Všichni Autoři a témata

Morris L West (9)

Australský spisovatel.

Monika Zgustová (10)

Monika Zgustová je česká spisovatelka a překladatelka z češtiny do španělštiny a katalánštiny. Je dcerou českých emigrantů a žije v Barceloně. Pražská rodačka se ocitla v 16 letech v USA, když se její rodiče v roce 1973 rozhodli emigrovat. Studovala zde indologii, hindštinu, kurdštinu a kašmírštinu, k čemuž si přidala katalánštinu. Na Universitě Illinois získala doktorát v oboru srovnávací literatury. Po kratším pobytu v Paříži se odstěhovala do Barcelony, kde získala místo na univerzitě a začala překládat. Od konce 90. let se věnuje i vlastní tvorbě. Píše také články a úvodníky do španělských periodik El País a La Vanguardia a do Lidových novin. Jejím prvním překladem byly Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy. Mimořádný úspěch měl Haškův Švejk, na jehož překladu do katalánštiny pracovala deset let. Do katalánštiny i do španělštiny přeložila také díla Bohumila Hrabala, Jaroslava Seiferta, Václava Havla, Milana Kundery. Překládala i z ruštiny . Bohumilu Hrabalovi, jehož osobně poznala, věnovala biografickou knihu, román-esej, V rajské zahradě trpkých plodů. Kromě povídkové knihy Grave cantabile napsala několik románů. Získala více než 10 různých ocenění a její díla byla přeložena do 9 různých jazyků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monika Zgustová na anglické Wikipedii.

Miroslava Hlaváčková (10)

Miroslava Hlaváčková byla historička umění a kurátorka. V letech 1990–2008 stála v čele Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Miroslava Hlaváčková absolvovala střední zdravotnickou školu a poté od roku 1967 působila jako samostatná odborná pracovnice v roudnické galerii. V letech 1971–1977 studovala na Katedře dějin umění a estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a obhájila diplomovou práci Antonio Porta. Dílo českého období . Po rozšíření byla tato práce uznána jako rigorózní . Po celou svou profesionální kariéru pracovala jako historička umění a kurátorka v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, po odchodu Miloše Saxla v letech 1990–2008 jako ředitelka galerie. Spolu s Jiřím Brodským a občanským sdružením Esprit se angažovala v iniciativách za záchranu roudnického barokního pivovaru. Roku 2018 kandidovala do místního zastupitelstva v Roudnici nad Labem za KDU-ČSL. V roudnické galerii zahájila svou kurátorskou činnost roku 1981 výstavou k 90. výročí narození Josefa Šímy. V 80. letech spolupracovala jako kurátorka také se Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích, Letohrádkem Ostrov, lounskou Galerií Benedikta Rejta , nebo Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě. V 90. letech byla autorkou výstav např. Jaroslava Šerýcha v pražském Mánesu , souborné výstavy Prozařování v GMU Roudnice, Galerii umění Karlovy Vary a OGV v Jihlavě . V Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem připravila řadu monografických výstav. Roudnická galerie se za ředitelů Saxla a Hlaváčkové soustředila na umění se silným spirituálním nábojem a tvořila tak protějšek blízké lounské galerie, specializované na konstruktivní tendence a geometrickou abstrakci. Miroslava Hlaváčková byla kurátorkou objevných výstav solitérů jako Jan Křížek , František Dvořák nebo Jiří Štourač a souborných výsta...

Miroslav Jiránek (4)

Narozen 27.11.1951 v Kolíně. Akademický malíř, ilustrátor a typograf, plakáty.

Miroslav Havlíček (12)

Miroslav Havlíček je bývalý český fotbalista, brankář. V lize hrál za TJ Vítkovice. V československé lize nastoupil v 6 utkáních.

Miroslav Foret (12)

Narozen 20. 12. 1946 v Brně. Sociolog. Muzikolog. Prof., PhDr., CSc., zabývá se výzkumy veřejného mínění. Syn dirigenta Mirka Foreta . Saxofonista. Autor rozhlasových a televizních pořadů. O populární a jazzové hudbě psal v 60. až 80. letech do denního i odborného tisku, včetně zahraničního a zámořského. Od roku 1990 se věnuje výhradně své odborné vědeckovýzkumné profesi. Pomáhal založit soukromé vysoké školy v Brně, Bratislavě a Znojmě.

Miroslav Červenka (10)

Miroslav Červenka byl český básník, překladatel a literární vědec. Dětství prožil ve Vlašimi, od třinácti žil v Praze. Maturoval v roce 1951 na gymnáziu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. V roce 1961 zde získal titul kandidáta věd a o osm let později doktora věd. Působil též v časopise Květen a v letech 1968–1970 byl šéfredaktorem časopisu Česká literatura. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize. Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1971 byl propuštěn z ústavu. Pracoval pak na smlouvu o dílo v Památníku národního písemnictví, kde kupříkladu uspořádal pozůstalost Jana Jelínka. Roku 1975 se stal technickým knihovníkem v Pragoprojektu, kde pracoval až do roku 1989. Své práce uveřejňoval v samizdatu a v cizině. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Obsah. V roce 1990 se vrátil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. Od roku 1990 až do své smrti přednášel na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 získal titul docent, roku 1994 profesor. Stal se místopředsedou Pražského lingvistického kroužku, opět se stal šéfredaktorem České literatury , od roku 2002 byl členem Učené společnosti ČR. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Kromě vlastní tvorby překládal z mongolštiny, ruštiny, estonštiny a ukrajinštiny.

