Výpis všech autorů

Petra Červinková

Mgr., spoluautorka katalogu ztracených uměleckých děl.

Pavel Černý

Narozen roku 1967. Mgr., pplk., instruktor specializující se na zavádění bezpečnostních systémů pro policejní sbory, autor odborných publikací o zbraních a střelbě.

Miroslava Černá

Miroslava Filipová-Černá byla textařka a publicistka

Miloš Černý

Milana Čechurová

PhDr., pedagožka, redaktorka učebnic a prací ze společenskovědních oborů.

Michal Černý

Narozen 16. 4. 1987 v Brně. RNDr., fyzik, teolog, lektor a metodik v oblasti informačních studií, zaměřený na sociální důsledky užívání Internetu, filosofii, teologii, vzdělávání a umění.

Michaela Čermáková

Narozena 1952. Chovatelka plemene kavalír King Charles španěl, posuzovatelka exteriéru psů, autorka knih pro chovatele a majitele kavalírů.

Louis Ferdinand Céline

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches , byl francouzský lékař a spisovatel. Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal. Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci , v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr . V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina , kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru , Škola mrtvol a Z ostudy kabát . Jejich vydávání je ve Francii zakázáno. Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od ...

Jiří Černý

Jiří Černý je významný český hudební kritik a muzikolog. Pořádá klubové poslechové pořady . Jiří Černý maturoval na stavební průmyslovce v roce 1955. Vystudoval žurnalistiku a češtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. V letech 1961–1965 pracoval s výjimkou vojenské služby jako kulturní redaktor týdeníku Mladý svět. Poté co dostal výpověď z ideologických důvodů, živil se jako publicista na volné noze. Přispíval do hudebních časopisů Melodie, , Hudba pro radost, Repertoár malé scény, Gramorevue, Hudba je hudba , Bulletin Jazz a Kruh, kam napsal několik slavných článků o Elvisu Presleym, Joe Cockerovi, Johnnym Cashovi, Bobu Dylanovi, Ericu Claptonovi nebo třeba Franku Sinatrovi. V Československém rozhlase uváděl a připravoval pořady, např. fakticky první československou hitparádu Dvanáct na houpačce , jež byla v té době velice populární, nebo rozhlasový pořad Desky načerno . V době normalizace byl donucen z Československého rozhlasu odejít z politických důvodů, poté pak přechodně pracoval jako korektor v tiskárně Mír nebo na Lidové škole umění v Praze 2, odkud napsal nesčetně článků o skupinách jako Queen, Beatles, Sex Pistols, Genesis, The Police, Aerosmith, Pet Shop Boys, U2, Scorpions, Black Sabbath, Bee Gees, The Velvet Underground, Nirvana, R.E.M., AC/DC, Sweet, Lynyrd Skynyrd, Rolling Stones, The Who, Kiss, Deep Purple, ABBA, Pink Floyd, Led Zeppelin, Smokie, Modern Talking, Metallica, Judas Priest, ZZ Top a jiných, které později nabízel do různých časopisů. V listopadu 1989 se účastnil zakládání Občanského fóra a moderoval některé protestní demonstrace. V letech 1990–1992 zastával místo šefredaktora a předsedy správní rady hudebního časopisu Rock & Pop. Jiří Černý pravidelně uvádí vlastní pořady na rozhlasové stanici Praha. Od dubna 2004 do února 2007 psal...

Jiří Čech

JUDr., autor a překladatel právnických prací se zaměřením na cestovní ruch.

Jaroslav Cesar

Narodil se 28. června 1927 v Drysicích u Vyškova. Zemřel 21. května 2014. Po studiích na Vysoké škole politických a hospodářských věd se stal vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Publikoval práci o stávkovém hnutí zemědělského dělnictva za uskutečnění pozemkové reformy po první světové válce. Později se věnoval hlavně studiu německé otázky v ČSR mezi oběma světovými válkami. Od roku 1962 byl vědeckým sekretářem Historického ústavu. Se svým kolegou z Historického ústavu Bohumilem Černým společně napsali několik knih, např. Nacismus a Třetí říše , Od sudetoněmeckého separatismu k plánům odvety nebo Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918-1938 .

