5401–5460 z 145694 Autoři
T. A Pánek (12)
Narozen 22.2.1901 v Příčině u Rakovníka, zemřel 15.1.1983 v Kralupech nad Vltavou. Železniční úředník, propagátor letectví, beletrista, autor dobrodružných románů pro mládež, též básník a odborný publicista.
Více od autora
Sylva Fischerová (13)
Sylva Fischerová je česká básnířka, prozaička a klasická filoložka. Studovala francouzštinu na jazykové škole v Brně, v roce 1983 začala studovat filozofii na Filozofické fakultě UK a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, v roce 1985 přešla na klasickou filologii na FF UK, kde v roce 1991 absolvovala s diplomovou prací Problém jednoty areté u Platóna . V letech 1995–2003 absolvovala tamtéž postgraduální studium, které zakončila disertační prací Mohou Múzy lhát? . Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií jako odborná asistentka. V současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě. Je autorkou jedenácti básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti. Za knižní rozhovor s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu. V roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy. Je dcerou českého filosofa a prvního poválečného rektora Univerzity Palackého Josefa Ludvíka Fischera a psycholožky Jarmily Fischerové . Byla nevlastní sestrou básnířky Violy Fischerové a švagrovou spisovatelů Karla Michala a Josefa Jedličky. Její dcera Ester Fischerová také píše poezii, je autorkou dvou básnických sbírek.
Více od autora
Sviatoslav Richter (7)
Sviatoslav Richter byl sovětský a ruský klavírista, který je považován za jednoho z největších klavíristů 20. století. Narodil se 20. března 1915 v Žytomyru, který byl tehdy součástí Ruského impéria, a vyrůstal v Oděse. V prvních letech byl Richter převážně samoukem, později studoval na moskevské konzervatoři u Heinricha Neuhause.
Více od autora
Stephen Jay Gould (8)
Stephen Jay Gould byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. Ve své knize Jak neměřit člověka ostře napadá některé základní práce a měření v oblasti lidské inteligence. Např. o měření obsahu lebek, které prováděl Samuel George Morton, Gould napsal: „Morton měří pomocí semínek a bere do ruky nebezpečně velkou černošskou lebku. Zlehka ji naplní a ledabyle zatřese. V dalším případě se mu ovšem dostane do ruky znepokojivě malá lebka bělocha: pořádně zatřepe a palcem ještě přitlačí na foramen magnum. Takové věci se stávají i bez vědomé motivace.“ John Michael provedl přeměření reprezentativního vzorku Mortonova souboru lebek a uvádí, že i přes drobná pochybení jsou výsledky Mortonových měření v zásadě přesné, naproti tomu samotný Gould se při své práci dopustil řady chyb. Další přeměření, které provedl Jason E. Lewis a jeho tým, a bylo publikováno v roce 2011, prokázalo, že se Gould nařkl Mortona z rasového zkreslení údajů opravdu neoprávněně a sám při svém měření chyboval a manipuloval. Podle ekonoma Paula Krugmana nebyl Gould popularizátorem v pravém slova smyslu, protože místo snahy přiblížit práci vědecké komunity veřejnosti prosazoval své vlastní, odlišné myšlenky. Podle biologa Bernarda Davise se v populární knize Jak neměřit člověka Gould snaží „zdiskreditovat vědecké zkoumání tam, kde je v konfliktu s politickým dogmatem“....
Více od autora
Štěpán Vlašín (14)
Štěpán Vlašín byl český literární kritik a historik. Za mlada byl nuceně nasazený v Královopolské strojírně v Brně. Po válce studoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Poté se z něj stal učitel na gymnáziu, na průmyslových školách, nějaký čas také přednášel na Vojenské akademii v Brně. Od roku 1954 učil na Vysokém učení technickém v Brně marxistickou filozofii a vedl Ústav české literatury. Získal hodnost doktora věd. Kromě akademického života byl Vlašín jako člen KSČ činný i v politice. Byl poslancem Národního výboru města Brna a předsedal jeho kulturní komisi. Pracoval také v Socialistické akademii. Do důchodu odešel po roce 1990. Literatura jej obklopovala po celý život. Četl produkci celonárodní, ale i regionální díla méně známých autorů, mezi nimiž hledal talenty. Psal nejen odborné literárněvědné práce, ale i tisíce recenzí a kritik současné literatury. Dokonce i jeho ženy měly co do činění s knihami. První žena Vlasta Vlašínová se věnovala ruské literatuře, druhou byla Drahomíra Vlašínová, literární historička. Jeho syn Mojmír Vlašín je zoologem, ekologem a politikem. Přispíval do mnoha deníků a časopisů. Byly mezi nimi Host do domu, Rovnost, Nová mysl, Rudé právo, Estetika, Impuls, Česká literatura, Kulturní tvorba, Literární archiv, Kmen, Universitas, Věda a život, Brněnský večerník, Nové knihy, Lidová demokracie a další odborná i regionální periodika. Připravoval i programy a pásma pro Český rozhlas. V Brně bydlel v Masarykově čtvrti, později v Ořešíně. Na procházce poblíž Ořešína v roce 2012 zkolaboval a o několik dní později zemřel v bohunické nemocnici. Z prorežimních pozic například kritizoval dikci revue Svědectví a její „nenávistný vztah k pokrokovým tradicím“ apod....
