Výpis všech autorů

Jaromír Demek

Jaromír Demek byl český geograf a geomorfolog. Ve svých vědeckých pracích se věnoval zejména svahovým pohybům a vlivu mrazu na geomorfologické pochody. Působil jako vedoucí Geografického ústavu Československé akademie věd v Brně a jako vedoucí katedry geografie na Univerzitě J. E. Purkyně , kromě toho přednášel geografii například na Katedře environmentálních studií. V roce 1992 byl jmenován profesorem. V letech 1976–1980 byl předsedou Názvoslovné komise ČÚGK a věnoval se spolu se členy NK také přípravě Mezinárodního slovníku geografických termínů, ale i standardizaci geografických jmen geomorfologických jednotek v ČSSR i ve světě. Zabýval se geografickými jmény, zejména exonymy i při přípravě učebnic . V roce 2000 mu byla udělena stříbrná medaile Masarykovy univerzity. Seznam publikační činnosti Jaromíra Demka je obsáhlý a čítá přes 500 položek spadajících zejména do oblasti geomorfologie a teoretické geografie. Mezi jeho vybrané publikace patří:

Helen Dickson

Narodila se a stále ještě žije v jižním Yorkshireu. Bydlí s manželem na farmě, kde kombinuje psaní romancí s pěstováním zemědělských plodin. Je rozenou optimistkou a realistkou s příměsí romantiky - což byl také jeden z důvodů, proč začala psát romantickou literaturu. K tomu se ovšem přidalo i velké vnitřní uspokojení, které jí vlastní tvorba přináší. Je vdaná už třicet let a s manželem vychovali dva syny. Miluje přírodu, ráda čte, chodí do kina a poslouchá hudbu - hlavně klasickou, i když ze všeho nejradši má operu. K literatuře ji přivedla láska k historii, z níž má nejraději období občanské války.

Hans Dominik

Hans Dominik byl německý spisovatel, autor vědeckofantastických a dobrodružných románů, populárně vědeckých knih a článků; vzděláním inženýr . Proslavil se především svými romány a povídkami žánru science fiction a utopie, které jsou v Německu populární do dnešních dnů. Řada jeho románů i povídek vyšla také v českém překladu, vesměs však už v období před druhou světovou válkou. Hans Dominik se narodil jako syn novináře a vydavatele Friedricha Wilhelma Emila Dominika a jeho ženy Hedwig, rozené Mügge , 15. listopadu 1872 ve Zwickau . Byl vnukem spisovatele dobrodružných románů Theodora Mügge. Své mládí, stejně jako velkou část života, prožil v Berlíně. Navštěvoval několik gymnázií, mimo jiné i gymnázium Ernestinum ve městě Gotha, na kterém vyučoval matematiku a fyziku Kurd Lasswitz, další z průkopníků německé vědeckofantastické literatury. Toto setkání ovlivnilo Hanse Dominika na celý další život. Mimo to nechal Kurd Lasswitz také část svých literárních děl publikovat ve vydavatelství Dominikova otce. Po absolvování maturity v roce 1893 studoval Hans Dominik na Technické univerzitě v Berlíně strojírenství se zaměřením na železniční techniku. Roku 1894 těžce onemocněl jeho otec a Hans Dominik musel přerušit svá studia, neboť touto nemocí těžce strádaly otcovy obchodní aktivity. Hans musel vydělávat peníze a pracoval jako elektrikář v Porýní do té doby, než mohl pokračovat ve studiu. Roku 1895 podnikl svou první cestu do Ameriky. Při své další cestě do USA zde strávil celý rok a na živobytí si vydělával jako elektroinženýr. Ve Spojených státech získal mnoho technických i hospodářských poznatků a také poznal zemi, která byla zcela odlišná od tehdejšího Německa. Tyto zážitky se později promítly v sérii knih pro mládež John Workman, der Zeitungsboy , v příběhu o úspěšném vze...

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Cyndi Dale

Autorka Cyndi Daleová je medzinárodne uznávaná spisovateľka, prednášateľka, liečiteľka a komerčná poradkyňa. Je prezidentkou organizácie Life Systems Services, prostredníctvom ktorej uskutočnila 35 000 sedení s klientmi. Vedie vzdelávacie kurzy po celej Európe, Ázii a Amerike.

Antonín Dvořák

Narozen 9. 6. 1929 v Křenovicích u Kojetína, zemřel 11. 2. 2005 v Olomouci. Zahradnický odborník, ovocnář.

Anthony Doerr

Anthony Doerr je americký spisovatel a držitel Pulitzerovy ceny za román Jsou světla, která nevidíme, česky vydaný v roce 2015. Spisovatel se narodil v Novelty ve státě Ohio. Následně vystudoval nedalekou University School a roku 1995 odpromoval v oboru historie na Bowdoin College v Brunswicku, Maine. V současnosti žije s manželkou a dvěma syny ve městě Boise, Idaho. Jeho prvotinou byla sbírka novel s názvem The Shell Collector , která byla v České republice vydaná roku 2016 pod názvem Sběratel mušlí. Mnoho příběhů z knihy se odehrává v Africe a na Novém Zélandu, kde Doerr dříve pracoval a žil. Jeho další sbírku povídek představuje Memory Wall z roku 2010, česky vydaná roku 2016 pod názvem Zeď vzpomínek. Dále také napsal v roce 2004 román About Grace a v roce 2007 memoáry Four Seasons in Rome. Děj jeho druhého románu Jsou světla, která nevidíme je zasazen do Francie okupované za 2. světové války. Kniha sklidila velmi dobré kritiky i velký ohlas mezi čtenáři. Dostala se do finále prestižního udílení cen National Book Award for Fiction v USA, vyšvihla se do žebříčku bestsellerů The New York Times a vyhrála Pulitzerovu cenu za rok 2015. V současné době Doerr mimo jiné píše sloupek pro deník The Boston Globe a přispívá do The Morning News, on-line magazínu ve Spojených státech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anthony Doerr na anglické Wikipedii.

