Výpis všech autorů

Geoffrey Cowan

Autor pohádkových příběhů.

František Čuřík

František Čuřík byl český matematik. Od roku 1921 byl mimořádným a od roku 1922 řádným profesorem na Vysoké škole báňské v Příbrami. V letech 1924-1926 a 1927-1929 působil ve funkci rektora a prosazoval stěhování Vysoké školy báňské do Prahy. Je autorem několika vysokoškolských učebnic matematiky, odborně se zabýval také balistikou. Za druhé světové války mu Němci nabízeli spolupráci při konstrukci balistických raket, což však odmítl a než by se nechal donutit ke spolupráci, raději spáchal sebevraždu. Původně pochován na hřbitově na Panské louce v Příbrami, později byl exhumován a převezen do Prahy.

František Červený

Narozen 7.5.1858 v Rakové, zemřel 10.12.1919 v Praze. Ing. strojní, literatura z oboru.

Fiona Chandler

Historička

Evelin Cabániková

David Černý

David Černý je český umělec, který je znám především jako tvůrce různých kontroverzních a provokativních plastik. V letech 1988–1996 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, grantu Nadace Pollocka a Krasnerové a ceny na bienále v Kortrijku. Quo vadis je prvním dílem Davida Černého, které vzbudilo větší veřejnou pozornost. Jedná se o plastiku Trabantu na nohách, symbolizující hromadný exodus východních Němců přes velvyslanectví západního Německa v Praze v létě a na podzim 1989. V roce 1990 byla umístěna na Staroměstské náměstí v Praze. Originál dostalo Fórum pro soudobé dějiny v Lipsku. Bronzový odlitek je od podzimu roku 2001 umístěn na zahradě německého velvyslanectví v Lobkovickém paláci na pražské Malé Straně. Dne 28. dubna 1991 společně se svým kamarádem natřel růžovou barvou známý pražský tank IS-2 č. 23, což tehdy vyvolalo skandál. Roku 2008 na Smíchově krátce umístil pouze torzo růžového tanku s bílým invazním pruhem. V době války v Jižní Osetii tak reagoval na ruskou zahraniční politiku. Růžový tank však není první svého druhu. V roce 1985 natřela narůžovo tank polská skupina Lady Pank, která tak reagovala na represe polského komunistického režimu. Dne 21. srpna 2018 ráno v den padesátého výročí od sovětské okupace Československa v roce 1968 umístil umělec David Černý na náměstí Kinských v Praze 5 torzo tanku v klasické zelené barvě s bílým okupačním pruhem. Umělecký objekt je dle jeho slov na travnaté ploše „Dočasně umístěn. Tak tomu říkali“. Původně měl být objekt deinstalován za dva dny, ale radní Prahy 5 povolení k umístění prodloužili až do konce roku 2018. V květnu 2020 se torzo tanku na náměstí stále nachází. Jako Viselec nebo Zavěšený muž je označována socha Sigmunda Freuda o výšce 220 cm visícího za jednu ruku na střeše v Husově ulici v Praze. Socha pochází z roku 1997. V roce 1999 Viselec shlížel ze stockholmského Muzea moderního umění ...

Colette

Colette, plným jménem Sidonie-Gabrielle Colette, literární pseudonymy Willy nebo Colette-Willy byla francouzská varietní umělkyně, novinářka a spisovatelka nominovaná v roce 1948 na Nobelovu cenu za literaturu. Narodila se jako nejmladší z vlastních i nevlastních sester v početné rodině válečného veterána a majitele realit a jeho ženy Sidonie na burgundském venkově. Školu opustila v 16 letech, byla však zároveň vzdělávána doma rodiči, kteří se zajímali o literaturu a vedli bohatou korespondenci. V 16 letech se v Paříži seznámila s třicetiletým literátem Henrym Gauthierem-Villarsem, za kterého se roku 1893 provdala. Napsala sérii převážně sentimentálních románů v "Ich formě", pod pseudonymem Willy. Využila v nich vlastní vzpomínky na dětství i mládí. Po rozvodu od roku 1906 bydlela u Natalie Clifford Barneyové, věnovala se vystupování ve varieté jako herečka, mim i tanečnice, mimo jiné v Moulin Rouge. Udržovala poměr se ženami a proslula skandály. Po cestě do Itálie roku 1910 vydala autobiografický román Vagabundka, za který obdržela Goncourtovu literární cenu. Roku 1912 se podruhé provdala, za barona Henryho de Jouvenel des Ursins , žurnalistu deníku Le Matin, který v 1. světové válce vstoupil do armády a udělal vojenskou a politickou kariéru. Nadále psala romány a pravidelně také fejetony. Roku 1923 podepsala svou knihu poprvé vlastním jménem Colette. Potřetí se provdala roku 1935 za mladého a bohatého obchodníka s perlami Maurice Goudeketa , s nímž od roku 1932 ráda cestovala. Od roku 1939 byla vlivem artrózy kloubů nucena zůstat ve svém bytě v Paříži a napsala autobiografický text De ma fenêtre , který vyšel roku 1943. V letech 1943-1945 ukrývala doma židovského uprchlíka. Roku 1945 byla jmenována členkou Goncourtovy akademie a Francouzské akademie a následně jí byl udělen Řád čestné legie. V letech 1948-1950 Goudeket financoval vydání j...

