Výpis všech autorů

Marina Ivanovna Cvetajeva

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Jan Červenka

Jan Červenka byl český prozaik, dramatik, básník a překladatel z francouzštiny a španělštiny, ve své poezii navazoval na Jaroslava Vrchlického. Narodil se v rodině Jana Červenky, klasického filologa a překladatele. Po vystudování gymnázia v Hradci Králové studoval na pražské univerzitě práva. Po dokončení studií působil jako tajemník městského úřadu na Vinohradech, ale věnoval se také organizaci literárního života v Praze. Patřil mezi zakladatele literárního spolku Máj, jehož byl řadu let tajemníkem, a podílel se i na organizaci stejnojmenného nakladatelství. Přispíval do řady časopisů: Květy , Máj , Národní listy , Lumír , Ruch , Rozhledy literární ad. Nejvýznamnější oblastí jeho činnosti je poezie, patřil k žákům a pokračovatelům Jaroslava Vrchlického. Námětem jeho poezie byla zpočátku téměř výlučně láska a milostný cit, v pozdějších letech se objevuje tematika vyrovnání a smíření se životem. Veřejně poprvé vystoupil roku 1879 v Květech s překladem básně Fr. Coppéea a v Lumíru s vlastními básněmi i s překlady několika básní španělských. První sbírku svých lyrických básní Amoroso vydal v roce 1883, po ní následovaly další sbírky: z roku 1885 Ztišené vlny a z roku 1891 Písně Závišovy. Písně Závišovy jsou nejznámější z jeho sbírek, jde o milostnou lyriku opěvující ženu a lásku k ní. Tato sbírka byla zhudebněna Rudolfem Frimlem . Co se týče formální stránky básní, usiloval Jan Červenka, většinou však neúspěšně, o zavedení nových forem, např. tzv. trylků, což byly básně o pěti slokách, z nichž každá následující sloka je kratší o jeden verš. Jeho prozaické práce, uveřejněné většinou v Lumíru, byly souborně vydány pod názvem Novelly . O rok později byla vydána druhá sbírka jeho novelistických prací Dětské kartony . V jeho prozaickém díle jde většinou o povídky z vesnického a maloměstského prostředí a také zde bývá ústředním...

František Černý

Narozen 21. 2. 1926 v Jaroměři, zemřel 12. 6. 2010 v Praze. Prof., PhDr., DrSc., teatrolog, historik českého divadla a pedagog. Autor prací z oboru, také autor publikace o historických pohlednicích z východních Čech. Manžel historičky umění Marie Černé , otec historičky umění Marie Klimešové, rozené Černé, a tchán malíře Svatopluka Klimeše .

Charlie Chaplin

Charlie Chaplin, vlastním jménem Sir Charles Spencer Chaplin , byl britský herec, režisér a scenárista, který patřil k nejslavnějším světovým filmovým tvůrcům 20. století. Své filmy vytvářel od námětů přes scénář, režii až po účinkování v hlavní roli. Chaplinovi rodiče se živili jako pouliční hudebníci. Matka jeho otce – babička rozená Smith, byla poloviční cikánka po matce původem z Francie nebo Španělska. Již v roce 1952 nebylo možno nalézt doklad o Chaplinově narození, a jeho původ je obestřen rouškou tajemství. K herectví se dostal už jako osmiletý, když pracoval jako divadelní umělec. Začínal na scénách londýnských kabaretů a music-hallů jako burleskní komik s výrazným pantomimickým talentem. V letech 1906–1907 působil v Caseyho cirkuse a v letech 1907–1913 vystupoval v zájezdovém divadle divadelního podnikatele Freda Karna . V roce 1912 odjel do Spojených států amerických. V Hollywoodu se seznámil s filmovým producentem a režisérem Mackem Sennettem, s nímž společně podepsal produkční smlouvu s filmovou společností Keystone, specializující se na natáčení grotesek. V roce 1914 vytvořil jednu z nejslavnějších filmových postav – komickou postavu tuláka Charlieho s neodmyslitelnou buřinkou, hůlkou a knírem kartáčkem, která se stala celosvětově slavnou. Chaplin byl první, kdo do kinematografie vnesl opravdové lidské hodnoty. Po formální stránce diváky příliš neoslňoval filmovou montáží . Po druhé světové válce se názorově rozešel s filmovým Hollywoodem. V roce 1953 mu po pobytu mimo Spojené státy americké pro jeho „neamerickou činnost“ nebyl umožněn návrat. Stal se obětí mccarthismu. Usadil se tedy ve Švýcarsku. Návrat do Spojených států amerických mu povolili až v roce 1972, kdy mu byl udělen čestný Oscar za c...

Suzanne Collins

Suzanne Collinsová je americká spisovatelka, autorka bestsellerových sérií Underworld Chronicles a Hunger Games . Vystudovala obor dramatického psaní na New York University, kde získala titul M.F.A. V současnosti žije v Connecticutu se svým manželem, dvěma dětmi a třemi koťaty. Suzanne Collinsová započala svou spisovatelskou dráhu v roce 1991 jako scenáristka televizních show pro děti. Po setkání s Jamesem Proimosem při práci na jednom z pořadů získala novou inspiraci a vrhla se na psaní vlastních knih pro děti. Inspirací pro Gregor the Overlander , první knihu z úspěšné série The Underland Chronicles, jí byla Alenka v říši divů, která by se však nepropadla králičí norou, nýbrž norou lidskou, pod kterou by našla něco úplně jiného něž čajovou sešlost. Poslední kniha z této série s názvem Gregor and the Code of Claw vyšla v roce 2007. V roce 2008 vyšla první kniha trilogie Hunger Games . V této trilogii se inspirovala řeckým mýtem o Theseovi a Minotaurovi a také armádní dráhou svého otce, která jí umožnila lépe porozumět chudobě, hladu a dalším následkům války. Námět na příběh ji napadl ve chvíli, kdy přepínala televizi mezi zprávami z války v Iráku a různými reality show. V roce 2009 vyšel druhý díl Catching Fire a závěrečný díl vyšel v srpnu 2010 pod názvem Mockingjay . Jen prvního dílu se prodalo v severní Americe během prvního roku přes 1,5 milionů výtisků, na žebříčku New York Times se udržel titul více než 60 týdnů. Suzanne Collinsová se díky tomuto úspěchu dostala v roce 2010 na seznam nejvlivnějších lidí, sestavovaného magazínem Time. Filmová práva na trilogii The Hunger G...

Petr Il'jič Čajkovskij

Ruský hudební skladatel.