Více od autora
Štěpán Filípek (8)
PhDr. Štěpán Filípek, Ph.D., absolvoval Fakultu sociálních věd UK, mediální a komunikační studia a zabývá se historií médií se zaměřením na významné osobnosti žurnalistiky první republiky.
Více od autora
Stella Tack (8)
Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.
Více od autora
Stefan Ahnhem (11)
Narodil se ve Stockolmu 24. listopadu 1966, kde dodnes žije s manželkou a čtyřmi dětmi. Má za sebou více než dvacet let zkušeností uznávaného televizního i filmového scénáristy, podílel se mimo jiné například na filmové sérii Wallander mnoha původních i adaptovaných scénářů různých žánrů, od komedií po thrillery. Poté, kdy -jak sám uvedl, dosáhl stropu scénáristických možností ve Švédsku, stál před rozhodnutím, zda se odstěhovat do Hollywoodu nebo jít jinou cestou. Z rodinných důvodů se rozhodl pro novou kariéru spisovatele. Jeho debutem se stal v roce 2014 1. díl série Fabian risk - Oběť bez tváře , poté v r. 2015 následoval Den nionde graven a v r. 2016 Arton grader minus . Celá trilogie Fabian Risk series se stala mezinárodním bestselerem. V sérii hodlá pokračovat až do té doby, než ho hlavní hrdina Fabian unaví. Jeho vzory, jimž přiznává inspiraci pro své psaní, jsou Henning Mankell,Stieg Larsson a Phillip K. Dick a jako zajímavou autorku uznává rovněž Gillian Flynn.
Více od autora
Stanislav Hudeček (9)
Narozen 26.3.1872 v Gdowu u Wieliczky , zemřel 15.4.1947 v Novém Bydžově. Malíř, ilustrátor.
Více od autora
Stanislav Balík (12)
Působí jako vedoucí Katedry politologie FSS MU a jako výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury. V roce 2001 úspěšně ukončil studium historie a politologie na FF a FSS MU a v roce 2004 úspěšně ukončil doktorské studium politologie na FSS MU. V roce 2008 se habilitoval s prací "Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností". Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994-2006". Vědecky se specializuje na moderní českou politiku, na komunální politiku a na teorii nedemokratických režimů.
Více od autora
Small Lily (15)
Více od autora
Sławomir Mrożek (6)
Sławomir Mrożek byl polský spisovatel, dramatik, publicista a kreslíř. Po ukončení gymnasia v Krakově začal studovat výtvarné umění, architekturu a orientalistiku. Počátkem padesátých let začal publikovat své práce v novinách. Krátce koketoval s komunistickým režimem, kdy jako dvacetiletý mladík, který přežil válku, napsal oslavné texty na Stalina a kolektivizaci vesnice. Později se zaměřil na krátké satirické povídky. První výbor satirických próz Praktické kyrysy mu vyšel v roce 1953. První divadelní hru Policajti napsal v roce 1958. V roce 1959 se přestěhoval do Varšavy. Zde pracoval pro časopis Nowa Kultura. Začátkem 60. let pociťuje Mrożek sílící tlak systému, který ho nutí přizpůsobovat hry. V roce 1963 se i s manželkou Marií Obrembovou-Mrożkovou usazuje v Itálii v Chiavari nedaleko Janova. V roce 1967 se Mrożkovi opět stěhují, tentokrát do Paříže. Ráno 21. srpna 1968 se Mrożek dozvěděl ze zpravodajství francouzského rozhlasu o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do té doby striktně apolitický Mrożek mění svůj postoj a sepisuje známe politické prohlášení odsuzující agresi, které hned další den otiskly mnohé významné světové deníky a některé exilové časopisy. Hned poté je jeho dílo v zemích socialistického bloku zakázáno. Jeho díla se často vyznačují překvapující pointou, neočekávaným vtipem či absurditou, takže se v polštině ještě za časů komunistické PLR vžilo rčení komentující něco absudrního a odporujícího zdravému rozumu: „Něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek“ .
