Výpis všech autorů

Donna Douglas

Donna Douglasová žije v Yorku se svým manželem a dcerou. Kromě psaní románů je také velmi uznávanou novinářkou na volné noze. Jako Donna Hayová napsala několik úspěšných romantických příběhů. Sestřičky jsou prvním románem ze série o sestrách z nemocnice Nightingale.

Catherine Doyle

Catherine Doyle vyrostla na západě Irska, v současnosti žije v Dublinu. Získala bakalářský titul z psychologie a magisterský titul z vydavatelské činnosti. Je autorkou trilogie Krev za krev, jež je popisována jako Romeo a Julie ve světě Kmotra. Příběh se odehrává v současném Chicagu, kde vyrůstala její matka. Už jako dítě měla Catherine bujnou představivost a pokládá za štěstí, že našla rozumný způsob, jak svou tendenci k vymýšlení příběhů ventilovat. Kromě sledování filmů, běhání a cestování si Catherine dle svých slov ráda dělá legraci ze svých dlouholetých přátel a žije převážně v noci.

Berta Daňková

Spoluautorka knihy - Sbírka maturitních příkladů z matematiky.

Arne Dahl

Jan Lennart Arnald je švédský spisovatel detektivek a literární kritik. Detektivky píše pod pseudonymem Arne Dahl. Patří mezi nejpopulárnější švedské autory detektivního žánru a jeho knihy byly byly přeloženy do několika jazyků. Pod vlastním jménem vydal knihy Barbarer a Maria och Artur . V roce 2011 byla podle jeho knih natočena série Případy týmu A, která byla vysílána v r. 2014 Českou televizí: 1. Arne Dahl: Misterioso 2. Arne Dahl: Zlá krev 3. Arne Dahl: Až na vrchol hory 4. Arne Dahl: Velké vody 5. Arne Dahl: Evropské blues

Antonín Doležal

Antonín Doležal je český porodník. Nastoupil lékařskou praxi v době po únorové revoluci v roce 1953 na Kladně u ikonického primáře Chmelíka, a od roku 1954 pracoval na bývalé 2. gynekologicko-porodnické klinice, kde byl také svědkem jejího sloučení s 1. gynekologicko-porodnickou klinikou v jeden ústav. Potom odešel, již jako emeritní profesor, pracovat na Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, katedru anatomie a biomechaniky, kde působí dosud. Narodil se a vyrůstal v Praze, na samém začátku druhé světové války mu bylo 10 let. Jeho matka byla sochařka, otec překladatel slovanských jazyků. Pro povolání lékaře se rozhodl jako student gymnázia, inspirován mikrobiologem profesorem RNDr. J. Kořínkem a dalšími pedagogy v té době Němci zavřené přírodovědecké fakulty. Studium na lékařské fakultě začal v roce 1948, na níž jej myšlenkově ovlivnil vývojovým pojetím anatom profesor Ladislav Borovanský. Od prvého semestru se stal demonstrátorem ve fyziologickém ústavu, kde v té době působil pedagog profesor F. Karásek a profesor Vilém Laufberger. Ještě jako studenti tam pracovali – pozdější endokrinolog prof. Vratislav Schreiber, neurofyziologové prof. J. Bureš a doc. Š. Figar. Pod vedením profesorky D. Benešové působil Antonín Doležal také jako dobrovolník na I. patologii v dětské pitevně. Jako student od roku 1951 vedl v pražském ÚPMD v Podolí fyziologickou laboratoř. Na morčatech vypracoval subserózní reliéfovou hysterografii , která dovolovala na rentgenu sledovat děložní motilitu u nenarkotizovaného zvířete. Po aplikaci pituitrinu popsal při kontrakci ascensus partis indivisae, při nocicepčním dráždění kontrakce směřovaly naopak směrem kaudálním, nalezl i inkoordinaci děložních rohů . Montevidejská škola prokázala existenci ascendentního, descendentního gradientu a různé stupně inkoordinace děložní i u člověka. V té době zde také asistoval dr. D. Brucháčovi při experimentech o interocepci na zvířeti. Po promoci v roce 1953 ...

Antonín Dolejší

Autor prací z oboru zahrádkářství a ovocnářství.

Wolfgang Döbereiner

Německý astrolog.

William Diehl

W.Diehl je známý americký autor řady bestsellerů, které mají svůj okruh čtenářů. Spisovatel žije ve Woodstocku v Georgii s manželkou Virginií Gunnovou, vydavatelkou, která je také literárně činná a za svou tvorbu získala cenu Emmy.

Wendy Darlenová

Petr Lander byl český výtvarník, skladatel, textař, spisovatel a překladatel. Studoval na Anglickém reálném gymnáziu v Praze, v septimě byl však zatčen a strávil více než rok ve vyšetřovací vazbě STB. Po dvouleté vojenské službě u PTP a maturitě na Výtvarné škole v Praze spolupracoval s nakladatelstvími jako knižní ilustrátor, jako kreslíř a grafik pracoval i pro krátký film. Patnáct let upravoval stránky Dikobrazu a publikoval v něm svůj kreslený humor. V sedmdesátých letech se věnoval hlavně volné grafice a navázal spolupráci s Pavlem Smetáčkem. Napsali a odvysílali spolu dva cykly rozhlasových pořadů „Setkání víceméně jazzová“ a „Proč právě takhle?“. Později se Lander uplatnil ve Smetáčkově Traditional Jazz Studiu jako autor textů i hudby. Po odchodu do důchodu v roce 1989 se věnoval překladům amerických autorů knížek pro mládež. Sám je autorem řady knih, vydaných pod pseudonymem Wendy Darlenová.

