět 45 textů. V rámci Povídek ze zdi autorka zároveň pořádá pravidelné veřejné čtení, které doprovází na violoncello. Kromě beletrie se věnuje psaní hudebních textů a fejetonů. V roce 2016 vyšla její prvotina Proč všichni odcházejí . V roce 2018 román Johana .

William Diehl

W.Diehl je známý americký autor řady bestsellerů, které mají svůj okruh čtenářů. Spisovatel žije ve Woodstocku v Georgii s manželkou Virginií Gunnovou, vydavatelkou, která je také literárně činná a za svou tvorbu získala cenu Emmy.

William Davis

William R. Davis, absolvent Saint Louis University, je americký kardiolog a autor knih o zdravém životním stylu, známý především svým odmítáním pšenice jako potraviny. Zastává názor, že je natolik geneticky modifikovaná, že přímo ohrožuje zdraví lidí, dokonce ji označuje jako jed.

Wendy Darlenová

Petr Lander byl český výtvarník, skladatel, textař, spisovatel a překladatel. Studoval na Anglickém reálném gymnáziu v Praze, v septimě byl však zatčen a strávil více než rok ve vyšetřovací vazbě STB. Po dvouleté vojenské službě u PTP a maturitě na Výtvarné škole v Praze spolupracoval s nakladatelstvími jako knižní ilustrátor, jako kreslíř a grafik pracoval i pro krátký film. Patnáct let upravoval stránky Dikobrazu a publikoval v něm svůj kreslený humor. V sedmdesátých letech se věnoval hlavně volné grafice a navázal spolupráci s Pavlem Smetáčkem. Napsali a odvysílali spolu dva cykly rozhlasových pořadů „Setkání víceméně jazzová“ a „Proč právě takhle?“. Později se Lander uplatnil ve Smetáčkově Traditional Jazz Studiu jako autor textů i hudby. Po odchodu do důchodu v roce 1989 se věnoval překladům amerických autorů knížek pro mládež. Sám je autorem řady knih, vydaných pod pseudonymem Wendy Darlenová.

Wabi Daněk

Wabi Daněk , narozený v roce 1947 v Československu, byl známý český folkový a countryový písničkář, jehož kariéra trvala několik desetiletí. Nejvíce se proslavil svým charakteristickým hlasem a schopností vytvářet písně, které rezonovaly se zážitky a emocemi obyčejných lidí. V Daňkově hudbě se často odrážela témata přírody, lásky a svobody, která se stala hymnami pro mnoho jeho posluchačů. Jeho píseň "Rosa na kolejích" patří k jeho nejznámějším dílům a stala se klasikou českého folkového žánru. Během své kariéry vydal Wabi Daněk řadu alb, která významně přispěla k rozvoji české hudební scény. Jeho vliv přesahoval rámec jeho nahrávek, neboť hrál důležitou roli v hudebním festivalu Porta, který se zaměřoval na folkovou a country hudbu. Daněk je připomínán pro své poetické texty, melodické melodie a přínos pro kulturní krajinu České republiky.

Vlasta Dvořáčková

Vlasta Dvořáčková narodila se 27. 2. 1924 ve Žďáře nad Sázavou. Absolvovala reálné gymnázium v Havlíčkově Brodě a v letech 1945–1949 studovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1950 byla jazykovou redaktorkou v nakladatelství Práce, 1952–1954 redaktorkou Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějšího Odeonu, kam se po letech strávených ve svobodném povolání vrátila roku 1965. Redigovala překlady z němčiny, angličtiny a především z polštiny. PhDr., překladatelka z polštiny, němčiny a angličtiny, rozhlasové a televizní hry, básně, verše pro děti.

Vladimir Leonidovič Durov

Vladimir Leonidovič Durov byl ruský a později sovětský krotitel, cirkusový artista a spisovatel, společně se svým bratrem Anatolijem Leonidovičem Durovem zakladatel cirkusové dynastie Durov. Pocházel ze staré šlechtické rodiny. Po ztrátě rodičů byl se svým mladším bratrem vychováván kmotrem, který je připravoval na vojenskou dráhu. Od roku 1873, resp. 1874 proto studovali na vojenském gymnáziu, školu však nedokončili, protože byli oba fascinování cirkusem. Již roku 1880 vstoupil Vladimir do moskevského cirkusového zvěřince Hugo Winklera, kde pracoval jako hlídač zvěře, klaun a akrobat. Později vystupoval v kočovných a provinčních cirkusech jako silák, kouzelník, kupletista a klaun známý svými satirickými výstupy a od roku 1887 v Moskvě již také jako krotitel. Jako slavný cirkusový umělec koupil v Moskvě dům se zahradou a stájemi a na počátku ledna roku 1912 zde otevřel divadlo , ve kterém vystupoval se zvířaty . První světová válka a následná válka občanská jeho práci přerušily. Roku 1919 bylo divadlo znovu otevřeno, ale již jako státní, a Durov byl jmenován jeho ředitelem. Durov se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Studoval díla Ivana Michajloviče Sečenova a Ivana Petroviče Pavlova a svou výcvikovou metodu postavil na podmíněných reflexech, které u zvířat vyvolával pomocí krmení. Stal se tak průkopníkem nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům. Kromě publikování odborných studií se Durov věnoval rovněž psaní knih pro děti a mládež, ve kterých vypráví s láskou o zvířatech, s nimiž pracoval a která cvičil. Stal se známým nejen v Sovětském svazu, ale i v zahraničí. Na svých cestách navštívil Německo, Rakousko-Uhersko, Francii, Španělsko a Itálii. Roku 1927 mu byl udělen titul zasloužilé...