Wendy Darlenová

Petr Lander byl český výtvarník, skladatel, textař, spisovatel a překladatel. Studoval na Anglickém reálném gymnáziu v Praze, v septimě byl však zatčen a strávil více než rok ve vyšetřovací vazbě STB. Po dvouleté vojenské službě u PTP a maturitě na Výtvarné škole v Praze spolupracoval s nakladatelstvími jako knižní ilustrátor, jako kreslíř a grafik pracoval i pro krátký film. Patnáct let upravoval stránky Dikobrazu a publikoval v něm svůj kreslený humor. V sedmdesátých letech se věnoval hlavně volné grafice a navázal spolupráci s Pavlem Smetáčkem. Napsali a odvysílali spolu dva cykly rozhlasových pořadů „Setkání víceméně jazzová“ a „Proč právě takhle?“. Později se Lander uplatnil ve Smetáčkově Traditional Jazz Studiu jako autor textů i hudby. Po odchodu do důchodu v roce 1989 se věnoval překladům amerických autorů knížek pro mládež. Sám je autorem řady knih, vydaných pod pseudonymem Wendy Darlenová.

Vladimír Doležal

Vladimír Doležal je český politik, člen Občanské demokratické strany, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny. Absolvoval České vysoké učení technické v Praze . Od roku 1991 byl členem ODS. V 90. letech se po dobu čtyř let věnoval podnikání. V roce 1996 se uvádí jako místostarosta obvodu Praha 15. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva městské části Dolní Měcholupy za ODS. Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS . Obhájil mandát ve volbách v roce 2002. Byl členem sněmovního rozpočtového výboru. V letech 2003-2006 byl rovněž místopředsedou klubu ODS. V roce 2005 působil za ODS v dozorčí radě České konsolidační agentury. Byl odborníkem ODS na rozpočtové a daňové otázky a témata důchodové reformy. Vystupoval proti zavedení registračních pokladen za vlád ČSSD. Na jaře 2005 patřil mezi iniciátory novely obchodního zákoníku, která umožnila velkým vlastníkům vytlačit minoritní akcionáře. Na poslanecký mandát ovšem rezignoval v lednu 2006. Ve sněmovně ho nahradil Tomáš Kádner. Důvodem Doležalovy rezignace byla aféra, v níž ho policie vinila z toho, že žádal od skupiny podnikatelů pro pražského radního z obvodu Praha 10 Tomáše Hrdličku úplatek 800 000 Kč. V prosinci 2005 ho sněmovna vydala k trestnímu stíhání. V březnu 2010 mu soud za nepřímé úplatkářství udělil peněžitý trest. V době soudního verdiktu působil Doležal na úřadu městské části Praha 15 jako tajemník.

Růžena Dostálová

Růžena Dostálová byla česká filoložka, historička, literární historička, překladatelka a přední byzantoložka. V letech 1945–1950 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy klasickou filologii a zároveň v letech 1949–1952 i novořečtinu. V roce 1952 na téže univerzitě obhájila disertační práci Řecký román o Ninovi na papyrových zlomcích a získala titul PhDr. V roce 1959 získala titul CSc. Po studiu pracovala v ČSAV.V roce 1993 se habilitovala pro obor byzantská a novořecká filologie na Univerzitě Karlově a v roce 1996 byla jmenována profesorkou v oboru klasické filologie. Byla autorkou velkého množství knih, odborných studií i překladů. Externě přednášela na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně.

Rudolf Deyl

Rudolf Deyl starší byl český herec, manžel herečky Evy Spurné a otec českého herce Rudolfa Deyla mladšího a herečky Evy Deylové. Pocházel z rodiny podnikatele, otec vlastnil kožedělný podnik. Ale syn nechtěl být obchodníkem a od mládí tíhnul k divadlu. Své první herecké zkušenosti získal u tehdejších kočovných hereckých splečností, od roku 1897 studoval herectví ve Vídni na Ottově herecké akademii. Po absolutoriu školy působil krátce do roku 1902 v Zemském divadle v Lublani, v letech 1902 až 1905 přesídlil do Plzně odkud pak přešel do pražského Národního divadla, kde setrval až do roku 1942, kdy odešel do důchodu. Svého syna herce Rudolfa Deyla mladšího přežil o pět let a zemřel ve vysokém věku 96 let. Byl velmi znám jako velký příznivec a obdivovatel dostihového sportu a stal se pravidelným návštěvníkem pražského dostihového závodiště ve Velké Chuchli. Je po něm pojmenována ulice v Praze.

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Přemysl Doberský

Doc. MUDr. Přemysl Doberský, DrSc. byl český lékař interní medicíny, představitel české obezitologie a v šedesátých letech hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví. Byl zakladatelem Pracoviště experimentální dietetiky a vědecký pracovník IKEM v Praze 4. Je autorem kontrastní diety, která slouží k redukci nadváhy. a další dietetické příručky. V roce jeho úmrtí 1983 byl vydán Dietní systém MUDr. Přemysla Doberského a kolektivu pro nemocnice a lázeňská zařízení jako závazná celostátní norma.

Pierre Daninos

Narodil se 26. května 1913 v Paříži. V roce 1931 začal pracovat jako novinář, až později se stal spisovatelem a humoristou. Jeho nejznámější knihou se staly Zápisky majora Thompsona , které byly i zfilmovány. Zemřel 7. ledna 2005 v Paříži.

Petr Dufek

PhDr. Petr Dufek , 1978 - 1991 Motoristická současnost , 1991 - 1997 Svět motorů, autor 9 knih s motoristickou tématikou.

Peter D'Adamo

Americký lékař - naturopat a badatel. Publikace o zdravé výživě.

Pavel Doulík

Narozen 12.10.1977 v Teplicích. PaedDr., vysokoškolský pedagog, odborné práce z pedagogiky a školského managementu, obecné didaktiky, metodologie pedagogického výzkumu, též autor didaktických prací pro výuku přírodovědných předmětů.

Paul Dowswell

Britský spisovatel.

Michael Dobbs

Britský autor Michael Dobbs píše své politické thrillery už dvanáct let a vysloužil si za ně obecně větší oblibu u veřejnosti než v roli konzervativního politika, pravé ruky Margaret Thatcherové a místopředsedy toryovské strany. Tato průprava mu však dává neocenitelnou výhodu před konkurencí: vše, o čem píše, dokonale zná. Prokázal to už ve volné románové trilogii s Francisem Urquhartem v hlavní roli, známé i z českého překladu. Jeho nový hrdina poslanec Goodfellowe už pro kariéru nezabijí ministerské předsedy a krále jako Urquhart. Jako realističtější postava má šanci přežít i v 21. století ve více než prozatímních dvou románech a svému duchovnímu otci tak potvrdit čelní místo mezi současnými britskými autory politických thrillerů.

