Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Výpis všech autorů

      Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...

      Zobrazuji 241 - 300 z celkem 6269 záznamů
      A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
      C C. Cá Cc Ce Ch Ci CJ Cl Cm Co Cp Cr Cs Ct Cu Cv Cw Cy Cz
      Greg Capullo

      Greg Capullo

      Americký ilustrátor, zaměřený na tvorbu komiksů.

      Více od autora
      Gilbert Keith Chesterton

      Gilbert Keith Chesterton

      Gilbert Keith Chesterton byl anglický spisovatel. Jednalo se o autora románů a detektivek, literárního a společenského kritika a diskutéra, novináře, esejistu, básníka, historika, dramatika, křesťanského myslitele a zastánce katolicismu. Pocházel ze zámožné londýnské rodiny . Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra, při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby stále častěji prohlašoval za prohnilé a ovládané plutokracií. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton. Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Působil jako sloupkař pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G.K.’s Weekly. Psal i články pro Encyklopedii Britannica, pro 14. vydání například vytvořil heslo Charles Dickens a část hesla Humor. Jeho nejznámější literární postavou je kněz z detektivních pov...

      Více od autora
      Felix Achilles de la Cámara

      Felix Achilles de la Cámara

      Nanejvýš zajímavá postavička české meziválečné kultury Felix de la Cámara se narodil 8. listopadu 1897 nebo 1894 v Kutné Hoře jako Felix Emil Josef Karel Cammra . Podle svých tvrzení měl být po otci Felixovi potomkem jednoho španělského šlechtického rodu. Proto si nechal v roce 1924 úředně změnit jméno na Felix Achilles de la Cámara del Campo y del Padrone. Studoval, ale po vypuknutí první světové války byl hned odveden na frontu, kde se stal rakousko – uherským jezdeckým důstojníkem. Ještě po vzniku republiky krátce působil jako aktivní důstojník československé armády . V dalších letech pracoval v nakladatelství Šolc a Šimáček, divadelním a filmovém podnikání a literární činnosti. Založil Divadlo Apollo a v letech 1923 – 1927 zřídil a vedl divadlo Komedia v paláci Lucerna, které musel po finančním fiasku a malé návštěvnosti rozpustit. Nějaký čas pobýval dokonce v Paříži a Berlíně. Podle vzpomínek současníků žil bohémským a hlavně nákladným životem. Rád se zajímal o okultní vědy. Jeho hlavní doménou však bylo psaní. Jako novinář přispíval pod zkratkou Ra do „Národní politiky“, byl redaktorem několika časopisů a kalendářů. Rovněž překládal z němčiny, angličtiny a španělštiny . Jako autor je podepsán pod prózou: „Ve spárech démonů“ , „Záhada sfingy“ „Španělské markýzy“ , , „Plavovlasý upír“ , „Primabalerína a tanec upírů“ , „Fantom oceánu“ , „Paříž se baví“ , „Paní mých snů“ , „Dívka v modrém“ , „Královské potěšení Isis“ , „Úsměvem a kordem“ , „Novelety hrůzy“ ; reportážemi: „Kněžka neznámých božstev“ , „Paříž, město Satanovo“ ; publikacemi s okultní tématikou: trilogie „Černý mág“ , „Jeho tajemství“ a „Velekněžka magie“ , „Egyptští...

      Více od autora
      Dagmar Digma Čechová

      Dagmar Digma Čechová

      Narozena 2. 12. 1975 v Červeném Kostelci. Šéfredaktorka, editorka, jazyková korektorka a spoluautorka projektu Pohádky pro kulíšky. Autorka románu pro ženy a divadelních scénářů pro děti a dospělé ochotníky.

      Více od autora
      Chicago

      Chicago

      Chicago je americká rocková skupina, která vznikla v roce 1967 na Chicago , Illinois. Začínali pod názvem Chicago Transit Authority, v následujícím roce si zkrátili název na Chicago . Skupina je známá svým jedinečným zvukem, který kombinuje rockové, popové a jazzové prvky, s výraznou sekcí lesních rohů. Během své kariéry vydali řadu alb a dosáhli značného komerčního úspěchu. Jejich debutové album " Chicago Transit Authority" vyšlo v roce 1969 a připravilo půdu pro řadu úspěšných alb v průběhu 70. let i později.

      Více od autora
      Audrey Carlan

      Audrey Carlan

      Knihy Audrey Carlanovej sa ocitli na prvých priečkach bestsellerov New Yorku Times, USA Today a Wall Street Journal. Audrey píše šteklivé milostné príbehy, ktoré čitateľom prinášajú romantiku, erotiku a občas ich aj poriadne rozpália. K jej dielam patria série Calendar Girl, Falling Series a Trinity Trilogy. Audrey žije v California Valley s manželom a dvomi deťmi. Keď nepíše, učí jogu, popíja vínko so svojimi spriaznenými dušami alebo číta nejaký romantický príbeh.

      Více od autora
      Willa Sibert Cather

      Willa Sibert Cather

      Americká prozaička-novelistka, nositelka Pulitzerovy ceny.

      Více od autora
      Tomáš Čechtický

      Tomáš Čechtický

      Tomáš Čechtický maturoval na tříleté střední všeobecné vzdělávací škole v Plzni, pak navštěvoval plzeňskou Lékařskou fakultu UK. Medicínu nedokončil. Vykonával rozmanitá zaměstnání: zřízenec na patologii, sanitář mobilní koronární jednotky, lesní dělník, elév v redakci Československého rozhlasu, pomocný technik přímých přenosů Československé televize. Vystudoval televizní specializaci na Fakultě žurnalistiky UK, promoval v roce 1981. Od té doby až dodnes je reportérem. Ve Stadionu do jeho zániku v roce 1994, pak krátce v pátečních Lidových novinách. Od prvního čísla v roce 1994 byl redaktorem Týdne, v roce 2008 přešel do Instinktu. Posílal reportáže z osmi olympiád . Má dvě dcery a čtyři vnučky.

      Více od autora
      Stephen Crane

      Stephen Crane

      Stephen Crane byl americký romanopisec, povídkář, básník a novinář. Během svého krátkého života psal dílo v realistické tradici s některými znaky raného amerického naturalismu a expresionismu. Moderními kritiky je označován za jednoho z nejinovativnějších spisovatelů své generace. Crane se narodil jako osmé přeživší dítě v rodině metodistického pastora. Vyrostl v několika městech ve státech New Jersey a New York. Po otcově smrti v roce 1879 se rodina usadila ve městě Asbury Park ve státě New Jersey. O vysokoškolské studium nejevil Crane velký zájem. Nejprve se zapsal na Lafayette College v Pensylvánii na obor báňské inženýrství, pak na Syracuse University zkoušel studovat literaturu. Na obou školách vydržel sotva rok. Daleko víc ho zajímalo psaní: už v šestnácti se pokoušel publikovat v novinách. V roce 1891 opustil vysokoškolská studia a začal v New Yorku pracovat jako reportér a spisovatel. Zprvu s podporou staršího bratra, který měl zpravodajskou kancelář, která tamním listům dodávala zprávy. První větší próza s názvem Maggie, a Girl of the Streets vyšla v roce 1893. V době vydání se nesetkala s ohlasem, až později byla označena za první román amerického naturalismu. Mezinárodního věhlasu dobyl románem Rudý odznak odvahy na motivy americké občanské války, který vyšel v roce 1895. Tento román napsal bez válečných zkušeností. Novinářská práce ho v polovině 90. let zavedla do Mexika, na Kubu a na americký západ. Později přijal nabídku na místo vojenského dopisovatele ve španělsko-americké válce. Během plavby na Kubu v roce 1896 jeho loď Commodore ztroskotala a Crane strávil mnoho hodin v záchranném člunu. To se jednak podepsalo na jeho zdraví, jednak mu zážitek poskytl inspiraci k povídce The open Boat . Ještě před tím, když čekal ve floridském Jacksonville na loď na Commodore, se tam setkal s Corou Stewartovou , která se stala jeh...