Linda Castillo

Linda Castillo pochází z amerického Ohia a právě sem situuje i děj svých thrillerů. Už od útlého dětství věděla, že se chce stát spisovatelkou, a ve třinácti letech napsala svou první knihu. Je autorkou již téměř třiceti titulů a držitelkou mnoha významných literárních cen. Její thrillery se objevují na seznamu bestsellerů New York Times. Autorčin thriller Slib mlčení byl navíc úspěšně zfilmován, hlavní představitelku Kate Burkholderovou ztvárnila Neve Campbellová. Se svým manželem, třemi psy, kočkou a dvěma koňmi žije v Texasu, kde se věnuje psaní knih, a ve volném čase jezdí na koních.

Karel Černoch

Karel Černoch byl významný český zpěvák a hudebník, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 60. let 20. století. Byl známý svými vystoupeními v oblasti populární hudby a v 60. letech 20. století byl členem skupiny Rebels. Černochova hudební kariéra se vyznačovala jeho všestrannými hlasovými schopnostmi a schopností vystupovat ve více jazycích, včetně češtiny, slovenštiny, angličtiny a italštiny. V průběhu let vydal řadu alb a singlů, které našly ohlas u posluchačů v Československu a později i v České republice. Jeho repertoár zahrnoval jak původní písně, tak coververze světových hitů, které často upravoval do češtiny. Černochův přínos české hudební scéně byl významný a až do svého odchodu v roce 2007 zůstal populární osobností. Jeho odkaz pokračuje prostřednictvím rozsáhlé diskografie a trvalého vlivu, který měl na českou populární hudbu.

Giacomo Casanova

Giacomo Girolamo Casanova byl italský spisovatel, intrikán, špión a diplomat. Zanechal po sobě všestranné literární dílo , nicméně je především známý jako dobrodruh a muž, jehož jméno je synonymem pro svůdce. Této pověsti se těší pravděpodobně zásluhou svého nejvýznamnějšího autobiografického díla, „Dějiny mého života“ , v němž autor bez skrupulí popisuje svá četná milostná dobrodružství. Giacomo Casanova se narodil v Benátkách v ulici Calle della Commedia v sousedství kostela sv. Samuela, kde byl také pokřtěn. Jeho otcem byl herec Gaetano Casanova a matkou Zanetta Farussi; některé zdroje ho ale považují za nemanželského syna matky se šlechticem a abbém Michelem Grimanim. Rodiče byli herci a zdá se, že především matka byla ve své profesi úspěšná, neboť se o ní zmiňuje Carlo Goldoni ve svých Pamětech, kde ji popsal slovy: „… překrásná vdova a velice schopná žena“. Malý Giacomo, vychovávaný babičkou Marziou Farussiovou, byl křehkého zdraví. Proto ho babička jednoho dne odvezla k čarodějnici do Murana a té se podařilo vyléčit jeho potíže. Po tomto dětském zážitku ho zájem o magické praktiky provázel po celý zbytek života, ale on sám byl prvním, kdo se vysmíval důvěřivosti, s níž mnozí přijímali esoterismus. Vystudoval na padovské univerzitě filozofii a práva, absolvoval v roce 1742. Následně cestoval na ostrov Korfu a do Istanbulu. V roce 1743 se vrátil do Benátek a v témže roce jeho babička Maria zemřela. Abbé Grimani jej dovedl učit v semináři, ale dlouho tam pro své nemravné chování nevydržel, údajně sváděl ostatní seminaristy. byl ze studií vyloučen a od konce března do konce července vězněn v benátské pevnosti sv. Ondřeje . Spíše než o výkon trestu, šlo o výstrahu a snahu o nápravu jeho bouřlivých prostopášných sklonů. Když se dostal na svobodu, odcestoval díky matčiným dobrým vztahům jako doprovod bi...

Gaius Valerius Catullus

Gaius Valerius Catullus byl římským lyrikem období pozdní republiky. Jeho tvorba byla spjata s hnutím nové básnické generace, tzv. neóteriků. Catullus je jediným členem této tvůrčí skupiny, jehož dílo se nám zachovalo v rozsáhlejší podobě. Jeho poezie se setkala s obrovskou odezvou a stala se vzorem a inspirací dalším generacím básníků. Catullův životopis můžeme skládat pouze z kusých informací, neboť o jeho skutečném životě s jistotou mnohé nevíme. Pocházel z provincie Předalpské Galie, z dobře situované veronské rodiny s kontakty v nejvyšších kruzích. Římský životopisec Suetonius se zmiňuje, že v rodinné vile ve městě Sirmione u jezera Lago di Garda byl častým hostem sám Gaius Julius Caesar, se kterým Catullův otec, jenž byl magistrátem, udržoval vztahy pohostinného přátelství. Přesné datum Catullova narození a úmrtí není zcela jisté. Podle Suetonia se měl narodit roku 87 př. n. l. ve Veroně a zemřít třicetiletý v roce 57 př. n. l. v Římě. Nicméně sám básník se ve svém díle zmiňuje o událostech roku 55 př. n. l. a lze tedy soudit, že musel zemřít později, než se Suetonius domníval. Ovidius se zmiňuje, že Catullus zemřel v mladém věku. Dnes je všeobecně přijímáno, že se básník narodil roku 84 př. n. l. a zemřel mladý roku 54. př. n. l. O Catullově dětství a dospívání nemáme žádné informace a nevíme ani, kdy přesně rodnou Veronu opustil. Již v roce 62 př. n. l. jej však nacházíme mezi římskou intelektuální elitou. Stýkal se s významnými osobnostmi své doby a právě sblížení s tzv. mladými literáty, mezi něž patřil C. Helvius Cinna, C. Licinius Calvus, M. Furius Bibaculus aj., vedlo ke zformování tzv. moderny – neóteriků. I když se Řím stal Catullovým domovem a prožil v něm část svého života, v básních lze vidět silný vztah k původní domovině. Vlastnil také vilu na hranici Tiburu a Sabinska, asi 30 km od Říma. Vůči veřejnému římskému život...

Freeman Wills Crofts

Freeman Wills Crofts byl britský spisovatel detektivních románů. Narodil se v irském Dublinu a po absolvování studií v Belfastu se stal železničním úředníkem. V roce 1929 odešel ze správy drah severních hrabství a věnoval se psaní. Napsal na čtyřicet románů a řadu rozhlasových her. Roku 1928 byl v Londýně založen Detection Club, kromě F. W. Croftse patřili k jeho členům Dorothy L. Sayersová, G. K. Chesterton, Ronald Knox, Anthony Berkeley, Henry Wade a další. Toto volné sdružení detektivních autorů se snažilo vrátit detektivní román do reálného prostředí a dodržet fair play vůči čtenáři.