Mirko Hanák (8)

Mirko Hanák byl český malíř, grafik a ilustrátor, jenž proslul zejména svými osobitými ilustracemi, litografiemi s přírodními náměty. Námětem jeho kreseb a grafik byla velmi často divoce žijící zvířata pocházející z české přírody. Mirko Hanák patřil mezi české nejúspěšnější ilustrátory knih o přírodě. Určitě k tomu přispěla i místa, kde pobýval. Okolí Turčianského Svatého Martina, v Kroměříži, v Olomouci či prázdniny u babičky ve Skaličce u Zábřehu. Do jeho života zasáhla válka. Jako příslušník „ročníku 21“ byl po dvouletém studiu na Baťově škole umění ve Zlíně povolán na práci v Německu. Pracoval v továrně u Kapfenbergu, odkud o Vánocích 1944 uprchl se svým kamarádem, malířem Čestmírem Kafkou. Po osvobození Československa se přihlásil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, studoval u Josefa Nováka. Domů se teď vracel do Jeseníků, kam se jeho rodiče přestěhovali. Tam měl svůj ateliér a také vlastní revír. Jeho lovy se však stále více měnily v lovy beze zbraní, jeho výpovědí se stala kresba a malba. Ilustroval od přelomu 40. a 50. let a už na počátku spolupracoval také se Státním nakladatelstvím dětské knihy. To už v roce 1951 vydalo pětici knih s jeho obrazovým doprovodem. Velmi brzy se stal známým a oblíbeným ilustrátorem. Získal ocenění v soutěžích Nejkrásnější knihy roku, výroční cenu nakladatelství Albatros, diplom na Mezinárodní výstavě knižního umění v Moskvě, cenu v Citta di Caorle i na Mezinárodním knižním veletrhu v Boloni. Mnoho knih s ilustracemi Mirko Hanáka vyšly také ve Velké Británii, USA, Japonsku, Německu, Belgii, Holandsku, Finsku, Maďarsku, Polsku, Rusku a na Slovensku. Pro Gena Deitche vytvořil cca 700 obrázků pro připravovaný animovaný film Šarlotina pavučinka ,  který se nakonec bohužel nerealizoval a ilustrace skončily v archivu G. Deitche. Dědička z pozůstalosti prodává sporadicky, jeho ilustrace jsou však zastoupeny v Japonsku v Chichiro Iwasaki Muzeu. Nedlou...

Miloslav Vávra (11)

Narozen 8.8.1910 v Morkovicích u Kroměříže, zemřel 1991. Ing., CSc., profesor Vysoké školy zemědělské v Brně. Práce v oboru ovocnictví.

Miloslav Pospíšil (5)

Miloslav Pospíšil byl československý člen protikomunistického odboje. Roku 1951 byl za svou činnost v odbojové skupině Hory Hostýnské odsouzen za velezradu a rozvracení státu k trestu smrti. Narodil se roku 1918 v obci Bystřice pod Hostýnem do dělnické rodiny. V mládí se vyučil kamenosochařem. Roku 1939 nastoupil do armádní služby v době mobilizace. Na podzim roku 1939 již byl nasazen na práci do Říše, kde pracoval na stavbách. Roku 1942 byl zatčen gestapem za drobné sabotáže, za které byl vězněn až do roku 1944. Během spojeneckého náletu se mu podařilo z vězeňského tábora uprchnout zpět na Moravu, kde se přidal k partyzánům. Po válce se usadil v Odrách, kde provozoval kamenosochařství. Živnost řídil až do roku 1948, kdy začal mít po únorovém převratu jako živnostník problémy s komunistickými úřady. V dubnu téhož roku mu bylo odebráno povolení podnikat. Nebyl však ani z daleka jediným komu se to stalo, s dalšími třemi bývalými živnostníky se tedy rozhodl emigrovat. Všichni byli zatknuti SNB již v Olomouci a uvrženi do vyšetřovací vazby, kde strávili dva měsíce než dostali prezidentskou milost. Poté se znovu usadil, přijal práci v kamenické dílně a oženil se. Brzy poté však byl znovu vyšetřován SNB, kdy byl udán, že neohlásil ukryté zbraně z dob působení u partyzánů. Hrozilo mu až patnáct let vězení, a tak uprchl. Spolu s Vlastimilem Perutkou a Ladislavem Palou, které potkal stejný osud, se ukryli v horách a posléze se přidali k odbojové skupině zvané Hory Hostýnské. Jeho skupina poté například odcizila 170 tisíc československých korun z kampeličky v Blazicích, které rozdali rodinám odbojářů. Také stáli za přepadeními lokálních komunistických funkcionářů. Od roku 1949 skupina Hory Hostýnské čelila řadě zátahů, při kterých byla většina členů zatčena. Na jaře roku 1950 se tedy skupina ukryla na severu Moravy, ale brzy se vrátila zpět na Hostýnsko. Mezitím však státní složky s pomocí informátorů zí...

Miloslav Martenek (12)

Narozen 16.9.1933 v Praze. Výtvarník, ilustrátor.

Miloš Dvořák (7)

Miloš Dvořák byl český literární teoretik a esejista katolické orientace. Narodil se v rodině vesnického učitele. V roce 1920 odmaturoval na gymnáziu v Třebíči a poté vystudoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval v roce 1931. Živil se poté jako učitel, učil nejprve na gymnáziu v Nitře a od roku 1933 v Třebíči, kde působil až do odchodu do invalidního důchodu v roce 1958. V letech 1936–1940 spoluredigoval katolický literární časopis Akord. Krom toho své texty publikoval v řadě dalších tiskovin, včetně Lidových novin, po roce 1948 například v Lidové demokracii. Na gymnáziu byli jeho spolužáky Vítězslav Nezval a Bedřich Fučík. S Fučíkem, s nímž ho pojila katolická orientace, poté spoluredigoval studentský časopis Svítání, kde také v roce 1919 publikoval svůj první esej nazvaný O básnické tvorbě. Na studiích v Praze pak navázal blízká přátelství s dalšími katolickými autory, zejména s Jakubem Demlem a Otokarem Březinou. Patřil poté nejen do jejich intelektuálního okruhu, ale jejich dílu věnoval i své literárněvědné práce. Některé Demlovy práce v 60. letech Dvořák uspořádal. Kromě Březiny a Demla se jeho eseje věnovaly také osobnosti Vladimíra Holana, Jana Zahradníčka a nové básnické tvorbě vůbec. Dvořákova měřítka umělecké kvality díla byla ovlivněna personalismem Gabriela Marcela či Maxe Picarda a ovšem také Františkem Xaverem Šaldou. V básni hledal Dvořák vždy zprávu o duchovních dějinách člověka . Oponoval levicové avantgardě. Za jeho života vyšla jen jedna kniha jeho esejů , většina ostatních textů se knižního vydání dočkala až po roce 1989, většinou díky editorské práci Ladislava Soldána. Okrajově se Dvořák sám věnoval psaní básní, jeho poezie bývá označována za silně ovlivněnou vzorem Jana Zahradníčka, vyšla až posmrtně roku 1991 pod názvem Symfonie XX. století. Rovněž překládal z francouzštiny (André Maurois, Pa...