Wayne W Dyer

Dr. Wayne Walter Dyer, Ph.D. byl mezinárodně uznávaný autor a řečník v oblasti osobního rozvoje. Je autorem 30 knih, vytvořil řadu audio a video programů, a objevil se v tísících televizních a rozhlasových pořadů. Wayne má doktorát jako pedagogický poradce z Wayne State University a byl docentem na Univerzitě svatého Jana v New Yorku. V jeho knihách je moudrost věků, je tam duchovní řešení každého problému, jeho: 10 Tajemství k úspěchu a vnitřní klid, Síla záměru, Inspirace a Změna myšlenek, Změnit svůj život byli uváděny jako celostátní veřejnoprávní televizní speciály. Internetové stránky: www.DrWayneDyer.com

Věra Danielová

Tomáš Dvořák

Tomáš Dvořák je bývalý český atlet, vícebojař, trojnásobný mistr světa a s výkonem 8 994 bodů bývalý světový rekordman v desetiboji a halový mistr Evropy v sedmiboji. V roce 1999 se stal vítězem ankety Atlet Evropy. S atletikou začal v rodném Zlíně. Poprvé si desetiboj vyzkoušel ve svých patnácti letech. Poté přešel studovat i trénovat do Prahy. Jeho trenérem se od roku 1988 stal Zdeněk Váňa. Jeho kariéra začala 2. místem na juniorském mistrovství Evropy v Soluni roku 1991 a juniorským rekordem Česka v desetiboji, který drží dodnes. Roku 1995 obsadil 2. místo na halovém mistrovství světa v Barceloně, roku 1996 získal 2. místo na halovém mistrovství Evropy ve Stockholmu, a především v roce 1996 byl bronzový na olympijských hrách v Atlantě . Rok na to již s přehledem zvítězil na mistrovství světa v Athénách , v roce 1999 titul obhájil na mistrovství světa v Seville a do třetice titul mistra světa získal v Edmontonu v roce 2001. Jeho největším úspěchem mimo atletický ovál je 1. místo v anketě o nejlepšího atleta ČR z roku 1999, které si vysloužil především díky fantastickému světovému rekordu 8994 bodů, kterého dosáhl 4. července 1999 na stadionu Evžena Rošického v Praze. Tento rekord o dva roky později překonal další Čech, Roman Šebrle . Dvořák nicméně dosud jako jediný desetibojař v historii dokázal třikrát překonat hranici extra-třídy 8900 bodů. Vojnu strávil jako instruktor sportu v Armádě ČR. Získal hodnost nadporučíka a nyní je vojákem z povolání. Na olympijských hrách v Sydney roku 2000 mu medaile unikly kvůli zranění kolene, které si poté léčil v lázních Třeboň. Na posledním mistrovství světa ve finských Helsinkách skončil až 8. se ziskem 8068 bodů, na olympijských hrách v Athénách nedokončil. V roce 2006 účinkoval jako jeden z tanečníků-celebrit v reality show České televize StarDance …když hvězdy tančí...

Thorwald Dethlefsen

Thorwald Dethlefsen byl německý psycholog a psychoterapeut využívající ve své praxi poznatky z ezoterických nauk, astrologie, homeopatie a reinkarnační hypnoterapie. Je autorem osmi knih, z nichž některé vyšly i v českém překladu. Mezi nejznámější a nejvíce vydávané patří Nemoc jako cesta a Osud jako šance . Z další tvorby: Život po životě - rozhovory se znovu narozenými , Zkušenost znovuzrození - uzdravení skrze reinkarnaci .

Petr Dillinger

Petr Dillinger byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera a jeho ženy Kláry roz. Samkové. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937. V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem "Skupiny výtvarných umělců v Brně" a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. ...

Peter D'Adamo

Americký lékař - naturopat a badatel. Publikace o zdravé výživě.

Milan Dyk

Czech vocalist

Michael Dobbs

Britský autor Michael Dobbs píše své politické thrillery už dvanáct let a vysloužil si za ně obecně větší oblibu u veřejnosti než v roli konzervativního politika, pravé ruky Margaret Thatcherové a místopředsedy toryovské strany. Tato průprava mu však dává neocenitelnou výhodu před konkurencí: vše, o čem píše, dokonale zná. Prokázal to už ve volné románové trilogii s Francisem Urquhartem v hlavní roli, známé i z českého překladu. Jeho nový hrdina poslanec Goodfellowe už pro kariéru nezabijí ministerské předsedy a krále jako Urquhart. Jako realističtější postava má šanci přežít i v 21. století ve více než prozatímních dvou románech a svému duchovnímu otci tak potvrdit čelní místo mezi současnými britskými autory politických thrillerů.

Melita Denková

Melita Denková je česká spisovatelka, scenáristka, režisérka, překladatelka a redaktorka. Psát začala až před čtyřicítkou, v době, kdy pracovala jako asistentka režie v České, resp. Československé televizi. Jako autorka dětské literatury debutovala v Československém rozhlase sérií pohádek na dobrou noc v pohádkovém cyklu Hajaja. Její svébytná poetika, smysl pro detail a živý dialog se projevily také v pozdější tvorbě, kdy překročila hranice žánru pohádky. V posledních letech píše též čtivou pohádku historickou, romány z období posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. Každý rok připravuje k vydání novou knihu, zároveň pracuje jako redaktorka na volné noze. Žije střídavě v Praze a ve starobylém domě na Českomoravské vysočině. Dále např.: Putování do země Laskominy, Loudavý vlak, Pohádky ze země vysoké trávy, Zuzka Všetečná, řečená Knoflík, Pohádky z růží, Motýl ze skleněnky, Aprílová pohádka, Opice z Jahodové ulice, Pohádky zblízka i zdálky To nejlepší z Hajaji , Albatros 2005

