Výpis všech autorů

Hans Dominik

Hans Dominik byl německý spisovatel, autor vědeckofantastických a dobrodružných románů, populárně vědeckých knih a článků; vzděláním inženýr . Proslavil se především svými romány a povídkami žánru science fiction a utopie, které jsou v Německu populární do dnešních dnů. Řada jeho románů i povídek vyšla také v českém překladu, vesměs však už v období před druhou světovou válkou. Hans Dominik se narodil jako syn novináře a vydavatele Friedricha Wilhelma Emila Dominika a jeho ženy Hedwig, rozené Mügge , 15. listopadu 1872 ve Zwickau . Byl vnukem spisovatele dobrodružných románů Theodora Mügge. Své mládí, stejně jako velkou část života, prožil v Berlíně. Navštěvoval několik gymnázií, mimo jiné i gymnázium Ernestinum ve městě Gotha, na kterém vyučoval matematiku a fyziku Kurd Lasswitz, další z průkopníků německé vědeckofantastické literatury. Toto setkání ovlivnilo Hanse Dominika na celý další život. Mimo to nechal Kurd Lasswitz také část svých literárních děl publikovat ve vydavatelství Dominikova otce. Po absolvování maturity v roce 1893 studoval Hans Dominik na Technické univerzitě v Berlíně strojírenství se zaměřením na železniční techniku. Roku 1894 těžce onemocněl jeho otec a Hans Dominik musel přerušit svá studia, neboť touto nemocí těžce strádaly otcovy obchodní aktivity. Hans musel vydělávat peníze a pracoval jako elektrikář v Porýní do té doby, než mohl pokračovat ve studiu. Roku 1895 podnikl svou první cestu do Ameriky. Při své další cestě do USA zde strávil celý rok a na živobytí si vydělával jako elektroinženýr. Ve Spojených státech získal mnoho technických i hospodářských poznatků a také poznal zemi, která byla zcela odlišná od tehdejšího Německa. Tyto zážitky se později promítly v sérii knih pro mládež John Workman, der Zeitungsboy , v příběhu o úspěšném vze...

Eva Dedinská

Slovenská autorka beletrie.

Dějiny

Antonín Doležal

Antonín Doležal je český porodník. Nastoupil lékařskou praxi v době po únorové revoluci v roce 1953 na Kladně u ikonického primáře Chmelíka, a od roku 1954 pracoval na bývalé 2. gynekologicko-porodnické klinice, kde byl také svědkem jejího sloučení s 1. gynekologicko-porodnickou klinikou v jeden ústav. Potom odešel, již jako emeritní profesor, pracovat na Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, katedru anatomie a biomechaniky, kde působí dosud. Narodil se a vyrůstal v Praze, na samém začátku druhé světové války mu bylo 10 let. Jeho matka byla sochařka, otec překladatel slovanských jazyků. Pro povolání lékaře se rozhodl jako student gymnázia, inspirován mikrobiologem profesorem RNDr. J. Kořínkem a dalšími pedagogy v té době Němci zavřené přírodovědecké fakulty. Studium na lékařské fakultě začal v roce 1948, na níž jej myšlenkově ovlivnil vývojovým pojetím anatom profesor Ladislav Borovanský. Od prvého semestru se stal demonstrátorem ve fyziologickém ústavu, kde v té době působil pedagog profesor F. Karásek a profesor Vilém Laufberger. Ještě jako studenti tam pracovali – pozdější endokrinolog prof. Vratislav Schreiber, neurofyziologové prof. J. Bureš a doc. Š. Figar. Pod vedením profesorky D. Benešové působil Antonín Doležal také jako dobrovolník na I. patologii v dětské pitevně. Jako student od roku 1951 vedl v pražském ÚPMD v Podolí fyziologickou laboratoř. Na morčatech vypracoval subserózní reliéfovou hysterografii , která dovolovala na rentgenu sledovat děložní motilitu u nenarkotizovaného zvířete. Po aplikaci pituitrinu popsal při kontrakci ascensus partis indivisae, při nocicepčním dráždění kontrakce směřovaly naopak směrem kaudálním, nalezl i inkoordinaci děložních rohů . Montevidejská škola prokázala existenci ascendentního, descendentního gradientu a různé stupně inkoordinace děložní i u člověka. V té době zde také asistoval dr. D. Brucháčovi při experimentech o interocepci na zvířeti. Po promoci v roce 1953 ...

Tanja Dusy

Tanja Dusy je gastronomickou novinářkou na volné noze v Mnichově, ve své práci jde vždy s dobou a je opravdovou odbornicí na výživové trendy. Její recepty, které můžete nalézt už mnoho let v různých knihách, se vyznačují především kreati vitou a naprostou spolehlivostí.

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Marc Di Duca

Britský autor turistických průvodců.