      Více od autora
      Rudolf Černý

      Rudolf Černý

      Narozen 12.12.1920 v Praze, zemřel 4.2.1982 v Přerově nad Labem. Prozaik, publicista.

      Více od autora
      Robert Čapek

      Robert Čapek

      Robert Čapek se dlouhodobě se věnuje otázkám vzdělávání, zejména třídnímu a školnímu klimatu, ale i didaktice, kázni ve třídě, otázkám spolupráce s rodiči a dalším tématům. Kromě učitelské činnosti pracuje i jako lektor dalšího vzdělávání učitelů. Je autorem publikací v oblasti pedagogiky a pedagogické psychologie. Jeho první pedagogická profese se datuje od roku 1992, kdy pracoval jako učitel ve Zvláštní internátní škole v Chudeřicích. Později nastoupil jako vychovatel v Domově mládeže při SOU Hudební nástroje HK a později na SOU Březhrad. Následně pracoval jako učitel na ZŠ B. Němcové v Jaroměři a pak i na katedře pedagogiky a psychologie Pedagogická fakulty Univerzity Hradec Králové jako odborný asistent, kde vyučoval např. didaktiku, dramatickou výchovu nebo teorii výchovy. Postupně přijal i úvazky jako učitel na ZŠ v Hořicích, později i na SOU obchodní a na Hotelové škole v Třebechovicích. Od Pak přešel na Fakultu informatiky a managementu UHK, kde pracoval na katedře managementu jako vyučující psychologických předmětů a sociologie. Jeho 24-letá učitelská historie obsahuje všechny typy škol – zvláštní, základní, střední i vysokou. Za zmínku snad také stojí působení externího lektora pro Business Institut a Cambridge Business School v Praze. Po této učitelské éře pracoval jako školní psycholog na různých ZŠ, SŠ a VOŠ, někde též jako didaktický mentor: učil ve třídách ukázkové hodiny a pracoval s pedagogy na zkvalitnění jejich výuky. Jako řešitel úspěšně realizoval několik grantů MŠMT, FRVŠ i jiných. Na pozici lektora, vedoucího lektora nebo vedoucího projektu se podílel na řešení evropských grantů OPRLZ a OPVK. Důležitou součástí jeho činnosti je postgraduální vzdělávání, zejména pedagogických pracovníků. Od roku 2000 lektoruje semináře pro sborovny základních a středních škol a vzdělávací instituce. Zabývá se pedagogicko-psychologickými tématy, jako jsou Líný učitel, Alternativní výukové metody, Třídní klima, Hodnocení a sebehodnocení žáků, Odměny a tresty v...

      Více od autora
      Renata Červenková

      Renata Červenková

      Novinářka, která se dlouhodobě věnuje zdravotní publicistice . Posledních několik let připravovala titulní rozhovory s významnými představiteli jednotlivých medicínských oborů pro časopis Sanquis, určený lékařské veřejnosti. Je autorkou knihy Celiakie .)

      Více od autora
      Nick Cave

      Nick Cave

      Nick Cave je australský zpěvák, hudební skladatel, textař, herec a spisovatel. Hudbě se začal věnovat počátkem sedmdesátých let, kdy spolu s multiinstrumentalistou Mickem Harveyem založil svou první skupinu, jejíž název se po několika změnách ustálil na The Birthday Party. Ta se rozpadla v roce 1983, ale Cave spolu s Harveyem založili skupinu Nick Cave and the Bad Seeds, ve které působí do současnosti; Harvey ze skupiny odešel v roce 2009, po více než pětatřicetileté spolupráci s Cavem. V letech 2006 až 2011 působil Cave ve skupině Grinderman, se kterou vydal dvě studiová alba. V roce 2000 získal italské hudební ocenění Premio Tenco a roku 2005 spolu s Warrenem Ellisem australskou cenu Australian Film Institute Awards za nejlepší hudbu k filmu The Proposition. Jeho písně byly použity v řadě filmů, jako například Tak daleko, tak blízko! , Vřískot 3 , Shrek 2 nebo Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 . Rovněž složil originální hudbu k několika filmům, jako jsou Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem a Země bez zákona . V různých filmech také hrál, jsou to například Nebe nad Berlínem a Rhinoceros Hunting in Budapest . Některým filmům jako The Proposition a Země bez zákona napsal scénář. Je autorem dvou románů, první z nich nesl název A uzřela oslice anděla, který byl poprvé vydán v roce 1989, druhý pak Smrt Zajdy Munroa . Narodil se 22. září 1957 v městečku Warracknabeal v australském státě Victoria. Jeho matka se jmenovala Dawn Cave a pracovala jako knihovnice. Otec Colin Frank Cave byl učitel. Měl celkem tři sourozence, bratry Tima a Petera a sestru Julii . Po jejím narození se rodina přestěhovala do většího města Wangaratta. Ve svých osmi letech začal zpívat ve sboru v místní katedrále. Školní docházku zahájil ve Wangarattě, ale odtud byl ve svých třinácti letech (v roce...

      Více od autora
      Michal Černoušek

      Michal Černoušek

      Michal Černoušek byl český psycholog, pedagog a publicista. Vystudoval příbramskou Střední průmyslovou školu hornickou a geologickou a psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze. Působil a přednášel na FF UK, na VŠCHT a v závěru života na Fakultě sociálních věd UK, poté, co se aktivně zapojil do jejího přerodu z předlistopadové Fakulty žurnalistiky. Byl autorem publikací, které rozvíjely myšlenky obecné psychologie či přesahovaly do jiných oborů – psychologie ekologické , psychologie médií a komunikace, psychohistorie a dějin psychiatrického myšlení, přičemž v některých případech byl jejich průkopníkem. Například jeho kniha Psychologie životního prostředí z roku 1986 je první českou knihou ve svém oboru.

      Více od autora
      Michael Cunningham

      Michael Cunningham

      Michael Cunningham je americký romanopisec a scenárista. Cunningham patří mezi nejprodávanější americké prozaiky. Věnuje se tématu sexuálních menšin. V roce 1999 získal Pulitzerovu cenu za svůj román Hodiny . Později na motivy knihy napsal scénář ke stejnojmennému filmu Hodiny z roku 2002. Michael Cunningham se narodil ve městě Cincinnati v americkém státě Ohio. Dětství prožil v Pasadeně v Kalifornii, kde později také studoval na Stanfordově univerzitě. Vystudoval anglickou literaturu. Na univerzitě v Iowě navštěvoval kurzy tvůrčího psaní a získal zde titul magistra krásných umění . Zde se také rozhodl pro dráhu spisovatele a publikoval své první krátké povídky v časopisech The Atlantic Monthly and the Paris Review. Po dokončení studií dále publikoval povídky v časopisech The Atlantic Monthly, Redbook, Esquire, The Paris Review, The New Yorker a Vogue. V roce 1984 Debutoval románem Zlaté státy . Kniha se nesetkala s výraznějším úspěchem. Ten přišel až s dalším románem Domov na konci světa v roce 1990. Úryvek z díla pod názvem White Angel vyšel již o dva roky dříve v The New Yorker a jako samostatná povídka se dostal do antologie nejlepších povídek roku 1989. V roce 1995 vyšel Cunninghamův třetí román Flesh and Blood . V roce listopadu 1998 vyšly The Hours , které mu v jediném roce získaly prestižní Pulitzerovu cenu v kategorii próza a také PEN/Faulkner Award a Gay, Lesbian, Bisexual, and Transgendered Book Award. Na základě jeho knih Hodiny a Domov na konci světa vznikly stejnojmenné filmy . V druhém případě Michael Cunningham také napsal scénář. Michael Cunningham pracuje na novém románu A Short Book About a Long Marriage. Jeho obsah zatím tají. Mezi spisovateli, kteří ho nejvíc ovlivnili, nejčastěji cituje Vir...

