Výpis všech autorů

Philippe Diolé

Francouzský publicista, potápěč a člen Cousteauovy posádky, podílející se na sedmi Cousteauových knihách o výzkumech lodi Calypso, odborným zaměřením archeolog.

Libuše Dušková

Libuše Dušková , česká anglistka, zabývající se popisem současného anglického jazyka , autorka první soustavné akademické mluvnice angličtiny u nás. Po studiu angličtiny-češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , kde mezi jejími učiteli byli Bohumil Trnka, který ji považoval za svou nejlepší žačku, Josef Vachek, Ivan Poldauf a Zdeněk Vančura, pracovala na Katedře jazyků ČSAV . V období 1968–1985 působila jako samostatná vědecká pracovnice v Ústavu jazyků a literatur ČSAV , kde vznikalo její stěžejní dílo, vysokoškolská mluvnice angličtiny , předložené jako habilitační práce. Zásadní význam po pražskou anglistiku mělo její působení v letech 1985–2005 na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF UK ve funkci vedoucí lingvistické sekce; externě zde vyučuje i nadále . Dušková sem přišla po odchodu I. Poldaufa, nově koncipovala výuku lingvistické anglistiky, postupně přizvala a vychovala mladé spolupracovníky a pozvedla tak pražskou anglistiku na nebývalou odbornou úroveň. Po r. 1989 se dočkala i náležitého ocenění své práce a obdržela tituly docentka, DrSc. a profesorka anglického jazyka a konečně v r. 2007 titul emeritní profesorka UK. Během svého působení zprostředkovala kontakty pracoviště s nejvýznamnějšími evropskými anglisty, mezi nimiž byl Randolph Quirk , Geoffrey Leech , Jan Svartvik, Sidney Greenbaum, Gabriele Steinová, Wolf-Dietrich Bald, Gerhard Nickel, Karin Aijmerová, Manfred Görlach a řada dalších. Její odborné zaměření bylo v počá...

Irena Dousková

Irena Dousková je česká spisovatelka, především prozaička. Narodila se v roce 1964 v Příbrami. Pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Původní jméno Irena Freistadtová si v 70. letech změnila, jednalo se o otcovo příjmení, a přijala matčino dívčí jméno. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. V roce 1976 se autorčina rodina přestěhovala do Prahy. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–1985 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala a získala titul Mgr. Vykonávání právnické praxe se však nevěnuje. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně v kulturním středisku v Praze. Později působila převážně jako novinářka . V současnosti působí jako spisovatelka z povolání. Do českého literárního kontextu Irena Dousková vstoupila nejprve jako básnířka, a to roku 1988. Vystupovala jako členka literárně-dramatického spolku LiDi, který prezentoval své básnické texty v pražské Viole. Roku 1988 vznikl příležitostně rozšiřovaný Almanach Spolku LiDi a v roce 1991 básnická sbírka, jež měla recesní název Kadění a byla vytištěna v nákladu 200 kusů na role toaletního papíru. Časopisecky autorka publikovala např. v Literárních novinách, Mladé frontě, Hostu, Tvaru aj. O několik let později se autorka začala věnovat převážně tvorbě prozaické. Od počátku jejímu vypravěčskému charakteru nejvíce vyhovovaly především žánry střední epiky. Mezi hlavní charakteristické rysy autorčiny tvorby, a to jak básnické, tak i převažující tvorby prozaické, patří úsporné vyjádření se smyslem pro situační zkratku, ironii a pointu. Řada příběhů se vyznačuje autobiografickým východiskem a osobními zkušenostmi. V mnoha dílech se projevuje i bytostný zájem o jud...

Gerry Duggan

Americký autor komiksů, režisér a fotograf žijící v Los Angeles. Mezi jeho největší úspěchy patří Deadpool, který vychází i u nás díky nakladatelství Crew.)

Vladimír Doležal

Narozen 24.8.1952 v Chlumu u Třeboně. Majitel českobudějovického nakladatelství Dona, redaktor, fotograf, fotograficky se podílí na tvorbě kuchařských a kynologických knih.

Mária Ďuríčková

Mária Ďuríčková byla slovenská spisovatelka, překladatelka, scenáristka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se 29. září 1919 ve Zvolenské Slatině v rolnické rodině a vzdělání získala ve Zvolenské Slatině, Zvoleně a na učitelském ústavu v Lučenci, později pokračovala ve studiu při zaměstnání na pedagogické fakultě v Bratislavě, ale studium nedokončila. Pracovala jako učitelka např. v obcích Horný Tisovník, Omastiná a pak v Bratislavě. V roce 1951 byla šéfredaktorkou časopisu Družba, v roce 1952 se stala šéfredaktorkou časopisu Zornička. Od roku 1954 byla redaktorkou nakladatelství Mladé letá a v letech 1969–1970 šéfredaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Od roku 1971 se plně věnovala literární tvorbě. Svá první díla začala publikovat v různých časopisech a její první knižní debut vyšel v roce 1954. Její tvorba se zaměřovala výhradně na díla pro děti a mládež. Ve svých dílech dokázala citlivě zachytit životní zážitky dospívající mládeže, její citové kolize a konflikty, často používala žákovský slang, ale také dokázala klást velký důraz na charakter postav. Nechává otevřenou hranici mezi reálným a fantastickým, které se navzájem prolíná. Kromě vlastní tvorby se věnovala také sestavováním sborníků a výběrů, ve kterých často sahala po lidových námětech a lidové slovesnosti. Také se věnovala překladům z ruštiny, češtiny a němčiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Ďuríčková na slovenské Wikipedii.

Dionýz Dugas

fotograf, vydavateľ, svetobežník, veľký obdivovateľ a znalec prírody, propagátor zdravého životného štýlu. Rodený Prešovčan, ktorý momentálne žije v Sabinove. Narodil sa v roku 1941. Doteraz mu vyšlo asi 30 publikácií, fotografie uverejňuje aj v tlači. Od roku 2000 už začal vydávať vo vlastnom vydavateľstve. Najviac si zamiloval Tatry, Pieniny a Slovenský raj. Fotil Európu, Áziu, Austráliu i Nový Zéland a Ameriku. Samostatnú kapitolu jeho života tvoria kvietky, rastlinky, lístky a korienky. Vďaka svojej mame sa dostal aj k fotografovaniu liečivých bylín, stromov a rastlín. Publikoval tituly Babkine bylinky, Zdravý život s babkinými bylinkami, Bylinkový receptár: najlepšie recepty ľudovej medicíny a mnohé iné. Vystavuje doma aj v zahraničí.

Luděk J Dobroruka

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Katie Daynes

Britská editorka a autorka dětských knih. Studovala cizí jazyky na The Cambridge University, nyní píše dětské knihy, které jsou zaměřeny na poznávání světa a vzdělávání od nejútlejšího věku.

