Výpis všech autorů

Jozef Ďurček

Slovenský autor turistických průvodců.

Jiřina W Dunovská

Narozena 2.2.1908 v Praze, zemřela 27.8.1959 v Praze. PhDr., odborná asistentka katedry pedagogiky na filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Publikace v oboru angličtiny.

Jiří Dušek

Narozen 1953. Ing. ekonomie, práce z účetnictví a daňové evidence.

Jaromír Dušek

Jaromír Dušek je český politik a bývalý odborář. V letech 1995 až 2012 stál postupně v čele Odborového sdružení železničářů a Svazu odborářů služeb a dopravy. V letech 2012 až 2016 byl zastupitelem Pardubického kraje a náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu a dopravní obslužnost. V roce 1971 absolvoval střední průmyslovou školu železniční a nastoupil na místo železničního výpravčího v České Třebové, kde sloužil až do roku 1989. V tomtéž roce získal post mluvčího Občanského fóra a začal se angažovat v železničních odborech. V letech 1993 až 1999 vystudoval obor marketing a management na Fakultě dopravní Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích . V roce 1995 se stal předsedou odborářského hnutí s názvem Odborové sdružení železničářů. V roce 2007 byl odvolán a nastoupil na Generální ředitelství ČD. V letech 2009 až 2012 působil jako předseda Svazů odborářů služeb a dopravy, poté začal pracovat ve vedení Pardubického kraje. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2008 neúspěšně kandidoval v obvodu č. 3 - Cheb jako nestraník za Stranu důstojného života. Získal 5,61 % hlasů a skončil s odstupem na 5. místě. O dva roky později ve volbách do Senátu PČR v roce 2010 kandidoval jako nestraník za SPOZ v obvodu č. 46 - Ústí nad Orlicí. Se ziskem 8,31 % hlasů znovu obsadil 5. místo. Ještě v roce 2010 do SPOZ vstoupil a v krajských volbách v roce 2012 byl lídrem kandidátky v Pardubickém kraji. Strana uspěla, získala 5,31 % hlasů a Dušek se společně se svými dvěma kolegy stal krajským zastupitelem. Po vytvoření krajské koalice ČSSD, Koalice pro Pardubický kraj a SPOZ byl na začátku listopadu 2012 zvolen náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu a dopravní obslužnost. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Pardubickém kraji na druhém místě kandidátky SPOZ, ale neuspěl. V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice čl...

Jan Durdík

Narozen 6.4.1923 v Lysé nad Labem. PhDr., CSc., autor historických prací z oboru vojenství a dělnického hnutí, též v němčině, překladatel z polštiny.

Irena Dubská

Irena Dubská, rozená Zemanová, byla česká spisovatelka. Dětství strávila ve Volyni. Od roku 1936–1939 studovala na Strakonickém reálném gymnáziu. V období války, kdy byla celá země okupována nacisty, byla nasazena jako pomocná dělnice ve zbrojovce ve Strakonicích. Po válce začala studovat filozofii, psychologii a sociologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1949 absolvovala a posléze získala titul PhDr. Na katedře také působila jako asistentka. Irena Dubská vyzkoušela několik prací. Od roku 1950 pracovala na stavbách Československého svazu mládeže, kde působila dva roky, poté přednášela na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. O dva roky později až do roku 1974 působila jako vědecká pracovnice ve Filozofickém ústavu ČSAV, kde pracovala jako vedoucí oddělení historického materialismu. V roce 1957 obdržela nově zavedenou hodnost kandidátky filozofických věd, neboli CSc. pro obor filozofie. Na počátku 60. let se Irena Dubská zúčastnila stáže na Massachusetts Institute of Technology ve Spojených státech amerických. Posléze provázela významného amerického sociologa Roberta Kinga Mertona při návštěvě v Československu. Přelomem 2. poloviny 60. let se stala vedoucí redaktorkou Sociologického časopisu a podílela se na obnově naší sociologie. V druhé polovině 60. let  se přidala do Richterova týmu, kde vypomáhala s výzkumem společenských souvislostí s revolucí ve vědeckotechnickém odvětví. V období normalizace nesměla publikovat. V roce 1977 se společně se svým manželem, odstaveným politikem, právníkem a politologem Zdeňkem Mlynářem, emigrovali do Rakouska, kde se více zaměřila na politickou scénu a k sociologii se již nevrátila. Po roce 1989 žije v Praze a zároveň ve Vídni. Irena Dubská umírá 24. července 2010 v Praze. Irena Dubská jako první vznesla v Československu otázku genderové problematiky. Irena Dubská se ve svých dílech zaměřovala především na sociologii a politickou filozofii. Jako jed...