Citron

Citron je česká rocková skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století v Ostravě v Československu. Během své kariéry byla známá svým hardrockovým a heavy metalovým zvukem, díky němuž si získala značnou oblibu ve své zemi i mezi rockovými nadšenci ve východní Evropě. Kapela v průběhu let prošla několika změnami v sestavě, ale dokázala si udržet stálou pozici na české hudební scéně.

Bohuslav Čepelák

Bohuslav Čepelák, trampskou přezdívkou Irčan byl český novinář, spisovatel, tramp, překladatel z angličtiny a propagátor díla Jaroslava Foglara. Pocházel z rodiny truhláře. Vyučil se knihkupcem a pracoval jako účetní ve Vědeckém knihkupectví v Praze. Ve svých 19 letech začal přispívat do novin a stal se spoluzakladatelem časopisu Tramp, který vycházel do roku 1931. V letech 1930–5 vedl své vlastní nakladatelství „Příležitostné nakladatelství soudobé beletrie v Praze“, vyšly zde však jen čtyři tituly jiných autorů. Později pracoval byl i ředitelem Ústředního studentského knihkupectví. V letech 1937–8 byl šéfem Lucernafilmu a ateliérů A-B. Přezdívku Irčan získal, když se zajímal o boj Irů za samostatnost a svobodu a diskutoval o tom s kamarády. Pod touto přezdívkou psal především do Trampa a později Obrany lidu. Za války se věnoval psaní dobrodružných románů a knih pro děti, příběhům o zvířatech a přírodě. První knihu napsal v roce 1937 a zpočátku psal především kovbojky pro Rozruch a Rodokaps. Za celý svůj život napsal přes 70 knih. Při psaní používal desítky různých pseudonymů, mj. Pavel Soldán, Tim O´Brien, J. O. Henry, J. B. Smith, W. Forest a další. Spolu s R. Madranem-Vodičkou byl spoluautorem scénáře pro film Svátek věřitelů . Po válce se stal ředitelem propagace Českého státního filmu . Od roku 1952 byl redaktorem časopisů, vydávaných Svazarmem a deníku Obrana lidu. V Obraně lidu se mu podařilo vytvořit trampskou rubriku. V časopise Signál prosadil otiskování románu Jaroslava Foglara Kronika Ztracené stopy na pokračování. Je pochován na hřbitově v Kytíně u Mníšku pod Brdy.

Blake Crouch

Blake Crouch je americký bestsellerový prozaik a scenárista. Vystudoval anglistiku a tvůrčí psaní na univerzitě v Chapel HiIl. S rodinou žije v Coloradu. Mezinárodní úspěch zaznamenal se svou thrillerovou trilogií Městečko Pines vydávanou mezi lety 2012 a 2014 a také její filmovou adaptací, kterou v roce 2015 publikovala jako seriál studia Fox. Další úspěšný román Temná hmota, který byl magazínem The Wall Street Journal zařazen mezi nejlepší thrillery roku 2016, plánuje filmově ztvárnit společnost Sony Pictures. Nejnovější Crouchův román nese název Zhroucený čas, který vyšel v originále v roce 2019, v českém překladu následně o rok později.

Blaise Cendrars

Blaise Cendrars , vlastním jménem Frédéric Louis Sauser, byl švýcarský spisovatel a básník usazený ve Francii. Byl silně ovlivněn modernismem. Narodil se ve frankofonní rodině ve švýcarském La Chaux-de-Fonds. Nedokončil školu, ale stal se hodinářem. Tuto profesi odjel vykonávat do ruského Petrohradu, a tam také začal psát své první literární texty. V Petrohradu se stal nakonec knihovníkem v Ruské národní knihovně. Roku 1907 se vrátil do Švýcarska, kde začal studovat medicínu na univerzitě v Bernu. Během studií začal psát své první básně, shromážděné pak ve sbírce Séquences. Roku 1911 odjel do New Yorku. Dojmy z tohoto velkoměsta shrnul do textu Les Pâques à New York, který se stal v jeho kariéře zlomem. Jednak šlo o jeho první text napsaný z modernistických pozic, a pak byl také prvním, který podepsal svým pseudonymem Blaise Cendrars. Roku 1912 odjel do Paříže, kde se zapojil do bohatého kulturního ruchu na Montparnassu, zejména mezi levicově orientovanými umělci. S anarchistickým spisovatelem Emilem Szittyou založil nakladatelství Les Hommes Nouveaux. Stýkal se Marcem Chagallem, Fernandem Légerem, Léopoldem Survagem, Amedeo Modiglianim, Alexanderem Archipenkem nebo Robertem Delaunaym. Nejvíc ho ale ovlivnil Guillaume Apollinaire. Roku 1914 odešel na frontu bojovat v řadách Francouzské cizinecké legie. Bojoval mimo jiné i v bitvě na Sommě. Okolo roku 1925 přestal psát básně a soustředil se na krátké prózy. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Blaise Cendrars

