Všichni Autoři a témata

Josef Vlastimil Kamarýt (1)

Josef Vlastimil Kamarýt byl český katolický kněz, básník a vlastenec doby obrozenecké. Narodil se jako nejstarší syn ze 13 dětí rolníka a pekaře Kamarýta a byl pokřtěn Josef. Jméno Vlastimil jako druhé přijal až později podle vzoru jiných vlastenců. Studoval na českobudějovickém gymnáziu, seznámil se zde se strakonickým rodákem F. L. Čelakovským a rodákem z Bavorova Josefem Krasoslavem Chmelenským . Tyto mladé vlastence spojoval zejména obdiv k jihočeské lidové písni. Kamarýt potom studoval v biskupském semináři v Českých Budějovicích a na filozofii Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; s Čelakovským zde opět měli mnoho společných zájmů a navštěvovali zejména přednášky pokrokového filozofa a teologa Bernarda Bolzana. Po ukončení dalších studií teologie na českobudějovickém biskupském semináři byl vysvěcen na kněze. Na přelomu let 1824–1825 nastoupil jako kaplan v Táboře a brzy byl přeložen na farnost do nedalekých Klokot. Josef Vlastimil Kamarýt jako kněz navštěvoval ve své farnosti nemocné cholerou v zimě 1832–1833, sám několikrát onemocněl a po krátké nemoci zemřel 9. března 1833. Překládal, sbíral písně, psal básně ; publikoval v tehdejších časopisech . Jako klokotský farář si Kamarýt stále prohluboval znalosti jazyků a překládal mnohá cizí literární díla, což vzbudilo kladný ohlas u Františka Palackého a jiných předních českých vlastenců. Kromě Čelakovského si Kamarýt často dopisoval i s dalšími významnými českými spisovateli té doby, např. s Josefou Pedálovou. Pochován byl v Táboře . V roce 1867 zde byl odhalen J. V. Kamarýtovi náhrobek. Od roku 1973 je na místě „Starých hřbitovů“ otevřen pro veřejnost „Park pod Kotnovem“ a památný náhrobek J. V. Kamarýta je zde zachován. V...

Ladislav Henek (1)

Novinář, dramaturg Nedělní partie v televizi Prima, editor v Hospodářských novinách.

Jiří Křeček (1)

Jiří Křeček byl český patofyziolog a autor vědeckých publikací z oblasti teoretické medicíny a biochemie. Jiří Křeček se narodil v roce 1923, své nejranější dětství prožil s mladší sestrou Alenou v Lomu u Mostu. Oba rodiče byli učitelé, po otci zdědil lásku k vážné hudbě. Vystudoval reálné gymnázium v Mostě, po přijetí Mnichovské dohody se rodina přesunula ze Sudet k příbuzným do Příbrami a později do zámku v Kounicích. Středoškolská studia dokončil v Českém Brodě, poté absolvoval abiturientský kurz se zaměřením na chemii a za války byl nasazen v biologické laboratoři farmaceutické továrny Remed. Po osvobození se přihlásil na medicínu a pracoval ve Výzkumném a kontrolním ústavu farmaceutických závodů Spofa. Po druhé světové válce byl členem Komunistické strany Československa a to podle vlastních slov velmi přesvědčeným. Jeho vědeckou kariéru v Československé akademii věd přerušila normalizace, protože nesouhlasil s okupací Československa a byl vyloučen z KSČ. V roce 1970 ještě ale krátce převzal vedení Fyziologického ústavu Akademie věd. Pak přišel o všechny stálé funkce v akademii věd a byla s ním přerušena spolupráce na pedagogické fakultě, kde přednášel. V osmdesátých letech odjel díky nabídce kádrového oddělení pracovně do Kuvajtu, kde mezi lety 1980–1985 působil jako profesor lékařské fakulty na ústavu klinické patologie. V roce 1989 se zapojil do událostí okolo sametové revoluce. Sám vzpomínal, že vlastním autem vezl s Věnkem Šilhánem Alexandera Dubčeka na jednání s Václavem Havlem v divadle Laterna magika. Po revoluci byl zvolen starostou obce Jinočany. Z prvního sňatku měl děti Jitku a Jana . Žil s druhou manželkou Helenou Dlouhou v Jinočanech u Prahy. Zemřel 30. ledna 2014. V raném období se zabýval antihistaminiky, záhy se ale specializoval na vývojovou biologii. V 50. letech se ujal vedení oddělení individ...