Arnold D Dunchock

Americký autor biografie.

Alena Dupalová

Narozena 6. 8. 1960. Redaktorka publikací s přírodovědnou tematikou, též práce o dostihovém sportu.

Wolf Durian

Wolf Durian byl německý spisovatel, překladatel a novinář, autor knih pro děti a mládež. Již od mládí toužil odjet do USA. Ve třinácti letech proto utekl z domova, byl ale zadržen v Antverpách a vrácen domů. Jeho se se splnil až po maturitě. V USA pracoval jako umývač nádobí, dřevorubec, zahradník, kovboj a v Mexiku jako poštovní jezdec. Po návratu studoval němčinu a zoologii a pracoval jako novinář a překladatel pro různé noviny. Počátkem dvacátých let byl redaktorem populárně-vědeckého časopisu Kosmos ve Stuttgartu a roku 1924 se stal šéfredaktorem berlínského čtrnáctideníku pro děti Der heitere Fridolin . Zde roku 1924 publikoval na pokračování své první a nejpopulárnější dílo, román pro děti Kai aus der Kiste . Roku 1926 vyšel tento román knižně, stal se bestsellerem a dočkal se dvou filmových adaptací. V období Třetí říše byl román pro svou proamerickou orientaci zakázán. Po roce 1945 žil v Sovětské okupační zóně, byl spolupracovníkem novin Tägliche Rundschau a Berliner Zeitung a psal fejetony pod pseudonymem Fridolín. Později se stal občanem NDR. Napsal celou řadu knih pro děti a mládež, které byly přeloženy do několika jazyků. Často se odehrávají v cizích zemích a vyznačují se láskou k přírodě a ke zvířatům. Jeho syn z prvního manželství Wolfgang Bechtle byl spisovatel a přírodní fotograf. Jeho dcera Sibylle je autorkou dětských knih a scenáristkou.

Tomáš Dušek

Autor fantasy fománů, občanským povoláním prodavač.

Thierry Dutour

Francouzský historik a sociolog.

Tereza Dusíková

Česká publicistka a překladatelka z angličtiny. Autorka prací o internetu a elektronické poště. Ke knihám vytvářela i webové rozhraní CD a DVD.

Stephen J Dubner

Stephen J. Dubner, spisovatel a bývalý editor The New York Times Magazine, je autorem knih Turbulent Souls , Confessions of a Hero-Worshiper a knihy pro děti The Boy with Two Belly Buttons.

R. I. M Dunbar

Anglický profesor evoluční psychologie na univerzitě v Liverpoolu, působí též na univerzitách v Cambridgi a Londýně.

Pia Dušak

Pia Dušak, Patrícia Dušaková, pochádza a stále žije v Jabloni, je absolventka humenskej chemickej priemyslovky. Dnes pracuje ako copywriterka v reklamnej agentúre, takže aj keď nepíše, píše. Najprv začala blogovať. Písala veselé príbehy, neskôr články na pokračovanie. Po polročnej pauze všetko stiahla z internetu, dopísala a poslala do vydavateľstiev. Urobila tak pod pseudonymom, pretože sa bála odmietnutia a výsmechu. Nič z toho sa nestalo. Ako prví sa jej ozvali z Evitapressu, neskôr aj z ďalšieho vydavateľstva, ale ona vedela, kde chce zakotviť.

Peter Dubaj

Volám sa Peter Dubaj a moje okolie si myslí, že som provokatér, ktorý svojím životným štýlom dráždi obyčajných ľudí. Mojím poslaním však je to, aby sa pracujúci a vykorisťovaní ľud spamätal z letargie, v ktorej žije. Vydávam svoju prvú zbierku rád a návodov pohľadom mladého človeka, majiteľa stovky internetových domén, investora v online biznise a filantropa. Som zakladateľ vzdelávacích kurzov Ebayexpert.sk a Diamondbrand.sk pre všetkých, ktorí sa o podnikanie v online sfére zaujímajú.