Lindsey Davis

Lindsey Davisová se narodila v Birminghamu, nyní žije v Greenwichi. Po studiu angličtiny v Oxfordu pracovala ve státní správě, ale v současné době se plně věnuje literatuře. První cenu „CWA Ellis Peters Historical Dagger“ dostala v r. 1995 za svůj román Two for the Lions, který se umístil v první desítce bestselerů. Nedávno byla ve čtenářském průzkumu zařazena mezi 50 nejúspěšnějších autorů a v roce 1999 obdržela „Sherlockovu cenu za nejlepšího komického detektiva za vytvoření postavy Marka Didia Falcona. Více na oficiálních stránkách autorky: www.lindseydavis.co.uk

Len Deighton

Leonard Cyril Deighton je britský vojenský historik a spisovatel. Len Deighton se narodil v Londýně v roce 1929. Pracoval krátkou dobu u britských železnic a pak nastoupil vojenskou službu u RAF jako fotograf přidělený ke zvláštní vyšetřovací skupině. Po svém propuštění v roce 1949 odešel studovat na St. Martin's School of Art a poté mu bylo uděleno stipendium na Royal College of Art. V té době si přivydělával jako číšník a zalíbilo se mu kulinářské umění, o němž napsal mnoho článků do Observeru a také dvě knihy. Po jistou dobu pracoval jako ilustrátor v New Yorku a jako umělecký ředitel jedné reklamní agentury v Londýně. Nakonec se přestěhoval do Dordogne a začal pracovat na své první knize Svazek Ipcress, která vyšla poprvé v roce 1962 a měla okamžitě ohromný úspěch. Od té doby vydal Deighton dvacet čtyři knih literatury faktu i smyšlených příběhů, včetně špionážních románů a velmi precizně propracovaných válečných novel. Všechny jeho práce se proslavily na celém světě.

Karel Dobeš

Karel Dobeš je vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA a od 30. října 2019 předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků . Je ženatý a má dvě děti, Coru a Carolinu . V roce 1961 vystudoval obor mechanik frekvenčních zařízení na Učňovském středisku TESLA Rožnov/Brno, v roce 1964 vystudoval obor měřící a řídící technika na Střední průmyslové škole elektrotechnické ve Frenštátu pod Radhoštěm. Mezi lety 1967 a 1969 studoval obor sdělovací technika na ČVUT Praha a mezi lety 1970 a 1975 vystudoval obor počítačové technologie a informatika na Technické universitě Mnichov. V letech 1975 nastoupil na studium a praktika v USA, Japonsku a Velké Británii. V roce 2002 absolvoval DGQ-Kurs „Quallity Management Systems and internal Audit“, DGQ v Kolíně nad Rýnem. Mezi lety 1975 a 2003 pracoval ve vlastní kanceláři a působil v Německu, spolupracoval na mnohých projektech například s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku DLR a Německým střediskem pro pozorování Země DFD v Oberpfaffenhofenu u Mnichova, společností Siemens v Mnichově, Steuma Refractometer Systems, Hohenbercha u Mnichova, s automobilkou BMW v Mnichově. V oblasti kosmických aktivit a informačních systémů v rámci jeho zaměstnání proběhly systémové analýzy a návrhy, implementace SW a HW, poradenství a management kvality. Mezi lety 2000 a 2006 pracoval pro společnost Büro Qualitas v Německu, působil jako jednatel a majitel. V roce 1991 byl jednatelem společnosti Dofra a mezi lety 1992 a 1994 byl poradcem generálního ředitele TATRA Kopřivnice. Mezi lety 1992 a 2001 by poradcem presidenta a representant pro EU v rámci Svazu průmyslu a dopravy ČR a v roce 2006 se usnesením vlády stal vládním zmocněncem pro kandidaturu ČR na sídlo Evropské Agentury pro navigační systémy GSA . V roce 2008 spoluorganizoval vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA a čl...

Jozef Ďurík

Slovenský autor publikací o přípravě pokrmů, kuchařské recepty, publikace o jídle.

Jiří Dvořák

Narodil se 18. 5. 1970 ve Frýdlantu. Autor knihy bajek, též básník a překladatel dětské literatury. Též šéfredaktor časopisu o zahradě.Vysutdoval zemědělskou vysokou školu.

Jiří Doležal

Narozen 18.10.1925 v Praze, zemřel 4.1.1991. PhDr., CSc., historik dělnického hnutí, práce z oboru, fotografické publikace o pražských a českých památkách.

Jiří Doležal

Dřevařský odborník, práce z oboru.

Jelizaveta Dvořáková

Česko-ruský a rusko-český slovník.

Jan Dostál

Jan Dostál byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. V letech 1940–1944 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a pak v letech 1945–1949 na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Vratislava Nechleby. Po ukončení studia se věnoval portrétům, zátiším, figurálním kompozicím a knižní ilustraci.

Eva Dyndová

Autorka učebnic cizojazyčné obchodní korespondence.

