Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 1356 záznamů
            
        Emma Chase
Emma Chaseová je ve dne oddaná manželka a matka dvou dětí. V noci však hotový klávesnicový křižník! Odhodlaně proplouvá mořem pozdních hodin, aby vdechla život svým barvitým postavám a dodala jiskru i jejich nekonečnému handrkování. Úspěch romantické komedie Zapletený považuje za splnění svých nejdivočejších snů.
Více od autora
            
        Bohuslav Chňoupek
Bohuslav Chňoupek byl československý politik, diplomat a publicista , jeden z hlavních představitelů Komunistické strany Československa za normalizace. Začínal jako novinář na Slovensku, od roku 1945 byl členem KSČ, jakožto politik se zejména uplatnil jako ministr zahraničních věcí ČSSR v letech 1971–1988, od roku 1972 byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po roce 1990 odešel ze společenského života. Pocházel z rodiny státního zaměstnance. Své základní, středoškolské i vysokoškolské vzdělání získal v Bratislavě. Po převratu v roce 1948 se stal redaktorem propagandistického časopisu Borba, v letech 1950–1958 působil jakožto redaktor deníku Smena, od roku 1955 působil ve východoslovenském Prešově, od roku 1958 jakožto zpravodaj deníku Pravda tamtéž, v letech 1960 až 1965 coby zahraniční dopisovatel těchto novin v Sovětském svazu. Od roku 1965 do roku 1967 byl šéfredaktorem bratislavského časopisu Predvoj. V letech 1950–1952 byl členem předsednictva Slovenského svazu novinářů. Členem KSČ byl od roku 1945 do roku 1990, tedy plných 45 let. Zastával řadu stranických a státních funkcí. V letech 1965–1970 je uveden jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ se stal 26. září 1969 v době počínající normalizace. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V letech 1967–1968 byl náměstkem ministra kultury ČSSR, pak v letech 1969–1970 ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Zde se podílel na první vlně posrpnových čistek v řadách redaktorů rozhlasu. Od roku 1970 do ledna 1972 působil jako velvyslanec ČSSR v Sovětském svazu a v dlouhém období 1971–1988 coby ministr zahraničních věcí ČSSR v 2., 3., 4. a 5. vládě Lubomíra Štrougala. Zejména...
Více od autora
            
        Alois Chvála
typograf, pedagog v oblasti knihtisku, redaktor typografických časopisů, Vydavatel vzácných tisků, příležitostných a osobních vydání, typograficky vyzdobil množství vydané literatury prakticky od počátku 20. století.
Více od autora
            
        Vladimír Chlumský
Prof. Ing. Vladimír Chlumský profesor kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů na ČVUT v Praze, zakladatelem a vedoucím katedry kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů. Vynálezce přístroje pro umělé zasněžování.
Více od autora
            
        Velemir Chlebnikov
Velemir Chlebnikov, vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov, rusky Велимир Хлебников , byl ruský symbolistický básník a dramatik, představitel ruského futurismu. Maturoval v roce 1903. Studoval matematiku a přírodní vědy na universitě v Kazani a od roku 1908 pak slovanskou filologii v Petrohradu. Byl to bohém, tulák, nezařaditelný samotář. Po revoluci pracoval v sovětských osvětových institucích, psal verše pro Okna ROSTA. Nebyl ale schopen se adaptovat na praktický život. V roce 1921 se účastnil vojenského tažení do Íránu. Zemřel při návratu z cest po Kavkazu na otravu krve. Tvůrce pojmu zaum – vytvářel zaumný jazyk – uměle vytvořený jazyk zaklínadel a magických kouzel se slovy. Byl znám jako jazykový experimentátor, dal ruskému jazyku nový směr. Většina jeho děl zůstala nedokončená, torzovitá. Preferuje intonační prvek před rytmickým. Čerpal z folklóru a mýtů. Využíval magie čísel. Byl nazýván "básník pro básníky", ovlivnil řadu ruských autorů, jako byli například: Nikolaj Nikolajevič Asejev, Marina Cvětajevová, Vladimir Vladimirovič Majakovskij, Osip Emiljevič Mandelštam, Boris Leonidovič Pasternak nebo Nikolaj Alexejevič Zabolockij.
Více od autora
            
        Tomáš Chvála
Narozen 17. 10. 1984 v Praze. Filmový publicista, novinář, spisovatel, scénárista.
Více od autora
            