Ladislav Dvořák

Básník a prozaik.Jeho věcné arytmické básně jsou protipolem budovatelské lyriky. Narodil se 1.12.1920 v Krásněvsi u Velkého Meziříčí, zemřel 22.6.1983 v Rokycanech. Pochází z početné rodiny vesnického kováře. Měl se vyučit strojním zámečníkem, ale po rozdílové zkoušce nastoupil ve školním roce 1937/38 do tercie reálného gymnázia ve Velkém Meziříčí; od sexty zde studoval jako privatista. Maturoval 1943, poté byl krátce totálně nasazen v Technische Nothilfe a do 1945 v továrně Avia Letňany; v květnu 1945 se účastnil pražského povstání. Po válce začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bohemistiku a filozofii, později srovnávací literatury. Po politických prověrkách 1948 byl ze studia vyloučen. 1948 krátce působil v propagačním oddělení deníku Práce a do ledna 1949 vykonával dvouměsíční vojenskou službu v Jindřichově Hradci. Poté byl pomocným dělníkem v Motorletu Jinonice a stavebním podniku Posista, Československé stavební závody v Praze. 1950 byl zaměstnán jako sortimentář v pražských antikvariátech podniku Orbis, ale již 1951 se v rámci akce „77 tisíc“ musel vrátit do továrny a až do roku 1956 pracoval jako zaškolený zámečník v závodě Rudý Letov v Praze-Letňanech. 1956–66 působil ve funkci technického úředníka v národním podniku Potrubí, poté do 1968 v propagaci nakladatelství Orbis, jako redaktor Horizontu, nakladatelství Socialistické akademie a konečně jako asistent a odborný pracovník v Slovanské knihovně v Praze . Po podepsání Charty 77 byl propuštěn. Živil se jako dělník v závodě na protetické přístroje a v papírnách, v Ústavu sér a očkovacích látek, byl korektorem v deníku Mladá fronta. První básně otiskl v týdeníku Velkomeziříčsko a v Kytici . Sazba jeho první sbírky byla 1948 rozmetána a některé její básně vyšly 1952 jako bibliofilie pod názvem Kterési noci. Dvořák přispíval do časopisů: Kritický měsíčník, Akord, od 1956 Červený...

Ladislav Deneš

Slovenský fotograf, fotografické publikace ze Slovenska.

Karel Dvořáček

Karel Dvořáček byl český spisovatel. Po maturitě, kterou absolvoval roku 1931 s vyznamenáním na učitelském ústavu v Kroměříži, nastoupil do Karviné na místo pomocného učitele. Vojenskou službu u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži skončil v hodnosti podporučíka. Po roce 1938 se vrátil zpět na Hanou. V Ivanovicích na Hané založil dětský pěvecký sbor a hudební kvarteto. Také působil v ochotnickém spolku, pro který psal i divadelní hry. Byl členem ilegální odbojové organizace Obrana národa. Dvakrát byl zatčen a do dubna 1945 pobýval v německém vězení ve Zwickau. Po válce se vrátil těžce nemocen domů a 20. srpna zemřel. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Dne 31. října 1992 byla okresní knihovna ve Vyškově přejmenována na Knihovnu Karla Dvořáčka. V Karviné je po něm pojmenována Základní škola Karla Dvořáčka.

Julia Donaldson

Autorka dětských knih.

Jana Dobroruková

RNDr. Jana Dobroruková je středoškolskou profesorkou biologie a chemie na gymnáziu Dvůr Králové nad Labem. S neutuchající energií zasvěcuje generace dětí a mladých lidí do krás přírodovědného poznávání a tvořivého výzkumu. Je autorkou či spoluautorkou několika učebnic, metodických pokynů a didaktických pomůcek. Dr. Dobroruková spolu se svým dnes již zemřelým manželem, předním československým zoologem RNDr. Ing. Luďkem J. Dobrorukou, vedla Stanici mladých přírodovědců při východočeské ZOO ve Dvoře Králové, organizovali letní přírodovědecké tábory a tvořili náplň pro přírodovědné kroužky pro děti ze Dvora Králové a okolí. Po roce 1990 založili Klub NATURA, jehož cílem je rozšiřovat zoologické, botanické, ekologické, etologické a obecně biologické poznání svých členů, převážně studentů Gymnázia Dvůr Králové n. L. a studentů dalších škol v kraji, dále učitelů a dalších zájemců, a to formou přednášek, laboratorních cvičení, exkurzí, letních přírodovědných táborů a expedic. Každoročně Klub NATURA pořádá letní přírodovědný tábor pro děti od 9 do 18 let a dále pořádá i zahraniční expedice po Evropě i severní Africe s cílem poznat a srovnat ekosystémy od polárního kruhu po Saharu. Záměrem Klubu NATURA a zejména prof. Jany Dobrorukové je vyhledávat talentované studenty, rozvíjet jejich schopnosti a zájem o tvořivý výzkum a připravovat je na přírodovědecké soutěže. Jana Dobroruková je zcela ojedinělá ve své inspirativní úloze v povzbuzování a uchovávání zájmu o přírodovědu u dětí v rozmezí věku 9 – 18 let, a v množství svého volného času,

Jan Dražan

Jan Dražan . Pracuje 27 let v médiích. Začínal v roce 1991 v Lidových novinách. Působil v Mladé frontě DNES a IN magazínu Hospodářských novin. Později v Týdnu, Lidových noivnách a Echo24.cz a Týdeníku Echo jako zástupce šéfredaktora. Dnes pracuje v Seznam Zprávy a je spoluzakladatelem Nakladatelství Zeď. Kromě výše uvedených titulů je spoluautorem knihy Václava Cílka Poutník časem chaosu.