Emily Dickinson

Emily Dickinsonová byla americká básnířka 19. století, avšak povahou poezie a svým osobním apelem byla roku 1930 označena britským básníkem a kritikem za „nejsoučasnější, nejživější z básníků“. Celé její dílo s výjimkou 13 básní bylo objeveno a vydáno až po její smrti. Teprve ve 20. století začaly vycházet její básně v původním, neupraveném znění. Narodila se a zemřela v Amherstu ve státě Massachusetts. Přestože její rodina zaujímala významné místo ve společnosti, Emily žila a tvořila v samotě. Po sedmi letech studia na amherstské Akademii pokračovala Dickinsonová v Mount Holyoke Seminary. V dívčím semináři strávila pouhý rok a poté se vrátila zpět do rodného města, které pak už prakticky neopustila. Později dokonce nevycházela ani ze svého pokoje. Obyvatelé Amherstu ji považovali za výstředního blázna kvůli její zálibě v nošení bílých šatů, neochotě vítat hosty apod. Většinu přátelství udržovala pouze písemnou formou. Emily Dickinsonová byla velmi plodná autorka. Její tvorba čítá asi 1800 básní, z nichž téměř všechny byly vydány až po její smrti. Básnířka sama souhlasila se zveřejněním pouze sedmi básní. Všechny byly vydány anonymně a pozměněny nakladateli, aby odpovídaly tehdejším básnickým normám. Její básně ignorovaly tehdejší básnické zvyklosti například tím, že používaly poloviční rým, byly krátké a málokdy obsahovaly název. Interpunkce a psaní velkých písmen jsou další znaky, jimiž se básně Emily Dickinsonové lišily od ostatních. Hlavními tématy jejích básní jsou smrt a nesmrtelnost, jež také dopodrobna rozebírala ve svých dopisech přátelům. Je s podivem, že básně objevila její mladší sestra Lavinia, až po její smrti v roce 1886. Je totiž velmi pravděpodobné, že mnoho autorčiných známých o jejím psaní vědělo. V roce 1890 vydali její přátelé Thomas Wentworth Higginson a Mabel Loomis Toddová první básnickou sbírku Emily Dickinsonové, která ale také nezůstala beze změn. První kompletní a...

Edmond de Goncourt

Edmond Louis Antoine Huot de Goncourt byl francouzský spisovatel, literární kritik a vydavatel. Jeho prozaické dílo bývá řazeno k realismu, či naturalismu. Dnes je již jen málo čteno, populární zůstává však jeho deník, který byl vydán posmrtně a jenž bývá považován za cenné svědectví o kulturním světě 2. poloviny 19. století. Goncourt v něm mj. dal nahlédnout do svých antirepublikánských, často silně antisemitských názorů, otevřeně zde hovoří o nemoci svého bratra a obsahuje i mnoho urážek umělců a osobností té doby. Řadu prací napsal spolu se svým bratrem Julesem de Goncourt. S ním také založil Académie Goncourt, která od roku 1903 uděluje každoročně tzv. Goncourtovu cenu nejlepšímu prozaickému dílu psanému ve francouzštině. Z ceny se postupem doby stalo nejprestižnější francouzské literární ocenění. Společně s bratrem je také pohřben, a to na pařížském hřbitově Montmartre.

Antonín Dvořák

Narozen 12.9.1920 v Praze, zemřel 29.5.1997 v Praze. Grafik, divadelní výtvarník, režisér, profesor Akademie múzických umění, dramata, teatrologická literatura.

Anna Dvořáková

Spoluautorka knihy kuchařských receptů.

Zdeňka Dvořáková

Zdenka Dvořáková vystudovala střední a následně vyšší odbornou školu grafickou se zaměřením na polygrafii a zpracování tiskovin. V současnosti pracuje jako DTP operátorka v programech sady Adobe Creative Suite, QuarkXPress a Adobe FrameMaker. Tuto knihu podle vlastních slov napsala proto, že postrádala příručku, která by obsahovala všechny podstatné, a přitom často obtížně dostupné informace z oboru.

Vladimír Dvořák

Narozen 14.5.1925 v Písku, zemřel 28.12.1999. Rozhlasový a televizní konferenciér, texty písní, rozhlasové a divadelní hry, televizní pořady.

Václav Daněk

Překladatel a básník, nar. 9. 7. 1929, Praha Rodiče V. Daňka byli učitelé, ochotnicky hráli divadlo. Z jižních Čech přesídlili do Kralup u Chomutova. Otec byl činný v Severočeské národní jednotě i dalších spolcích. Po záboru Sudet v roce 1938 se rodina odstěhovala do jižních Čech . Reálné gymnázium Daněk navštěvoval v Táboře a v Chomutově , poté krátce pracoval jako skladový účetní v chomutovské továrně Tonak. V letech 1949–1951 byl hercem v pražském divadle Na Fidlovačce a zároveň studoval u sólisty Národního divadla Zdeňka Otavy zpěv. Studia divadelní dramaturgie na AMU v Praze ukončil diplomovou prací Dílo Vladimíra Majakovského v zrcadle revoluce, k jejíž obhajobě se však nedostavil. Od roku 1954 po odchod do důchodu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu v Praze. Původní i překladovou poezii a publicistické práce publikuje od 1945 v novinách a časopisech: Čs. rozhlas, Dikobraz, Host do domu, Kulturní tvorba, Literární noviny, Mladá fronta, Plamen, Smena , Svět práce, Světová literatura , Tvorba, Život, Tvar aj. Pod jménem Viktora Kudělky vyšel Daňkův překlad básní France Prešerena Můj sen šel po hladině , na kterém se podílel s Josefem Hiršalem a Luďkem Kubištou. Pro Čs. rozhlas redigoval literární pořady a texty Josefa Hiršala, Ivana Wernische, Miroslava Červenky, Miroslava Drozdy, Václava Černého, Lumíra Čivrného, Antonína Přidala aj., kryté cizími jmény. Pro rozhlas napsal mj. Dobrou noc a modré nebe ; Kde končí svět – Na paměť Jana Palacha a adaptoval řadu literárních děl . Užívá šifer vd, d, da. Těžiště Daňkovy literární činnosti spočívá v překladech širokého spektra ruské a ukrajinské poezie. Významnější jsou jeho překlady autorů 20. let, v nichž vystihl specifičnost původního díla (Alexandr Alexandrovič Blok, Innokentij Fjod...

