Všichni Autoři a témata

Josef Václav Jiroušek (1)

Narozen 5.7.1935 v Jílovicích u Rychnova nad Kněžnou. Publikuje povídky o myslivosti.

Hana Kriaková (1)

Vzdělání Vysokoškolské 1974 – 1980 Pedagogická a Filozofická fakulta MU v Brně, 1982- PhDr. – Moderní filologie Střední 1969 – 1973 - Gymnázium, Křenová 36, v Brně Základní 1960 – 1969 - Základní devítiletá škola v Jihlavě a v Brně Další jazykové kurzy 1973-1974 - Státní jazyková škola v Brně – roční intenzivní kurz anglického a ruského jazyka– ukončeno státními zkouškami v roce 1974 1985 - Jazykový kurz pro učitele angličtiny - Swansea, Wales, Velká Británie Studijní pobyty 1979 a 1983 - Univerzita v Leedsu, Velká Británie - dvakrát tři měsíce Pracovní zkušenosti V letech 1981-1991 Filozofická fakulta MU katedra anglistiky a amerikanistiky a jazykové katedry na Pedagogické a Právnické fakultě MU Působení v zahraničí 1988-1990 Univerzita v Lublani, Slovinsko - lektorský pobyt, výuka českého jazyka na katedře slovanských jazyků a literatur Práce jako OSVČ - od roku 1991 dosud Výuka Státnicové kurzy angličtiny na JŠ Lingua Centrum H.E. Podnikové kurzy angličtiny a češtiny pro cizince Atlantiky FT, Lexmark, Technologický park Brno, Andrew Telecommunications, Manuli Hydraulics Europe, Sika CZ) Výuka angličtiny - externí spolupráce s VUT - Fakulta stavební Výuka češtiny na Letní škole slovanských studií MU v Brně Tlumočení a překlady dokumentů z angličtiny do češtiny na obchodním oddělení Ambasády USA pro zástupce amerických firem vystavující na BVV

Jiří Znojemský (1)

Václav Šimr (1)

Autor knihy o stavbě slunečních hodin.

Karel Skalický (1)

Karel Skalický je český římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog a aktivní účastník exilového boje proti komunistické totalitě. Emigroval do Říma a přednášel teologii na Lateránské univerzitě, od roku 1967 redigoval exilový časopis Studie. Od roku 1994 přednáší znovu na české akademické půdě, je profesorem a vedoucím katedry systematické teologie na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, jako děkan stál v jejím čele v letech 1996–1999. Roku 2006 mu byl prezidentem republiky propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv. V roce 2013 mu pak Jihočeská univerzita udělila titul emeritního profesora. V roce 2015 mu byla udělena Cena Václava Bendy.

Sally Harper (1)

Sally Harper je spisovatelka a editorka se zájmem o výtvarné umění. Sestavila a editovala mnoho knížek z oblasti uměleckých příruček a knih o umění. V současné době spolupracuje s Britským Národním muzeem v Londýně.

Ján Gecsei (1)

Počítačový odborník, publikace z oboru.

Jaromír Páv (1)

Absolvent Pedagogického institutu v Ostravě, obor jazyk český – dějepis - hudební výchova , v letech 1963-1969 učitelská praxe na základních a středních školách. Vědecká aspirantura ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě v letech 1969-1979, v roce 1971 získal PhDr., v roce 1976 kandidátem věd na základě obhajoby vědecké práce „Národnostní problematika v Ostravské průmyslové oblasti na počátku 20. století “. Od roku 1979 působil jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty v Ostravě s odborným zaměřením na československé dějiny 19. a 20. století, v tomto oboru se také v roce 1988 habilitoval. Do roku 1997 přednášel na katedře historie Filosofické fakulty Ostravské univerzity , externě přednášel rovněž na katedře historie FF UP v Olomouci a katedře evropských studií a politologie tamtéž. Od roku 1998 do současnosti působí jako vedoucí katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity . Podílel se na řešení řady výzkumných úkolů a grantů GA ČR, MV ČR, MZV ČR. Vedle řady vystoupení na domácích i zahraničních konferencích se autorsky podílel na řadě studií i monografií a publikoval desítky studií a článků ve sbornících a v časopisech, je rovněž autorem několika skript a studijních textů odborně zaměřených na problematiku meziválečných československých dějin v kontextu s dějinami evropskými a světovými.

