Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 241 - 300 z celkem 6354 záznamů
Geoffrey Chaucer
Geoffrey Chaucer byl největší básník anglického středověku. Jeho nejznámějším dílem jsou Canterburské povídky. Významně se podílel na správě věcí veřejných Anglického království jako dvořan, diplomat a státní úředník. Geoffrey Chaucer byl synem zámožného ipswichského obchodníka s vínem Johna a Agnes de Copton, ale zřejmě trávil větší část svého dětství v Londýně. V letech 1354–1357 byl pážetem hraběnky Alžběty z Ulsteru. Už v té době se pokoušel o první lyrické skladby a popěvky. Roku 1359 se účastnil v oddíle hraběnčina manžela tažení do Francie v rámci stoleté války. Začátkem roku 1360 byl zajat a vykoupen králem. Až do roku 1367 toho o jeho životě moc nevíme. Z nepřímých svědectví je pravděpodobné, že se věnoval studiu. Od tohoto období byl váženým vládním úředníkem, často byl vysílán do ciziny na tajná diplomatická jednání, díky čemuž se naučil francouzsky a italsky. Na cestách se pravděpodobně seznámil i se svou ženou Filipinou, dcerou heroldského krále v Guyenne sira Gilese Roelta. Jejich manželství trvalo dvacet let, narodily se jim nejméně dvě děti. Filipina zemřela na podzim roku 1387. V roce 1374 byl Geoffrey Chaucer jmenován velitelem celníků v londýnském přístavu. To mu umožnilo pořídit si vlastní statek v hrabství Kent, kam se přestěhoval v září 1386 poté, co nakrátko upadl v nemilost . Byl zvolen smírčím soudcem, poslancem do parlamentu a věnoval se literární tvorbě. Na svém svém největším díle, Canterburských povídkách, začal pracovat v roce 1385. V roce 1389 se stal úředníkem zodpovědným za veškeré práce prováděné na palácích a ostatních královských nemovitostech. Během výkonu funkce byl na cestách několikrát přepaden a oloupen. O dva roky později Chaucer na toto místo rezignoval a přijal méně náročné místo vedoucího správce královského majetku v Somersetu. Zůstal v přízni královské rodiny i po státním převratu v roce 1399, kdy se do čela dostal nový král Jindřich IV. Pobíral ...
Více od autora
Edgar Collins
Zdeněk Vojtěch Peukert byl český spisovatel detektivních a dobrodružných knih, většinou publikovaných pod pseudonymy. Pracoval jako novinář a byl také československým reprezentantem a později trenérem v pistolových sportovních disciplínách. Psal detektivní a dobrodružnou literaturu pod mnoha pseudonymy . Pod vlastním jménem psal pohádky, romány a novely pro mládež. V některých svých knihách se vydával pod vlastním jménem za jejich překladatele.
Více od autora
Dora Čechova
Narodila se v roce 1971 ve vlaku mezi Moskvou a Prahou. Žije střídavě nedaleko Prahy a v Moskvě. Její otec je Rus. Studovala na konzervatoři Jaroslava Ježka tvorbu textu a scénáře u Zdeňka Borovce. Pobývala v Sergiev Posadu u rodiny spřízněné s Dušanem Petrovičem Makovickým, osobním lékařem L.N.Tolstého. Učí na základní umělecké škole.
Více od autora
Dagmar Digma Čechová
Narozena 2. 12. 1975 v Červeném Kostelci. Šéfredaktorka, editorka, jazyková korektorka a spoluautorka projektu Pohádky pro kulíšky. Autorka románu pro ženy a divadelních scénářů pro děti a dospělé ochotníky.
Více od autora
Chris Colfer
Christopher Paul "Chris" Colfer je americký herec, zpěvák a spisovatel. Jeho nejznámější role je Kurt Hummel v seriálu Glee, za kterou v roce 2011 vyhrál Zlatý glóbus a tři ceny People's Choice Awards . V roce 2011 se také objevil v časopise Time na seznamu 100 nejvlivnějších lidí. Sám napsal, produkoval a hrál ve filmu Zasažen bleskem, který měl premiéru v roce 2012 na Filmovém festivalu Tribeca. Jeho kniha The Land Of Stories: The Wishing Spell se stala číslem jedna v žebříčku New York Times. Chris Colfer se narodil v Clovis, v Kalifornii. Je synem Karyn Colfer a Timothyho Colfera. Má irské předky. Jako dítě ležel 3 měsíce v nemocni kvůli operaci lymfatických uzlin. Po operaci mu zůstala jizva na krku. Již velmi brzo v životě Chris objevil vášeň pro psaní. Jeho babička byla jeho první editorka a rádce. To ona ho podpořila k napsání první novely, která se později stala "The Land Of Stories". Knihu jí po vydání v roce 2012 věnoval. Chris byl na škole šikanován a proto byl v 7. a 8. třídě vyučován doma. Další rok Chris nastoupil na Clovis East High School, kde se zapojil do řečnického a debatního kroužku a vyhrál několik titulů. Také byl členem dramatického kroužku a editorem školního literárního magazínu Destination ImagiNation. Jako maturant napsal, hrál a režíroval svojí verzi parodii Sweeneyho Todda, kterou pojemnoval "Shirley Todd". Když byl mladší, účinkoval v muzikálu Za zvuků hudby jako Kurt von Trapp. V osmnácti letech hrál roli Russela Fishe v Russel Fish: The Sausage and Eggs Incident, krátkém filmu, kdy hlavní hrdina, drzý teenager musí projít fitness testy, aby nepřestal chodit na Harvard. Jeho první televizní role přišla v roce 2009, když byl obsazen v seriálu Glee jako Kurt Hummel, homosexuál, který má velký smysl pro módu, ale je ve škole šikanován, nejen proto, že je gay, ale také proto, že je členem nepopulárního Glee klubu. Původně se ucházel o roli vozíčkáře Artieho Abrahamse, kterého nakonec hraje Kevin Mc...
