Všichni Autoři a témata

Ivan Krejčí (1)

Ivan Krejčí je český politik a divadelní režisér, stínový ministr kultury v ČSSD, od roku 2009 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , člen ČSSD. V letech 1980 až 1983 se vyučil důlním elektromontérem, v roce 1985 složil maturitu na SPŠ stavební. Po absolvování základní vojenské služby se na začátku 90. let postupně živil jako umyvač oken, posunovač a redaktor TV 19 Plzeň. Zároveň v letech 1992 až 1997 vystudoval režii na DAMU v Praze. Následně působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Karlových Varech . Krátce působil jako pedagog na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Od roku 2005 je divadelním režisérem a uměleckým šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě. V květnu 2009 byl zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dne 5. března 2014 byl zvolen předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání . V dubnu 2015 jej ČSSD opět nominovala do RRTV, ale v prvním kole nebyl zvolen. Do druhého kola postoupil s bývalým šéfem Českého rozhlasu Radiožurnálu Miroslavem Konvalinou, kterého nominovala hnutí ANO 2011. Ve druhém kole nakonec vyhrál a zůstává tak členem RRTV. Na začátku června 2015 byl navíc opět zvolen předsedou RRTV. Je členem ČSSD, pracoval jako oblastní volební manažer této strany a asistent poslance Lubomíra Zaorálka. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako člen ČSSD do Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, ale neuspěl. Po 37. sjezdu ČSSD vystřídal v dubnu 2013 na postu ministra kultury ve stínové vládě ČSSD poslance Vítězslava Jandáka. Při sestavování kandidátek pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 usiloval o místo v Moravskoslezském kraji, ale na kandidátku se nedostal....

Eduard Polívka (1)

Pro ty kteří ho třeba osobně neznali, šlo o významného sběratele našich mincí a medailí, známého autora numismatických článků i publikací, bývalého jednatele a čestného člena ČNS, spolupracovníka Numismatického oddělení Národního muzea i Akademie věd ČR, pořadatele spolkové činnosti, popularizátora numismatiky a jistě i mnohem více.

Jiří Čížek (1)

Narozena 31.7.1884 v Malíně u Kutné Hory, zemřela 19.8.1955 v Praze. Autorka dívčích románů.

Blake Clark (1)

Americký spisovatel, editor, autor publikací a povídek z oblasti anglického dramatu a historie Anglie 18. století, historie Havaje a druhé světové války.

Jan Mimra (1)

Ing., autor publikací o kosmetickém průmyslu.

Peter Fuchs (1)

Rakouský antropolog a folklorista.

Ladislav Dostál (1)

Mgr., učitel základní školy, též herec a autor regionální publikace.

J. V Staněk (1)

Michal Kubát (2)

Michal Kubát je český politolog. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se především komparativní politologií. Vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy . Absolvoval řadu studijních pobytů, včetně ročního studia na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. Doktorát získal v roce 2005 v oboru mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Habilitoval se v roce 2009 v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V roce 2019 byl na návrh vědecké rady Masarykovy univerzity jmenován profesorem v oboru politologie. V letech 2010–2016 působil jako proděkan nejprve pro doktorské studium a následně pro vědu a výzkum na FSV UK. Je členem vědecké rady Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a řady oborových a redakčních rad. Působí jako garant a předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Kromě domovské FSV UK působí také na částečný úvazek na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se komparativní politologií a politickými systémy zemí střední Evropy. Věnuje se také analýze díla slavného italského politologa Giovanniho Sartoriho, který je jeho hlavním odborným vzorem. Je autorem mnoha odborných monografií a časopiseckých studií publikovaných v češtině, polštině, angličtině, němčině a francouzštině. Věnuje se také překladatelské činnosti. Byl aktivním účastníkem diskusí o reformách českého demokratického režimu. Ve svých komentářích a odborných publikacích se vyslovoval proti zavedení přímé volby prezidenta. Namísto toho navrhoval celkovou racionalizaci českého parlamentarismu včetně zavedení doukolového většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny ...

Rudolf Feifer (1)

Autor příruček z oboru motorových vozidlech.

J. L Cloudsley-Thompson (1)

Britský přírodovědec, zoolog, vysokoškolský učitel se zaměřením na pouštní faunu. Profesor zoologie na univerzitě v Chartúmu a správce Súdánského přírodovědného muzea.

Roger Gheyselinck (1)

Belgický geolog, publikace z oboru.

Pavel Škranc (1)

Čes. historik umění, pedagog, publikace v oboru umění, architektura, kulturní dědictví.