Paul Du Noyer

Paul Du Noyer se anrodil v anglickém Liverpoolu a studoval na London School of Economics. Již přes třicet let se věnuje vývoji hudební scény jak v Liverpoolu, tak v Londýně. Spolupracuje s magazíny Q, MOJO, heat a The Word. Ve středu jeho zájmu stála vždy skupina The Beatles a díky tomu se setkal i s dvěma jejími členy - Paulem McCartneym a Ringo Starrem. Několik interview natočil ale i dalšími výraznými osobnostmi jako je například Madonna nebo Mick Jagger.

Nataša Ďurinová

Slovenská překladatelka a literární publicistka.

Ludmila Dušková

Práce u oboru zahrádkářství.

Kateřina Dubská

PhDr. Kateřina Dubská je spoluzakladatelkou vydavatelství Computer Press a ERA, v letech 2006-2010 byla městskou zastupitelkou za Stranu zelených v Brně. Vystudovala Střední knihovnickou školu a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci . Patřila k zakladatelům nakladatelství a vydavatelství Computer Press. Založila vydavatelství ERA, které se specializovalo na odbornou literaturu z oblasti architektury a stavitelství. Díky jejímu přispění vyšly publikace jako: Josip Plečnik, Nové městské prostory, Duch místa nebo Sídelní kaše. Iniciovala vznik časopisu ERA 21, který je uznávaným českým časopisem o architektuře. V roce 2000 založila Nadační fond Verda, který se zaměřuje na podporu nadaných romských studentů. Byla jednou z iniciátorek vzniku občanské koalice Nádraží v centru a referenda o poloze brněnského hlavního nádraží. Spoluzaložila občanské sdružení Brno, věc veřejná, které především díky výstavám Brněnský chodec iniciovalo veřejnou debatu ke stavu kvality a vzhledu brněnských veřejných prostor. V minulosti byla zastupitelkou v brněnské čtvrti Nový Lískovec, kde stále působí jako vedoucí redakční rady místního zpravodaje Lískáček. V krajských volbách v roce 2008 vedla kandidátku Strany zelených na Jižní Moravě. S výsledkem 3,6 % byla tato kandidatura neúspěšná. V současné době žije v Bílých Karpatech, věnuje se psaní knih a ekologickému zemědělství. V březnu 2013 vychází její první román Člověk Gabriel .

Jean Dufaux

Narozen 7.7.1949 Belgie. Autor komiksů.

Jaroslav Dufka

Ing. Jaroslav Dufka je autorem 17 knih z oboru TZB, z nich 10 na téma vytápění. Dříve učil na SPŠ žáky-učně v učebním oboru Instalatér a studenty v maturitním oboru MIEZ. V současnosti je v důchodu. Je členem redakční rady časopisu Topenářství Instalace.

Jana Duží

Narozena 5.7.1942. Filoložka, překladatelka, sestavitelka knih horoskopů, snářů, přísloví, kuchařských knih, též nakladatelská jazyková korektorka.

Jack B Du Brul

Americký spisovatel.

Ivona Ďuričová

Slovenská zemědělská inženýrka. Též básnířka, autorka knih pro děti a překladatelka.

Ben Dupré

Britský filolog, publicista, autor populárně-naučných knih, hráč na cembalo a violu da gamba. Ben Dupré studoval klasickou filologii na Exeter College v Oxfordu, poté pracoval v nakladatelském oboru se zaměřením na příručkovou literaturu. V Oxford University Press měl v letech 1993 až 2004 na starost příručky pro děti a - což mluví za všechno - má za sebou více než dvacet let zkušeností s vysvětlováním obtížných myšlenek širokému okruhu čtenářů. Je nadaným hráčem na cembalo a violu de gamba. Se svou rodinou žije v severním Oxfordu.