Jacques Jouanny (1)

Francouzský lékař, práce z oboru.

Josip Osti (1)

Bosenský básník, literární kritik a překladatel.

Eduard Ingriš (1)

Eduard Ingriš byl český hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista, kameraman a fotograf. Narodil se ve Zlonicích u Slaného. V mladí se pokoušel studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a také na konzervatoři. Ještě v Československu se stal uznávaným hudebním skladatelem. Během pobytu na Svatojánských proudech, kde vlastnil chatu, napsal v roce 1931 svou nejznámější píseň Teskně hučí Niagara. Byl autorem mnoha písní a také napsal hudbu k jedenácti filmům . Kromě toho napsal i šedesát operet, nejúspěšnější Rozmarné zrcadlo dosáhla 1600 repríz. V roce 1944 byl uvězněn gestapem. Na svobodu byl propuštěn po třech měsících. V roce 1947 odjel do Argentiny, ale než tam stačil dorazit, tak z něho Komunistický režim v Československu při zastávce v Brazílii udělal vetřelce s prošlým vízem. Proto se rozhodl, že se do vlasti po únoru 1948 již nevrátí. Z brazilského Belému se plavil po Amazonce a nakonec se po devíti měsících přes Andy a na falešné doklady dostal do Limy, kde se usadil a stal se vyhledávaným fotografem a kameramanem. Oficiálně portrétoval peruánského prezidenta Manuela Pradu, vyhrával mezinárodní fotografické soutěže a jeho fotografie uveřejňovaly i tak významné časopisy, jako Time a Life. Ve vlastní produkci vyrobil tři celovečerní filmy. Spolupracoval s Ernestem Hemingwayem při natáčení filmové podoby jeho románu Stařec a moře, setkal se také se známými českými cestovateli Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem. Natočil jediné záběry z jejich pouti po Jižní Americe, kde jsou zachyceni oba cestovatelé současně. Ve svých 49 letech se seznámil s věhlasným norským etnologem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit jeho teorii o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie. Po jednom neúspěšném pokusu na balsovém voru Kantuta I musela být posádka zachráněna americkou lodí. V roce 1959 plavbu úspěšně zopakoval na voru Kantuta II. V roce 19...

Tori Phillips (1)

Vystudovala divadelní fakultu v San Diegu a potom pracovala ve studiu Metro-Goldwyn-Mayer, hrála v řadě muzikálů a objevila se i ve filmu Velký Gatsby. Je rovněž autorkou několika divadelních her, které se hrají v USA i v Kanadě. Píše také poezii, která byla publikována v mnoha antologiích. Režírovala víc než čtyřicet divadelních her, z toho jednadvacet Shakespeareových dramat. Se svým manželem Martym měli svatbu v Pearl Harbouru na Havajských ostrovech, jejich tři děti se narodily na Honolulu a v Detroitu a bydleli na mnoha místech světa od Newportu až k Londýnu. Tori jezdila na slonech, brázdila v bárce vody Nilu, a nedávno si dokonce pohladila živého žraloka. Během svých častých cest a pobytů na nejrůznějších místech světa si Tori psala deníky i zajímavé recepty na exotická jídla. Ačkoliv se narodila ve Washingtonu, srdcem je pravá Virgiňanka, neboť tady žije nyní s manželem ve městě Burke. Pro Harlequin začala Tori psát po roce 1991, kdy se vdala její dcera a syn se odstěhoval od rodičů. Naše čtenářky se s ní poprvé seznámily v pěti příbězích o skotském rodu Cavendishů a posléze v romanci, odehrávající se v Benátkách, která vyšla v edici Special Historická romance.