        Rudolf Chadraba
Rudolf Chadraba byl český historik, teoretik umění a vysokoškolský pedagog. Rudolf Chadraba se narodil 12. května 1922 v Košicích v rodině českého úředníka důchodkové kontroly. Po smrti matky v roce 1923 se jeho otec oženil podruhé a přestěhoval se do Českých Budějovic. Od roku 1928 rodina žila v Praze Dejvicích. Zde Rudolf Chadraba 1941 maturoval na reálném gymnáziu a poté absolvoval dvouletý kurs kresby a malby na Státní grafické škole v Praze . Vyučil se ocelorytcem v České grafické unii u Jaroslava Goldschmieda. Roku 1942 byl zatčen a vězněn gestapem. Do konce války pracoval jako zemědělský dělník a během této doby složil státní zkoušky učitelství 2. stupně z francouzštiny a němčiny na Učitelském ústavu v Praze. V letech 1945–1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Pracoval jako asistent J. Vydry a N. Melnikové-Papouškové. Roku 1947 Rudolf Chadraba následoval F. V. Mokrého na Univerzitu Palackého v Olomouci jako jeho asistent při Ústavu výtvarné výchovy. Odtud roku 1948 přešel na Filozofickou fakultu k Bohumilu Markalousovi-Johnovi do semináře estetiky a zároveň studoval dějiny umění u Václava Richtera. Roku 1950 zde složil doktorát z filozofie a po smrti B. Markalouse roku 1952 přebral vedení estetického semináře. Postgraduálně studoval analýzu uměleckého díla u Ladislava Cejpa. Roku 1953 byly neučitelské obory zrušeny a Filozofická fakulta transformována do Fakulty společenských věd na nově založené Vysoké škole pedagogické. Chadraba zde působil jako asistent na katedře pomocných věd filologických a zároveň v letech 1956–1958 absolvoval externí studium v kombinaci němčina-čeština na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyněho v Brně, kde složil roku 1960 státní zkoušky učitelství III. stupně. Roku 1960 uspěl v konkurzu na místo vědeckého pr...
Více od autora
            
        Rachel Warren Chadd
Autorka a editorka publikací o alergii, astmatu a zdravém životním stylu.
Více od autora
            
        Prague Philharmonic Chorus
Prague Philharmonic Chorus je renomovaný český pěvecký sbor, který je nedílnou součástí české klasické hudební scény. Sbor byl založen v roce 1935 Janem Kühnem a od té doby si získal pověst všestranného sboru s vynikajícími výkony. Sbor je známý svým širokým repertoárem, který zahrnuje díla od renesance až po současné skladby. Během své historie spolupracoval Prague Philharmonic Chorus s řadou prestižních orchestrů a dirigentů na domácí i mezinárodní scéně a podílel se na vystoupeních, která byla kritikou vysoce hodnocena.
Více od autora
            
        Petra Chlumská
Učitelka a ředitelka základní školy, spoluautorka učebnice a příručky pro výuku češtiny.
Více od autora
            
        Petr Chotěbor
Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. , pracovník v oboru památkové péče Pražského hradu. Petr Chotěbor historii a architektuře doslova propadl už v dětství. Na fakultě architektury ČVUT promoval v roce 1975. V současné době pracuje v odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kde se věnuje památkové péči v areálu Pražského hradu, spolupracuje na výzkumech, podílí se na zpracování sbírek i přípravách výstav a publikací. Kromě toho v posledních letech pracoval nebo se podílel na stavebně-historických průzkumech historických staveb, na terénních průzkumech tvrzí, dokumentacích kamenických značek nebo dokumentacích středověkých stavebních technologií.
Více od autora
            