Ben Carson

Benjamin Solomon „Ben“ Carson je americký konzervativní politik, politický komentátor a neurochirurg. V roce 1987 vedl sedmdesátičlenný tým, jenž jako první na světě oddělil siamská dvojčata spojená lebkou při 22 hodin trvající operaci. Je držitelem Prezidentské medaile svobody, kterou mu v roce 2008 udělil George W. Bush. V letech 2017–2021 působil jako ministr bytové výstavby a rozvoje měst Spojených států amerických ve vládě Donalda Trumpa. Ben Carson v roce 1973 absolvoval psychologii na Yaleově univerzitě a roku 1977 ukončil studium lékařství na Michiganské univerzitě. Po studiích nastoupil do nemocnice Johnse Hopkinse v Baltimoru, kde se stal v roce 1984 primářem dětské neurochirurgie . Vedoucím tamního oddělení dětské neurochirurgie byl pak 29 let. Mimo to vydal několik knížek, tematicky většinou o své kariéře a životních hodnotách a postojích. Od roku 1999 do léta 2015 byl členem představenstva obchodního řetězce Costco Wholesale Corp, mimo to jeho jméno figurovalo v seznamu vedení potravinářského konglomerátu Kellogs Co. Kariéru chirurga se rozhodl ukončit v roce 2013, kdy přijal místo sloupkaře pro The New York Times. V květnu 2014 oznámil, že se zúčastní kampaně pro nominaci na kandidáta Republikánské strany na post prezidenta USA. Jistý čas se podle průzkumů pohyboval na 2. místě za Donaldem Trumpem. Počátkem března po volebním superúterý ale ohlásil konec své kampaně o republikánskou nominaci, když nedokázal v primárkách zvítězit v žádném státě a byl v té době na posledním místě z pěti zbývajících republikánských kandidátů. V listopadu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19. Stalo se tak po účasti na večírku v Bílém domě během volební noci. Již o několik dní dříve bylo oznámeno, že se tehdy pravděpodobně infikoval i ředitel kanceláře Bílého domu Mark Meadows. Praktikoval homeopatickou léčbu, kterou již v září odmítl schválit Úřad pro...

Andrea R Cremer

Andrea Cremer známá též jako Andrea Robertson prožila své dětství sněním v lesích a při jezerech severního Wisconsinu. Nyní žije v Minnesotě, ale spíše považuje za svůj domov „kanadský štít“, než Středozápad. Vždy milovala psaní a nikdy nepřestala psát, ale až nedávno se do literární tvorby pustila profesionálně. Když nepíše, učí historii na vysoké škole svobodných umění v St Paul. Její debut román, Nightshade, první z řady YA fantasy, byl zveřejněny na podzim 2010 ve vydavatelství Penguin .

André Castelot

Autor, vlastním jménem Storme, převážně historických románů, zabývajících se francouzskými dějinami. Od r.1935 se věnuje spisovatelské a žurnalistické kariéře. Proslavil se zejména rozhlasovým pořadem "Tribuna dějin", uváděných v letech 1950-52, a televizním historickým seriálem "Kamera těží z času". Spolupracoval na některých knihách i pořadech s dalším známým francouzským historikem a popularizátorem dějin - Alainem Decauxem. Byl také autorem nejrůznějších představení a historických výjevů na francouzských zámcích a v kulisách četných pamětihodností franc.i světových. Je nositelem řádu Čestné legie, třikrát obdržel cenu Francouzské akademie a četné další ceny

Amanda Conner

Americká autorka a kreslířka komiksů. Ilustrátorka v reklamních agenturách.

Vladimír Chlumský

Prof. Ing. Vladimír Chlumský profesor kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů na ČVUT v Praze, zakladatelem a vedoucím katedry kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů. Vynálezce přístroje pro umělé zasněžování.

Tyler Cortland

Autor knih z lékařského prostředí.

Soman Chainani

Americký pedagog, spisovatel, scenárista a režisér indického původu.

Róbert Čeman

Slovenský astronom.

Richard Cavendish

Historik, narozen roku 1930 v Henley-on-Thames - zemřel 21. října 2016. Napsal několik knih o legendě krále Artuše a o dějinách myšlení. Také psal pro History Today, byl lektorem a přispěvatelem mnoha cestopisných knih.

Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos

Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

Petr Chotěbor

Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. , pracovník v oboru památkové péče Pražského hradu. Petr Chotěbor historii a architektuře doslova propadl už v dětství. Na fakultě architektury ČVUT promoval v roce 1975. V současné době pracuje v odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kde se věnuje památkové péči v areálu Pražského hradu, spolupracuje na výzkumech, podílí se na zpracování sbírek i přípravách výstav a publikací. Kromě toho v posledních letech pracoval nebo se podílel na stavebně-historických průzkumech historických staveb, na terénních průzkumech tvrzí, dokumentacích kamenických značek nebo dokumentacích středověkých stavebních technologií.

Nikita Sergejevič Chrusčev

Sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu v období let 1953-1964.