Jiří Dědeček

Jiří Dědeček je český písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel a autor četných rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973–1985 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem. Od roku 1964 žije v Praze. Po maturitě roku 1971 a roce studia žurnalistiky přešel na obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který absolvoval v roce 1976; v letech 1983–1987 vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Jeho diplomová práce měla název Společenské funkce vědecko-fantastické literatury. Po roční vojenské službě pracoval v letech 1977–1983 v Pražské informační službě jako tlumočník z francouzštiny, od té doby je ve svobodném povolání. Roku 1984 se oženil s publicistkou a spisovatelkou Terezou Brdečkovou, s níž má dvě dcery: Viktorii a Antonii. V letech 1973 až 1985 vystupoval po celé republice jako člen divadla malých forem Burian a Dědeček. Od roku 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Dne 25. dubna 2006 byl zvolen předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, druhé funkční mu začalo roku 2009. V 70. letech byl dorosteneckým mistrem ČSSR ve veslování na skifu. Jedná se o člena Čestné rady ekologického sdružení Děti Země a od roku 2005 členem jeho komise pro udělování anticeny Ropák roku; podporuje též Hnutí DUHA. V parlamentních volbách 2002 byl figuroval na 2. místě středočeské kandidátky Balbínovy poetické strany; před volbami rezignoval a veřejně podpořil Stranu zelených, ale zmocněnec BPS ho nevyškrtl z kandidátky „s tím, že je to stejně jedno“; následně tam získal nejvyšší počet preferenčních hlasů. Jako nestraník byl volebním lídrem Strany zelených v kraji Vysočina ve sněmovních volbách v červnu 2006 . V senátních volbách v říjnu 2006 Dědeček kandidoval za Stranu zelených ve volebním obvodu 23 – Praha 8. Mezi dvanácti kandidáty (spolu s obvodem 26 – Praha 2 a 3 ne...

Jan Dvořák

Doc. PhDr. Jan Dvořák je český prozaik, editor, nakladatel, redaktor, filmový teoretik a literární kritik. Jan Dvořák se narodil v rodině učitele a klavíristky. Blízkým přítelem rodiny byl malíř Otakar Kubín – Coubine. Korespodence mezi rodiči a tímto česko – francouzským umělcem využil Dvořák k napsání románu Odvrácená strana obrazu. Za 2. světové války žil Jan Dvořák v Kolíně, do základní školy chodil v Praze. Po ukončení Střední průmyslové školy grafické, na které maturoval v roce 1957, vystudoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté nastoupil jako redaktor do Východočeského nakladatelství v Hradci Králové, do roku 1970 byl jeho šéfredaktorem, v letech 1990 – 92 ředitelem. Jan Dvořák externě pracoval jako dramaturg a vysokoškolský učitel. Od roku 1992 vyučoval český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, od roku 1994 , byl vedoucím Ústavu českého jazyka a literatury téže fakulty.

Henry Denker

Henry Denker se narodil 25. listopadu 1912 v New Yorku, stát New York, USA. Americký spisovatel, scénárista, filmový producent, rozhlasový a divadelní dramatik. Autor několika desítek románů a divadelních her, začal publikovat již v polovině 50. let. Zaměřuje se především na žánr „mystery“ .Ve všech svých dílech se autor zaobírá etikou, ať už lékařskou či právnickou, a vždy jde o silný příběh člověka, kterého souběh okolností dožene až před osudovou volbu či nutnost prokázat správnost svého úsudku a chování, třeba i navzdory všeobecnému mínění. Zemřel 15. května 2012.

Helena Dvořáková

Rozená Čubová, pocházela z učitelské rodiny. 1912 maturovala na gymnáziu v Praze, 1913 absolvovala obchodní abiturientský kurz v Chrudimi, 1915 složila státní zkoušku z francouzštiny. Jako mimořádná posluchačka navštěvovala 1924–29 na FF UK přednášky z dějin literatury a psychologie. 1931 podnikla studijní cestu po Itálii. V 30. letech byla redaktorkou v Melantrichu, od 1951 v Osvětě, která 1953 splynula s Orbisem. Do důchodu odešla 1959. Přispívala do novin a časopisů: Cesta, Host, Lidové noviny, Lumír, Národní osvobození, Pramen, Panoráma, Právo lidu a Literární noviny. * 6. 8. 1895, Praha † 23. 6. 1970, Praha

Oldřich Dufek

Autor příruček o obchodování v potravinářství a kuchařek, působil v 50. a 60. letech 20. století.

Milan Drobný

Milan Drobný je český zpěvák a skladatel, který působí v hudebním průmyslu od 60. let 20. století. Ve své vlasti si získal popularitu díky svým melodickým popovým a country písním. Během své kariéry vydal Drobný řadu alb a singlů a stal se známou osobností české hudební scény. V jeho tvorbě se často mísí popová hudba s prvky folku a country, což odráží jeho všestranný přístup k psaní písní a vystupování.

Břetislav Ditrych

Břetislav Ditrych je český spisovatel, básník, autor literatury faktu a publicista. Narodil se v Polabí. Zde, v městečku Cerhenice, strávil i dětství a mládí a vrací se sem ve svém literárním díle, například v povídkovém souboru Stínové postavy . Ve čtrnácti letech odešel na střední průmyslovou školu do Prahy, která se mu stala novým domovem. Studoval na Vysoké škole ekonomické a větší část života pracoval v projektovém ústavu. V této době zároveň působil jako externí spolupracovník zejména Mladé fronty a Mladého světa, kam přispíval rozhovory a reportážemi, ale rovněž Československé televize, pro kterou psal scénáře dokumentárních filmů. V 90. letech se stal konzultantem pro francouzské společnosti investující v České republice. Francie, její kultura a jazyk jsou Ditrychovou celoživotní láskou. Po odchodu do penze se věnuje usilovněji autorské činnosti především na poli literatury faktu a prózy, ale vydává i první básnické sbírky. Kromě toho pravidelně přispívá do časopisů jako Host, Reflex, Xantypa nebo revue Přísně tajné. Na jaře 2015 se zúčastnil literárního pobytu v Krakově, který podpořil Mezinárodní visegrádský fond. Soubor sedmi básní, které vznikly během tohoto pobytu, byl přeložen do polštiny. Nejrozsáhlejší část jeho díla sestává z literatury faktu. Dominantním tématem jsou počátky letectví. Poprvé se jim věnuje v Báječných mužích na létajících strojích , jež následují Báječné ženy na létajících strojích , životopis patrně nejslavnějšího českého letce První a sám: Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara a příběhy snílků a dobrodruhů z dob ještě ranějších v knize Jak létají sny . Do oblak bere čtenáře i v Světě pod barevnými křídly , kde zaznamenává dobrodružné cesty pilota ultralehkých letounů Jiřího Zítky, v knize Sláva balonům! pojednávající o počátcích balonového létání v Čechách, a naposledy v Proti Rudému baronovi o Manfredu von Richthofenovi i těch, se k...