Marta Davouze

Marta Davouze, dříve Marta Železná byla česká nakladatelka, publicistka a spisovatelka. Vystudovala Filozofickou fakultu UK, působila jako knihovnice a nakladatelská redaktorka. Byla dlouholetou ředitelkou Centra Franze Kafky, které vydalo úplné Spisy Karla Poláčka a Dílo Franze Kafky. Je považována za inspirátorku Ceny Franze Kafky a pražského pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny. Dlouhá léta byla manželkou Vladimíra Železného, se kterým měla dva syny, Davida a Jakuba. Jejím druhým manželem byl Francouz Joël Davouze.

Markéta Dočekalová

Markéta Dočekalová je česká televizní scenáristka. Působila také jako zástupce šéfredaktora v redakci magazínu Top Class. Působí jako ředitelka divize televizní tvorby v producentské společnosti Media Pro Pictures, kde zodpovídá za realizaci celé řady televizních projektů v oblasti televizní dramatické tvorby a vývoje nových formátů. Vystudovala Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě v Praze. Promovala v oboru rozhlasové publicistiky. Samostatně publikovala v mnoha českých časopisech již od roku 1983. Od roku 1984 působila také jako spolupracovnice Českého veřejnoprávního rozhlasu, připravila a odvysílala mnoho zábavných i publicistických pořadů. Je členkou Syndikátu novinářů České republiky a členkou Americké asociace scenáristů. V roce 1990 odjela na diplomovou stáž do Nizozemí a po obhájení diplomové práce se do Nizozemí vrátila a využila nabídky studijního pobytu v nizozemských televizních stanicích. Jako stážistka zde působila až do roku 1994. Po návratu do České republiky stála při vzniku několika českých časopisů a vydala průvodce po Nizozemí. V roce 1996 uspěla v konkurzu na scenáristy do televize Prima a podílela se na vzniku živě vysílané talk-show. Od září 1997 působila také jako scenáristka v televizi Nova. Prozatím napsala a úspěšně realizovala scénáře k téměř patnácti stům televizních zábavných pořadů. Na obrazovku uvedla také několik nových pořadů jako autorka námětu. Mezi pořady, na kterých se autorsky podílela nebo stále ještě podílí, patří například: pořad Párty , Rande , Když se řekne profese , Dobré bydlo , Vabank , Minishow , Caruso Show . Pohádková půda , Svatba roku , Slavní slavným . Je také autorkou mnoha námětů nejrůznějších zábavných pořadů a veřejných pódiových akcí, her a soutěží. Od roku 2001 se také věnuje přednáškové a školicí činnosti a to jak doma, tak v zahraničí. Její seminář...

Lucy Daniels

Lucy Danielsová byla vychována v Yorkshiru, vždy milovala přírodu a zvířata. Jako dítě si zamilovala čtení a vždy chtěla být spisovatelkou. Je autorkou řady příběhů o zvířatech, napsala více než 70 knih, psaní jí velmi zaneprázdňuje. Lucy má oblíbenou barvu modrou, její oblíbené zvíře je kočka. Lucy radí mladým spisovatelům: Přečtěte si co můžete, napište něco každý den. Psaní je tvrdá práce, praxe je mnohem jednodušší!

Linda Doeser

Anglická autorka knih o zdraví, výživě, cvičení, meditaci a alternativních léčebnách metodách; editorka knih kuchařských předpisů.

Josef Dvořák

Narozen 23. 3. 1922 v Bratislavě. MUDr., CSc., docent, kosmický fyziolog, specialista na působení vlivů extrémního prostředí na člověka, též beletrista, autor literatury faktu.

Jiří Viktor Daneš

Jiří Viktor Daneš byl profesor geografie na české univerzitě v Praze. Narodil se v Pavlově. Na české univerzitě v Praze vystudoval na počátku 20. století historii a geografii. Byl velkým znalcem zemí Balkánského poloostrova, navštívil dvakrát Ameriku , v letech 1909–1910 podnikl spolu s botanikem a pozdějším rektorem pražské univerzity Karlem Dominem cestu do Indonésie a Austrálie a stal se tak asi nejlepším znalcem tohoto kontinentu u nás. Byl dopisujícím členem Queenslandské královské akademie věd. Při všech cestách, které podnikl v rámci svého diplomatického působení, se snažil získat co nejvíce vědeckých poznatků pro svou další práci. Zabýval se úvahami nad konceptem tzv. Bílé Austrálie, tj. zda je vhodné imigraci z Asie podporovat, nebo jí bránit. V cestopise Tři léta při tichém oceáně najdeme řadu informací o australské společnosti, kultuře, politice, chválí australský sociální systém a komentuje nevalnou úroveň školství. Po ukončení diplomatické služby podnikl již dříve plánovanou cestu dlouhou cestu po Tichomoří a východní Asii. Navštívil Nový Zéland, Havaj, Japonsko, Čínu, a cestu kolem světa dokončil návratem přes Kanadu a Velkou Británii do vlasti. Od zimního semestru 1923/24 přednášel na Přírodovědecké fakultě UK, kde také působil v akademickém roce 1925/26 ve funkci děkana a zároveň také dva roky dojížděl do Bratislavy, kde na nově zřízené univerzitě zakládal geografický ústav. V létě 1927 se vydal s manželkou na plánovanou roční studijní cestu po USA, které poznával a hlavně přednášel. 10. dubna 1928 ho při fotografování naftových věží v Hollywoodu přejelo auto. Zemřel následujícího dne v nemocnici v Culver City. Urna s popelem byla po velkolepém pohřbu uložena na hřbitově u strašnického krematoria. V prosinci 1919 dostal nabídku vstoupit do diplomacie, v roce 1920 se stal prvním generálním konzulem Československé republiky v Austrálii, v Sydney. Jeho úkolem bylo navázat politické a...