Albrecht Dürer

Albrecht Dürer byl německý malíř, grafik a teoretik umění evropského formátu. Do jeho díla patří více než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb. K tomuto souboru se ještě dnes přidávají nově objevené položky: 8. června 2005 uvedl tisk, že velké okno z barevného skla v kostele Sv. Jakuba ve Straubingu, na němž je zobrazen Mojžíš přijímající desky zákona, vzniklo podle Dürerova návrhu. Dürer byl mistrem nejvyššího řádu, jako nikdo jiný sklenul oblouk od středověku k renesanci. Byl prvním německým umělcem, který psal o svém životě, jako první zacházel s autoportrétem jako se samostatným žánrem, akvarel a tisk přivedl již v raném stádiu k umělecké a technologické dokonalosti, jako první v Německu kreslil akty podle živých modelů a jako první podpořil své praktické dílo umělecko-teoretickými pojednáními. Ve srovnání s ním obstojí Leonardo da Vinci – ovšem Dürer své výsledky prezentoval podstatně systematičtěji než Leonardo. V roce 1525 vydal v Norimberku první knihu o matematice pro dospělé v němčině Uvedení do měřictví a roku 1527 Nauku o opevňování. Tyto dvě teoretické práce patří spolu s posmrtně vydanými Čtyřmi knihami o proporci , na nichž pracoval dvacet let, k důležitým pojednáním z oblasti teorie umění. V Německu se o době kolem roku 1500 mluví jako o Dürerově epoše, čímž je jeho jméno spojováno s dobou rozkvětu. Dürerovi předkové pocházeli z Uher. Součástí maďarského města Gyula u rumunské hranice je dříve samostatná obec Ajtós, od níž rodina odvozovala své jméno. Ajtó znamená v Maďarštině "dveře", stejně jako německé "Tür", a "Dürer" tedy znamená "rodák z Ajtós". Dürerův dědeček Anthoni opustil rodinnou tradici chovu koní a pastvy dobytka a stal se v Gyule zlatníkem. Později přijal za svého učně svého syna Albrechta , malířova otce. Poté, co se Dürer starší u svého otce vyučil, odešel na tovaryšský vandr po Evropě, během něhož pobýval ...

Vladimir Leonidovič Durov

Vladimir Leonidovič Durov byl ruský a později sovětský krotitel, cirkusový artista a spisovatel, společně se svým bratrem Anatolijem Leonidovičem Durovem zakladatel cirkusové dynastie Durov. Pocházel ze staré šlechtické rodiny. Po ztrátě rodičů byl se svým mladším bratrem vychováván kmotrem, který je připravoval na vojenskou dráhu. Od roku 1873, resp. 1874 proto studovali na vojenském gymnáziu, školu však nedokončili, protože byli oba fascinování cirkusem. Již roku 1880 vstoupil Vladimir do moskevského cirkusového zvěřince Hugo Winklera, kde pracoval jako hlídač zvěře, klaun a akrobat. Později vystupoval v kočovných a provinčních cirkusech jako silák, kouzelník, kupletista a klaun známý svými satirickými výstupy a od roku 1887 v Moskvě již také jako krotitel. Jako slavný cirkusový umělec koupil v Moskvě dům se zahradou a stájemi a na počátku ledna roku 1912 zde otevřel divadlo , ve kterém vystupoval se zvířaty . První světová válka a následná válka občanská jeho práci přerušily. Roku 1919 bylo divadlo znovu otevřeno, ale již jako státní, a Durov byl jmenován jeho ředitelem. Durov se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Studoval díla Ivana Michajloviče Sečenova a Ivana Petroviče Pavlova a svou výcvikovou metodu postavil na podmíněných reflexech, které u zvířat vyvolával pomocí krmení. Stal se tak průkopníkem nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům. Kromě publikování odborných studií se Durov věnoval rovněž psaní knih pro děti a mládež, ve kterých vypráví s láskou o zvířatech, s nimiž pracoval a která cvičil. Stal se známým nejen v Sovětském svazu, ale i v zahraničí. Na svých cestách navštívil Německo, Rakousko-Uhersko, Francii, Španělsko a Itálii. Roku 1927 mu byl udělen titul zasloužilé...

Viktor Dusil

Narozen 15. 10. 1931 v Hradci Králové, zemřel 26. 5. 2006. Rozhlasový režisér, dramatik, autor reportáží, rozhlasových a televizních her.

Sarah Beth Durst

Americká autorka převážně fantasy literatury pro mládež a knih pro děti. Publikuje i pro dospělé.

Sabine Durrant

Sabine Durrantová působila v britských listech Guardian a Sunday Times, dnes pracuje jako novinářka na volné noze. Žije v Londýně se svými třemi dětmi.

Richard Dübell

Richard Dübel je v současné době jeden z nejoblíbenějších německých autorů historických románů. Richard Dübell se o literaturu zajímal již v mládí, kdy ho však zaujal žánr sci - fi. Podílel se mj. na přípravě časopisu CAPRICORN. Kromě své profese spisovatele se věnuje také fotografování a výtvarnému umění, zvl. grafice a karikatuře. Richard Dübell několikrát navštívil i Českou republiku, naposledy na podzim 2007 při představení své knihy Ďáblova bible.