Barbara De Angelis

Americká psycholožka a poradkyně v oblasti mezilidských vztahů, publikace z oboru.

Věra Dobrovolná

Narozena 17.11.1947 v Jičíně. Ing., šéfredaktorka, autorka turistických průvodců.

Václav Deyl

Václav Deyl byl český spisovatel knih pro děti a mládež, publicista, voják z povolání. Václav Deyl se narodil v Třesovicích u Hradce Králové v učitelské rodině. Učitelem byl jeho otec Václav Deyl st. i děd. Václav Deyl byl pokřtěn, ale z římskokatolické církve vystoupil v roce 1920. Maturoval na reálce v Hradci Králové v roce 1922 a ve studiu pokračoval na Vojenské akademii v Hranicích, kde patřil mezi nejlepší studenty. V roce 1924 byl vyřazen jako poručík a stal se vojákem z povolání; dále studoval na Vysoké škole válečné v Praze . Oženil se v říjnu 1932 s Augustinou Chundelákovou, úřednicí pocházející z Lysé nad Labem, tč. pracující v Pardubicích. V tom samém roce dosáhl hodnosti kapitána. Do roku 1938 pracoval Václav Deyl na Generálním štábu československé armády. Za okupace působil v civilním sektoru . Po osvobození byl zaměstnán ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky a od roku 1950 do roku 1960 v různých vojenských útvarech; v roce 1960 odešel do výslužby. V roce 1965 připomněly Literární noviny spisovatelovy šedesátiny. O soukromém životě Václava Deyla se nepodařilo dohledat spolehlivé informace . Zemřel 19. února 1982 v Praze. Václav Deyl přispíval do řady časopisů a deníků: Do roku 1943, kdy vydal první dětskou knihu, vydával Václav Deyl knihy naučného nebo učebnicového charakteru. Z doby jeho působení v Ústavu hydrologickém a hydrotechnickém pochází odborná publikace o činnosti tohoto ústavu v roce 1942. Knihy pro děti a cestopisné a životopisné romány pro mládež vydával Václav Deyl od roku 1943, např.: Příběhy z Medové stráně jsou nejúspěšnější pohádkovou knihou Václava Deyla. K popularitě knihy přispěly i půvabné ilustrace Vojtěcha Kubašty. S nimi vy...

The Doors

The Doors byla kultovní americká rocková skupina založená v roce 1965 v Los Angeles v Kalifornii. Skupinu tvořili zpěvák Jim Morrison, klávesista Ray Manzarek, kytarista Robby Krieger a bubeník John Densmore. Jsou všeobecně považováni za jednu z nejvlivnějších kapel 60. a počátku 70. let 20. století. The Doors Jejich hudba byla fúzí psychedelického rocku, blues a jazzu, přičemž Morrisonovy poetické texty a charismatická pódiová prezentace je odlišovaly od jejich současníků.

Staatskapelle Dresden

Staatskapelle Dresden , známý také jako Sächsische Staatskapelle Dresden , je jedním z nejstarších a nejprestižnějších orchestrů na světě. Byl založen v roce 1548 saským kurfiřtem Mořicem a má bohatou historii, která sahá přes čtyři století. Orchestr sídlí v Semperově opeře v Drážďanech a za dobu jeho existence se v jeho čele vystřídala řada významných dirigentů. Staatskapelle Dresden má široký repertoár od barokní hudby až po hudbu současnou a je proslulý interpretací německé romantické hudby, zejména děl Richarda Wagnera a Richarda Strausse.

S. S. van Dine

S. S. Van Dine , vlastním jménem Willard Huntington Wright, narodil se v Charlottesville ve Virgínii, vystudoval Harvardovu univerzitu a snažil se o kariéru literárního a výtvarného kritika. Zprvu úspěšně: redigoval intelektuálský magazín Smart Set, který po něm převzal slavný ikonoklast a jedovatý satirik H. L. Mencken; spolu s ním a s jiným intelektuálním spisovatelem Georgem Jeanem Nathanem napsal Wright knihu Evropa po 8,15 . V roce 1916 vydal první vážný román Slibný muž , propadák tak dokonalý, že propadl dokonce i podruhé, když jej nakladatel vydal znovu v roce 1930, spoléhaje na to, že Wright byl tehdy na vrcholu slávy. V letech 1923 až 1926 byl Wright, po nervovém zhroucení, upoután na lůžko a lékaři mu zakázali „vážnou“ četbu: a je to neuvěřitelné, ale historie se opět opakuje: pro zábavu si Wright vymyslel první detektivku, a aby neupadl v opovržení u vzdělaných kolegů, vydal ji pod starým rodinným jménem, v němž si změkčil y: S. S. Van Dine. Byla to Bensonova vražda . Estét Wright si předsevzal, že americkou detektivku pozdvihne z bahna braku, a šel na to hlavně tim, že jeho VD Philo Vance je supervzdělaný knihomol a snob, který oplývá citáty, svědčícími o encyklopedických vědomostech. Abychom mu neublížili: nejen tím. Vnesl do americké detektivky noblesní, vytříbený styl, dokonalou dějovou konstrukci, přísnou fair play . Van Dine, vyprávěč příběhů, funguje jako Vanceův watson, a VD má spolupracovníky a protihráče v okresním prokurátorovi Markhamovi a v seržantu Heathovi. Postihl jej ovšem smutný osud všeho příliš snobského: dnes, po letech, je jeho nadřazená moudrost směšná. Wright sám kdysi prohlásil, že i nej...