Více od autora
Bořivoj Čelovský
Bořivoj Čelovský byl český historik a filozof. Narodil se v Heřmanicích u Ostravy jako druhé dítě chudých rodičů. Jeho otec pracoval jako výpravčí vlaků a matka byla majitelkou malého obchodu s dámským prádlem. Jako patnáctiletý uprchl do Polska, aby se připojil k formujícímu se československému zahraničnímu vojsku. Po maturitě byl totálně nasazen jako hasič v Hamburku. Z Německa utekl a chtěl se připojit k partyzánům, ale byl se zbraní v ruce zadržen a jen se štěstím unikl popravě. Po válce začal studovat právo a politicky se angažoval v práci národně socialistické strany. V listopadu 1948 emigroval z Československa do Německa, kde vystudoval filozofii. Jako dizertační práci předložil svou knihu Mnichovský syndrom, která se stala světově proslulou. V exilu publikoval pod jménem Boris Celovsky. Poté se od roku 1950 věnoval studiím historie v Kanadě, kde pracoval v týmu pozdějšího premiéra Pierra Trudeaua. Mj. zde navrhl kanadský imigrační zákon, který v té době patřil k nejliberálnějším na světě, a vedl výzkumný tým pro tvorbu kanadské encyklopedie. V roce 1958 vydal knihu Mnichovská dohoda 1938, která byla negativně přijata sudetoněmeckými kruhy, komunistickými historiky v Československu i částí českého exilu. Do dnešního dne však zůstává jednou ze základních monografií k tématu. V témže roce se nechal s vědomím kanadské kontrarozvědky naverbovat jako dvojitý agent československé Státní bezpečností a po tři roky ji zásoboval falešnými zprávami. Důsledkem jeho činnosti bylo vyhoštění rezidenta StB pracujícího pod diplomatickým krytím z Kanady. Až do roku 1990 zastával v kanadské státní správě různé funkce a radil několika politikům. V roce 1990 se vrátil do Ostravy, kde se věnoval psaní vášnivých polemik do novin. Vydal také celou řadu historických knih. V roce 1992 obdržel doktorát práv Univerzity Karlovy, který vrátil na protest proti všeobecné korupci. Vedle psaní historických studií s...
Více od autora
Anna Claybourne
Anna Claybourne již více než 20 let vytváří ve skotském Edinburghu naučné a zábavné knihy pro děti. Pomocí obrázků a skládanek přibližuje malým čtenářům taje přírody a vědeckého zkoumání, ale i Shakespearova díla a dávné mýty. V češtině zatím vyšlo „Vše o lidském těle“ nebo „100 největších FUJ! na světě“.
Více od autora
Zdeněk Čech
Narozen v roce 1950 v Praze. Spisovatel a novinář, autor beletrie i populárně naučné literatury, mj. knih o sportu, publikoval i pod pseudonymy. Mgr, v roce 1975 úspěšně absolvoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Zkušený redaktor - v letech 1993-95 působil jako šéfredaktor populárního časopisu Reflex, posléze vedl redakce nakladatelství Knihcentrum a Plejáda. V roce 2005 spoluzakladatel a spolumajiel nakladatelství Daranus. Autor či spoluautor 9 knih.
Více od autora
Vlastimila Chalupová-Karlovská
Narozena 5.5. 1947 v Gottwaldově. RNDr., CSc., bioložka, genetička, vyučuje na Katedře biologie LF UP.
Více od autora
Věra Čáslavská
Věra Čáslavská byla československá sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964–1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena. Od dětství se věnovala baletu a krasobruslení. V roce 1957 v necelých 15 letech se setkala s Evou Bosákovou a začala pod jejím vedením trénovat gymnastiku. V témže roce vyhrála gymnastické mistrovství republiky dorostenek i juniorek. V roce 1958 na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě obsadily československé gymnastky v soutěži družstev druhé místo, ve víceboji jednotlivců skončila Čáslavská osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo za Bosákovou. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok. V roce 1959 začala Věra Čáslavská spolupracovat s trenérem Vladimírem Prorokem, který ji vedl do olympijských her v Tokiu, po něm s trenérkou Slávkou Matlochovou. Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá. Významný úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a v prostných třet...
Více od autora
Václav Chaloupecký
Václav Chaloupecký byl český historik, hlavní představitel historiků na Slovensku meziválečného období, žák prof. Josefa Pekaře. Ve studentském období i básník v okruhu anarchistických buřičů pod pseudonymem Banjom. V letech 1903–1907 studoval na Filozofické fakultě UK . V téže době publikoval modernistickou poezii pod pseudonymem Banjom a byl členem Volného sdružení literárního Syrinx. Po absolutoriu pracoval jako lobkovický archivář a knihovník v Roudnici nad Labem . Následně byl jmenován státním inspektorem slovenských archivů a knihoven , paralelně docent a řádný profesor československých dějin na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Na bratislavské univerzitě vykonával řadu akademických funkcí , v roce 1939 se stal řádným profesorem na pražské FF UK, kde přednášel do roku 1951. Jeho zásluhy ve vědním oboru československé dějiny byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění a Královské české společnosti nauk . Byl čestným členem Rumunské akademie věd, působil také v Československé radě badatelské, kde od roku 1935 zastával funkci předsedy jejího historického odboru a v Učené společnosti Šafaříkově.
Více od autora
Tomáš Čechtický
Tomáš Čechtický maturoval na tříleté střední všeobecné vzdělávací škole v Plzni, pak navštěvoval plzeňskou Lékařskou fakultu UK. Medicínu nedokončil. Vykonával rozmanitá zaměstnání: zřízenec na patologii, sanitář mobilní koronární jednotky, lesní dělník, elév v redakci Československého rozhlasu, pomocný technik přímých přenosů Československé televize. Vystudoval televizní specializaci na Fakultě žurnalistiky UK, promoval v roce 1981. Od té doby až dodnes je reportérem. Ve Stadionu do jeho zániku v roce 1994, pak krátce v pátečních Lidových novinách. Od prvního čísla v roce 1994 byl redaktorem Týdne, v roce 2008 přešel do Instinktu. Posílal reportáže z osmi olympiád . Má dvě dcery a čtyři vnučky.
Více od autora
Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos
Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...
Více od autora
Pavel Chrastil
Po čtyři roky docházel každý den do domu Jana Wericha na Kampě. Po tu dobu se doslova stal členem hercovy rodiny. Zažil jej v soukromí tak, jak se to nepoštěstilo žádnému z jeho přátel nebo hereckých kolegů. Ve svých knihách se vyznává z obdivu k Janu Werichovi především jako k člověku.
