Všichni Autoři a témata

Michael Morris (1)

Lord Killanin, MBE známý také jako Michael Morris, třetí baron Killanin byl irský novinář a sportovní funkcionář, šestý předseda MOV. Lord Michael Killanin se narodil v Londýně ve starostavovské rodině. Vzdělání získal v Etonu, na Sorbonne v Paříži a Cambridge. Koncem 30. let 20. století začal pracovat jako novinář, ale kariéru přerušil kvůli druhé světové válce, během které sloužil jako dobrovolník u britské armády. V roce 1950 se stal předsedou Irského olympijského výboru a od roku 1952 byl zástupce Irska v MOV. Prvním místopředsedou výboru se stal v roce 1968 a po mnichovských olympijských hrách v roce 1972 se stal předsedou MOV. Jeho předchůdcem byl Avery Brundage. Během jeho funkčního období procházelo olympijské hnutí těžkým obdobím, muselo se vypořádat s finančními ztrátami z Letních olympijských her 1976 a bojkotem moskevské olympiády v roce 1980 ze strany většiny západních zemí. V tomto období byla dokonce města Lake Placid a Los Angeles „vybraná“ pro další Olympiády, místo toho, aby proběhl výběr z více kandidátů, jako to je obvykle běžné. Lord Killanin rezignoval na funkci předsedy MOV na 83. zasedání MOV během moskevské olympiády v roce 1980 a nahradil ho Juan Antonio Samaranch. Zemřel v Dublinu ve věku 84 let v roce 1999.

Karel Matoušek (1)

Karel Matoušek je bývalý československý reprezentant v řecko-římském zápasu. V roce 1960 na olympijských hrách v Římě vybojoval v kategorii do 67 kg čtvrté místo. V roce 1958 obsadil šesté místo na mistrovství světa. Čtyřikrát se stal mistrem Československa.

Cecilia Ahern (1)

Karol Nowak (1)

Slovenský fotograf polského původu.

Silvia Jonas (1)

Autorka prací o přírodních a kulturních památkách UNESCO.

Adam Dylewski (1)

Polský novinář a autor cestovních průvodců.

Borja Folch (1)

Maria Reyes Agudo (1)

Spoluautor cestovní příručky.

Dianne Matthes (1)

Ilustrátorka dětských knih.

Věra Volná (1)

Autorka publikací z oblasti lidského zdraví, zaměřená na relaxační techniky a metody.

Ivan Terent'jevič Goljakov (1)

Ruský právník a soudce.

Jakur Česlav (1)

Jaroslav Helfert (1)

PhDr. Jaroslav svobodný pán Helfert byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně, zakladatelem muzeologie na brněnské filozofické fakultě a konzervátorem památek pro okres Rychnov nad Kněžnou. Jaroslav Helfert představoval čtvrtou generaci veřejně činných příslušníků rodiny Helfertovy. Vyrůstal v rodině vysoce kulturní. Jeho praděd, Josef Helfert , profesor církevního práva na pražské univerzitě, byl zakladatelem terminologie dnešní památkové péče. Jeho děd JUDr. Josef Alexandr Helfert, stál 50 let v čele rakouské a tehdy i české památkové péče jako dlouholetý předseda Ústřední komise pro udržování historických a stavebních památek. Studoval na gymnáziu v Táboře a na gymnáziu v Praze na Smíchově, kde 10. července 1902 maturoval. Stejného roku nastoupil na právnickou fakultu české univerzity Karlo - Ferdinandovy v Praze. V roce 1903 přestoupil na fakultu filozofickou a začal studovat vědy historické. Roku 1904 odešel na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde setrval do roku 1906. Byl mimořádným členem Ústavu pro rakouský dějezpyt. Po absolvování studií na české univerzitě v Praze roku 1907 zde udělal doktorské zkoušky. Jeho práce pojednávala o pražském biskupovi Danielovi I. Po vykonání zkoušek z českých a rakouských dějin a z filozofie, byl 20. června promován na doktora filozofie. Vliv rodiny a také působení přednášek profesora historie Jaroslava Golla a zvláště pak českého profesora Maxe Dvořáka, jehož přednášky navštěvoval v době svého studia ve Vídni, určily jeho životní dráhu jednoznačně ve směru zájmu o kulturní bohatství naší země. Tento zájem upevnil i studijní pobyt v Itálii věnovaný podrobnému studiu římských památek a sbírek. Jeho cílem bylo rovněž pozvednout úroveň vzdělanosti lidu, a to za poměrů velmi neutěšených. Zejména na Moravě byl kulturní život jednostranně závislý na působení blízké Vídně. Helfertovo pracovní pole bylo velmi široké, nejvýrazněji se však projevilo jeho úsilí ...