        Petr Chelčický
Petr Chelčický byl spisovatel, překladatel a radikální český teolog, náboženský a sociální myslitel, je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české reformace. Jméno Petr Chelčický je jen literárním pseudonymem. Český historik F. M. Bartoš jej ztotožnil se zemanem Petrem Záhorkou ze Záhorčí , který se narodil asi v roce 1379 a zemřel ve 2. třetině 15. století. Toto ztotožnění je považováno za nejpravděpodobnější hypotézu. Pocházel pravděpodobně z nižší venkovské šlechty, zastával názor, že správný křesťanský život může člověk vést pouze prací v zemědělství. To, že mohl žít v letech 1419–1421 v Praze, jeho znalosti latiny a čas, který mohl věnovat literatuře, politice a náboženství, nasvědčují tomu, že asi nemohl být prostým poddaným, pracujícím v zemědělství. Ačkoli Chelčický neměl univerzitní vzdělání, měl základní znalosti latiny, byl velice sečtělý, rozsahem a hloubkou svých znalostí vysoce převyšoval naprostou většinu svých současníků. Ve svých literárních dílech vedl kritický dialog s vůdčími mysliteli své doby. Ovlivnilo ho především učení Jana Husa a Jana Viklefa, ale i Tomáše Štítného. Je známo, že osobně navštívil svého učitele Jakoubka ze Stříbra na Betlémské faře a své rozdílné názory na ospravedlnění války zahrnul do svého spisu „O boji duchovním“ . V teologické rozepři dvou proudů husitství, která vyvrcholila diskusí Mikuláše Biskupce z Pelhřimova s Janem Rokycanou, stál Petr Chelčický na straně Biskupcově. Chelčického učení zahrnují myšlenky, které později přijala Jednota bratrská, anabaptisté, kvakeři a baptisté. Byl prvním pacifistickým spisovatelem renesance, který předběhl Erasma Rotterdamského a Menna Simonse téměř o sto let. Ve svých teologických a sociálních názorech byl Petr Chelčický radikální, kritizoval například feudalismus nebo klerikalizaci církve, byl proti náboženskému zdůvodňování války, vystupoval proti trestu smrti atd. Jeho kritika, zdůvo...
Více od autora
            
        Maurice Chevalier
Více od autora
            
        Luigi Cherubini
Luigi Cherubini byl významným skladatelem klasické hudby, jehož kariéra trvala od konce 18. do počátku 19. století. Narodil se 14. září 1760 v italské Florencii jako Maria Luigi Carlo Zenobio Salvatore Cherubini a ve své době se stal jednou z nejvlivnějších osobností světové hudby. Cherubiniho dílo bylo vysoce ceněno pro svou propracovanost a dovedné propojení dramatických prvků opery s klasickými tradicemi jeho předchůdců.
Více od autora
            
        Louis Charpentier
Francouzský novinář, cestovatel, spisovatel a redaktor. Pěšky prošel Libanon a Egypt. V Tangeru pro mezinárodní správu zkoumal dějiny římské provincie Mauretania Tingitana na místě boje mezi Héraklem a Antaiem. Zajímal se o posvátnou geometrii. Psal i o původu Basků a kritizoval konzumní způsob života a kapitalismus.
Více od autora
            
        Leslie Charteris
Syn čínského lékaře a anglické matky se narodil v Singapuru. Studoval Univerzitu v Cambridge a poté prožil dobrodružné období v Malajsku jako zlatokop, lovec perel či barman. Psát začal v útlém věku a již v 21 letech mu vyšel první bestseller. Napsal především úspěšnou, takřka stodílnou sérii románů, novel a povídek o hrdinném ochránci spravedlnosti Simonu Templarovi zvaném Svatý.
Více od autora
            
        Ladislav Chrobák
Prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc. , emeritní profesor Univerzity Karlovy, promoval na Lékařské fakultě UK v Praze v roce 1951. Od roku 1953 je jako internista a hematolog trvale pracovníkem Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Docentem se stal v roce 1965, profesorem byl jmenován v roce 1991. Jeho kandidátská dizertační práce je věnována paroxysmální noční hemoglobinurii, práce habilitační koagulaci při mimotělním krevním oběhu. Ve fakultní fakultní nemocnici založil oddělení klinické hematologie . Pracoval jako konzultant pro hematologii Kuvajtského ministerstva veřejného zdravotnictví v Al Sabah Hospital a jako profesor hematologie na Kuvajtské univerzitě ve fakultní nemocnici Mubarak Hospital, kde založil hematologické oddělení . Je autorem sedmi monografií, autorem učebnice „Propedeutika vnitřního lékařství“, která byla přeložena i do angličtiny, a spoluautorem několika dalších učebních textů a kapitol v učebnicích a dalších monografiích. Publikoval na 350 prací v domácích a zahraničních odborných časopisech. Je čestným členem sedmi odborných společností a emeritním, případně zakládajícím členem čtyř zahraničních společností, laureátem Ceny J. E. Purkyně a nositelem tří zlatých a dalších medailí a ocenění. Byl expertem Světové zdravotnické organizace pro hematologii, místopředsedou a předsedou České hematologické společnosti JEP, kterou dlouhodobě zastupoval ve výboru Světové hematologické společnosti. V letech 1992 – 1997 byl na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové proděkanem pro zahraniční styky. Propedeutiku vnitřního lékařství přednáší od roku 1971.
Více od autora
            