Milena Durková (11)

Česká spisovatelka a překladatelka Milena Durková trvale žije ve Spojených státech. Jedná se o autorku, která píše knihy pro děti a mládež a dívčí romány. Mezi její knihy patří například „Příhody černé čarodějnice“, kde autorka seznamuje malé čtenáře s čarodějnicí, která je tak trošku strašidelná a čarodějná nešika, takže se jí vlastně nemusí bát. Jen co skončí jedno její dobrodružství hned je až po uši v dalším. Naštěstí má spoustu dobrých kamarádů, kteří nenechají se dlouho plácat v mizérii a pomůžou jí. Mezi další knihy Mileny Durkové pak patří například „Krvavá paní“, „Jsem průšvih jménem Klaudie“ nebo „Horko ve Sněhulákově“.

Milan Šimečka (10)

Milan Šimečka byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečka. Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval v roce 1953. Poté se stal odborným asistentem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii. V roce 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. V roce 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982. Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.

Milan Lukeš (13)

Milan Lukeš byl český historik, překladatel a politik. Absolvoval katedru divadelní vědy a dramaturgie na AMU v roce 1955. Byl profesorem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucím oddělení divadelní a filmové vědy, proděkanem pro ideologickou práci, předsedou organizace KSČ – historiků. Překládal zejména anglickou a americkou dramatickou tvorbu. Byl autorem řady esejů a knih o Williamu Shakespearovi, alžbětinském divadle či o teorii dramatu. Působil jako redaktor časopisu Svět a divadlo. V letech 1985 až 1989 vedl činohru Národního divadla v Praze. Po roce 1989 byl ministrem kultury za KSČ, poslancem ČNR a místopředsedou české vlády. Slovník české literatury po roce 1945

Milada Buriánková (15)

Zemřela v září 2016. Pedagožka, redaktorka časopisu Český jazyk a literatura, publicistika z oboru.

Mihail Sadoveanu (12)

Mihail Sadoveanu byl rumunský spisovatel, novinář a politický činitel, který dvakrát působil jako hlava státu v komunistickém Rumunsku . Byl jedním z nejplodnějších rumunských spisovatelů, bývá připomínán především pro své historické a dobrodružné romány. V počátcích své dráhy byl spolupracovníkem tradicionalistického časopisu Sămănătorul. Poté se přiklonil k realismu a poporanistům kolem časopisu Viața Românească. Děj jeho knih je obvykle zasazen do oblasti Moldávie a zpracovává témata z rumunských středověkých a raně novověkých dějin. K nejznámějším patří historické romány Neamul Șoimăreștilor, Frații Jderi a Zodia Cancerului. Posléze vyzkoušel i psychologický román a zvolil žánr naturalismu. Mezi světovými válkami se politicky pohyboval mezi nacionalistickou pravicí a levicí , patřil rovněž k zednářům. Po druhé světové válce uzavřel kompromis s komunistickým režimem a stal jedním z nejpreferovanějších režimních spisovatelů a představitelů oficiálně vyžadovaného socialistického realismu. Mnoho z jeho textů a projevů, včetně politického románu Mitrea Cocor či známého sloganu Lumina vine de la Răsărit , je považováno spíše za propagandu. Sadoveanu se stal i předsedou Svazu rumunských spisovatelů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mihail Sadoveanu na anglické Wikipedii.

Miguel de Unamuno (9)

Miguel de Unamuno y Jugo byl španělský spisovatel a filosof, jeden z hlavních představitelů skupiny Generace 98. Pro jeho dílo je typický zanícený styl a prolínání žánrů: Unamuno často nerozlišuje mezi beletrií a esejem či traktátem. Miguel de Unamuno se narodil v baskickém Bilbau jako třetí dítě a první syn obchodníka Félixe de Unamuno a jeho vlastní neteře Salomé Jugo. Brzy odešel studovat filosofii a literaturu na tehdejší Madridskou universitu, kde získal titul prací Pojednání o problému původu a prehistorie Basků. Unamuno, který se sám někdy označoval za Baska, ale přitom psal španělsky a cítil se být Španělem, odmítal, že by Baskové byli etnicky nesmíšeni s okolními národy. Roku 1891 se oženil s Conchou Lizárraga. Později se stal, byť jenom načas, členem socialistické strany. Roku 1901 byl jmenován rektorem university v Salamance, odkud byl v roce 1914 z politických důvodů odvolán. Později byl jmenován děkanem fakulty filosofie a literatury. Jelikož si však neodpouštěl útoky na španělského diktátora Riveru, byl opětovně odvolán. Posléze odešel do exilu, a to do Paříže , následně do Hendaye . Roku 1930 se vrátil do Salamancy, kde také v roce vypuknutí Španělské občanské války zemřel. Unamunova filosofie nebyla filosofií systematickou; šlo spíše o popření pevného systému a důvěru ve vlastní myšlení. To se utvářelo pod vlivem dobového racionalismu a pozitivismu, nicméně Unamuno šel vlastní cestou, která měla blízko k pozdějšímu teistickému existencialismu . Odmítal scientistické zbožnění vědy a byl jeden z prvních, kdo nahlíželi vědu jako nové náboženství, jehož „ortodoxii“ a nárok na vlastnictví pravdy odmítal. Rozpor mezi věděním a skutečnou vírou je však podle něj bytostně tragický : nikdy totiž nemohou být ukojeny zároveň jak požadavky rozumu, které vedou k popření smyslu světa, tak potřeby víry, která podle Unam...