Jan Dobraczyński

Jan Dobraczyński byl polský spisovatel a publicista. Během druhé polské republiky byl zastánce Stronnictwo Narodowe a katolického hnutí. Voják z polské armády během polské obranné války z roku 1939, člen Armia Krajowa, bojoval v Varšavského povstání v roce 1944. Po válce podporuje polské komunisty, člena z roku 1952 a 1985, aktivista z PAX sdružení a Patriotyczny Ruch Odrodzenia Narodowego. Měl hodnost generála polských sil. Během druhé světové války, jako vedoucí oddělení pro opuštěné děti ve Varšavě pečoval o blaho oddělení. Jan Dobraczynski pomáhal aktivistům umístit židovské dětí v klášterech. Po Varšavském povstání byl uvězněn v Bergen-Belsen. V roce 1985 byl oceněn křížem Virtuti Militari a v roce 1993 titulem Spravedlivý mezi národy.

Hans De Beer

Holandský spisovatel a ilustrátor. Autor knih pro děti.

Eva Dedinská

Slovenská autorka beletrie.

David Deida

David Deida je považován za jednoho z nejpřevratnějších a nejprovokativnějších duchovních učitelů současnosti. Jeho učení a knihy o radikálně praktické spiritualitě hluboce ovlivnily směr našeho duchovního a sexuálního růstu. Jeho knihy byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a stávají se doporučenou literaturou na univerzitách, workshopech a mužských i ženských skupinách na celém světě. Jako cenný zdroj pro duchovní transformaci a posvátnou sexualitu ho cituje mnoho dalších autorů, od koučů jako Tony Robbins, přes filosofy jako Ken Wilber až po duchovní mluvčí Marianne Williamson.

Danielle Dušková

Danielle Dušková je prozaička střední generace. Danielle Dušková je dcera melantrišského sportovního novináře, autora detektivního románu a povídek ze sportovního prostředí. Když její otec nesměl publikovat, pracoval jako frézař. Matka Danielle Duškové Hana Golová byla literárně činná. Po ní zvolila Dušková pseudonym Danuše Golová pro svou druhou knihu. Používala také pseudonym Marcela Adamová. Danielle Dušková maturovala na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze, na univezitu však nebyla přijata. Pracovala v několika továrnách. V letech 1964 - 72 byla zaměstnána v projektovém ústavu, od roku 1972 se věnuje vlastní literární tvorbě. Přispěla též do sborníků Konfrontace v roce 1967 a Cesta v roce 1974.

Cyndi Dale

Autorka Cyndi Daleová je medzinárodne uznávaná spisovateľka, prednášateľka, liečiteľka a komerčná poradkyňa. Je prezidentkou organizácie Life Systems Services, prostredníctvom ktorej uskutočnila 35 000 sedení s klientmi. Vedie vzdelávacie kurzy po celej Európe, Ázii a Amerike.

Antonín Dvořák

Narozen 12.9.1920 v Praze, zemřel 29.5.1997 v Praze. Grafik, divadelní výtvarník, režisér, profesor Akademie múzických umění, dramata, teatrologická literatura.

Aleš Dostál

Působil jako lesník v různých místech ve Slezsku; zaměřil se na mužské hrdiny - chlapy z lesa, kteří žijí v těsném kontaktu s přírodou

Vladimír Dvořák

Narozen 14.5.1925 v Písku, zemřel 28.12.1999. Rozhlasový a televizní konferenciér, texty písní, rozhlasové a divadelní hry, televizní pořady.

Tibor Déry

Tibor Déry byl maďarský spisovatel, básník, dramatik a esejista. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Déry Tibor na maďarské Wikipedii.

Milena Durková

Česká spisovatelka a překladatelka Milena Durková trvale žije ve Spojených státech. Jedná se o autorku, která píše knihy pro děti a mládež a dívčí romány. Mezi její knihy patří například „Příhody černé čarodějnice“, kde autorka seznamuje malé čtenáře s čarodějnicí, která je tak trošku strašidelná a čarodějná nešika, takže se jí vlastně nemusí bát. Jen co skončí jedno její dobrodružství hned je až po uši v dalším. Naštěstí má spoustu dobrých kamarádů, kteří nenechají se dlouho plácat v mizérii a pomůžou jí. Mezi další knihy Mileny Durkové pak patří například „Krvavá paní“, „Jsem průšvih jménem Klaudie“ nebo „Horko ve Sněhulákově“.

Melissa De la Cruz

Melissa vyrůstala v Manile a přestěhoval se do San Francisca s její rodinou, kde absolvovala střední školu The Convent of the Sacred Heart. Vystudovala dějiny umění a angličtinu na Kolumbijské univerzitě. Melissa de la Cruz je autorkou nejlépe prodávaných The Au-Pairs románů pro dospívající a dospělé, a také spoluautorkou knihy How to Become Famous in Two Weeks or Less. Pracuje jako módní a kosmetické editorka a píše pro mnoho publikací, včetně The New York Times, Marie Claire, Harper je bazar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, San Francisco Chronicle, je, McSweeney Teen Vogue, CosmoGirl! A Seventeen. Strávila čas jako novinářka sledující klubové dění v New Yorku a nyní žije v Los Angeles se svým manželem.