        Jan Chmelík
Doc. JUDr. Jan Chmelík, Ph.D., je bývalý náměstek policejního prezidia pro kriminální službu, vysokoškolský pedagog a médii často udváděný jako odborník na tzv. extremismus i další témata. Vyučuje na Vysoké škole finanční a správní, kde působí na katedře veřejného a evropského práva. Současně vyučuje na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2011 uveřejnily Parlamentní listy, a po nich i další média informace o tom, že opsal článek článek Josefa Nejedlého o institutu agenta provokatéra, čímž se dopustil plagiátorství. Nejedlý uvádí: „Ve Francii, kde jsem studoval, by s tímto způsobem akademické práce neobstál ani student, natož pak docent“. V jeho stížnosti k rektorátu, kterou má redakce k dispozici, mimo jiné píše, že „článek docenta Chmelíka přebírá konstrukci, argumentaci a myšlenky vyjádřené v mém článku. Vyskytují se zde některé identické či takřka identické pasáže, což naznačuje použití obzvlášť nevybíravé techniky s případnou editací některých termínů, slov či znaků.“
Více od autora
            
        Ivo Chlupáč
Ivo Chlupáč byl významný český geolog a paleontolog. Věnoval se především výzkumu devonu v oblasti Barrandienu. Zasloužil se zejména o výzkum devonských usazenin v okolí Prahy, v nichž nalezl graptolity. Tím změnil dosavadní názory na jejich chronologické umístění, předtím byli nalezeni pouze ve starších usazeninách . Otevřel znovu otázku stratigrafie siluru a devonu. Později byl na základě jeho prací vytyčen mezinárodní stratotyp hranice silur-devon a devon byl rozdělen na standardní globální stupně lochkov a prag. V 50. letech 20. století objevil v okolí Prahy v silurských usazeninách fosílie graptolitů , kteří byli do té doby známí pouze ze starších období – především z ordoviku. Na základě jeho detailních geologických a paleontologických prací a díky jeho dlouholetému úsilí byl ve středních Čechách vyhlášen uznávaný stratotyp silur–devon . Jde o první vyhlášený stratotyp na světě. Přispěl taky k rozdělení spodního devonu na standardní stupně lochkov a prag. V paleontologii se věnoval trilobitům a dalším členovcům . Byl světově uznávaným odborníkem především na období devonu – dlouhou dobu pracoval v Mezinárodní subkomisi pro devonskou stratigrafii Mezinárodního svazu geologických věd . Učil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ovlivnil tak dvě generace českých geologů. Navzdory své odborné činnosti nikdy nezapomínal na amatérské zájemce o geologii. V posledních deseti letech života shrnul své poznatky do několika popularizačních publikací. Jsou to např. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí nebo Geologická minulost České republiky . Z úcty k jeho ce...
Více od autora
            
        Igor Chaun
Igor Chaun je český filmový scenárista, režisér a prozaik, představitel současné české filmové tvorby. Otcem Igora Chauna je malíř a hudební skladatel František Chaun. Igor Chaun působil od roku 1983 do roku 1987 ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie. V roce 1987 začal studovat katedru scenáristiky a dramaturgii na pražské Filmové akademii. Během sametové revoluce patřil mezi studentské vůdce, 21. listopadu 1989 se stal členem Koordinačního stávkového výboru studentů za FAMU. Vedle své umělecké tvorby je Chaun v posledních letech znám také jako příznivce a propagátor esoteriky. Opakovaně například přednášel na Veletrhu Esoterika a jiných podobných akcích alternativního spirituálního nebo záhadologického charakteru. Igor Chaun založil neziskovou organizaci Goscha o. s. Český klub skeptiků Sisyfos mu za tyto aktivity udělil anticenu Bludný balvan.
Více od autora
            
        Helena Chvátalová
Jako novinářka již dvacet let se zabývá problematikou dětí s postižením a jejich rodin. Šéfredaktorka časopisu "děti a my" Ve sdružení "Klíček" Šéfredaktorka "Zdravotnických novin". PhDr. Helena Chvátalová je redaktorka, bývalá šéfredaktorka časopisu Děti a my a scénáristka. Je autorkou knih Jak se žije dětem s postižením, Malá povzbuzení pro mámy a táty, 300 rad pro první rok s dítětem a spoluautorkou několika dalších knih. Dvakrát získala 1. cenu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany v kategorii děl písemně publikovaných. Zabývá se také osobnostním rozvojem, absolvovala dvouletý výcvik rodinných konstelací. Je jedenatřicet let vdaná, má dvě dospělé dcery, dva zetě, zatím jediného vnoučka a čtyři kočky.
Více od autora
            