      Více od autora
      Ludmila Černá

      Ludmila Černá

      Autorka publikací o léčivých rostlinách, jejich pěstování a sběru.

      Více od autora
      Kühn Mixed Choir

      Kühn Mixed Choir

      Kühn Mixed Choir je renomovaný český pěvecký sbor, který se významně podílel na rozvoji sborové hudby v České republice i na mezinárodní úrovni. Soubor byl založen v roce 1950 Pavlem Kühnem a rychle se etabloval jako přední těleso v provádění klasických i soudobých sborových děl. Sbor je známý svou všestranností, provádí širokou škálu repertoáru z různých období a stylů, včetně oratorií, kantát, oper i moderních skladeb.

      Více od autora
      Karel Čáslavský

      Karel Čáslavský

      Narozen 28. 1. 1937 v Lipnici nad Sázavou, zemřel 2. 1. 2013 v Praze. Filmový historik.

      Více od autora
      Juliette Cunliffe

      Juliette Cunliffe

      Kynoložka.

      Více od autora
      Josef Charvát

      Josef Charvát

      Profesor MUDr. Josef Charvát patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší medicíny 20. století. Byl zakladatelem československé endokrinologie a v tomto oboru dosáhl vynikajících výsledků, oceněných v celém světě. Působil jako internista, profesor vnitřního lékařství na Univerzitě Karlově, jako ředitel Laboratoří pro endokrinologii a metabolismus, akademik ČSAV, byl nositel Řádu republiky, Řádu práce a Řádu Zlaté hvězdy, Státní ceny Klementy Gottwalda, dostal titul Hrdina socialistické práce, byl Čestným doktorem Karlovy univerzity a dalších světových univerzit, členem poradního sboru pro vědu a techniku v OSN atd. Jeho hlavním dílem je kniha "Choroby žláz s vnitřní sekrecí". Narodil se 6.8.1897 v Praze. Velmi bystrý a vnímavý chlapec prožil své dětství ve skromných rodinných podmínkách na pražské Letné a musel si své místo vydobýt sám, proti vůli vlastního otce, který se neodvažoval mířit příliš vysoko a pro svého syna plánoval budoucnost střízlivě podle neutěšené ekonomické situace rodiny. Když se Josef Charvát po maturitě přece jen rozhodl studovat medicínu, otec ho odmítl podporovat a musel spoléhat jen sám na sebe. To se mu vyplatilo. Na lékařské fakultě v Praze promoval roce 1923 a brzy se stal vynikajícím odborníkem a vyhledávaným lékařem. Mezi jeho pacienty patřily i prominentní osobnosti z řad politiků a umělců. Například osobně léčil Klementa Gottwalda, ale přesto mu v roce 1969 komunistický režim neschválil stát se řádně zvoleným rektorem Univerzity Karlovy. Od roku 1925 zastával místo asistenta na II. lékařské klinice u profesora Josefa Pelnáře. Roku 1928 habilitoval z patologie a terapie nemocí vnitřních, roku 1933 získal mimořádnou profesuru, v roce 1939 byl pověřen vedením II. lékařské kliniky i polikliniky, avšak v témže roce byl i vězněn. III. interní klinika vznikla v květnu 1945, když Prof. Josef Charvát obsadil část prostor v josefínském traktu všeobecné nemocnice. Oficiálně byl pověřen v...

      Více od autora
      Henry Cloud

      Henry Cloud

      Henry Cloud je klinický psycholog s bohatými zkušenostmi v soukromé praxi.

      Více od autora
      Helen Grace Carlisle

      Helen Grace Carlisle

      Helen Grace Carlisle byla americká spisovatelka.

      Více od autora
      Genevieve Cogman

      Genevieve Cogman

      Genevieve Cogman vyrostla na Tolkienovi a Sherlocku Holmesovi, ale nikdy se neohlíží zpět. Vystudovala statistiku a lékařské systémy. Pracovala jako datový analytik nebo kodér lékařských systémů. I když Neviditelná knihovna z roku 2015 je její debutový román, již dříve psala scénáře k počítačovým hrám. Po úspěchu Neviditelné knihovny vznikly další dva díly - The Masked City a The Burning Page . Mezi její záliby patří ruční práce a hraní her. Žije na severu Anglie.

      Více od autora
      Eve Curie

      Eve Curie

      Ève Denise Curie Labouisse byla francouzská a americká spisovatelka, novinářka a klavíristka. Byla dcerou vědců Marie Curie-Skłodowské a Pierra Curie, sestrou vědkyně Irène Joliot-Curie a švagrovou vědce Frédérica Joliot-Curie. Jako jediná ze své rodiny si nezvolila vědeckou dráhu a jako jediná také nezískala Nobelovu cenu. Proslula zejména knižním životopisem své matky nazvaným Madame Curie. Vystudovala na soukromé pařížské škole Collège Sévigné . Poté se živila jako klavíristka a doprovázela svou matku, mj. i roku 1932 při cestě československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka do Španělska. Matka zemřela roku 1934. O tři roky později Ève vydala její životopis nazvaný Madame Curie. Byl psaný francouzsky, přesto za něj získala roku 1937 americkou National Book Award. Tato kniha jí zajistila okázalý vstup do světa profesionálního psaní. Za druhé světové války pracovala v odboji. Působila zejména v Británii, ale také v USA, kde našla uplatnění jako novinářka, psala zejm. pro New York Herald Tribune. Stala se válečnou korespondentkou a zúčastnil se bojů na mnoha frontách. Výsledkem byla mj. kniha válečných reportáží Journey Among Warriors z roku 1943, její druhá nejznámější, napsaná již anglicky. Po válce se vrátila do Francie, kde pracovala jako novinářka pro Paris-Presse , ale vzhledem ke svým odbojovým zásluhám se také dosti angažovala v politice, pracovala např. pro de Gaullovu vládu v oblasti ženských práv , později byla poradkyní prvního generálního tajemníka NATO Hastingse Lionela Ismaye . Roku 1954 si vzala za muže amerického diplomata Henry Richardsona Labouisse. Díky tomu získala v roce 1958 americké občanství. Absolvovala s manželem jeho diplomatickou misi v Řecku, kde byl velvyslancem USA , a když se pro léta 1965-1979 stal prezidentem UNICEF, začala se i ona pro tuto organizaci angažovat. Poté žili společně v New Yorku. Zemřela v...

      Více od autora
      Emma Chase

      Emma Chase

      Emma Chaseová je ve dne oddaná manželka a matka dvou dětí. V noci však hotový klávesnicový křižník! Odhodlaně proplouvá mořem pozdních hodin, aby vdechla život svým barvitým postavám a dodala jiskru i jejich nekonečnému handrkování. Úspěch romantické komedie Zapletený považuje za splnění svých nejdivočejších snů.

      Více od autora
      Ellison Cooper

      Ellison Cooper

      Irskoamerická autorka thrillerů, antropoložka a archeoložka, bývalá forenzní vyšetřovatelka.

      Více od autora
      Czesław Jacek Centkiewicz

      Czesław Jacek Centkiewicz

      Polský spisovatel a novinář. Publikoval též se svou manželkou Alinou Centkiewicz .