Steve Ditko

Americký autor komisků, kreslíř a ilustrátor.

Rudolf Desenský

Rudolf Desenský je český kynolog, etolog, psycholog psů a odborník na problémové psy. Do povědomí širší veřejnosti poprvé vstoupil díky televiznímu pořadu Na vlastní oči. Od roku 2017 je spolu s Klárou Nevečeřalovou protagonistou pořadu Kočka není pes. Se psy, o které se stará, žije na své „farmě“ Vlčáry u Písku v jižních Čechách. O své profesi a zkušenostech píše knihy a provozuje internetovou psí poradnu. Díky soužití se psy vytvořil novou metodu jejich výchovy založenou na zvířecí komunikaci. Spočívá podle něj v odpozorování zvířecího chování a jeho následné aplikaci při výchově či převýchově psa.

Pavla Dederová

Pedagožka, autorka studijních materiálů k maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury.

Paul Dowswell

Britský spisovatel.

Miep Diekmann

Maria Hendrika Jozina Diekmann byla nizozemská spisovatelka a překladatelka, jedna z nejznámějších autorek knih pro děti. Část svého dětství prožila ve Willemstadu na ostrově Curaçao v Nizozemských Antilách. kde byl její otec velitelem vojenské policie. V Nizozemsku vystudovala gymnázium a pak žurnalistiku, pracovala pro tisk, psala recenze na dětskou literaturu a začala také psát vlastní knihy pro děti. Debutovala roku 1947 jako autorka dívčích knih bez větší umělecké hloubky, za své pozdější knihy obdržela celou řadu literárních cen. V jejím díle se výrazně projevila léta strávená v dětství v Západní Indii. Knihy s touto tematikou řeší závažná historická i aktuální témata. Jejich hrdiny jsou mladí lidé prožívající těžké období dospívání, ve kterém jsou konfrontováni s diskriminací, politikou, sebevraždou, sexualitu, násilím i znásilněním. Je také autorkou poučných i pohádkových knih pro začínající čtenáře, publikace o výtvarném umění 17. století a redaktorkou několika antologií. Staral se rovněž o začínající autory a posuzovala jejich díla. Napsala více než sedmdesát knih, z nichž mnohé byly přeloženy do cizích jazyků. V době komunistického režimu v Československu pomáhala českým disidentům a díky ní byla v Nizozemsku vydána celá řada českých knih. Roku 1980 vydala ve spolupráci s českou spisovatelkou a básnířkou Dagmar Hilarovou příběh o životě a dospívání v koncentračním táboře Terezín Nemám žádné jméno . Kniha, o jejímž autorství se vedou spory, získala tři významné literární ceny. Roku 2006 se stala čestnou členkou IBBY . Za své knihy obdržela autorka celkem čtrnáct významných cen, například:

Markéta Dočekalová

Markéta Dočekalová je česká televizní scenáristka. Působila také jako zástupce šéfredaktora v redakci magazínu Top Class. Působí jako ředitelka divize televizní tvorby v producentské společnosti Media Pro Pictures, kde zodpovídá za realizaci celé řady televizních projektů v oblasti televizní dramatické tvorby a vývoje nových formátů. Vystudovala Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě v Praze. Promovala v oboru rozhlasové publicistiky. Samostatně publikovala v mnoha českých časopisech již od roku 1983. Od roku 1984 působila také jako spolupracovnice Českého veřejnoprávního rozhlasu, připravila a odvysílala mnoho zábavných i publicistických pořadů. Je členkou Syndikátu novinářů České republiky a členkou Americké asociace scenáristů. V roce 1990 odjela na diplomovou stáž do Nizozemí a po obhájení diplomové práce se do Nizozemí vrátila a využila nabídky studijního pobytu v nizozemských televizních stanicích. Jako stážistka zde působila až do roku 1994. Po návratu do České republiky stála při vzniku několika českých časopisů a vydala průvodce po Nizozemí. V roce 1996 uspěla v konkurzu na scenáristy do televize Prima a podílela se na vzniku živě vysílané talk-show. Od září 1997 působila také jako scenáristka v televizi Nova. Prozatím napsala a úspěšně realizovala scénáře k téměř patnácti stům televizních zábavných pořadů. Na obrazovku uvedla také několik nových pořadů jako autorka námětu. Mezi pořady, na kterých se autorsky podílela nebo stále ještě podílí, patří například: pořad Párty , Rande , Když se řekne profese , Dobré bydlo , Vabank , Minishow , Caruso Show . Pohádková půda , Svatba roku , Slavní slavným . Je také autorkou mnoha námětů nejrůznějších zábavných pořadů a veřejných pódiových akcí, her a soutěží. Od roku 2001 se také věnuje přednáškové a školicí činnosti a to jak doma, tak v zahraničí. Její seminář...

Mária Ďuranová

Mária Ďuranová sa narodila v Žiline, ale od narodenia býva v Kysuckom Novom Meste, kde pracuje v kultúrnom stredisku. Okrem organizovania kultúrnych podujatí sa vo voľnom čase venuje písaniu.