Susan Quilliam (1)

Americká psycholožka.

Geoffrey Brooks (1)

Anglický spisovatel a překladatel z němčiny a španělštiny

Vladimír Keller (1)

Narozen 23.6.1927 v Uhřiněvvsi.Doc., Ing., CSc., docent pro obor teorie obvodů, spisy z oboru impulsové techniky.

Neil T Anderson (1)

Americký teolog, autor knih na téma duchovní svobody. Vyučuje pastorační poradenství na seminářích, ve sborech a na konferencích církevních pracovníků. Přednáší praktickou teologii na Talbot School of Theology.

Boleslav Lutonský (1)

Narozen 10. 5. 1923 ve Vizovicích. Jako mladý dělal brigádu v Baťových závodech ve Zlíně, kde pracoval jeho otec ve skladu obuvi. MUDr., v 90. letech předseda České genealogické a heraldické společnosti v Praze, předseda redakční rady, která připravila genealogické slovníky , učebnici čtení starých textů, Základy genealogie a především Latinsko-německo-český slovník nemocí, úrazů a příčin smrti. Pan Lutonský je také autorem titulu Lexikon genealoga, který vydal vlastním nákladem v roce 2003. Zemřel v nedožitých 90 letech dne 2. 2. 2013 v Praze 4-Krči.

Kate Le Vann (1)

Narodila se v Doncasteru a bydlí v Londýně. Píše články do novin a časopisů, včetně CosmoGIRL!, Vogue, Company a The BIg Issue. Je také autorkou dvo románů pro dospělé , Trailers a Bad Timing, vydaných nakladatelstvím Viking Press. S láskou Tessa je její první knížka pro teenagery. Nedávno se také dala do sochaření, a i když s jí všichni smějí, její socha obrovské nohy je bážně podařená.

Zdeněk Vitamvás (1)

Publikace z oboru elektroniky.

David Menasche (1)

David Menasche vyrůstal jako pankáč s vášní pro skejtování a láskou k literatuře, který neměl v životě žádný cíl. Dává si záležet na tom, aby nikdy neřekl, že do učení spadl, ale že se k němu „pozvedl“. Patnáct let učil angličtinu na magnetové střední škole Coral Reef Senior High School v Miami. V roce 2012 mu byl jeho regionem udělen titul Učitel roku. Dne 20. listopadu 2014 někdo z příbuzných oznámil na Menaschově facebookovém profilu Davidovu smrt.

Roman Jirsa (1)

Autor sbírky pověstí.

Anne Sebba (1)

Britská novinářka a spisovatelka. Píše životopisy.

Paul Schmidt (1)

Paul-Otto Schmidt  byl německý překladatel německého ministerstva zahraničí v letech 1923 až 1945. Během své kariéry působil jako překladatel pro jednání Nevilla Chamberlaina s Adolfem Hitlerem o Mnichovské dohodě. V letech 1917 a 1918 se účastnil první světové války, kde byl zraněn na západní frontě. Později studoval moderní jazyky v Berlíně a současně pracoval pro americkou novinovou agenturu. V roce 1921 absolvoval kurzy na ministerstvu zahraničí pro školení konferenčních tlumočníků, kde vynikal díky své dobré paměti. V červenci 1923 přijal svůj první úkol pro překladatelské a tlumočnické služby zahraničního úřadu u Stálého soudu pro mezinárodní spravedlnost v Haagu. Oženil se v roce 1925 a následující rok se mu narodil syna. Po dalším studiu jazyků v Berlíně pracoval krátce v říšské cizojazyčné kanceláři. Od roku 1924 pracoval jako tlumočník na ministerstvu zahraničí. Tlumočil při jednání o Locarnských dohodách a účastnil se mnoha dalších významných mezinárodních konferencí. Působil jako tlumočník u Společnosti národů a na londýnské hospodářské konferenci v roce 1933. Za říšského kancléře Gustava Stresemanna se stal hlavním tlumočníkem, což je pozice, kterou si udržel i po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 a zůstal hlavním tlumočníkem až do roku 1945. Na mnichovské konferenci překládal rozhovory Adolfa Hitlera s Nevillem Chamberlainem a také Édouardem Daladierem. Benito Mussolini hovořil plynně francouzsky, ale ne příliš dobrou němčinou. Přestože Mussolini nebyl v němčině tak dobrý, jak předstíral, vždy kvůli své chlubivé hrdosti odmítl na svých schůzkách s Hitlerem použít překladatele. Během válečných let působil jako Hitlerův tlumočník během setkání s maršálem Philippe Pétainem a generálem Franciscem Francem. Dne 12. června 1941 byl překladatelem na summitu Hitlera s rumunským generálem Ionem Antonescem. Antonescu hovořil plynně francouzsky, ale Hitler n...