      Více od autora
      Colette

      Colette

      Colette, plným jménem Sidonie-Gabrielle Colette, literární pseudonymy Willy nebo Colette-Willy byla francouzská varietní umělkyně, novinářka a spisovatelka nominovaná v roce 1948 na Nobelovu cenu za literaturu. Narodila se jako nejmladší z vlastních i nevlastních sester v početné rodině válečného veterána a majitele realit a jeho ženy Sidonie na burgundském venkově. Školu opustila v 16 letech, byla však zároveň vzdělávána doma rodiči, kteří se zajímali o literaturu a vedli bohatou korespondenci. V 16 letech se v Paříži seznámila s třicetiletým literátem Henrym Gauthierem-Villarsem, za kterého se roku 1893 provdala. Napsala sérii převážně sentimentálních románů v "Ich formě", pod pseudonymem Willy. Využila v nich vlastní vzpomínky na dětství i mládí. Po rozvodu od roku 1906 bydlela u Natalie Clifford Barneyové, věnovala se vystupování ve varieté jako herečka, mim i tanečnice, mimo jiné v Moulin Rouge. Udržovala poměr se ženami a proslula skandály. Po cestě do Itálie roku 1910 vydala autobiografický román Vagabundka, za který obdržela Goncourtovu literární cenu. Roku 1912 se podruhé provdala, za barona Henryho de Jouvenel des Ursins , žurnalistu deníku Le Matin, který v 1. světové válce vstoupil do armády a udělal vojenskou a politickou kariéru. Nadále psala romány a pravidelně také fejetony. Roku 1923 podepsala svou knihu poprvé vlastním jménem Colette. Potřetí se provdala roku 1935 za mladého a bohatého obchodníka s perlami Maurice Goudeketa , s nímž od roku 1932 ráda cestovala. Od roku 1939 byla vlivem artrózy kloubů nucena zůstat ve svém bytě v Paříži a napsala autobiografický text De ma fenêtre , který vyšel roku 1943. V letech 1943-1945 ukrývala doma židovského uprchlíka. Roku 1945 byla jmenována členkou Goncourtovy akademie a Francouzské akademie a následně jí byl udělen Řád čestné legie. V letech 1948-1950 Goudeket financoval vydání j...

      Více od autora
      Bořivoj Čelovský

      Bořivoj Čelovský

      Bořivoj Čelovský byl český historik a filozof. Narodil se v Heřmanicích u Ostravy jako druhé dítě chudých rodičů. Jeho otec pracoval jako výpravčí vlaků a matka byla majitelkou malého obchodu s dámským prádlem. Jako patnáctiletý uprchl do Polska, aby se připojil k formujícímu se československému zahraničnímu vojsku. Po maturitě byl totálně nasazen jako hasič v Hamburku. Z Německa utekl a chtěl se připojit k partyzánům, ale byl se zbraní v ruce zadržen a jen se štěstím unikl popravě. Po válce začal studovat právo a politicky se angažoval v práci národně socialistické strany. V listopadu 1948 emigroval z Československa do Německa, kde vystudoval filozofii. Jako dizertační práci předložil svou knihu Mnichovský syndrom, která se stala světově proslulou. V exilu publikoval pod jménem Boris Celovsky. Poté se od roku 1950 věnoval studiím historie v Kanadě, kde pracoval v týmu pozdějšího premiéra Pierra Trudeaua. Mj. zde navrhl kanadský imigrační zákon, který v té době patřil k nejliberálnějším na světě, a vedl výzkumný tým pro tvorbu kanadské encyklopedie. V roce 1958 vydal knihu Mnichovská dohoda 1938, která byla negativně přijata sudetoněmeckými kruhy, komunistickými historiky v Československu i částí českého exilu. Do dnešního dne však zůstává jednou ze základních monografií k tématu. V témže roce se nechal s vědomím kanadské kontrarozvědky naverbovat jako dvojitý agent československé Státní bezpečností a po tři roky ji zásoboval falešnými zprávami. Důsledkem jeho činnosti bylo vyhoštění rezidenta StB pracujícího pod diplomatickým krytím z Kanady. Až do roku 1990 zastával v kanadské státní správě různé funkce a radil několika politikům. V roce 1990 se vrátil do Ostravy, kde se věnoval psaní vášnivých polemik do novin. Vydal také celou řadu historických knih. V roce 1992 obdržel doktorát práv Univerzity Karlovy, který vrátil na protest proti všeobecné korupci. Vedle psaní historických studií s...

      Více od autora
      Bohuslav Čepelák

      Bohuslav Čepelák

      Bohuslav Čepelák, trampskou přezdívkou Irčan byl český novinář, spisovatel, tramp, překladatel z angličtiny a propagátor díla Jaroslava Foglara. Pocházel z rodiny truhláře. Vyučil se knihkupcem a pracoval jako účetní ve Vědeckém knihkupectví v Praze. Ve svých 19 letech začal přispívat do novin a stal se spoluzakladatelem časopisu Tramp, který vycházel do roku 1931. V letech 1930–5 vedl své vlastní nakladatelství „Příležitostné nakladatelství soudobé beletrie v Praze“, vyšly zde však jen čtyři tituly jiných autorů. Později pracoval byl i ředitelem Ústředního studentského knihkupectví. V letech 1937–8 byl šéfem Lucernafilmu a ateliérů A-B. Přezdívku Irčan získal, když se zajímal o boj Irů za samostatnost a svobodu a diskutoval o tom s kamarády. Pod touto přezdívkou psal především do Trampa a později Obrany lidu. Za války se věnoval psaní dobrodružných románů a knih pro děti, příběhům o zvířatech a přírodě. První knihu napsal v roce 1937 a zpočátku psal především kovbojky pro Rozruch a Rodokaps. Za celý svůj život napsal přes 70 knih. Při psaní používal desítky různých pseudonymů, mj. Pavel Soldán, Tim O´Brien, J. O. Henry, J. B. Smith, W. Forest a další. Spolu s R. Madranem-Vodičkou byl spoluautorem scénáře pro film Svátek věřitelů . Po válce se stal ředitelem propagace Českého státního filmu . Od roku 1952 byl redaktorem časopisů, vydávaných Svazarmem a deníku Obrana lidu. V Obraně lidu se mu podařilo vytvořit trampskou rubriku. V časopise Signál prosadil otiskování románu Jaroslava Foglara Kronika Ztracené stopy na pokračování. Je pochován na hřbitově v Kytíně u Mníšku pod Brdy.

      Více od autora
      Bill Haley And His Comets

      Bill Haley And His Comets

      Bill Haley & His Comets byla americká rock and rollová skupina, která vznikla na počátku 50. let a stala se jednou z prvních skupin, které tento žánr zpopularizovaly. Skupinu vedl Bill Haley, který se narodil 6. července 1925 v Highland Parku ve státě Michigan. Před založením Comets měl Haley hudební zkušenosti s jinými skupinami, například Bill Haley and the Saddlemen. Největšího úspěchu však dosáhl právě se skupinou Comets.

      Více od autora
      Bethany Campbell

      Bethany Campbell

      Sally McCluskey se narodil v Omaha, Nebraska . Získala bakalářský titul z Wayne State Teachers College, MA v angličtině z University of Arkansas a Ph.D. V anglické literatuře z Northern Illinois University , kde se seznámila se svým budoucím manželem, Dan Borengasser, kolegy absolventa. Po dokončení studia, učila na svou alma mater a později na Eastern Illinois University . Ona také pracoval na volné noze jako spisovatel pro několik blahopřání společnosti. Vydala svůj první romantického románu v roce 1984. Získala tři románské spisovatele Ameriky Rita cen, tři romantické Times Recenzent Awards, Maggie cenu, a Daphne du Maurier Award of Excellence. Ocenění Flirtation River: 1989 Rita Awards Best Novel vítěz Každý druh nebe: 1992 Rita Awards Best Novel vítěz Podívejte se, jak oni běží: 1997 Rita Awards nejlepší román vítěze Literatura Jako Bethany Campbell Jednotlivé romány Poté, co se hvězdy padají, 1985 A Thousand Roses, 1986 Jen Woman, 1986 Srdce, 1987 Klady a zápory, 1987 Sea Promise, 1987 Long Way Home, 1987 Flirtování River, 1988 Diamond Trap, 1988 Lost Moon Flower, 1989 Snow Garden, 1989 Na Růže Constant, 1989 Mrtvý Protiklady, 1990 Srdce Ne. 1990 Konce Země, 1990 Taneční Sky, 1990 Každý Kind of Heaven, 1991 Každá žena sen, 1991 Mrak držáky, 1991 Spellbinder, 1992 Dětská hra, 1992 Sand Dollar, 1992 Jen dělat věřit, 1992 Přidejte trochu koření, 1993 Lady a Tomcat, 1993 Muž, který přišel na Vánoce, 1993 Amarillo ráno, 1993 Thunder Rolls, 1993 Drahokamu Cowboy, 1994 Jemný v mé mysli, 1994 Lonestar State of Mind, 1995 Nenechte mluvit s cizími lidmi, 1996 Podívejte se, jak oni běží, 1996 Neslyším zlo, 1998 The Guardian, 1999 PS Love You Madly, 2000 Čí Little Girl Are You?, 2000 Baby Dárkové, 2002 Little Town v Texasu v roce 2003 Home do Texasu, 2004 Divocí koně, 2005 Jako Lisa Harris Jednotlivé romány I přijde na vás!, 1994 Undercurrent, 1994 Potíž v ráji, 1994 Lákavé, 1995 Muž z Oklahomy, 1996...