Mořic Maillard (1)

Ing., práce v oboru mostního stavitelství, publikoval též slovensky.

Bedřich Havránek (1)

Bedřich Havránek byl český malíř, ilustrátor a pedagog. Narodil se jako druhý syn kriminálního rady Antonína Havránka v Praze, Spálené ulici v domě zvaném U Myslíků. Jeho matka, Antonie rozená Dequoy, byla původem Francouzka, dcera železničního inženýra, který emigroval v době napoleonských válek do Čech. Bedřich Havránek vyrůstal v intelektuálním prostředí a dostalo se mu dobrého vzdělání. V patnácti letech začal studovat na pražské Akademii krajinomalbu u Antonína Mánesa. Po jeho smrti pokračoval ve studiu nejprve u Christiana Rubena a později u Maxe Haushofera. Po ukončení studií navštívil Francii, Polsko, Švýcarsko, Anglii, Bavorsko, Rakousko a Německo. Žil v Praze jako svobodný mládenec bez finančních starostí a malování bylo jeho koníčkem a náplní života. Byl oblíbeným společníkem a o jeho obrazy byl zájem mezi sběrateli. Patřil k oblíbeným malířům rakouského arcivévody a cestovatele Ludvíka Salvátora Toskánského, který byl jeho žákem. Podle skic, které mu arcivévoda posílal z cest a později i Havránkových vlastních fotografií zpracoval obrazový doprovod několika cestopisů. Zemřel roku 1899 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Pod vlivem svého učitele Antonína Mánesa si vypěstoval lyrický vztah k české krajině. Až do pozdního věku chodil malovat se skicákem do plenéru. Haushoferův německý romantismus se v Havránkově díle projevil volbou pitoreskních motivů, zpočátku zejména z okolí jezer Chiem a König v Alpách nebo ze Šumavy. Od Haushofera se naučil zaznamenat kresbou celkové rozvržení kompozice a velmi podrobně také jednotlivé krajinné detaily. Obrazy ale maloval až v ateliéru a v souladu s tehdejší koncepcí krajinářství se nepokoušel o přesné zobrazení krajiny, která byla předlohou. Maloval také veduty měst a hradů a do krajin často komponoval části architektur. V pozdějším díle opustil romantické pojetí krajiny a soustředil se na zachycení atmosféry dne a modelaci pomocí ...

Ron Smith (1)

Americký sportovní novinář.

Doris Dörrie (1)

Narozena 1955. Německá režisérka, spisovatelka, autorka knih pro děti.

Beatrice Poschenrieder (1)

Autorka příběhů o partnerských vztazích.

Reinhard Osteroth (1)

Německý historik, autor biografie automobilového konstruktéra Porscheho.

M. L. Stedmanová (1)

Christopher Creighton (1)

Mark Aarons (1)

Australský publicista a politický poradce

Ion Iliescu (1)

Ion Iliescu je rumunský politik, bývalý prezident. Byl zvolen do úřadu celkem na 11 let v letech 1990–1992, 1992–1996 a 2000–2004. V současné době je Iliescu senátorem za stranu PSD, největší politickou stranu v Rumunsku.

Marcello Barbieri (1)

Italský biolog, autor publikací v oboru.

Paul Johannes Praetorius (1)

Narozen dne 22. října 1630 jako Hans Schultze, vystudoval univerzitu v Halle, poté Lipskou univerzitu, kde dosáhl hodnosti bakaláře a mistra věd. Měl na tehdejší dobu značný rozhled v literárních vědách, při jejíž četbě se seznámil s postavou Krakonoše a pojal úmysl sesbírat všechny pověsti o této postavě. Hned první sbírka pověstí Daemonologia Rubenzalii Silezii vydaná v roce 1662 mu přinesla nebývalý úspěch, že ještě tentýž rok vyšla v druhém nákladu. Ihned následoval druhý svazek, a v roce 1665 třetí svazek tohoto díla. Pro mimořádný úspěch tohoto třísvazkového dííla vydal Praetorius v roce 1672 další knihu o Krakonošovi - Satyrus Etymologicus. Poté upadlo jeho dílo v zapomenutí a v roce 1680 dne 25 října, nedlouho po svých 50 narozeninách, umírá v Lipsku na cholerický mor.