Robert Láníček (1)

Narozen 8.3.1964. Ing., autor publikací z oboru elektrotechnika, pedagog.

Harpal Brar (1)

Autor pochází z Muktsaru oblasti Pandžáb v Indii. Od roku 1962 žije a pracuje ve Velké Británii jako redaktor krajanských časopisů, a od roku 1996 přednáší politickou publicistiku a sociální obory na londýnské Westminsterské universitě.

Miroslav Hrdina (1)

Autor knihy, doc. Miroslav Hrdina, akademický malíř, vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy malbu a kompozici. Významně se podílel na tvorbě výukových programů a zpracoval skripta pro předmět malba.

Vasko Popa (1)

Vasko Popa, původním jménem Vasile Popa byl srbský básník. Pocházel z rodiny Vojvodinských Rumunů. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v koncentračním táboře v Bečkerku, po válce vystudoval romanistiku na Bělehradské univerzitě a pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel z francouzštiny. V roce 1953 vydal svoji první básnickou sbírku Kora . Ve své tvorbě propojuje tradici s vlivy modernismu , věnoval se také vlastenecké angažované poezii. K příznivcům Popovy poezie patřil Ted Hughes, který napsal předmluvu k anglickému vydání jeho veršů. Byl členem Srbské akademie věd a umění, z jeho iniciativy byla založena Književna opština Vršac. Obdržel Zmajovu cenu, Brankovu cenu a Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu . Posmrtně byl zařazen do publikace Sto nejvýznamnějších Srbů.

Ctirad Náhlovský (1)

Ctirad Náhlovský, autor publikací z oboru strojírenství a mazání obráběcích stroj.

Josef Ferdinand Hetteš (1)

Narozen 12.1.1864 v Jičiněvsi u Kopidlna, zemřel 31.12.1927 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor.

Jiří Ajšman (1)

Český historik. Publikace z oboru.

Miloš Gabler (1)

Ing. Miloš Gabler, CSc. , elektrotechnik, literatura z oboru silnoproudé elektrotechniky.

Evžen Tománek (1)

Ing., odborník v oblasti elektrotechniky.

Jaroslav Rajzík (1)

Jaroslav Rajzík je český fotograf, výtvarník a vysokoškolský pedagog. V letech 1987 - 1990 vedl katedru fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze|].

Zdeněk Cvekl (1)

Narozen 23.1.1926 v Praze, zemřel 28.1.1988 tamtéž. Strojírenský odborník, pedagog na strojní fakultě Českého vysokého učení technického, práce z oboru.

Karel Tihelka (1)

Karel Tihelka byl moravský archeolog, který se specializoval na období starší doby bronzové. Studoval kněžský seminář, který nedokončil, a v letech 1916–1918 sloužil na italské frontě první světové války. Po jejím skončení působil od roku 1919 jako učitel, nejprve v okolí Bučovic a posléze od roku 1936 v Brně. Souběžně s učitelskou praxí studoval na filosofické fakultě Masarykovy university archeologii a historii , ale promoval až v roce 1947. Působil v Moravském zemském muzeu, od roku 1948 jako vedoucí pravěkého oddělení, v letech 1952–1956 jako ředitel. V roce 1957 přešel do brněnské pobočky Archeologického ústavu ČSAV, kde byl na pozici zástupce ředitele až do roku 1966. V roce 1959 získal titul kandidáta věd . Specializací Karla Tihelky se postupně stalo období starší doby bronzové, kultury únětická a věteřovská. V této souvislosti prováděl výzkumy na archeologických lokalitách, z nichž nejvýznamnější byl výzkum na Cezavách u Blučiny v letech 1948–1960. Spolupracoval s katedrou prehistorie na FF MU , kde řadu let přednášel. Zastával významné funkce v Moravském zemském muzeu, v brněnském archeologickém ústavu a přednášel na katedře prehistorie filosofické fakulty Masarykovy university.