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Jason Dark

Helmut Rellergerd je německý spisovatel píšící pod pseudonymem Jason Dark. Narodil se v malém městečku Dahle v Sauerlandu, ale hned po dvou týdnech se s matkou přesunul do jejího rodného města Dortmundu. Zde chodil na základní a pak na reální školu, kterou úspěšně absolvoval. Sám se chtěl stát reportérem, ale to se nelíbilo jeho rodičům. Protože musel poslouchat, vyučil se „slušnému“ povolání. Stal se chemotechnikem. Mimo to taky začal psát. Krátké povídky, ne romány. To se ale změnilo, když byl r. 1966 povolán do armády. Tam napsal román Cliff Corner – Krimi pro Bastei-Verlag. Ten se docela dobře prodával a tak hodil povolání chemotechnika za hlavu a zkusil to jako redaktor u Bastei-Verlag. Pokračoval v psaní krimi románů, jako Cliff Corner, John Cameron, Jerry Cotton, Komisař X a Frank Solo. Občas psal taky westerny. Když Bastei-Verlag hledala námět pro novou řadu, zkusil Jason napsat něco mezi hororem a detektivkou. Vyšel jako svazek 001. v románové řadě Gespenster-Krimi a byl to první příběh s Johnem Sinclairem v hlavní roli. V sérii Gespenster-Krimi vycházely i romány od jiných autorů, nejenom od pana Darka. Každý spisovatel měl pro své příběhy vlastního hrdinu. Oblíbenými postavami se kromě Johna Sinclaira staly například Tony Ballard a Damona Kingová. Z počátku nikdo netušil, že se Geistejäger John Sinclair stane nejprodávanější hororovou řadou v Německu. Brzy však musel pan Dark psát každý týden nový sešitový román a měsíčně jednu knížku do kapsy . Časem předběhl celou řadu a vytvořil si náskok 20–30 románů. Všechno psal, a dodnes píše, na svém starém psacím stroji Olympia. Nechtěl nic slyšet o elektrických psacích strojích, nebo počítačích. Brzy muselo být tištěno přes 100 000 výtisků. Na autogramiádách si mohl upsat prsty. V jubilejním roce 1997, kdy vyšel 1000. Sinclair, byl natočen film Dämonenhochzeit , vyšel i komiks a počítačová hra Evil Attack. I přes to, ...

Alexandre Dumas

Francouzský dramatik a prozaik, syn spisovatele Alexandra Dumase .

Vladimír Drnák

Jan Václav Rosůlek, pseudonym Vladimír Drnák byl český poštovní úředník, básník, prozaik a dramatik, autor románů z období první světové války, životopisných románů z uměleckého prostředí, próz z různých žánrů populární literatury a knih pro děti. Pocházel z úřednické rodiny. Pardubickou reálku nedostudoval a roku 1911 se stal poštovním úředníkem. V letech 1914–1918 bojoval na italské frontě. Po návratu pracoval opět jako poštovní úředník na různých slovenských poštovních úřadech a také v Pardubicích. Roku 1931 se přestěhoval do Prahy jako úředník Poštovní hospodářské ústředny a v této funkci pracoval až do svého odchodu do důchodu roku 1947. Dne 29. března 1920 se v Pardubicích oženil s učitelkou jazyků Markétou Netušilovou . Jejich dcera Helena byla herečka a dokumentátorka v Divadelním ústavu. Do literatury vstoupil několika básnickými sbírkami patetických veršů a divadelní hrou pro děti. Brzy se však jeho doménou stala próza, těžící z válečných zážitků první světové války. Jeho povídky a romány s touto tematikou podávají drastický obraz utrpení šikanovaných vojáků na italské frontě. Později začal s rutinní obratností produkovat celou řadu dobrodružných, detektivních a konvenčních společenských příběhů i dívčích románů. Pod pseudonymem Vladimír Drnák pak publikoval své závažnější, především životopisné romány. Po roce 1945 psal především práce pro mládež.

Tony DiTerlizzi

Tony DiTerlizzi je americký autor fantasy knih pro děti. Jeho nejznámějším počinem na poli fantasy literatury je Kronika rodu Spiderwicků, kterou napsal společně se spisovatelkou Holly Blackovou.

Oldřich Dudek

Oldřich Dudek je český scenárista, kreslíř-humorista, ilustrátor, spisovatel. Absolvent Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. Autor množství rozhlasových scének. MLÁDEK, Ivan. Pohádky a pověsti ve verších. Ilustrace Oldřich Dudek. Dobřichovice: Empress, . ISBN 80-901459-1-4. Autor řady humoristických povídek publikovaných v časopisech a novinách, příp. upravených pro rozhlas. Autor nebo spoluautor textů v autorských katalozích Tomáš Bím , Inventura : Tomáš Bím 50 ad., Jiří Trnka : Obrazy : Galerie Zlatá lilie Praha, 23. 10.–6. 11. 1985 a v kolektivním katalogu Výstava kresleného humoru : Galerie Československý spisovatel . Proč mám rád Tomáše Bíma? Odpověď je jednoduchá: Protože tento zlý, arogantní, ješitný, dýchavičný, obézní, hádavý, pletichářský, podmračený, nesebekritický, zapatlaný, přejedený, přepitý, překouřený, zakyslý, jedovatý, šílený, nabubřelý, líný, neadaptabilní, servilní, lhavý, uklevetěný, pobryndaný, netolerantní, promiskuitní epikurejec umí vytvářet tak milé obrazy, vedle kterých jsou slova, která jsem právě o Bímovi řekl, jako muší enóna na oponě Národního divadla. Totiž bezvýznamná. Oldřich Dudek, Řevnice 5. 5. 1996

Ernest Denis

Ernest Denis, počeštěně též Arnošt Denis , byl francouzský historik, politik, slavista a především bohemista, profesor na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně. Je autorem mnoha děl o politických a kulturních dějinách Čechů, ale i dalších slovanských národů. Čechy považoval za kulturně i politicky nejvyspělejší, proto jim přisuzoval i vůdčí roli v boji slovanských národů střední a jižní Evropy za samostatnost. Byl přesvědčen o nezbytnosti získání samostatnosti pro český národ a vytrvalým bojovníkem za jeho práva. Založil a redigoval revue La Nation Tchèque . Svou neúnavnou činností, politickým a společenským vlivem se významně zasloužil o vytvoření Československa. Jakkoli jiné národnosti, je Ernest Denis postavou, kterou je nezbytné zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti českých moderních dějin. I přes svoji náklonnost k českým zemím zůstal Ernest Denis Francouzem hluboce poznamenaným porážkou v prusko-francouzské válce let 1870–1871 a angažovaným antiklerikálním republikánem. Mnohé jeho názory odrážejí vzrušenou atmosféru francouzské společnosti přelomu 19. a 20. století. Příčinu třicetileté války viděl hlavně v jezuitském komplotu. A ten se snažil odhalit a pohanět s o to větší vervou, že právě v době, kdy o českých dějinách intenzivně přemýšlel, se ve Francii rozhořel ostrý konflikt mezi církví a antiklerikály. Denis však jakožto angažovaný badatel do sebe nasál mnoho z bouřlivé atmosféry epochy Fin de siècle. Nikdy neskrýval svoji antipruskou a republikánskou orientaci. Myšlením a metodami však zůstal francouzským historikem své doby a vyhraněného politického smýšlení. V českých dějinách hledal souzvuky s historií své vlasti, což ho činí jedinečným. Ernest Denis se narodil v Nîmes , ve staré protestantské rodině. V roce 1870, během svých studií historie v Paříži se účastnil aktivně obrany obleženého města během prusko-francouzské války, která byla ukončena drtivou porážkou Fran...