Boris Reitschuster (1)

Německý novinář.Od roku 1990 žije v Moskvě.

Karel Strass (1)

Narozen 18.4.1907 v Chrudimi, zemřel 1943 v koncentračním táboře Osvětim . JUDr., filmový kritik a publicista, vydal africké pohádky.

Frans Demers (1)

Autor dětské literatury a románů s koloniální tématikou. Skutečným jménem Johan Mark Elsing tvořil pod pseudonymy Frans Beckers a Frans Demers.

Miroslava Ludvíková (1)

Miroslava Ludvíková, PhDr, CSc se narodila na Slovensku 4.10.1923, byla pracovnicí etnografického oddělení Moravského zemského muzea Brno v letech 1956 až 1985.

Richard Noll (1)

Americký psycholog.

Hugo Široký (1)

Dne 19. července 1972 zahynul tragicky ve věku 39 let jeden z předních představitelů československé klinické psychologie, v jejíchž některých oblastech byl původním průkopníkem, zejména v psychoterapii „zvláště“ psychodramatu a orteterapii. Ukončil studium psychologie na brněnské univerzitě diplomovou prací Myšlení u schizofreniků a po promoci v roce 1957 nastoupil jako klinický psycholog do Psychiatrické léčebny v Opavé. Jeho dramatické nadání a v podstatě umělecký charakter ho ve vědecké práci přímo předurčovaly k tomu, aby se už v Opavě zabýval efektem filmu na duševně nemocné, aby zavedl arteterapii a spolu s H. Buxbaumem psychoterapeutickou metodu psychodramatu a aby přednášel na JAMU v Brně hereckou psychologii. V roce 1963 se stal odborným psychologem Psychiatrické léčebny ve Šternberku. Zde založil arteterapeutický atelier, vedl výcvikovou skupinu psychoterapeutického týmu a spoluvytvořil i dva filmy: Zacharovu Psychodrámu a Lorencové Kde končí hra. Od 1. října 1965 přešel na katedru psychologie do Brna, ale ponechal si částečný úvazek ve Šternberku a rozvinul bohatou pedagogickou i publikační činnost. Přednášel arteterapii a psychologii umění i na katedře divadelní vědy, psychologům přednášel o dynamických teoriích osobnosti. V Psychiatrické léčebně ve Šternberku vybudoval Studijní a výcvikové středisko určené zejména studentům psychologie. V roce 1970 mu byl udělen titul kandidáta psychologických věd. Kromě četných odborných studií vydal Hugo Široký rozsáhlá skripta „Prolegomena k psychologii a psychopathotogii osobnosti“ pro posluchače psychlogie, dále „Úvod do herecké psychologie“ a „Nárys psychologie divadla a psychodramatu“. Obě poslední skripta po mnoha stránkách razila cestu tehdy neexistujícím pokračovatelům. Spolu s kolektivem spolupracovníků napsal výborné „Uvedení psychologa do psychiatrické léčebny“. S neobyčejným úsilím, vytrvalou a vyčerpávající pílí a s nasazením celé osobnosti pracoval na rozsáhlém díle Perspektivy a meze psychoanalýzy, k...

Volker Bretz (1)

Cvičitel a propagátor jógy, vlastní více jak 100 jógových škol a vyškolil na 1000 cvičitelů.