Více od autora
Nick Cave
Nick Cave je australský zpěvák, hudební skladatel, textař, herec a spisovatel. Hudbě se začal věnovat počátkem sedmdesátých let, kdy spolu s multiinstrumentalistou Mickem Harveyem založil svou první skupinu, jejíž název se po několika změnách ustálil na The Birthday Party. Ta se rozpadla v roce 1983, ale Cave spolu s Harveyem založili skupinu Nick Cave and the Bad Seeds, ve které působí do současnosti; Harvey ze skupiny odešel v roce 2009, po více než pětatřicetileté spolupráci s Cavem. V letech 2006 až 2011 působil Cave ve skupině Grinderman, se kterou vydal dvě studiová alba. V roce 2000 získal italské hudební ocenění Premio Tenco a roku 2005 spolu s Warrenem Ellisem australskou cenu Australian Film Institute Awards za nejlepší hudbu k filmu The Proposition. Jeho písně byly použity v řadě filmů, jako například Tak daleko, tak blízko! , Vřískot 3 , Shrek 2 nebo Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 . Rovněž složil originální hudbu k několika filmům, jako jsou Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem a Země bez zákona . V různých filmech také hrál, jsou to například Nebe nad Berlínem a Rhinoceros Hunting in Budapest . Některým filmům jako The Proposition a Země bez zákona napsal scénář. Je autorem dvou románů, první z nich nesl název A uzřela oslice anděla, který byl poprvé vydán v roce 1989, druhý pak Smrt Zajdy Munroa . Narodil se 22. září 1957 v městečku Warracknabeal v australském státě Victoria. Jeho matka se jmenovala Dawn Cave a pracovala jako knihovnice. Otec Colin Frank Cave byl učitel. Měl celkem tři sourozence, bratry Tima a Petera a sestru Julii . Po jejím narození se rodina přestěhovala do většího města Wangaratta. Ve svých osmi letech začal zpívat ve sboru v místní katedrále. Školní docházku zahájil ve Wangarattě, ale odtud byl ve svých třinácti letech (v roce...
Více od autora
Milan Chladil
Milan Chladil byl český zpěvák, který se proslavil v 60. a 70. letech 20. století. Jeho kariéra se vyznačovala hladkým barytonovým hlasem a schopností interpretovat širokou škálu hudebních žánrů, od popu po swing a balady. Chladil byl často vnímán jako srdcař a gentleman československé populární hudby a spolupracoval s řadou významných skladatelů a textařů své doby. Během své kariéry vydal několik alb a singlů, které měly u publika ohlas, a zařadil se tak mezi populární hlasy československé hudební scény.
Více od autora
Max Allan Collins
Spisovatel, hudebník a filmař Max Allan Collins získal za své historické thrillery dosud nevídaných jedenáct nominací na cenu Shamus organizace Private Eye Writers of America a dvakrát vyhrál se svými romány ze série s Nathanem Hellerem - True Detective a Stolen Away . A protože byly jeho knihy nominovány na prestižní cenu Edgar společnosti Mystery Writers of America jak v kategorii próza, tak i literatura faktu, je Collins označován jako "renesanční muž detektivní literatury". Jeho zájmy jdou však ještě mnohem dál, vždyť kromě pěti sérií thrillerů, několika filmových scénářů a scénářů k počítačovým hrám, nespočtu povídek a písňových textů se věnuje filmové kritice a v neposlední řadě píše také romány podle úspěšných filmových a televizních scénářů. Z těch známějších jmenujme alespoň bestseller deníku New York Times Zachraňte vojína Ryana podle slavného filmu s Tomem Hanksem, romány Maverick, Vodní svět, Ponorka U-571, Miluju trable anebo třeba knižní podoby dobrodružných filmů Mumie, Mumie se vrací a Král Škorpion. V letech 1977 až 1993 psal Max Allan Collins scénáře ke komiksu Dick Tracy a Batman, ten vycházel nejprve na pokračování v novinách a posléze byl vydán i knižně. Jeho úspěšný "kreslený román" Road to Perdition zfilmoval režisér Sam Mendes s Tomem Hanksem a Paulem Newmanem v hlavních rolích. Jako tvůrce nezávislých filmů ve své rodné Iowě napsal a režíroval napínavý film Mommy a jeho pokračování Mommy's Day , v němž hlavní roli ztvárnila Patty McCormacková. Collins je rovněž dlouholetým rockovým hudebníkem - v poslední době nahrává a vystupuje se dvěma kapelami. Max Allan Collins žije v Musticanu ve státu Iowa se svojí manželkou - spisovatelkou Barbarou Collinsovou, s níž už napsal řadu povídek a nyní jim právě vychází jejich první společný román - a se svým dospívajícím synem Nathanem....
Více od autora
Ladislav Cabada
Ladislav Cabada je český politolog a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Gymnázium v Sokolově a následně obor politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rok doktorského studia politologie absolvoval na Univerzitě v Lublani ve Slovinsku. V roce 2004 habilitoval v oboru politologie na brněnské Masarykově univerzitě. Od roku 1997 přednáší a vede semináře věnované českému politickému systému, politickým systémům ve střední a východní Evropě, evropskému regionalismu a politické antropologii na českých i zahraničních vysokých školách. V letech 1997 až 2003 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 2000 působí na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v roce 2000 založil a více než pět let řídil katedry politologie a sociologie, od roku 2003 katedru politologie a mezinárodních vztahů. Na Fakultě humanitních studií Západočeské univerzitě v Plzni byl v letech 2002 až 2005 proděkanem pro vědu, v letech 2005 až 2009 děkanem. Z funkce děkana byl odvolán na návrh Akademického senátu fakulty pro údajně "nejednotný přístup k pracovištím fakulty, autokratické způsoby řízení a manažerská selhání". Od roku 2002 působí rovněž na Metropolitní univerzitě Praha, kam v roce 2010 odešel jako na své hlavní působiště. V letech 2010-2016 vedl univerzitní středisko v Plzni, od roku 2013 působil jako prorektor pro akademický rozvoj, od roku 2017 je prorektorem pro tvůrčí činnost. V zahraniční pravidelně přednáší ve Slovinsku , kde využívá svou znalost slovinského jazyka. V němčině či angličtině přednášel či přednáší v Německu a Velké Británii . Realizoval také řadu zahraničních výzkumných pobytů, mj. na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, USA, Bosně a Hercegovině, Maďarsku a Severní Makedonii. Od počátku 21. století je a...
Více od autora
Josef Chuchro
Josef Chuchro byl proslulý český violoncellista, který se proslavil zejména interpretací klasického a romantického repertoáru. Narodil se 23. března 1930 v Československu a stal se významnou osobností světové klasické hudby. V roce 1951 byl Chuchro zakládajícím členem uznávaného Pražského smyčcového kvarteta, s nímž vystupoval až do roku 1979. Jeho kariéra se vyznačovala hlubokým porozuměním violoncellu, které mu umožňovalo podávat výkony s technickou precizností i emocionální hloubkou.
Více od autora
John Dickson Carr
John Dickson Carr byl americký autor detektivek, který také publikoval pod pseudonymy : Carter Dickson, Carr Dickson a Roger Fairbairn. Americký literární následník G. K. Chestertona, před psaním detektivek psal historické romány. John Dickson Carr patří mezi velmi zásadní autory detektivek. Byl mistrem takzvaného tajemství v zamčených místnostech, ve kterém detektiv řeší zjevně nemožné zločiny. Svůj první publikovaný detektivní román vydal v roce 1930 pod názvem It Walks by Night , v němž představil francouzského policistu Henriho Bencolina. Pod pseudonymem Carter Dickson vytvořil řadu románů o siru Henry Merrivaleovi.