Jan Potocki (1)

Jan Nepomucen Potocki byl polský prozaik, historik, archeolog, lingvista, cestovatel a dobrodruh aristokratického původu. Bývá označován jako „poslední Polák“. Jan Potocki se narodil v roce 1761 na Ukrajině, v bohaté aristokratické rodině. Studoval ve Švýcarsku a pak na lodích suverénního maltézského řádu pronásledoval středomořské korzáry. Neklidně putoval mezi carským dvorem v Petrohradu a francouzskými encyklopedisty v Paříži. Byl jmenován vedoucím badatelské skupiny, která měla provázet ruské poselstvo do Číny. Provázel jej slavný orientalista Heinrich Julius Klaproth, který později po Potockém nazval vzdálené korejské souostroví. Poselstvo dorazilo až na čínské hranice, ale tam došlo k roztržce, protože hrdí Rusové se odmítli podrobit ponižujícímu ceremoniálu a do země vůbec nebyli vpuštěni.Hrabě Potocki, nazývaný „poslední Polák“, byl jedním z prvních lidí, kteří po boku aeronauta Jeana Pierra-Francoise Blancharda vzlétli v balónu do nebes. Považoval se hlavně za učence. Sestavil archeologický atlas Ruska a pracoval v oboru slovanských starožitností. Četnými nitkami je spojen s Pavlem Šafaříkem a Janem Kolárem. Vědci si jej na rozdíl od cara Alexandra příliš necenili, a tak dal zklamaný hrabě celý náklad jedné své knihy naházet do rybníka. Ve svých dedukcích byl stejně odvážný jako při bojích s korzáry a takoví lidé nemají v Akademii naštěstí pro obě strany co dělat. Někdy kole roku 1803 začal Potocki předčítat své nemocné manželce Příběhy tisíce a jedné noci, a to pravděpodobně ve francouzské Gallandově verzi. Když byl hotov, začal psát vlastní pokračování, které vyšlo v Petrohradu v letech 1804–5 bez udání autora v počtu sto kusů. Tak vzniklo první vydání Rukopisu nalezeného v Zaragoze . Následovala různá doplněná obskurní vydání. Jeden příběh přejal Washington Irving, ale připisoval jej jinému autorovi. Pařížský časopis, kde Rukopis vychá...

Kateřina Klaricová (1)

Narozena 1949. Filoložka, publikuje též v oboru fotografie.

J. H Plumb (1)

Britský historik, nositel titulu Sir.

Alan Forman (1)

Evžen Opatrný (1)

Narozen 3. 12. 1935 v Praze, zemřel 2008 v Olomouci.. Doc. RNDr., CSc., zoolog, práce z oboru, též autor prací z geologie, biologie a ekologie.

Ladislav Stojdl (1)

P. Ladislav Stojdl, poslední františkánský superior na Skalce. Narodil se v roce 1888 v Trhových Svinech Ludviku a Karolině, kteří se ještě psali Stoidl. Zemřel v roce 1969, ale místo se nám nepodařilo zjistit. V 18 letech vstoupil do františkánského řádu a než se stal superiorem na Skalce prošel několik klášterů . Na Skalce se mu nelíbila závislost kláštera na dobrodiní tehdejšího majitele zámku Theodoricha Kasta , a snažil se o ekonomickou nezávislost. Choval včely a prodával včelí produkty, zřídil hostinec a občerstvení pro turisty a pod. na vlastní koncesi. Vydal i turistickou brožuru o Skalce, aby podpořil turistický ruch. S baronem Kastem se dostal do sporu o přístupovou cestu na Skalku, který se řešil soudní cestou. Navíc prý vzbuzoval pohoršení svými projížďkami na oslu Mandě do okolí, kde konal přednášky s diapozitivy. Vyčítali mu například, že skaleckou studnu vyčistil tak důkladně, že tam nezbyla ani voda. Nebyl jim po vůli ani jeho chov včel a účast na včelařských „sletech“. Stojdl pak sám o sobě tvrdil, že je včelařský výzkumník a taková činnost není v rozporu s řádovými pravidly. Když pak byl ustanoven představeným v Dačicích, odpor vůči němu ještě vzrostl, protože františkánům bylo proti vůli, že choval krávu a hnojil kdejaký pozemek, aby měl píci a byl víc ve chlévě než v kostele. Lidé prý se mu kvůli tomu smějí s konstatováním, že „...když chtěl dělat pacholka, proč se dal vysvětit na kněze?“ Sečteno a podtrženo: jeho působení bylo ukončeno zbavením funkce, násilným odebráním krávy po matce, která byla prodána a tlakem na odchod z řádu. Nakonec v roce 1929 požádal o...