Více od autora
Simone Berteaut (7)
Simone Berteaut, nevlastní sestra francouzské šansoniérky Edith Piaf se narodila v Lyonu 1916 a prožila trpké dětství na pařížské ulici. Ve dvanácti letech již deset hodin denně pracovala v továrně, jako mnoho dětí pařížské periférie Menilmontant. Ve třinácti letech poznává svou patnáctiletou sestru Edith a toto setkání mění od základu její život. Edith bere Simone pod svou ochranu a začínají spolu zpívat na pařížských ulicích. Simone, která po třicet let sdílí s Edith její život, se stává svědkem jejich pohnutých osudů a závratné umělecké kariéry. Z ulice se dostává Edith do nočního podniku na Montmartru, pak na Champs-Elysées, kde přijímá jméno Piaf, a odtud k nejlepším evropským a americkým scénám. To vše zachycuje Simone Berteaut ve své knize citlivým perem nejbližšího člověka, který poznal nejen lesklý povrch slávy, ale i rub se skrytými bolestmi a zklamáním. Zvlášť dobře sleduje umělecký půst zpěvaččin, profesionální pásmo běžící pod všemi skandálními a milostnými příběhy, které je svědectvím o ,,vzniku“ Edith Piaf jako zpěvačky. Simone zemřela 30. května 1975.
Více od autora
Sarah Vaughan (5)
Sarah Vaughan , přezdívaná "Sassy" a "The Divine One", byla americká jazzová zpěvačka proslulá svým výjimečným hlasovým rozsahem, výrazným frázováním a bohatým, sametovým hlasem. Vaughanová se narodila 27. března 1924 v Newarku ve státě New Jersey, brzy se začala zajímat o hudbu a svou kariéru zahájila jako klavíristka a varhanice v místním kostele. Průlom v její kariéře nastal po vítězství v amatérské soutěži v harlemském divadle Apollo Theater v roce 1942, což ji přivedlo k účinkování jako zpěvačka s big bandem Earla Hinese.
Více od autora
Samantha Young (12)
Samantha má 27 let, je Skotka a studovala starověkou a středověkou historii na univerzitě v Edingburghu. Píše od té doby, co si pamatuje. Zkoušela psát v řadě žánrů. Velkou částí jejího života je také hudba, má mnoho oblíbených kapel, které jí také pomáhají při psaní. Samu sebe prohlašuje za závislou na knihách, má hodně oblíbených autorů, mezi které patří také J. K. Rowlingová.
Více od autora
Saki (8)
Saki jsou lázeňské město poblíž Černého moře v rovinaté západní části Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Leží asi 4 km od mořského pobřeží, na břehu přilehlého slaného Sackého jezera, na železniční trati spojující Simferopol a Jevpatorii . V roce 2006 zde žilo 26 400 obyvatel, z toho 66 % tvořili Rusové, 25 % Ukrajinci, 6,1 % Krymští Tataři. Z malé vesnice se po otevření prvních bahenních lázní v Rusku přeměnily v poklidné lázeňské město.
Více od autora
Ryszard Kapuściński (8)
Ryszard Kapuściński byl polský reportér, novinář a publicista. Je to v současnosti nejpřekládanější polský autor . Narodil se v učitelské rodině. V létě 1940 utekl spolu s matkou ze Lvova před deportacemi na Sibiř. Otec, jako záložní důstojník, byl povolán do armády na jaře 1939 a odjel do polského vnitrozemí. Bojoval na západní frontě, posléze padl do sovětského zajetí. Hnán ve velké zajatecké koloně na východ směrem ke Katyni a Starobilsku utekl spolu s několika druhy během průchodu lesem. Převlečen za poleského venkovana se nakrátko vrátil na podzim do Pińsku, obsazeného již sovětským vojskem, aby se viděl se ženou a dětmi. Ryszard Kapuściński strávil válku v Sierakowě, v Kampinoském pralese, nedaleko vsi Palmiry. V 17 letech debutoval básněmi v týdeníku Dziś i jutro . Maturoval v roce 1950 na varšavském gymnáziu Stanisława Staszica. V roce 1956 absolvoval historii na Varšavské univerzitě. Novinářskou dráhu zahájil v novinách Sztandar Młodych . V roce 1956 obdržel první cenu – Zlatý kříž za zásluhy – za reportáž To też jest prawda o Nowej Hucie popisující těžké životní podmínky dělníků na socialistické stavbě hutnického kombinátu Nowa Huta nedaleko Krakova. Z novin odešel v roce 1958 po odvolání redakce za podporu týdeníku Po prostu , který byl kritický vůči státním úřadům. Přešel do týdeníku Polityka. Od roku 1962 pracuje pro polskou tiskovou kancelář PAP jako stálý zahraniční korespondent Africe, Latinské Americe a Asii. Dokumentoval pád císařství v Etiopii a Íránu. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. V roce 1987 uvedlo londýnské divadlo Royal Court Theatre scénickou adaptaci knihy Cesarz , která popisuje pád režimu Haile Selassie v Etiopii . Celkově obdržel přes 40 cen a vyznamenání....