Carl Johan Calleman (1)

Carl Johan Calleman získal titul Ph.D v oboru fyzikální biologie na Stockholmské univerzitě a v letech 1986 až 1993 působil na washingtonské univezitě v Seattlu jako vedoucí výzkumu v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví člověka. Pracuje pro Světovou zdravotnickou organizaci jako odborník na rakovinu a vede přednášky a školení ve vědeckých ústavech po celém světě, od Massachusettského technologického institutu až po Čínskou akademii preventivní medicíny v Pekingu. Je uznávanou kapacitou v oblasti toxikologie a chemie a jeho vědecké články jsou citovány ve vědecké literatuře. Kromě své vědecké práce se věnuje od roku 1979 zkoumání mayského kalendáře a je v této oblasti mezinárodně uznávanou autoritou. Je autorem knih Solving the Greatest Mystery of Our Time: The Mayan Calendar a The Mayan Calendar and the Transformation of Conssicousness, z nichž druhá vyšla v českém jazyce jako Mayský kalendář: průvodce budoucností lidstva Carl Calleman přednáší o této tématice po celém světě a často vystupuje v médiích prostřednictvím internetu.

Madhu Bazaz Wangu (1)

Profesorka umění a náboženství, spisovatelka. Autorka knih o hinduistickém a buddhistickém umění a náboženství.

Pavlína Hamanová (1)

Narozena 10.3.1894 v Týništi n. Orlicí, zemřela 18.6.1978 v Praze. PhDr., knihovnice, zaměřená na historické ilustrace a knižní vazby.

G. A England (1)

Volker Elis Pilgrim (1)

Pilgrim wuchs in der Mark Brandenburg auf und floh 1960 in die Bundesrepublik. Er studierte Psychologie, Rechtswissenschaft, Soziologie, Musik und Film in Göttingen, Frankfurt/Main, Wiesbaden und München und promovierte. Bekannt wurde er besonders als Pionier der Männerbewegung und Vegetarier und setzte sich in seinen viel gelesenen Büchern Elternaustreibung, Vatersöhne, Muttersöhne und Adieu Marx mit der Eltern-Kind-Beziehung auseinander. Zentrales Thema seiner Bücher ist die befreiende Aufdeckung scheinbar unerklärlicher Entwicklungshemmnisse aufgrund verborgener Abhängigkeiten von elterlichen Projektionen. Pilgrim lebte von 1982 bis 2008 abwechselnd in Australien und Neuseeland. 1989 wurde er australischer Staatsbürger und änderte seinen Namen in Max Melbo. 2008 nach Deutschland zurückgekehrt, veröffentlichte er als Max Melbo im Jahr 2009 Die Königsfälschung. Louis XIV. - Operation Kronprinz, in dem die These vertreten wird, Ludwig XIV. sei kein leibliches Kind seiner Eltern Ludwig XIII. und Anna von Österreich.

Vilo Jurkovič (1)

Narozen 12. 3. 1915 ve Staré Bystrici , zemřel 31. 1. 1998 v Bad Pyrmontu . Prof. MUDr., DrSc., profesor katedry vnitřního lékařství na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Práce v oboru.

Václav Krejsa (1)

Narozen 1899, zemřel 25.12.1955 v Praze. MUDr., internista, publikace z oboru.

Radovan Hendrych (1)

Botanik, prof. systematické botaniky na přírodovědecké fakultě UK v Praze. Čestná vyznamenání, 1985 jmenován Zasloužilým učitelem. Studoval na učitelském ústavu v Chrudimi, současně maturoval na r. g. v Pardubicích. Pak PF UK v Praze. Z díla Systém a evoluce vyšších rostlin 1981.

Vladimír Jirousek (1)

Narozen 10. 4. 1951. JUDr, advokát, specializuje se na obchodně-závazkové vztahy, právo obchodních společností, akvizice, komplexní servis při řešení investičních projektů, problematiku nemovitostí a pohledávek, správní řízení a autorské právo. Též spoluautor knihy logopedický říkanek.