Jiří Dvořák

Autor skvělých dětských knih - Havětník, Jak zvířata spí, Rostlinopis, Slepice a televize, Stromovka Šmalcova ABECEDA, Minimax a mravenec, Zpátky do Afriky! Pochází z Frýdlantu v Čechách. Dnes žije v Praze. Studoval na Vysoké škole zemědělské v Suchdole, odbor rostliné biologie. Po jejím absolvování byl a dosud je zaměstnán jako časopisecký redaktor. Knihy pro děti vydává ve vydavatelství Baobab. Často se, ať už v beletristických nebo naučných textech, nechává inspirovať přírodou. Za knihu Rostlinopis získal Zlatou stuhu IBBY a byl nominovaný na cenu Magnesia Litera. Knihy Zpátky do Afriky! a Stromovka byly nominované na Zlatou stuhu. Za knihu Zpátky do Afriky! byl nominován v soutěži Zlatá stuha v kategorii slovesné dílo pro rok 2005.

Jaroslav Dufka

Ing. Jaroslav Dufka je autorem 17 knih z oboru TZB, z nich 10 na téma vytápění. Dříve učil na SPŠ žáky-učně v učebním oboru Instalatér a studenty v maturitním oboru MIEZ. V současnosti je v důchodu. Je členem redakční rady časopisu Topenářství Instalace.

Jaroslav Dietl

Jaroslav Dietl byl český autor televizních seriálů, filmový a televizní scenárista, dramatik a dramaturg působící zejména v období normalizace. Narodil se v Záhřebu v Chorvatsku. V necelých čtyřech letech se však se svými českými rodiči a dvěma sestrami přestěhoval nejprve do Borovan u Trocnova a posléze do Brna. Tam chodil do obecné školy a v letech 1940–1944 byl studentem reálného gymnázia v Brně. Odtud předčasně odešel na textilní průmyslovou školu, kterou ukončil se zdarem maturitou v roce 1949. Pak byl rok posluchačem Filozofické fakulty MU v Brně, poté vychovatelem učňů v Brně. Z Brna se rozhodl odejít do Prahy, protože zde dostal místo na Ministerstvu sociální péče. V Praze byl v letech 1950–1955 studentem na Filmové fakultě Akademie múzických umění, scenáristiku a dramaturgii studoval u profesora M. V. Kratochvíla. Ještě během svých studií se stal dramaturgem nově vznikající Československé televize. V roce 1962 změnil zaměstnání, odešel do Československého státního filmu a nakonec se stal spisovatelem z povolání. V roce 1973 byl vyloučen z KSČ. Rok před svým úmrtím byl ale jmenován zasloužilým umělcem. Známý je hlavně díky televizním seriálům Nemocnice na kraji města, Nejmladší z rodu Hamrů, Dispečer, Píseň pro Rudolfa III., Byli jednou dva písaři, Tři chlapi v chalupě, Okres na severu, Muž na radnici, Plechová kavalérie nebo Žena za pultem. Napsal řadu her, některé z nich zfilmoval, případně podle filmu vytvořil následně divadelní hru. Také některé filmy zpracoval i jako seriál a obráceně. Publikoval také v deníku Mladá fronta a časopisu Dikobraz. Vedle rozsáhlých prací, jakými byly televizní seriály, napsal Dietl také filmové scénáře, které měly různou kvalitativní úroveň. Dietl byl multižánrovým scenáristou, který psal jak scénáře komedií Ženu ani květinou neuhodíš , Nejlepší ženská mého života nebo Křtiny , pohádek Falošný princ (Duša...

Jaromír Doležal

Jaromír Doležal byl český literární historik, překladatel a diplomat. Narodil se v rodině Cyrila Doležala , učitele na národní škole v Hostákově, a jeho manželky Kateřiny, rozené Všetečkové . Matka byla též učitelka, Jaromír Doležal měl bratra a tři sestry. Gymnázium absolvoval v Třebíči a v Pelhřimově, kde maturoval v roce 1903. V Praze začal studovat klasickou filologii, ale pražská studia přerušil, protože v roce 1904 odešel do Vídně. Zde pracoval jako knihovník a úředník a současně pokračoval ve studiu, když na vídeňské univerzitě studoval slavistiku. Zapojil se do vídeňského kulturního života, kde mezi jeho známé patřili Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová a Ivan Olbracht. V roce 1919 byl na vídeňské univerzitě promován doktorem filozofie. Po vzniku Československa pracoval v diplomatických službách nového státu, když se stal nejprve ve Vídni legačním tajemníkem a následně konzulem ve Vídni , Splitu a Poznani . V letech 1929–1931 a 1935–1939 pracoval na pražském ministerstvu zahraničních věcí. Po zániku Československa odešel na vlastní žádost do důchodu. Po 15. březnu 1939 se věnoval aktivně literatuře, psal povídky s náměty z loveckého života a fejetony pro rozhlas o životě zvířat. Byl pohřben v Náměšti nad Oslavou. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Též fotografoval, jeho fotografie zveřejňoval tisk. Námětem příspěvků Jaromíra Doležala v tisku byla především příroda. Publikoval pod řadou pseudonymů a šifer jako Cyrill Pavlíček, ing. Roman Pistorius aj.

Jana Dobroruková

RNDr. Jana Dobroruková je středoškolskou profesorkou biologie a chemie na gymnáziu Dvůr Králové nad Labem. S neutuchající energií zasvěcuje generace dětí a mladých lidí do krás přírodovědného poznávání a tvořivého výzkumu. Je autorkou či spoluautorkou několika učebnic, metodických pokynů a didaktických pomůcek. Dr. Dobroruková spolu se svým dnes již zemřelým manželem, předním československým zoologem RNDr. Ing. Luďkem J. Dobrorukou, vedla Stanici mladých přírodovědců při východočeské ZOO ve Dvoře Králové, organizovali letní přírodovědecké tábory a tvořili náplň pro přírodovědné kroužky pro děti ze Dvora Králové a okolí. Po roce 1990 založili Klub NATURA, jehož cílem je rozšiřovat zoologické, botanické, ekologické, etologické a obecně biologické poznání svých členů, převážně studentů Gymnázia Dvůr Králové n. L. a studentů dalších škol v kraji, dále učitelů a dalších zájemců, a to formou přednášek, laboratorních cvičení, exkurzí, letních přírodovědných táborů a expedic. Každoročně Klub NATURA pořádá letní přírodovědný tábor pro děti od 9 do 18 let a dále pořádá i zahraniční expedice po Evropě i severní Africe s cílem poznat a srovnat ekosystémy od polárního kruhu po Saharu. Záměrem Klubu NATURA a zejména prof. Jany Dobrorukové je vyhledávat talentované studenty, rozvíjet jejich schopnosti a zájem o tvořivý výzkum a připravovat je na přírodovědecké soutěže. Jana Dobroruková je zcela ojedinělá ve své inspirativní úloze v povzbuzování a uchovávání zájmu o přírodovědu u dětí v rozmezí věku 9 – 18 let, a v množství svého volného času,

Iva Dostálová

Narozena 1964. Pedagožka, autorka didaktických materiálů a učebnic angličtiny.