Rachel Dunne

Americká spisovatelka, autorka fantasy románu.

Ota Dubský

Narozen 10.1.1886 v Hrejkovicích u Milevska, zemřel 25.10.1956 v Praze. PhDr., romanista, autor učebnic a slovníků francouzštiny, překladatel z francouzštiny i do francouzštiny, literárněhistorické, lingvistické a folkloristické studie.

Milena Dufková

Autorka příruček kuchařských receptů.

Martin Dugard

Americký spisovatel.

Martin Dubánek

Mgr. Martin Dubánek. Narozen v Ústí nad Orlicí. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2000 archivář Vojenského ústředního ústavu - Vojenského historického archivu Praha, kde působí v rámci oddělení novodobých fondů a sbírek. Zabývá se především opevněním a historií vojenské techniky po roce 1945. V letech 1994 - 2010 aktivně činný v Muzeu československého opevnění v pěchotním srubu K-S 5 "U potoka". Autor má více než 300 odborných článků publikovaných v řadě domácích i zahraničních časopisů.

Marie Dušková

Narozena 6.10.1903 ve Skrýchově u Tábora, zemřela 15.12.1968 v Želnavě. Úřednice, beletristka.

Lois Duncan

Lois Duncan se narodila 28. dubna 1934 ve Filadelfii Lois Duncan Steinmetz. Je autorkou více než padesáti knih včetně poezie, literatury pro děti a románů pro dospělé. Své první dva romány publikovala pod pseudonymem Lois Kerry. Největší věhlas jí však přinesly napínavé romány určené pro dospívající mládež, které získaly v šestnácti státech USA a třech zahraničních zemích cenu „Mladého čtenáře“, přičemž samotná Duncanová obdržela od různých amerických knihovnických společností několik významných uznání. Lois už od raného dětství věděla, že se stane spisovatelkou. V deseti letech poslala do dětského časopisu svou první povídku a o tři roky později začala publikovat. Během svých středoškolských studií pravidelně přispívala do časopisů pro teenagery, zejména do dodnes oblíbené Sedmnáctky. Jako dospělá vyučovala tvůrčí psaní na katedře žurnalistiky Univerzity Nového Mexika a nadále spolupracovala s řadou časopisů, v nichž zveřejnila na tři stovky článků a povídek. Šest jejích novel posloužilo jako předloha k televizním inscenacím, podle jiných dvou vznikly filmy, promítané v České republice pod názvem Tajemství loňského léta a Hotel pro psy. V autobiografickém románu Kdo zabil mou dceru? hledá Lois Duncan vraha své sedmnáctileté dcery Kaitlyn. Podrobnosti o dosud nevyřešeném zločinu i vývoji pátrání, kterému se neúnavně věnuje rodina zavražděné, lze najít na internetové adrese kaitarquette.arquettes.com. Lois žije se svým manželem Donem Arquettem v Sarasotě na Floridě. Zemřela ve středu 15. června 2016 ve věku 82 let.

Leslie Dunkling

Britský anglista a lingvistik.

Karsten Dusse

Německý právník, též televizní scenárista a spisovatel.

Karel Durman

Karel Durman je český historik působící ve Švédsku. Narodil se v roce 1932 a od roku 1952 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po dokončení studia zde zůstal a začal akademickou dráhu. V roce 1961 získal jednoroční postgraduální stipendium na LSE. V letech 1968–1969 byl členem předsednictva Vysokoškolského výboru KSČ, později zařazeného do "zrádného druhého centra". V roce 1970 musel školu opustit – pracoval jako noční hlídač a posléze v oddělení rešerší Státní technické knihovny. V roce 1980 byl stálou šikanou donucen emigrovat do Švédska. Usadil se ve městě Uppsala, kde začal působit jako historik na místní univerzitě. Po roce 1989 se občas vracel do České republiky. Ve své práci se zaměřuje na moderní dějiny Blízkého východu, vývoj Východního bloku a velkou politiku 20. století. Jeho práce o dějinách 20. století Útěk od praporů a Popely ještě žhavé jsou v českém prostředí vysoce ceněny pro svou informativnost a čtivost. Karel Durman je podruhé ženatý, má dvě dcery a syna.