Marguerite Duras

Marguerite Duras, vlastním jménem Marguerite Germaine Marie Donnadieu , byla francouzská spisovatelka a dramatička. Její dílo se vyznačuje diverzitou zájmů a aktivit. Jako režisérka i scenáristka reformovala divadelní a kinematografické konvence a klišé. Ve svých prvních dílech spisovatelka psala ještě tradiční románovou formou, v další tvorbě se již přiklání k avantgardnímu literárnímu směru známému jako Nový román. Umělecké jméno Duras si spisovatelka vybrala podle názvu místa, kde stál dům rodiny jejího otce a kde sama nějakou dobu žila. Po svých klasických románových začátcích tvořila další díla stylem nazvaným nehybné psaní . Autorka patří k tvůrcům, u nichž dílo vyplývá z peripetií jejich života. Narodila se ve Francouzské Indočíně jako nejmladší ze tří dětí do učitelské rodiny. Její otec byl středoškolským profesorem matematiky a matka učitelkou na základní škole. V rodině byli již dva sourozenci, bratři Pierre a Paul . Když jí bylo 7 let, otec zemřel na následky tropické choroby a matka, učitelka, byla nucena se s dětmi často stěhovat za prací na různá místa ve Francouzské Indočíně. V té době přibyl do rodiny ještě opuštěný chlapec ze Siamu, kterého se její matka ujala a vychovala ho. Prostředí, se kterým se tak dospívající Marguerite seznamovala, se pak stalo silnou inspirací pro její příští tvorbu. Také oba její bratři se později stali předobrazem jejích mužských postav, starší z nich těch zlých a mladší pak slabých, upínajících se k silnější ženě a neschopných vzdorovat osudu. Postava domorodého chlapce jménem Thanh, žijícího s nimi pod jednou střechou, se stala součástí jejích románů, ve kterých se vracela do tohoto období. Střední školu navštěvovala autorka v místě svého rodiště, nynějším Saigonu, a středoškolská studia dokončila ve Francii v Auteil. Po skončení střední školy se zapsala ke studiu práv a politologie na...

Luca Di Fulvio

Luca Di Fulvio je italský spisovatel, pracující na volné noze. Vystudoval dramaturgii na Accademia Nazionale d´Arte Drammatica Silvio D´Amico v Římě pod Andreou Camilleri. Poté byl půl roku členem The Living Theatre, kde mohl pracovat se známými osobnostmi jako je například Paola Bourbonů, Sergio Graziani, Mario Maranzana, Andrzej Wajda a Julian Beck. V rámci své kariéry založil divadelní společnost “La Festa Mobile”. Napsal divadelní adaptaci Thomase Manna Tonio Kröger, poté spolupracoval v několika vydavatelstvích jako redakční poradce. V 90. letech 20. století se rozhodl vydávat své vlastní romány, které jsou v současnosti vydávány v 16 zemích světa, avšak popularitu si získaly zejména v Itálii a také v Německu. Jeho nejznámějším dílem, které bylo přeloženo do několika světových jazyků je “Dívka, která se dotkla nebe”. Je autorem dvou světových bestsellerů. První z nich byl publikován v roce 2014, jedná se o historický román s názvem “Dívka, která se dotkla nebe”, který vydala Euromedia Group. Kniha je nabyta emocemi a hlavně krásnými příběhy. Druhý byl publikován v roce 2015 s názvem “Chlapec, který rozdával sny”. V tomto románu Luca di Fulvio píše o mladé matce s malým synem, kteří přijíždějí do Ameriky, aby si splnili svůj sen o lepším životě a zaměřuje se nejen na násilí na ženách, ale také zpracovává životy imigrantů v New Yorku v roce 1920. V roce 2016 bylo vydáno v českém překladu další z jeho děl, a to Dítě, které v noci našlo slunce.

Ljuben Dilov

Ljuben Dilov, celým jménem Ljuben Dilov Ivanov byl bulharský spisovatel, zaměřený převážně na science fiction. Vystudoval bulharský jazyk a literaturu na Univerzitě v Sofii. Publikovat začal v roce 1951 jako student a celkem vydal 35 knih. Byl také překladatelem a editorem antologií vědeckofantastické literatury. Podle jeho předlohy natočila režisérka Ivanka Grybčeva v roce 1990 film Karneval bude zítra. Za román Let Ikaru byl oceněn na Euroconu v Poznani. Spisovatelem je i jeho syn Ljuben Dilov mladší.

Ladislav Deneš

Slovenský fotograf, fotografické publikace ze Slovenska.