Hayley Daze

Britská spisovatelka, autorka poezie a knih pro děti, vysokoškolská a středoškolská pedagožka se zaměřením na historii, pracovnice pro charitativní organizace.

František Drastík

Narozen 8.4.1902 v Grodzieci ve Slezsku, zemřel 13.9.1984 v Praze. Prof.,Ing., dr.techn., DrSc., profesor na fakultě elektrotechnické, literatura z oboru užití kovů a kovářství.

Drupi

Drupi , vlastním jménem Giampiero Anelli, je italský zpěvák známý svým výrazným hlasem a romantickými baladami. Mezinárodní pozornost si poprvé získal hitem "Vado Via" v roce 1973. Drupi Jeho kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž vydal řadu alb a singlů, které našly ohlas u posluchačů zejména v Itálii a v celé Evropě. Jeho hudba často obsahuje procítěné texty a melodické melodie, které ukazují jeho hlasový rozsah a emotivní projev. V průběhu let se Drupi účastnil různých hudebních festivalů a soutěží, což ještě více upevnilo jeho postavení respektovaného umělce na evropské hudební scéně.

Derib

Narozen 8.8.1944 Švýcarsko. Autor comicsů.

Alena Damijo

Pokřtěna a odkojena Otavou, vysokoškolsky vzdělaná Moravou. Už od dětství milovala knížky a nesnášela matematiku a cizí jazyky, a tak vystudovala na FF UP český jazyk a literaturu. Hned poté odjela v roce 2002 před původně plánovanou výukou bohemistiky na ruské univerzitě do Londýna; roční aupairský pobyt se však protáhl na patnáct let a obohatil se o jednoho manžela, dvě holčičky, tři zlaté rybičky, nespočet cizojazyčných přátel a v neposlední řadě i učitelský postgraduál se specializací na první stupeň. Autorka teď dříve pohrdanou angličtinu nejen učí a miluje, ještě navíc v londýnské základní škole kraluje – působí ve vedení školy, koordinuje několik předmětů, organizuje kulturní a společenské akce a je okresním poradcem pro vzdělávání žáků mladšího věku. Lásku k dříve vystudované češtině pěstuje už jen u dětí vlastních a po večerech ji spřádá do veselých fejetonů o životě za Malou louží.

Albína Dratvová

Albína Dratvová byla česká filozofka, docentka filozofie na Univerzitě Karlově, jedna z prvních několika žen, které v období první republiky byly habilitovány. Věnovala se přírodní filozofii a metodologii, vztahu přírodních věd a pozitivizmu. Významně se též podílela svými postoji na emancipačním hnutí moderních žen. Albína se narodila se v Praze v úřednické rodině. Studovala na Státním ženském učitelském ústavu v Praze, který absolvovala v roce 1911. Poté v roce 1913 maturovala na pražském Akademickém gymnáziu. V letech 1913-1917 studovala matematiku a filosofii na Universitě Karlově. Tím byla v roce 1917 byla způsobilá vyučovat filozofii a matematiku na vyšších školách. Zároveň mohla vyučovat na nižších středních školách i fyziku. V roce 1918 obhájila latinskou dizertaci o Descartově etice u prof. Františka Krejčího a prof. Františka Čády a získala titul PhDr. Začala psát pro středoškolské studenty učebnice. Stále toužila po vědecké práci. Po její habilitaci z filozofie přírodních věd přednášela na Přírodovědecké fakultě UK jako soukromá docentka. V roce 1927 byla přijata na Ministerstvo školství do pedagogického oddělení. Zde byla zaměstnána až do německé okupace ČSR, kdy sama požádala o odchod do důchodu. V letech 1941–1947 a působila jako redaktorka časopisu Česká mysl. Kvůli větším rozporům s představiteli katolické církve přestoupila 6. ledna 1941 k církvi českobratrské evangelické, která jí byla názorově bližší, než jiné církve. Poválečné aktivity projevovala v rámci Jednoty filozofické. Své životní zkušenosti popsala ve studii uveřejněné ve Filozofickém časopise roč.1966. Jako většina tehdejších středoškolských profesorek zůstala neprovdána. Byla jednou z prvních žen pracujících ve vědě, proto si dobře uvědomovala těžkosti, které ženy musejí a budou muset překonávat při budování vědecké kariery. ...

Zdeňka Dvořáková

Zdenka Dvořáková vystudovala střední a následně vyšší odbornou školu grafickou se zaměřením na polygrafii a zpracování tiskovin. V současnosti pracuje jako DTP operátorka v programech sady Adobe Creative Suite, QuarkXPress a Adobe FrameMaker. Tuto knihu podle vlastních slov napsala proto, že postrádala příručku, která by obsahovala všechny podstatné, a přitom často obtížně dostupné informace z oboru.

Vojtech Dangl

Vojtech Dangl byl slovenský historik, spoluzakladatel, přední představitel a popularizátor vojenských dějin na Slovensku. V rodných Šahách absolvoval základní a střední školu a po maturitě nastoupil na České vysoké učení technické v Praze, ale zakrátko přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde absolvoval studium v oboru historie – filosofie. Následně v letech 1962–1968 působil jako odborný pracovník v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici a po vojenské prezenční službě pracoval ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě . V letech 1970–2004 působil jako vědecký pracovník ve Vojenském historickém ústavu v Bratislavě, kde v letech 1990–1994 zastával funkci zástupce náčelníka a v letech 1994–1999 ředitele odboru vojensko-historických výzkumů. V letech 1999–2004 působil jako předseda vědecké rady VHÚ. Roku 2004 odešel z VHÚ a ve své vědecko-výzkumné práci pokračoval v Historickém ústavu Slovenské akademie věd. Byl členem Slovenské historické společnosti, Slovensko-maďarské historické komise a Spolku slovenských spisovatelů. Zemřel 8. července 2018 a 12. července 2018 byl zpopelněn v krematoriu v Bratislavě. Dangl se vědecko-výzkumně i organizačně podílel na etablování vojenských dějin jako historické disciplíny na Slovensku. Stál u zakládání a konstituování VHÚ, který nadále slouží jako institucionální základna výzkumu vojenských dějin. Spoluzaložil a dlouhodobě vedl vědecký časopis Vojenská história vydávaný tímto ústavem. Systematicky zkoumal vojenské dějiny Slovenska. Je autorem 14 monografií a více než 50 studií a spoluautorem 10 kolektivních monografií a 11 encyklopedických děl. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vojtech Dangl na slovenské Wikipedii....