František Čermák

Prof. PhDr. František Čermák, DrSc., je český jazykovědec. Specializuje se na lexikologii, lexikografii, frazeologii, idiomatiku, sémantiku, morfologii, teorii jazyka, metodologii jazyka a korpusovou lingvistiku.

Erskine Caldwell

Erskine Caldwell byl americký spisovatel a novinář. Napsal 25 románů, 12 knih reportáží a 150 povídek, nejčastěji z prostředí amerického jihu. Popisoval jeho chudobu i rasové problémy. Narodil v rodině presbytariánského kazatele , který byl často překládán z místa na místo. Rodina cestovala s ním, takže Erskine do svých patnácti žil v Georgii, na Floridě, v Karolíně, ve Virginii a v Tennessee. Poznal přitom dobře zejména jižanské státy a mentalitu jejich obyvatel. Vysokou školu nedokončil, roku 1926 se usadil v Maine s cílem stát se profesionálním spisovatelem. Nejprve se pokusil prorazit v časopisech, jeho první text se jmenoval The Georgia Cracker a pojednával – prozatím esejistickým způsobem – o tématech, která se později objevovala i v jeho prózách: politická demagogie, rasové předsudky, fanatické náboženství, kulturní sterilita a maloměšťáctví. První oceňovaná povídková kniha mu vyšla roku 1931 pod názvem American Earth. Jeho první úspěšný román se jmenoval Tabáková cesta. Vyšel roku 1932. Pojednává o osudech rodiny farmářského dělníka Lestera za velké hospodářské krize 30. let. Ukazuje, jak bída ničí v lidech lidskost. Knihu dramatizoval roku 1934 Jack Kirkland. Tabáková cesta měla velký úspěch, a tak o rok později přišel Caldwell s dalším románem: Boží políčko. Znovu se věnuje tématu chudoby a farmářského života na jihu Spojených států. Na náboženský fanatismus zaútočil v románu Výpomocný kazatel . Poté se zaměřil na problém rasismu, a to zejména v knihách Trápení v červenci , která pojednává o rasovém lynči, a Chlapec z Georgie , jež vypraví příběh malého černošského chlapce, který se živí jako sluha. Jeho prózy byly často terčem cenzury pro údajnou obscénnost. Ve 30. letech začal pracovat též jako novinář. Jako reportér projel mnoho zemí, včetně Československa, jemuž věnoval sbírku ...

Philip Arthur William Collins

Jožka Černý

Jožka Černý je známý moravský lidový zpěvák, který se zasloužil o zachování a popularizaci tradiční moravské a slovenské lidové hudby. Jeho kariéra trvá několik desetiletí, během nichž se stal oblíbenou osobností v České republice, zejména v moravském regionu. Černého sytý barytonový hlas byl charakteristickým rysem jeho vystoupení a nahrávek. Na svém kontě má řadu alb, na nichž se projevuje jeho vášeň pro lidové tradice, včetně alba "Za Tú Horú, Za Vysokú ", které vyzdvihuje písně z jihomoravského regionu. Další album "Moravský lidový zpěvník " dále upevňuje jeho pověst zasvěceného interpreta moravských lidových písní. Kromě toho je "Zpívá populární moravské a slovenské lidové písně" albem, na němž Černý propůjčuje svůj hlas populárním moravským a slovenským lidovým písním, čímž dokazuje svou všestrannost a hluboký vztah ke kulturnímu dědictví těchto regionů. Jožka Černý 's work has not only entertained audiences but also played a significant role in the keeping folk music traditions of the Czech Republic alive for future generations.

Jaroslav Čejka

Jaroslav Čejka je český tanečník a herec-mim. Během svého života vystupoval přibližně ve 20 českých filmech. Mezi jeho nejznámější herecké kousky patří imitování chování slepice, které předváděl i na Silvestra v Československé televizi pod názvem „Pan Slepice“. Dobře imituje i americkou zpěvačku Tinu Turnerovou. V roce 2007 obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tanec a balet. Jaroslav Čejka je gay a dlouhodobě žil se svojí starou matkou, o kterou se staral.

Helena Chýlová

Narozena 27. 3. 1961 v Plzni. PaedDr., vysokoškolská pedagožka, literární historička, lingvistka. Práce z oboru, učebnice.

Eoin Colfer

Eoin Colfer je irský spisovatel, autor knih o Artemisi Fowlovi. Narodil se ve Wexfordu na jižním pobřeží Irska v roce 1965. Zde také vyrůstal se svými čtyřmi bratry, otcem a matkou . Poprvé začal psát příběhy již na základní škole. Příběhy o Vikinzích později vyprávěl všem svým kamarádům. Náměty pro svoje příběhy čerpal z toho, co se naučil na hodinách dějepisu. Později vystudoval Univerzitu v Dublinu a jako učitel se vrátil pracovat zpět do Wexfordu. V roce 1991 se oženil a spolu se svou ženou 4 roky cestoval a pracoval v Saúdské Arábii, Tunisku a v Itálii. Jeho první kniha, Benny a Omar, byla vydaná v roce 1998. Použil v ní své zážitky z Tuniska. Pokračování Benny a Babe následovalo v roce 1999. Po vydaní prvního svazku Artemis Fowl v roce 2001 přestal Eoin učit a soustředil se jenom na psaní. V současnosti Eoin žije v Irsku se svoji ženou a dvěma dětmi. Řekl:“Nepřestanu psát, dokud lidé nepřestanou číst nebo dokud se nezblázním“. Tituly označené hvězdičkou vyšly i v češtině. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eoin Colfer na slovenské Wikipedii.

Citron

Citron je česká rocková skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století v Ostravě v Československu. Během své kariéry byla známá svým hardrockovým a heavy metalovým zvukem, díky němuž si získala značnou oblibu ve své zemi i mezi rockovými nadšenci ve východní Evropě. Kapela v průběhu let prošla několika změnami v sestavě, ale dokázala si udržet stálou pozici na české hudební scéně.

Christopher Chant

Autor encyklopedických prací z historie a technické historie.