Charles Darwin

Charles Robert Darwin, FRS byl britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Evoluční teorii opíral o přírodní výběr a pohlavní výběr. Byl synem lékaře a vnukem botanika. Vystudoval teologii na University of Cambridge, studia ukončil v roce 1831. Zpočátku se zabýval studiem geologických formací v horách Walesu, načež se roku 1831 vydal na 1742 dnů trvající výzkumnou cestu kolem světa na lodi HMS Beagle . Během této plavby Darwin shromáždil cenný přírodovědecký materiál a uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejímž hlavním hybatelem měl být dle jeho názoru přírodní výběr. Nejzásadnější byl pro něj v tomto ohledu pětitýdenní pobyt na Galapágách. O autorství teorie evoluce se Darwin dělí s Alfredem R. Wallacem. Charles Darwin se narodil v Mount House, ve Shrewsbury, hrabství Shropshire, v Anglii, dne 12. února 1809 jako pátý ze šesti dětí bohatého lékaře Roberta Darwina a Susannahy Darwin . Byl vnukem hrnčíře a podnikatele Josiaha Wedgwooda a Erasma Darwina, lékaře, vynálezce, básníka a vědce, liberálního whigovce, který formuloval evoluční myšlenky již na konci osmnáctého století v lékařsko-zoologickém pojednání Zoonomie. Erasmus Darwin dokonce přidal do rodinného erbu 3 lastury hřebenatky a latinsky psaný text „E Conhis Omnia“, tedy „Vše pochází z lastur“, což převzal i jeho syn Robert Darwin a přidal si ho do svého ex libris. Oba dědečkové pocházeli z prominentní anglické rodiny Darwinů–Wedgwoodů, která podporovala unitářskou církev. Jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých osm let. Již o rok později nastoupil na „internátní“ školu v Shrewsbury. Na podzim...

Boris Dočekal

Boris Solanský je český novinář a spisovatel. Boris Dočekal se narodil v roce 1950 v Třebíči, absolvoval obory historie a archivnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Následně působil jako dělník, skladník, operátor a programátor. Mezi lety 1986 a 1998 pracoval na pozici redaktora v MF Dnes a posléze působil jako novinář na volné noze. Pracoval také jako nakladatele. Věnuje se psaní povídek a publicistických knih. Je ženatý, v roce 1974 si vzal manželku Hanu, má dvě děti.

Michaela Dvořáková

Narozena 29.5.1968 v Praze. Ing., asistentka na Katedře občanské výchovy UK, práce ze sociologie, občanské výchovy a filozofie, též metodické m,ateriály pro výuku prvouky na ZŠ.

Marcia Davenport

Marcia Davenportová, rozená Abigail Glicková byla americká spisovatelka, novinářka a muzikoložka, známá jako dlouholetá přítelkyně Jana Masaryka. Pocházela z židovské rodiny, jejím otcem byl pojišťovací agent Bernard Glick a matkou operní pěvkyně Alma Glucková. Když jí bylo devět let, rodiče se rozvedli, jejím nevlastním otcem se stal houslista Efrem Zembalist. Cestovala s rodiči po celém světě a pohybovala se v uměleckých kruzích , studovala na Wellesley College a Alpské univerzitě v Grenoblu, konvertovala ke křesťanství a přijala křestní jméno Marcia. V roce 1923 se provdala za studenta Franklina D. Clarkea, o rok později porodila dceru Patricii a v roce 1925 se pár rozvedl. Po studiích se živila jako reklamní textařka, později začala psát recenze vážné hudby pro The New Yorker a The Stage, také komentovala rozhlasové přenosy z Metropolitní opery. Roku 1929 se provdala za novináře Russella Davenporta, s nímž měla druhou dceru Cornelii, manželství skončilo v roce 1944. Je autorkou životopisu Wolfganga Amadea Mozarta, za účelem sběru materiálu navštívila Prahu, kterou si velmi oblíbila a naučila se česky. Společný zájem o hudbu vedl k jejímu sblížení s diplomatem a politikem Janem Masarykem, v roce 1948 plánovali sňatek a odchod na Západ; Masarykova předčasná smrt bývá vysvětlována tím, že ho komunisté zlikvidovali, aby svou emigrací nový režim nezdiskreditoval. V USA byla uznávanou spisovatelkou, vydala knihu Údolí rozhodnutí , popisující osudy majitelů ocelářské továrny v Pittsburghu v letech 1873–1941, která byla zfilmována roku 1945 Tay Garnettem s Gregorym Peckem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dalšími jejími úspěšnými romány byly East Side, West Side a My Brother's Keeper . Vydala také autobiografii Too Strong for Fantasy , z nichž česky vyšla část věnovaná vztahu s Masarykem pod názvem Jan Masaryk – posl...

Lawrence Durrell

Lawrence George Durrell byl anglický spisovatel. Narodil se v Indii . Proslul zejména svými romány, psal ovšem i básně, cestopisy, krátké humoristické příběhy a divadelní hry. K jeho nejznámějším prózám patří čtyřdílný Alexandrijský kvartet. Byl silně ovlivněn Středomořím, kde léta pobýval, zejména ostrovem Korfu, o němž často píše ve svých knihách. Pobýval na různých místech světa, včetně Argentiny či titovské Jugoslávie, nakonec se usadil ve francouzské Provenci, kterou oslavil románovou pentalogií Avignonský kvintet. Jeho knihy jsou rovněž ovlivněny hermetismem a esoterickou symbolikou. Byl bratrem spisovatele a zoologa Geralda Durrela.

Josef Dvořák

Josef Dvořák je český herec a divadelní ředitel. Vyrostl v Kadani, v letech 1965 až 1970 působil v Kladivadle v Ústí nad Labem, v letech 1972 až 1990 v divadle Semafor, od roku 1990 je ředitelem a protagonistou Divadelní společnosti Josefa Dvořáka. Nejdříve hrál s Jitkou Molavcovou a Jiřím Suchým, později vytvořil samostatnou skupinu. Ze stovek televizních rolí patří mezi nejznámější ty v seriálech: Nemocnice na kraji města, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Byli jednou dva písaři, Arabela, Návštěvníci, Hospoda. Ve filmu hrál například v Jáchyme, hoď ho do stroje , Lvi salónů , Hřbitov pro cizince , Černí baroni . Proslul rolemi vodníků a obecně tvorbou pro děti. Společně s Jitkou Molavcovou, Pavlem Zedníčkem, Štěpánkou Haničincovou a dalšími herci vytvářel sérii pořadů Malý televizní kabaret . V televizi jej často můžeme vidět s Jitkou Molavcovou, která působí ve stejném divadle. Také propůjčil svůj hlas několika večerníčkům jako je např. Maxipes Fík, nebo Bob a Bobek. Jak bylo spočítáno, ke konci roku 2012 Josef Dvořák byl k slyšení celkem v 156 epizodách různých večerníčků.