Více od autora
Růžena Lukášová (10)
Rozená Ledvinková, do 1951 užívala jména Kapounová podle svého manžela básníka Karla Kapouna. Její rodiče byli učitelé. Otec se aktivně zasazoval o menšinové školství v poněmčelé severní Moravě a překládal. Lukášová vystudovala učitelský ústav v Olomouci a pak do 1939 působila na obecných a měšťanských školách na Uherskohradišťsku, Hodonínsku a Břeclavsku: Mařatice, Derfle-Sady, Staré Město , Lužice, Hodonín, Moravská Nová Ves. Od 1945 žila v Brně a byla zaměstnána jako referentka v sekci estetické výchovy Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského . Zároveň studovala PF MU v Brně . 1948–49 členka dramaturgické rady loutkového divadla Radost. 1955–61 vedla kabinet českého jazyka a dějepisu v Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně. Poté se věnovala literatuře. Fejetony, prózy a recenze publikovala od 1933 v Národním osvobození, Lidových novinách, Časopisu čs. knihovníků, po 1945 v Rovnosti, Bloku, Listu Sdružení moravských spisovatelů, Novém životě, Za vlast, Besedě venkovské rodiny, Mladé vesnici, Vlastě, Květech, Kultuře, Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách, Rudém právu, Práci, Svobodném slově, Zemědělských novinách, Lidové demokracii aj. Odbornými články přispívala do časopisů Komenský, Štěpnice, Pedagogika, Předškolní výchova, Rodina a škola, Věstník Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského, Zlatý máj. Je autorkou rozhlasových her Amundsenova tragédie , Slepý mistr , Hošík u Ježíškova stromečku , Dívčí osada , Osvětlená okna , doprovodného textu k diafilmu O Zlatohlávkovi a literárních pásem. V rámci svého působení v pedagogických institucích zpracovala, případně se podílela na zpracování řady pomocných materiálů pro...
Více od autora
Rupert Matthews (10)
Britský novinář, autor naučné literatury pro děti a mládež, též policejní komisař. Poslanec Evropského parlamentu.
Více od autora
Rudolf Subík (7)
Rudolf Šubík - zahradník Mládí prožil v Čelákovicích, kde se vyučil zahradníkem. V roce 1941 nastoupil do Botanické zahrady UK v Praze, kde se zpočátku staral o tropickou sekci. Od roku 1947 měl na starosti sbírku kaktusů, kterou však v prvních letech ošetřovat vůbec nechtěl. Pod nátlakem profesora Nováka však u kaktusů zůstal a „z odříkaného chleba se stal nejlepší krajíc.“ Z Rudolfa za pár let vyrostl velmi úspěšný pěstitel sukulentů a pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi byl věrný až do roku 1983, kdy odešel do důchodu. Služební byt BZ UK v Praze užíval v letech 1947 až 1996, kdy ho byl nucen opustit a díky svému andělu strážnému se přestěhoval do Luštěnic u Mladé Boleslavi. Luštěnický starosta a známý kaktusář by měl dostat medaili za zásluhy, neboť se celá ta dlouhá léta o Rudolfa staral tak, jako by to byl jeho vlastní otec. Rudolf Šubík - fotograf a spisovatel Ano, při vyslovení tohoto jména si drtivá většina přítel společné záliby vybaví mnoho skvělých fotografií různých exotických rostlin. Až do nástupu digitální fotografie patřil mezi naše nejlepší amatérské fotografy, který měl především úžasný cit pro záběr, úhel pohledu na fotografovaný objekt. Jeho snímky zdobí řadu knih a stovky článků v odborných časopisech. Na textové části knih se podílel ve dvou případech ale po roce 1970 už odmítal psát texty a věnoval se jenom fotografování. Do posledních dnů svého života se Rudolf věnoval svému bohatému archívu, který si neustále prohlížel a pokoušel se ho přehledně uspořádat. Snil o tom, že mu někdo pomůže sepsat a vydat jeho zážitky z cest, nebo že se někdo ujme velmi obtížného úkolu a převede do digitální podoby alespoň základ jeho sbírky barevných diapozitivů 6x6 cm. Rudolf Šubík - cestovatel Rudolf byl opravdu nadšeným cestovatelem, který se nebál jít vstříc neznámému dobrodružství. Za K+S podnikl celkem 12 výprav do obou částí Ameriky, na Kubu, do Jižní Afriky a na Kanárské ostrovy. Poslední ces...