Vladimír Peša (1)

Narozen 20.9.1972 v Praze. Archeolog a etnolog, specialista na speleoarcheologii, práce z oboru.

Nikolaj Michajlovič Skomorochov (1)

Antonín Přecechtěl (3)

Narozen 6.11.1885 v Srbcích u Přerova, zemřel 5.2.1971 v Praze. MUDr., DrSc., profesor otorinolaryngologie, práce z oboru.

Pavel Bartušek (1)

Narozen v Hranicích, Ing., CSc., odborník v oboru ochrana a integrovaná prevence životního prostředí, čištění odpadních vod a ekologicky šetrné technologie výroby především v textilním průmyslu.

Ladislav Rosival (1)

Prof. MUDr., DrSc., slovenský hygienik, publikace v oboru hygiena a preventivní lékařství.

Werner Braun (1)

Německý muzikolog, též hudební vydavatel.

Eva Hanyková (1)

Narozena 23. 12. v České Třebové, zemřela 4. 10. 2020. Karlovarská novinářka a spisovatelka, též redaktorka Lázeňského časopisu. Autorka publikací o Karlových Varech.

Renée Randolph (1)

Spoluautorka astronomického průvodce pro úspěch v kariéře.

Karen Christino (1)

Americká astroložka.

Jaroslava Šindelářová (1)

Botanické práce.

Miroslav Pinc (1)

Miroslav Pinc byl český ilustrátor knih z oblasti botaniky, resp. dendrologie. Během života publikoval své perokresby ve více než dvou stovkách knih. V roce 1981 byla Ing. Pincovi udělena Výroční nakladatelská cena Státního zemědělského nakladatelství za ilustraci knihy Karel Hieke – Pokojové rostliny. Mezi jeho první práce patří Sadovnická dendrologie od autorů Ing. Václava Hurycha a Ing. Ernesta Mikuláše. Z dalších českých titulů lze jmenovat např. M. Wolf a kol.: Květinářství, V. Hurych: Sadovnictví – okrasné dřeviny pro zahrady a parky, B. Wágner: Sadovnická tvorba, Č. Böhm: Okrasná zahrada, F. Mareček: Zahradnický slovník, Zákrejs: Pěstujeme orchideje, M. Součková: Pnoucí dřeviny na zahradě i v bytě aj.

Joan D Vinge (1)

Americká spisovatelka, autorka sci-fi románů.

Hieronym Oravský (1)

Slovenský autor literatury faktu a publikací z oboru klempířství.

Josef Herbst (1)

Narozen 12.4.1877 v Neveklovicích u Mnichova Hradiště, zemřel 15.1.1950 v Turnově. Profesor šperkařské školy, publikace o Turnovsku.

Jiří Bauer (5)

PhDr., CSc., profesor marxisticko-leninské filozofie, práce a překlady z oboru.

Miroslav Vildman (1)

Narozen 30.10.1937 v Praze, zemřel 30.9.1991. Divadelní režisér, dramatizace.

Jaroslav Šíma (3)

Jaroslav Šíma byl český hokejista. Byl odchovancem Karlových Varů, kde hrál již v sedmnácti letech druhou nejvyšší soutěž na pozici útočníka. V roce 1963 narukoval do jihlavské Dukly, kde se však neprosadil do ligového kádru a hrál za VTJ Litoměřice a VTJ Hodonín. Po odchodu do civilu získal angažmá v Gottwaldově, kde ho trenér Vladimír Kobranov zařadil do obrany. V roce 1968 utrpěl vážnou nehodu na motocyklu a v průběhu rekonvalescence byl vyřazen z kádru, takže přijal nabídku na přestup do HC Sparta Praha. Zde se stal oblíbencem fanoušků jako průkopník v roli „zlého muže“ vyhledávajícího tvrdé osobní souboje. V roce 1974 byl silně medializován jeho likvidační zákrok na Jaroslava Holíka, za který byl distancován na dva měsíce. Po osmi sezónách ve Spartě se vrátil do Gottwaldova a kariéru ukončil ve Spolaně Neratovice. V nejvyšší soutěži odehrál 412 utkání a vstřelil 73 branek. Za československou reprezentaci nastoupil k sedmnácti zápasům.

James Bedford (1)

James Bedford Hiram byl z Kalifornské univerzity profesor psychologie, který napsal několik knih o profesní poradenství.

Rambousek (1)

Ota Rambousek je americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře. Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudní procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964, ale po srpnové okupaci, odešel po druhé do emigrace. Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka. Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center. V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR.