Jan Čech

Ján Čech byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . Už během vysokoškolských studií byl politicky aktivní a levicově orientován v studentském hnutí. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické. Za tzv. slovenského štátu byl do roku 1944 pracovníkem slovenského ministerstva hospodářství. V rámci sociálně demokratické strany představoval levicové křídlo. Udržoval kontakty s V. ilegálním vedením KSS. Účastnil se Slovenského národního povstání. Bojoval v partyzánské brigádě Za slobodu Slovanov. V září 1944 byl na slučovacím sjezdu sociálních demokratů a komunistů v Banské Bystrici zvolen místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Po roce 1945 působil jako hospodářský pracovník a politik. Od června 1945 do 14. září 1945 zastával funkci místopředsedy Slovenské národní rady. V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946. V letech 1945-1946 byl i poslancem celostátního Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. V 50. letech působil jako předseda Osidlovacího úřadu, který měl na starosti realizaci československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva mezi oběma státy. Podle vzpomínek Ladislava Šimoviče kritizoval Čecha jeho nadřízený Július Ďuriš za neplnění příkazů ÚV KSS ohledně důsledně třídního výběru maďarských rodin z Československa, určených pro vysídlení do Maďarska. Byl proto z čela úřadu odvolán. Pak byl přesunut do ředitelství tabákového průmyslu a později na úřednické místo do Prahy. Jeho syn Prof. PhDr. Ján Čech, CSc. je slovenský psycholog a vysokoškolský učitel. Jeho bratrem byl odbojář a funkcionář Gustáv Čech . Jeho švagrem byl Ladislav Šimovič, poválečný československý diplomat a ...

Irena Čechovská

Narodila se v Plzni v roce 1953. Po studiu na gymnáziu absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze – specializace plavání. Od dětství se zajímala o sport, zejména o plavání, gymnastiku, cyklistiku, turistiku a lyžování. Je vdaná, má tři děti, její manžel je také vysokoškolský pedagog.

František Černoch

Narozen roku 1937 v Tachově, zemřel 30. 1. 2015 tamtéž. Fotbalový novinář. Osobnost deníku Československý sport. Pracoval také pro časopis Dikobraz a spolupracoval s regionálním tiskem na Tachovsku. Autor publikací ze světa sportu.

Evžen Čech

Narozen 17. 4. 1932 v Dolních Počernicích, zemřel 12. 7. 2014. Prof., MUDr., DrSc., gynekolog, vysokoškolský pedagog, specializace na ultrazvukovou diagnostiku v oboru gynekologie a porodnictví.

Blahoslav Černý

Narozen 1928. Promovaný filosof, články v osvětových časopisech a publikace z oboru památkové péče.

Adolf Červinka

Adolf Červinka, křtěný Adolf Otto byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel, mladší bratr spisovatele Karla Červinky. Byl synem lesníka, gymnázium absolvoval v Hradci Králové a poté vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Před sňatkem pracoval Adolf Červinka jako advokátní koncipient v Hradci Králové, advokátní kancelář si otevřel v Praze v roce 1906. Od roku 1919 byl tajemníkem Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, jehož Vestník redigoval. Jako básník psal náladovou a intimní lyriku, jako prozaik je autorem nenáročných společenských románů, povídek a humoresek, ve kterých líčí běžné příhody manželských rozvratů a milostných dobrodružství tzv. lepší společnosti. Jeho dramatická díla jsou většinou na povrchu ulpívající satiry na poměry v počátcích první republiky. Dne 7. listopadu 1905 se oženil s Annou Eiseltovou , se kterou měl syna Eugena . Ten se stal rovněž advokátem, byl autorem spisů o pozemkové reformě a o odluce církve od státu.) Adolf Červinka zemřel v Praze a je pochován v Sezemicích v rodinné hrobce.