      Více od autora
      Benvenuto Cellini

      Benvenuto Cellini

      Benvenuto Cellini byl italský zlatník, sochař a spisovatel, který se stal známý svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“. Benvenuto se narodil jako druhý syn už starším rodičům, kteří na své první dítě čekali 18 let po svatbě. Otec byl hudebník a stavěl hudební nástroje a i Benvenuto měl být hudebníkem, brzy si ale vymohl, že bude zlatníkem. Učil se ve Florencii, v Sieně, v Pise a v Bologni. Už jako mladík byl pro účast ve rvačce vypovězen z Florencie a v 19 letech odešel do Říma. Jeho stříbrné svícny a medaile upoutaly pozornost papeže Klementa VII., který ho přijal jako flétnistu do svého orchestru. Při dobývání Říma francouzským vojskem se Cellini podílel na obraně Andělského hradu, zastřelil jednoho z velitelů a snad i Karla III. Bourbonského, který tažení vedl. To sice vedlo k vyplundrování města vojáky, Cellini se však mohl vrátit do Florencie, kde vytvořil několik zlatých medailí. Pak odešel opět do Říma, kde pracoval pro papežskou mincovnu. Roku 1529 byl jeho bratr Cecchino zabit v šarvátce, kterou vyvolal, ale Benvenuto zabil jeho vraha a utekl do Neapole. I když spáchal i další násilnosti, vlivní lidé mu zařídili beztrestnost, takže mohl pracovat pro papeže Pavla III., a to i když zabil svou ženu a jejího milence. Pracoval ve Florencii a pro francouzského krále. Roku 1537 byl zatčen a patrně neprávem obviněn ze zpronevěry, strávil však těžké dva roky ve vězení v Andělském hradě v Římě, kde čekal na popravu. S podporou přátel se mu podařilo uprchnout. Tvořil pak pro francouzského krále Františka I. ve Fontainebleau a v Paříži. Kvůli intrikám na dvoře se po několika letech vrátil do Florencie, kde pracoval jako zlatník a získal si velký obdiv svou statečností při obraně města. Roku 1563 na návrh G. Vasariho byl jmenován členem florentské Akademie výtvarných umění Když roku 1571 zemřel, byl pohřben s velkou slávou v koste...

      Více od autora
      Ann Cleeves

      Ann Cleeves

      Britská spisovatelka detektivních románů, dcera venkovského učitele, manželka vášnivého amatérského pozorovatele ptáků a obyvatelka severoanglického hrabství Northumberland, je zkušenou, ostřílenou autorkou – na svém kontě má už dvacet čtyři knihy a čtveřici sérií: v devadesátých letech to byla mimo jiné šestice příběhů inspektora Ramsaye, v prvním desetiletí tohoto století pak takzvaný Shetlandský kvartet, jehož součástí je i román Černý krkavec , ověnčený prestižní Duncan Lawrie Dagger Award. Její knihy vycházejí v šestnácti jazycích, v Německu a Skandinávii dobývají žebříčky bestsellerů. Náměty jejích děl byly adaptovány v britském rozhlase, prodala se rovněž televizní práva na Shetlandský kvartet. Jako první se však britští televizní tvůrci chopili případů vyšetřovatelky Very Stanhopeové. Skryté hlubiny, Stíny vzpomínek a Past na vránu natočili podle námětů stejnojmenných knih v rámci první série v roce 2011 , o rok později začala vznikat druhá série, zahrnující rovněž adaptaci autorčiny detektivky Mlčenlivé hlasy.

      Více od autora
      Alina Centkiewiczowa

      Alina Centkiewiczowa

      Alina Centkiewiczowa – 11. března 1993, Varšava) byla polská spisovatelka a cestovatelka, autorka knih pro děti a mládež. Většinu svých děl napsala společně se svým manželem Czesławem Centkiewiczem. Narodila se roku 1907 v obci Hłuszki jako Alina Giliczyńska. Od roku 1918 žila se svou rodinou ve Varšavě. Roku 1923 odjela se svým otcem, který pracoval pro Sdružení zabývající se emigranty, do Brazílie. Další cesta se již neuskutečnila, protože otec onemocněl a po neúspěšné operaci ochrnul. Roku 1925 začala studovat práva na univerzitě v Grenoblu. Roku 1926 poznala na jedné cestě do Alp svého budoucího manžela Czesława Centkiewicze. Ten studoval rovněž v Grenoblu elektrotechniku, ale od roku 1928 pokračoval ve studiu v Lutychu. Alina ukončila studia v roce 1929 a vrátila se do Varšavy, aby se mohla starat o nemocného otce. To jí natolik bránilo ve vykonávání její profese, že po absolvování knihovnického kurzu na Varšavské univerzitě začala roku 1932 pracovat jako vedoucí knihovny Národní zemědělské banky. Když se Czesław vrátil z polární výpravy do Varšavy, jejich známost se obnovila a roku 1939 uzavřeli sňatek. Oba se zúčastnili Varšavského povstání v roce 1944 a po jeho porážce byli posláni do koncentračních táborů, Czesław do Neuengamme u Hamburku a Alina do Ravensbrücku. Na konci války byla Alina převedena do tábora ve Stuttgartu, kde se dočkala osvobození. Po návratu do Polska našla svého manžela, který rovněž přežil, a usadila se s ním v Jelení Hoře, kde Czesław zastával pozici technického ředitele energetického podniku Dolního Slezska. V té době se začala silně společensky angažovat. V letech 1946–1950 vykonávala funkci místopředsedkyně Ligy žen v Jelení Hoře, byla členem Společnosti přátel dětí a Společnosti polsko-sovětského přátelství, bojovala proti negramotnosti a roku 1949 vstoupila do Polské sjednocené dělnické strany. Protože její manžel byl již před válkou uznávaným autorem populárních cestop...

      Více od autora
      Vlastimila Chalupová-Karlovská

      Vlastimila Chalupová-Karlovská

      Narozena 5.5. 1947 v Gottwaldově. RNDr., CSc., bioložka, genetička, vyučuje na Katedře biologie LF UP.

      Více od autora
      Václav Chochola

      Václav Chochola

      Václav Chochola byl český fotograf, označovaný za klasika české výtvarné a portrétní fotografie. Fotografovat začal během studií na reálném gymnáziu v Praze-Karlíně, po jeho opuštění se učil fotografem a studoval na grafické škole. Byl fotografem ve svobodném povolání, fotografoval pro Národní divadlo a spolupracoval i s řadou dalších scén. Řadu snímků Chochola vytvořil použitím netradičních technik, vytvářel fotogramy, fotomontáže i roláže. Ve své bohaté tvorbě se Chochola věnoval momentní fotografii, portrétům celebrit , aktům či sportovní fotografii. Neocenitelné jsou jeho dokumentární snímky z Pražského povstání v květnu 1945. V roce 1970 byl Chochola měsíc ve vazbě za to, že fotografoval hrob Jana Palacha. Zemřel po krátké vážné nemoci v motolské nemocnici v Praze. Chocholovo jméno nese od 17. prosince 2008 ulice v městské části Praha-Koloděje.