John Durant

Britský profesor popularizace vědy na Imperial College v Londýně, zástupce ředitele Muzea vědy v Londýně.

Jean-Paul Dubois

Francouzský prozaik Jean-Paul Dubois je autorem deseti románů, povídek a esejů.

Jana Dudová

Narozena 14.6.1957 v Brně. JUDr., práce z práva životního prostředí, pozemkového práva a ochrany zdraví spotřebitele.

James A Duke

James A. Duke je americký botanik. Je známý svými četnými publikacemi o botanické medicíně. Má významný podíl na budování fytochemických a etnobotanických databází Ministerstva zemědělství USA.

Ivan Dubnička

Slovenský kulturolog, antropolog a religionista, zaměřený též na environmentální filozofii.

Georges Duby

Georges Duby byl francouzský historik, zaměřený na dějiny středověké společnosti, umění a kultury, člen Francouzské akademie. Proslavil se především jako historik hospodářských a sociálních dějin středověké Francie. Georges Duby se narodil v řemeslnické rodině v Paříži, studoval v Mâconu , historickou geografii v Lyonu a historii v Paříži. Studia dokončil v roce 1953 disertací o společenských vztazích v kraji Mâcon. Přednášel na univerzitách v Besanconu a od roku 1951 v Aix, roku 1970 byl zvolen členem Collège de France a roku 1987 Francouzské akademie. Získal řadu vyznamenání a čestných doktorátů a byl členem řady zahraničních akademií v Evropě i v USA. Duby měl neobyčejně živý vztah k umění a sám rád kreslil a maloval, zejména krajiny. Duby sice nebyl formálně členem skupiny kolem Marca Blocha a Luciena Febvra, známé jako Škola Annales, nicméně patří spolu s Fernandem Braudelem k jejím nejvýraznějším představitelům. Už Dubyho disertace, Společnost 11. a 12. století v mâconském kraji , které jej proslavilo, se vyznačuje důrazem na podrobné studium nejrůznějších dokumentů a pramenů ohledně společenského i hospodářského života, každodenního provozu, společenských vrstev a rolí, ale zároveň i snahou dát čtenáři nahlédnout do myšlení, duchovního života a představ obyčejných lidí té doby. Duby byl také jedním z prvních historiků, kteří se věnovali životu a úloze žen ve společnosti. Podílel se na několika velkých projektech , které výrazně změnily vztah Francouzů i mnoha dalších Evropanů k jejich starší historii. Co starší generace pokládaly za „temný středověk“, se v jeho díle ukazuje jako nesmírně bohaté období náboženského, kulturního i politického úsilí, které založilo důležité instituce i budoucí úspěchy evropské kultury a civilizace. Jeho knihy se vyznačují odbornou precizností, ale také živým a přístupným stylem, takž...

Furio Durando

Archeolog. Vyučuje dějiny umění a klasických jazyků na středních školách v Montepulciano. Napsal desítky vědeckých článků z oblasti archeologie a dějin umění do italských i zahraničních časopisů a vydal pro většinu renomovaných nakladatelství ve světě archeologické knihy, některé z nich byli přeloženy do různých jazyků.

Evie Dunmore

Britská spisovatelka, autorka historických romancí. Žije a pracuje v Berlíně.

Dora Duncker

Dora Duncker byla německá spisovatelka. Její otec byl vydavatele Alexander Duncker. Dostalo se jí výuky od soukromých učitelů a absolvovala studijní cesty přes Rakousko, Tyrolsko, severní Itálii a Švýcarsko. V Mnichově se seznámila s malíři jako Carl Theodor von Piloty, Hans Makart a Franz von Lenbacha či se spisovatelem jménem Paul Heyse. Z rozvedeného manželství měla jednu dceru. Žila jako spisovatelka na volné noze v Berlíně. Je autorkou románů, povídek, esejů, básní a divadelních her. Psala též ivadelní kritiky.