Michel Bataille (4)

Michel Bataille byl francouzský spisovatel, architekt a umělec. Spisovatel Michel Bataill se narodil 25. března 1926 v Paříži. Vystudoval architekturu a po nějakém čase začal spolupracovat na projektech se známým švýcarským architektem, urbanistou a teoretikem Le Corbusierem. Po jeho smrti se stal správcem jeho nadace a dědicem jeho díla uloženého v muzeu. Kromě architektury se Bataille od mládí věnoval literatuře. Po třinácti letech tak architekturu opouští a začíná se naplno věnovat psaní. Začal psát ve velmi mladém věku a zanechal za sebou rozsáhlé dílo. Jeho prvotinou je dílo Patrick, které vyšlo již v roce 1947, tedy v jeho jednadvaceti letech. Za román získal v roce 1950 cenu Stendhal. Od té doby mu vyšlo 17 románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků a rovněž byly poctěny cenou. Zemřel 28. února 2008 ve věku 81 let ve městě Clamart. Michel Bataille si během svého života protrpěl řadu nepříjemností, podstoupil šest operací uší a téměř ohluchl. Má proto hluboké pochopení pro lidské utrpení. V románech vychází z životních zkušeností a hluboké znalosti lidské psychiky. Lidská tragédie se mu stala ústředním tématem téměř ve všech dílech. Neupadá však do sentimentality, ale snaží se hrdiny svých příběhů povzbudit, vdechnout jim sílu, zmužilost a schopnost přežít i v největším utrpení. Za největší zlo autor považuje válku, kterou sám v mládí prožil. Jeho motivací pro psaní mu tedy bylo varování před absurdnostmi moderní doby. Chtěl poukázat na to, že existence lidí je nepřetržitě ohrožována, a že lidské životy závisí na náhodě, zda se nerozpoutá nezadržitelná síla smrtonosných objevů. Dalším inspiračním zdrojem se mu stalo prostředí důvěrně známé – neklidný svět umělců, stavebních koncernů a bank: Dílo prosazuje Bataillův nesmlouvavý protiválečný postoj. Za nejvyšší hodnotu, kterou lidstvo má, považuje svět zbavený války a lásku člověka k člověku. Hlavní postavou je francouzský architekt Victorien Sauvage, který b...

Michaela Tvrdíková (7)

Autorka pohádkových knih pro děti.

Michael Tilson Thomas (2)

Michael Tilson Thomas je uznávaný americký dirigent, klavírista a skladatel. Narodil se 21. prosince 1944 v Los Angeles v Kalifornii a jeho kariéra trvá již více než pět desetiletí. Tilson Thomas je známý zejména díky svému působení ve funkci hudebního ředitele Sanfranciského symfonického orchestru, kterou zastával od roku 1995 až do svého odchodu do důchodu v roce 2020. Pod jeho vedením se orchestr proslavil inovativním programováním a angažovaností v oblasti soudobé hudby. Působil také jako šéfdirigent Londýnského symfonického orchestru a založil New World Symphony v Miami, orchestrální akademii zaměřenou na přípravu mladých hudebníků pro profesionální kariéru.

Michael Ondaatje (9)

Philip Michael Ondaatje, OC, je kanadsko-srílanský prozaik a básník. Proslavil se zejména svým románem Anglický pacient, který získal cenu Booker Prize a za svou zfilmovanou podobu také Oscara. Michael Ondaatje se narodil na Srí Lance do rodiny nizozemsko-tamilsko-sinhálsko-portugalského původu. V roce 1954 se s matkou přestěhoval do Anglie. V roce 1962 přesídlil do Kanady a stal se kanadským občanem. Studoval na University of Toronto a později také na Queen's University v Kingstonu.

Michael Moore (13)

Michael Francis Moore je americký filmový a televizní režisér, scenárista, producent a spisovatel. Ve svých filmových esejích se zabývá problémy moderní společnosti. Jeho tvorba je zaměřená proti současné podobě amerického zdravotního systému, ozbrojenému násilí, destruktivním zásahům člověka a průmyslových korporací do přírody a v poslední době ve velké míře proti bývalému americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a jeho administrativě. Ve společnosti šokované a následně stmelené zářijovými útoky na New York a Pentagon a ve svém názorovém vytrvání, doznala jeho oblíbenost a věrohodnost značného propadu - s velmi pozvolným obratem veřejného mínění a stanovisku k vedení amerických válečných kampaní dosáhla Mooreova práce určité rehabilitace. V současnosti je jedním z nejznámějších dokumentaristů na světě a je považován za symbol nesouhlasu k tzv. Bushově Americe. V roce 2005 byl podle časopisu Time označen za jednoho ze stovky nejvlivnějších lidí na světě. Michael Moore je liberálně-socialisticky orientovaný, má tendenci volit buď demokraty nebo zelené podle toho, který kandidát má větší šance na vítězství proti republikánskému kandidátovi v daném volební okrese nebo kraji. Svými spolupracovníky je charakterizován jako rebel s velkou vůlí k prosazením vlastního názoru, pro jehož prosazení však nepřekračuje zákon. Miliony Američanů, kteří četli jeho knihy, se většinou shodují na tom, že je vychytralý, vtipný, bystrý, trefný a má „čuch“ na témata, která do povědomí veřejnosti přijdou až za nějaký čas. Spíš než útočně, vzkazy v jeho dílech působí smířlivě, pragmaticky, vtipně i přesvědčivě. Moore je pro pozitivní diskriminaci , větší podíl žen, černochů nebo etnik ve společensky vyšších pozicích a politice , snížení počtu zbraní, dodržování ekologických kvót, snížení závislosti na ropě, ukončení vojensk...

Michael Dobbs (10)

Britský autor Michael Dobbs píše své politické thrillery už dvanáct let a vysloužil si za ně obecně větší oblibu u veřejnosti než v roli konzervativního politika, pravé ruky Margaret Thatcherové a místopředsedy toryovské strany. Tato průprava mu však dává neocenitelnou výhodu před konkurencí: vše, o čem píše, dokonale zná. Prokázal to už ve volné románové trilogii s Francisem Urquhartem v hlavní roli, známé i z českého překladu. Jeho nový hrdina poslanec Goodfellowe už pro kariéru nezabijí ministerské předsedy a krále jako Urquhart. Jako realističtější postava má šanci přežít i v 21. století ve více než prozatímních dvou románech a svému duchovnímu otci tak potvrdit čelní místo mezi současnými britskými autory politických thrillerů.