Zdeněk Červenka

Švédský akademik českého původu. Přednášel na kalifornské univerzitě v Berkeley, na univerzitě v Bostonu a na vojenské koleji NATO v Římě. V Uppsale působil více než 20 let jako vědecký ředitel Skandinávského ústavu pro Afriku, o které napsal řadu knih. Nepřestal však sledovat vývoj v zemi, ve které se narodil, a po pádu komunismu napsal 2 studie o politické a hospodářské transformaci Československa, které vyšly v Londýně. Po odchodu ze Skandinávského ústavu v roce 2002 se věnoval psaní "real fiction" románů o české kriminální scéně. Knihu o kupónové privatizaci s názvem "Kuponový král" a o pašování českých zbraní s titulem "Škorpion" napsal pod pseudonymem Dennis Kane. Třetí, "Vzestup a pád šejdíře Romana Kočíře" vyšla pod jeho jménem Zdenek Červenka. V roce 2010 se Zdenek Červenka začal věnovat novému žánru – příběhům ze života na vesnici Autignac v jižní Francii, kde v současnosti žije. Knížka s názvem Změna je život, s podtitulem Jak si žije důchodce v jižní Francii, vyšla 30.března 2011 s předmluvou Zdeňka Svěráka, který ji též pokřtil. Nyní píše druhý díl s názvem Pohlednice z Languedoku Má dva syny: Simona, docenta psychiatrie a primáře na fakultní nemocnici ve Stockholmu a novináře Andrease jenž za komentáře v denníku Svenska Dagbladet o současné evropské finanční krizi, byl v listopadu vyhlášen Švédskou Akademii za nejlepšího novináře Švédska.

Václava Černého

Svatopluk Cenek

Narozen 24.12.1909 v Černčíně u Bučovic, zemřel 1992. PhDr., CSc., pedagog, literární vědec, práce z oboru.

Rudolf Černý

Narozen 12.12.1920 v Praze, zemřel 4.2.1982 v Přerově nad Labem. Prozaik, publicista. Otec prozaika a publicisty Ivana Černého . Byl dělník, havíř a spisovatel. Vyrostl v pražské dělnické rodině, vyučil se kloboučníkem. Podle vlastních slov byl od května 1945 několik měsíců členem Revolučních gard, poté nastoupil vojenskou prezenční službu, po jejím ukončení v roce 1946 střídal různé profese. V roce 1955 se přihlásil na celostátní výzvu a stal se havířem na Kladně. Po vážných úrazech musel zaměstnání roku 1958 opustit a krátkou dobu pobíral invalidní důchod, od roku 1960 se živil jako novinář a spisovatel. V roce 1969 nastoupil jako scenárista Československého státního filmu, na Barrandově pracoval až do roku 1973. V tomto období nebyly realizovány žádné scénáře a není jasné, zdali nějaké předložil. Podle jeho námětu byly natočeny filmy Bitva o Hedviku a Zbraně pro Prahu , jako dramaturg se podílel na dalším dobově tendenčním filmu Člověk není sám .

Pavel Čermák

RNDr., publikace pro střední školy z oboru matematiky.

Pavel Čech

Pavel Čech je český malíř, autor komiksů, ilustrátor a tvůrce autorských knih. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pět roků pracoval jako opravář v Královopolské strojírně a následně 15 let jako profesionální hasič. V roce 2004 toto povolání opustil a stal se profesionálním výtvarníkem a literátem. Pavel Čech se orientuje především na čtenáře předškolního a mladšího školního věku. Je autorem obrázkových pohádkových knih, které sám ilustruje. Jako autor komiksů od roku 2002 spolupracuje s časopisem Aargh, pro který kreslí komiksy. Spolupracuje i s časopisy Stripburek a K9. Vydal řadu titulů, ve kterých dominují jeho inovativní ilustrace. Svými kresbami se podílel na tvorbě knihy např. Jana Skácela a Radka Malého . Je autorem obálek děl Jiřího Kratochvila Noční tango nebo Brno nostalgické i ironické. Je autorem ilustrací v knize Miloše Menclera Štěstí najdeš na prýglu. Výběr z tvorby: Seznam výstav od roku 1994:

Otakar Červinka

Otakar Červinka byl český básník ruchovské generace, autor zejména epických skladeb z vlasteneckou tematikou. Dětství prožil v Ostředku, kde měl své panství jeho otec, dr. Václav Červinka. Jeho bratr Václav byl manželem Marie Červinkové-Riegrové, další z bratrů Jaroslav se stal generálem a Miloš básníkem. Sestra Marie byla provdána za právního historika Bohuslava Riegra. Vystudoval gymnázium, pak absolvoval studium filozofie v Praze a vyšší hospodářskou školu v Táboře. Zprvu byl hospodářským úředníkem na různých velkostatcích, pak úředníkem na pražském magistrátu. Hodně cestoval po Evropě. Jeho přítelem byl spisovatel Svatopluk Čech. Zemřel roku 1915 v Berouně a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Psal zpočátku hlavně poezii, vlastenecky laděné básně i povídky, některé z nich měl v Almanachu českého studentstva, jiné v Ruchu . Dostal se i k napsání trojdílné kroniky. Posmrtně vyšly sbírky

Ota Černý

Narozen 10. 9. 1943 v Kladně, zemřel 16. 2. 2021. Televizní redaktor a moderátor, sportovní publicista.

Marek Čejka

doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval právo a politologii. Absolvoval roční stáž na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Zabývá se problematikou Blízkého východu, zejména izraelsko – palestinským konfliktem a vztahem náboženství a politiky. Působí na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a vyučuje i na několika dalších vysokých školách. Je autorem řady odborných článků a knih. Marek Čejka energicky zaplňuje mezeru v oblasti původních studií o historii a současnosti Blízkého východu. Po desetiletích hluboké ideologické izolace od tamních reálií byl český čtenář v 90. letech odkázán převážně na překlady zahraničních prací. Čejkova poslední kniha dává možnost seznámit se s vývojem a situací v Izraeli a na palestinských územích z pohledu nové generace odborníků, která zná místní poměry nejen zprostředkovaně, ale rovněž na základě své osobní zkušenosti, studia a vědeckého výzkumu přímo na místě.

Josef Čermák

Narozen 18. 5. 1928 v Roztokách u Jilemnice, zemřel 14.1. 2020. Literární historik, redaktor, překladatel z němčiny, italštiny, francouzštiny a ruštiny.

Jiří Čermák

Jiří Čermák byl cestovatel, zeměpisec a kartograf. Autor horolezecké, legionářské a zeměpisné literatury. Před první světovou válkou se věnoval horolezectví a stál u zrodu prvního českého horolezeckého spolku. Kromě hor také cestoval. Po absolvování vysokoškolských studií v Praze a Grenoblu se těsně před první světovou válkou zabýval geologii a paleontologií. První světová válka jej zavedla na srbskou frontu a do řad československých legií v Rusku. Po první světové válce se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády a těsně před Mnichovem pak byl ustanoven velitelem Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Tuto funkci zastával i během prvního roku protektorátu prakticky do svého zatčení na počátku února 1940. Spolu s několika klíčovými pracovníky z řad zaměstnanců ústavu se mu v tomto období podařilo před Němci zatajit strategicky důležité geografické materiály. V následném procesu byl za tyto činy obžalován, suspendován ze své funkce, odsouzen a uvězněn. Po skončení druhé světové války se v květnu 1945 nakrátko účastnil poválečné obnovy Vojenského zeměpisného ústavu, ale již v roce 1946 odešel z aktivní vojenské služby. Mezi světovými válkami byl členem mnoha československých vědeckých, badatelských, zeměpisných a geografických společností. V tomto svém zaměření pokračoval i po druhé světové válce prakticky až do svého skonu. Jiří Čermák se narodil v Praze na Kampě v rodině spisovatele a úředníka pražské univerzitní knihovny Bohuslava Čermáka. Jako pětiletý se s rodiči přestěhoval na Smíchov. Jiří Čermák měl od mládí rád hory a podnikl řadu cest do evropských pohoří. Cílem jeho výprav byly často slovinské Julské Alpy. Tady jej zaujaly především masivy Triglavu a Razoru . Aby Slovinci zabránili poněmčování svých hor, ustavili roce 1893 v Ljublani spolek s názvem "Slovinsko Planinsko družstvo"...