Karel Hejlíček (1)

Narozen 7. 8. 1931 v Nýřanech, zemřel v říjnu 2021. Veterinář, profesor epizootologie a mikrobiologie, práce z oboru.

Moisej Kallinikovič Juskovec (1)

Běloruský akademik, doktor veterinárních věd, autor publikací z oboru veterinářství.

Gordon Perry (1)

Dlouholetý člen Mezinárodního cechu vazačů uzlů a bývalý redaktor jejich časopisu Knotting Matters. Člen Královského válečného námořnictva, které opustil po čtyřicetileté službě v roce 1994 s hodností Lieutenat Commander .

J Mócsy (1)

Zdeněk Matyáš (1)

Narozen 8. 8. 1945 ve Vsetíně, zemřel asi 8. 4. 2001 ve Valašských Kloboukách. Akademický malíř, zaměřoval se na motivy z Valašska.

Vincenc Jelínek (1)

Narozen 19.11.1896 v Třešti, zemřel 20.8. 1962 v Brně. MVDr., profesor veterinární školy, odborník v oblasti patologické morfologie a fyziologie, práce z oboru.

František Židek (1)

PhDr. František Žídek , doktor hudebních věd, výborný houslista, povoláním středoškolský profesor , se ve své literární tvorbě věnoval houslovému umění.

Bohuslav Maleček (1)

Narozen 14.11.1921 v Praze, zemřel 15.12.1988 v Ústí nad Labem. Výtvarný pedagog a malíř, práce z oboru výtvarné výchovy.

Barbora Dančová (1)

Ilustrátorka.

Paul Tillich (1)

Paul Johannes Tillich byl americký protestantský teolog a filosof náboženství německého původu, jeden z nejvýznamnějších evangelických theologů 20. století. Mezi svými kolegy Tillich vyniká šíří zahrnutí filosofických, religionistických, kulturních, sociologických a psychologických témat do svého teologického díla. Tillich v něm usiloval o to, aby použitím originálních termínů nově interpretoval křesťanskou zvěst s jejími pojmy a symboly, modernímu člověku 20. století většinou již nesrozumitelnými. Tillichovu theologickou pozici je možno označit jako "třetí cestu" mezi liberální theologií 19. století, která usilovala o syntézu mezi křesťanstvím a kulturou, a dialektickou teologií, reprezentovanou Karlem Barthem, která mezi soudobou kulturou a křesťanstvím přísně rozlišovala. Paul Tillich se narodil v rodině luterského faráře Johannese Tillicha. V letech 1898-1904 navštěvoval gymnázium ve městě Königsberg in der Neumark a v Berlíně. Theologii studoval v letech 1904-1909 v Berlíně, Tübingen a Halle. Během studií ho ovlivnili především biblista a systematický theolog Martin Kähler , který ho přivedl k Martinu Lutherovi , a systematický theolog Wilhelm Lütgert , který jej přivedl k filosofii německého idealismu. 1909-1919 v církevní službě; 1911-12 absolvoval učební vikariát v Nauen v Braniborsku, 1912 byl v Berlíně ordinován na duchovního. 1910 doktorem filosofie; 1912 filosofický licenciát na základě prací o F.W.J. Schellingovi; 1916 habilitace v oboru systematické theologie v Halle. Ve válečných letech 1914-1918 polním duchovním na západní frontě. Válečná zkušenost s blízkostí smrti měla pro jeho osobní život a theologické myšlení závažné důsledky. Tillich na bojištích zažil zhroucení měšťanské kultury a životního stylu 19. století s jeho idealistickou filosofií a liberální theologií. Jestliž...