Paula Horan (1)

Paula Horan - psycholožka, vedoucí seminářů, autorka Jako dítě jsem vyrůstal mimo své vlastní kultury a cítila rozdíly ve způsobu, jakým lidé interpretují své zkušenosti. V mládí pokračovala v hledání odpovědi na to, co opravdu lidi pohání. Byla zasvěcena do Reiki, které ztišilo její mysl a životní cesta ji nakonec dovedla do Indie ke Guru Sri HWL Poonjaji v roce 1992. "Papaji" byl jeden z hlavních učedníků Sri Ramana Maharshi, kteří se plně probudil v jeho přítomnosti. Pod jeho láskyplnou péči, našla odpovědi na své otázky. vydala 7 knih a meditační kazetu, vyučuje po celém světě Reiki, EFT, džňána jógu

Otto M Urban (1)

Studoval dějiny umění a estetiku na katedře dějin umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také posléze pracoval jako asistent na katedře dějin umění, poté jako vědecký pracovník Ústavu dějin umění ČAV v Praze. Od roku 1993 externě přednáší dějiny moderního českého umění v kurzech CIEE , The School of the Art Institute in Chicago , New York University, Prague . V letech 1999, 2001, 2003 a 2005 přednášel dějiny moderního českého umění na University of Texas v Austinu a v roce 2007 na The School of the Art Institute in Chicago. Od počátku 90. let se intenzivně věnuje studiu středoevropského symbolismu a zejména problematice dekadence. Byl autorem nebo spoluautorem řady výstav, publikoval odborné studie o dekadenci a symbolismu ve vědeckých časopisech doma i v zahraničí. V roce 2002 byl autorem a editorem monografie Výtvarné a kritické dílo Karla Hlaváčka. V roce 2006 připravil rozsáhlou výstavu a knihu o dekadenci v českých zemích, V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914. Tato výstava byla také oficiální součástí prezentace české kultury v době českého předsednictví Evropské unii. Kniha V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914 byla nominována na cenu Magnesia Litera 2007 v kategorii naučné literatury. Za tuto knihu a za monografii Edvard Munch: Být sám. obrazy - deníky - ohlasy byl autor navržen na cenu F. X. Šaldy pro rok 2007 a 2008.

Eduard Valentík (1)

Autor publikace o zenovém učení.

Mária Puškárová (2)

R. 1965 – 68 študovala na gymnáziu v Bratislave, 1968 – 74 latinčinu a francúzštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, absolvovala študijné pobyty na univerzite v Grenobli a v Paríži . Po štúdiách pôsobila r. 1974 – 86 v Ústrednej knižnici SAV, 1986 – 92 pracovala v oblasti tvorby a propagácie filmov, 1992 – 97 bola asistentkou medicínskeho oddelenia farmaceutickej firmy Hoechst Marion Roussel v Bratislave, od 1998 tvorí v slobodnom povolaní. Preklady poviedok i noviel z ruského a francúzskeho jazyka uverejnila knižne, časopisecky, v Slov. rozhlase, v rádiu Twist a i. Do francúzštiny preložila hru Jána Soloviča Strieborný jaguár a dialógové listy viacerých slov. detských filmov. Okrem prekladateľskej činnosti sa venuje psychoanalytickým rozborom diel slov. autorov a skúma analytickú psychológiu S. Freuda, G. C. Junga , A. Adlera a ich pokračovateľov. Autorka výkladových slovníkov snov Kto má v rukách nevedomie? a Svet v symboloch .

Andrej Vasil'jevič Šestakov (1)

Constance C Kirk (1)

Dr., odbornice na zdravý způsob života.

Marlies Burghardt (1)

Narodila se r.1945 v Hamburku, studovala germanistiku, sociologii a psychologii. Od r.1976 působí jako nezávislá novinářka v oblastech ženské problematiky, cestování a kultury. Cesty do Asie a zážitky z přírody v Americe u ní podnítily zájem o duchovní tématiku a o nevědomé představy. Od počátku osmdesátých let min.století se zabývá Tarotem, pořádá semináře Tarotu, přednášky, vystupuje na toto téma v rozhlase a působí jako individuální poradkyně v této oblasti. Je jednou z nejvýznačnějších osobností ve znalosti Tarotu.