Pavel Dolejší

Pavel Dolejší je pedagog, píše učebnice a metodické materiály pro výuku na ZŠ; se svou manželkou Evou Dolejší pak píší křesťansky orientovanou literaturu pro děti: \"Naše touha vždycky byla napsat příběhy, které by obsahovaly evangelium v natolik poutavé formě, aby český nevěřící čtenář knihu neodložil hned, jakmile narazí na slovo „Bůh“. Netroufáme si posuzovat, nakolik se nám to podařilo, ale vždycky jsme měli velikou radost, když jsme slyšeli, že se knihy dostaly do sekulárního prostředí.\\\"

Karel Domin

Karel Domin byl český botanik, vysokoškolský pedagog a politik. Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1933–1934 rektorem Univerzity Karlovy. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze. V letech 1935 až 1939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své pravicové politické názory vrátit. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova. Jeho jméno nese i Dominova skalka. Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec .

Vlasta Dvořáková

Narozena 19. 9. 1920 v Praze, zemřela 2005. PhDr., historička výtvarného umění, literatura z oboru.

Pavla Dlouhá

Narozena 9.10.1918 v Praze. Autorka učebnic angličtiny. Překlady.

Krolupperová Daniela

James Dashner

James Smith Dashner je americký spisovatel spekulativní beletrie, především pro děti nebo mládež. Dashner se narodil 26. listopadu 1972 ve městě Austell v Georgii v USA. Je jedním ze šesti dětí, absolventem Duluth High School a Brigham Young University v Utahu, kde získal magisterský titul v účetnictví. Dashner a jeho manželka Lynette mají čtyři děti. Dashnerovy knihy jsou psány převážně pro mládež. Jeho práce jsou obvykle o dobrodružství, přežití a obsahují prvky sci-fi. Nejprodávanější knihou je Labyrint: útěk, kterou deník The New York Times zařadil mezi bestsellery pro děti. Sága Jimmyho Finchera: Série The 13th Reality: Série Labyrint: Série The Infinity Ring: The Mortality Doctrine: V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Dashner na anglické Wikipedii.

Francois de La Rochefoucauld

François de La Rochefoucauld, kníže de Marcillac, vévoda de byl francouzský spisovatel a moralista, autor aforismů, maxim, sentencí, drobných úvah a postřehů o lidské povaze a jejích slabostech. La Rochefoucauld pocházel ze staré šlechtické rodiny z Angoulême a v mládí jako důstojník bojoval v Itálii a ve Flandrech. Roku 1631 se zúčastnil spiknutí proti kardinálovi Richelieuovi, byl krátce vězněn v Bastile a pak vypovězen na své statky ve Verteuil. Po kardinálově smrti se vrátil ke dvoru, ale královna Anna Rakouská jej za jeho dlouhodobou oddanost neodměnila tak, jak očekával. Sblížil se proto s dalšími odpůrci dvora a v letech 1648 až 1652 patřil k vůdčím osobnostem šlechtického povstání proti kardinálovi Mazarinovi, tzv. Frondy. Poté, co byl v bojích těžce zraněn, přestal se zcela věnovat politice, odešel z veřejného života a jako světák patřil ke stálým návštěvníkům nejlepších pařížských aristokratických salónů, především salónu Madame de La Fayette. Zde pak piloval své hořké postřehy o této společnosti, které později vydal knižně. Hlavním dílem jeho života, které mu vyneslo evropskou slávu, jsou jeho Les Réflexions ou sentences et maximes morales , sbírka aforismů, maxim a sentencí, odhalující lidskou povahu a její slabosti. Jde o krutě bystré, mnohdy cynické, ale vždy skvěle vypointované postřehy, ve kterých autor odkrývá lidskou sebelásku, sobectví, samolibost a přetvářku. Kniha, patřící k vrcholům tzv. didaktické literatury, postavila La Rochefoucaulda po bok největším mistrům literatury období klasicismu. V prvním vydání obsahovala 314 maxim a vyvolala pobouření. Její bezvýchodně pesimistický tón postupně zmírňovalo přátelství autora s Madame de La Fayette, čímž se také měnil i charakter sbírky, která v konečném vydání z roku 1678 obsahuje 541 maxim. La Rochefoucauld je dále autorem spisu Portrai...

Zora Dvořáková

* 15. 12. 1934 Kladno Historička, spisovatelka, sochařka. Dr. Zora Dvořáková, vystudovala na Filozofické fakultě UK historii. Dlouho působila jako odborná pracovnice ve Státní památkové péči v Praze. Účastnila se příprav a realizace nejrůznějších muzejních a památkářských expozic, včetně československého podílu na některých světových výstavách. Během normalizace jí bylo znemožněno nadále pracovat v původním oboru, soustředila se proto na individuální vědecké bádání a literární činnost. Svůj zájem věnovala sociální a kulturní problematice českých zemí v 19. a 20. století a zejména některým předním osobnostem našeho národa. Společně s Jiřím Doležalem je spoluautorkou první životopisné publikace o životě Dr. Milady Horákové. Zora Dvořáková patří k uznávaným autorkám literatury faktu a za své celoživotní dílo získala Cenu Miroslava Ivanova.

Vladislav Dudák

Narozen 7.8.1958 v Řevnicích . Práce z oboru filosofie, občanská nauka, dějiny, architektura, památky.

Oldřich Daněk

Oldřich Daněk byl český dramatik, spisovatel, režisér a scenárista. Ve své dramatické tvorbě se inspiroval epickým divadlem Bertolta Brechta. Jeho otec byl řezník, matka prodavačka. V posledním ročníku gymnázia v Moravské Ostravě byl totálně nasazen na práci do říše. Po válce, v roce 1945, si dodělal maturitu. V té době se stal rovněž hercem ostravského Divadla Petra Bezruče a vstoupil do KSČ. Od roku 1946 začal studovat pražskou DAMU. Absolvoval v roce 1950, a to jak v oboru herectví , tak režie . Po studiu se stal režisérem Klicperova divadla v Hradci Králové, kde působil až do konce roku 1953. V letech 1954–1956 byl umělecký šéf činohry i režisér Divadla F. X. Šaldy v Liberci. V roce 1956 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, nejprve jako externí scenárista, od roku 1958 jako dramaturg a od roku 1960 jako režisér. Napsal pro Barrandov scénáře k řadě filmů, např. Ošklivá slečna nebo Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky . Hojně také v 60. letech publikoval v tisku, zejména fejetony a drobné úvahy . V roce 1967 byl zvolen do ústředního výboru Svazu československých spisovatelů a byl aktivním účastníkem Pražského jara. V roce 1968 podepsal výzvu Dva tisíce slov, za což byl v roce 1970 vyškrtnut z komunistické strany a v roce 1973 propuštěn z Filmového studia Barrandov. Od té doby byl spisovatelem na volné noze. Přes "osmašedesátnický škraloup" mu ale bylo umožněno psát zejména pro televizi a rozhlas . V 80. letech byl dokonce oceněn titulem zasloužilý umělec a Řádem Klementa Gottwalda . V té době spolupracoval zejména s pražským Vinohradským divadlem, pro nějž napsal své nejslavnější hry . Zemřel v Praze, na karcinom hrtanu a selhání srdce. Pohř...