Carlos Castaneda

Carlos Castaneda, dříve Castañeda, byl autor kontroverzních knih, které popisují jeho učednictví u tradičního amerického čaroděje z tradice Toltéckých zřeců z kmene Yaqui. Castaneda tvrdí, že se v roce 1960, kdy byl studentem antropologie, seznámil s čarodějem kmene Yaqui, kterého nazýval Don Juan Matus. Castanedův původní zájem studia halucinogenních rostlin v oblasti Sonorské pouště se během setkávání s čarodějem změnil v jeho učednictví. Aniž to sám zprvu tušil, začal se učit čarodějnému popisu světa, aby posléze od dona Juana zdědil pozici naguala, tedy vůdce skupiny zřeců. Tento termín používá Castaneda pro šamana či čaroděje, který dokáže proměnit svůj tvar nebo se proměnit ve zvíře. Castanedova tvorba obsahuje mnoho popisů paranormálních a magických zážitků, psychologické techniky, toltécké magické rituály, experimenty s psychotropními rostlinami . Z jeho učení vychází také cvičení tzv. „magických gest“ – tensegrita. Prodalo se více než 8 milionů výtisků jeho díla v 17 jazycích včetně češtiny. Carlos Castaneda , se narodil 25. prosince 1925 v Cajamarca, Peru. Imigrační záznamy také ukazují, že příjmení převzal po matce Susana Castañeda Navoa, jeho otec se jmenoval Cesar Arana Burungaray. Odstěhoval do Spojených států na počátku roku 1950 a dostal občanství v roce 1957. V roce 1960 se oženil s Margaret Runyan. Žili spolu jen šest měsíců, ale jejich rozvod trval dlouho do roku 1973. Studoval na University of California, Los Angeles. Castaneda napsal dvanáct knih a několik odborných článků podrobně popisující jeho zážitky s šamanem z indiánského kmene Yaqui ze severního Mexika. Jeho první tři knihy, Učení dona Juana: cesta poznání Yaqui, Oddělená skutečnost a Cesta do Ixtlanu, Castaneda napsal během studií na Univerzitě. Castaneda psal knihy, kde psal o sobě a co zažíval, jak ho u...

Sveva Casati Modignani

Za jménem Sveva Casati Modignani se skrývá dvojice milánských novinářů Bice Cairatiová a Nullo Cantaroni. Manželé používají toto jméno už od padesátých let, ovšem první velice úspěšný román vydali až v roce 1981. Od té doby publikovali patnáct bestsellerů, které si vydobyly popularitu hlavně v Itálii, ale i po celém světě. Podle některých z nich vznikla i vydařená filmová či televizní díla.

Mike Carey

Mike Carey je britský autor komiksů, beletrie a filmových scénářů. Carey se narodilv Liverpool v Anglii. Už jako dítě se velmi zajímal o komiksy, kreslil a maloval primitivní příběhy pro mladšího bratra. Vysokoškolský titul získala na St. Peter's College v Oxfordu, v oboru učitelství. Více než 15 let učil na střední škole, poté se začal plně věnovat tvorbě komiksů a psaní. Je uznávaným autorem Lucifera a Hellblazera . Podílí se také na příbězích X-menů a Fantastic Four pro Marvel Comics. Napsal i komiksovou adaptaci Nikdykde podle románu Neila Gaimana.

Maureen Child

Maureen Child (*28.9.1951 je velmi úspěšná americká autorka více než stovky současných romantických románů a novel, ale i vtipných, paranormálních romancí. Píše i pod různými pseudonymy: • jako Ann Carberry - historické romance, • jako Kathleen Kane - americké romance a westernové paranormální romance, • jako Sarah Hart - jeden skutečně velkolepý paranormální western, který je stále jejím oblíbeným, • jako Ann Carberry - viktoriánský historický román, jehož psaní si skutečně užívala, • jako Regan Hastings - paranormální romantické novely. Její spisovatelská kariéra se zrodila, když byly její děti malé. Psaní pro ni bylo nejen způsob, jak se zaměstnat, ale též cesta, jak si budovat kariéru a snad i zaměstnání v pohodlí vlastního domova během péče o děti. Maureen je známá svými skvěle napsanými a vystavěnými romanitckými novelami plnými vzrušení, záhad a humoru. První knihu prodala v roce 1990. S manželem rádi cestují, většinou okružní jízdy s jejími rodiči. Když je doma, věnuje svůj čas svým dospělým dětem. A psaním další knihy.

Julius Chromečka

Narozen 10.4.1932. Promovaný pedagog a filolog, odborný asistent na katedře jazyků Vysoké školy báňské v Ostravě. Práce v oboru.

Ernest Claes

Andreas Ernestus Josephus Claes byl belgický, vlámský spisovatel. Některé své práce publikoval pod pseudonymem G. van Hasselt. Psal v nizozemštině, příležitostně též v němčině. Prosadil se autobiografickým románem De Witte , který byl i dvakrát zfilmován – roku 1934 belgickým režisérem Janem Vanderheydenem a roku 1980 Robbem De Hertem. Politicky byl vlámským nacionalistou, podporoval Vlaams Nationaal Verbond, která byla po druhé světové válce obviňována z kolaborace s nacisty. Claes kvůli tomu strávil tři měsíce ve vězení. V anketě Belgičan Belgičanů, hledající největší osobnost belgických dějin, nicméně obsadil 7. místo.

Arnošt Černík

Arnošt Černík byl český horolezec , cestovatel, publicista, spisovatel a překladatel. Zemřel při zemětřesení na úpatí hory Huascarán jako účastník československé horolezecké expedice Peru 1970 na Huandoy, kdy celý základní tábor, údolí i přilehlé město zavalila kamenná lavina. Působil v redakční radě časopisu Krásy domova, který vydával ČSTV.

Svatopluk Černoch

Narozen 25.4.1882 v Brušperku u Ostravy, zemřel 15.5.1973 v Praze. Ing, středoškolský profesor strojařství, práce z oboru.