Aleksandr Nikolajevič Fesik (1)

Ruský homeopat, od r. 1991 žije v České republice.

Máté Zalka (1)

Máté Zalka byl maďarský spisovatel a revolucionář. Jeho skutečné jméno bylo Béla Frankl.

Édouard Riou (1)

Édouard Riou byl francouzský malíř a ilustrátor. Riou byl žákem významného předchůdce impresionismu Charlese-Françoise Daubignyho a své první práce představil roku 1859 . Uplatnil se však především jako ilustrátor, a to zejména prvních románů francouzského spisovatele Julese Verna vydávaných nakladatelem Pierrem-Julesem Hetzelem v rámci cyklu Podivuhodné cesty. Jde o tato Vernova díla: Dále se Riou společně s Hubertem Clergetem podílel svými kresbami na výtvarné stránce Ilustrovaného zeměpisu Francie z roku 1866 a společně s Léonem Benettem, Henrim Meyerem a Julesem Fératem ilustroval Vernovu knihu divadelních her Cesty na divadle z roku 1881. Kromě knih Julese Verna ilustroval Riou například vydání románu Waltra Scotta Ivanhoe z roku 1880 nebo románu Alexandra Dumase staršího Hrabě Monte Cristo z roku 1887. Édouard Riou zemřel roku 1900 v Paříži jako nositel Řádu čestné legie.

Vladimír Řeřucha (1)

Narozen 25. 4. 1920 v Havlíčkově Brodě, zemřel 12. 12. 2004 v Pardubicích. Teoretik umění, působil jako ředitel Východočeské galerie v Pardubicích. Autor publikací o výtvarném umění.

Paul Newman (1)

Paul Leonard Newman byl americký herec, režisér, automobilový závodník, filantrop, majitel týmu Newman/Haas Racing a spoluzakladatel společnosti Newman's Own, jejiž kompletní výdělek je věnován na charitu. Byl oceněný mnohými prestižními cenami, například Oscarem, Zlatým glóbem, Emmy, cenou v Cannes a Humanitární cenou Jeana Hersholta. Byl známý pro své pronikavě modré oči, sympatickou povahu a také pro svůj fešný vzhled, díky němuž je považován za jeden ze sexuálních symbolů 60. let 20. století. Newman se nejlépe zapsal do podvědomí diváků hlavními úlohami ve filmech Kočka na rozpálené plechové střeše, Hazardní hráč, Hud, Hombre, Frajer Luke, Život a doba Soudce Roye Beana,Skleněné peklo či Road to Pedition. Dále si jej diváci mohou pamatovat jako společníka Roberta Redforda ve slavných snímcích Butch Cassidy a Sundance Kid či Podraz. Ze svých osmi oscarových nominací proměnil pouze jednu a to v roce 1987, kdy získal cenu Akademie za nejlepší herecký výkon v hlavní roli ve filmu Barva peněz. Newman se narodil na předměstí Clevelandu v lednu roku 1925. Jeho otec Arthur Samuel Neumann byl Žid, syn Simona Newmana a Hannah Cohnové, emigrantů z Maďarska a Polska.. Matka Terézia Fecková byla Slovenka, rodačka z vesnice Ptičie nedaleko Humenného, praktikující křesťanskou víru . On sám jako dospělý netíhnul k žádné víře, avšak označoval se za Žida. Newman s herectvím začínal již na škole. Jeho první dochovaný divadelní výstup se konal v jeho sedmi letech na školním představení Robina Hooda. Ve svých deseti letech již vystupoval v jednom z clevelandských divadel. V roce 1943 odmaturoval ze střední školy v Shaker Heights a krátce studoval na Ohio University v malém univerzitním městečku Athens. Během druhé světové války sloužil v americkém námořnictvu jako střelec a radista v Pacifiku. Původně byl zařazen do programu pro pi...