Luca Di Fulvio

Luca Di Fulvio je italský spisovatel, pracující na volné noze. Vystudoval dramaturgii na Accademia Nazionale d´Arte Drammatica Silvio D´Amico v Římě pod Andreou Camilleri. Poté byl půl roku členem The Living Theatre, kde mohl pracovat se známými osobnostmi jako je například Paola Bourbonů, Sergio Graziani, Mario Maranzana, Andrzej Wajda a Julian Beck. V rámci své kariéry založil divadelní společnost “La Festa Mobile”. Napsal divadelní adaptaci Thomase Manna Tonio Kröger, poté spolupracoval v několika vydavatelstvích jako redakční poradce. V 90. letech 20. století se rozhodl vydávat své vlastní romány, které jsou v současnosti vydávány v 16 zemích světa, avšak popularitu si získaly zejména v Itálii a také v Německu. Jeho nejznámějším dílem, které bylo přeloženo do několika světových jazyků je “Dívka, která se dotkla nebe”. Je autorem dvou světových bestsellerů. První z nich byl publikován v roce 2014, jedná se o historický román s názvem “Dívka, která se dotkla nebe”, který vydala Euromedia Group. Kniha je nabyta emocemi a hlavně krásnými příběhy. Druhý byl publikován v roce 2015 s názvem “Chlapec, který rozdával sny”. V tomto románu Luca di Fulvio píše o mladé matce s malým synem, kteří přijíždějí do Ameriky, aby si splnili svůj sen o lepším životě a zaměřuje se nejen na násilí na ženách, ale také zpracovává životy imigrantů v New Yorku v roce 1920. V roce 2016 bylo vydáno v českém překladu další z jeho děl, a to Dítě, které v noci našlo slunce.

Karel Dvořák

* 28. 5. 1913, Olomouc † 9. 6. 1989, Praha Literární historik a editor Otec byl řemeslníkem. Po absolvování reálného gymnázia v Olomouci studoval 1932–1938 na FF UK slavistiku a germanistiku u Miloše Weingarta, Jana Horáka, Miloslava Hýska a Otokara Fischera, zároveň navštěvoval komparatistický seminář Václava Tilleho. Od 1938 učil na středních školách v Praze a v Olomouci. Ve 40. letech externě spolupracoval s nakladatelstvím Ladislav Kuncíř. Za války byl totálně nasazen, po válce absolvoval vojenskou prezenční službu. 1949 získal PhDr. na základě komentované edice František LadislavČelakovský: Slovanské národní písně. 1947 se stal asistentem a 1954 byl jmenován docentem dějin české literatury na PedF UK v Praze. Po její přeměně na Vysokou školu pedagogickou byl zde 1956–1958 děkanem Fakulty společenských věd. Poté přešel na katedru etnografie a folkloristiky FF UK, kterou také 1960–1969 vedl. Titul CSc. získal 1962 prací Kapitoly z literárních dějin českého národního obrození. 1968 byl jmenován profesorem, 1978 odešel do důchodu, ale učil a působil v různých univerzitních funkcích i nadále. Absolvoval kratší přednáškové pobyty na vysokých školách v Opole, Postupimi, Güstrowě, v Bukurešti a v Sofii. 1960 učil jeden semestr na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Aktivně se účastnil řady domácích i zahraničních konferencí a kongresů, organizačně i vědecky pracoval v domácích i mezinárodních folkloristických společnostech. 1962–1967 byl předsedou Národopisné společnosti československé. Dvořákovými prvními odbornými příspěvky byla 1934 hesla do Ottova slovníku naučného nové doby. Mladistvé překlady básní, próz a filozofických úvah z němčiny, latiny a dalších jazyků otiskoval v 30. letech v katolicky orientovaných časopisech, odborné studie a recenze uveřejňoval později v Listech pro umění a kritiku, Řádu, Kritickém měsíčníku, České literatuře, Zlatém máji, Českém lidu, ve Věstníku Národopisné společnosti československé při ČSAV, Studia ethnographica...

Jiří Doležal

Narozen 18.10.1925 v Praze, zemřel 4.1.1991. PhDr., CSc., historik dělnického hnutí, práce z oboru, fotografické publikace o pražských a českých památkách.

Jiří Doležal

Dřevařský odborník, práce z oboru.

Gabriele d'Annunzio

Gabriele d'Annunzio byl italský básník, spisovatel a válečný hrdina. Sehrál velmi kontroverzní roli v počáteční fázi italského fašismu coby jeden z jeho myšlenkových původců a přítel Mussoliniho. Gabriele d'Annunzio byl dalmátského původu. Narodil se v Pescaře jako syn bohatého statkáře a tehdejšího starosty jménem Francesco Rapagnetta. Ve věku 13 let byl adoptován strýcem Antoniem D'Annunzio a převzal jeho příjmení. Sám se ale po celý další život podepisoval „d'Annunzio“, což napovídalo neexistujícímu šlechtickému titulu. Gabrielův talent byl rychle rozpoznán, byl proto poslán do školy v Pratu. Na této škole vydal první básnickou sbírku nazvanou Primo Vere . Básně této sbírky byly inspirovány Carduccim, zejména jeho Ódami barbarskými, řada básní byly násilné imitace Guerriniho. V roce 1881 vstoupil na římskou univerzitu La sapienza, kde se stal členem různých literárních sdružení včetně organizace Cronaca Bizantina a kde psal články a recenze do místního tisku. Publikoval básnické sbírky Canto novo a L'intermezzo di rime a povídkové sbírky Terra vergine , Il libro delle vergini a časopisecky větší část povídek, které byly později publikovány knižně ve sbírce San Pantaleone . Mezitím časopis Angela Sommarugy přestal existovat kvůli skandálu a skupinka mladých literátů kolem něj, do níž Annunzio patřil, se rozptýlila. D'Annunzio se stal žurnalistou, psal pro časopis...

Eva Dyndová

Autorka učebnic cizojazyčné obchodní korespondence.

Dějiny

Anna Dvořáková

Spoluautorka knihy kuchařských receptů.