Jarmila Hannah Čermáková

Už během vysokoškolských studií na Divadelni fakultě AMU přivedla na svět dvě dcery, později následovali dva synové. Kvůli prvorozené dcerce přerušila studia a s manželem byla zaměstnána při těžbě dřeva v pohraničí na Šumavě, později na Mostecku. Byla to jediná možnost, jak získat pro mladou rodinu bydlení. Dítě však náhle a bez varovných příznaků zemřelo. Snad proto, že lékař se nedostavil ani po více než hodině zoufalého volání o pomoc, příčina úmrtí zdravého kojence nikdy nebyla objasněna. Místo Boha byl nedotknutelný lékař. Tak to za totality chodívalo. J. H. Čermáková překonala následky psychického stresu a dostudovala beze ztráty ročníku. Diplom převzala již s novorozenou dcerou Viktorií v náruči. A není divu, že získané vzdělání pak věnovala tvorbě pro děti. Doba nepřála duchovnímu růstu. Bylo to jediné důstojné řešení. Zatímco kolegové kolem pilně docházeli na divadelní schůze své rodné strany Komunistické, aby po listopadu 1989 přes noc obrátili kabáty a beze studu! hlásali národu zásady demokracie ze scény divadel... Ano, i představitelé hlavních rolí v seriálu o majoru Zemanovi - normalizačního škváru pro otupení společnosti. Nestyděli se. A panu Václavu Havlovi to tehdy, žel, nedošlo včas. Nicméně po převratu došlo na skutečnou svobodu slova. Tvorba duchovní, v případě J. H. Čermákové básnická, nabyla smyslu. Od té doby teprve vydává své první sbírky veršů a paradoxně za ně vděčí národu Romů. Ti byli první, kdo poskytovali básnířce odpovídající granty. Mezi kulturními složkami vlastního národa se doposud nenašel nikdo a básnířka - stejně jako celá řada jejích kolegů, nakladatelů, ilustrátorů - pracuje a vydává déle než čtvrt století své sbírky zdarma. Jeden z důkazú, že kdo nevěří na zázraky, není realista. Co však očekávat tam, kde básník / řka doplácí na svůj národ? ......

Janina Černá

Narodila se v Mostě, ale v současnosti žije v Praze. Je autorkou blogu Cukrfree, za který v roce 2016 obdržela cenu Food Blog roku. Napsala dvě kuchařky , které dohromady obsahují téměř dvě stě receptů. Obě patří k nejprodávanějším v Česku. Spolu se svou kamarádkou Hanou Valáškovou předává své znalosti o nízkosacharidovém stravování dál formou víkendových kurzů. Kromě vaření ráda fotografuje a cestuje.

Jana Černá

Jana Krejcarová byla česká básnířka, prozaička a výtvarnice. Byla dcerou architekta Jaromíra Krejcara a novinářky Mileny Jesenské a dlouholetou partnerkou Egona Bondyho. Studovala od roku 1938 gymnázium. V letech 1942–1944 studovala na grafické škole. Ve školním roce 1946–1947 absolvovala jeden ročník konzervatoře u Františka Maxiána. Po uvěznění a smrti matky vyrůstala pod dohledem dědečka Jana Jesenského. Po jeho smrti v roce 1947 zdědila značný finanční obnos, rozhodla se však pro bohémský život bez trvalého zaměstnání – její příjmy pocházely z psaní a příležitostných prací. Z politických důvodů byla odsouzena na půl roku podmíněně. Doslov k prvotině Hrdinství je povinné uvádí, že získala osobní zkušenost se stavbou mládeže. Účastnila se aktivit surrealistů kolem Karla Teigeho a Vratislava Effenbergera. Po roce 1950 spolupracovala s Ivo Vodseďálkem, Mikulášem Medkem, Zbyňkem Sekalem a Egonem Bondym. V 70. letech se živila užitou výtvarnou tvorbou, šila a batikovala tuniky a haleny, odlévala ze sádry figurální reliéfy jako kopie dlaždic či kachlů, obojí prodávala s velkou obchodní zdatností. Zahynula v autě řízeném svým manželem Danielem při dopravní nehodě – srážce s nákladním autem vezoucím klády. Krátce byla manželkou herce Pavla Gabriela. Později se provdala za sociologa Miloše Černého. Byla matkou pěti dětí – Jan , Martin , František , Terezie a Štěpán. O děti se ale většinou ani jeden z rodičů nestaral, a tak skončily v dětském domově. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. V šedesátých letech byla odsouzena na jeden rok nepodmíněně za zanedbání rodičovské péče. Počtvrté se provdala za výtvarníka Daniela Ladmana. Žili v Raspenavě. V roce 1949 přispěla do surrealistického sborníku Židovská jména pod pseudonymy Sarah Silberstein a Gala Mallarmé. V 60. letech přispívala do časopisu Divoké víno ...