Více od autora
Jitka Čupová
Narozena 2. 8. 1975. Psycholožka se zaměřením na psychologii organizace a řízení. Též překladatelka fantasy literatury z angličtiny.
Více od autora
Jiří Cingroš
Jiří Cingroš se narodil 1.května 1941. Jako tlumočník a překladatel často pobýval v Rusku a ve Střední Asii, odkud přivezl materiál pro svou první knihu o léčitelství Sám sobě doktorem, která byla a zatím stále je velice úspěšná na knižním trhu. Po r. 1989 pracoval jako 1. tajemník pro kulturu na čs.velvyslanectví v Moskvě.Zde se seznámil s další v Rusku a na východě vůbec velice rozšířenou metodou-urinoterapií nebo-li léčením močí.
Více od autora
Jiří Chalupa
Jiří Chalupa je dramaturg a scenárista České televize a v minulosti Československé televize. Je známý jako moderátor původního Studia Kamarád, kde působil společně s Lenkou Vavrinčíkovou. Je autorem scénářů k osmi pohádkám a jako dramaturg se podílel na téměř 50 filmech, z nichž většinu tvoří také pohádky.
Více od autora
Jan Čáp
Jan Čáp se intenzivně zabýval pedagogickou psychologií, styly učení, pedagogickou, sociální a lékařskou psychologií...
Více od autora
Gilbert Keith Chesterton
Gilbert Keith Chesterton byl anglický spisovatel. Jednalo se o autora románů a detektivek, literárního a společenského kritika a diskutéra, novináře, esejistu, básníka, historika, dramatika, křesťanského myslitele a zastánce katolicismu. Pocházel ze zámožné londýnské rodiny . Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra, při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby stále častěji prohlašoval za prohnilé a ovládané plutokracií. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton. Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Působil jako sloupkař pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G.K.’s Weekly. Psal i články pro Encyklopedii Britannica, pro 14. vydání například vytvořil heslo Charles Dickens a část hesla Humor. Jeho nejznámější literární postavou je kněz z detektivních pov...
Více od autora
Gayle Callen
Gayle Callen je americká autorka historických romancí, která začala s psaním příběhů již ve třinácti letech. Na starém psacím stroji tvořila své první příběhy z oblasti science fiction a také krátké novely o zamilovaných teenagerech. Ale jednou na střední škole se jí do ruky dostala kniha od Kathleen E. Woodiwiss Shanna a z Gayle se stala milovnice tohoto žánru a rovněž se zrodil sen být spisovatelkou tohoto žánru. Na vysoké škole sice studovala inženýrství, ale k psaní ji to táhlo o poznání víc, a tak Gayle školu nedostudovala, ale radši se vdala, porodila tři děti a znovu zasedla k psacímu stroji, tentokrát již s jasnou představou - psát historické romance. No a za třináct let a po třech rukopisech Avon Books koupil její knihu The Darkest Knight. To bylo v roce 1998. Od té doby Gayle napsala dalších třináct romancí, ať už z období středověku, tak i z Anglie 19. století. Gayle s manželem a dětmi žije v New Yorku. Kromě psaní Gayle ráda čte, zpívá, háčkuje, nebo cestuje.
Více od autora
Eve Curie
Ève Denise Curie Labouisse byla francouzská a americká spisovatelka, novinářka a klavíristka. Byla dcerou vědců Marie Curie-Skłodowské a Pierra Curie, sestrou vědkyně Irène Joliot-Curie a švagrovou vědce Frédérica Joliot-Curie. Jako jediná ze své rodiny si nezvolila vědeckou dráhu a jako jediná také nezískala Nobelovu cenu. Proslula zejména knižním životopisem své matky nazvaným Madame Curie. Vystudovala na soukromé pařížské škole Collège Sévigné . Poté se živila jako klavíristka a doprovázela svou matku, mj. i roku 1932 při cestě československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka do Španělska. Matka zemřela roku 1934. O tři roky později Ève vydala její životopis nazvaný Madame Curie. Byl psaný francouzsky, přesto za něj získala roku 1937 americkou National Book Award. Tato kniha jí zajistila okázalý vstup do světa profesionálního psaní. Za druhé světové války pracovala v odboji. Působila zejména v Británii, ale také v USA, kde našla uplatnění jako novinářka, psala zejm. pro New York Herald Tribune. Stala se válečnou korespondentkou a zúčastnil se bojů na mnoha frontách. Výsledkem byla mj. kniha válečných reportáží Journey Among Warriors z roku 1943, její druhá nejznámější, napsaná již anglicky. Po válce se vrátila do Francie, kde pracovala jako novinářka pro Paris-Presse , ale vzhledem ke svým odbojovým zásluhám se také dosti angažovala v politice, pracovala např. pro de Gaullovu vládu v oblasti ženských práv , později byla poradkyní prvního generálního tajemníka NATO Hastingse Lionela Ismaye . Roku 1954 si vzala za muže amerického diplomata Henry Richardsona Labouisse. Díky tomu získala v roce 1958 americké občanství. Absolvovala s manželem jeho diplomatickou misi v Řecku, kde byl velvyslancem USA , a když se pro léta 1965-1979 stal prezidentem UNICEF, začala se i ona pro tuto organizaci angažovat. Poté žili společně v New Yorku. Zemřela v...
Více od autora
Czesław Jacek Centkiewicz
Polský spisovatel a novinář. Publikoval též se svou manželkou Alinou Centkiewicz .
Více od autora
Colette
Colette, plným jménem Sidonie-Gabrielle Colette, literární pseudonymy Willy nebo Colette-Willy byla francouzská varietní umělkyně, novinářka a spisovatelka nominovaná v roce 1948 na Nobelovu cenu za literaturu. Narodila se jako nejmladší z vlastních i nevlastních sester v početné rodině válečného veterána a majitele realit a jeho ženy Sidonie na burgundském venkově. Školu opustila v 16 letech, byla však zároveň vzdělávána doma rodiči, kteří se zajímali o literaturu a vedli bohatou korespondenci. V 16 letech se v Paříži seznámila s třicetiletým literátem Henrym Gauthierem-Villarsem, za kterého se roku 1893 provdala. Napsala sérii převážně sentimentálních románů v "Ich formě", pod pseudonymem Willy. Využila v nich vlastní vzpomínky na dětství i mládí. Po rozvodu od roku 1906 bydlela u Natalie Clifford Barneyové, věnovala se vystupování ve varieté jako herečka, mim i tanečnice, mimo jiné v Moulin Rouge. Udržovala poměr se ženami a proslula skandály. Po cestě do Itálie roku 1910 vydala autobiografický román Vagabundka, za který obdržela Goncourtovu literární cenu. Roku 1912 se podruhé provdala, za barona Henryho de Jouvenel des Ursins , žurnalistu deníku Le Matin, který v 1. světové válce vstoupil do armády a udělal vojenskou a politickou kariéru. Nadále psala romány a pravidelně také fejetony. Roku 1923 podepsala svou knihu poprvé vlastním jménem Colette. Potřetí se provdala roku 1935 za mladého a bohatého obchodníka s perlami Maurice Goudeketa , s nímž od roku 1932 ráda cestovala. Od roku 1939 byla vlivem artrózy kloubů nucena zůstat ve svém bytě v Paříži a napsala autobiografický text De ma fenêtre , který vyšel roku 1943. V letech 1943-1945 ukrývala doma židovského uprchlíka. Roku 1945 byla jmenována členkou Goncourtovy akademie a Francouzské akademie a následně jí byl udělen Řád čestné legie. V letech 1948-1950 Goudeket financoval vydání j...