Ladislav Dvorský

Ladislav Dvorský byl český spisovatel, autor knih pro děti a mládež, básník, prozaik, dramatik, publicista, jazykovědec a překladatel.

Jenny Dale

Autorka literatury pro děti a mládež.

J. J Duffack

Ján Dziak je slovenský spisovateľ literatúry faktu. Žije v Kežmarku. Vo svojej tvorbe sa zaoberá rôznou problematikou, čo napokon dobre vidieť z priloženého autorského diela. Povolaním stredoškolský pedagóg je na dôchodku. Počas svojho života napísal vyše 50 kníh, v minulom režime mu však nevyšla ani jedna. V roku 1987 vytvoril s doc. Dr. J. Dvořákom, CSc. z Prahy autorskú dvojicu, publikujúcu pod literárnym pseudonymom J. J. Duffack.

Zdeněk Dienstbier

Zdeněk Dienstbier byl český lékař, onkolog, profesor nukleární medicíny a radiobiolog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy a propagátor zdravého životního stylu. Narodil se v roce 1926 v Chrudimi do rodiny úředníka a matky v domácnosti, později sekretářky. Rodina žila krátce v Plzni, poté se trvale přestěhovala do Prahy, kde absolvoval reálné gymnázium na Vinohradech. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen, pracoval ve Skodawerke Smíchov. 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Po skončení druhé světové války nahradil gymnazialní oktávu tříměsíční kurz a od září 1945 nastoupil na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, na které promoval 30. září 1950. Následně si vzal za manželku inženýrku chemie Věru Volkovou. Měli dvě děti Jana a Helenu . Ve čtvrtém a pátém ročníku již pracoval na I. interní klinice FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam po absolutoriu nastoupil jako lékař. V roce 1951 se stal vědeckým aspirantem v suboboru rentgenové diagnostiky pod školitelem docentem Jiřím Holým, po kterém převzal oddělení rentgenoterapie. V roce 1954 obhájil kandidátskou práci a stal se odborným asistentem lékařské fakulty. Od září 1957 převzal vedení Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny. Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření. Fakultní vědecká rada souhlasila se jmenováním pro obor biofyzika, ovšem fyzici v univerzitní vědecké radě se postavili proti. Proto byl jmenován docentem pro obor radiobiologie, prvním v Československu. Od roku 1960 se stal proděkanem lékařské fakulty pro vědu, v roce 1964 byl jmenován profesorem v oboru nukleární medicína, třetím evropským po Němci A.-W. Scheerovi a Italu V. Donatovi. Stejný rok obhájil také doktorskou dizertaci a získal titul doktor věd . S nástupem profesora Oldřicha Starého do úřadu rektora Unive...

Vladimír Doležal

Vladimír Doležal je český politik, člen Občanské demokratické strany, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny. Absolvoval České vysoké učení technické v Praze . Od roku 1991 byl členem ODS. V 90. letech se po dobu čtyř let věnoval podnikání. V roce 1996 se uvádí jako místostarosta obvodu Praha 15. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva městské části Dolní Měcholupy za ODS. Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS . Obhájil mandát ve volbách v roce 2002. Byl členem sněmovního rozpočtového výboru. V letech 2003-2006 byl rovněž místopředsedou klubu ODS. V roce 2005 působil za ODS v dozorčí radě České konsolidační agentury. Byl odborníkem ODS na rozpočtové a daňové otázky a témata důchodové reformy. Vystupoval proti zavedení registračních pokladen za vlád ČSSD. Na jaře 2005 patřil mezi iniciátory novely obchodního zákoníku, která umožnila velkým vlastníkům vytlačit minoritní akcionáře. Na poslanecký mandát ovšem rezignoval v lednu 2006. Ve sněmovně ho nahradil Tomáš Kádner. Důvodem Doležalovy rezignace byla aféra, v níž ho policie vinila z toho, že žádal od skupiny podnikatelů pro pražského radního z obvodu Praha 10 Tomáše Hrdličku úplatek 800 000 Kč. V prosinci 2005 ho sněmovna vydala k trestnímu stíhání. V březnu 2010 mu soud za nepřímé úplatkářství udělil peněžitý trest. V době soudního verdiktu působil Doležal na úřadu městské části Praha 15 jako tajemník.

Věra Danielová

Tim Dedopulos

Tim Dedopulos se živí jako autor, editor a tvůrce her. Pracoval pro významné výrobce her včetně firmy Wizards of the Coast a je jedním z nejlepších hráčů Dungeons & Dragons . Napsal obrazovou encyklopedii o čarodějích a kouzelnících Wizards a průvodce karetní hrou Official Magic: The Gathering Deckbuilder´s Guide. Jako spisovatel se kromě fantasy zabývá i celou řadou dalších témat, mytologií počínaje a nadpřirozenými úkazy konče. Ve svém oboru platí za uznávaného odborníka a bývá častým hostem v rozhlasových a televizních pořadech.

Jurij Dmitrijevič Dmitrijev

Jurij Dmitrijevič Dmitrijev , vlastním příjmením Edelman byl ruský přírodovědec a autor přírodovědných knih uznávaný jak v Sovětském svazu tak i za hranicemi. Oplýval prý přesností vědce a obrazností básníka. Narodil se v rodině lékaře, účastnil se Velké vlastenecké války a poté spolupracoval s novinami Moskovskij komsomolec a studoval filologickou fakultu Moskevské státní univerzity a zároveň vyučoval ruský jazyk a literaturu. Napsal desítky knih pro děti i dospělé, v nichž se projevil jako talentovaný vypravěč a popularizátor. Edice Žijeme na jedné planetě, kam patří encyklopedie Savci, Ptáci, Obojživelníci a plazi, Ryby a Hmyz, si klade náročný cíl a to shromáždit k danému zématu informace o výsledcích vědeckých výzkumů posledních let a podat je novou, svěží formou, která by je odlišila od jiných, podobných knih. Chce vzbudit v čtenáři pocit mravní odpovědnosti, hluboký vztah ke všemu živému a především potřebu chránit život ve všech jeho podobách.