John Dos Passos

John Roderigo Dos Passos byl americký prozaik, dramatik, esejista a reportér. Během své dlouhé a úspěšné spisovatelské kariéry napsal 42 románů, celkem je autorem více než 400 uměleckých děl. Dos Passos se narodil v Chicagu jako nemanželský syn známého madeirsko-portugalského právníka z Wall Street, Johna Randolpha Dos Passose Jr. a Lucy Addison Sprigg Madison z Petersburghu ve Virginii. Jeho otec byl odborníkem na kartely a horlivým zastáncem mocných průmyslových konglomerátů, proti kterým později jeho syn ostře protestuje ve svých působivých románových dílech zabývajících se dvacátými a třicátými lety dvacátého století. Johnu Dos Passosovi se dostalo prvotřídního vzdělání. To mu zajišťoval otec, který se k němu ale paradoxně odmítal hlásit až do posledního roku jeho života. V roce 1907 se John Dos Passos pod jménem John Roderigo Madison zapsal na The Choate School ve Wallingfordu . Poté šest měsíců cestoval se soukromým učitelem po Francii, Anglii, Itálii, Řecku a po Středním východě a studoval díla mistrů klasického umění, architektury a literatury. Od roku 1912 navštěvoval Harvardovu univerzitu a po jejím absolvování v roce 1916 se oficiálně stal estétem. Ve snaze zabránit jeho odchodu do armády, platil po dokončení studií na Harvardu Dos Passosův otec svému synovi ještě rok studia umění a architektury ve Španělsku. Ale Dos Passos, podobně jako mnoho jiných mladých mužů jeho věku a postavení, v roce 1917 do armády odešel. V červenci 1917, kdy se Amerika ještě neúčastnila v Evropě již zuřící první světové války, se Dos Passos spolu se svými kamarády E.E. Cummingsem a Robertem Hillyerem přihlásil jako dobrovolník do S.S.U. 60 polního lazaretu armádního sboru Norton-Harjes, kde se stal řidičem sanitky. Jako řidič sloužil i v Paříži a středoseverní Itálii. Poté se ještě stal členem zdravotnického sboru americké armády – v pozdním létě roku 1918 začal pracovat u lékařského arm...

Ivan Dieška

Ivan Dieška byl československý horolezec, funkcionář, publicista a spisovatel, zasloužilý mistr sportu a držitel zlatého odznaku Iamesu, ve své době patřil mezi nejlepší slovenské horolezce a byl také nejvýznamnějším publicitou. Předseda trenérské rady čs. horolezeckého svazu, spoluzakladatel čs. skalních závodů, organizátor prvních středoevropských boulderingových závodů. Napsal horolezecké encyklopedie a vrcholné sportovní funkcionáře přesvědčil o významu horolezectví jako vrcholového sportu, čímž horolezci získali značnou finanční podporu. Jeho spolulezci byli např. jeho bratr Peter Dieška či Pavel Pochylý. 210 výstupů ve Vysokých Tatrách

Hans De Beer

Holandský spisovatel a ilustrátor. Autor knih pro děti.

František Dostál

František Dostál je český fotograf žijící v Praze. Ačkoliv patří mezi uznávané české fotografy, pravdou je, že focení po celý svůj život bral jako „pouhý“ koníček. Námětem jeho fotografií jsou především lidé pražských ulic. Narodil se v Praze. Studoval na průmyslové škole strojnické, kde se i poprvé seznámil s fotografií. Fotografovat začal o něco později, nikdy se však nestal fotografem z povolání. Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů. Prvotní inspirací mu byla jeho rodná pražská čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi v různých momentkách, zdánlivě obyčejných situacích. Jeho fotografie však nikdy obyčejné nebyly. Doslova propadl kouzlu pražských ulic. František Dostál je dobrým pozorovatelem svého okolí, dokonce i maličkosti a zdánlivě všední věci zachycoval způsobem, kterým se fotografie staly tak „nevšední“. Zmáčknutím spouště uměl vnést do fotografie určitou nadsázku a humor. Uměl zachytit okamžik, tak jako by uměl předvídat a věděl, že tento okamžik nastane. Jeho první snímek byl otištěn v polovině 60. let v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších.

František Daneš

Prof. PhDr. František Daneš, DrSc. , byl český jazykovědec. Studium bohemistiky a anglistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, přerušené válkou, dokončil v roce 1948. Od téhož roku působil jako učitel českého a anglického jazyka na Benešově reálném gymnáziu v Praze. V roce 1962 se vrátil na Filozofickou fakultu UK jako docent, v roce 1992 byl jmenován profesorem. Už během svého studia, od roku 1947, působil jako vědecký pracovník Ústavu pro jazyk český AV ČR, v letech 1965–1970 a 1990–1994 byl jeho ředitelem. V roce 1994, kdy odcházel do důchodu, jej AV ČR vyznamenala Zlatou medailí Josefa Dobrovského. V roce 2010 jej prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy.

Emma Darcy

Emma Darcy je pseudonym pro spisovatelské duo manželů Wendy Brennan a Frank Brennan . Za 12 společných tvůrčích let napsali něco kolem 45 romantických příběhů. Po smrti manžela žije Wendy v New South Wales.

Danielle Dušková

Danielle Dušková je prozaička střední generace. Danielle Dušková je dcera melantrišského sportovního novináře, autora detektivního románu a povídek ze sportovního prostředí. Když její otec nesměl publikovat, pracoval jako frézař. Matka Danielle Duškové Hana Golová byla literárně činná. Po ní zvolila Dušková pseudonym Danuše Golová pro svou druhou knihu. Používala také pseudonym Marcela Adamová. Danielle Dušková maturovala na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze, na univezitu však nebyla přijata. Pracovala v několika továrnách. V letech 1964 - 72 byla zaměstnána v projektovém ústavu, od roku 1972 se věnuje vlastní literární tvorbě. Přispěla též do sborníků Konfrontace v roce 1967 a Cesta v roce 1974.

Berta Daňková

Spoluautorka knihy - Sbírka maturitních příkladů z matematiky.