Více od autora
Brian Clegg
Brian Clegg absolvoval fyziku na Cambridgeské univerzitě; věnuje se psaní vědecko-populárních knih. Kromě titulu Před velkým třeskem má na kontě knihy jako A Brief History of Infinity , Light Years: An Exploration of Mankind´s Enduring Fascination with Light nebo Upgrade Me: Our Amazing Journey to Human 2.0 . Pravidelně přispívá do řady časopisů.
Více od autora
Bethany Campbell
Sally McCluskey se narodil v Omaha, Nebraska . Získala bakalářský titul z Wayne State Teachers College, MA v angličtině z University of Arkansas a Ph.D. V anglické literatuře z Northern Illinois University , kde se seznámila se svým budoucím manželem, Dan Borengasser, kolegy absolventa. Po dokončení studia, učila na svou alma mater a později na Eastern Illinois University . Ona také pracoval na volné noze jako spisovatel pro několik blahopřání společnosti. Vydala svůj první romantického románu v roce 1984. Získala tři románské spisovatele Ameriky Rita cen, tři romantické Times Recenzent Awards, Maggie cenu, a Daphne du Maurier Award of Excellence. Ocenění Flirtation River: 1989 Rita Awards Best Novel vítěz Každý druh nebe: 1992 Rita Awards Best Novel vítěz Podívejte se, jak oni běží: 1997 Rita Awards nejlepší román vítěze Literatura Jako Bethany Campbell Jednotlivé romány Poté, co se hvězdy padají, 1985 A Thousand Roses, 1986 Jen Woman, 1986 Srdce, 1987 Klady a zápory, 1987 Sea Promise, 1987 Long Way Home, 1987 Flirtování River, 1988 Diamond Trap, 1988 Lost Moon Flower, 1989 Snow Garden, 1989 Na Růže Constant, 1989 Mrtvý Protiklady, 1990 Srdce Ne. 1990 Konce Země, 1990 Taneční Sky, 1990 Každý Kind of Heaven, 1991 Každá žena sen, 1991 Mrak držáky, 1991 Spellbinder, 1992 Dětská hra, 1992 Sand Dollar, 1992 Jen dělat věřit, 1992 Přidejte trochu koření, 1993 Lady a Tomcat, 1993 Muž, který přišel na Vánoce, 1993 Amarillo ráno, 1993 Thunder Rolls, 1993 Drahokamu Cowboy, 1994 Jemný v mé mysli, 1994 Lonestar State of Mind, 1995 Nenechte mluvit s cizími lidmi, 1996 Podívejte se, jak oni běží, 1996 Neslyším zlo, 1998 The Guardian, 1999 PS Love You Madly, 2000 Čí Little Girl Are You?, 2000 Baby Dárkové, 2002 Little Town v Texasu v roce 2003 Home do Texasu, 2004 Divocí koně, 2005 Jako Lisa Harris Jednotlivé romány I přijde na vás!, 1994 Undercurrent, 1994 Potíž v ráji, 1994 Lákavé, 1995 Muž z Oklahomy, 1996...
Více od autora
Antonín Cechner
Narozen 25.4.1857 v Praze, zemřel 24.9.1942 v Mělníku. Ing.architekt, redaktor odborného tisku, literatura z oboru architektury a památkové péče.
Více od autora
Alina Centkiewiczowa
Alina Centkiewiczowa – 11. března 1993, Varšava) byla polská spisovatelka a cestovatelka, autorka knih pro děti a mládež. Většinu svých děl napsala společně se svým manželem Czesławem Centkiewiczem. Narodila se roku 1907 v obci Hłuszki jako Alina Giliczyńska. Od roku 1918 žila se svou rodinou ve Varšavě. Roku 1923 odjela se svým otcem, který pracoval pro Sdružení zabývající se emigranty, do Brazílie. Další cesta se již neuskutečnila, protože otec onemocněl a po neúspěšné operaci ochrnul. Roku 1925 začala studovat práva na univerzitě v Grenoblu. Roku 1926 poznala na jedné cestě do Alp svého budoucího manžela Czesława Centkiewicze. Ten studoval rovněž v Grenoblu elektrotechniku, ale od roku 1928 pokračoval ve studiu v Lutychu. Alina ukončila studia v roce 1929 a vrátila se do Varšavy, aby se mohla starat o nemocného otce. To jí natolik bránilo ve vykonávání její profese, že po absolvování knihovnického kurzu na Varšavské univerzitě začala roku 1932 pracovat jako vedoucí knihovny Národní zemědělské banky. Když se Czesław vrátil z polární výpravy do Varšavy, jejich známost se obnovila a roku 1939 uzavřeli sňatek. Oba se zúčastnili Varšavského povstání v roce 1944 a po jeho porážce byli posláni do koncentračních táborů, Czesław do Neuengamme u Hamburku a Alina do Ravensbrücku. Na konci války byla Alina převedena do tábora ve Stuttgartu, kde se dočkala osvobození. Po návratu do Polska našla svého manžela, který rovněž přežil, a usadila se s ním v Jelení Hoře, kde Czesław zastával pozici technického ředitele energetického podniku Dolního Slezska. V té době se začala silně společensky angažovat. V letech 1946–1950 vykonávala funkci místopředsedkyně Ligy žen v Jelení Hoře, byla členem Společnosti přátel dětí a Společnosti polsko-sovětského přátelství, bojovala proti negramotnosti a roku 1949 vstoupila do Polské sjednocené dělnické strany. Protože její manžel byl již před válkou uznávaným autorem populárních cestop...