Vladimír Denkstein

Vladimír Denkstein byl český historik umění, který se věnoval středověkému výtvarnému umění, ředitel Národního muzea v Praze. Po maturitě na Malostranském Jiráskově gymnáziu studoval v letech 1924-1928 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zeměpis, historii , později dějiny umění . Ve studiu pokračoval jako stipendista polské vlády ve Varšavě a v Krakově v letech 1928–1929. V letech 1930–1932 byl asistentem prof. Vojtěcha Birnbauma a promoval roku 1932 disertací o gotické cihlové architektuře v Čechách. Pracoval nejprve v Městském muzeu v Českých Budějovicích a s jeho ředitelem Františkem Matoušem vydal knihu Jihočeská gotika, která byla přeložena do několika jazyků. 1938-1939 byl suplujícím profesorem dějin umění na Fakultě architektury ČVUT, od r. 1940 pracoval v zemském archivu a Národní galerii. Dne 1. července roku 1940 nastoupil do národopisného oddělení Národního muzea, odkud jej Josef Opitz roku 1941 výměnou za dr. Františka Kršňáka převedl do oddělení historické archeologie. Koncem 2. světové války byl totálně nasazen do továrny. Hned roku 1945 vstoupil do KSČ. Od roku 1945 byl přednostou, od roku 1948 zastupujícím ředitelem, v letech 1956-1970 vedoucím oddělení historické archeologie a ředitelem Národního muzea. V letech 1971-1972 byl tajemníkem Střediska pro výuku muzeologie FF UK při NM v Praze. Ve 40. a 50. letech se věnoval vědeckému zpracování kamenosochařství období středověku ve sbírce Lapidária, tuto práci začal spolu s Janem Květem pod vedením Josefa Opitze, spolu se Zoroslavou Drobnou a Janou Kybalovou ji uzavřeli roku 1958 katalogem Lapidária. V letech 1948–1951 spolu se Z. Drobnou redigoval Časopis Národního muzea. Jako člen českého výboru Mezinárodní rady muzeí, předseda Svazu českých muzeí a politicky spolehlivý ředitel významné instituce měl v 50. a 60. letech dost příležitostí procestovat země západní i j...

Victor Dixen

Francouzský spisovatel. Autor fantasy románů.

Tibor Déry

Tibor Déry byl maďarský spisovatel, básník, dramatik a esejista. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Déry Tibor na maďarské Wikipedii.

Sína Drahorádová-Lvová

Sína Lvová byla prozaička, autorka románů, redaktorka a překladatelka z japonštiny. Přeložila a publikovala celou řadu dětských pohádek z českého i exotického prostředí . Překládala romány a poezii z japonského a čínského prostředí. Zpracovávala cestopisné zápisky a cestovatelské deníky českého antropologa a misionáře P. Pavla Šebesty, které vycházely ve spoluatorství.

Rudolf Desenský

Rudolf Desenský je český kynolog, etolog, psycholog psů a odborník na problémové psy. Do povědomí širší veřejnosti poprvé vstoupil díky televiznímu pořadu Na vlastní oči. Od roku 2017 je spolu s Klárou Nevečeřalovou protagonistou pořadu Kočka není pes. Se psy, o které se stará, žije na své „farmě“ Vlčáry u Písku v jižních Čechách. O své profesi a zkušenostech píše knihy a provozuje internetovou psí poradnu. Díky soužití se psy vytvořil novou metodu jejich výchovy založenou na zvířecí komunikaci. Spočívá podle něj v odpozorování zvířecího chování a jeho následné aplikaci při výchově či převýchově psa.

Robyn Donald

Robyn se narodila roku 1940 na Novém Zélandu. Jako nejstarší dítě v rodině často strašívala své čtyři sestry a jednoho bratra krvavými historkami, obvykle vymyšlenými na základě poslední knihy, kterou si sama přečetla. Za její vlastní spisovatelskou kariéru mohou vlastně dvě nemoci. Tou první byla chřipka mladší sestry, u níž tehdy Robyn bydlela. Tu zimu její sestra trpěla celou sérií chřipek a ukrutně se nudila. Jednou, jak Robyn vzpomíná, zaskřehotala, že by si ráda přečetla něco veselého a optimistického. Robyn jí sehnala pár knížek z nakladatelství Mills & Boon. Samotnou ji příběhy zaujaly natolik, že si chtěla přečíst další. A protože se jí už nepodařilo žádné sehnat, začala si je pro sebe psát sama. Druhou nemocí byl infarkt jejího manžela. Když se z těžké srdeční příhody vzpamatovával, všiml si, že Robyn právě dokončila jeden rukopis. A navrhl jí, aby ho „někam“ poslala. Robyn to odmítala, protože věděla, že rukopis zdaleka není dokonalý, ale když i lékař jejího manžela řekl, že ho text pobavil, provedla poslední korektury a román odeslala… O tři měsíce později jí došla nabídka na uzavření vydavatelské smlouvy! První román vyšel Robyn roku 1977, od té doby jich napsala desítky dalších. V současnosti žije Robyn na severu Nového Zélandu, v zemi, kde nikdy není zima, v domě obklopeném pomerančovníkovými háji, a píše. Občas ji napadá, že psaní knih je vlastně podobné zahradničení. I zde vzniká nová krajina myšlenek ze semínek nápadů, snů a obrazů. A obě tyto činnosti – psaní i zahradničení – mají společné i další věci: dávají možnost zažít pocity naprostého štěstí i nejhlubší beznaděje. A z obou bolí v zádech… Robyn stále píše , oporu jí poskytuje její chápající manžel a dvě dorostlé děti se svými partnery, vnučka a – nesmíme zapomínat! – nesmírně hlasitý, veselý a vždy ke všemu odhodlaný pes rasy, kterou Robyn nazývá skorolabrador....