Více od autora
Rudolf Krautschneider (9)
Rudolf Krautschneider je český publicista, vydavatel a ilustrátor, námořník, mořeplavec a dobrodruh . Napsal zhruba desítku knih a natočil několik dokumentárních filmů. Sám o sobě říká, že je tak trochu Rakušanem, trochu Němcem i Čechem, ale „přesvědčením” je Polákem. Je členem ČANY – České asociace námořního yachtingu. Narodil se ve Vídni v roce 1943 v rodině rakouského otce a moravské matky. Po skončení 2. světové války bydlel v dětském domově a pak se svou matkou ve Znojmě, otec byl vojákem wehrmachtu a vrátil se z vězení až šest let po válce. Základní školu ukončil sedmou třídou, po té pracoval v dole a delší dobu jako dřevorubec v lese. Svoji první jachtu začal stavět na řece Dyji. Moře, které se později stalo jeho vášní, spatřil poprvé, když mu bylo 16 let. Zkoušel se plavit na cizích lodích, ale snil o vlastním plavidle, a tak začal budovat svoji jachtu. V 60. letech se poprvé kontaktoval s polskými námořníky a staviteli jachet. Z polských přístavů se pak vydával na velké námořní plavby. Potěšil Poláky tím, že je považoval za lidi, na které se mořeplavec může v nesnázích spolehnout, s čímž se setkal v různých přístavech světa. Popularitu mezi světovými jachtaři získal díky plavbám na svých jachtách „Vela”, „Polka”, „Polárka” a „Victoria”. S jachtou „Vela” doplul v roce 1976 na Shetlandy a v dalších letech s jachtou „Polka” na Špicberky a na Falklandy , kde se octl v době mezistátního konfliktu. Na ocelové „Polárce” vykonal plavbu kolem Antarktidy . Jeho oceánské lodi mají pevnou konstrukci, ale délku jen 3 metry a 30 až 60 cm. Pokud nepluje na lodi, věnuje se rodině, píše nebo ilustruje knihy, objíždí české školy se svými přednáškami. Dříve si také na plavby vydělával jako dřevorubec....
Více od autora
Rostislav Sarvaš (7)
Rostislav Sarvaš maturoval na stavební průmyslovce a promoval na FAMU v oboru dramaturgie-scenáristika. Vyzkoušel mnoho zaměstnání , aby zakotvil jako reportér. Do povědomí čtenářů vešel v roce 1990 svými rozhovory se známými osobnostmi v časopisech Tvar, později Reflex a nyní Koktejl. Jeho úspěch byl v tom, že se ptal 'jinak'. Proto si ho vybral i Karel Gott, aby mohl vzniknout neotřelý provokující portrét Jak to vidí Gott . Josef Vyleťal malíř smrti je poutavá literární imprese, která prokázala Sarvašovu schopnost vcítit se do vnitřního světa rozporuplného umělce. V knize Očima nejstaršího z Kolowratů živě pracuje s pamětí téměř stoletého šlechtice.
Více od autora
Ross Campbell (10)
Dr. Ross Campbell je profesorem na katedře pediatrie a psychiatrie na univerzitě v Tennessee, USA. Pořádá úspěšně přednášky po celých Spojených státech i mimo ně o výchově dětí a vztazích rodičů s dětmi.
Více od autora
Roger Highfield (4)
Roger Highfield je vedoucím vědeckým redaktorem deníku The Daily Telegraph a autorem řady populárně naučných publikací, které již byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly Soukromý život Alberta Einsteina , Šíp času a Mezi chaosem a řádem – poslední dvě napsal ve spolupráci s Peterem Coveneyem. Kromě toho pořádá každoročně soutěže vědecké fotografie a publicistiky a veřejné diskuse v Královské vědecké společnosti mezi vědci a zástupci médií, které bývají značně bouřlivé. Je nositelem četných ocenění, mj. British Press Award.
Více od autora
Robert Holman (9)
Robert Holman je český ekonom-finančník a pedagog, bývalý vrchní ředitel České národní banky a od roku 2005 do roku 2011 člen její bankovní rady. Působil či působí jako poradce řady politiků a taktéž jako vysokoškolský pedagog. V roce 1997 byl jmenován profesorem ekonomické teorie. Od roku 1984 působí na katedře ekonomických teorií na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, v současné době přednáší předmět Dějiny ekonomického myšlení. Je autorem učebnice Ekonomie a řady dalších vysokoškolských učebnic. Od prosince 2002 do listopadu 2004 byl ředitelem české pobočky poradenské společnosti Efficient Investments.
