145801–145860 z 146581 Autoři
Adolf Měška (1)
Narozen 9. 11. 1891 v Kutné Hoře, zemřel 6. 8. 1969 v Praze. MUDr., slovenský dermatolog, publikace z oboru. Jeden z prvních organizátorů zdravotnictví na Slovensku.
Více od autora
Adolf Merten (1)
Narozen 30. 6. 1893 v Postoloprtech, zemřel 4. 4. 1974 v Bílině. Muzejník a archivář. Zabýval se muzejnictvím, archivnictvím a regionálními dějinami Znojemska.
Více od autora
Adolf Martin Plešinger (1)
Narozen 26.3.1904 v Čestíně, zemřel 21.1.1964 v Brně. Ing., Dr., slévárenský odborník, práce z oboru.
Více od autora
Adolf Ludvík Krejčík (1)
Narozen 14.6.1877 v Dobrovici u Mladé Boleslavi, zemřel 4.1.1958 v Praze. PhDr., knihovník a archivář, publikace z oboru historie a archivnictví, překlad z angličtiny.
Více od autora
Adolf Lachkovič (1)
Narozen 28.10.1931 ve Stupave. Slovenský prozaik, dramatik a režisér, autor filmového scénáře a rozhlasové hry.
Více od autora
Adolf Kožíšek (1)
Narozen 15. 9. 1888 v Dřevci, zemřel 2. 1. 1984 ve Slaném. Učitel, botanik a vlastivědný pracovník na Kladensku.
Více od autora
Adolf Koelsch (1)
Švýcarský biolog a spisovatel, narodil se v Německu. Autor populárně-vědeckých publikací, píše též romány a povídky. Autor životopisu lékaře William T. G. Mortona.
Více od autora
Adolf Knoll (1)
Narozen 23. 3. 1954 v Náchodě. Mgr., náměstek ředitele Národní knihovny, práce z oboru knihovnictví, práce o digitalizaci starých tisků.
Více od autora
Adolf Kellner (2)
Narozen 27. 3. 1904 ve Štramberku, zemřel 31. 5. 1953 v Brně. PhDr., profesor slovanské filologie, dialektolog. Práce z oboru.
Více od autora
Adolf Keller-Hoerschelmann (1)
Dr. med., lékař, zabýval se fyzikálním lékařstvím; vedl sanatorium v Cadamario u švýcarského Lugana.
Více od autora
Adolf Kašpar (1)
Narozen 27.3.1915 v Bludově u Šumperka, zemřel 1979. Učitel, autor básní a průvodce po Luhačovicích.
Více od autora
Adolf Jankovský (1)
Narozen 1937. PhDr., fotograf, působí v odboru didaktické techniky Palackého Univerzity v Olomouci.
Více od autora
Adolf Janáček (1)
Narozen 11.6.1901 v Přerově, zemřel 17.7.1963 v Praze. PhDr., středoškolský profesor. Autor pedagogických spisů a studií o Otokaru Březinovi.
Více od autora
Adolf Irmann (1)
Německý autor literatury faktu, publikace o životě spisovatelky B. Němcové.
Více od autora
Adolf Hübner (1)
Veterinář a nukleární biolog, práce z oboru filozofie, logiky, autor biografií.
Více od autora
Adolf Hevrdle (1)
Narozen 1859 v Lomnici nad Lužnicí, zemřel 1900. Ředitel hospodářské školy, literatura z oboru.
Více od autora
Adolf G Schneck (1)
Narozen 1883, zemřel 1971. Prof., Dr. e.h., německý architekt, vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Adolf Ernest (1)
Narozen 29.9.1879 v Žimuticích u Týna nad Vltavou, zemřel 25.10.1960 v Praze. Ing., dr.techn., profesor agrikulturní chemie, literatura z oboru.
Více od autora
Adolf Drescher (1)
Německý klavírista, narozen 2. února 1921 v Bitterfeldu, Německo, zemřel 23. listopadu 1967 v Hamburku, Německo.
Více od autora
Adolf Dolenský (1)
Narozen 16.8.1885 v Železném Brodě, zemřel 4.12.1939 v Praze. JUDr., redaktor, básnická sbírka.
Více od autora
Adolf Čejchan (1)
Narozen 28.11.1930 v Náchodě. RNDr., CSc., entomolog, literatura z oboru.
Více od autora
Adolf Čech (1)
Narozen 11.12.1841 v Prčicích u Benešova, zemřel 27.12.1903 v Praze. Kapelník, hudební skladatel a publicista.