Jan Černý

Narozen 4.2.1879 v Řísnici u Pacova. Vinařský odborník, redaktor v oboru, beletrista a publicista.

J Černý

Hudebník.

Gilbert Cesbron

Ve Francii velmi známý a čtenáři oceňovaný prozaik,esejista,dramatik a novinář,publikoval zatím osmatřicet literárních děl.Je pozorným a přemýšlivým svědkem své doby,jejíž klady i zápory se snaží citlivě sledovat v osudech hrdinů svých knih. Vězení i království je jeden z jeho prvních románů,věnovaný času dětství,tomu času,který je pro Cesbrona podstatný a znamená prostor,v němž se tvoří základ pro celý další život.Z velké části je to román autobiografický,hledání a nalézání ztraceného času zrakem dospělosti a zkušenosti...

František Černý

Těžiště práce Františka Černého spočívá ve výzkumu dějin českého činoherního divadla a divadelní kultury 18.–20. století, zejména pak v zájmu o dobu národního obrození a léta meziválečná, problémy realismu a naturalismu. Černý se soustřeďuje k otázkám dramatu, herectví a režie i k otázkám metodologie oboru. Jeho četné dílčí studie i syntetické práce se opírají o zevrubnou heuristickou přípravu a o velikou sumu faktů; výklad přihlíží ke společenské funkci divadla a vždy zdůrazňuje význam tradice a kontinuity národní kultury.

Elena Čepčeková

Elena Čepčeková, rodným jménem Elena Kaššová. Publikovala i pod jménem po druhém manželovi Elena Benešová a pod pseudonymem Elena Hronská byla slovenská prozaička, básnířka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rodině malorolníků a vzdělání získávala v Dolní Ždani, Levicích, Banské Bystrici a Zvolenu. Po 2. světové válce začala pracovat jako učitelka v Kostoľanech pod Tribečom, později pracovala jako úřednice v Bratislavě a v Československém státním filmu. V letech 1950-1954 byla vedoucí redaktorkou časopisu Ohník, v letech 1955-1957 časopisu Zornička, krátký čas byla i ředitelkou Domu osvěty v Novém Městě nad Váhom. V roce 1968 byla krátce také redaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Pak se přestěhovala do Bánovců nad Bebravou, kde se věnovala literární činnosti. Věnovala se výhradně tvorbě pro děti a mládež, a to jak poezii, tak i próze a dramatu. Náměty pro její díla se stal svět přírody, současný život na vesnici i ve městě, rodinné, školní a internátní prostředí, malí i dospívající hrdinové, ale nejvíce se v jejím díle objevují jako hrdinky dívky. Psala veršované pohádky, hrdinskou a životopisná epiku, pohádky, novely a romány; napsala však také loutkové hry a pohádkové seriály pro rozhlas a televizi. Obsáhlá širokou škálu čtenářů od úplně nejmenších až po dospívající mládež. Za své dílo získala Cenu Fraňa Krále. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Čepčeková na slovenské Wikipedii.

Claudio Cernuschi

Italský výtvarník a ilustrátor.

Bohuslav Matěj Černohorský

Český barokní skladatel . Psal sborová díla, moteta a různé skladby pro sólové varhany. Jeho fugu "Laudeatur Jesus Christus" uvádí Baroque Music Library jako vynikající příklad svého druhu.

Antonín Červený

Narozen v r. 1963. Ing. Cyklista, cestovatel a publicista. Zakladatel Agape Brno - centra volně sdružených duchovně a léčitelsky založených osob. Autor cestopisů a duchovní literatury.