I. N Uspenskij (1)

Helena Soukupová (1)

Doc. PhDr. Helena Soukupová je uznávanou historičkou umění se zaměřením na středověkou architekturu žebravých řádů. Po vystudování uměleckoprůmyslové školy v Praze, absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor dějiny umění a klasická archeologie. V té době se začala také věnovat výzkumu Anežského kláštera, který v roce 1989 vyvrcholil vydáním monografie Anežský klášter v Praze oceněné mimo jiné titulem Nejkrásnější kniha roku. Doc. Soukupová pracovala v Národním muzeu, v letech 1990–2003 rovněž přednášela na Katedře dějin umění a estetiky vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Téma Anežského kláštera neopustila ani v dalších letech. V roce 2011 tak mohlo vyjít doplněné vydání monografie.

Maria-Regina Altmeyer (1)

Publikace o závěsných ozdobách z papíru.

Michael Altmeyer (1)

Publikace o závěsných ozdobách z papíru.

Oskar Schellbach (1)

Metoděj Skříčka (1)

Práce z oboru kinematografie.

Nemo (1)

Kapitán Nemo je fiktivní postava z Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem, v níž je konstruktérem, kapitánem a vlastníkem supermoderní ponorky Nautilus, s níž brázdí oceány a s jejíž pomocí se jako první člověk dostal na Jižní pól. Mimo to ještě nakrátko vystupuje v románu Tajuplný ostrov, kde jej autor nechal zemřít. Jeho postava inspirovala řadu dalších spisovatelů a posléze i filmových tvůrců, v jejichž dílech vystupuje. Ačkoliv je Nemo v románu Dvacet tisíc mil pod mořem jednou z hlavních postav, není zde téměř popsán jeho předchozí život. Teprve v románu Tajuplný ostrov seznámí umírající Nemo trosečníky na ostrově se svou minulostí. Jde o indického knížete Dakkara, který byl duší povstání sipáhijů v roce 1857. Po rozdrcení povstání vybudoval s dvaceti nejvěrnějšími ponorku Nautilus, přijal bojové jméno Nemo a vyhlásil válku „pozemským tyranům“ . Jeho muži však postupně umírali a nakonec se osamělý Nemo uchýlil do přístavu na „Tajuplném ostrově“, který si tajně vybudoval. Zároveň požádal trosečníky, aby po jeho smrti Nautilus potopili, což se skutečně také stane. Postava kapitána Nema inspirovala řadu dalších tvůrců. Kromě různých zpracování či přepracování původních Verneových románů se stal i samostatnou postavou. Například český spisovatel J. M. Troska podle něj vytvořil jednu z hlavních postav svých románů , avšak Troskův kapitán Nemo nebyl bengálský hinduista, nýbrž Francouz. V americkém komiksovém seriálu a filmu Liga výjimečných tvoří s dalšími postavami skupinu viktoriánských supermanů. Seznam herců, kteří hráli kapitána Nema ve filmu nebo v televizi:...

Michael Duruttya (1)

Chovatel koní, vědec, publicista, podnikatel v poradenství chovu koní, autor monografie Etologie koní, byl dlouholetým vedoucím chovu koní v Hřebčíně Muráň.Řídil hřebčín Muráň , hřebčín Šamorín , hřebčín Hrabušice , Zoologickou zahradu – rezervaci koní plemena hucul v Košicích; poradcem v hřebčíně Erlengrund/Erlenhof u Frankfurtu n/Mohanem . Správcem Dostihového závodiště v Praze . Je autorem pěti monografií ; učební pomůcky , tří knižních statí, 34 vědeckých prací, dalších cca 400 odborných článků uveřejněných doma a v zahraničí resp. na webové stránce a 24 referátů přednesených na vědeckých konferencích. Na Muráni zachránil chov koní plemena hucul a dokončil vyšlechtění nového plemene – slovenského horského koně. V Šamoríně odchoval dvě desítky vítězů klasických dostihů právě tak, jako československého “Koně století”, čtyřnásobného vítěze Velké pardubické steeple-chase Železníka. K jeho chovatelským úspěchům se také váže zrod fenomenální klisny Arva, nositelky klasické “Trojkoruny”. Je členem Turf clubu, Československé vědecko-technické společnosti – odborné skupiny pro chov koní, Evropského združení odhadců – TEGEVOFA, Česko-slovenské etologické společnosti a Slovenského syndikátu novinářů.