        Graham Chapman
Graham Chapman byl britský komik, spisovatel a jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python. Ztvárnil mnoho rolí v televizních pořadech i filmech této skupiny, mimo jiné postavu krále Artuše ve filmu Monty Python a Svatý Grál a Briana ve filmu Monty Python: Život Briana. Studoval medicínu na Univerzitě v Cambridgi, kde nastoupil do tamní univerzitní komediální skupiny Cambridge Footlights. Postupem času se stal silným alkoholikem. Během nejhoršího období svého alkoholismu vypil až přes dva litry ginu denně. Z alkoholismu se vyléčil před natáčením filmu Monty Python: Život Briana a od té doby se stal zatvrzelým abstinentem. Byl homosexuál a přes 20 let žil se svým přítelem Davidem Sherlockem a společně adoptovali chlapce jménem John Tomiczek. Graham Chapman zemřel na rakovinu hrtanu s metastatickým postižením míchy.
Více od autora
            
        František Chrástek
František Chrástek je český umělecký a reklamní fotograf. Pro jeho volnou tvorbu jsou charakteristická zátiší, portréty či fotografie předmětů, v nichž pracuje s geometrií a detaily a blíží se tak k abstraktnímu vyjádření. Narodil se 29. června 1953 v Uherském Brodě. V letech 1973 až 1974 pracoval ve funkci asistenta kamery v Krátkém filmu Praha. Od roku 1976 do roku 1981 studoval na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Absolvoval katedru Umělecké fotografie u Jána Šmoka, Jaroslava Rajzíka a Pavla Štechy. Po studiích na FAMU se věnoval pedagogické činnosti, od roku 1982 do roku 1986 působil jako středoškolský učitel oboru Užitá fotografie na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. V roce 1986 přešel ke svobodnému povolání uměleckého fotografa a věnuje se profesionálně výtvarné a reklamní fotografii. Doposud uspořádal více než třicet samostatných autorských výstav doma i v zahraničí, od polské Varšavy až po japonské Tokio. Jeho tvorba je zastoupena v řadě veřejných sbírek. Je majitelem a jednatelem fotografického a grafického studia a reklamní agentury Q studio se sídlem v Uherském Brodě, kterou založil v roce 1991. Od roku 2010 působí studio v rekonstruované historické Kaunicově sýpce , kde je provozována také výstavní Q galerie.
Více od autora
            
        Dittmar Chmelař
Narozen 10.2.1955 v Bohumíně. Lékařský mikrobiolog, odborné práce z oboru. Spisovatel, básník a překladatel, překlady z angličtiny a polštiny. Vydavatel fanzinů a e-zinů , zaměřených na komiks a fantastiku.
Více od autora
            
        Břetislav Chvála
Narozen 27.1.1924 v Nebuželích u Mělníka, zemřel 7.4.2001 v Praze. Profesor na katedře obráběcích a tvářecích strojů, práce v oboru.
Více od autora
            
        Boris Christoff
Boris Christoff byl proslulý bulharský operní pěvec s bohatou kariérou jednoho z předních basů 20. století. Jeho hlas se vyznačoval bohatým a zvučným tónem, hlubokým výrazem a výjimečným ovládáním dechu, díky čemuž se hodil zejména pro role v ruských operách a duchovní hudbě. Christoffovou nejslavnější rolí byl car Boris v Musorgského opeře Boris Godunov, která se pro něj stala charakteristickou. Vystupoval ve významných operních domech po celém světě, včetně milánské La Scaly, Královské opery v Londýně a Velkého divadla v Moskvě.
Více od autora
            
        André Chénier
André Chénier byl francouzský básník, jedna z obětí kritické fáze Velké francouzské revoluce. Pro procítěný styl svého básnického díla bývá považován za jednoho z předchůdců romantického uměleckého směru. Za „zločiny proti státu“ byl ve věku 31 let odsouzen revolučním tribunálem k trestu smrti a popraven. Stalo se tak dva dny před pádem diktátora Maximiliena Robespierra, tedy těsně před koncem jakobínského teroru. Jeho bratr Marie-Joseph Chénier byl básníkem a dramatikem. Jeho život je námětem velmi často uváděné opery Andrea Chénier italského skladatele Umberta Giordana. Fiktivní děj této opery nemění nic na působivosti jejího varování před nelidskostí teroru, ať je motivován jakkoliv.
Více od autora
            