Rastislav Druga

Rastislav Druga je český lékař – anatom a pedagog. Emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spoluautor několika učebnic anatomie .

Radka Denemarková

Radka Denemarková je česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala germanistiku a bohemistiku, roku 1997 získala na FF UK titul Ph.D. za práci s názvem: Sémiotická problematika dramatizací. Intersémiotický překlad na příkladech českých dramatizací 20. století. Problém intertextuality. V roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu, v roce 2008 v Berlíně, v roce 2010 v rakouském Grazu, v roce 2011 na ostrově Usedom , roku 2014 ve slovinském Škocjanu a v roce 2015 v rakouské Kremži . Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, dále jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí, externě vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 2004 je spisovatelkou na volné noze. Spolupracuje s čínským disidentem a spisovatelem Xi Zhiyuanem a německým filozofem Wolframem Tschiche . Každý rok vede dílnu tvůrčího psaní pro děti z dětských domovů v rámci festivalu OUT OF HOME. Je opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu , USA , Švýcarsku , Rakousku , Nizozemí , Maďarsku, Kanadě, Rusku, Francii, Belgii, Číně, Kolumbii, Mexiku a mnoha dalších zemích. Její texty byly dosud přeloženy do 17 jazyků. V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Roku 2017 se Radka Denemarková stala "čestnou spisovatelkou města Graz" . Má syna Jana a dceru Ester . Žije v Praze. Radka Denemarková je autorkou románů, povídek, divadelních her a televizních a filmových scénářů. Pravideln...

Placido Domingo

Plácido Domingo je světoznámý španělský operní pěvec, dirigent a umělecký manažer. Je jedním z nejvšestrannějších a nejuznávanějších tenorů v historii opery, jeho repertoár zahrnuje více než 150 rolí. Domingo se narodil 21. ledna 1941 v Madridu ve Španělsku, poté se s rodinou přestěhoval do Mexika, kde vystudoval hudbu a začal svou pěveckou kariéru. Na operním jevišti debutoval v roce 1961 v malé roli v Národní opeře v Mexico City.

Petr Dvořák

Narozen 13. 12. 1966 v Kladně. Články a publikace z oboru letecké meteorologie a paraglidingu.

Petr Dorůžka

Petr Dorůžka je hudební publicista, syn Lubomíra Dorůžky. Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze vystudoval obor zvuková technika na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a poté do roku 1989 pracoval v oboru výpočetní techniky . Od roku 1968 se věnoval hudební publicistice, zaměřené na anglosaskou rockovou scénu. Spolupracoval s řadou hudebních časopisů., Mladý svět, Populár, Gramorevue, Kruh ). Připravoval texty pro licenčně vydávaná alba v Supraphonu , pořady pro pražské Divadlo Hudby a Československý rozhlas. Od roku 1988 připravuje pořad Hudba na pomezí . Po roce 1989 spolupracoval s vydavatelskou firmou Bonton jako producent. Organizoval také výjezdy českých umělců do Německa. Od 2002 externě přednáší o world music na katedře kulturní ekologie Fakulty humanitních studií University Karlovy a připravuje týdenní pořad Babillon pro kabelovou hudební TV Stanice O.

Monika Divišová

Narozena 1977. Bc., výživová poradkyně, práce o výživě a zdravém životního stylu.

Miloslav Disman

Miloslav Disman byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. Za svou režijní rozhlasovou činnost, především za rozvíjení estetické výchovy mládeže, obdržel v roce 1953 Řád práce, u příležitosti 60. narozenin titul zasloužilý umělec a v listopadu 1966 Československou cenu míru. Disman pocházel z Bělé pod Bezdězem. Jeho otec městský důchodní Dr. Bedřich Disman byl v Bělé pod Bezdězem aktivním členem místního odboru Matice školské, starostou místního odboru Pojizerské sokolské župy Fügnerovy, působil ve výboru obecního zastupitelstva a jako revizor v Úvěrním spolku. Veřejně se angažoval i jako člen místního antiklerikálního sdružení Volná myšlenka . Syn Miloslav Disman vystudoval v letech 1918-1920 Vyšší reálku v Jičíně, později v Praze; v rozmezí let 1922-1927 složil odborné učitelské zkoušky; 1930-1932 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. V letech 1922-1930 působil jako učitel, odborný učitel a správce českých menšinových obecných škol v Novém Boru, ve Mšeném nad Nisou, v Bělé pod Bezdězem, v Náhlově pod Ještědem a v Dolní Poustevně. Zapojil se také do tzv. menšinářské a hraničářské práce: nejprve jezdil se zájezdy do pohraničí s „Maňáskovou scénou“, spolupracoval s první školou lužických dětí, kterou v Bělé pod Bezdězem zřídil známý hraničářský pracovník Josef Maštálko, s Frantou Kocourkem, Prokopem Domorázkem, s hercem Vaškem Tréglem, tajemníkem Národního divadla Procházkou, herci Sárou, Schettinou a členy kroužku studentů v Bělé pod Bezdězem, pokračoval vlastní prací na menšinových školách v severočeském pohraničí v dramatických a pěveckých kroužcích a s družinou dětí pokusného tábora dorostu Československého Červeného kříže v Bojanovicích u Znojma. Od března 1930 pokračoval na pokusných školách v Michli...

Milina Duchoňová

Autorka publikací o vyšívání.

Milena Dokoupilová

MUDr., pediatr, neonatolog . Práce z oboru.

Miguel Delibes

Miguel Delibes Setién byl španělský romanopisec a od roku 1975 člen Španělské královské akademie. Zprvu se živil jako sloupkař a novinář v deníku El Norte de Castilla, které později řídil, dokud se postupně nezačal věnovat v první řadě svým románům. Delibes byl velkým znalcem kastilského rurálního prostředí, jeho flóry a fauny, a také příznivcem lovu. Byl jedním z nejoceňovanějších španělských autorů doby po občanské válce ; množství jeho děl bylo zdramatizováno nebo sloužilo za předlohu filmovým projektům . V roce 1946 se oženil s Ángeles de Castro, se kterou měl sedm dětí. Od roku 1998 trpěl rakovinou, což mu znemožňovalo pokračovat v práci.

Matt Dickinson

filmový dokumentarista a spisovatel. Procestoval celý svět a účastnil se expedic na Saharu i do jihoamerické džungle. Vylezl i na Mount Everest a své zážitky vylíčil v knize Zóna smrti a v pozdějším románu Riskantní podnik. Materiál ke knize Černý led získal přímo v Antarktidě.