Anna Čečilová

Pedagožka, autorka materiálů pro výuku Občanské výchovy.

Alois Červín

Narozen 15. 11. 1890 v Kolíně, zemřel 24. 1. 1953 v Praze. Ing., RNDr., chemik, fyzik, středoškolský učitel, překladatel děl z oboru fyziky. Též pravoslavný duchovní, stoupenec Gorazdova pravoslavného proudu, zformovaného na půdě Církve československé .

Alba de Cèspedes

Alba de Céspedes y Bertini byla kubánsko-italská spisovatelka.

Zbyněk Černík

ČERNÍK Zbyněk, PhDr. – autor, překladatel, publicista, 17. 1. 1951 Praha, rozvedený, býv. m. Eva Černíková, děti: Kateřina, Kristýna. NYNÍ překladatel, spisovatel, publicista. ST FF UK Praha, angličtina, švédština 1975. 1977-92 redaktor nakladat. Odeon. ZÁJMY cestování, fotografování, příroda, angličtina, švédština. 1990-91 stud. pobyt ve Švédsku. Politicky nikdy nikde neorganizován. V 1990 překladatelská cena Švédské akademie, 1991 prémie Fondu švédských spisovatelů. Překlady ze švédštiny a z angličtiny, publicistická činnost. V SFK a organizacích nepůsobí, soutěží se nikdy neúčastnil. OBLIBA R. Bradbury. DÍLO povídky v čas. Květy, Sedmička, Tech. týdeník, Kmen aj., spolupráce s rozhlasem, povídky v antologiích: Osudný omyl patagonského profesora, Komisařův velký případ, Uličníci, Stroj času, Cesta do pravěku , Homo fisci, Rodinný slet , Exkurze , Holmovy dva omyly s vážnými následky , Problém osobnosti, Elektrický muž .

Tomáš Černý

Lektor a metodik německého jazyka, spoluautor učebnice němčiny pro střední školy.

Stojan Černodrinski

Narozen 1959 v Bulharsku, žije v ČR. Mgr., televizní a divadelní dramaturg, autor, publicista, scénárista a překladatel, píše mj. o gastronomii a bydlení.

Olga Čechová

V letech 1941–1944 studovala na Škole uměleckých řemesel v Brně. 1944–1945 totálně nasazena . 1946–1951 absolutorium Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze . Od roku 1960 členka skupiny Trasa a od roku 1967 členkou výboru Svazu českých umělců grafiků Hollar Praha. 1956–2000 soustavná ilustrační spolupráce s časopisy Sluníčko a Mateřídouška, od roku 1960 s nakladatelstvím Albatros . Za knižní ilustrační práci získala 15 ocenění. S kresleným filmem Barrandov-Praha vytvořila čtyři kreslené filmy a sedmidílný seriál pro děti. Od studijních let na UMPRUM se věnovala volné grafice a kresbě v úzké souvislosti s psaním poezie. Základ jejího díla tvoří volná grafika a tematicky propojené grafické cykly s motivy imaginárních příběhů. Citlivé linie grafiky, které se staly její nejvlastnější doménou. Autorka vytvářela své grafické listy nejčastěji technikou suché jehly. Fantazie a intimní výraz autorčiných prací na papíře jsou také blízké poetice jejích lyrických básní. V šedesátých letech se připojila k autorům, kteří se věnovali fenoménu těla a rozvíjeli formy Nové figurace. Zúčastnila se mnoha výstav, kde prezentovala své práce, a získala řadu ocenění v rámci mezinárodních přehlídek grafiky a ilustrací, výstav ex libris anebo v expozicích české grafiky v zahraničí. Významnou částí díla Olgy Čechové se staly ilustrace, v nichž prokazuje značnou empatii pro poezii a osobitý talent provázet verše básníků metaforickými významy; je autorkou ilustrací například k básnické sbírce Vladimíra Holana Na sotnách anebo knihy veršů Jaroslava Seiferta Koncert na ostrově . Od doby studií Olga Čechová ilustrovala rovněž řadu knížek pro děti. Více než padesát let spolupracovala s časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Od roku 1960 vytvořila ilustrace pro více než sto třicet dětských knih vydaných nakladatelstvím Alb...