        Alexandros Charalambidis
PhDr. Alexandros Charalambidis je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze obor učitelství 5. až 12. stupeň se zaměřením na ruský jazyk a hudební výchovu a je mj. autorem řady učebnic hudební výchovy pro žáky druhého stupně ZŠ, víceletých gymnázií i čtyřletých gymnázií.
Více od autora
            
        Adelbert von Chamisso
Louis Charles Adélaïde de Chamissot de Boncourt, známý jako Adelbert von Chamisso , byl německý básník a botanik. Narodil se jako šesté ze sedmi dětí do šlechtické rodiny hraběte Louise Marie de Chamissot na zámku Boncourt v oblasti Champagne. Jeho rodina v roce 1790 zchudla a v roce 1792 opustila Francii. Na útěku před revolucionáři prošla celá rodina Holandsko a jižní Německo. Jejich novým domovem se v roce 1796 stal Berlín, kde se dva z Adelbertových starších bratrů stali učiteli. Chamisso zde studoval na Francouzském gymnáziu a později se živil jako prodavač a malíř květin. Pak se stal pážetem u princezny Luisy Friederiky Pruské a v roce 1801 důstojníkem pruské armády, v té době si říkal Ludwig von Chamisso. Když však měl bojovat proti své francouzské vlasti, z armády vystoupil a věnoval se studiu přírodních věd a literatuře. Léta 1815–1818 strávil na cestě kolem světa. Tato expedice ruského kapitána Otto von Kotzebue financovaná hrabětem Nikolajem Rumjancevem prozkoumávala Polynésii a Hawaii. Chamisso kartograficky zdokumentoval velkou část pobřeží Aljašky, byl po něm pojmenován nově objevený ostrov Chamisso. Popsal způsob života Eskymáků a obyvatel Aleut a všechna svá přírodovědná pozorování pak vydal knižně v díle Cesta okolo světa . Nakonec se v roce 1819 stal ředitelem botanické zahrady v Berlíně. Pokračoval však ve své literární práci a spolu s Gustavem Schwabem vydával Německý almanach Múz. Byl členem berlínské lóže Svobodných zednářů. Ačkoli byla Chamissovou mateřštinou francouzština, nezapomenutelná díla vytvořil v němčině. Jeho nejznámějším dílem je fantastická povídka Podivuhodný příběh Petra Schlemihla s autobiografickými prvky, která vyšla v roce 1814. Toto dílo se nachází někde mezi romantickou pohádkou a realistickou novelo...
Více od autora
            
        Zdeněk Chmel
Narozen 1933. PhDr., novinář, pedagog, překladatel, publicista a vydavatel, též se zabývá studiem podvědomí.
Více od autora
            
        Václav Cháb
Narozen 30.3.1895 v Černově u Pelhřimova, zemřel 30.6.1983 v Praze. Redaktor, historické, kulturní a společenskovědní práce, překladatel z ruštiny, beletrie.
Více od autora
            
        Tracy Chevalier
Tracy Chevalier se narodila 19. října ve Washingtonu. Byla nejmladší ze tří dětí. Otec se živil jako fotograf pro The Washington Post.
Více od autora
            
        Stephen T Chang
Dr.Stephen T.Chang je vědec, myslitel a spisovetel s mezinárodní pověstí. Již jeho babička byla proslavenou lékařkou a její otec byl osobním lékařem císařovny Či Ši a také prvním velvyslancem ve Velké Británii. Dr.Stephen T.Changovi se dostalo hlubokého vzdělání jak v oboru západní medicíny, tak i v čínské lékařské vědě. Kromě lékařského diplomu získal ještě doktorát práv, filozofie a teologie. Přednáší všude po světě o různých aspektech taoismu a je zakladatelem Ndace Tao. Mnohé z jeho knih byly přeloženy do více než jedné desítky jazyků.
Více od autora
            