Peter Cheyney

Plným jménem Reginald Evelyn Peter Southouse-Cheyney, kandidát práv,herec, režisér, znamenitý šermíř, za první sv.války důstojník.Ale také novinář a v neposlední řadě /díky/ spisovatel.Napsal na 40 děl - skoro vše detektivky - a jedním z jeho nezapomenutelných hrdinů je vyšetřovatel americké Federální policie Lemmy Caution. Další skvělý hrdina je soukromý detektiv Slim Callagham /z knih - třeba Nebezpečné zákruty/

Milan Codr

Milan Codr byl český novinář, redaktor, publicista, spisovatel literatury faktu a televizní komentátor. Původně směroval k dráze hudebníka , vystudoval však na přání rodičů práva a získal titul JUDr. Přilákala jej však žurnalistika, psát začal již během základní vojenské služby po ukončení vysoké školy. Stal se vojákem z povolání, působil v armádním tisku. Zajímal se o vědu a letectví, později i kosmonautiku. V roce 1961 jako šéfredaktor vojenského populárního časopisu Zápisník navštívil Hvězdné městečko v SSSR a setkal se zde s Jurijem Gagarinem a Germanem Titovem. S těmi se pak přátelil celý život. V roce 1963 založil se svolením ÚV KSČ a Hlavní politické správy Československé armády, pod níž spadal, nový časopis pro kosmonautiku a raketovou techniku Radar. Byl koncipován jako čtvrtletní příloha Zápisníku a přispívalo do něj mnoho významných osobností . Časopis byl vydáván v letech 1963–1966. V roce 1970 se stal jakožto prověřený komunista šéfredaktorem časopisu Květy a také pravidelným komentátorem v Československé televizi, kde referoval o událostech v kosmu a kosmickém výzkumu. Časopis Květy se pod jeho vedením stal přitažlivým magazínem pro celou rodinu s celou řadou příloh – knihovnička Květů, časopis se stal i významným organizátorem společenského života – Plesy květů, Letecké dny Květů, cena Zlatý Květ pro významné osobnosti . Milan Codr se podílel i na vydávání časopisu Interpress magazin a založil při něm i edici Přemožitelé času, mapující životopisy slavných mužů a žen z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Zemřel na třetí infarkt koncem roku 1996....

Karel Červený

Rodinné dôvody mu nedovolili vyštudovať vysokú školu - odbor psychológia. na celý život mu zostal záujme o medicínu. Intenzívne študuje zahraničnú i našu literatúru z odboru výživy. Dlhoročný vegetarián a propagátor vegetariánskeho hnutia. Prednáša pre laikov i lekárov. Autor mnohých kníh o zdravej výžive.

Karel Černý

Narozen 12. 1. 1965 v Novém Městě na Moravě. Politik, spisovatel, dokumentátor. Zabývá se regionálními dějinami oblasti Vysočina, převážně ve vztahu k druhé světové válce, též práce o filatelii, též práce o regionálních dějinách železniční dopravy, historických pohlednících. Od roku 1998 poslanec Parlamentu ČR za ČSSD.

Jan Blahoslav Čapek

Jan Blahoslav Čapek byl český spisovatel, komeniolog, myslitel, překladatel, literární historik a kritik. V letech 1931–1936 odpovědným redaktorem týdeníku Kostnické jiskry. Od 1945 byl profesorem české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z univerzity musel v 50. letech 20. století odejít a byly mu omezeny jak možnosti pedagogické a vědecké, tak i zahraničních odborných kontaktů a publikační činnosti. Od 1959 byl zaměstnán v Památníku národního písemnictví, později v Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy. Na Filozofickou fakultu se vrátil 1968 a působil zde do 1971, kdy odešel do důchodu. Jeho manželkou byla komenioložka Dagmar Čapková. Hojně se zabýval starší českou reformační literaturou. Překládal z angličtiny, bengálštiny a latiny. V závěru života publikoval v samizdatu.

Alan Carter

Psycholog, novinář a dokumentarista, autor záhadologické literatury.

Václav Černý

Narozen 26. 3. 1905 v Jizbici u Náchoda, zemřel 2. 7. 1987 v Praze. PhDr., profesor srovnávacích dějin literatury, literární historik a kritik, bohemista, romanista, filozof, autor esejí, monografií, memoárů, překladatel z románských jazyků, autor esejů o románských literaturách.

Paolini Christopher

Orson Scott Card

Orson Scott Card je jeden z nejznámějších amerických spisovatelů. Jeho nejznámější díla patří do žánrů science fiction a fantasy. Klasikou v těchto žánrech se stal jeho román Enderova hra. Orson pochází ze staré mormonské rodiny. Ještě jako dítě se s rodiči, Willardem a Peggy Cardovými, přestěhoval do San Matea v Kalifornii. Když v roce 1964 získal jeho otec místo na Arizonské státní univerzitě, odstěhovala se rodina do města Mesa v Arizoně. Když bylo Cardovi 16, přesunuli se do Salt Lake City v Utahu, tamní univerzitu Orson Scott Card dostudoval v roce 1981. Mezitím ovšem v letech 1971–1973 působil jako mormonský misionář v Brazílii a v květnu 1977 si vzal svou ženu Kristine Allen. První dítě – Michael Geoffrey – se narodilo o rok později. Michael a jeho sourozenci Emily Janice, Charles Benjamin, Zina Margaret a Erin Louisa dostali jména podle oblíbených spisovatelů svých rodičů: Geoffrey Chaucerovi, Emily Brontëové, Emily Dickinsonová, Charlesi Dickensovi, Margaret Mitchellové a Louise May Alcottové. Charles zemřel nedlouho po svých sedmnáctých narozeninách a Erin krátce po narození. Z Utahu se Cardovi odstěhovali do South Bendu v Indianě a pak do Greensboro v Severní Karolíně, kde žijí dosud. Je také aktivní politický přispěvatel a mluvčí. Krátce po teroristických útocích 11. září 2001 začal psát sloupek pro místní noviny Greensboro Rhino Times nazvaný nejprve „War Watch“, později přejmenovaný na „World Watch“, tyto příspěvky lze nalézt na jeho oficiální stránce. Přestože je demokrat, slovně podpořil amerického prezidenta George W. Bushe ve válce v Afghánistánu a Iráku, podpořil také PATRIOT Act a americkou podporu státu Izrael. Odsoudil také sňatky mezi jedinci stejného pohlaví a aktivity proti globálnímu oteplování. Na druhou stranu podporuje vládní výzkum alternativních energetických zdrojů a odklon od využívání fosilních paliv. V roce 2005 se stal profesorem na virginské univerzitě v Buena Vistě. Cardovým debutem na...