Více od autora
Alejo Carpentier
Alejo Carpentier y Valmont byl kubánský romanopisec a muzikolog, který významně ovlivnil jihoamerickou literaturu. Jeho styl „zázračně reálného“ je často spojován s magickým realismem. Alejo Carpentier se narodil 26. prosince 1904 v Lausanne. Sám sebe považoval za Kubánce, ačkoli jeho rodiče byli Francouz a Ruska, kteří se potkali ve Švýcarsku. Původně studoval architekturu, později se věnoval hudbě a muzikologii. Jako levicový novinář utekl Carpentier před diktátorským režimem Gerarda Machada a později i Fulgencia Batisty. V letech 1928-1939 žil v Paříži, kde se setkal se surrealisty, přidružil se k avantgardním literárním proudům, působil jako dopisovatel latinskoamerických časopisů, spolupracoval s rozhlasem a psal libreta k baletům. Po návratu do Havany byl jmenován spoluředitelem rozhlasu, avšak již v roce 1945 z Kuby opět odešel a žil v exilu ve Venezuele. Do vlasti se vrátil až v roce 1959 za vlády Fidela Castra. Z návštěvy na Haiti napsal svou nejznámější novelu Království z toho světa. Jedna z vlastností jeho tvorby je fascinace kultem voodoo.
Více od autora
Věnceslav Černý
Věnceslav Černý byl český malíř, ilustrátor a loutkař. Nejprve studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Františka Čermáka a Antonína Lhoty, později i na akademii ve Vídni u prof. Christiana Griepenkerla. Střídavě žil v Praze, v Mladé Boleslavi a v lázních Železnice. Byl ženat, s manželkou Marií, rozenou Jechovou měl syna Aleše a dceru Květuši . Zemřel v nemocnici v Mladé Boleslavi, pohřben byl v Železnici. Téměř výhradně se věnoval ilustraci, jak knižní , tak i časopisecké . Kromě toho se zabýval i historickými, zejména bitevními motivy, v podobě kreseb i velkých olejomaleb. Byl oblíbeným ilustrátorem mnoha pražských nakladatelství , v jejichž vydáních ilustroval zejména knihy Lidije Aleksejevny Čarské, Františka Josefa Čečetky, Aloise Jiráska, Karla Maye a Henryka Sienkiewicze. Vyzdobil rovněž vydání pamětí italského dobrodruha Giacoma Casanovy a v letech 1893 až 1909 ilustroval šestnáct knih Julesa Verna.
Více od autora
Václav Chochola
Václav Chochola byl český fotograf, označovaný za klasika české výtvarné a portrétní fotografie. Fotografovat začal během studií na reálném gymnáziu v Praze-Karlíně, po jeho opuštění se učil fotografem a studoval na grafické škole. Byl fotografem ve svobodném povolání, fotografoval pro Národní divadlo a spolupracoval i s řadou dalších scén. Řadu snímků Chochola vytvořil použitím netradičních technik, vytvářel fotogramy, fotomontáže i roláže. Ve své bohaté tvorbě se Chochola věnoval momentní fotografii, portrétům celebrit , aktům či sportovní fotografii. Neocenitelné jsou jeho dokumentární snímky z Pražského povstání v květnu 1945. V roce 1970 byl Chochola měsíc ve vazbě za to, že fotografoval hrob Jana Palacha. Zemřel po krátké vážné nemoci v motolské nemocnici v Praze. Chocholovo jméno nese od 17. prosince 2008 ulice v městské části Praha-Koloděje.
Více od autora
Tina Caspari
Tina Caspari je nejznámější pseudonym německé dětské spisovatelky Rosemarie Eitzertové. Narodila se jako nejstarší s osmi dětí na venkově blízko Berlína. Známá se stala pod pseudonymem Tina Caspari svými detektivkami pro děti.
Více od autora
Stephen Crane
Stephen Crane byl americký romanopisec, povídkář, básník a novinář. Během svého krátkého života psal dílo v realistické tradici s některými znaky raného amerického naturalismu a expresionismu. Moderními kritiky je označován za jednoho z nejinovativnějších spisovatelů své generace. Crane se narodil jako osmé přeživší dítě v rodině metodistického pastora. Vyrostl v několika městech ve státech New Jersey a New York. Po otcově smrti v roce 1879 se rodina usadila ve městě Asbury Park ve státě New Jersey. O vysokoškolské studium nejevil Crane velký zájem. Nejprve se zapsal na Lafayette College v Pensylvánii na obor báňské inženýrství, pak na Syracuse University zkoušel studovat literaturu. Na obou školách vydržel sotva rok. Daleko víc ho zajímalo psaní: už v šestnácti se pokoušel publikovat v novinách. V roce 1891 opustil vysokoškolská studia a začal v New Yorku pracovat jako reportér a spisovatel. Zprvu s podporou staršího bratra, který měl zpravodajskou kancelář, která tamním listům dodávala zprávy. První větší próza s názvem Maggie, a Girl of the Streets vyšla v roce 1893. V době vydání se nesetkala s ohlasem, až později byla označena za první román amerického naturalismu. Mezinárodního věhlasu dobyl románem Rudý odznak odvahy na motivy americké občanské války, který vyšel v roce 1895. Tento román napsal bez válečných zkušeností. Novinářská práce ho v polovině 90. let zavedla do Mexika, na Kubu a na americký západ. Později přijal nabídku na místo vojenského dopisovatele ve španělsko-americké válce. Během plavby na Kubu v roce 1896 jeho loď Commodore ztroskotala a Crane strávil mnoho hodin v záchranném člunu. To se jednak podepsalo na jeho zdraví, jednak mu zážitek poskytl inspiraci k povídce The open Boat . Ještě před tím, když čekal ve floridském Jacksonville na loď na Commodore, se tam setkal s Corou Stewartovou , která se stala jeh...
Více od autora
Stephen Chbosky
Stephen Chbosky je americký spisovatel, scenárista a filmový režisér, známý svým bestsellerem z roku 1999 Ten, kdo stojí v koutě . Režíroval i filmovou verzi této knihy , ve kterém účinkují v hlavní roli: Logan Lerman, Ema Watson a Ezra Miller. Další jeho napsaný scénář byl k filmu z roku 2005 Rent . Chbosky je spolutvůrcem, výkonným producentem a scenáristou televizního seriálu CBS Jericho, který se začal vysílat v roce 2006. Chbosky se narodil ve městě Pittsburgh v Pensylvánii. Je to syn Leei a Freda G. Chboskyho, který byl v ocelářské dílně výkonným poradcem ředitelů. Stephen má jednu sestru, Stacy, která je vdaná za režiséra Johna Ericka Dowdleho. Byl vychován jako katolík. Jako teenager Chbosky měl rád „dobrou“ směs klasiky, hororu a fantasy. Byl hodně ovlivněn románem J. D. Salingera Kdo chytá v žitě a díly F. Scott Fitzgeralda a Tennessee Williamse. Chbosky maturoval na střední škole Upper St. Clair v roce 1988; přibližně v té době potkal S. Sterna, scenáristu filmu Rebel without a Cause z roku 1955. Stern se stal jeho dobrým přítelem a učitelem a zajisté převážně ovlivnil jeho tvorbu. V roce 1992 Chbosky vystudoval scenáristiku na University of Southern California. Ve filmu The Four Corners of Nowhere z roku 1995, nejen hrál, ale také ho režíroval a napsal k němu scénář. Tento film byl přijat na filmový festival Sundance a byl i jedním z prvních filmů promítaných na kanále Sundance. Ke konci devadesátých let Chbosky napsal několik nerealizovaných scénářů, mj. Audrey Hepburn's Neck and Schoolhouse Rock. V roce 1994 pracoval na „velmi odlišném typu knihy“ než je The Perks of Being a Wallflower a to byla „I guess that's just one of the perks of being wallflower“. Poté, co napsal tento řádek, přestal a uvědomil si, že v této větě byl chlapec, kterého se opravdu snažil najít. Po několika letech vývoje, Chbosky začal znovu hledat a psát The Perk...