        Sonia Choquette
Americká vypravěčka, léčitelka, autorka duchovní literatury. Sonia Choquette je oslavována po celém světě jako autor, duchovní učitel, šesti smyslový konzultant. Okouzlující vypravěč, Sonia je známá svým nádherným humorem a dovedností v rychlém přesunu lidí z psychických a duchovních obtíží a do zdravějšího toku energie. Je autorkou 19 mezinárodně nejprodávanějších knih o intuitivním probuzení, osobním a tvůrčím růstu a schopnostech transformačního vedení, které se nacházejí uvnitř, a to zejména s bestsellerem New York Times. Odpověď je jednoduchá. Www.soniachoquette.com Sonia je inspirací globálního vědomí hnutí kolem její víry, že jako lidské bytosti "Jsme božské bytosti obdařené šesti smysly, které nás vedou celým životem." Sonia trvá na tom, že se musíme spoléhat na naše vrozené šesté smysly, Autentické, dobře informované, zdravé a duše uspokojující rozhodnutí. Práce Sonia byla publikována ve více než 40 zemích a přeložena do 37 jazyků, což ji činí jedním z nejčtenějších autorů a odborníků v oblasti její práce.
Více od autora
            
        Roman Chmel
Narozen 1964. MUDr., gynekolog-porodník, specializuje se na problematiku močové inkontinence, práce z oboru.
Více od autora
            
        Milan Churaň
Absolvoval studium historie a archivnictví na Univerzitě Karlově v Praze a pracoval pak v tehdejším Státním ústředním archivu v Praze. Od roku 1962 spolupracoval s časopisem Dějiny a současnost a roku 1963 se stal jeho redaktorem. Podílel se na vytváření nekonformní linie časopisu a po zásahu ÚV KSČ proti redakci v roce 1965 z ní spolu se šéfredaktorem Zdeňkem Šiklem musel odejít. Oba se vrátili počátkem roku 1968, ale v srpnu 1969 byl časopis definitivně zakázán. M. Churaň byl tehdy s ředitelem E. Mandlerem odvolán také z funkce šéfredaktora nakladatelství Horizont a následujících 20 let pak pracoval v oboru automatizovaného zpracovávání dat. Pád komunismu zažil 17. listopadu 1989 na Národní třídě a brzy poté začal jako šéfredaktor obnovovat stále zakázaný časopis. Z něho po prvních číslech přešel v září 1990 do nově budované kontrarozvědky. V lednu 1994 odešel do důchodu, v současné době pracuje hlavně na překladech knih s historickou tematikou pro nakladatelství Euromedia, Argo aj. S nakladatelstvím LIBRI úzce spolupracoval od jeho založení. Byl spoluautorem v pořadí 2. publikace Libri Encyklopedie špionáže a jako vedoucí autorského kolektivu se podílel na koncepci a řadě hesel encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století . Naposled vydal v LIBRI v edici Otazníky našich dějin publikaci Postupim a Československo. Mýtus a skutečnost , která vyšla v SRN také německy . Od poloviny 90. let působil rovněž publicisticky a spolupracuje s časopisem Střední Evropa.
Více od autora
            
        Mark Chadbourn
Mark Chadbourn se narodil 13. ledna 1960 v hornickém prostředí britského jižního Derbyshiru . Vystudoval universitu v Leedsu. Začal psát pro venkovské noviny, působil jako krimi reportér v Birminghamu, po přestěhování do Londýna pracoval pro národní noviny a televizi Thames TV. Od roku 1992 se stal nezávislým novinářem, psal pro časopisy Empire, Select, You!, Marie Claire a Discovery. Měl pravidelný sloupek v Daily Express a pracoval pro pořad BBC Good Morning. Po opuštění novinářské profese pracoval jako montér v elektrárně, dělník u pásu, čistič toalet a provozovatel nahrávacího studia. Spisovatelskou kariéru započal vydáním krátké povidky Six Dead Boys in a Very Dark World v Fear magazine oceněnou Best New Author Award. Následně vydává romány Underground a Nocturne . Získal několik nominací a cen British Fantasy Society. Významným fantasy dílem je trilogie Age of Misrule z let 1999 – 2001 a její volné pokračování Dark Age . Mark Chadbourn v současnosti žije v Londýně, ale často odjíždí do Midlandu, který více opovídá jeho požadavkům na životní prostředí. Mark Chadbourn také píše historické romány pod pseudonymem "James Wilde".
Více od autora
            
        Marie Charousová-Gardavská
Narozena 14. 2. 1893 v Železném Újezdě u Blovic, zemřela 10. 1. 1967 v Praze. Učitelka a spisovatelka, autorka beletrie pro mládež.
Více od autora
            