Více od autora
Richard Templar (7)
Richard Templar je pseudonym britiského autora řady seberozvojových knih a obchodníka. Má dlouholeté manažerské zkušenosti v mnoha oborech, působil například ve vedení kasin, cestovních kanceláří či restaurace. Napsal řadu mimořádné úspěšných knih, které se staly světovými bestsellery. Svou "cestu k úspěchu" šíří v sérii knih obsahujících 100 jednoduchých "pravidel" k dosažení úspěchu: v podnikání, bohatství nebo v životě obecně. Jednotlivá pravidla jsou obyčejně prezentována na jedné dvoustraně, aby se kniha dobře četla a mohla se číst nahodile od kteréhokoli místa. V knihách používá osobitou britiskou angličtinu.
Více od autora
Renata Kalenská (10)
Renata Kalenská je česká novinářka a moderátorka. Pracovala v redakci deníku Lidové noviny, pro které pravidelně připravovala profilové rozhovory s významným osobnostmi. Od září 2009 pracovala v časopisu Týden. Za svou práci získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Na základě jejích rozhovorů vznikla divadelní hra J. A. Pitínského Renata Kalenská, Lidové noviny. V letech 2013–2016 moderovala na Českém rozhlase Plus pořad Pro a proti. Od ledna 2017 do ledna 2019 působila v internetovém zpravodajském webu Seznam Zprávy. Od února 2019 pracuje v redakci Deníku N. Má dvě děti. Dlouhodobě se potýká se zdravotními problémy.
Více od autora
Reinhard Habeck (10)
Rakouský novinář, spisovatel, autor literatury faktu, ilustrátor a karikaturista.
Více od autora
Raymond Aron (14)
Raymond Aron , celým jménem Raymond-Claude-Ferdinand Aron byl francouzský filosof, sociolog a politolog, obhájce liberalismu. Věnoval se hlavně dějinám sociologie, filosofii dějin, kritice totalitarismu a analýze moderní společnosti. Narodil se v pařížské židovské rodině, v letech 1924-1928 studoval na École normale supérieure a v letech 1930 až 1933 v Německu, v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Roku 1938 promoval pracemi o filosofii dějin a o současné teorii dějin v Německu. Po pádu Francie odešel za de Gaullem do Velké Británie, kde redigoval časopis „Svobodná Francie“. Po válce se vrátil do Paříže a psal politické komentáře pro Combat, Le Figaro a L´Express a přednášel na École nationale de l´administration a Institut d´études politiques. Pro svůj kritický postoj k marxismu byl teprve roku 1955 jmenován profesorem na Sorbonně. Roku 1968 přešel na École des hautes études en sciences sociales , kde byl jeho asistentem Pierre Bourdieu. Roku 1970 byl povolán na College de France. Roku 1978 byl vyznamenán Goethovou cenou ve Frankfurtu nad Mohanem. Aron napsal přes 40 knih a množství esejů a článků. Mezi nejdůležitější patří:
Více od autora
Ralph Leighton (3)
Ralph Leighton je americký autor životopisů , filmový producent a přítel zesnulého fyzika Richarda Feynmana. Je synem zesnuléhofyzika Roberta B. Leightona , který byl také blízký osobní přítel Feynmana. Oženil se s Phoebe Kwan, mají dvě děti, Nicole a Ian.