Meredith Webber (14)

Tato Australanka vystřídala doposud mnoho povolání - od učitelky, přes majitelku obchodu, cestovní kanceláře a stavitelku, až po farmářku. Když se u nich v domácnosti v roce 1992 poprvé objevil počítač, splnil se jí dávný sen - psaní romantických knížek. Počítač je její nerozlučný kamarád. Správnou atmosféru pro vymýšlení postav a příběhů si navozuje aromatickými oleji a vonnými svíčkami. A protože v její rodině jsou samí lékaři a zdravotní sestry, je jí toto prostředí velmi blízké. Své příběhy většinou situuje do australských venkovských měst, která podle ní představují velmi zajímavý mikrosvět osudů a příběhů. Za velmi romantické prostředí má také pláž oráženou stříbrným měsíčním svitem. Meredith přednáší na kursu psaní romantické literatury. Jak říká, považuje tuto činnost za velmi užitečnou, protože jí to pomáhá analyzovat vlastní psaní a stále se zdokonalovat v tvůrčí činnosti. Za jednu ze svých neoblínějších knih označuje historickou romanci spisovatelky Anne Gracieové Dvojitý únos, kterou nakladatelství Harlequin Publishers vydalo v edici Historická romance. Meredith žije na Zlatém pobřeží v Queenslandu spolu s manželem a dospívajícím synem. Prozrazuje, že na mužích nejvíce oceňuje čestnost a smysl pro humor.

Martin Stangl (10)

Německy píšící autor publikací o pěstování ovocných stromů.

Martin Potůček (11)

Martin Potůček je vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista. V minulosti se výzkumně zabýval cílovým chováním diferencovaných sociálních aktérů, procesy kultivace a uplatnění lidského potenciálu, faktory ovlivňujícími zdraví a zdravotní politikou. V současné době se orientuje na zkoumání procesů formování a realizace veřejné a sociální politiky v České republice a dalších postkomunistických zemí se zaměřením na regulační funkce trhu, státu a neziskového sektoru, na problémy reformy veřejné správy, na procesy evropské integrace a na zpracování vizí a strategií pro český stát. U nás i v zahraničí se do konce roku 2010 autorsky, případně autorsky i editorsky, podílel na 60 odborných knihách a třech učebnicích, publikoval přes 70 původních prací v odborných časopisech a téměř 100 výzkumných zpráv a projektů politik

Martin Pitro (11)

Narozený 1971 v Kolíně, absolvoval Akademické gymnázium Štěpánská v Praze a poté vystudoval historii na FF UK. Zabývá se slovanským náboženstvím, obdobím středověku a popularizací historie vůbec. Kromě množství článků a studií je autorem knih Krutí vládci a jejich povedené manželky , Pyskatí Habsburkové a Otřesné dějiny českých zemí . Spoluautorsky se podílel na publikacích Bohové dávných Slovanů , Drsný střed Evropy , Drsný střed Evropy II , Země v srdci Evropy a Zanícené národní obrození .

Martin Cruz-Smith (11)

Martin Cruz Smith se narodil v pennsylvanském Readingu v roce 1942. Původně své knihy vydával pod jménem Martin Smith. Poté co se přišlo na skutečnost, že není jediným autorem píšícím pod tímto jménem, požádal ho jeho agent Knox Burger o přidání třetího jména. Smith si pro odlišení zvolil jméno Cruz. Smith studoval na University of Pennsylvania, kde v roce 1964 získal bakalářský titul v oboru kreativního psaní. V letech 1965 -1969 pracoval jako novinář a první své knihy začal psát počátkem 70. let. Hned jeho první detektivka Gypsy in Amber sledující osudy Romana Greye, cikánského obchodníka s uměním, který žije v New Yorku byla nominována na Edgarovu cenu . Zásadním průlomem v jeho kariéře se však stal až román Nightwing , který později sám adaptoval pro stejnojmenný film Arthura Hillera. Nejznámějšími Smithovými romány jsou ty, v nichž jako hlavní postava vystupuje ruský detektiv Arkady Rudenko. V roce 1981 napsal Smith detektivní román Gorkého park, který byl časopisem Time označen za “thriller 80. let”. Román se stal bestsellerem a získal cenu Zlaté dýky udělovanou britskou Asociácí autorů kriminálních příběhů . Detektiv Renko se pak objevil ještě v dalších pěti Smithových románech: Polar Star, Red Square, Havana Bay, Wolves Eat Dogs and Stalin's Ghost. Martin Cruz Smith žije se svou rodinou v San Rafaelu v Kalifornii.

Marta Hlušíková (15)

Autorka - stredoškolská profesorka - je laureátkou viacerých celoštátnych literárnych súťaží. Knižne vydala zbierku latinských citátov Ab urbe conditia , Malú encyklopédiu antickej kultúry , Latinsko-slovenský slovník , básnickú zbierku Kamene a dielo krátkych próz Záhrady . Marta Hlušíková je viacdomou autorkou, jej čistý svet detí a poéziu "... zrozenou z poznání tušeného , lidsky i básnicky přesnou" nemožno oddeliť od sveta jej poviedok, v ktorých je tajomstvo "... prirodzené, akoby bolo súčasťou normálneho, denného života" .

Marie Havelková (12)

Česká autorka kuchařek a dívčích románů. Kuchařské receptáře.

Marie Adamovská (15)

Autorka knih pro děti.

Marian Kechlibar (11)

Narozen 13. 8. 1978 v Ostravě. RNDr., matematik, zabývající se algebrou a kryptografií, zejména otázkou faktorizace velkých čísel.