Miloš Nový (1)

Miloš Nový byl český herec, režisér a divadelní ředitel. Byl synem tajemníka a inspektora První české vzájemné pojišťovny, publicisty, herce a režiséra pražského ochotnického spolku Pokrok Antonína Karla Nového a strýcem herce a zpěváka Oldřicha Nového. Nedokončil gymnaziální studia, za účast v hnutí Omladiny mu bylo zakázáno studovat na rakouských středních školách. V šestnácti letech začal hrát na ochotnických jevištích, vystupoval také v Divadle v Národním domě na Královských Vinohradech, herectví studoval soukromě u herce ND Josefa Šmahy. Následně prošel divadelními společnostmi Antonína Chlumského , Jana Pištěka a Vendelína Budila . V letech 1898–1900 byl herecky činný ve Švandově divadle na Smíchově a v Pištěkově aréně na Královských Vinohradech . Jako herec a režisér umělecky dozrál pod vedením Vendelína Budila v Městském divadle v Plzni . Od roku 1914 se stal členem pražského Národního divadla , kde působil do roku 1926, poté ještě v letech 1931–1932 . V období 1926–1930 byl ředitelem, šéfem činohry, režisérem, scénickým výtvarníkem většiny svých inscenací a hercem ostravského Národního divadla moravsko-slezského. Poté se nakrátko vrátil do pražského Národního divadla, ale brzy byl nucen odejít do penze kvůli ztrátě paměti. Zemřel ve všeobecné nemocnici na mrtvici. Patřil k výrazným divadelním osobnostem své doby, v plzeňské éře herecky vynikl v rolích klasického repertoáru, později se uplatnil především jako uznávaný představitel salónního oboru v konverzačních komediích a mondénních společenských hrách, které také v Plzni a v Praze nejčastěji režíroval. Během své...

Nicolas Ségur (1)

Antonín Král (1)

Narozen 8.10.1897 v Praze, zemřel 8.4.1980 tamtéž. Divadelní pracovník, publikace z oboru.

Ladislav Šíma (1)

Tento kněz, spisovatel a pedagog se nesmazatelně zapsal do našich vzpomínek svojí laskavostí a otcovskou láskou, kterou se staral o své svěřené ovečky. Otec Simajchl byl dlouholetým příznivcem a duchovním správcem KR Tři STudně. V poslední době, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil často říkával : "Už se těším, až mě Pán povolá k sobě a já se setkám se svými přáteli." nebo nás posiloval slovy: "Až zemřu, tak nebuďte smutní, ale radujte se !"

Michael Jackson (1)

Michael Jackson , známý jako "král popu", byl americký zpěvák, skladatel a tanečník, jehož kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností 20. století a je považován za jednoho z největších bavičů v dějinách hudby. Jacksonův přínos hudbě, tanci a módě spolu s jeho medializovaným osobním životem z něj učinily celosvětovou osobnost populární kultury.

Bohuslav Indra (1)

Bludovský rodák Bohuslav Indra se narodil 5. října 1891. Již během středoškolských studií na zábřežském gymnáziu se zabýval sbíráním lidových písní z Bludova a jeho okolí. Tak vznikla první kniha, vydaná roku 1919 v Zábřeze pod názvem Severomoravské lidové písně. Po absolvování kurzu na obchodní akademii se stal hospodářským úředníkem. Ve třicátých letech vydal sbírku pověstí ze severomoravského Horácka Severomoravské pověsti a zkazky. Jeho populární Severomoravské večery v brněnském rozhlase seznamovaly publikum s bohatstvím lidové slovesnosti Severní Moravy. Zájem o lidovou píseň přivedl Bohuslava Indru na Filozofickou fakultu brněnské Masarykovy univerzity, kde vznikla jeho disertace Havlíčkovy práce o verši české lidové písně, která vyšla v roce 1939 jako druhý svazek Pražského lingvistického kroužku. Poněvadž nacisté po okupaci zavřeli vysoké školy, na svou promoci musel počkat až do roku 1945. V průběhu války však vydal sbírku Hlasy domova, kde jako druhý svazek vyšla vyšla v roce 1942 sbírka severomoravských lidových vyprávění Anežky Šulové Když se předl len. Po válce v roce 1946 Bohuslav Indra publikoval moravské lidové nénie v knize Hřbitove, zahrado zelená, sbírku básní Návrat a v roce 1947 Myšlenky o slovanském zpěvu podle rukopisu Ludvíka Rittera z Rittersberku z roku 1843. Obě světové války však neprožil pouze jako spisovatel. Když vypukla první z nich, musel narukovat a časem získal hodnost důstojníka. Během okupace Československa působil v letech 1944 – 1945 v Radě tří, největší odbojové organizaci na území Protektorátu Čech a Moravy. Po skončení druhé světové války se v hodnosti podplukovníka stal přednostou kanceláře ministerstva obrany v Praze. V roce 1949 pak odešel do výslužby. Poté začal spolupracovat s Ústavem pro lidovou píseň ČSAV v Praze, Slovanským ústavem ČSAV v Brně a Slezským studijním ústavem v Opavě. Plně se věnoval sbírání moravských a slezských písní. V únoru 1961 Bohuslav Indra zemřel v Pánově u Brna. Jeho rozsáhlé rukopisné dílo...

