Všichni Autoři a témata

František Špaček (1)

František Špaček byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Tišnov-Blansko. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960. K roku 1954 se profesně uvádí jako předseda Jednotného zemědělského družstva v obci Lomnička.

Ol'ga Kuzněcova (1)

Ruská lékařka, prozaička a básnířka, autorka publikací pro mládež.

Ulrich Makosch (1)

Německý žurnalista.

Kamil Sedláček (1)

Kamil Sedláček byl český tibetolog a komparativní sinotibetský jazykovědec. Vystudoval Obchodní akademii Dr. Albína Bráfa v Třebíči, maturitní zkoušku složil v roce 1946. V roce 1952 dokončil studia financí, angličtiny a ruštiny na Vysoké škole ekonomické v Praze. Současně studoval moderní čínštinu na Jazykovém institutu a na Karlově univerzitě. Mezi lety 1952 a 1953 absolvoval povinnou vojenskou službu. Později se začal věnovat intenzivnímu studiu tibetštiny a následně i studiu sino-tibetské historické a komparativní jazykovědě a to pod dohledem dlouholetého kolegy a přítele George de Roericha. V roce 1968 získal titul CSc. v moderní Tibetologii na Orientálním ústavu ČSAV. V říjnu 1974 obhájil dvě vědecké práce na orientálním ústavu Ruské akademie věd, když mu prezidium ČSAV neumožnilo tyto práce obhájit v Československu . To byl jediný způsob, jak získat titul doktora věd v oboru sinotibetské historické a komparativní filologie. Mezi roky 1978 a 1991 Kamil Sedláček pracoval jako překladatel technických dokumentů z ruštiny, angličtiny, němčiny a mongolštiny pro důlní společnost Intergeo. V roce 1981 navštívil Mongolskou akademii věd a klášter Gandantegchinien v Ulaanbaataru z důvodu předání dvou svazků učebnice moderní tibetštiny nazvané "Tibetan Newspaper Reader" , které byl autorem a která zahrnuje texty z 1114 dokumentů, které jím byly poprvé popsány na mezinárodní úrovni . Od roku 1991 do roku 2007 působil jako soudní tlumočník z angličtiny, němčiny, ruštiny, ukrajinštiny, rumunštiny a moldavštiny na krajském soudu v Brně. 23. února 2010 obdržel Oborovou medaili Josefa Dobrovského pro významné úspěchy ve studiu Sino-tibetských jazyků. V roce 2008 vyřešil problém, který spočívá ve stanovení vztahu mezi ketštinou a čínsko-tibetskými jazyky (jazykem mluví Ketové v oblasti Sibiře, cca několik set mlu...

Prokop Hásek (1)

Narozen 13.11.1901 ve Vysokém n. Jizerou. Tajemník notářství, lidový vypravěč východních Čech, publikace úsměvných historek.

Josef Kotrlý (1)

Josef Cyril Kotrlý byl právník, politik a diplomat. Během druhé světové války působil v protiněmeckém odboji. V květnu 1945 se jako reprezentant ČSSD a člen předsednictva ilegální ČNR účastnil jednání s K. H. Frankem a také spolu-signoval "Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil". Po druhé světové válce se Josef Kotrlý stal "politicky nepohodlným" a byl "odsunut" mimo republiku na pozici generálního konzula pro Kanadu a New Foundland. Do Února 1948 působil jako diplomat v Kanadě a poté již až do konce života zůstal v emigraci. V Kanadě byl činný jako předseda Československého národního sdružení v Montrealu a spolupracovník exilového tisku. Josef Cyril Kotrlý se narodil 4. července 1903 v domě čp. 202 v Bludově . Na domě je od roku 1999 pamětní deska. Obecnou školu navštěvoval rovněž v Bludově. Tady jej významnou měrou ovlivnil zakladatel bludovské Obce Sokolské – národní nadšenec – učitel Rudolf Kordas. Reálné gymnázium v Litovli začal Kotrlý studovat od roku 1914 . Mezi jeho tehdejší spolužáky patřil Jan Čep, pozdější český spisovatel, esejista a překladatel. Spolu se svými rodiči a sourozenci byl Kotrlý již od dětství členem Sokola. Po první světové válce ve svých šestnácti letech založil Josef Kotrlý v Bludově skautský oddíl. Kromě učitele Rudolfa Kordase ovlivnil mladého Josefa Kotrlého i jeho litovelský středoškolský profesor Eugen Stoklas – proslulý loutkář. V Bludově založil Kotrlý loutkové divadlo. Na Právnické fakultě University Karlovy v Praze začal Kotrlý svoje vysokoškolská studia počínaje rokem 1922. Dvouletou vojenskou prezentační službu nastoupil Josef Cyril Kotrlý ihned po ukončení studia práv. Ještě v průběhu své vojenské služby získal doktorát práv a po návr...