      Více od autora
      Tina Caspari

      Tina Caspari

      Tina Caspari je nejznámější pseudonym německé dětské spisovatelky Rosemarie Eitzertové. Narodila se jako nejstarší s osmi dětí na venkově blízko Berlína. Známá se stala pod pseudonymem Tina Caspari svými detektivkami pro děti.

      Více od autora
      Róbert Čeman

      Róbert Čeman

      Slovenský astronom.

      Více od autora
      Richard Cavendish

      Richard Cavendish

      Historik, narozen roku 1930 v Henley-on-Thames - zemřel 21. října 2016. Napsal několik knih o legendě krále Artuše a o dějinách myšlení. Také psal pro History Today, byl lektorem a přispěvatelem mnoha cestopisných knih.

      Více od autora
      Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos

      Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos

      Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

      Více od autora
      Pierre Clostermann

      Pierre Clostermann

      Pierre Henri Clostermann je považován za nejúspěšnějšího francouzského stíhacího pilota, letecké eso ve druhé světové válce. V listopadu 1937 získal licenci sportovního pilota. Po vypuknutí války se chtěl dostat do francouzského letectva jako bojový pilot, pro nízký věk však přijat nebyl. V březnu 1942 zahajuje zdokonalovací výcvik ve Velké Británii, již jako příslušník Letectva Svobodné Francie. V lednu 1943 je přeřazen k francouzské 341. peruti RAF Alsasko, vyzbrojené letouny Supermarine Spitfire. 27. července 1943 Clostermann vybojoval svá první vzdušná vítězství - sestřelil hned dva stíhací Focke-Wulf Fw 190. 28. září 1943 odešel k 602. peruti - spekulovalo se o tom, že se nechal přeřadit kvůli sporům s ostatními piloty, kteří mu údajně kladli za vinu smrt svého velitele René Jean Mouchotta , Clostermann byl na osudném letu Mouchottovým číslem, avšak během boje ho opustil - sám Clostermann ve svých vzpomínkách uvádí, že Mouchottova poslední slova byla I'm Alone - jsem sám... S 602. se účastnil mnoha bojových akcí, mnohdy proti pozemním cílům, a dosáhl i několika dalších sestřelů. 7. července 1944 pak od perutě odchází a po dovolené nastupuje do štábní funkce na velitelství Letectva Svobodné Francie. Kancelářský život se mu však nelíbil, a proto se snažil dostat zpět k bojové jednotce - to se mu podařilo a v lednu 1945 je poslán do Holandska k 274. peruti létající na letounech Hawker Tempest. Později byl převelen k 56. peruti již jako velitel letky. 8. dubna je opět přeřazen, tentokrát ke 3. peruti., kde rovněž převzal velení letky. 27. srpna 1945 pak byl demobilizován. O celkovém počtu jím dosažených sestřelů se dodnes vedou spory - sám Clostermann uvádí 32 vítězství, existují však rozpory mezi popisem průběhu bojových akcí od něho samotného a jejich popisem v záznamech perutí - u některých sestřelů je uváděno, že šlo o letouny zničené na zemi apod. Podle Tomáše Poláka[...

      Více od autora
      Pavel Červinka

      Pavel Červinka

      Narozen 18. 4. 1959 v Novém Městě na Moravě. RNDr., PaedDr., Ph.D., vysokoškolský pedagog na katedře fyzické geografie a geoekologie přírodovědecké fakulty UK, práce z oboru a z didaktiky zeměpisu, též spisovatel a trenér atletiky.

      Více od autora
      Paul Carell

      Paul Carell

      Paul Carell, narozen jako Paul Karl Schmidt, – 20. června 1997 v Rottach-Egern) byl SS-Obersturmbannführer, mluvčí ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a po roce 1945 úspěšný spisovatel a novinář listu Die Zeit a Der Spiegel. Od roku 1993 používal také pseudonym Carell-Schmidt – například na zakládající listině nadace Hans Filbinger. Vyrůstal v malém městě Kelbra jako jediné dítě svobodné matky Henrietty Schmidtové v domě svého děda obuvníka Karla Schmidta. Mládí prožil v jednoduchých, avšak zajištěných poměrech. Do NSDAP a SA vstoupil již v posledním roce gymnázia . Po uchopení moci nacisty vystoupil dne 10. května 1933 jako studentský řečník při pálení knih v Kielu. Působil rovněž na dalších pozicích v Národně socialistickém německém svazu studentstva a v roce 1935/36 převzal úřad župního studentského vůdce pro Šlesvicko-Holštýnsko. V roce 1936 promoval na univerzitě v Kielu na doktora filozofie, disertační prací "Přínosy k teorii významových symbolů v indogermánských jazycích". Následně se stal na této univerzitě vědeckým asistentem v psychologickém ústavu. V roce 1938 vstoupil do SS . Poté byl jmenován legačním radou II. třídy v tiskovém a zpravodajském oddělení ministerstva zahraničí. V roce 1940 byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí. Jeho hlavním úkolem na ministerstvu bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", který byl vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s Otto Dietrichem, (říšským tiskovým vedoucím u Adolfa Hitler...

      Více od autora
      Oldřiška Ciprová

      Oldřiška Ciprová

      Oldřiška Ciprová je česká spisovatelka a herečka. Po historických románech, které jí pravidelně vychází od roku 2001, se prosadila i v literatuře pro děti a mládež. Věnuje se i dramatickému umění , v současné době je vidět na jevišti v plzeňském divadle Dialog. Její první kniha, historický román Bůh zemřel, když se narodili, vyšel v roce 2001 v nakladatelství Agave. Popisuje období posledních Přemyslovců a v roce 2005 se dočkal volného pokračování A nebe truchlilo, které vyšlo v nakladatelství Baronet. Po kratším útlumu vyšla v nakladatelství Mladá fronta v roce 2008 historická romance opět z dob posledních Přemyslovců Čas žít, čas milovat. Tato kniha byla v její tvorbě určitým mezníkem; od roku 2009 přestoupila k nakladatelství Alpress, kde vydává své romantické historické romány. V září 2014 vyšly autorce v nakladatelství Albatros první pohádky, určené pro děti předškolního a mladšího školního věku. Jsou zaměřené na sebereflexi dítěte a velmi hravou formou nastiňují některé výchovné prvky. Kniha se jmenuje Kam chodí spát Usínáček, ilustrátorkou je Lenka Němcová a kniha zaznamenala fenomenální úspěch. Na jaře 2015 se dělal dotisk. Autorky společně vytvořily další dětskou knihu nazvanou Kde se vzala Duha, která vyšla v dubnu v roce 2015. Na Vánoce 2015 vyšly další pohádky zaměřené na sebereflexi dítěte s názvem Copak snídá Ponožkovník? Dalším počinem Oldřišky Ciprové jsou pohádky o zvířátkách, která se vyskytují v českých příslovích. Kniha se jmenuje Netahej vlka za ocas a vyšla v listopadu 2016. Dne 4. listopadu 2015 vydalo nakladatelstvi Grada Oldřišce další knihu, tentokrát laděnou velmi humorně. Je určená pro děti 6–12 let, kterou si s dětmi rádi přečtou i rodiče. Název je Deník praštěný ségry a šílenýho bráchy. Autorky nadále spolupracují výhradně spolu a v dubnu roku 2016 vydaly vtipné zápisky dvanáctileté Káji trpící nadváhou unikátně obohacené recepty pro náctileté. Kniha nese název Zhubni a nezblbni. V č...