René Jules Dubos (1)

René Jules Dubos byl americký mikrobiolog , experimentální patolog , environmentalista , humanista a vítěz Pulitzerovy ceny za obecnou fikci pro svou knihu So Human An Animal . On je připočítán za mít slavný environmentální maximum: “ myslet globálně, jednat lokálně ” Až na období od 1942 k 1944 když on byl George Fabyan profesor komparativní patologie a profesor tropického lékařství u Harvard lékařské školy a Harvard školy Veřejné zdraví, jeho vědecká kariéra byla strávena úplně v Rockefellerově institutu pro lékařský výzkum, později přejmenována na Rockefellerovu univerzitu . KARIERA Dubos začal svou kariéru v mikrobiologii v roce 1927, když nastoupil do laboratoře Oswalda Averyho v Rockefellerově ústavu pro lékařský výzkum. Avery hledal mikrob, který by mohl rozbít polysacharidovou kapsli smrtícího kmene bakteriální pneumonie stejným způsobem, jakým půdní bakterie tráví rozpadající se organickou hmotu v lesích. Dubos identifikoval bakterii, která vylučovala enzym, který štěpil polysacharid. V roce 1939 Dubos s pomocí biochemika Rockefellerova institutu Rollina Hotchkissaizoloval antibakteriální látky tyrothricin a gramicidin z bakterie Bacillus brevis, která zabila nebo inhibovalaGram-pozitivní bakterie a testované jejich bakteriální, chemické a klinické vlastnosti. Tato antibiotika zůstávají i dnes v omezeném použití. V roce 1942, předtím, než byla antibiotika obecně používána, Dubos varoval, že lze očekávat bakteriální rezistenci. Dubos věnoval většinu svého profesního života empirickému studiu mikrobiálních chorob a analýze environmentálních a sociálních faktorů, které ovlivňují blaho člověka. Jeho průkopnický výzkum izolace antibakteriálních látek z určitých půdních mikroorganismů vedl k objevu hlavních antibiotik. Prováděl průkopnický výzkum a rozsáhle psal o řadě subjektů, včetně tuberkulózy , pneumonie a mechanismů získané imunity , přirozené vnímavosti a odolnosti vůči infekci. V roce 1948 se Dubos děli...

Charlie Sinclair (1)

Antonín Smažík (1)

Narozen 13.12.1907 v Praze. Dramatik.

Bert Carrow (1)

Autor dobrodružných a detektivních románů, skečů, frašek, knih pro mládež a okultistické literatury. Napsal několik význačných děl meziválečné české fantastiky. Pro nakladatelství Zápotočný a spol. vytvořil sešitkovou řadu detektivních thrillerů s hrdinou kapitánem Blackwellem. Za okupace dal v několika románech průchod svým antisemitským názorům.

Gustav Cassel (1)

Švéd. burž. ekonom., národohospodář, prof. univ. ve Stockholmu.

Fabrizio Finetti (1)

Autor, fotograf a editor turistických průvodců a obrazových publikací o Barceloně.

Zdeněk Kostka (2)

Narozen 29. 7. 1925 v Černovicích. Doc., PhDr., CSc., historik umění, estetik, pedagog, redaktor časopisu Výtvarná kultura.

Jana Šubrtová (1)

Pochází z Děčína. Po vystudování VŠCHT Praha pracovala několik let jako středoškolská profesorka na obchodní akademii v Děčíně . Pak ovšem přišla kupónová privatizace, díky které se začala zajímat o akcie a další nové vznikající investiční příležitosti, a to natolik, že v roce 1996 složila makléřskou zkoušku a získala makléřskou licenci MF. Díky tomu získala místo v Komerční bance v Děčíně, kde působila zpočátku v oddělení kapitálových trhů. Později se začala zabývat úvěrovými obchody - zabývala se spotřebitelskými úvěry, hypotenčními úvěry a následně i podnikatelskými úvěry, pracovala také jako externí lektor centrály KB pro oblast spotřebitelských a hypotenčních úvěrů. Po dlouholetém působení v Komerční bance se rozhodla na vlastní kůži vyzkoušet "druhou stranu přepážky" - ve Spolchemii se věnovala problematice nákupu a prodeji cizích měn a souvisejících zajišťovacích operací, v Nemaku měla na starosti řízení cash flow a daňovou agendu. Po krátkém pokusu o návrat do bankovního sketoru v eBance, a. s., se rozhodla věnovat se naplno dotacím z Evropské unie a v současné době pracuje na krajském úřadě Ústeckého kraje na Sekretariátu Regionální rady. K jejím velkým koníčkům patří literatura , hudba a pokusy o vlastní literární činnost, hodně se věnuje také své práci. Má jendoho manžela, dvě děti a doufá, že si na stará kolena pořídí ještě kočku.

Vladimír Tregl (1)

Pracovník v oblasti památkové péče, autor publikace o zámku Hrubý Rohozec.