Martin J Dougherty

Narodil jsem se na Štědrý den, 24. 12. 1969, ve městě Sunderland v severovýchodní Anglii. Navštěvoval jsem South Hylton Primary School a pak také Pennywell Comprehensive School. Na vysoké škole Monkwearmouth College of Further Education, kde jsem studoval na úrovni "A", jsem se setkal s lidmi, kteří změnili můj život. Jedním z nich byla i moje budoucí manželka Helen. Po vysoké škole jsem studoval obor Elektrotechnika a inženýrství, a fyziku na University of Sunderland. Klub, do kterého jsem patřil, byl důležitou součástí mého život tak dlouho, jak si vzpomínám. Mnoho lidí prošlo a na mnoho jsem zapomněl. Někteří zůstali trvale uloženi v mé paměti, s některými jsem stále v kontaktu a někteří se stali součástí okruhu mých blízkých přátel. Tak či onak, byl jsem designér počítačových her, učitel, analytik obrany, technický novinář, spisovatel na volné noze. A myslím, že mám právo tvrdit, že jsem částečněprofesionální sportovní trenér. A lidé se diví, že nemám čas dívat se na televizi. Jako spisovatel jsem napsal díla, fantasy i mimo fantasy, také jsem editoval práce jiných lidí. Má díla z žánru fantasy zahrnují fikci, nyní především SF a SF z vojenského prostředí. Oblast mimo fantasy je docela rozmanitá a zahrnuje příručku pro učitele, dokumenty o softwaru, knihy o ručních palných zbraních, kosmickém letu a středověkém válčení.

Marceline Desbordes-Valmore

Marceline Desbordes-Valmorová byla francouzská básnířka. Její dílo vyniká ryzostí citu, hudebností a živelnou představivostí a vymyká se jakémukoli pojmu literární školy. Jako jediná žena patřila mezi prokleté básníky. Životem se protloukala nuzně ve starostech o svých pět dětí a manžela, neúspěšného herce. To vneslo do její poezie teskný podtón. Její srdce a paměť však zůstávaly zakotveny ve vzpomínkách na první osudovou lásku k muži, jehož jméno nikdy neprozradila. Narodila se 20. června 1786 ve flanderském městečku Douai. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců. Otec se živil jako malíř znaků a erbů, rodině se dařilo dobře. Po revoluci roku 1789, kdy byla většina zámků zpustošena, už však nikdo nepotřeboval emblémy a rodina se ocitla v bídě. Pomoc se rozhodla Marcelinina matka hledat u bohatého příbuzného, který měl plantáže v Karibiku. Na tuto strastiplnou cestu vzala ze svých dětí právě Marcelinu. Tři roky se spolu potloukaly po Francii a snažily se vydělat si peníze na cestu. Marcelina se například u jedné rodiny v Bordeaux, ač sama dítě, starala o sedm let mladšího chlapečka . Když se konečně dcera s matkou dostaly na ostrov Guadeloupe v Karibiku, zjistily, že jejich cesta byla marná, neboť jejich příbuzný byl před nějakým časem zabit domorodci. Matka brzy po příjezdu na ostrov zemřela na žlutou zimnici a Marcelina zde zůstala opuštěna. S velkými obtížemi se pak na podzim roku 1802 vrátila do Francie. Toto strastiplné dětství poznamenané bídou a křivdami v ní navždy zanechalo stopy. Po návratu do Francie strávila nějaký čas doma u otce a živila se šitím. Pak ale odešla do Lille a Rouenu a zkusila své štěstí u divadla. Do Rouenu, kde dostala angažmá, za ní přijely i obě sestry a sdílely s ní domácnost. Marceline tedy opět trpěla chudobou, protože pomáhala k obživě i jim a ke všemu posílala nějaké peníze otci. Roku 1804 dostala příležitost stát se členkou ...

Léo Delibes

Léo Delibes vlastním jménem Clément Philibert Léo Delibes byl francouzský skladatel 19. století, přední osobnost hudebního romantismu. Delibes se narodil v roce 1836 jako syn listonoše. K hudbě měl blízko již od dětství, jelikož i jeho matka milovala hudbu, neboť byla dcerou operního pěvce. Delibesův otec však brzy zemřel a matka ho vychovávala se strýcem. Ti mu poskytli základní hudební vzdělání a dbali na to, aby se ze syna stal dobrý hudebník. Svou hudební dráhu započal v roce 1847, kdy začal navštěvovat pařížskou konzervatoř, kde studoval u Adolpha Adama. Později začal brát i lekce zpěvu a brzy se z něj mohl stát skvělý operní zpěvák či varhaník. Postupně pod vlivem učitele Adama začal skládat operety, pročež se stal v roce 1864 vedoucím sboru v pařížské Opeře. Mezi lety 1865-1871 byl též v kostele Saint-Pierre-de-Chaillot varhaníkem. V roce 1871 se ve věku 35 let oženil s Léontine Estelle Denainovou. Mezi jeho několik raných operet patří i Deux sous le charbon, kterou zkomponoval v roce 1856 pro divadlo Folies-Nouvelles. Ve spolupráci s Léonem Minkem zkomponoval balet La Source , dále balet Coppélia , po níž následoval balet Sylvia . Tyto balety setrvaly na baletních repertoárech dodnes. Delibes byl tedy v divadelních kruzích plně etablován a začal vynikat i několika svými operami. Mezi ně patří Le Roi l'a dit z roku 1873, vážnější Jean de Nivelle a konečně opera, s kterou velmi prorazil, jeho milovaná Lakmé z roku 1883 v populárním orientálním žánru té doby. Zde se tradice Gounodova a Bizetova projevuje ze své lepší stránky, plná barvy a melodie. Přibližně v této době začaly jeho opery působit na Delibesova oblíbence Čajkovského, který se s Delibesem setkal a složil mu úctu. To je poněkud obdivuhodné, když si uvědomíme, že Brahmse nazval „netalentovaným bastardem“. Později začal rovněž skládat úspěšnou a okouzlující scénickou hudbu k Hugově Le Roi s'amuse a několik...

Kateřina Dvořáková

Narozena 1974. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku angličtiny, též sestavovatelka všeobecných testů.