Jarmila Dědková

Jarmila Dědková učí na Taneční konzervatoři v Brně pedagogiku, psychologii, filosofii a povinný klavír. Už v roce 1975 vydává nakladatelství Blok její prvotinu Skleněný svět, určenou pro menší děti. O rok později vychází ve stejném nakladatelství , Smůla na patách , Medový čas , Křehčí než porcelán , Kamínek v botě a Sonáta pro Pavlu

Jan Dolenský

Narozen 19.6.1859 v Jesenným u Semil, zemřel 11.2.1933 v Praze. Učitel, autor popularizačních prací z přírodovědy a z historie, povídkář, redaktor časopisů pro mládež, autor metodických pokynů pro učitele, překladatel z němčiny.

Philip K Dick

Philip Kindred Dick byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní si získal popularitu. Jeho dílo bylo však ovlivněno braním drog a později i psychickými poruchami. Po střední škole strávil Philip Kindred Dick rok na univerzitě v Berkeley v Kalifornii a potom prodával gramofonové desky, připravoval pro jednu rozhlasovou stanici programy s vážnou hudbou. Byl pětkrát ženat a měl tři děti. Až do své smrti žil poblíž San Francisca. Philip Kindred Dick se na spisovatelskou dráhu vydal v roce 1951. Svoji první povídku publikoval v roce 1952 v magazínu Planet Stories. Během let 1952–56 napsal 75 povídek a zařadit se mezi slibné mladé autory. V letech 1962–72 vydal 20 románů. Začátkem 70. let 20. století je Dick považován za nejvýznamnějšího filozofa současné americké sci-fi scény a kritika ho bere zvolna na vědomí. Tíživá finanční situace donutila Dicka hodně psát a to pod vlivem povzbuzujících prostředků. Velmi ho tížily i manželské problémy. Na veřejnosti se kriticky stavěl k americké vládě a Nixonův aparát veřejně označil za bandu zločinců. Dostal se do pozornosti undergroundové kultury. Po otištění svého článku v hudebním časopisu Rolling Stone se stal slavným v kruzích antiamerické mládeže. Díky svému postoji byl vystaven policejnímu teroru ze strany severokalifornských úřadů, proto na čas opustil Spojené státy a odjel do Kanady. Teprve v roce 1972 se vrátil do Los Angeles na jihu Kalifornie. Po desítkách let nastal v Dickově životě zlom. Rozhodl se rozejít se vším, co předtím prožil. Tvrdil, že se stal svědkem božího zjevení. Několikrát se o tom zmínil v různých esejích a rozhovorech. Philip Kindred Dick zemřel na následky srdečního infarktu a nedožil se tak fenomenálního úspěchu filmu Blade Runner ani souborného vydání svého díla.

Miloš Deyl

RNDr. Miloš Deyl, DrSc. byl český botanik. Pro širší veřejnost je známa zejména jeho kniha Naše květiny. Tento systematicky uspořádaný atlas ilustrovaný Květoslavem Hískem představuje na sedm set nejvýznačnějších druhů květeny České republiky. Od prvního vydání v roce 1973 se atlas dočkal již 3. reedice v roce 2001. Narodil se jako prostřední ze tří synů v rodině řídícího učitele školy ve Smidarech. V letech 1925–1929 studoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1931 zde dosáhl doktorské hodnosti . V roce 1933 byl jmenován odborným úředníkem Národního muzea v Praze, v roce 1946 dosáhl hodnosti zemského muzejního rady. V botanickém oddělení Národního muzea v Průhonicích pak pracoval do roku 1976. Během okupace se podílel na šifrování zpráv v odbojové skupině ÚVOD , v roce 1944 byl totálně nasazen v cihelně v Novém Bydžově. V manželství s Blaženou, roz. Straširybkovou, se mu narodila dcera Blanka a syn Vladimír. Vedle floristiky se zabýval taxonomií rostlin, v monografii rodu “Sesleria, pěchava” , vydané v roce 1946. Mnoha botaniky je pokládán za otce české ekologie díky rozsáhlému dílu o rostlinách, půdě a klimatu masivu hory Pop Ivan v Karpatech . Na tuto studii, která vyšla v roce 1940, navazují i současné výzkumy v pohoří Karpat . Důležitá je práce Plevele polí a zahrad, ilustrovaná Otto Ušákem a vydaná v roce 1956. Podílel se na práci Historický vývoj organismů . Každoročně podnikal více cest po českých zemích, Slovensku a bývalé Podkarpatské Rusi, aby si dokonale osvojil znalost místní květeny. N...

Milan Dušek

Milan Dušek se narodil 1.5.1938 v Rosicích nad Labem. Mládí /1946 - 1957/ prožil v Lanškrouně, kde se vyučil zámečníkem.Nastoupil do základní vojenské služby u PS. Po absolvování vojenské školy odešel na Šumavu/1960/.Po pěti letech byl ze zdravotních důvodů zařazen k Okresnímu oddělení VB v Náchodě. V závěru roku 1968 je propuštěn, veřejně neschvaluje okupaci Československa. Začíná jako brusič slévárenských odlitků, vystřídá několik profesí přímo ve slévárenské hale v Novém Městě nad Metují. Následuje práce v lese, tahá s koněm dřevo na skládky v Novém Hrádku. Pak je domovníkem kulturního domu v Černožicích nad Labem. Poté tranzitérem v železniční stanici Letohrad. Od roku 1976 žije v Žamberku. Rehabilitace a důchodu se dočkal jako topič a údržbář léčebny TRN v Žamberku. Psát začal až ve třiceti letech, v době, kdy mu bylo znemožněno vykonávat funkci ve Veřejné bezpečnosti. Začínal vzpomínkami na svůj pobyt na Šumavě. Z nich postupně vznikaly črty a povídky, které sporadicky zveřejňoval v okresních novinách, Pochodni, Československém vojáku, Mladém Světě, Zemědělských kalendářích a jinde. Úspěšně se zúčastnil literárních soutěží v Rychnově nad Kněžnou, v Proseči, v Letohradě a v Sobotce. Díky Dr. Janu Dvořákovi, šéfredaktorovi nakladatelství Kruh v Hradci Králové v roce 1973 poprvé knižně publikuje blok lesáckých povídek ve sborníku Začátek. V Kruhu mu v roce 1977 vychází novela Cesty vysokým lesem a v roce 1982 novela Dědictví. Až do roku 1995 zveřejňuje své prózy pouze časopisecky. Je členem Obce spisovatelů, Unie spisovatelů, Východočeského střediska OS v Pardubicích a AIEP - české sekce světové asociace autorů detektivní literatury.

Maurice Druon

Maurice Druon byl francouzský spisovatel a člen Francouzské akademie. Spolupodílel se na románu a překladu básně Zpěv partyzánů se spisovatelem Josephem Kesselem. Dále napsal román Burziáni a jeho nejslavnějším dílem je historický cyklus Prokletí králové. V letech 1973 a 1974 byl francouzským ministrem kultury.

Julia Donaldson

Autorka dětských knih.