Bedřich Stožický (1)

Autor byl jeden z prvních českých námořníků a posléze i kapitánem lodi. Napsal řadu zajímavých publikací o moři a svém působení jako námořníka. Po 1. světové válce studoval na Královské námořní akademii v Bakru, kterou absolvoval, oženil se zde

Karel Čulík (1)

Narozen 10. 7. 1926 ve Skalici , zemřel 21. 6. 2002 ve Farmington Hills , prof., PhDr., DrSc., matematik, informatik, učitel matematiky v Liberci a Jablonci nad Nisou , aspirant, odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU, vědecký pracovník Matematického ústavu ČSAV ; v roce 1976 emigroval do USA, vysokoškolský učitel na University of Massachusetts at Amherst, Pennsylvania State University a Wayne State University; věnoval se teorii grafů a stromů, teorii algoritmů, formálním jazykům a gramatikám, booleovským rovnicím, asynchronním automatům, algoritmizaci algeber a algoritmickým algebrám počítačů, paralelním počítačům, Petriho sítím, programovacímu jazyku ALGOL.

Klaus Viedebantt (1)

Autor zeměpisných knih.

Helene Uri (1)

Lingvistka, dříve badatelka humanitní fakulty Univerzity v Oslu. Napsala řadu knih pro děti a mládež a dva romány pro dospělé.

Olga Prchalová (1)

Reportáže z Afriky.

Vladimír Truhlář (1)

Spisy o pěstovaní citrusů.

Jana Becková (1)

Jana Bečková . Historička, odborné práce z oboru.

Edward Kajczynski (1)

Pavla Gomba (1)

Pavla Gomba je výkonná ředitelka UNICEF v České republice. Před tím působila jako finanční analytička na Nizozemské obchodní komoře a v obchodním oddělení Dánského velvyslanectví v Praze. Jako konzultantka pracovala rovněž na finančním oddělení Magistrátu města Masvingo v Zimbabwe. V letech 2004–2010 působila ve funkci členky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2008 je členkou správní rady Nadace rozvoje občanské společnosti. V roce 2013 byla zvolena členkou vládního Výboru pro práva dítěte. Od roku 2018 je členkou Rady DMS Fóra dárců. Pavla Gomba absolvovala obor Finance a Řízení lidských zdrojů na VŠE Praha, kde také pravidelně přednáší v předmětu „Financování neziskových organizací“. Pravidelně publikuje na aktuální témata z oblasti rozvojové pomoci a mezinárodního dění, na základě zkušeností z cest do krizových oblastí vydala knihu Slyšíte nás. Od roku 2013 je magazínem Forbes nepřetržitě řazena mezi nejvlivnější ženy České republiky, stejně tak se pravidelně umisťuje v žebříčku nakladatelství Economia TOP ženy Česka v kategorii Veřejná sféra. V roce 2014 byla zařazena mezi European Young Leader .

Jeffrey Cooper (1)

Autor literárních adaptací filmových hororů Noční můra z Elm Street.

Donna Williams (1)

Donna Williams je autorkou řady knih, které se překládají do mnoha jazyků. Je skladatelkou a zpěvačkou, textařkou a scenáristkou. Vystudovala učitelství a je poradkyní v oblasti poruch autistického spektra. V dospělosti jí byl diagnostikován autismus. Donna Williams zemřela 22. 4. 2017 na rakovinu.

Pavel Vošický (1)

Pavel Vošický byl český malíř a grafik. Vyrůstal v rodině policejního úředníka, který byl v únoru 1948 propuštěn z politických důvodu. V letech 1954–58 absolvoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví. V říjnu 1959 byl vojenskou kontrarozvědkou zatčen a následně odsouzen k odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně poté, kdy byl sledován jako podezřelý ze špionáže. V květnu 1960 byl z vězení propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky. Základní vojenskou službu dokončil jako příslušník technických praporů. Po dvou letech dělnického povolání byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou , kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech vystupoval jako zpěvák, například v Divadle Apollo. V roce 1969 odešel do exilu, v roce 1976 se stal občanem USA. Pracoval jako grafik, podílel se vedle jiného jako art director na prezidentské kampani Jimmyho Cartera. V první polovině devadesátých let se přestěhoval zpět do České republiky. Své obrazy a kresby vystavoval ve Vídni, Norimberku, New Yorku a Praze. O jeho díle, včetně reprodukcí, více na stránkách Art for Good.