Anselmo Marabini (1)

Italský politik, autor vzpomínek na italské socialistické hnutí v letech 1870-1900.

Brigitte Gärtner (1)

Německá lektorka jógy a meditace, autorka publikace o talismanech Feng-šuej.

Michael Maloney (1)

Jiří Bureš (2)

Jiří Bureš byl duchovní církve československé husitské z Vlašimi, český a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS. V 70. letech vystudoval Husovu československou bohosloveckou fakultu. V letech 1973-2000 působil jako duchovní církve československé husitské ve Vlašimi. Zde se podílel na vydávání časopisu Kazatelna. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za OF. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Zemřel 7. dubna 2010 a o pět dní později se ve Vlašimi konalo poslední rozloučení, které vykonal slovenský biskup Jan Hradil, jenž s ním studoval bohoslovectví.

Peter Lange (1)

Phil Hine (1)

Britský spisovatel, okultista.

Dr. František Štampach Antonín Juppa (1)

Three Initiates (1)

Práce z oblasti filosofie a hermeneutiky.

Jozef Markov (1)

Autor publikace o slovenském lidovém oděvu.

Bella Chagall (2)

Herečka. Židovka. Vdala se za slavného ruského malíře Marca Chagalla, se kterým pocházela ze stejné vesnice.

Lester A Mitscher (1)

Dr. Lester A. Mitscher vystudoval organickou a fyzikální chcemii a pracoval jako vedoucí výzkumného týmu v Lederleho laboratořích. Je profesorem lékařské chemie na Kansaské univerzitě a na farmaceutické fakultě Univerzity Monash v australském Melbourne. Publikoval přes 200 vědeckých článků a napsal 5 knih o chcemickém působení léčiv.

Lihua Wang (1)

Lékařka, publikace o tradiční čínské medicíně.

Rosemary Ellen Guiley (1)

Američanka velšsko-keltského původu žijící ve státě New York. Novinářka a spisovatelka. Vydala práce o parapsychologii, mysticismu, reinkarnaci, holistickém léčení, planetárním vědomí a příbuzných tématech. Pod pseudonymem také napsala několik futuristických románů.

Gutmann Klemperer (1)

Rabín a autor četných historických studií Gutmann Klemperer studoval postupně na několika pražských ješivách a po dva roky byl také žákem dodnes proslulého bratislavského rabína Moše Sofera. Absolvoval osmileté studium na pražském piaristickém gymnáziu a dvouletý cyklus přednášek na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Roku 1843 se stal kazatelem v židovské obci v Táboře, v roce 1845 byl jmenován do funkce táborského rabína a roku 1868 byl zvolen rovněž rabínem táborského kraje; oba úřady zastával až do smrti. Pod vlivem svých učitelů, zejména rabiho Šmu’ela Landaua a Šlomo Jehudy Rapoporta, se jako jeden z prvních věnoval vědeckému bádání o minulosti českých Židů. Zanechal po sobě literární a badatelské dílo, které na své seriózní zhodnocení teprve čeká.

Thomas F Cleary (1)

Publikuje v oblastech: bušidó; dějiny; Japonsko; umění válečné

Hana Blochová (1)

RNDr. Mgr. Hana Blochová alias Rosa de Sar je česká publicistka, autorka knih o historických záhadách a počátcích křesťanství. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, výtvarnou kritiku na univerzitě v Brně, technologii restaurování na Vysoké Škole Chemicko-Technologické a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je členkou souboru středověké, lidové a alternativní hudby Kvinterna. Zpívá a hraje na varhany, příčnou flétnu a harfu. Sólově nebo s Kvinternou vystupuje v ČR i v zahraničí.

Rostislav Balner (1)

Narozen 5. 9.1971 v Bruntále. Regionální publicistika o Krnovsku, práce o tradiční čínské medicíně.