Bohumil Ryšavý (1)

Narozen 23. 1. 1921 v Lásenici, zemřel v roce 2002. Akademik, profesor, RNDr., DrSc., vědecký pracovník, vysokoškolský pedagog, parazitolog, helmintolog a protozoolog, autor monografických publikací, vědeckých studií a vysokoškolských učebnic.

Božena Kotrlá (1)

Narozena 12. 10. 1927 v Praze. RNDr., zooložka a parazitoložka, zabývá se studiem cizopasníků hospodářských zvířat. Autorka prací z oboru.

Slavomír Plicka (1)

Autor příruček z oboru ekonomiky a práva pro oblast regionální kultury.

B. P Vronskij (1)

Hana Mrázová (2)

Mgr., autorka materiálů o ekologické výchově, literatura pro mládež, překlady z angličtiny.

Rebecca Coleman (1)

Britská socioložka a vysokoškolská pedagožka.

Irene Dische (1)

Dcera židovských uprchlíků, vědece a lékařky . Narodila se a vyrůstal ve Washingtonu Heights v New Yorku. Jako teenager utekla režimu jejího nevlastního otce Siga. Skončila v Libyi během revoluce Col Kaddáfího. Odtud odcestovala do Keni, kde pracovala pro známého paleontologa Louis Leakey. Vrátila se do Spojených států v roce 1972. Zpátky v její domovské zemi, studovala na Harvardské univerzitě, obor literatura a antropologie. Po ukončení studia pracoval jako novinářka na volné noze, publikuje v The New Yorker a The Nation. Na začátku roku 1980 do Berlína v Německu. V současnosti svůj čas rozděluje mezi Berlínem a New Yorkem. Je vdaná za právníka Nicolas Beckera, a má dvě děti, Emmu a Leonarda.

Marg Meikle (1)

Autorka časopiseckých článků.

Anne Enright (1)

Anne Teresa Enrightová je irská spisovatelka. Ve svých prózách se zaměřuje na život žen, hlásí se také k feminismu. Je rovněž známa svými silně proimigračními a multikulturalistickými postoji. V roce 2007 získala Man Bookerovu cenu za román Shledání . Vystudovala filozofii a angličtinu na Trinity College v Dublinu a tvůrčí psaní na University of East Anglia . Poté pracovala pro irskou veřejnoprávní televizi, od roku 1993 se věnuje jen literatuře. Dlouhodobě se potýká s depresí. Její sloupky vycházejí mj. v denících The Guardian, The Irish Times a The New York Times.

Atiq Rahimi (1)