      Více od autora
      Nat King Cole

      Nat King Cole

      Nat King Cole byl americký hudebník, který dosáhl velkého úspěchu jako jazzový pianista a později jako zpěvák. Narodil se jako Nathaniel Adams Coles 17. března 1919 v Montgomery v Alabamě a proslavil se jako přední osobnost světového jazzu, než přešel k populární hudbě. Cole byl známý svým hladkým barytonovým hlasem a hity jako "Unforgettable", "Mona Lisa" a "The Christmas Song". Stal se prvním Afroameričanem, který uváděl celostátní televizní varietní pořad "The Nat King Cole Show", který se vysílal v letech 1956-1957. Během své kariéry nahrál Cole řadu alb a singlů, které se staly klasikou. Jeho přínos hudbě mu vynesl řadu posmrtných ocenění, včetně uvedení do Rock and Rollové síně slávy a Jazzové síně slávy. Nat King Cole zemřel 15. února 1965, ale jeho hudba nadále ovlivňuje umělce po celém světě a zůstává oblíbená u fanoušků všech věkových kategorií.

      Více od autora
      Ladislav Cabada

      Ladislav Cabada

      Ladislav Cabada je český politolog a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Gymnázium v Sokolově a následně obor politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rok doktorského studia politologie absolvoval na Univerzitě v Lublani ve Slovinsku. V roce 2004 habilitoval v oboru politologie na brněnské Masarykově univerzitě. Od roku 1997 přednáší a vede semináře věnované českému politickému systému, politickým systémům ve střední a východní Evropě, evropskému regionalismu a politické antropologii na českých i zahraničních vysokých školách. V letech 1997 až 2003 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 2000 působí na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v roce 2000 založil a více než pět let řídil katedry politologie a sociologie, od roku 2003 katedru politologie a mezinárodních vztahů. Na Fakultě humanitních studií Západočeské univerzitě v Plzni byl v letech 2002 až 2005 proděkanem pro vědu, v letech 2005 až 2009 děkanem. Z funkce děkana byl odvolán na návrh Akademického senátu fakulty pro údajně "nejednotný přístup k pracovištím fakulty, autokratické způsoby řízení a manažerská selhání". Od roku 2002 působí rovněž na Metropolitní univerzitě Praha, kam v roce 2010 odešel jako na své hlavní působiště. V letech 2010-2016 vedl univerzitní středisko v Plzni, od roku 2013 působil jako prorektor pro akademický rozvoj, od roku 2017 je prorektorem pro tvůrčí činnost. V zahraniční pravidelně přednáší ve Slovinsku , kde využívá svou znalost slovinského jazyka. V němčině či angličtině přednášel či přednáší v Německu a Velké Británii . Realizoval také řadu zahraničních výzkumných pobytů, mj. na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, USA, Bosně a Hercegovině, Maďarsku a Severní Makedonii. Od počátku 21. století je a...

      Více od autora
      Kresley Cole

      Kresley Cole

      Dříve atletka a trenérka, nyní americká autorka bestsellerů Kresley Cole si díky psaní romancí, ať už historických či paranormálních, splnila svůj dětský sen. Ačkoli její první kniha byla publikována v roce 2003, přesto od té doby stihla napsat a vydat dvanáct knih a dvě novely, přičemž nejznámější je její prvotina Captain of All Pleasures . Kresley se se svým manželem Richardem, původem ze Švédska a nynějším finančním analytikem, seznámila ) v kurzu vodního lyžování během studií na Alabamské univerzitě. Nyní společně žijí ve městečku Windermere u Orlanda, kam se přestěhovali po ukončení Alabamské univerzity. No a zatímco Kresleyin manžel pracuje, ona dobu tráví psaním svých románů a péčí o jejich dva labradory a kočku. Ovšem, co určitě bude stát za přečtení , tak Kresleyina trilogie o skotských bratrech MacCarrickových. Víc o knihách a samotné Kresley můžete zjistit zde.

      Více od autora
      Joseph Campbell

      Joseph Campbell

      Publikuje v oblastech: idealizmus; mytologie antická; spiritualizmus; studie filozofické

      Více od autora
      Josef Čermák

      Josef Čermák

      literární historik, překladatel z němčiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval bohemistiku, romanistiku a srovnávací dějiny literatur, které zakončil 1952 doktorátem filozofie. O téhož roku působil téměř čtyři desetiletí, do 1990, v nakladatelství Odeon jako redaktor, vedoucí redaktor, šéfredaktor a hlavní lektor. 1956-69 zároveň externě přednášel dějiny světových literatur na Pedagogické, později na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1968-69 na katedře srovnávacích dějin literatury vedené Václavem Černým. 1990-91 působil jako šéfredaktor v nakladatelství Zahraniční literatura, 1991-92 v téže funkci v nakladatelství Aventinum, 1992-97 nejprve jako šéfredaktor, pak jako ředitel nakladatelství Grafoprint Neubert. Od 1997 vedl autorský tým desetisvazkové encyklopedie Universum v nakladatelství Euromedia. Je jedním ze zakládajících členů Společnosti Franze Kafky a dlouholetým členem jejího výboru. Jako historik literatury se zejména v posledním letech specializuje na pražskou německou literaturu , její recepci v české kultuře a na česko-německé literární vztahy. Je autorem knihy Kafka und Prag, vydané 1971 paralelně německy ve Stuttgartu a pod názvem Kafka and Prague anglicky v New Yorku z politických důvodů pod pseudonymem Johann Bauer. Je vydavatelem v Praze nalezených Kafkových Dopisů rodičům z let 1922/1924 , francouzsky, holandsky, španělsky, švédsky, italsky, finsky a japonsky). S Aloysem Skoumalem a Bohuslavem Ilkem je spolupořadatelem a editorem sborníku translatologických studií Překlad literárního díla a pořadatelem a editorem literárněvědného odkazu Vojtěcha Jiráta Portréty a studie a Otokara Fischera . Je autorem několika desítek studií o autorech německé, rakouské, francouzské, španělské, i...

      Více od autora
      Jiřina Chudková

      Jiřina Chudková

      Narozena 6.4.1926, zemřela 4.2.2005. Bohemistka, práce z oboru, laická kazatelka Obce unitářů, filosofické práce.

      Více od autora
      Jiří Čehovský

      Jiří Čehovský

      Učitel jazyka českého a literatury. Sběratel pohádek z celého světa. Mgr. Jiří Čehovský praktikuje homeopatii od roku 1980. Široce známá je jeho kniha Homeopatie, víc než léčba a kniha Autopatie - cesta k tělesné a duševní harmonii, která vyšla i v Německu, USA a Velké Británii. Jeho nejnovější knihou je Uzdrav se s autopatií. Publikoval desítky článků v českých i zahraničních časopisech . Je spoluautorem homeopatického diagnostického software KENT a HOMEO. Vyučuje homeopatii na pražské Homeopatické akademii a přednáší na kurzech autopatie. Praktikuje autopatii a klasickou homeopatii.

      Více od autora
      Jindřich Chalupecký

      Jindřich Chalupecký

      Jindřich Chalupecký byl výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění a překladatel, manžel básnířky Jiřiny Haukové. Otec Jindřicha Chalupeckého byl univerzitním profesorem očního lékařství a hluboce vzdělaným intelektuálem, mj. autorem knih Heinrich Heine a Hudba barev. Otec zemřel na infekční žloutenku když bylo Jindřichovi 8 let a matka se znovu provdala za asistenta prof. Chalupeckého, MUDr. Kamila Fialu. Ten působil též jako překladatel z angličtiny a francouzštiny a hudební a literární kritik časopisu Moderní revue. Chalupecký se zajímal o umění již během studia na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze . V letech 1928–1932 studoval na Filosofické fakultě UK pedagogiku, psychologii, literaturu, francouzštinu a dějiny umění. Navštěvoval přednášky Jana Mukařovského, ale nenalézal žádnou souvislost estetiky jako vědecké disciplíny se smyslem a místem umění v současném světě. Studia nedokončil a dal přednost sebevzdělávání a přímému kontaktu s umělci. Debutoval v roce 1930 články v týdeníku Samostatnost a časopisu Lumír. Byl učitelem a ředitelem obchodní školy, kde působil také malíř Zdenek Rykr. V předválečném Československu patřil k levicovým intelektuálům a kromě publikování v literárních časopisech a novinách působil jako teoretik Skupiny 42, která se začala formovat již ve 30. letech. Během války byl členem ilegální Výtvarnické pětky Národního revolučního výboru inteligence. V roce 1942 byl redaktorem časopisu Život , po válce byl krátce tajemníkem nově založeného Bloku výtvarných umělců, 1946–1948 šéfredaktorem čtvrtletníku Listy pro umění a filosofii, 1946–1949 členem výboru literárního odboru UB. Výtvarný odbor UB mu roku 1944 vydal studii Smysl výtvarného umění. Roku 1948 byl členem Státní publikační komise, 1948–1949 člen Syndikátu českých spisovatelů a tajemník umělecké rady Svazu československých výtvarných umělců. Po komunistickém převratu roku 1948 byl označ...