Dominik Duka

Dominik kardinál Duka je vysoký římskokatolický klerik, dominikán, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český a kardinál. Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů , 24. biskupem královéhradeckým a apoštolským administrátorem litoměřické diecéze . V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Papež Benedikt XVI. jej při papežské konsistoři konané dne 18. února 2012 v Římě jmenoval kardinálem. Jeho titulárním kostelem je kostel sv. Marcelína a Petra v Lateránu. Narodil se v dubnu 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele. Jeho otec František Duka byl za druhé světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, z něhož roku 1944 v Itálii dezertoval a přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. V 50. letech byl spolu s dalšími letci ze Západu odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991. Matka Anežka Duková pocházela ze šumavských Hor Matky Boží. První roky prožil s rodiči na Pouchově, kde v kostele svatého Pavla apoštola od dvanácti let ministroval. Před tímto kostelem celebroval v roce 1970 první mši svatou, tzv. primici. Vystudoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby mohl roku 1965 začít studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů. Dne 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Nejprve působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze . Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem ...

Charles Duhigg

Charles Duhigg sa narodil v roku 1974 v Novom Mexiku. Študoval históriu na Yalskej univerzite a neskôr Business School v Harwarde. Od roku 2006 je spravodajcom denníka New York Times, kde za svoje reportáže získal Pulitzerovu cenu. Medzi jeho najznámejšie úspešné práce patria série článkov Golden Opportunuties , The Reckoning , Toxic Waters .

Zdeněk Duffek

Narozen 1939. Mgr., pedagog, spoluautor jubilejní publikace o Gymnáziu v Českém Krumlově.

William Dufty

Americký spisovatel, zabýval se zdravou výživou. Též autor biografie o Billie Hiliday.

Will Durant

William James Durant byl americký historik a filozof. Jeho nejznámější prací je jedenáctidílné monumentální dílo The Story of Civilization, které napsal se svou ženou Ariel Durantovou v letech 1935-1975. Za jeden z dílů této série, Rousseau and Revolution, získal roku 1968 Pulitzerovu cenu v kategorii literatura faktu. Podobný ohlas měla práce The Story of Philosophy o dějinách filozofie. Psal i díla filozofická, především ho zajímal střet mezi náboženstvím a vědou a vztah civilizace k náboženskosti - naši civilizaci viděl spíše jako úpadkovou právě proto, že se postavila proti náboženství, což v jeho představě nutně vede k chaosu, zániku civilizace a jejímu převálcování civilizací novou, která s novými mýty obnoví "naději", a tím i civilizační dynamiku.

Veronika Dufková

Tomasz Duszyński

Polský novinář a spisovatel. Scenárista počítačových her.

Rudolf Dušek

Narozen 1930. Autor knihy o sportu v Československu.

Rudolf Dušek

P. Rudolf Dušek SJ byl český katolický kněz, jezuita, pedagog, psycholog a vězeň nacistického i komunistického režimu v Československu. Narodil se v Praze-Nuslích v katolické rodině. V letech 1928-1936 navštěvoval arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči. Po maturitě v roce 1936 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Po dvouletém noviciátu v Benešově absolvoval tříleté studium filozofie na jezuitském Filozofickém institutu v Benešově. V roce 1941 odešel na velehradské gymnázium, kde se stal prefektem nejmladších chlapců a zároveň je vyučoval latině. V letech 1942-1944 studoval teologii v Praze. Univerzita byla tehdy už zrušena a jezuitský dům obsazen. Mladí jezuitští studenti se proto odstěhovali na Strahov k premonstrátům, kde pokračovali ve svém studiu pod vedením několika starších spolubratrů. Na některé předměty studenti docházeli na diecézní učiliště u františkánů při kostele Panny Marie Sněžné. Mezi přednášejícími byli i známí profesoři Jan Merell, Konůpek a Václav Bogner. Po dvouletém studiu teologie byl na Strahově 22. července 1944 zatčen gestapem. Byl nejprve vyslýchán a uvězněn v Praze na Pankráci. Poté byl poslán do koncentračního tábora v Terezíně. V soudním spise byl u jeho jména zápis RU . Život mu zachránilo jen to, že již po roce věznění v Terezíně skončila II. světová válka. Po návratu z Terezína se léčil na skvrnitý tyfus a revmatismus. Udělal si rychlokurz angličtiny a v prosinci 1945 odjel do Anglie, kde na Heythrop College u Oxfordu dokončil studia teologie. V Anglii byl také 12. září 1946 vysvěcen na kněze. Po roce se vrátil do Československa a žil v jezuitské koleji při kostele sv. Ignáce v Praze. V letech 1947-1950 studoval latinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň se staral o Mariánskou družinu studentů a s jezuitským spolubratrem Adolfem Kaj...