Miroslav Cipár

Miroslav Cipár sa narodil 8.1.1935 vo Vysokej nad Kysucou. Autor študoval na Vysokej škole pedagogickej a Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave u profesorov V. Hložníka a P. Matejku. V rokoch 1971 - 72 pracoval v New Delhi v Indii v Children´s Book Institut. Okrem ilustrácie sa venuje úžitkovej grafike, voľnej grafike a monumentálnej tvorbe. Autorovu ilustračnú tvorbu charakterizuje dominantný prvok hravosti a sladkej romantiky. Z ilustrácií je evidentný tvorcov rukopis, štylizuje jednoduché predmety, ktoré skladá tvarovo i farebne do kompozične zoskupených obrazov plných fantázie. Príznačný je pre jeho ilustráciu sklon k symbolom, znaku a vytríbenej až historizujúco pôsobiacej ornamentike. Za ilustračnú tvorbu získal viacnásobnú Cenu vydavateľstva Mladé letá a čestné uznania zo súťaže Najkrajšia kniha. Za ilustrácie ku knihám M. Ďuríčkovej: Biela kňažná a Dunajská kráľovná získal Plaketu BIB´73 a Plaketu BIB´77. Zlatou medailou na IBA Lipsko v roku 1982 bola ocenená kniha M. Válka: Veľká cestovná horúčka. Od roku 1979 je autor nositeľom ceny Ľudovíta Fullu.

Miroslav Červenka

Miroslav Červenka byl český básník, překladatel a literární vědec. Dětství prožil ve Vlašimi, od třinácti žil v Praze. Maturoval v roce 1951 na gymnáziu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. V roce 1961 zde získal titul kandidáta věd a o osm let později doktora věd. Působil též v časopise Květen a v letech 1968–1970 byl šéfredaktorem časopisu Česká literatura. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize. Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1971 byl propuštěn z ústavu. Pracoval pak na smlouvu o dílo v Památníku národního písemnictví, kde kupříkladu uspořádal pozůstalost Jana Jelínka. Roku 1975 se stal technickým knihovníkem v Pragoprojektu, kde pracoval až do roku 1989. Své práce uveřejňoval v samizdatu a v cizině. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Obsah. V roce 1990 se vrátil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. Od roku 1990 až do své smrti přednášel na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 získal titul docent, roku 1994 profesor. Stal se místopředsedou Pražského lingvistického kroužku, opět se stal šéfredaktorem České literatury , od roku 2002 byl členem Učené společnosti ČR. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Kromě vlastní tvorby překládal z mongolštiny, ruštiny, estonštiny a ukrajinštiny.

Michelle Celmer

Michelle Celmerová žije v jihovýchodním Michiganu se svým manželem Stevenem, s jejich třemi dětmi, dvěma psy, dvěma kočkami a ještěrkou. Když zrovna nepíše, nebo ji nezaměstnávají mateřské povinnosti, můžete ji nalézt, jak pleje v zahradě, nebo se stočí do klubíčka u knihy. Rozhodně nepatří k těm, kteří tráví čas ze všeho nejraději nakupováním. Aby strávila den v nákupním středisku, asi byste jí museli zkroutit obě ruce za zády. Ráda dostává dopisy od čtenářů a potěší ji, když navštívíte její webové stránky: www.michellecelmer.com

Michal Černoušek

Michal Černoušek byl český psycholog, pedagog a publicista. Vystudoval příbramskou Střední průmyslovou školu hornickou a geologickou a psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze. Působil a přednášel na FF UK, na VŠCHT a v závěru života na Fakultě sociálních věd UK, poté, co se aktivně zapojil do jejího přerodu z předlistopadové Fakulty žurnalistiky. Byl autorem publikací, které rozvíjely myšlenky obecné psychologie či přesahovaly do jiných oborů – psychologie ekologické , psychologie médií a komunikace, psychohistorie a dějin psychiatrického myšlení, přičemž v některých případech byl jejich průkopníkem. Například jeho kniha Psychologie životního prostředí z roku 1986 je první českou knihou ve svém oboru.

Martin Cruz-Smith

Martin Cruz Smith se narodil v pennsylvanském Readingu v roce 1942. Původně své knihy vydával pod jménem Martin Smith. Poté co se přišlo na skutečnost, že není jediným autorem píšícím pod tímto jménem, požádal ho jeho agent Knox Burger o přidání třetího jména. Smith si pro odlišení zvolil jméno Cruz. Smith studoval na University of Pennsylvania, kde v roce 1964 získal bakalářský titul v oboru kreativního psaní. V letech 1965 -1969 pracoval jako novinář a první své knihy začal psát počátkem 70. let. Hned jeho první detektivka Gypsy in Amber sledující osudy Romana Greye, cikánského obchodníka s uměním, který žije v New Yorku byla nominována na Edgarovu cenu . Zásadním průlomem v jeho kariéře se však stal až román Nightwing , který později sám adaptoval pro stejnojmenný film Arthura Hillera. Nejznámějšími Smithovými romány jsou ty, v nichž jako hlavní postava vystupuje ruský detektiv Arkady Rudenko. V roce 1981 napsal Smith detektivní román Gorkého park, který byl časopisem Time označen za “thriller 80. let”. Román se stal bestsellerem a získal cenu Zlaté dýky udělovanou britskou Asociácí autorů kriminálních příběhů . Detektiv Renko se pak objevil ještě v dalších pěti Smithových románech: Polar Star, Red Square, Havana Bay, Wolves Eat Dogs and Stalin's Ghost. Martin Cruz Smith žije se svou rodinou v San Rafaelu v Kalifornii.