      Více od autora
      Jaroslava Černá

      Jaroslava Černá

      Jaroslava Černá, rozená Perutková , je česká spisovatelka převážně historických románů. a pedagog. Po gymnáziu v Hranicích na Moravě studovala Sociálně právní školu v Ostravě, deset let pracovala jako sociální pracovnice, později učila na soukromé střední škole, kde vyučovala i angličtinu. Provozuje relaxační a astrologické středisko Návrat jara.

      Více od autora
      Jan Císař

      Jan Císař

      Jan Císař byl český divadelní pedagog, dramaturg, historik, teoretik a kritik. Narodil se v rodině právníka v Hradci Králové, kde také v roce 1951 odmaturoval na klasickém gymnáziu. Divadelní vědu vystudoval na DAMU, kde po svém absolutoriu v roce 1955 je přijat jako vědecký aspirant. Po skončení aspirantury odešel do Vesnického divadla, kde do roku 1960 působil ve funkci dramaturga. V dalších letech pracoval v redakci časopisu Divadlo a v roce 1963 se stal šéfredaktorem Divadelních novin, které se za jeho vedení rozšířily na Divadelní a filmové noviny. Své články věnované teorii divadla a divadelní kritice začal publikovat i v dalších odborných periodikách a denním tisku. Od roku 1965 působil jako odborný asistent na DAMU, kde se v roce 1966 habilitoval prací Divadla, která našla svou dobu. V roce 1985 byl jmenován profesorem. Vedl katedru činoherní režie a dramaturgie a pak katedru teorie a kritiky. V letech 1970–1972 byl děkanem DAMU. Vedle pedagogické práce byl v roce 1970 uměleckým šéfem Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, 1971–1972 ředitelem Krajského divadla v Kolíně, 1981–1985 dramaturgem Národního divadla. Od počátku 70. let se jako lektor a porotce soustavně věnoval amatérskému divadlu. Pro amatérské divadelníky napsal několik publikací . V letech 1991–1999 a 2004–2007 byl předsedou odborné rady ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo.

      Více od autora
      James Cameron

      James Cameron

      James Francis Cameron je filmový režisér, producent, scenárista a trojnásobný držitel Oscara. Režíruje většinou akční nebo sci-fi filmy, tématem bývají vztahy mezi člověkem a technologiemi. Je režisérem a tvůrcem scénáře dvou nejvýdělečnějších filmů historie kinematografie, Avatara a Titanicu. Také vytvořil sérii filmů o Terminátorovi. V roli šéfproducenta natočil dokument Ztracený Ježíšův hrob , který odvysílal Discovery Channel 4. března 2007. Po úspěchu Titaniku se od filmu na dvanáct let odmlčel, místo toho se pustil do objevných podmořských expedicí. V roce 2009 se na filmová plátna opět vrací se sci-fi snímkem Avatar. V roce 2012 se stal třetím člověkem na světě, který se ponořil na dno Marianského příkopu. Nejdříve se několikrát ponořil do osmikilometrové hloubky u pobřeží Papuy Nové Guiney a 26. března 2012 pak pokořil hloubku 10 898 m v Marianském příkopu. Ve všech případech použil batyskaf Deepsea Challenger a během pobytu pod hladinou pomocí dvojice stereoskopických kamer na výložnících natáčel unikátní záběry pro své další dokumentární i hrané filmy.

      Více od autora
      Helena Chvojková

      Helena Chvojková

      Vyprávění a zápisky matky Jiřího Trnky Růženy Trnkové poskytly Trnkově první manželce, výtvarnici Heleně Chvojkové , materiál ke knize Můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence; Helena Chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně . Syn Jiří je architektem, dcera Helena výtvarnou redaktorkou, dcera Klára a syn Jan výtvarníky.

      Více od autora
      František Červený

      František Červený

      Narozen 7.5.1858 v Rakové, zemřel 10.12.1919 v Praze. Ing. strojní, literatura z oboru.

      Více od autora
      Elena Chmelová

      Elena Chmelová

      R. 1931 – 35 študovala na gymnáziu, 1935 – 39 na obchodnej akadémii v Martine. R. 1939 – 41 učiteľka, 1941 – 43 úradníčka, 1943 – 44 redaktorka Národných novín, 1945 – 46 regionálnych novín Turčiansky hlásnik v Martine, 1947 – 59 pôsobila ako redaktorka v bratislavských vydavateľstvách Pravda, Smena a Mladé letá, 1959 – 60 v časopise Kultúrny život, od r. 1960 spisovateľka a prekladateľka v slobodnom povolaní v Bratislave. Literárne činná od r. 1945, autorka kníh Rozpomienky na Slovenské národné povstanie v Turci , Prešporskí kompáni , Dúha nad Vysokou skalou , biografie Martin Benka , románu pre mladých Perica z ostrova . Ťažisko jej literárnych aktivít spočívalo v oblasti literatúry pre deti a mládež. Napísala rozprávky Martin a jeho svedkovia a Duňa a Don . Po nich nasledovala prozaická knižka V tichej doline je veselo , súbor čŕt, fejtónov, rozprávok a reportáží Rozsutecké poklady . S tvorbou pre deti úzko súvisela aj jej rozsiahla zostavovateľská, upravovateľská a prekladateľská činnosť, knižne vydala 11 titulov zo slov. ľudovej slovesnosti, najmä folklórnych próz . Zo svetovej literatúry voľne prerozprávala základné povesťové diela Zbojník Robin Hood , Kráľ Artuš a jeho družina a Münchhausenove veselé dobrodružstvá ; z inonárodných predlôh pripravila rozprávkové knihy Tulenia princezná , Spiaca krásavica, , Indiánske rozprávky, Synovia slnka , Dievčatko v mušli , Rozprávky z perlového ostrova a i. Prekladala z americkej , anglickej , francúzskej a nemeckej klasickej i súčasnej spoločenskej, detektívnej, dobrodružnej a detskej literatúry . Z angličtiny preložila aj Vatsjajanovu kni...

      Více od autora
      Edvard Cenek

      Edvard Cenek

      Edvard Cenek byl úředník, redaktor, spisovatel a fotograf. Používal také pseudonym Eda Cenek. Po středoškolském studiu absolvoval v letech 1922–1926 v Brně techniku. Pak byl dva roky lektor a úředník v nakladatelství. V letech 1931 až 1943 pracoval v nakladatelství Melantrich, nejprve jako redaktor Českého slova v Ostravě a od roku 1941 jako redaktor Nedělního Českého slova v Praze. Po roce 1945 byl redaktorem tělovýchovného časopisu Naše cesta, v období 1948–1950 byl spisovatelem z povolání, v roce 1951 byl pomocným dělníkem. V roce 1952 se ve 48 letech uchytil na 13 let jako technický úředník.. Cenek je autorem jednoho sci-fi románu, dvou populárně napsaných životopisů a několika reportáží o protifašistickém odboji. Zabýval se uměleckou fotografií a napsal také několik divadelních her s detektivní zápletkou.

      Více od autora