Arne Dahl

Jan Lennart Arnald je švédský spisovatel detektivek a literární kritik. Detektivky píše pod pseudonymem Arne Dahl. Patří mezi nejpopulárnější švedské autory detektivního žánru a jeho knihy byly byly přeloženy do několika jazyků. Pod vlastním jménem vydal knihy Barbarer a Maria och Artur . V roce 2011 byla podle jeho knih natočena série Případy týmu A, která byla vysílána v r. 2014 Českou televizí: 1. Arne Dahl: Misterioso 2. Arne Dahl: Zlá krev 3. Arne Dahl: Až na vrchol hory 4. Arne Dahl: Velké vody 5. Arne Dahl: Evropské blues

Antonín Dolejší

Autor prací z oboru zahrádkářství a ovocnářství.

Anders De la Motte

Anders de la Motte je švédský spisovatel. Pracoval jako policista, šéf ochranky v IT firmě a mezinárodní konzultant bezpečnostních služeb . Proslavil se trilogií knih Game, Buzz a Bubble, kde zpracoval téma nebezpečí zneužívání informační technologie a manipulace .

Aleš Dostál

Působil jako lesník v různých místech ve Slezsku; zaměřil se na mužské hrdiny - chlapy z lesa, kteří žijí v těsném kontaktu s přírodou

Zuzana Dvořáková

Mgr., autorka učebnic českého jazyka a literatury.

Victor J Drapela

Victor J. Drapela pochází z Čech. Po gymnáziálních studiích v Praze a pracovním nasazení v Německu studoval filozofii a teologii na Karlově univerzitě a ve švýcarském Fribourgu. Do emigrace odešel v roce 1949 a usadil se v USA. Několik let působil jako duchovní v Severní Dakotě, kde také začal studovat psychologii a poradenství. Jako profesor psychologie na Univerzitě jižní Floridy v Tampě se po mnoho let věnoval výuce poradenských psychologů. Od roku 1992 je na odpočinku a žije se svou manželkou – aktivní výchovnou poradkyní – v Tampě. Zemřel tamtéž ve věku 91 let.

Tibor Déry

Tibor Déry byl maďarský spisovatel, básník, dramatik a esejista. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Déry Tibor na maďarské Wikipedii.

Stanislav David

Autor učebnic a spisů z oboru truhlářství, profesor na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově.

Salvador Dalí

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech byl katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Mezi pařížské surrealisty byl přijatý v roce 1929 po natočení filmu Andaluský pes, na kterém spolupracoval s Luisem Buñuelem. Později se s nimi rozešel, protože byl považován za příliš komerčního umělce. Mnohé jeho obrazy jsou založeny na snové imaginaci. Předměty každodennosti na nich dostávají nezvyklé formy, tak jako např. rozteklé hodinky na obraze Persistence paměti. Obrazy vzniklé po 2. světové válce jsou klasičtější a v důsledku Dalího konverze ke katolictví mívají náboženské náměty. Jeho obrazy se vyznačují pečlivým kresebným zpracováním a smyslem pro realistický detail. Používal výrazné barvy. Kromě malby a kresby se Dalí také zabýval grafikou, vytvářel sochy, ilustroval knihy, navrhl parfém, designoval šperky, pro divadelní představení navrhoval kostýmy a scénu. Napsal rovněž libreto k baletu a několik autobiografických a beletristických knih. Názory na vlastní tvorbu formuloval v několika studiích a manifestech. Dalí se narodil ve městě Figueres v Katalánsku 11. května 1904, tedy zhruba devět měsíců po smrti jeho bratra, který zemřel na gastroenteritidu. Nejspíše právě z toho důvodu byli Salvadorovi rodiče přesvědčeni, že je pouhou reinkarnací svého vlastního bratra, čemuž nakonec sám uvěřil. Na tuto skutečnost odkazuje například v obraze Portrét mrtvého bratra . Od dětství projevoval vlohy pro malířství. Už jako osmiletému mu rodiče zřídili malý ateliér v podkroví bytu. První školení v kresbě získal Dalí na soukromém gymnáziu maristů , které navštěvoval od roku 1916. Zde se také seznámil s 4i';oosionismem a pointilismem. V roce 1918 mu místní divadlo uspořádalo výstavu, která vzbudila mezi kritiky zájem. Zajímal se o dějiny malířství a v roce 1919 publikoval v regionálním časopise články o starých mistrech. Roku 1922 byl přijat na Akademii výtvarného umění v Mad...

Rudolf Dvořák

Rudolf Dvořák byl zakladatel české orientalistiky, univerzitní profesor a překladatel. Nejdříve studoval filologii na Karlově Univerzitě, poté i v Mnichově a Lipsku. Mezi lety 1900–1901 byl děkanem Filozofické fakulty UK, mezi lety 1915–16 pak rektorem celé univerzity. Měl široký záběr takřka do všech odvětví orientalistiky a vydal desítky publikací, a to jak překladů, tak vlastních děl. Spolupracoval též na tvorbě Ottově naučném slovníku, kde napsal většinu hesel z oblasti orientalistiky.

Renáta Drábová

Mgr., pedagožka, autorka učebních textůa didaktických materiálů k výuce českého jazyka.