Oldřiška Ciprová

Oldřiška Ciprová je česká spisovatelka a herečka. Po historických románech, které jí pravidelně vychází od roku 2001, se prosadila i v literatuře pro děti a mládež. Věnuje se i dramatickému umění , v současné době je vidět na jevišti v plzeňském divadle Dialog. Její první kniha, historický román Bůh zemřel, když se narodili, vyšel v roce 2001 v nakladatelství Agave. Popisuje období posledních Přemyslovců a v roce 2005 se dočkal volného pokračování A nebe truchlilo, které vyšlo v nakladatelství Baronet. Po kratším útlumu vyšla v nakladatelství Mladá fronta v roce 2008 historická romance opět z dob posledních Přemyslovců Čas žít, čas milovat. Tato kniha byla v její tvorbě určitým mezníkem; od roku 2009 přestoupila k nakladatelství Alpress, kde vydává své romantické historické romány. V září 2014 vyšly autorce v nakladatelství Albatros první pohádky, určené pro děti předškolního a mladšího školního věku. Jsou zaměřené na sebereflexi dítěte a velmi hravou formou nastiňují některé výchovné prvky. Kniha se jmenuje Kam chodí spát Usínáček, ilustrátorkou je Lenka Němcová a kniha zaznamenala fenomenální úspěch. Na jaře 2015 se dělal dotisk. Autorky společně vytvořily další dětskou knihu nazvanou Kde se vzala Duha, která vyšla v dubnu v roce 2015. Na Vánoce 2015 vyšly další pohádky zaměřené na sebereflexi dítěte s názvem Copak snídá Ponožkovník? Dalším počinem Oldřišky Ciprové jsou pohádky o zvířátkách, která se vyskytují v českých příslovích. Kniha se jmenuje Netahej vlka za ocas a vyšla v listopadu 2016. Dne 4. listopadu 2015 vydalo nakladatelstvi Grada Oldřišce další knihu, tentokrát laděnou velmi humorně. Je určená pro děti 6–12 let, kterou si s dětmi rádi přečtou i rodiče. Název je Deník praštěný ségry a šílenýho bráchy. Autorky nadále spolupracují výhradně spolu a v dubnu roku 2016 vydaly vtipné zápisky dvanáctileté Káji trpící nadváhou unikátně obohacené recepty pro náctileté. Kniha nese název Zhubni a nezblbni. V č...

Nikolaj Kornejevič Čukovskij

Nikolaj Kornějevič Čukovskij byl ruský sovětský spisovatel a překladatel, syn spisovatele Korněje Ivanoviče Čukovského. Mládí prožil Čukovskij v Petrohradu, kde studoval dějiny umění. Roku 1922 debutoval jako básník. Za druhé světové války působil v obleženém Leningradě jako dopisovatel armádního tisku. V posledních letech života byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů a předsedou jeho sekce překladatelů. Zemřel v Moskvě a je pochován je na Novoděvičím hřbitově. Je autorem celé řady knih pro mládež, zejména dobrodružných příběhů o slavných mořeplavcích shrnuté do knihy Водители фрегатов . Jako překladatel se zaměřoval na díla Stevensona, Doyla, Twaina, Setona a dalších.

Milan Cais

Milan Cais je český výtvarný umělec a zároveň bubeník, zpěvák a textař skupiny Tata Bojs. Více o Cajsově hudební dráze v hesle skupiny Tata Bojs Hudební skupinu Tata Bojs založili Cajs s Mardošou ještě coby studenti základní školy. První koncert odehráli v roce 1988. V roce 1991 vydali první album, do roku 2020 celkem deset řadových alb a další alba kompilací, remixů nebo symfonických verzí jejich skladeb. Svoji hudební dráhu Tata Bojs shrnuli v roce 2018 na výstavě soch, multimediálních objektů a instalací Tata 30js v Centrum současného umění DOX v Praze . Při této příležitosti vyšla rovněž objemná publikaceTatalog s řadou archivních materiálů. Mimo kapelu Tata Bojs spolupracoval s hudební skupinou Kašpárek v rohlíku, v roce 2015 složil hudbu k celovečernímu loutkovému filmu Malý pán a o tři roky později také skladby k dětskému představení Divadla v Celetné Krev není voda. V letech 1992–1999 Cais studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech sochařů Huga Demartiniho a Jindřicha Zeithammela a vizuálního umělce Jiřího Davida. Jádrem jeho umělecké tvorby je sochařský objekt, ale rejstřík jeho tvůrčích prostředků zahrnuje také manipulovanou fotografii, video, kresbu nebo instalaci. Jeho objekt Kapkostroj byl součástí projektu Zahrada snů v českém pavilonu na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aiči. Spolu s výtvarným umělcem a hudebníkem Petrem Niklem a dalšími autory se podílel na sérii interaktivních výstav Hnízda her, Orbis Pictus, Labyrint světla, Leporelohra nebo Play. Ilustroval knihu Nanobook svého spoluhráče ze skupiny Tata Bojs a dlouholetého kamaráda Mardoši, která bylo oceněna 3. místem v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2004. V roce 2015 vytvořil skleněnou plastiku udělenou toho roku laureátům Ceny Paměti národa....

Marta Chromá

PhDr. Marta Chromá, Ph.D., vedoucí katedry jazyků Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Marie Calma

Marie Veselá, roz. Hurychová , byla česká spisovatelka, překladatelka a pěvkyně , ale i přední organizátorka kulturního dění v Luhačovicích. Pocházela z rodiny pražského advokáta Matěje Hurycha. Byla druhou manželkou MUDr. Františka Veselého , zakladatele lázeňství v Luhačovicích. Je pochována na pražských Olšanech. Od 30. let 20. století udržovala také písemnou korespondenci s Marií Calmou–Veselou česká prvorepubliková spisovatelka Tylda Meinecková. Marie Calma se ve své literární činnosti věnovala jak poesii , Jarní zpěvy , Ejhle člověk ), tak pohádkám , Pohádka o českých muzikantech ) a próze ). Marie Calma překládala především z francouzštiny a také polštiny .

Jakub Chovan

Slovenský kartograf, fotograf, specialista na leteckou fotografii a geografické informační systémy.

Ivan Černý

Ivan Černý je bývalý slovenský hokejový obránce. Po skončení aktivní kariéry působí jako trenér. V československé lize hrál za Slovan Bratislava CHZJD a Poldi SONP Kladno. Nastoupil ve 449 ligových utkáních, dal 84 gólů a měl 117 asistencí. Se Slovanem získal v roce 1979 mistrovský titul. Za reprezentaci Československa nastoupil v dubnu 1983 ve 2 utkáních. Reprezentoval Československo na mistrovství světa juniorů do 20 let v roce 1978, kde tým skončil na 4. místě, na mistrovství světa juniorů do 20 let v roce 1979, kde tým skončil na 2. místě a na mistrovství Evropy juniorů do 18 let v roce 1977, kde tým skončil na 2. místě. Kariéru končil v Itálii.