Milena Čechová

Milada Čechová

Narozena 2.5.1967 Kladno. Redaktorka, autorka knih o známých osobnostech.

Marie Černá

Narozena 7. 1. 1932 v Čeveném Kostelci , zemřela 6. 5. 2009 v Praze. Historička umění, pedagožka, výtvarná kritička. Manželka teatrologa Františka Černého , matka historičky umění Marie Klimešové, rozené Černé, a tchyně malíře Svatopluka Klimeše . Zakládající členka prvního známého skautského oddílu v Červeném Kostelci. Později členkou ústředních orgánů Junáka a autorkou příruček pro skautky.

Karel Černý

Narozen 12. 6. 1913 ve Slivenci, zemřel 19. 9. 1985 v Praze. Učitel, publicista a spisovatel pro mládež, redaktor dětských časopisů.

Jozef Čekovský

Doc. Ing. CSc., slovenský strojní inženýr, autor publikací z oboru strojírenství.

Jiří Čeleda

Narozen 31.1.1916 v Opavě. Ing., dr., CSc., docent katedry technologie jaderných paliv a radiochemie, literatura z oboru a dále autor knih a publikací o vztahu náboženství a vědy.

Jiří Cejpek

Jiří Cejpek byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník. V letech 1947–1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vzdělávání dospělých . V období 1950–1951 vedl knihovnu Studijního lidovýchovného ústavu FF UK, poté pokračoval v letech 1953–1956 v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na tehdejší Filologické fakultě UK. Od roku 1956 vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK jako asistent a později odborný asistent. V roce 1968 byl jmenován docentem. V letech 1973–1990 nemohl z politických důvodů působit na univerzitě. V letech 1974–1985 pracoval ve Výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě a poté až do roku 1989 jako vedoucí projektového týmu Výzkumného oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se v roce 1990 vrátil a o rok později byl jmenován profesorem. V letech 1990–1994 vedl Katedru knihovnictví a vědeckých informací . Roku 1997 se stal emeritním profesorem UK. V letech 1991–2001 přednášel i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde v období 1994–1998 vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví. V letech 2001–2005 vyučoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na oboru FF MU VIK-Vědecké informace a knihovnictví. Zabýval se především dějinami knihoven, knihovnictvím a informační vědou.

Jindřich Černý

Narozen 6. 4. 1905 v Mladé u Lysé n. Labem, zemřel 18. 5. 1960 v Praze. Básník, prozaik, autor pohádek a her pro mládež, překladatel z němčiny, lužické srbštiny a esperanta.

Jarda Cervenka

Narozen 15. 3. 1933 v Praze. MUDr., lékař, genetik, plastický chirurg, práce z oboru, též spisovatel , překladatel básní Jaroslava Seiferta do angličtiny, od r. 1968 žije a tvoří ve Spojených státech amerických.

Jana Čechurová

Narozena 30.5.1969 v Praze. Doc., PhDr., Ph.D., historička a bohemistka, vysokoškolská pedagožka, specializace na politické dějiny 19. a 20. století, publikace z oboru.

Helena Černíková

Bytová architektka, práce z oboru.

František Rudolf Čebiš

Znalec vinařství. Syn krejčího Františka Čebiše, sokolského pracovníka z Uhlířských Janovic. Pracoval jako prokurista velkoobchodu s vínem firmy Josef Oppelt a synovec v Praze. Vybudoval jedinečnou odbornou knihovnu, byl známým znalcem a uznávaným koštéřem. Společně s výtvarníky , básníky a spisovateli uspořádal několik publikací o víně. V letech 1923-1933 otiskl přes šedesát článků o víně a stolničení. Vydal: Causerie o víně , Brevíř o víně , Umění koštéřské . Patřil ke společnosti Kolářova stolu v pražské kavárně Slávia.

Felix Černoch

Narozen 1936. Doc. PhDr., CSc., pedagog, psycholog. Autor publikuje v oboru vojenství, vojenské pedagogiky a psychologie, prácez oboru.

Duo Červánek

České country duo.