Marguerite Yourcenar (7)

Marguerite Yourcenarová, nepřechýleně Marguerite Yourcenar , vlastním jménem Marguerite Antoinette Jeanne Marie Ghislaine Cleenewerck de Crayencour, byla francouzská autorka románů, esejí, povídek, básní, kritik, divadelních her a překladů . Stala se první ženou zvolenou do Francouzské akademie . Jako spisovatelka se Yourcenarová proslavila především svými metafyzickými historickými romány, ve kterých se věnuje detailním portrétům lidí z minulých dob, ale i tématům jako je homosexualita. Většinou nejde o historické romány v tradičním slova smyslu, autorka se v nich nepokouší o rekonstrukci minulosti, ale snaží se spíše dobrat obecného smyslu lidského života. Yourcenarová se inspirovala atmosférou evropské renesance a neoklasicismu, ale také orientální moudrostí. Marguerite Yourcenarová se narodila do franko-belgické šlechtické rodiny v Bruselu. Její matka zemřela na následky porodu. Marguerite strávila rané dětství s otcem na zámečku Mont-Noir. Přestože nikdy nenavštěvovala školu, odmaturovala z latiny a řečtiny na výbornou. Psaní se začala věnovat už v pubertě, kdy prožívala hektické období kvůli svému nekonformnímu otci Michelovi, který hodně cestoval a žil aristokratickým životem. Ačkoliv ji podporoval v její spisovatelské kariéře a vydával na své náklady její první díla, citovou oporu u něho nenacházela, protože byl posedlý vidinou opětovného získání ztraceného jmění a čím dál víc propadal své herní vášni. Dědictví, které Yourcenarové připadlo po otcově smrti, jí přes jeho marnotratnost stále ještě po dlouhou dobu umožňovalo žít bohémským životem a věnovat se literatuře, cestování a milostným aférám v Paříži. Po vypuknutí druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde se živila vyučováním francouzské literatury na Univerzitě v New Yorku. Strávila hodně času cestováním mezi Francií a USA, kde žila se svou partnerkou Grace Frickovou...

Margita Figuli (12)

Margita Figuli, za svobodna Margita Figuliová, po svatbě Margita Šustrová, pseudonymy Morena, Oľga Morena byla slovenská spisovatelka, překladatelka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rolnické rodině a vzdělání získala ve svém rodišti Dolním Kubíně a Banské Bystrici. Chtěla pokračovat ve studiu, ale její pokus o studium malířství v Praze jí nevyšel. Pracovala jako anglická korespondentka v Tatrabance v Bratislavě, kde pracovala do roku 1941, později se věnovala jen literární činnosti. Při zaměstnání studovala na konzervatoři hru na klavír. Margita Figuli je výraznou představitelkou slovenského naturismu v novelistické a románové tvorbě. Publikovat začala už v roce 1930 v časopise Slovenská nedeľa či na kalendářích Tatrabanky, později též v časopisech Elán, Slovenské pohľady, Živena a jiné. V jejích raných pracích dominují témata z prostředí sociální, zeměpisné či společenské periferie, později také láska, sociální soucit a současné společenské problémy. Kromě vlastní tvorby sporadicky překládala z češtiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margita Figuli na slovenské Wikipedii.

Margery Allingham (8)

Margery Louise Allinghamová, nepřechýleně Margery Louise Allingham byla anglická detektivní spisovatelka narozená v Londýně, která vydala mnoho novel, krátkých příběhů a her, hlavně v kriminálním žánru. Nejznámější byla jako tvůrce detektiva/dobrodruha Alberta Campiona. Margery Allingham se narodila roku 1904 v Londýně do rodiny ponořených v literatuře. Její otec Herbert John Allingham a matka Emily Jane byli spisovatelé – on byl vydavatelem dvou magazínů a její matka psala příběhy do ženského magazínu. Její teta Maud Hudgesová také vydávala magazín. Brzy po Margeryině narození opustila rodina Londýn a přestěhovala se do Essexu. Ona chodila do místní školy a potom do školy pro dívky v Cambridge. Mezi tím psala příběhy a hry - první odměnu dostala ve věku osmi let za příběh vytisknutý v magazínu její tety. Když se vrátila do Londýna roku 1920, navštěvovala Westminsterovu univerzitu, kde studovala drama; v tomto čase také poprvé potkala svého budoucího manžela, Philipa Youngmana Cartera. Svoji první novelu, Blackkerchief Dick, publikovala v roce 1923 ve věku 19 let. Blackkerchief Dick byl sice dobře přijatý, ale neměl komerční úspěch. V tomto období napsala také pár her a pokoušela se napsat seriózní novelu, ale nakonec se rozhodla zkusit kriminální žánr. Její první příběh detektivní fikce byl The White Cottage Mystery, publikovaný novinami Daily Express roku 1927. V roce 1928 se vdala za Philipa Youngmana Cartera, který s ní spolupracoval a vytvořil obaly pro několik jejich knížek. Žili spolu na kraji Essexu. Prudký vzestup úspěchu nastal v roce 1929 s publikací Vražda v Black Dudley, která představila Alberta Campiona, i když původně jako méně důležitou postavu. Vrátil se Mystery Mile díky nátlaku jejích amerických nakladatelů. Když Allinghamová vydala další novelu o Campionovi, ukázala se jako velmi úspěšná a tak Campiona udělala jako hlavní postavu v dalších 17 novelách a více než 20 krátkých ...

Margaret Rogerson (7)

Margaret píše fantasy pro dospívající mladé čtenáře. Když nepíše, věnuje se malování čtení, hraní her, vaření pudinků nebo se prochází po lese a hledá žáby a houby. Ráda sbírá šály a dívá se na víc dokumentárních filmů, než je – podle některých – ve společnosti přijatelné. Žije v Cincinnati ve státě Ohio a jednoho dne by se chtěla přestěhovat ke strašidelnému lesu.

Malcolm Hillier (11)

Anglický publicista, autor knih o květinách a gastronomii; studoval hru na klavír a varhany, pracoval v televizi. Od roku 1970 navrhoval zahrady ve firmě patřící jemu a Colinu Hiltonovi, měl květinářství, aranžoval květiny při slavnostních příležitostech; v roce 1988 svůj obchod s květinami prodal, aby mohl o květinách psát knihy. Před třemi lety koupil dům na ostrově Saba, okolo nějž vytvořil obrovskou zahradu, na níž každý rok po několik měsíců pracuje.