Albína Dratvová

Albína Dratvová byla česká filozofka, docentka filozofie na Univerzitě Karlově, jedna z prvních několika žen, které v období první republiky byly habilitovány. Věnovala se přírodní filozofii a metodologii, vztahu přírodních věd a pozitivizmu. Významně se též podílela svými postoji na emancipačním hnutí moderních žen. Albína se narodila se v Praze v úřednické rodině. Studovala na Státním ženském učitelském ústavu v Praze, který absolvovala v roce 1911. Poté v roce 1913 maturovala na pražském Akademickém gymnáziu. V letech 1913-1917 studovala matematiku a filosofii na Universitě Karlově. Tím byla v roce 1917 byla způsobilá vyučovat filozofii a matematiku na vyšších školách. Zároveň mohla vyučovat na nižších středních školách i fyziku. V roce 1918 obhájila latinskou dizertaci o Descartově etice u prof. Františka Krejčího a prof. Františka Čády a získala titul PhDr. Začala psát pro středoškolské studenty učebnice. Stále toužila po vědecké práci. Po její habilitaci z filozofie přírodních věd přednášela na Přírodovědecké fakultě UK jako soukromá docentka. V roce 1927 byla přijata na Ministerstvo školství do pedagogického oddělení. Zde byla zaměstnána až do německé okupace ČSR, kdy sama požádala o odchod do důchodu. V letech 1941–1947 a působila jako redaktorka časopisu Česká mysl. Kvůli větším rozporům s představiteli katolické církve přestoupila 6. ledna 1941 k církvi českobratrské evangelické, která jí byla názorově bližší, než jiné církve. Poválečné aktivity projevovala v rámci Jednoty filozofické. Své životní zkušenosti popsala ve studii uveřejněné ve Filozofickém časopise roč.1966. Jako většina tehdejších středoškolských profesorek zůstala neprovdána. Byla jednou z prvních žen pracujících ve vědě, proto si dobře uvědomovala těžkosti, které ženy musejí a budou muset překonávat při budování vědecké kariery. ...

Václav Drška

Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. je absolventem oboru český jazyk – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho publikační činnost je zaměřena k problematice vývoje raně středověkého státu a k sociálním a politickým proměnám středověké společnosti vrcholného středověku. Je autorem monografií Divisiones regni Francorum: královská moc a říšské elity franské říše do vzniku císařství , Dějiny Burgundska: nomen Burgundiae ve středověku a řady dalších odborných studií.

Václav Daněk

Překladatel a básník, nar. 9. 7. 1929, Praha Rodiče V. Daňka byli učitelé, ochotnicky hráli divadlo. Z jižních Čech přesídlili do Kralup u Chomutova. Otec byl činný v Severočeské národní jednotě i dalších spolcích. Po záboru Sudet v roce 1938 se rodina odstěhovala do jižních Čech . Reálné gymnázium Daněk navštěvoval v Táboře a v Chomutově , poté krátce pracoval jako skladový účetní v chomutovské továrně Tonak. V letech 1949–1951 byl hercem v pražském divadle Na Fidlovačce a zároveň studoval u sólisty Národního divadla Zdeňka Otavy zpěv. Studia divadelní dramaturgie na AMU v Praze ukončil diplomovou prací Dílo Vladimíra Majakovského v zrcadle revoluce, k jejíž obhajobě se však nedostavil. Od roku 1954 po odchod do důchodu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu v Praze. Původní i překladovou poezii a publicistické práce publikuje od 1945 v novinách a časopisech: Čs. rozhlas, Dikobraz, Host do domu, Kulturní tvorba, Literární noviny, Mladá fronta, Plamen, Smena , Svět práce, Světová literatura , Tvorba, Život, Tvar aj. Pod jménem Viktora Kudělky vyšel Daňkův překlad básní France Prešerena Můj sen šel po hladině , na kterém se podílel s Josefem Hiršalem a Luďkem Kubištou. Pro Čs. rozhlas redigoval literární pořady a texty Josefa Hiršala, Ivana Wernische, Miroslava Červenky, Miroslava Drozdy, Václava Černého, Lumíra Čivrného, Antonína Přidala aj., kryté cizími jmény. Pro rozhlas napsal mj. Dobrou noc a modré nebe ; Kde končí svět – Na paměť Jana Palacha a adaptoval řadu literárních děl . Užívá šifer vd, d, da. Těžiště Daňkovy literární činnosti spočívá v překladech širokého spektra ruské a ukrajinské poezie. Významnější jsou jeho překlady autorů 20. let, v nichž vystihl specifičnost původního díla (Alexandr Alexandrovič Blok, Innokentij Fjod...

Steve Ditko

Americký autor komisků, kreslíř a ilustrátor.

Stephen R Donaldson

Stephen Reeder Donaldson se narodil v roce 1947 v Clevelandu a literárně debutoval Covenantovou trilogií . Od tří do šesnácti let žil v Indii, kde jeho otec, chirurg ortoped, provozoval rozsáhlou praxi mezi malomocnými – právě po vyslechnutí jedné otcovy promluvy na téma lepry si vytvořil postavu Thomase Covernanta jako hrdiny epické fantasy. V roce 1968 absolvoval střední školu v Ohiu, dva roky vykonával práce v nemocnici v rámci náhradní vojenské služby v Akronu a posléze navštevoval Kentskou státní universitu, kde dosáhl v roce 1971 titulu mistr svobodných umění v angličtině. Dnes žije v Albuquerque v Novém Mexiku.