        Ludmila Chládková
Narozena 10.9.1944 v Olešku, okr. Litoměřice. Pedagožka, historička, autorka publikací o koncentračních táborech a nacistických věznicích.
Více od autora
            
        Linda Chopin
Více od autora
            
        Lenka Chalupová
Lenka Chalupová je česká spisovatelka a novinářka. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci . Pracovala jako redaktorka v deníku, týdeníku i v televizi, v současné době je tisková mluvčí Přerova. Je autorkou sedmi knih, většinou se jedná o psychologické romány s detektivní zápletkou. Je vdaná, má dvě děti, syna Štěpána a dceru Kláru.
Více od autora
            
        Laonikos Chalkokondyles
Laonikos Chalkokondyles byl byzantský historik původem z Athén, který sepsal ve svém díle Výklad dějin historický vývoj v letech 1298–1463. Narodil se do jedné z předních athénských rodin, aby se poté v mládí stal žákem Georgia Plethona. Působil v peloponéské Mystře. Historický vývoj popisuje na rozdíl od mnoha jiných byzantských historiků již ne z pohledu Byzance, ale osmanských Turků. Při své historické práci se opíral i o turecké prameny. V díle se stylisticky snažil připodobnit Hérodotovi a Thúkýdidovi. Charakteristickým znakem jeho tvorby je silný vliv renesance a humanismu, stejně tak znalost některých, ačkoliv zkreslených, reálií západní Evropy. Náboženskou problematiku a spory podává již s odstupem, až s lhostejností, čímž se také v mnohém liší od předchozích byzantských autorů. V jeho pojetí již nejsou obyvatelé Byzance Římany, ale opět jsou jím nazýváni Řeky, Helény.
Více od autora
            
        Karel Chochola
Karel Chochola byl český architekt. Chochola vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a posléze v Paříži a Římě. Patřil k významným představitelům funkcionalismu a konstruktivismu. Většina jeho architektonické činnosti je soustředěna do 20. a 30. let 20. století. Mezi jeho stavby patří obchodní dům firmy Brouk a Babka, administrativní budova jihočeských elektráren, kino Kotva, blok 5 obytných domů Tabáková režie v Havlíčkově kolonii a řada funkcionalistických vil , kromě toho pak hřbitovní kaple v Protivíně. Zpracoval architektonický koncept Jiráskova jezu a urbanistický návrh Sokolského stadiónu. Rou 1925 se stal jedním za zakládajících členů Sdružení jihočeských výtvarníků. Po vzniku Protektorátu se zapojil do protinacistického odboje, byl odhalen a v roce 1942 v Táboře popraven. V roce 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Na českobudějovickém sídlišti Máj po něm byla pojmenována ulice.
Více od autora
            
        Karel Chalupa
Karel Chalupa byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou. Profesí byl vedoucí redaktor. Bydlel v Praze. Ve 30. letech 20. století patřil k hlavním postavám publicistiky napojené na živnostenskou stranu. Působil jako zemský místopředseda dorostu československé živnostensko obchodnické strany středostavovské. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát si udržel do zrušení parlamentu v roce 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty. Zemřel v Praze 9. srpna 1963.
Více od autora
            
        Judy Christenberry
Judy Christenberry nebyla vždy spisovatelkou, ale vždy byla snílek. Jako dítě se často bavila při práci tím, že vymýšlela komplikované příběhy - příběhy, připouští, ve kterých byla vždy hrdinkou. Judy ve skutečnosti nezačala psát, dokud jí nebylo třicet osm let, rok po zlomeném srdci nečekané smrti jejího otce. Postupem času vyšlo najevo, že v jejím psaní dominovaly dvě ústřední témata: rodinný a maloměstský život. Mnoho z jejích knih má navíc kovbojské hrdiny - částečně proto, že jako teenagerka četla všechny romantické verze Zane Grey o Divokém západě, a částečně kvůli vlivu jejích rodičů, kteří oba vyrůstali na farmách. Posledním prvkem, který se často objevuje v Judyiných příbězích, je trocha humoru - jen tolik, aby vám vyčaroval úsměv na tváři. S úsměvem a mrknutím na vlastní oči říká, že věří, že smích je dobrý lék ... a rozhodně to dělá "půlmetrový kus" ještě atraktivnějším. Judy Christenberry zemřela 8. listopadu 2013.
Více od autora