Stanislav Češka

Narodil jsem se roku 1955 v Brně. Po maturitě na brněnském Gymnáziu Křenová jsem vystudoval technickou kybernetiku na elektrofakultě Vysokého učení technického v Brně. Od ukončení studií pracuji jako softwarový specialista. Více jak dvacet pět let je mým bydlištěm podobně jako u mého literárního hrdiny Stanislava Berky brněnská čtvrť Bystrc. Po obvyklých literárních pokusech na škole jsem napsal dvě série pohádek, z nichž část byla opakovaně odvysílána jako rozhlasové a televizní večerníčky. Mám rád americkou drsnou detektivní školu a její autory, jako jsou například Raymond Chandler, Ross Macdonald nebo Robert B. Parker. Podobný žánr mi v domácí detektivce chyběl. Po určitém váhání, jestli jsem schopen napsat detektivku, jsem nakonec přivedl na svět svého soukromého brněnského detektiva Stanislava Berku. Na sérii jeho příběhů nyní pracuji a doufám, že snad ještě nějakou dobu pracovat budu. Berka je bývalý kriminalista, který policii opustil v 90. letech. Používá při svém pátrání často velmi neortodoxní metody a má jediný cíl, pomoci svým klientům a spravedlnosti. K mým velkým koníčkům patří také historie. Proto jsem rozpracoval sérii historických detektivek, ve kterých se zvědavý čtenář bude moci podívat do období raného středověku v naší zemi. První z těchto románů by měla MOBA vydat v 1. pololetí roku 2012.

Ray Charles

Ray Charles byl průkopnický americký zpěvák, skladatel, pianista a hudební skladatel, který se významně podílel na vývoji soulové hudby, neboť spojoval styly rhythm and blues, gospelu a blues. Narodil se 23. září 1930 v Albany ve státě Georgia a v sedmi letech oslepl kvůli zelenému zákalu. Navzdory svému postižení Charlesův hudební talent vzkvétal. V 50. letech podepsal smlouvu s Atlantic Records, kde nahrál hity jako "I Got a Woman" a "Hallelujah I Love Her So". Jeho přelomová píseň "What'd I Say" je často uváděna jako jeden z prvních vlivů soulu a byla velkým hitem, který ještě více upevnil jeho status hudební legendy.

Pavel Čech

Narozen 5.11.1968 v Brně. Malíř, grafik,autor komiksů, knižní ilustrátor zejména dětské literatury.

Luís de Camões

Luís Vaz de Camões je považován za největšího portugalského básníka. Jeho umění verše bývá srovnáváno se Shakespearem, Homérem, Vergiliem a Dantem. Napsal značné množství lyrické poezie a divadelních her, ale známým je především díky svému eposu Os Lusíadas . Jeho filozofické dílo Parnasum Luíse Vaze bylo ztraceno . Mnoho detailů týkajících se Camõesova života zůstává neznámo, ale pravděpodobně se narodil okolo roku 1524 jako jediný syn a jediné dítě Simaa Vaze de Camões a jeho ženy Any de Sá de Macedo. Místo narození není známé. Jako jeho rodiště jsou nejčastěji uváděny Lisabon, Coimbra nebo Alenquer, ačkoliv posledně jmenované místo je založeno na možné špatné interpretaci jedné z jeho básní. Camões patřil do rodiny pocházející ze severoportugalského regionu Chaves u Galície. V jeho raném mládí opustil Simao Vaz svého syna a ženu a odešel hledat osobní štěstí do Indie, aby zemřel hned další rok v Goe. Jeho matka se později znovu vdala. Camões žil z poloviny život plný výsad a byl vzdělán dominikány a jezuity. Po nějaký čas díky rodinným vztahům navštěvoval univerzitu v Coimbře, ačkoliv záznamy ho neregistrují . Jeho strýc Bento de Camões důvěřoval tomuto vzdělání, protože byl převorem Kláštera Santa Cruz a rektorem univerzity v Coimbře. Často měl přístup k drahé literatuře, včetně klasických řeckých, římských a latinských děl, četl latinsky, italsky a psal španělsky. Camões, jak dokazuje jeho láska k poezii, byl romantik a idealista. Povídá se, že se zamiloval do Kateřiny z Ataíde, čekatelky na pozici královny, a také do princezny Marie, sestry Jana III. Portugalského. Je také možné, že indiskrétní zmínka o králi v jeho hře El-Rei Seleuco, stejně jako mnoho dalších incidentů hrálo roli při jeho vyhoštění z Lisabonu v roce 1548. Cestoval do Ribateja, kde zůstal ve ...

Leonard Cohen

Leonard Cohen byl kanadský písničkář, básník a spisovatel, jehož kariéra trvala téměř pět desetiletí. Cohen se narodil 21. září 1934 ve Westmountu v Quebecu a předtím, než se začal věnovat hudbě, působil jako básník a spisovatel. Jeho první album "Songs of Leonard Cohen ," vyšlo v roce 1967 a zavedlo jeho směs folkové hudby s poetickými texty. Cohenův hluboký barytonový hlas a promyšlené, sugestivní písňové texty mu vynesly uznání kritiky a oddané příznivce. V průběhu let vydal řadu alb, na nichž se zabýval tématy lásky, náboženství, politiky, izolace, sexuality a osobních vztahů.

Jan Čáka

Jan Čáka byl český výtvarník, spisovatel a skaut. Ve svém grafickém a literárním díle zachycoval minulost a současnost Příbrami a okolí. Zabýval se rovněž kulturním místopisem Brd a Povltaví a osobou Karla Hynka Máchy. Narodil se v Praze, rodiče se vrátili do Příbrami v roce 1941. Čákovi předkové však žili na Březových Horách, které tehdy nebyly součástí Příbrami, nýbrž samostatným městem, již na začátku 19. století. V roce 1943 začal studovat Veřejnou obchodní školu v Příbrami, po jejím uzavření o rok později byl nasazen na práci na příbramském nádraží. Po skončení války školu dokončil a do roku 1948 pracoval v Obchodním družstvu Plzeň. V červnu téhož roku složil přijímací zkoušku do druhého ročníku Státní grafické školy v Křižovnické ulici v Praze se zaměřením na obor užitá grafika a knižní ilustrace. Studoval u profesora Jaroslava Vodrážky a později u profesora Petra Dillingera. Po absolvování školy a vykonání základní vojenské služby nastoupil roku 1953 jako kartograf u národního podniku Jáchymovské doly v Příbrami, později přejmenovaném na Uranové doly Příbram. V té době se již intenzivně věnoval grafické práci. Roku 1967 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců. Od tohoto roku působil ve svobodném povolání s výjimkou krátkého období let 1968–1969, kdy pracoval na částečný úvazek v Hornickém muzeu v Příbrami. Od mládí působil Čáka ve skautském hnutí. Angažoval se v něm i v době jeho krátkodobého obnovení v roce 1968. Jeho příručka Junácká symbolika byla v roce 1970 dána do stoupy. Za účast na ilegálních skautských akcích byl Čáka za normalizace sledován Státní bezpečností. Měl proto potíže s publikováním. Existenční problémy řešil grafickými pracemi do sborníků ze sympozií Hornická Příbram ve vědě a technice. Překážky v publikačních možnostech pro Čáku ukončil rok 1989. V roce 2008 byl oceněn medailí za rozvoj Středočeského kraje, roku 2009 byl j...