Více od autora
Radek Jaroš (9)
Radek Jaroš je český horolezec a autor knih. Stal se 15. horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku. V roce 2019 dokončil výstupy na nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Je členem novinářského profesního sdružení Czech Travel Press. Dětský sen stát se horolezcem začal naplňovat až v osmnácti letech, kdy začal s lezením na Českomoravské vrchovině. Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. Mezi své velké cenné kopce řadí šestitisícový Pik Moskevské pravdy a pětitisícový Pik Učitěl . V roce 1994 se neúspěšně pokusil o Mount Everest . Kouzlu nejvyšší hory podlehl a při své druhé expedici v roce 1998 se mu společně s Vladimírem Noskem podařilo z Tibetu, severním žebrem, vystoupit bez použití kyslíkových přístrojů na vrchol. „Mount Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil.“ Později vystoupil na známý jihoamerický Huascarán. V roce 2006, kdy měl zdoláno šest osmitisícovek, oznámil svůj cíl zdolat všechny vrcholy, které mají nad osm tisíc metrů. Na podzim roku 2000 se zúčastnil expedice na Kančendžengu , velmi špatné počasí nepustilo nikoho na vrchol. Špatné počasí zhatilo i výstup na nejtěžší osmitisícovku K2 v roce 2001. Ta je jeho osudovou horou, neúspěšně se na ni pokoušel vystoupit ještě v letech 2003 a 2005. Měl v plánu se pokusit o výstup na K2 ještě v roce 2007, ale kvůli zranění musel expedici ukončit. V roce 2002 se vrátil jako člen malé tříčlenné expedice na Kančendžengu a jako druhý Čech stanul na vrcholu bez použití kyslíku. Expedice byly většinou vedeny lehkým stylem , nejhodnotnějším výstupem je cesta Scott/McIntyre na Šiša Pangmu v roce 2004 vykonaná alpským stylem a oceněná Výstupem roku ČHS. V den svých pětačtyřicátých narozenin 29. dubna 2009 vystoupil na Manáslu sólově. V roce 2010 vystoupil spol...
Více od autora
Prokop Toman (10)
Narozen 21.12.1872 v Praze, zemřel 6.7.1955 tamtéž. JUDr., soudní úředník, básně, publikace z oboru výtvarného umění, překlady z francouzštiny.
Více od autora
Prentice Mulford (10)
Prentice Mulford byl známý literární humorista a autor z Kalifornie. Navíc pomohl založit nové myšlenky hnutí. od 1875-1881. Mulford také přispěl k objevování a popularizaci filozofie a nových myšlenek , spolu s dalšími významnými spisovateli, včetně Ralpha Waldo Emersona . Mulford kniha- Myšlenky jsou věci, sloužila jako vodítko pro tento nový systém víry a je ještě dnes populární.
Více od autora
Popelka Biliánová (13)
Popelka Bilianová , rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu. Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako Maria, dcera kupce Václava Popelky a Marie, rozené Čtvrtníkové . V Počaplích u Berouna absolvovala dvoutřídní obecnou školu. Její otec invaliditou ztrácel živnost. Když bylo Marii patnáct let, přišla rodina o majetek a roku 1878 se přestěhovala do Prahy, kde se otec stal domovníkem a prodavačem, starší syn František se vyučil pekařem a mladší Karel studoval v Králově Dvoře. Marie chtěla studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy českých buditelů. Dostalo se jí zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde mezi studenty byla jediná dívka. Proslula vlasteneckým a sociálním cítěním, jež projevovala spolkovou prací, organizační a charitativní činností. Například roku 1888 byla evidována jako agentka Ústřední matice školské. Pořádala výlety dětí po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot a hraček pro chudé české děti, především z německojazyčného pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské zásady při založení dívčí osady v Chotouni, kde od roku 1912 organizovala pro dívky prázdninové osady. Oproti svým mladším kolegyním, např. Vlastě Koseové, však nechtěla dívkám nabízet stejné nebo podobné činnosti jako skautům-chlapcům, a tak se postupně s hlavním proudem českého dívčího skautingu rozešla. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Stala se tak v období před první světovou válkou jednou z hlavních představ...
Více od autora
Piers Paul Read (7)
Piers Paul Read se narodil 7. března 1941 v Beaconsfieldu . Je synem Sira Herberta Reada, známého uměleckého kritika a básníka. Read vystudoval v Cambridgi. Hodně cestoval po Dálném východu a Jižní Americe. Žil v Německu a v USA. Kromě psaní románů se věnuje i literatuře faktu, což zúročuje i ve své beletrii.
Více od autora
Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos (7)
Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...
Více od autora
Pierre Daninos (5)
Narodil se 26. května 1913 v Paříži. V roce 1931 začal pracovat jako novinář, až později se stal spisovatelem a humoristou. Jeho nejznámější knihou se staly Zápisky majora Thompsona , které byly i zfilmovány. Zemřel 7. ledna 2005 v Paříži.
Více od autora
Petr Dvořák (10)
Narozen 13. 12. 1966 v Kladně. Články a publikace z oboru letecké meteorologie a paraglidingu.
Více od autora
Petr Chotěbor (11)
Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. , pracovník v oboru památkové péče Pražského hradu. Petr Chotěbor historii a architektuře doslova propadl už v dětství. Na fakultě architektury ČVUT promoval v roce 1975. V současné době pracuje v odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kde se věnuje památkové péči v areálu Pražského hradu, spolupracuje na výzkumech, podílí se na zpracování sbírek i přípravách výstav a publikací. Kromě toho v posledních letech pracoval nebo se podílel na stavebně-historických průzkumech historických staveb, na terénních průzkumech tvrzí, dokumentacích kamenických značek nebo dokumentacích středověkých stavebních technologií.