Ondrej Bangha (1)

MUDr., vysokoškolský pedagog; pediatr, internista, pneumolog, ftizeolog; slovenský expert na akupunkturu, zabývá se tradiční čínskou medicínou .

Kótaró Tanaka (1)

Kótaró Tanaka se narodil ve městě Kóči ve stejnojmenné prefektuře, záhy se však přestěhoval do Tokia, které je tradičně považováno za kolébku strašidelných příběhů. Literární práci se začal věnovat pod vlivem významných kritiků Ómačiho Keigecua a Taoky Reiuna. Sbíral a zapisoval zejména starší příběhy o milencích a podivná vyprávění o tajuplných bytostech.

Markéta Holubová (1)

ThDr. Markéta Holubová je odbornou asistentkou Oddělení judaistiky na Katedře biblistiky a judaistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se zejména na židovskou mystiku a synagogální liturgii. V letech 1993 až 1998 studovala na HTF UK v Praze magisterský obor Husitská teologie - Juadistika/Religionistika, studium zakončila diplomovou prací Současný stav bádání o sabatianismu. V roce 1998 získala Cenu Josefa Dobrovského, v roce 2001 Cenu Josefa Hlávky. V roce 2006 obhájila doktorskou disertační práci na téma Likutej amarim a chasidská spiritualita. Od roku 1998 působila nejprve jako interní a posléze externí doktorand a zároveň asistent, po završení doktorského studia se stala odbornou asistentkou na HTF UK v Praze.

Paul A LaViolette (1)

Paul A. Laviolette, Ph.D., je autorem Tajemství Antigravity Propulsion, Subquantum Kinetics, Země pod palbou, Genesis Cosmos, Dekódování zpráv z pulsarů, galaktické Superwaves a jejich vliv na Zemi, a je redaktorem Systémy Pohled na muže. On také publikoval mnoho originálních prací ve fyzice, astronomii, klimatologii, teorie systémů, a psychologie. Je v současné době prezidentem Starburst nadace.

Laeh Maggie Garfield (1)

Americká terapeutka. Publikace z oboru alternativní medicíny.

Ivan Potrč (1)

Ivan Potrč se narodil v chudé rolnické rodině v Štuki v blízkosti Ptuj. Jako teenager žijící v obtížné sociální situaci a v době vzestupu německého nacionalismu, se stal nadšeným komunistou. Vzhledem ke své politické příslušnosti byl odsouzen k jedenácti měsíců vězení a vyloučen z vysoké školy, ještě než složil závěrečné maturitní zkoušky. Od roku 1938 do roku 1941 byl zaměstnán jako novinář večerníku v Mariboru. V roce 1941 byl internován do koncentračního tábora Mathausen, odkud se vrátil v roce 1943 a připojil se k jugoslávským partyzánům. V průběhu a po skončení druhé světové války pracoval jako redaktor a novinář pro noviny Domovina, Borba a Ljudska pravica. V roce 1947 se stal hlavním editorem a později ředitel vydavatelství Mladinska knjiga. Za svou literární práci získal dvě ocenění Prešerena. V roce 1947 byl oceněn za svou hru Kreflova Kmetija, a v roce 1955 za román Na kmetih. Od roku 1977 až do roku 1983 byl přidružený člen Slovinské akademie věd a umění a od roku 1983 do své smrti řádným členem Akademie.

David Ross (1)

Kanadský ilustrátor, spisovatel, karikaturista absolvent Sheridan College, pracoval v animačním poli jako designér, umělce a jako ilustrátor na různých komiksech pro různé firmy. Pro Dark Horse vytvořil komiks Star Wars: The Old Republic. Momentálně pracuje v Kanadě jako instruktor animace.

Edi Baccheschi (1)

Italská historička umění.

Martin Moravec Petr Koukal (1)

Thomas Dunkenberger (1)

Německý léčitel a student tibetské medicíny. Žije v Allgäu na jihu Německa