Antonín Hanák (1)

Narozen 8.4.1889 v Pačlavicích u Kroměříže, zemřel 12.9.1935 ve Zlíně. MUDr., profesor fyziologie, práce z oboru.

Ivan Bajcura (1)

Narozen 21.12.1930 v Sukově, zemřel 1986. Pedagog, politicko-výchovný pracovník.

Ján Brondoš (1)

Alberto Zola (1)

Italský autor zeměpisných a přírodopisných fotografických publikací.

Jiří Šimon (1)

Doc. PhDr. Jiří Šimon, CSc., byl český atletický trenér, dlouholetý vysokoškolský pedagog a vedoucí katedry na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Jako spisovatel je držitelem ceny nazvané Kanzelsberger cena čtenářů v soutěži Magnesia Litera z roku 2009. Narodil se v roce 1936 na zemědělském statku ve Veselé u Mnichova Hradiště, kde prožil i válečná léta a komunistický převrat v roce 1948. Rozhodnutím soudu byl v roce 1953 zemědělský statek rodině zabaven a celá rodina přestěhována do Heřmaniček u České Lípy. Na statek se mohl vrátit až v roce 2000, kdy byl státem vrácen po osmiletém restitučním sporu. Studoval na gymnáziu a potom vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, obor tělesná výchova-biologie. Na této fakultě pak působil od roku 1962 až do roku 2000 jako pedagog, přičemž v letech 1992 až 2000 vykonával funkci vedoucího katedry atletiky. Jeho studenty byla řada olympijských medailistů, mistrů světa a mistrů Evropy v různých sportech, např. Štěpánka Hilgertová, Helena Fibingerová, Jarmila Kratochvílová, Imrich Bugár, Ludvík Daněk, Jaroslav Brabec a další sportovci a trenéři. Jiří Šimon ve svém oboru vždy prosazoval spojení teorie s praxí. Byl aktivním sportovcem, nejprve členem Lokomotivy Česká Lípa a potom Slavie VŠ Praha. Kromě pedagogické činnosti na fakultě se věnoval také trenérské práci. Jeho úspěšná trenérská a metodická činnost byla zaměřena zejména na hod oštěpem. Jiří Šimon má velký podíl na tom, že se oštěpaři a oštěpařky zařadili mezi naše nejúspěšnější reprezentanty v mezinárodním měřítku. Už v 1962 si dal předsevzetí, že přispěje k vybudování české oštěpařské školy. Koncem sedmdesátých let byl Jiří Šimon tehdejším vedením atletiky pověřen, aby se pokusil zlepšit výkony v hodu oštěpem, protože hod oštěpem byl v bývalém Československu považován za nejslabší ze všech atletických disciplín. Šimon sbíral a rozšiřoval materi...

Beverly Pagram (1)

Britská autorka příruček domácího hospodaření.

Libuše Halasová (1)

Narozena 1909, zemřela 20.5.1958 v Praze. PhDr., práce z oboru historie umění.

J. Robert Wegs (1)

Americký historik.

Robert Ladrech (1)

Americký historik.

Šárka Řeřichová (1)

Překladatelka z angličtiny.