Salvador Dalí

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech byl katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Mezi pařížské surrealisty byl přijatý v roce 1929 po natočení filmu Andaluský pes, na kterém spolupracoval s Luisem Buñuelem. Později se s nimi rozešel, protože byl považován za příliš komerčního umělce. Mnohé jeho obrazy jsou založeny na snové imaginaci. Předměty každodennosti na nich dostávají nezvyklé formy, tak jako např. rozteklé hodinky na obraze Persistence paměti. Obrazy vzniklé po 2. světové válce jsou klasičtější a v důsledku Dalího konverze ke katolictví mívají náboženské náměty. Jeho obrazy se vyznačují pečlivým kresebným zpracováním a smyslem pro realistický detail. Používal výrazné barvy. Kromě malby a kresby se Dalí také zabýval grafikou, vytvářel sochy, ilustroval knihy, navrhl parfém, designoval šperky, pro divadelní představení navrhoval kostýmy a scénu. Napsal rovněž libreto k baletu a několik autobiografických a beletristických knih. Názory na vlastní tvorbu formuloval v několika studiích a manifestech. Dalí se narodil ve městě Figueres v Katalánsku 11. května 1904, tedy zhruba devět měsíců po smrti jeho bratra, který zemřel na gastroenteritidu. Nejspíše právě z toho důvodu byli Salvadorovi rodiče přesvědčeni, že je pouhou reinkarnací svého vlastního bratra, čemuž nakonec sám uvěřil. Na tuto skutečnost odkazuje například v obraze Portrét mrtvého bratra . Od dětství projevoval vlohy pro malířství. Už jako osmiletému mu rodiče zřídili malý ateliér v podkroví bytu. První školení v kresbě získal Dalí na soukromém gymnáziu maristů , které navštěvoval od roku 1916. Zde se také seznámil s 4i';oosionismem a pointilismem. V roce 1918 mu místní divadlo uspořádalo výstavu, která vzbudila mezi kritiky zájem. Zajímal se o dějiny malířství a v roce 1919 publikoval v regionálním časopise články o starých mistrech. Roku 1922 byl přijat na Akademii výtvarného umění v Mad...

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil je český herec, moderátor, bavič a zpěvák. Je bývalým členem činohry Národního divadla v Praze. Narodil se v Třebíči a vyrůstal ve Znojmě, většinu svého dětství ale nakonec prožil v Brně. Jeho rodiče byli ochotníky, sám vystudoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Již za studií hrál v Divadle Husa na provázku v Brně, kde působil od roku 1973 až do roku 1990. Poté se stal členem souboru Činohry Národního divadla, kde působil do roku 2013. Miroslav Donutil je od svých osmnácti let epileptik. S manželkou Zuzanou mají dva syny. Starší syn Tomáš pracuje jako informatik a mladší syn Martin je hercem. I s manželkou se jezdí již několik desítek let v létě rekreovat do obce Bobrová na Vysočině, kde mají chatu. V roce 2016 mu byla městem Třebíč udělena Cena města Třebíče. V únoru 2019 byla v třebíčském divadle Pasáž odhalena Miroslavu Donutilovi bronzová busta mladého akademického sochaře Sebastiana Wojnara, stejně tak ve foyer divadla vystaven kostým ze hry Sluha dvou pánů, kterou Donutil hrál v Národním divadle. Busta byla financována místními společnostmi a přáteli Miroslava Donutila. Je ceněn zejména jako nadaný komik a vypravěč. Jiří Suchý jej nazval klaunem z Boží milosti a prohlásil, že Donutilův Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů způsobil, že se v Národním divadle i se vším publikem opravdu nekontrolovaně řehtal, což se mu stává opravdu málokdy. Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem

Milina Duchoňová

Autorka publikací o vyšívání.

Markéta Dočekalová

Markéta Dočekalová je česká televizní scenáristka. Působila také jako zástupce šéfredaktora v redakci magazínu Top Class. Působí jako ředitelka divize televizní tvorby v producentské společnosti Media Pro Pictures, kde zodpovídá za realizaci celé řady televizních projektů v oblasti televizní dramatické tvorby a vývoje nových formátů. Vystudovala Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě v Praze. Promovala v oboru rozhlasové publicistiky. Samostatně publikovala v mnoha českých časopisech již od roku 1983. Od roku 1984 působila také jako spolupracovnice Českého veřejnoprávního rozhlasu, připravila a odvysílala mnoho zábavných i publicistických pořadů. Je členkou Syndikátu novinářů České republiky a členkou Americké asociace scenáristů. V roce 1990 odjela na diplomovou stáž do Nizozemí a po obhájení diplomové práce se do Nizozemí vrátila a využila nabídky studijního pobytu v nizozemských televizních stanicích. Jako stážistka zde působila až do roku 1994. Po návratu do České republiky stála při vzniku několika českých časopisů a vydala průvodce po Nizozemí. V roce 1996 uspěla v konkurzu na scenáristy do televize Prima a podílela se na vzniku živě vysílané talk-show. Od září 1997 působila také jako scenáristka v televizi Nova. Prozatím napsala a úspěšně realizovala scénáře k téměř patnácti stům televizních zábavných pořadů. Na obrazovku uvedla také několik nových pořadů jako autorka námětu. Mezi pořady, na kterých se autorsky podílela nebo stále ještě podílí, patří například: pořad Párty , Rande , Když se řekne profese , Dobré bydlo , Vabank , Minishow , Caruso Show . Pohádková půda , Svatba roku , Slavní slavným . Je také autorkou mnoha námětů nejrůznějších zábavných pořadů a veřejných pódiových akcí, her a soutěží. Od roku 2001 se také věnuje přednáškové a školicí činnosti a to jak doma, tak v zahraničí. Její seminář...

Mária Ďuranová

Mária Ďuranová sa narodila v Žiline, ale od narodenia býva v Kysuckom Novom Meste, kde pracuje v kultúrnom stredisku. Okrem organizovania kultúrnych podujatí sa vo voľnom čase venuje písaniu.