Mahavishnu Orchestra (2)

The Mahavishnu Orchestra byla průkopnická jazzrocková fusion skupina, kterou v roce 1971 založil kytarista John McLaughlin. Hudba skupiny se vyznačovala složitými rytmy, rychlými kytarovými riffy a směsicí východních a západních hudebních vlivů. McLaughlin, který předtím spolupracoval s Milesem Davisem na přelomových fusion albech jako "Bitches Brew", vnesl do skupiny svou virtuózní kytarovou techniku a zájem o indickou klasickou hudbu. V původní sestavě hráli Billy Cobham na bicí, Jan Hammer na klávesy, Jerry Goodman na housle a Rick Laird na baskytaru.

Magda Navrátilová Garguláková (15)

Historička umění a muzeoložka. Spoluzakladatelka brněnské galerie OFF/FORMAT a kurátorka. Autorka a redaktorka knih pro děti.

Ludmila Tesařová (10)

Ludmila Tesařová byla česká učitelka a ředitelka mateřské školy, spisovatelka knih pro děti a propagátorka loutkového divadla. Narodila se v rodině učitele a spisovatele, v letech 1874-1875 absolvovala kurz pro pěstounky mateřských škol a následující rok nastoupila do mateřské školy v Karlíně, kde se roku 1883 stala ředitelkou. Od roku 1885 zavedla do své školky loutkové divadlo a napsala pro ně mnoho her. Roku 1886 uspořádala první výstavu knih, pomůcek a hraček pro mateřské školy a v letech 1903-1908 řídila přílohu učitelského časopisu pro mateřské školy a přispívala do mnoha jiných časopisů. Roku 1913 odešla do důchodu. Za celý život napsala přes 30 dětských knížek a pohádek, psala texty pro leporela, dětské verše i odborné pedagogické články. a mnoho dalších

Ludmila Grossmannová Brodská (13)

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová , byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. Dobrodružství Barona Prášila, Don Quijote z la Manchy a Chaloupka strýčka Toma. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Narodila se 24. května 1859 v Netvořicích u Benešova jako dcera zámožného obchodníka Františka Grossmanna a jeho manželky Rosalie, rozené Leitner . Byla nejstarší z šesti dětí, sourozenci: Vácslav , Antonín , Marie Šulcová , Johann a Rosalie Henningová . První léta života strávila v rodné obci, odkud se s rodiči přestěhovala do Prahy. Spokojené dětství v harmonické rodině jí v šesti letech přerušila závažná nemoc – spála, jejímž následkem ohluchla. Rodiče si byli vědomi jejího nadání a zajistili jí kvalitní výchovu. Když nemohla chodit do běžné školy, vyučoval ji soukromě František Ryšavý z ústavu hluchoněmých v Praze. Ten ji naučil odezírat ze rtů, díky čemuž se mohla dorozumět. Vedle toho chodila na kurzy ručních prací a u Jenny Schermaulové se učila malovat. Roku 1873 přišla další pohroma – po krachu na vídeňské burze přišla rodina o veškerý majetek a brzy také zemřel její otec. Ludmila se stala oporou rodiny. Vykonávala vět...

Lucie Lukačovičová (13)

Lucie Lukačovičová je česká spisovatelka a překladatelka. Je autorkou řady povídek a článků, převážně z žánru fantasy nebo sci-fi. Narodila se v roce 1980 v Praze, kde žije dodnes. Vystudovala antropologii a knihovnictví na FF UK. Dlouhodobě vede kurzy tvůrčího psaní v rámci Dětské mensy a DDM na Praze 8. Je aktivní členkou občanského sdružení Prague by Night, kde se podílí na organizaci mnoha společenských akcí, mj. také letních pobytových akcí pro děti. Její první povídka vyšla v roce 1997 a od roku 1999 vychází její povídky každoročně v řadě časopisů, sborníků a antologií. Ráda spolupracuje s jinými autory buď na vzniku povídkových románů , nebo na konkrétních povídkách. Nejčastěji tvoří společně se svojí sestrou, Petrou Lukačovičovou. Jako patronka soutěže O loutnu barda Marigolda byla editorkou sborníků vítězných povídek v letech 2005–2010, ve kterých měla hostující povídky stejného jména: Stíny věcí, Stíny lidí, Stíny moře, Stíny věží, Stíny snů, Stíny popela. Stala se vítězkou Ceny Karla Čapka v kategorii krátká povídka v letech 2001 a 2007. Mnohokrát se umístila mezi publikovanými díly v soutěži O rukavici lorda Trollslayera a stala se lady fantasy a nositelkou meče za vítězství v soutěži O nejlepší fantasy 2007. V roce 2007 dostala Cenu Evropského fandomu Encouragement Award.

Lucia Wagnerová (11)

Slovenská autorka publikace o zdravé výživě.

Lucia Braunová (10)

Slovenská spisovatelka a pracovnice v bankovnictví.

Luc Bürgin (9)

Narodil se v Basileji ve Švýcarsku. Je hudebníkem a novinářem - publicistou, v současné době studyje germanistiku a folkloristiku na universitě v Basileji. Mimo to se již dlouhá léta velice intenzívně zabývá okrajovými otázkami vědy na téma UFO a mimozemská život. Publikuje v různých odborných časopisech.

Lubor Niederle (12)

Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

Lubomír Slavíček (7)

Lubomír Slavíček je český historik umění, člen Semináře dějin umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity, který se specializuje na umění raného novověku, především na nizozemské a středoevropské malířství 17. a 18. století. V letech 1967–1972 vystudoval dějiny umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studium ukončil úspěšnou obhajobou diplomové práce Felix Ivo Leicher . Příspěvek k jeho malířskému dílu na našem území. Po studiu v letech 1972–1975 pracoval jako odborný pracovník v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody Jihomoravského kraje v Brně. Od roku 1975 byl zaměstnán v Národní galerii v Praze. Nejdříve jako odborný pracovník Sbírky starého umění , později jako vedoucí Sbírky starého evropského umění , náměstek ředitele pro odbornou činnost a ředitel galerie . Od 1994 působí v Semináři dějin umění FF MU v Brně .