Dan Hope (1)

Odborník na horská kola. V 18 letech závodil za Velkou Británii na mistrovství světa v Durangu ve státe Colorado. Je uznávanou autoritou v nejnovější technice horských kol a se svým partnerem konstruuje kola na zakázku, prodávaná v jejich speciálním obchodě v Londýně. Autor publikace La mountain bike z roku 1998.

Joža Mettlerová-Toucová (1)

Jan Duchoň (1)

Narozen 18.11.1898 v Horažďovicích, zemřel 1977.. Autor loutkových her, maloval též divadelní dekorace. Jan Duchoň se narodil 18. listopadu 1898 v Horažďovicích, zemřel 1. února 1977 v sušické nemocnici ve věku 78 let. Bydlel s rodiči v Horažďovicích v čísle 165. Nejlepší léta svého života věnoval loutkovému divadlu. V roce 1923, když se vrátil z vojny, založil pod tělovýchovnou jednotou Sokol v Horažďovicích kroužek loutkového divadla. Začali v podstatě z ničeho. Sami členové loutkového divadla vyrobili za tím účelem konstrukci samotného loutkového divadla a vyřezali první dřevěné marionety. I pan Jan Duchoň vyrobil sám několik loutek, malování kulis bylo jeho výhradní záležitostí., sháněl a rozepisoval scénáře. Pro loutkové divadlo psal pan Duchoň sám i divadelní hry.

Hans Schlag (1)

Narozen 1948, německý spisovatel,autor historických románů.

Alfonso Vinci (1)

Italský horolezec, geolog a spisovatel. „Indiana Jones z Valtelliny.“

Ivan Ryčovský (1)

Překladatel z angličtiny a velštiny .

Frank Edward Manuel (1)

Historik. Práce zaměřené na dějiny utopistických ideologií.

Martin Němec (1)

Český klávesista, skladatel, textař, producent, grafik, malíř, restaurátor. Narozen 6. června 1957 v Praze . Bývalý člen skupiny Precedens . Bývalý člen a kapelník skupiny Lili Marlene .

Bibhútibhúšan Bandjopádhjáj (1)

Narodil se ve vesničce Muratipuru jako nejstarší z pěti dětí vesnického bráhmana. Prostředí svého dětství vylíčil ve své románové prvotině s autobiografickými rysy Píseň o cestě. Po studiích pracoval několik let jako úředník u různých firem a nakonec zakotvil v učitelském povolání. Ačkoliv druhou polovinu života strávil v městském prostředí, vracel se ve své tvorbě na bengálský venkov, zejména do povodí řeky Ičhámatí, kam zasadil děj několika svých děl. Napsal 17 románů a mnoho povídek. Svým osobitým stylem si zajistil pevné místo v moderní bengálské literatuře.

L. A. Čarská (1)

Lydie Čárská, Лидия Алексеевна Чарская, vlastním jménem Čurilová , rozená Voronová byla ruská herečka a spisovatelka, která se proslavila na poli penzionátního dívčího románku. U nás byla hojně překládána ve 20. letech. Na rozdíl od ostatních evropských autorek líčila život nikoli bohatých měšťanských dívek, nýbrž mladých ruských šlechtičen, jak to odpovídalo situaci v Rusku. Názory na výchovu se v nich sice nelišily, ale rozdílné jsou vnější znaky, charakterizující prostředí domovů šlechtických dívek. Jako Ruska mohla Čárská poskytnout svým hrdinkám širší pole působnosti, umístit je na Kavkaz nebo na Sibiř . Charakteristický rys Čárské: literární konstrukce neopírající se o skutečný život. Byla oficiální hlasatelkou ideologie rozkládající se buržoazně-feudální ruské společnosti. Její hrdinky byly sentimentální a falešně humánní šlechtické slečny, hrdinové skvělí důstojníci, ušlechtilí aristokraté. Nejraději pracovala s tajemstvím, intrikami, neuvěřitelnými dobrodružstvími, milostnými zápletkami s žárlivostí. Nelze jí přitom upřít značnou řemeslnost dovednost, schopnost, fabulovat, fantazii, kterou se lišila od ostatní průměrné dívčí literatury a která byla příčinou, proč Čárská pronikla daleko za hranice své země a zaplavovala evropské knižní trhy.