Více od autora
Pavel Červinka
Narozen 18. 4. 1959 v Novém Městě na Moravě. RNDr., PaedDr., Ph.D., vysokoškolský pedagog na katedře fyzické geografie a geoekologie přírodovědecké fakulty UK, práce z oboru a z didaktiky zeměpisu, též spisovatel a trenér atletiky.
Více od autora
Paul Carell
Paul Carell, narozen jako Paul Karl Schmidt, – 20. června 1997 v Rottach-Egern) byl SS-Obersturmbannführer, mluvčí ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a po roce 1945 úspěšný spisovatel a novinář listu Die Zeit a Der Spiegel. Od roku 1993 používal také pseudonym Carell-Schmidt – například na zakládající listině nadace Hans Filbinger. Vyrůstal v malém městě Kelbra jako jediné dítě svobodné matky Henrietty Schmidtové v domě svého děda obuvníka Karla Schmidta. Mládí prožil v jednoduchých, avšak zajištěných poměrech. Do NSDAP a SA vstoupil již v posledním roce gymnázia . Po uchopení moci nacisty vystoupil dne 10. května 1933 jako studentský řečník při pálení knih v Kielu. Působil rovněž na dalších pozicích v Národně socialistickém německém svazu studentstva a v roce 1935/36 převzal úřad župního studentského vůdce pro Šlesvicko-Holštýnsko. V roce 1936 promoval na univerzitě v Kielu na doktora filozofie, disertační prací "Přínosy k teorii významových symbolů v indogermánských jazycích". Následně se stal na této univerzitě vědeckým asistentem v psychologickém ústavu. V roce 1938 vstoupil do SS . Poté byl jmenován legačním radou II. třídy v tiskovém a zpravodajském oddělení ministerstva zahraničí. V roce 1940 byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí. Jeho hlavním úkolem na ministerstvu bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", který byl vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s Otto Dietrichem, (říšským tiskovým vedoucím u Adolfa Hitler...
Více od autora
Michelle Celmer
Michelle Celmerová žije v jihovýchodním Michiganu se svým manželem Stevenem, s jejich třemi dětmi, dvěma psy, dvěma kočkami a ještěrkou. Když zrovna nepíše, nebo ji nezaměstnávají mateřské povinnosti, můžete ji nalézt, jak pleje v zahradě, nebo se stočí do klubíčka u knihy. Rozhodně nepatří k těm, kteří tráví čas ze všeho nejraději nakupováním. Aby strávila den v nákupním středisku, asi byste jí museli zkroutit obě ruce za zády. Ráda dostává dopisy od čtenářů a potěší ji, když navštívíte její webové stránky: www.michellecelmer.com
Více od autora
Martin Červenka
Martin Červenka je český baseballista. Je reprezentantem České republiky a prosadil se i v systému severoamerických ligových soutěží. Je odchovancem pražského týmu Kotlářka, v české extralize hrál i za tým Tegola Titans Praha. Účastnil se tréninkových pobytů pod patronací Major League Baseball. 24. ledna 2009 podepsal jako šestnáctiletý talentovaný hráč neprofesionální smlouvu s týmem MLB Cleveland Indians, stal se prvním hráčem z evropských lig, který s tímto americkým týmem podepsal smlouvu. Poté ještě zůstal hrát v české extralize. V roce 2011 odehrál část sezóny na pozici chytače v americké nižší profesionální soutěži Arizona League za tým Arizona League Indians, který patří do organizace Cleveland Indians. Byl členem mládežnických výběrů, v roce 2010 byl členem týmu, který na mistrovství Evropy do 21 let v Brně vybojoval zlaté medaile. Hrál i za seniorskou reprezentaci.
Více od autora
Kühn Mixed Choir
Kühn Mixed Choir je renomovaný český pěvecký sbor, který se významně podílel na rozvoji sborové hudby v České republice i na mezinárodní úrovni. Soubor byl založen v roce 1950 Pavlem Kühnem a rychle se etabloval jako přední těleso v provádění klasických i soudobých sborových děl. Sbor je známý svou všestranností, provádí širokou škálu repertoáru z různých období a stylů, včetně oratorií, kantát, oper i moderních skladeb.
Více od autora
Kresley Cole
Dříve atletka a trenérka, nyní americká autorka bestsellerů Kresley Cole si díky psaní romancí, ať už historických či paranormálních, splnila svůj dětský sen. Ačkoli její první kniha byla publikována v roce 2003, přesto od té doby stihla napsat a vydat dvanáct knih a dvě novely, přičemž nejznámější je její prvotina Captain of All Pleasures . Kresley se se svým manželem Richardem, původem ze Švédska a nynějším finančním analytikem, seznámila ) v kurzu vodního lyžování během studií na Alabamské univerzitě. Nyní společně žijí ve městečku Windermere u Orlanda, kam se přestěhovali po ukončení Alabamské univerzity. No a zatímco Kresleyin manžel pracuje, ona dobu tráví psaním svých románů a péčí o jejich dva labradory a kočku. Ovšem, co určitě bude stát za přečtení , tak Kresleyina trilogie o skotských bratrech MacCarrickových. Víc o knihách a samotné Kresley můžete zjistit zde.
Více od autora
Karel Černý
Český publicista. Nar. 12.1.1965 Nové Město na Moravě. Zabývá se regionálními dějinami oblasti Vysočina, převážně ve vztahu k druhé světové válce, též práce o filatelii, též práce o regionálních dějinách železniční dopravy, historických pohlednících. Od roku 1998 poslanec Parlamentu ČR za ČSSD.