Marie Cristen

Gaby Schusterová je německá spisovatelka. Píše nejen pod svým jménem, ale i pod pseudonymy Marie Cristenová, Gabriele Marie Cristenová, Marie Cordonnierová, Valerie Lordová. Gaby Schusterová absolvovala v letech 1965 až 1967 dobrovolnou výuku u regionálního deníku Allgäuer Zeitung. V sedmdesátých letech odešla z rodinných důvodů do Mnichova, kde pracovala ve vydavatelství Kauka. Od roku 1973 byla šéfredaktorkou mládežnického časopisu Melanie-Popcorn. Později se ujala vedení nově vzniklého časopisu Mädchen. Od roku 1984 je Gaby Schusterová spisovatelkou na volné noze. Žije v Horním Bavorsku v Egmatingu. Gaby Schusterová je autorkou mnoha knih pro děti a mládež, především pro dívky. Kromě toho píše pod různými pseudonymy knihy pro dospělé, především historické a milostné romány. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaby Schuster na německé Wikipedii.

Lucy Clarke

Lucy Clarke vystudovala anglickou literaturu a nějaký čas pracovala jako moderátorka společenských akcí a také vyučovala tvůrčí psaní. V současné chvíli je spisovatelkou na plný úvazek. Miluje cestování a psaní deníků. Její debut The Sea Sisters se objevil v prestižním výběru Book Club Choise 2013 a byl přeložen do deseti jazyků. V češtině vyšly její romány Poslední nádech, Modrá a Stíny nad zálivem. Lucy je vdaná za Jamese Coxe, profesionálního surfaře, se kterým společně tráví zimy cestováním a letní měsíce pak v jejich domě na jižním pobřeží Anglie.

Lenka Chalupová

Lenka Chalupová je česká spisovatelka a novinářka. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci . Pracovala jako redaktorka v deníku, týdeníku i v televizi, v současné době je tisková mluvčí Přerova. Je autorkou sedmi knih, většinou se jedná o psychologické romány s detektivní zápletkou. Je vdaná, má dvě děti, syna Štěpána a dceru Kláru.

Larry Crabb

Americký klinický psycholog, pastor, poradce a vysokoškolský pedagog aplikované teologie.

Kliment Čermák

Kliment Čermák byl učitel, amatérský historik, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel a popularizátor poznatků v oblasti historických věd. Pocházel z rodiny místního knihtiskařského mistra Klimenta Jana Čermáka, který byl aktivní v místním obrozeneckém spolku Včela čáslavská, takže se Kliment Čermák již v dětství pohyboval v prostředí, které kladně reflektovalo především národní minulost a existenci historických památek. V letech 1868 až 1871 Kliment Čermák studoval v Praze učitelský ústav. Již v této době prohluboval své zájmy v oblasti geologie a paleontologie, a to za přispění prof. Antonína Friče. Zásadní vliv na něj ale mělo setkání se správcem archeologické sbírky Národního muzea Františkem Němcem, který jej hlouběji uvedl do archeologické praxe. Po ukončení studií nastoupil jako učitel v Poličce, ale již za dva roky se přesunul zpět do Čáslavi, kde učil na místní reálce, pak měšťanské škole a nakonec a nejdéle na dívčí obecné a měšťanské škole, kde byl i ředitelem. Čermák během svého života provedl řadu archeologických výzkumů v Čáslavi a širším okolí. Především se jedná o výzkum mohyl u Chedrb , neolitických lokalit u Čáslavi a Drobovic, výzkumy ve středověkém jádru města a na čáslavském Hrádku a dále na různých hradech a tvrzích: Vilémov, Chlum, Drobovice , Lichnice, Paběnice. Výsledky těchto výzkumů publikoval ve výročních zprávách Včely , dále přispíval do Památek archeologických a byl dopisujícím členem Archeologického sboru Národního muzea. Velmi výrazný vliv měl Čermák na vývoj muzeologie a muzejnictví, kde se jako první v českých zemích zabýval také teoretickou a metodologickou stránkou muzejní činnosti. Za účelem rozvoje tohoto oboru založil muzeologický časopis Věstník českoslovanských muzeí a spolků archeologických . V roce 1877 došlo k obnovení Včely čáslavské, jejíž činnosti se Čermák nadále aktivně účastnil ...

Karel Čáslavský

Narozen 28. 1. 1937 v Lipnici nad Sázavou, zemřel 2. 1. 2013 v Praze. Filmový historik.

Juliette Cunliffe

Kynoložka.

Judita Čeřovská

Judita Čeřovská byla známá česká zpěvačka, která se proslavila zejména svým přínosem pro československou popovou scénu v 60. a 70. letech 20. století. Narodila se 15. června 1932 v Praze a popularitu si získala svým výrazným hlasem a emotivním vystupováním. Kariéra Čeřovské se vyznačovala schopností interpretovat písně s hlubokými emocemi, které rezonovaly u širokého publika. Spolupracovala s různými skladateli a hudebníky své doby, čímž významně přispěla ke kulturnímu obrazu své země. Ačkoli není mezinárodně tak známá, v rámci České republiky a Slovenska zůstává Judita Čeřovská respektovanou osobností v historii jejich populární hudby.

Joanna Campbell

Joanna Campbell se vlastním jménem jmenuje Jo Ann Simon a narodila se 2. listopadu 1946 v Norwalku v Connecticutu. Je vdaná a v současnosti žije v Camdenu v Mainu. Tvůrkyně světoznámé série o plnokrevnících miluje koně už od dětství. Když byla malá, měla svého vlastního ryzáčka, křížence quartera jménem Moe. Když jí bylo dvacet, učila se skákat a soutěžila v cross-country. Napsala prvních 15 knih ze série Plnokrevník, dva speciály a také knihy Hvězda z farmy Shadowbrook a Battlecry navěky!, které se všechny počítají do „klasické“ řady o Ashley. V roce 1996 se rozhodla zabývat literaturou pro dospělé a v knižní řadě o plnokrevnících teď pod jejím dohledem pokračují jiní autoři.