Georges Maurevert (1)

Antonín Jeřábek (1)

Antonín Jeřábek je český rozhodčí ledního hokeje. Působil v extralize, nejvyšší soutěži v Česku. V roce 2014 však přešel z české soutěže do Kontinentální hokejové ligy a stal se prvním českým rozhodčím, který v ní působil. Jeho premiérovým utkáním v této soutěži se stal zápas Chabarovsk–Vladivostok . V roce 2018 se do extraligy vrátil. Na mezinárodním poli Jeřábek soudcoval utkání na olympijských hrách 2014 v ruské Soči a olympijských hrách 2018 v korejském Pchjongčchangu. Zúčastnil se mistrovství světa v letech 2011–2014, 2016–2018. Jako jediný rozhodoval třikrát finále mistrovství světa . Po sezóně 2012/2013 byl vyhlášen nejlepším rozhodčím působícím v Extralize ledního hokeje.

Elbert Hubbard (1)

Elbert Green Hubbard byl americký spisovatel a filozof. Je znám mj. jako autor bestselleru A Message to Garcia , kterého se prodalo přes 40 milionů výtisků. V roce 1895 založil skupinu The Roycrofters, což byla komunita umělců a řemeslníků ve vesnici East Aurora ve státě New York. Sem se přestěhoval se svou ženou Berthou Crawford, kterou si vzal v roce 1881. Měli spolu čtyři děti. V roce 1894 se mu narodila dcera ze vztahu s Alice Moore . Roku 1903 se se svou první ženou rozvedl, o rok později si vzal Alice. Spolu s ní se v roce 1915 vydal do Evropy, aby mohl hovořit s německým císařem Vilémem II. Oba zemřeli na palubě luxusního zaoceánského parníku RMS Lusitania, který 7. května 1915 torpédovala německá ponorka U-20. Jejich těla nebyla nikdy vyzvednuta nebo identifikována. Elbertu Hubbardovi bylo 58 let. Kniha Poselství Garciovi byla dvakrát zfilmována; v roce 1916 šlo o němý film, v roce 1936 vzniklo nové zpracování s Wallacem Beerym a Barbarou Stanwyck v hlavních rolích.

Ronald F Hock (1)

Profesor náboženství, vyučuje o původu křesťanství, o světě Nového zákona a o starověkém řeckém náboženství.

Jan Duchoslav Panýrek (1)

Jan Duchoslav Panýrek byl český středoškolský profesor a popularizátor přírodních věd. Vyučoval na reálce v Rokycanech a na učitelském ústavu v Hradci Králové . Prosazoval induktivní metodu vyučování, vedl budoucí učitele k názornému výkladu. Proslavil se jako autor učebnic fyziky a chemie, návodů k provádění kouzelnických triků, ale i satirických básní a epigramů. Používal také pseudonym Hanuš Zlivecký. Narodil se 19. června 1839 na statku Lhotka u Březnice jako syn ovčáka Jana Panýrka původem z nedaleké Zlivi u Volenic. Navštěvoval obecnou školu v Bubovicích, hlavní školu v Březnici, reálku a stavovský polytechnický ústav v Praze. Roku 1862 byl přijat jako zatímní učitel na nižší reálce v Rokycanech, o dva roky později získal na této škole stálé místo jako učitel nauk přírodních. V roce 1870 byl přeložen na učitelský ústav do Hradce Králové. Byl středoškolským profesorem přírodních věd . Měl didaktický talent. Vychoval tisíce učitelů. Vedl své studenty k názornému vyučování pomocí pokusů a učil je sestrojovat vlastní pomůcky, přičemž nejvíce oceňoval ty jednoduché a praktické. Byl průkopníkem induktivního vyučování . Popularizoval fyziku a chemii mezi mládeží publikováním návodů k zábavným pokusům . Roku 1869 získal jednu z bronzových cen za učební pomůcky na hospodářsko-průmyslové výstavě v Plzni. Pomůckami pro výuku fyziky se účastnil i světové výstavy ve Vídni r. 1873. O rok později byl přijat za člena c. k. zkušební komise pro školy obecné a měšťanské. V srpnu 1894 mu císař František Josef I. udělil zlatý záslužný kříž s korunou. Roku 1899 odešel do výslužby. Zemřel 18. srpna 1903 v Hradci Králové na ...

Bohuslav Glos (1)

Narozen 1905 ve Vsetíně, zemřel 27. 2. 1979 v Praze. Ing., dr., profesor Vysoké školy ekonomické, ekonomická literatura.