Více od autora
Josef Charvát
Profesor MUDr. Josef Charvát patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší medicíny 20. století. Byl zakladatelem československé endokrinologie a v tomto oboru dosáhl vynikajících výsledků, oceněných v celém světě. Působil jako internista, profesor vnitřního lékařství na Univerzitě Karlově, jako ředitel Laboratoří pro endokrinologii a metabolismus, akademik ČSAV, byl nositel Řádu republiky, Řádu práce a Řádu Zlaté hvězdy, Státní ceny Klementy Gottwalda, dostal titul Hrdina socialistické práce, byl Čestným doktorem Karlovy univerzity a dalších světových univerzit, členem poradního sboru pro vědu a techniku v OSN atd. Jeho hlavním dílem je kniha "Choroby žláz s vnitřní sekrecí". Narodil se 6.8.1897 v Praze. Velmi bystrý a vnímavý chlapec prožil své dětství ve skromných rodinných podmínkách na pražské Letné a musel si své místo vydobýt sám, proti vůli vlastního otce, který se neodvažoval mířit příliš vysoko a pro svého syna plánoval budoucnost střízlivě podle neutěšené ekonomické situace rodiny. Když se Josef Charvát po maturitě přece jen rozhodl studovat medicínu, otec ho odmítl podporovat a musel spoléhat jen sám na sebe. To se mu vyplatilo. Na lékařské fakultě v Praze promoval roce 1923 a brzy se stal vynikajícím odborníkem a vyhledávaným lékařem. Mezi jeho pacienty patřily i prominentní osobnosti z řad politiků a umělců. Například osobně léčil Klementa Gottwalda, ale přesto mu v roce 1969 komunistický režim neschválil stát se řádně zvoleným rektorem Univerzity Karlovy. Od roku 1925 zastával místo asistenta na II. lékařské klinice u profesora Josefa Pelnáře. Roku 1928 habilitoval z patologie a terapie nemocí vnitřních, roku 1933 získal mimořádnou profesuru, v roce 1939 byl pověřen vedením II. lékařské kliniky i polikliniky, avšak v témže roce byl i vězněn. III. interní klinika vznikla v květnu 1945, když Prof. Josef Charvát obsadil část prostor v josefínském traktu všeobecné nemocnice. Oficiálně byl pověřen v...
Více od autora
Jevgenij Ivanovič Čarušin
Jevgenij Ivanovič Čarušin, rusky: Евгений Иванович Чарушин , Rusko — 18. 2. 1965). Ruský spisovatel pro děti a mládež, grafik, sochař a ilustrátor. Autor populárně vědeckých knih o přírodě .
Více od autora
Jaroslava Černá
Jaroslava Černá, rozená Perutková , je česká spisovatelka převážně historických románů. a pedagog. Po gymnáziu v Hranicích na Moravě studovala Sociálně právní školu v Ostravě, deset let pracovala jako sociální pracovnice, později učila na soukromé střední škole, kde vyučovala i angličtinu. Provozuje relaxační a astrologické středisko Návrat jara.
Více od autora
Jan Čeřovský
RNDr. Jan Čeřovský, CSc. byl přední český botanik, ekolog a ochránce přírody. Věnoval se územní a druhové ochraně, především však je znám jako jeden z mezinárodních zakladatelů environmentální výchovy. Byl skautem a žákem botanika Jaroslava Veselého. V letech 1949-1953 vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze . Jako první Čech absolvoval v letech 1953-1956 na téže vysoké škole postgraduální studium v oboru geobotanika-ochrana přírody. V roce 1961 se stal kandidátem věd, v roce 1967 mu byl udělen titul RNDr. V sedmnácti letech se stal členem Československé, nyní České, botanické společnosti. Jde o bývalého dlouholetého vědeckého pracovníka československé státní ochrany přírody, kde působil od osmnácti let. Od roku 1959 působil ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze , zřízeném o rok dříve. Setrval zde až do odchodu do důchodu v roce 2002; v 70. a 80. letech se zde stal vedoucím vědeckovýzkumného oddělení. Během své kariéry kupříkladu inicioval a koordinoval systém naučných stezek, pětidílnou řadu československých, posléze českých a slovenských "červených knih" a spoluprosadil do českého slovníku pojem mokřad. Jan Čeřovský má za sebou významnou mezinárodní kariéru, zvláště v letech 1966-1975 a pak od převratu. V letech 1966-1969 byl na IX. Generálním shromážděním Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN při UNESCO jmenován místopředsedou stálé Komise IUCN pro výchovu. Je znám tím, že prosazoval zavedení ekovýchovy do všech školních stupňů. Mezi lety 1969 a 1973 vedl útvar výchovy a vzdělávání v ústředním sekretariátu IUCN v Morges ve Švýcarsku, než byl nucen vrátit se v roce 1973 do ČSSR. Kontakty s IUCN udržoval i nadále – v letech 1982–1988 byl tajemníkem Východoevropského komitétu IUCN pro výchovu, od roku 1984 získala ČSSR v IUCN trvalé zastoupení a roku 1988 byl zvolen členem jeh...
Více od autora
Helena Chvojková
Vyprávění a zápisky matky Jiřího Trnky Růženy Trnkové poskytly Trnkově první manželce, výtvarnici Heleně Chvojkové , materiál ke knize Můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence; Helena Chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně . Syn Jiří je architektem, dcera Helena výtvarnou redaktorkou, dcera Klára a syn Jan výtvarníky.
Více od autora
Eduard Čech
Narozen 24.8.1908 v Plzni, zemřel 21.3.1979 v Praze. PhDr., profesor na obchodní akademii, učebnice češtiny.
Více od autora
Dymphna Cusack
Ellen Dymphna Cusack byla australská spisovatelka. Narodila se v rodině ovdovělého irského farmáře v malém městě Wyalong v Novém Jižním Walesu, studovala na Ursula’s College v Kingsgrove a absolvovala Universitu v Sydney s diplomem filozofie a pedagogiky. Pracovala jako učitelka, dokud neodešla ze zdravotních důvodů do důchodu v roce 1944. Poté se věnovala výhradně psaní. Roku 1978 jí byla diagnostikována roztroušená skleróza. V roce 1936 vydala svůj románový debut s názvem Virgin, ve kterém se zabývala na svou dobu neobvykle otevřeně tématem sexuality. Autorka napsala 12 románů s Miles Franklinovou a Come in Spinner s Florence Jamesem), 7 her, 3 cestopisy, 2 dětské knížky a 1 knihu literatury faktu. Hra Red Sky at Morning byla zfilmována r. 1944 a zazářil v ní Peter Finch. Román Come in Spinner byl natočen jako televizní seriál společností Australian Broadcasting Corporation v roce 1989. Její mladší bratr John byla také spisovatel. Napsal válečný román They Hosed Them Out pod pseudonymen John Beede, jenž byl poprvé publikován roku 1965 a znovu pak v roce 2012. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dymphna Cusack na anglické Wikipedii.
Více od autora