Sigrid Heuer (1)

Vincent Meylan (1)

Francouzský redaktor a publicista, autor biografické literatury.

Javier Moro (1)

Javier Moro se narodil roku 1955 v Madridu. Už od mládí se pohybuje ve filmovém a televizním průmyslu. Podílel se na vzniku několika scénářů, šest let strávil ve Spojených státech, kde spolupracoval s režiséry jako například Ridley Scott, některých projektů se zúčastnil dokonce v roli koproducenta. Vlastní publikační činnost zahájil roku 1992.

Pavel Čtvrtník (1)

Pavel Čtvrtník se narodil 6. 5. 1947 v Novém Boru jako nejmladší ze tří dětí Františka a Věry Čtvrtníkových. Po maturitě na pražském gymnáziu zahájil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , které úspěšně dokončil v roce 1970. V následujícím roce obhájil rigorózní práci na téma Hermeneutika a problém dějinnosti v současné filozofii a v letech 1972-73 navštěvoval Kabinet muzejní a vlastivědné práce při Národním muzeu. Jeho vypravěčské schopnosti, nadhled i zaujetí pro vystudovaný obor mu dovolily, aby se krátce věnoval pedagogické činnosti. Svůj hlavní zájem však nakonec soustředil na dějiny poštovnictví na našem území, jimž zůstal věrný po celý zbytek života. Dlouholetý ředitel Poštovního muzea. . V muzeu působil v letech 1970-2007, kdy odešel do invalidního důchodu. Je autorem a spoluautorem více než sta především populárních článků.

Victor Niederhoffer (1)

Americký ekonom a obchodník s cennými papíry.

Friedrich Anton Heller von Hellwald (1)

Rakouský kulturní historik, práce z oboru, též cestopisy.

Vilém Dvořák (1)

Výtvarný kritik a estetik Vilém Dvořák se po studiích stal tajemníkem, pak profesorem Státní umělecko-průmyslové školy v Praze. Od roku 1919 byl redaktorem časopisu Styl. Psal články a recenze do Noviny, Kmenu, Kritiky, Volných Směrů, Stylu a Výtvarné Práce. Napsal řadu delších studií, z nichž nejznámější jsou: Teoretikové soudobé architektury, K architektonické a výtvarné práci, K historickému a slohovému vývoji vazby knižní v době renesance a baroku, O některých otázkách teoretické a praktické estetiky. Roku 1926 byl vyznamenán francouzským ministerstvem veřejného vyučování a krásných umění. Vilém Dvořák se roku 1915 oženil s Amalií Krejčovou, dcerou filozofa, univerzitního profesora Františka Krejčího, jež byla vynikající recitátorkou. Byla též politicky činná. Zemřela roku 1920. Také druhá manželka Viléma Dvořáka, Anna Dvořáková, pracovnice Univerzitní knihovny v Praze, byla známou osobností veřejného života. Zemřela roku 1954. Vilémův bratr Karel Dvořák byl známým sochařem a rovněž profesorem Státní umělecko-průmyslové školy v Praze.

Eugenio Bersani (1)

Italský autor přírodopisných a zeměpisných fotografických publikací.

Lucia Giglio (1)

Italská autorka přírodopisných a zeměpisných fotografických publikací.

Simona Tarchetti (1)

Italská autorka turistických průvodců.

Mary-Ann Gallagher (1)

Autorka cestopisných publikací.

Ernest Demetrovič (1)

Slovenský tělovýchovný funkcionář, autor prací z oboru, zejména o stolním tenise.

Luboš Brchel (1)

Luboš Brchel byl československý lyžař. Později působil jako fotograf, především ve Vysokých Tatrách. Tragicky zahynul v kajaku na Dunaji . Na V. ZOH ve Svatém Mořici 1948 reprezentoval Československo a skončil v alpském lyžování na 27. místě ve sjezdu, 9. místě ve slalomu a na 14. místě v kombinaci. V roce 1949 se stal mistrem Československa ve sjezdovém lyžování, v roce 1953 získal titul mistra sportu.