Radka Denemarková

Radka Denemarková je česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala germanistiku a bohemistiku, roku 1997 získala na FF UK titul Ph.D. za práci s názvem: Sémiotická problematika dramatizací. Intersémiotický překlad na příkladech českých dramatizací 20. století. Problém intertextuality. V roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu, v roce 2008 v Berlíně, v roce 2010 v rakouském Grazu, v roce 2011 na ostrově Usedom , roku 2014 ve slovinském Škocjanu a v roce 2015 v rakouské Kremži . Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, dále jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí, externě vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 2004 je spisovatelkou na volné noze. Spolupracuje s čínským disidentem a spisovatelem Xi Zhiyuanem a německým filozofem Wolframem Tschiche . Každý rok vede dílnu tvůrčího psaní pro děti z dětských domovů v rámci festivalu OUT OF HOME. Je opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu , USA , Švýcarsku , Rakousku , Nizozemí , Maďarsku, Kanadě, Rusku, Francii, Belgii, Číně, Kolumbii, Mexiku a mnoha dalších zemích. Její texty byly dosud přeloženy do 17 jazyků. V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Roku 2017 se Radka Denemarková stala "čestnou spisovatelkou města Graz" . Má syna Jana a dceru Ester . Žije v Praze. Radka Denemarková je autorkou románů, povídek, divadelních her a televizních a filmových scénářů. Pravideln...

Petr Dvořák

Narozen 13. 12. 1966 v Kladně. Články a publikace z oboru letecké meteorologie a paraglidingu.

Miloslav Disman

Miloslav Disman byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. Za svou režijní rozhlasovou činnost, především za rozvíjení estetické výchovy mládeže, obdržel v roce 1953 Řád práce, u příležitosti 60. narozenin titul zasloužilý umělec a v listopadu 1966 Československou cenu míru. Disman pocházel z Bělé pod Bezdězem. Jeho otec městský důchodní Dr. Bedřich Disman byl v Bělé pod Bezdězem aktivním členem místního odboru Matice školské, starostou místního odboru Pojizerské sokolské župy Fügnerovy, působil ve výboru obecního zastupitelstva a jako revizor v Úvěrním spolku. Veřejně se angažoval i jako člen místního antiklerikálního sdružení Volná myšlenka . Syn Miloslav Disman vystudoval v letech 1918-1920 Vyšší reálku v Jičíně, později v Praze; v rozmezí let 1922-1927 složil odborné učitelské zkoušky; 1930-1932 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. V letech 1922-1930 působil jako učitel, odborný učitel a správce českých menšinových obecných škol v Novém Boru, ve Mšeném nad Nisou, v Bělé pod Bezdězem, v Náhlově pod Ještědem a v Dolní Poustevně. Zapojil se také do tzv. menšinářské a hraničářské práce: nejprve jezdil se zájezdy do pohraničí s „Maňáskovou scénou“, spolupracoval s první školou lužických dětí, kterou v Bělé pod Bezdězem zřídil známý hraničářský pracovník Josef Maštálko, s Frantou Kocourkem, Prokopem Domorázkem, s hercem Vaškem Tréglem, tajemníkem Národního divadla Procházkou, herci Sárou, Schettinou a členy kroužku studentů v Bělé pod Bezdězem, pokračoval vlastní prací na menšinových školách v severočeském pohraničí v dramatických a pěveckých kroužcích a s družinou dětí pokusného tábora dorostu Československého Červeného kříže v Bojanovicích u Znojma. Od března 1930 pokračoval na pokusných školách v Michli...

Miles Davis

Miles Davis byl zásadní osobností světového jazzu, proslulý svým inovativním přístupem k hudbě a významným vlivem na tento žánr. Davis se narodil 26. května 1926 v Altonu ve státě Illinois a ve 40. letech 20. století se rychle prosadil jako trumpetista, kapelník a skladatel. Stál v čele několika významných směrů vývoje jazzové hudby, včetně bebopu, cool jazzu, hard bopu, modálního jazzu a jazzové fúze.

Milena Durková

Česká spisovatelka a překladatelka Milena Durková trvale žije ve Spojených státech. Jedná se o autorku, která píše knihy pro děti a mládež a dívčí romány. Mezi její knihy patří například „Příhody černé čarodějnice“, kde autorka seznamuje malé čtenáře s čarodějnicí, která je tak trošku strašidelná a čarodějná nešika, takže se jí vlastně nemusí bát. Jen co skončí jedno její dobrodružství hned je až po uši v dalším. Naštěstí má spoustu dobrých kamarádů, kteří nenechají se dlouho plácat v mizérii a pomůžou jí. Mezi další knihy Mileny Durkové pak patří například „Krvavá paní“, „Jsem průšvih jménem Klaudie“ nebo „Horko ve Sněhulákově“.

Melita Denková

Melita Denková je česká spisovatelka, scenáristka, režisérka, překladatelka a redaktorka. Psát začala až před čtyřicítkou, v době, kdy pracovala jako asistentka režie v České, resp. Československé televizi. Jako autorka dětské literatury debutovala v Československém rozhlase sérií pohádek na dobrou noc v pohádkovém cyklu Hajaja. Její svébytná poetika, smysl pro detail a živý dialog se projevily také v pozdější tvorbě, kdy překročila hranice žánru pohádky. V posledních letech píše též čtivou pohádku historickou, romány z období posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. Každý rok připravuje k vydání novou knihu, zároveň pracuje jako redaktorka na volné noze. Žije střídavě v Praze a ve starobylém domě na Českomoravské vysočině. Dále např.: Putování do země Laskominy, Loudavý vlak, Pohádky ze země vysoké trávy, Zuzka Všetečná, řečená Knoflík, Pohádky z růží, Motýl ze skleněnky, Aprílová pohádka, Opice z Jahodové ulice, Pohádky zblízka i zdálky To nejlepší z Hajaji , Albatros 2005