Ladislav Daniel

Ladislav Daniel je současný český historik umění, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog. Ladislav Daniel je synem hudebního pedagoga prof. PhDr. Ladislava Daniela, CSc. . V letech 1968-1973 vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a obhájil rigorózní práci: Cranachova kopie Boschova Posledního soudu . Od roku 1981 byl odborným a vědeckým pracovníkem Národní galerie v Praze, 1983-1984 vedoucím lektorského oddělení, 1985-2001 kurátorem italského, francouzského a španělského malířství 16.-18. století Sbírky starého umění NG, 1999-2001 kurátorem sbírky grafiky a kresby NG. V letech 1993-1994 zastával funkci ředitele Národní galerie v Praze. V letech 1987-1990 byl odborným asistentem dějin umění DAMU v Praze. Byl spoluzakladatelem a vedoucím kurátorem Arcidiecézního muzea v Olomouci . Od roku 1998 působí na Katedře dějin umění FF UP Olomouc jako odborný asistent, od r. 2000 jako docent. V letech 2001–2013 vedl Katedru dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, od r. 2011 je prorektorem UP pro zahraniční vztahy. Od roku 2002 členem vědecké rady FF UP a předseda oborové rady pro doktorské studium. R. 2003 byl jmenován profesorem. Od r. 2007 je členem oborové komise Historie v Grantové agentuře Akademie věd ČR, od r. 2012 je členem Vědecké rady Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se starým evropským, zejména italským uměním 16.-18. století a jeho vztahy s českým malířstvím, dějinami sběratelství umění v Čechách a na Moravě. Věnuje se teoretickým otázkám interpretace malířství a vztahu mezi starým a současným uměním. Je autorem četných výstav a katalogů.

Krolupperová Daniela

Karel Dobeš

Karel Dobeš je vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA a od 30. října 2019 předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků . Je ženatý a má dvě děti, Coru a Carolinu . V roce 1961 vystudoval obor mechanik frekvenčních zařízení na Učňovském středisku TESLA Rožnov/Brno, v roce 1964 vystudoval obor měřící a řídící technika na Střední průmyslové škole elektrotechnické ve Frenštátu pod Radhoštěm. Mezi lety 1967 a 1969 studoval obor sdělovací technika na ČVUT Praha a mezi lety 1970 a 1975 vystudoval obor počítačové technologie a informatika na Technické universitě Mnichov. V letech 1975 nastoupil na studium a praktika v USA, Japonsku a Velké Británii. V roce 2002 absolvoval DGQ-Kurs „Quallity Management Systems and internal Audit“, DGQ v Kolíně nad Rýnem. Mezi lety 1975 a 2003 pracoval ve vlastní kanceláři a působil v Německu, spolupracoval na mnohých projektech například s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku DLR a Německým střediskem pro pozorování Země DFD v Oberpfaffenhofenu u Mnichova, společností Siemens v Mnichově, Steuma Refractometer Systems, Hohenbercha u Mnichova, s automobilkou BMW v Mnichově. V oblasti kosmických aktivit a informačních systémů v rámci jeho zaměstnání proběhly systémové analýzy a návrhy, implementace SW a HW, poradenství a management kvality. Mezi lety 2000 a 2006 pracoval pro společnost Büro Qualitas v Německu, působil jako jednatel a majitel. V roce 1991 byl jednatelem společnosti Dofra a mezi lety 1992 a 1994 byl poradcem generálního ředitele TATRA Kopřivnice. Mezi lety 1992 a 2001 by poradcem presidenta a representant pro EU v rámci Svazu průmyslu a dopravy ČR a v roce 2006 se usnesením vlády stal vládním zmocněncem pro kandidaturu ČR na sídlo Evropské Agentury pro navigační systémy GSA . V roce 2008 spoluorganizoval vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA a čl...

Josef Dvořák

Narozen 23. 3. 1922 v Bratislavě. MUDr., CSc., docent, kosmický fyziolog, specialista na působení vlivů extrémního prostředí na člověka, též beletrista, autor literatury faktu.

Josef Dobrovský

Josef Dobrovský byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky. Svým mnohostranným dílem předznamenal i podnítil české národní obrození, třebaže sám k romantickým obrozencům nejen chronologicky, ale ani svým založením nepatřil. Byl nejvýznamnějším představitelem racionalistického osvícenství v českých zemích a k jeho největším zásluhám patří zavedení a soustavné uplatňování kritické metody ve vědeckém bádání bez ohledu na dopad jeho výsledků. Dobrovský byl jedním ze zakládajících členů Královské české společnosti nauk a společně s hrabětem Kašparem Šternberkem rovněž spoluzaložil Vlastenecké muzeum. Kromě klasických jazyků ovládal i hebrejštinu a některé další orientální jazyky, kterým se chtěl původně odborně věnovat, později postupně ovládl i všechny tehdy známé jazyky slovanské. Po Husovi a Komenském je právem pokládán za třetího Čecha světového významu. T. G. Masaryk jej označil za „prvního světového Čecha nové doby“. Dobrovského latinsky a německy psané dílo zahrnuje 363 již za jeho života publikovaných studií, monografií a kratších statí nebo recenzí a dalších 37 publikací, na kterých se podílel jako redaktor či editor. Jeho rozsáhlou vědeckou činnost lze rozdělit do několika základních oblastí, jimiž jsou historie, historiografie, biblistika, paleoslavistika, slovanská filologie a bohemistika. V českém kontextu jsou z Dobrovského spisů nejzásadnější: Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur a především jeho česká gramatika Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache . Dobrovský se ve své době pokusil rekonstruovat tzv. bratrský pravopis čili podobu češtiny v období jejího největšího rozkvětu v 16. a 17. století, neboť za nejklasičtější český text považoval kralický překlad Bible. Jazyk, jenž popsal ve své gramatice, je dodnes základem spisovné češtiny. Spisy, kterými ...