Jiří Cibulka

Narozen 23.4.1947. Zemědělský ing., práce z oboru fyziologie zvířat, toxikologie, a o životním prostředí.

Jiří Chalupa

Jiří Chalupa je dramaturg a scenárista České televize a v minulosti Československé televize. Je známý jako moderátor původního Studia Kamarád, kde působil společně s Lenkou Vavrinčíkovou. Je autorem scénářů k osmi pohádkám a jako dramaturg se podílel na téměř 50 filmech, z nichž většinu tvoří také pohádky.

Jindřich Chalupecký

Jindřich Chalupecký byl výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění a překladatel, manžel básnířky Jiřiny Haukové. Otec Jindřicha Chalupeckého byl univerzitním profesorem očního lékařství a hluboce vzdělaným intelektuálem, mj. autorem knih Heinrich Heine a Hudba barev. Otec zemřel na infekční žloutenku když bylo Jindřichovi 8 let a matka se znovu provdala za asistenta prof. Chalupeckého, MUDr. Kamila Fialu. Ten působil též jako překladatel z angličtiny a francouzštiny a hudební a literární kritik časopisu Moderní revue. Chalupecký se zajímal o umění již během studia na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze . V letech 1928–1932 studoval na Filosofické fakultě UK pedagogiku, psychologii, literaturu, francouzštinu a dějiny umění. Navštěvoval přednášky Jana Mukařovského, ale nenalézal žádnou souvislost estetiky jako vědecké disciplíny se smyslem a místem umění v současném světě. Studia nedokončil a dal přednost sebevzdělávání a přímému kontaktu s umělci. Debutoval v roce 1930 články v týdeníku Samostatnost a časopisu Lumír. Byl učitelem a ředitelem obchodní školy, kde působil také malíř Zdenek Rykr. V předválečném Československu patřil k levicovým intelektuálům a kromě publikování v literárních časopisech a novinách působil jako teoretik Skupiny 42, která se začala formovat již ve 30. letech. Během války byl členem ilegální Výtvarnické pětky Národního revolučního výboru inteligence. V roce 1942 byl redaktorem časopisu Život , po válce byl krátce tajemníkem nově založeného Bloku výtvarných umělců, 1946–1948 šéfredaktorem čtvrtletníku Listy pro umění a filosofii, 1946–1949 členem výboru literárního odboru UB. Výtvarný odbor UB mu roku 1944 vydal studii Smysl výtvarného umění. Roku 1948 byl členem Státní publikační komise, 1948–1949 člen Syndikátu českých spisovatelů a tajemník umělecké rady Svazu československých výtvarných umělců. Po komunistickém převratu roku 1948 byl označ...

James Cameron

James Francis Cameron je filmový režisér, producent, scenárista a trojnásobný držitel Oscara. Režíruje většinou akční nebo sci-fi filmy, tématem bývají vztahy mezi člověkem a technologiemi. Je režisérem a tvůrcem scénáře dvou nejvýdělečnějších filmů historie kinematografie, Avatara a Titanicu. Také vytvořil sérii filmů o Terminátorovi. V roli šéfproducenta natočil dokument Ztracený Ježíšův hrob , který odvysílal Discovery Channel 4. března 2007. Po úspěchu Titaniku se od filmu na dvanáct let odmlčel, místo toho se pustil do objevných podmořských expedicí. V roce 2009 se na filmová plátna opět vrací se sci-fi snímkem Avatar. V roce 2012 se stal třetím člověkem na světě, který se ponořil na dno Marianského příkopu. Nejdříve se několikrát ponořil do osmikilometrové hloubky u pobřeží Papuy Nové Guiney a 26. března 2012 pak pokořil hloubku 10 898 m v Marianském příkopu. Ve všech případech použil batyskaf Deepsea Challenger a během pobytu pod hladinou pomocí dvojice stereoskopických kamer na výložnících natáčel unikátní záběry pro své další dokumentární i hrané filmy.

Helena Čapková

Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová , byla česká spisovatelka, autorka vzpomínkových knih o svých bratrech Karlovi a Josefovi. V roce 1904 se provdala za brněnského politika a právníka Františka Koželuha. Měli spolu dvě dcery, z nichž Helena se vdala za budoucího ministra Adolfa Procházku. V roce 1926 ovdověla. Z Brna se přestěhovala do Prahy na Vinohrady, kde bydlela nedaleko svých bratrů. V roce 1930 se znovu provdala za spisovatele a diplomata Josefa Palivce. V letech 1933–1938 žila v Prohoři u Žlutic, kam za ní dojížděli oba bratři. Po okupaci se vrátila do Prahy. V letech 1945–1948 žila na zámku Brložec nedaleko Prohoře. Od vykonstruovaného politického procesu s jejím mužem Josefem Palivcem v roce 1951 byla šikanována komunistickým režimem, až do své smrti v roce 1961. Rok po její smrti byla vydána v nakladatelství Československý spisovatel cenzurovaná část jejích vzpomínek s názvem Moji milí bratři. Helena Čapková zemřela 27. listopadu 1961 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. V českém životopisném filmu Člověk proti zkáze její postavu ztvárnila herečka Věra Galatíková.