Lubomír Mátl (8)

Lubomír Mátl je český hudební skladatel a dirigent, známý svým přínosem klasické a duchovní hudbě. Ve své kariéře se věnoval jak tvorbě nových děl, tak interpretaci stávajících skladeb. Mátl se angažuje v různých funkcích, od vedení sborů a orchestrů až po komponování skladeb, které rezonují s tradičním českým hudebním dědictvím. V jeho tvorbě se často odráží hluboké porozumění liturgickým tradicím, jak dokládají skladby jako "Česká mše vánoční", která naznačuje zapojení do témat a pocitů vánočního období optikou české kultury. Jeho vliv přesahuje rámec kompozice a týká se i pedagogiky a mentorství, čímž ovlivňuje další generace českých hudebníků.

Lubomír Lipský (5)

Loretta Lynda Chase (9)

Americká autorka romantických příběhů.

Liz Pichon (11)

Liz Pichon je britská ilustrátorka a spisovatelka dětské literatury. Od listopadu 2011 žije v Brightonu. Studovala grafický design na Camberwell School of Art v Londýně. Pracovala jako umělecká ředitelka v hudebním vydavatelství Jive Records. Poté začala pracovat na volné noze jako ilustrátorka a spisovatelka dětských knih. Mezi její nejznámější knihy patří Velmi Ošklivý Bug, dětské obrázkové knihy. Podle nitan wagu Romány napsala a ilustrovala Liz Pichon. Kniha Brilliant World of Tom Gates , první v sérii s Tomem Gatesem získala v roce 2011 cenu Roald Dahl Funny Prize , v roce 2012 pak získala Red House Children 's Book Award , a také Waterstone 's Children' s Book Prize . Čtvrtý svazek série Tom Gates: Geniální nápady vyhrál 2013 Blue Peter Book Award . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liz Pichon na anglické Wikipedii.

Liz Carlyle (10)

Liz Carlyle je americká autorka romantické literatury situované do doby 19. století. Narodila se v Suffolku ve Virginii, USA. V současnosti žije se svým manželem během týdne v Cary v Severní Karolíně a o víkendech se vrací do Blue Ridge Mountains. Liz také často cestuje a sbírá tak inspiraci pro své knihy. Je velkou milovnicí koček a dvě mourovaté má doma. S psaním knih začala koncem roku 1996 na podnět své kamarádky. K publikaci její první knihy My False Heart došlo v listopadu 1999. V současnosti je spisovatelkou romancí na plný úvazek, přičemž od počátků svého psaní má velkou oporu právě ve svém manželovi. Liz sama o sobě říká, že během svých častých cest do Anglie si nikdy nezapomene vzít s sebou své perly, taneční střevíčky a kosticový korzet, co kdyby náhodou dostala pozvánku na ples…

Lisa Regan (8)

Americká spisovatelka, autorka krimi a thrillerů. Bývalá instruktorka bojových umění, ošetřovatelka, manažerka knihkupectví.

Linda Goodman (5)

Mary Alice Kemery, známá jako Linda Goodman byla známá astroložka zabývající se horoskopy, též básnířka, autorka bestselerů. Narodila se a vyrůstala v Parkersburgu ve Virginii. Začínala jako novinářka a postupně se stala velice úspěšnou spisovatelkou. Vydala knihy Hvězdná znamení, Znamení lásky, a román Gooberz, věnovaný reinkarnaci, astrologii a náboženství. Zemřela roku 1995.

Lenka Klicperová (9)

Lenka Klicperová se zabývá převážně tématy, která z dnešního světa postupně mizí. Zachycuje slovem i obrazem přírodní národy, které nemilosrdně pohlcuje rozpínající se západní civilizace, ale také život běžných Afričanů, jenž se vyvíjí a mění každým rokem rychleji. Novinářka a fotografka. Začínala v deníku MF DNES, šest let pracuje v časopise Lidé a Země, poslední čtyři roky jako jeho šéfredaktorka. Navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali či Burkině Faso. Zaměřuje se na dokumentování života domorodých etnik, v poslední době pracovala v Etiopii u kmene Surma či s Dogony v Mali. Kromě publikační činnosti se věnuje převážně reportážní a portrétní fotografii. Kromě domovského magazínu publikuje i v jiných médiích. Věnuje se také přednáškové činnosti.

Lenka Bičanová (14)

Narozena 1983. Mgr., lingvistka, fonoložka, zabývá se srovnávací indoevropskou jazykovědou, též bohemistka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku českého jazyka na ZŠ.

Lee Wilkinson (14)

Lee Wilkinson se narodila v Nottinghamu,jako jediné dítě milujících rodičů. Získala vzdělání v dívčí škole , a poté, co ji opustila, vystřídala několik zaměstnání, včetně modelky plavek. Ve svých 22 se setkala a vzala si svého manžela, Denise. Mají dvě děti, syna a dceru, nyní již dospělé ženatý a vdané, a čtyři krásná vnoučata. Lee kariéra psaní začala s krátkými příběhy a seriály pro časopisy a noviny, než se pustila do psaní románů. Mezi její koníčky patří četba, zahradničení, procházky, a vaření. V současné době žije se svým manželem v 300 let staré kamenné chalupě v malebné vesničce Derbyshire, která je většinu zimy odříznuta sněhem od ostatního světa..

Lauren Kate (11)

Lauren Kate je americká autorka literatury pro mládež. Navštěvovala vysokou školu v Atlantě. Se svým psaním začala v New Yorku. V současné době žije v Los Angeles. Je světově proslulou autorkou série Andělé, Atlantida a románu The Betrayal of Natalie Hargrove . Laureniny knihy byly přeloženy již do více než třiceti jazyků.

Lauren Brooke (13)

Linda Anne Chapman se narodila v Liverpoolu. V současné době žije v Leicestershiru, společně se svým manželem Peterem a třemi dcerami Iolou, Amany a Spike. Její první kniha, Bunny Bonanza, byla vydána v roce 1999. Autorka dívčích románů.