Více od autora
Peter Ferdinand Drucker (11)
Peter Ferdinand Drucker byl americký teoretik a filosof managementu, ekonom a autor související literatury. Platí za zakladatele moderního managementu. Drucker se narodil do rodiny vysoce postaveného úředníka v habsburském Rakousku-Uhersku. Na svět přišel v hlavním městě čokolády Rakouska, v malé vesnici jménem Kaasgraben, která je dnes součástí Vídně . Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce byl ve Vídni nedostatek pracovních míst, a tak se po dokončení školy přestěhoval do Německa, kde nejprve pracoval v bankovnictví a později jako žurnalista. Ve 20. letech studoval na univerzitě v Hamburku a potom studoval ve Frankfurtu mezinárodní právo, z kterého získal doktorát. Zde také pracoval jako redaktor listu Frankfurter General-Anzeiger pro mezinárodní vztahy a hospodářství. Vzestup nacismu jej však donutil v roce 1933 opustit zemi. Poté, co odešel, spálili nacisti jedno z jeho děl. Po čtyřech letech v Londýně, kde pracoval pro noviny Financial Times, odešel roku 1937 natrvalo do USA, kde se z něj stal univerzitní profesor, ale také spisovatel na volné noze a vážený odborník přes management a podnikání. O schopnostech Druckera může svědčit i to, že jej George Orwell označil za jednoho ze spisovatelů, kteří předpověděli Německo-ruský pakt z roku 1939. Předpověděl i několik dalších významných událostí, mimo jiné např. propad newyorské burzy roku 1987. Roku 1943 získává Drucker státní občanství USA. Nejprve pracoval na Bennington College v Benningtonu, kde také roku 1945 napsal jedno ze svých nejlepších děl Concept of the Corporation. Od roku 1950 vyučoval jako profesor managementu na Newyorské univerzitě, přičemž pracoval na mnoha odborných publikacích, pravidelně přispíval do Wall Street Journal a dělal také poradce několika nadnárodním koncernům jako například General Motors a Sears Roeb Od roku 1971 až...
Více od autora
Pete Johnson (9)
Anglický spisovatel, bývalý učitel a filmový kritik, autor knih pro děti a mládež.
Více od autora
Pavla Státníková (12)
Narozena 1962. Mgr., historička, muzejní pracovnice, odborné historické práce zejména o Praze.
Více od autora
Pavla Horáková (9)
Pavla Horáková vystudovala obory překladatelství a tlumočnictví a serbistika na FF UK v Praze. Od roku 1997 překládá beletrii z angličtiny a srbštiny . Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků . V roce 2011 následovalo pokračování s názvem Hrobaříci v podzámčí a v roce 2012 trilogii uzavřel román Hrobaříci a Hrobaři. Editorsky se podílela na sbírce současného veršovaného folkloru Kecy v kleci . V současnosti mimo jiné připravuje pravidelné pořady pro Český rozhlas 3 – Vltava a anglické vysílání Českého rozhlasu 7, kde působila jako kmenová redaktorka v letech 2001–07. Překlady: * Andersonová, Catherine: Náruč bezpečí , Euromedia Group, 2001 * Ed. Arsenijević, Vladimir: Jugolaboratoř , Kniha Zlín, 2009 * ed. Mike Ashley: Mamutí kniha humorných fantasy povídek, překlad čtyř povídek, Praha, Aurora, 2002 * Atkinsonová, Diana: Mezi lokálem a silnicí , Volvox Globator, 1998 * Banks, Iain: Píseň kamene , Volvox Globator, 2002 * Bellow, Saul: Oběti zlomeného srdce , Volvox Globator, 2011 * Bartlettová, Sarah: Osudová přitažlivost , Rybka Publishers, 2001 * Bobić-Mojsilović, Mirjana: Jsem tvůj , Art-Libri, 2009 * Cervenka, Jarda: Dobrodružství lodi Missi 1 , Triton, 2005 * Eldridge, David: Fotograf , rozhlasová hra, premiéra 2010 * Gregory, Daryl: Damašek , in Trochu divné kusy 3, Laser – books s.r.o., Plzeň, 2007 * Chiang, Ted: Peklo je nepřítomnost Boha , in Locus – To nejlepší z fantasy a science fiction, Laser – books s.r.o., Plzeň, 2007 * Janowitzová, Tama: Otroci New Yorku , Volvox Globator, 2000 * Johnstonová, Jennifer: Jak daleko k Babylonu (How Many...
Více od autora