Helen Grace Carlisle

Helen Grace Carlisle byla americká spisovatelka.

Gilbert Keith Chesterton

Gilbert Keith Chesterton byl anglický spisovatel. Jednalo se o autora románů a detektivek, literárního a společenského kritika a diskutéra, novináře, esejistu, básníka, historika, dramatika, křesťanského myslitele a zastánce katolicismu. Pocházel ze zámožné londýnské rodiny . Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra, při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby stále častěji prohlašoval za prohnilé a ovládané plutokracií. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton. Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Působil jako sloupkař pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G.K.’s Weekly. Psal i články pro Encyklopedii Britannica, pro 14. vydání například vytvořil heslo Charles Dickens a část hesla Humor. Jeho nejznámější literární postavou je kněz z detektivních pov...

Francis Carco

Francouzský prozaik, básník, dramatik, esejista, kritik a novinář narozený na Nové Kaledonii. Autor románů ze života pařížské spodiny a bohémy a biografií francouzských prokletých básníků. Krátce pracoval i jako námezdný autor pod pseudonymy.

Eric Chaline

Eric Chaline, absolvent univerzity v Cambridgei, sa špecializoval na japonskú históriu na Fakulte orientálnych a afrických štúdií Londýnskej univerzity. Vedie doktorandský výskum v oblasti sociológie na londýnskej South Bank University.

Čestmír Císař

Čestmír Císař byl český a československý politik Komunistické strany Československa, ministr školství vlády ČSSR, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, diplomat, předseda České národní rady a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Byl výraznou postavou reformního hnutí během pražského jara. Za normalizace byl politicky pronásledován. V 80. letech byl aktivní v opozičním hnutí reformních komunistů Obroda. Ve 30. letech absolvoval reálné gymnasium v Duchcově a pokračoval ve studiu ve Francii. Ve druhé polovině 30. let studoval na Lycée Carnot v Dijonu, za okupace pracoval v letech 1939–1942 jako účtárenský úředník První české vzájemné pojišťovny v Praze a zaměstnanec vinných sklepů. Do roku 1945 byl vedoucím kanceláře firmy Brača Kristovič v Praze. Po válce studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dokončil studium roku 1948. Do KSČ vstoupil v roce 1945. Tehdy byl sekretářem Sociologického ústavu v Praze. Od roku 1946 zastával stranické funkce. Po dva roky působil jako referent kulturně propagačního oddělení ÚV KSČ. Do roku 1952 pak zastupoval vedoucího odboru, později byl vedoucím oddělení ÚV KSČ. Od roku 1952 do roku 1957 byl vedoucím oddělení a později tajemníkem Krajského výboru KSČ v Plzni . V roce 1957 se stal zástupcem hlavního redaktora Rudého práva a v roce 1961 hlavním redaktorem listu Nová mysl. V roce 1963 byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ . V témže roce byl ale z této funkce odvolán a jmenován ministrem školství a kultury ve vládě Jozefa Lenárta. Tento post zastával v letech 1963–1965. Získal si zde pověst liberálního a reformního politika. Antonín Novotný a jeho mocenská skupina ho proto z ministerské funkce stáhl a v roce 1965 pověřil postem velvyslance ČSSR v Rumunsku. Ve vol...

Bernard Clavel

Bernard Charles Henri Clavel byl francouzský spisovatel. Pocházel z chudé rodiny, která mu neumožnila vysněné studium malířství, vyučil se cukrářem, pracoval v různých manuálních profesích a první román "Noční dělník" vydal až v roce 1956. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová tetralogie Velká trpělivost, popisující život v jeho rodném kraji Jura ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Za závěrečný díl Plody zimy obdržel Goncourtovu cenu. Cestoval po světě, žil také v Československu. Vydal okolo devadesáti knih: kromě beletrie také svazek společensko-kritických esejů Klid zbraní, životopisy Paula Gauguina a Leonarda da Vinci, sbírky lidových pověstí nebo dětskou knížku O černém beránku a bílém vlkovi. Jeho tvorba se vyznačuje čtivým realistickým stylem a citlivým zobrazením osudů obyčejných lidí . Angažoval se v sociálním a protiválečném hnutí, byl členem Académie Goncourt a Sdružení pro výchovu k nenásilí a míru. V roce 2002 mu byl udělen Národní řád Québecu. Podle jeho předloh natočil Denys de La Patellière filmy Hrom do toho a Otec a dcera .