Viliam Dobiáš

doc. MUDr. Viliam Dobiáš, PhD. je slovenský lékař a vysokoškolský pedagog, původně anesteziolog, později specialista v oblasti urgentní medicíny. Od roku 1980 působí ve funkci vedoucího Katedry urgentní medicíny při lékařské fakultě Slovenské zdravotnické univerzity v Bratislavě. Vedoucím je také v Centru pro výuku urgentní medicíny lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2005 je zaměstnán u soukromého provozovatele zdravotnické záchranné služby Life Star Emergency na Slovensku a působí zde ve funkci hlavního lékaře. Kromě toho působí jako konzultant Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí a také jako soudní znalec pro Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky. Několik let je také hlavním rozhodčím mezinárodních soutěží odborné metodické soutěže posádek zdravotnických záchranných služeb Rallye Rejvíz. Je také prezidentem Slovenské společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof. V roce 2013 byl zvolen prezidentem Slovenského Červeného kříže.

Victor J Drapela

Victor J. Drapela pochází z Čech. Po gymnáziálních studiích v Praze a pracovním nasazení v Německu studoval filozofii a teologii na Karlově univerzitě a ve švýcarském Fribourgu. Do emigrace odešel v roce 1949 a usadil se v USA. Několik let působil jako duchovní v Severní Dakotě, kde také začal studovat psychologii a poradenství. Jako profesor psychologie na Univerzitě jižní Floridy v Tampě se po mnoho let věnoval výuce poradenských psychologů. Od roku 1992 je na odpočinku a žije se svou manželkou – aktivní výchovnou poradkyní – v Tampě. Zemřel tamtéž ve věku 91 let.

Victor Dixen

Francouzský spisovatel. Autor fantasy románů.

Václav Dolejšek

Autor učebnic z oboru strojnictví.

System Tandem Stivín & Dašek

System Tandem bylo československé jazzové duo, které tvořili flétnista a saxofonista Jiří Stivín, známý svou všestranností v různých hudebních žánrech, a kytarista Rudolf Dašek. Duo působilo v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, tedy v období, které se vyznačovalo živou jazzovou scénou navzdory tehdejším politickým problémům ve východní Evropě. Jiří Stivín, narozený 23. listopadu 1942 v Praze, byl nejen výraznou osobností českého jazzu, ale získal si za svou tvorbu i mezinárodní uznání. Studoval na Pražské konzervatoři a Královské hudební akademii v Londýně a měl vliv na prolínání klasické hudby s jazzovou improvizací.

Stephen J Dubner

Stephen J. Dubner, spisovatel a bývalý editor The New York Times Magazine, je autorem knih Turbulent Souls , Confessions of a Hero-Worshiper a knihy pro děti The Boy with Two Belly Buttons.

Sína Drahorádová-Lvová

Sína Lvová byla prozaička, autorka románů, redaktorka a překladatelka z japonštiny. Přeložila a publikovala celou řadu dětských pohádek z českého i exotického prostředí . Překládala romány a poezii z japonského a čínského prostředí. Zpracovávala cestopisné zápisky a cestovatelské deníky českého antropologa a misionáře P. Pavla Šebesty, které vycházely ve spoluatorství.

Shawna Delacorte

Rudolf Desenský

Rudolf Desenský je český kynolog, etolog, psycholog psů a odborník na problémové psy. Do povědomí širší veřejnosti poprvé vstoupil díky televiznímu pořadu Na vlastní oči. Od roku 2017 je spolu s Klárou Nevečeřalovou protagonistou pořadu Kočka není pes. Se psy, o které se stará, žije na své „farmě“ Vlčáry u Písku v jižních Čechách. O své profesi a zkušenostech píše knihy a provozuje internetovou psí poradnu. Díky soužití se psy vytvořil novou metodu jejich výchovy založenou na zvířecí komunikaci. Spočívá podle něj v odpozorování zvířecího chování a jeho následné aplikaci při výchově či převýchově psa.