Andrea Coddington

Andrea Coddington pochádza z Radošiny a vyštudovala žurnalistiku v Bratislave. Narodila sa 20. júla 1975 v znamení raka. Novinárske remeslo praktizovala v STV na zahraničnom spravodajstve a v rádiu Koliba , kde spravodajský tím vytvorila.V januári 2002 odišla do USA ako zahranično-politická spravodajkyňa. Bola šéfredaktorkou slovenského denníka vychádzajúceho v Amerike. V New Yorku sa zamilovala, vydala a nakoniec aj ovdovela. Tieto životné situácie ju priviedli k napísaniu knihy z amerického prostredia, v ktorej opísala rôzne osudy Slovákov. Nosným sa však stal jej vlastný. Vďaka pracovným povinnostiam v USA sa Andrea náhodou stretla s manželom a bola to „láska na druhý pohľad“. Jedného rána však tento výborný otec a priateľ povedal svoje posledné bye-bye a už sa nikdy nevrátil. Nebola to však jediná rana, ktorá ju postihla. Časy, v ktorých prišla o bývanie a v ktorých nemala ani na topánky, má už chvalabohu za sebou. Teraz sa Andrea teší z nového bytu a verí, že ju ešte niekedy postretne veľká láska.

Scott Cunningham

Scott Douglas Cunningham – 28. března 1993) byl americký spisovatel a wiccan. Narodil se 27. června 1956 v Royal Oak v William Beaumont Hospital jako druhý syn Chestera Granta Cunninghama a Rose Marie Wilhoit Cunningham. Roku 1959 se rodina ze zdravotních důvodů jeho matky přestěhovala do San Diega. Na Státní univerzitě v San Diegu studoval kreativní psaní které dokončil roku 1978. Za studia byl jeho spolubydlícím okultista a spisovatel Donald Michael Kraig. Roku 1980 začal své první zasvěcení v tradici Wicca a to pod vedením Ravena Grimassiho. Ve výcviku zůstal do roku 1982 kdy odešel vykonávat sólovou praxi čarodějnictví. Byl zastáncem názoru aby byla tradice Wicca více přístupnější. Roku 1983 byl diagnostikován lymfom a roku 1990 kryptokoková meningitida. Zemřel 28. března 1993 ve věku 36 let.

Richmal Crompton

Richmal Cromptonová byla anglická spisovatelka, úspěšná svými dětskými knížkami o Williamovi. V češtině jsou známé pod titulem Jirka, postrach rodiny. Narodila se v severoanglickém městě Bury v rodině pastora, pracovala jako učitelka latiny. Napsala přes čtyřicet psychologických společenských románů, které dávno upadly do zapomnění. Daleko větší úspěch měla její kniha Just William, vydaná roku 1922. Popisovala uličnictví školáka Williama Browna a jeho party Psanců. Čtenáři si rychle vynutili pokračování. Nakonec Cromptonová napsala 50 knih o Williamovi. V těch posledních využívala aktuální rekvizity jako televizi nebo lety do vesmíru. Přitom sama autorka byla bezdětná, postava Williama je inspirována jejím bratrem a synovcem. Série získala oblibu jako typická ukázka anglického humoru, byla také zfilmována. Do českého prostředí uvedl Williamovy příběhy jako první nakladatel J. R. Vilímek, který je vydával od roku 1935. Většinu překladů pro něj zajišťoval překladatel J. A. Trpák. Pro hlavního hrdinu zvolil pro české prostředí příhodnější jméno Jirka, čehož se drží i ostatní překladatelé.

M. W Craven

Britský autor detektivních románů a thrillerů. Probační úředník. M.W.Craven se narodil v Carlisle, ale vyrostl v Newcastlu, odkud utekl v nezralém věku šestnácti let a vstoupil do armády. Dalších deset let cestoval kolem světa a bavil se. V roce 1995 se rozhodl studovat sociální práci se zaměřením na kriminologii a zneužívání látek. Jako jednatřicetiletý se stal probačním úředníkem ve Whitehavenu, kde se nakonec vypracoval na vedoucí pozici. O šestnáct let později se rozhodl zariskovat, a když z důvodu nadbytečnosti přišel o místo, stal se spisovatelem na plný úvazek.

Ladislav Chmel

Narozen 11. 7. 1941 ve Vlašimi. Publicistické práce, kuchařky, slušné chování, politika, divadlo..., fotografické ilustrace. kameraman a fotoreportér.

Julie Camel

Francouzská ilustrátorka, stylistka a autorka pohlednic.

Jana Červenková

Jana Červenková, za svobodna Jana Salačová , je česká spisovatelka. Vystudovala pedagogickou školu, ale učila jen krátce. Po roce 1989 pracovala jako redaktorka. Za knihu Kurs potápění získala v roce 1999 cenu Toma Stopparda.

Henry Cloud

Henry Cloud je klinický psycholog s bohatými zkušenostmi v soukromé praxi.

Gaius Iulius Caesar

Gaius Julius Caesar byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v císařství. Z jeho jména pochází titul caesar a odvozené císař , kterým ale sám Caesar nebyl; prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn Augustus . Jako stoupenec politické frakce populárů vytvořil spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem tzv. první triumvirát, který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v Galii rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Překročením řeky Rubikonu v roce 49 př. n. l. zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu. Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Junia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili. Strůjci tohoto činu doufali v obnovení republiky. Jejich akce ale vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z něhož vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství. V roce 42 př. n. l. byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů. Mnohé z Caesarova života je nám známo z jeho vlastních Zápisků , které sepsal ze svých vojenských tažení. Mezi další soudobé prameny náleží také dochované dopisy a projevy Caesarova politického soupeře Cicerona, historické dílo Sall...

František Cinger

František Cinger je český novinář, publicista a autor literatury faktu. Vystudoval obor čeština-dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Cinger na slovenské Wikipedii.