Benvenuto Cellini

Benvenuto Cellini byl italský zlatník, sochař a spisovatel, který se stal známý svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“. Benvenuto se narodil jako druhý syn už starším rodičům, kteří na své první dítě čekali 18 let po svatbě. Otec byl hudebník a stavěl hudební nástroje a i Benvenuto měl být hudebníkem, brzy si ale vymohl, že bude zlatníkem. Učil se ve Florencii, v Sieně, v Pise a v Bologni. Už jako mladík byl pro účast ve rvačce vypovězen z Florencie a v 19 letech odešel do Říma. Jeho stříbrné svícny a medaile upoutaly pozornost papeže Klementa VII., který ho přijal jako flétnistu do svého orchestru. Při dobývání Říma francouzským vojskem se Cellini podílel na obraně Andělského hradu, zastřelil jednoho z velitelů a snad i Karla III. Bourbonského, který tažení vedl. To sice vedlo k vyplundrování města vojáky, Cellini se však mohl vrátit do Florencie, kde vytvořil několik zlatých medailí. Pak odešel opět do Říma, kde pracoval pro papežskou mincovnu. Roku 1529 byl jeho bratr Cecchino zabit v šarvátce, kterou vyvolal, ale Benvenuto zabil jeho vraha a utekl do Neapole. I když spáchal i další násilnosti, vlivní lidé mu zařídili beztrestnost, takže mohl pracovat pro papeže Pavla III., a to i když zabil svou ženu a jejího milence. Pracoval ve Florencii a pro francouzského krále. Roku 1537 byl zatčen a patrně neprávem obviněn ze zpronevěry, strávil však těžké dva roky ve vězení v Andělském hradě v Římě, kde čekal na popravu. S podporou přátel se mu podařilo uprchnout. Tvořil pak pro francouzského krále Františka I. ve Fontainebleau a v Paříži. Kvůli intrikám na dvoře se po několika letech vrátil do Florencie, kde pracoval jako zlatník a získal si velký obdiv svou statečností při obraně města. Roku 1563 na návrh G. Vasariho byl jmenován členem florentské Akademie výtvarných umění Když roku 1571 zemřel, byl pohřben s velkou slávou v koste...

Audrey Carlan

Knihy Audrey Carlanovej sa ocitli na prvých priečkach bestsellerov New Yorku Times, USA Today a Wall Street Journal. Audrey píše šteklivé milostné príbehy, ktoré čitateľom prinášajú romantiku, erotiku a občas ich aj poriadne rozpália. K jej dielam patria série Calendar Girl, Falling Series a Trinity Trilogy. Audrey žije v California Valley s manželom a dvomi deťmi. Keď nepíše, učí jogu, popíja vínko so svojimi spriaznenými dušami alebo číta nejaký romantický príbeh.

Arnošt Caha

Arnošt Caha byl český spisovatel, kulturní historik a profesor na učitelském ústavu v Brně. Arnošt Caha byl předsedou představenstva nakladatelství Dědictví Havlíčkovo a zde také publikoval většinu svých děl. Kromě učebnic a dějepisných příruček je také autorem dvou sci-fi románů určených mládeži.

Anna Claybourne

Anna Claybourne již více než 20 let vytváří ve skotském Edinburghu naučné a zábavné knihy pro děti. Pomocí obrázků a skládanek přibližuje malým čtenářům taje přírody a vědeckého zkoumání, ale i Shakespearova díla a dávné mýty. V češtině zatím vyšlo „Vše o lidském těle“ nebo „100 největších FUJ! na světě“.

Aleksandr Borisovič Čakovskij

Ruský prozaik.

Vladimír Černík

Narozen 1.3.1950 v Hradci Králové. PaedDr., botanik, pedagog, učebnice přírodopisu.

Veronika Černucká

Veronika Černucká Mgr., Bc. je novinářka a spisovatelka. Vystudovala učitelství pro střední školy, obor český jazyk a společenské vědy, a politologii a filosofii na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem , v současnosti žije a pracuje v Teplicích jako novinářka – píše fejetony, povídky a články v regionálních denících a časopisech pro ženy a dívky. Jako své koníčky uvádí četbu klasických detektivek, vaření a v neposlední řadě psaní. Debutovala v brněnském nakladatelství MOBA knihou povídek s detektivní tématikou.

Vera Cowie

Narodila se ve městě South Shields. První román začala psát jako dvanáctiletá, ale nedokončila ho. Ve svých dvaceti letech se ke psaní vránila a románovou prvotinu publikovala v roce 1978. Než se rozhodla plně se věnovat profesi spisovatelky, pracovala v advokátní kanceláři a v městské agentuře zprostředkující pojištění. Později Vera Cowie zasvětila život už jen literární tvorbě. Kažkoročně napíše jeden román, přičemž několik měsíců stráví pečlivou přípravou vybraného námětu. Mezi její díla patří romány Vůně Evy, Dvojí život, Soukromé peklo, Tajemství nebo Úžasná žena. Vera Cowie je už babička a žije v Bishops Stortford v Hertfodshire.

Stanislav Červinka

Byl synem politického vězně, poznal desítky staveb a různých míst a začínal publikovat pod pseudonymy. Po pražském jaru 1968 byl zaměstnán jako redaktor, ne však nadlouho. Z toho plyne, že v minulých letech měl dost času k návštěvám archívů a hledání svědků. Proto se později mohl věnovat psaní dokumentů o různých událostech.

Shirley Conran

Lady Shirley Conran se narodila v Londýně, vystudovala malířství na University of Portsmouth. Novinářka a spisovatelka. Autorka romanticky laděných knih, z nichž většina byla zfilmována.

Robyn Carr

Robyn Carr vždy túžila stať sa zdravotnou sestrou. Avšak, ako manželka letca sa nakoniec rozhodla pre dráhu spisovateľky, ktorá píše príbehy reálnych žien.

Richard Corben

Americký spisovatel a ilustrátor, autor komiksů.