Atík Rahímí, angl. Atiq Rahimi je francouzský spisovatel afghánského původu a filmový dokumentarista, v roce 2008 oceněný Goncourtovou cenou, nejvýznamnějším francouzským literárním oceněním. Narodil se v Kábulu do rodiny státního úředníka. Zde navštěvoval francouzské lyceum Lycee Isteqlal, poté vystudoval francouzskou literaturu na kábulské univerzitě. Po Sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 uprchl do Pákistánu, kde žil jeden rok, a poté mu byl udělen politický azyl ve Francii. Na pařížské Sorbonně získal doktorát z literatury. Poté natočil sedm dokumentárních filmů a několik dalších komerčních snímků pro francouzskou televizi. Na konci 90. let se začal věnovat psaní a na přelomu milénia vydal svou knižní prvotinu Země a popel , která se stala bestsellerem v Evropě a Jižní Americe. Film vzniklý na základě románu, režírovaný autorem, byl v roce 2004 oceněn Prix du Regard vers l'Avenir na Filmovém festivalu v Cannes. Snímek na různých festivalech a přehlídkách získal dvacet pět cen. V listopadu 2008 obdržel prestižní literární Goncourtovu cenu za román Kámen trpělivosti . Jedná se o jeho čtvrtou knihu, ale první, která byla napsána ve francouzštině. První tři jsou psány v afghánské perštině. V roce 2002 se vrátil do rodného Afghánistánu a stal se poradcem u tamní největší mediální skupiny Moby Group, v jejímž rámci se podílí na vzniku pořadů z rodné země. Podílel se také na výchově nové generace afghánských filmařů a režisérů. Je autorem první afghánské mýdlové opery „Raz ha een Khana“ , která získala v říjnu 2008 Zvláštní cenu na udílení Drama Awards v Soulu. Má dvojí státní občanství afghánské a francouzské. Žije střídavě v Paříži a Kábulu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atiq Rahimi na anglické Wikipedii....

Norma Procházková (1)

Ilustrátorka knih o rekonstrukcích bytů a domů.

Jaroslav Hejzlar (1)

Narozen 1957, absolvent VŠZ, žije a pracuje v Praze. Do roku 1997 fotoreportér ČTK, od té doby působí jako samostatný fotograf. Je dlouholetým fotografickým spolupracovníkem mnoha periodik, vydavatelství, reklamních agentur a firem, je spoluautorem řady knižních publikací, katalogů, tématických edic a kalendářů. Profesionální práci na zakázku se snaží spojit se zábavou, koníčkem a volnou tvorbou dohromady a potápění spojené s cestováním považuje za naprosto ideální kombinaci k dosažení tohoto cíle.

Alena Řezníčková (1)

PhD., publicistka v oblasti životního stylu, autorka příruček o bytovém vybavení.

Ed Vulliamy (1)

Ed Vulliamy, rodným jménem Edward Sebastian Vulliamy, je britský novinář a spisovatel. Jeho matkou byla spisovatelka a ilustrátorka Shirley Hughes. Studoval na londýnské University College School a oxfordské Hertford College. V letech 1997 až 2003 působil jako newyorský dopisovatel týdeníku The Observer. Rovněž byl římským korespondentem deníku The Guardian. Rovněž působil jako reportér v pořadu World in Action. Rovněž je autorem knih o různých válečných konfliktech. Jeho první kniha Seasons in Hell: Understanding Bosnia's War byla vydána také v češtině . Od šedesátých let je vegetariánem.

Miroslav Zahradník (1)

Narozen 17.8.1921. Pracovník VUTP, kosmetika, publikace v oboru.

Jaromír Sobota (1)

Bernie Martin (1)

Německý filolog, anglista, autor publikací v oboru.

Margaret Campbell Barnes (1)

Margaret Campbell Barnes se narodila v roce 1891 a zemřela v roce 1962. Byla nejmladší z deseti dětí narozených v Sussexu. Podle všeho žila šťastné dětství a chodila do soukromých škol v Paříži a Londýně. Většina z jejích knih byla napsána mezi 1940 a 1960. V roce 1917 si vzala Petera Barnese, prodavače s nábytkem, a spolu měli dva syny, Michael a John. Michael, Royal Armoured Corps poručík, byl zabit během druhé světové války. Po celém světe se prodali více než dva miliony kopií jejích historických románů.

Emma Tennant (1)

Narodila se v Londýně, ale dětství prožila ve Skotsku.

John Haselden (1)

Autor knižní podoby televizního seriálu "Haló, haló!".

Maureen Martella (1)

Petr Holán (1)

Narozen 13. 5. 1944. Ekonom, poradce a tajemník ministra financí ČSFR v 90. letech 20. století. Autor a samonakladatel série psích příběhů pro děti.

Zuzana Vorlíčková (1)

Narozena 1957. Výtvarnice pro loutkový a kreslený film, ilustrátorka.