Více od autora
Adolf Bunny Král (1)
Narozen 14.10.1923 v Brně, zemřel 2.1.2005. PhDr., historik umění a archeolog, kronikář Kuřimi, vlastivědné práce z Kuřimska, práce z dějin knihovnictví.
Více od autora
Adolf Brabec (1)
Narozen 3.5.1875 ve Mšeci u Slaného, zemřel 26.10.1928 v Protivíně. Úředník, básník, prozaik, dramatik. Adolf Brabec se narodil v Mšeci u Slaného jako syn schwarzenberského geometra Julia. Vystudoval gymnázia v Budějovicích, Písku a v Praze, později si ještě odsloužil jednoroční službu v rakouské armádě. Když splnil své povinnosti vůči vlasti, nastoupil, podobně jako jeho otec, do služeb pánů ze Schwarzenbergu. Nejdříve je zastupoval ve Vídni, kde zároveň aktivně působil v různých krajanských spolcích, později se vrátil do Čech a pracoval jako správce v knížecích pivovarech. V próze se věnoval jak aktuálním tématům, tak i krásným příběhům z historie našeho národa. Ve své době byl také oblíbeným lyrickým básníkem a originálním dramatikem. Zemřel na zápal plic pouhých několik měsíců po svatbě.
Více od autora
Adolf Bogner (1)
Spisovatel a dramatik Adolf Bogner se narodil 21. října 1875 ve Valašském Meziříčí – Krásně jako dvanácté dítě sklářského dělníka. Od pěti let pracoval ve sklárnách firmy Reich se svým otcem a sklářem se i vyučil. Už jako školák skládal hry pro bramborové divadélko a aktivně se účastnil společenského a kulturního života sklářské komunity. V roce 1898 vydal básnickou sbírku Dělník zpívá, po jejím vydání byl nucen opustit sklářskou práci a vystřídal řadu zaměstnání, včetně krátkodobého obchodního podnikání. Po pražském setkání s hercem Mošnou se nakrátko stal statistou v Národním divadle a poté členem kočovné divadelní společnosti. Po návratu na Valašsko se nadále věnoval psaní dramat, která psal již od roku 1900 pro svou ochotnickou společnosti. V roce 1904 hráli místní ochotníci jeho Cigánčinu pomstu a veselohru Paní revírníková a její Tony. Přispíval krátkými fejetony a básněmi do Novin zpod Radhoště a do dalších periodik. Za první světové války pracoval v lazaretu. Adolf Bogner byl aktivním tvůrcem divadelních her pro Dramatický odbor Lidového domu, jehož byl i členem, který zahájil svou činnost v nově vybudovaném sále Lidového domu ve Valašském Meziříčí 21. srpna 1920. Jako velmi pohotový autor, reagoval na poptávku diváků, psal veselohry, frašky, sentimentální romantické příběhy, náboženské hry, sociální dramata i agitační hry proti pokrokářství a úpadku morálky, rovněž ovládal situační humor, hru převlekůamilostných pletek. Celkem je autorem 53 dramat, které hrály mimo jiné divadelní scény Sokola a Orla. Některé z jeho her byly přeloženy do slovenštiny, jiné zase spolu s několika spolupracovníky předváděl ve vysílání ostravského rozhlasu. V Americe byly jeho hry hrány rodinám českých vystěhovalců. Za druhé světové války nacisté jeho hry zakázali. Vydal také prózy Obrázky z rodného kraja a Obrázky z valaských kútú , napsané ve valašském nářečí, jimiž si získal velkou oblibu. Zemřel 3. listopadu 1947 ve Valašském Meziříčí.(zdroj životopisu: Městská kniho...
Více od autora
Adolf Balada (1)
Narozen 18.4.1904 v Albrechticích n. Orlicí, zemřel 3.9.1977. RNDr., chemik, redakční práce a překlady z oboru.
Více od autora
Adolf Adam (1)
Adolf Adam byl německý římskokatolický duchovní, prelát, pastorální teolog a liturgista. Vystudoval teologii v Mohuči a na kněze byl vysvěcen 6. ledna 1937 v mohučské katedrále biskupem Dr. Albertem Stohrem, v období náboženského pronásledování nacistickým režimem. Jeho první služba bylo kaplanské místo v Mainz-Kostheim. Dále během II. světové války působil v Ober-Mörlen, Heppenheim a Lorsch. Jako mladý kaplan byl Adam několikrát vyslýchán z důvodu svého mladí a disidentských promluv. V roce 1941 byl vzat tři týdny do „ochranné vazby“. Před Adamovým převozem z věznice Giessen do Dachau byl zadržován ve vězení v Darmstadt kaplan Josef Gremm z Viernheimu, který za cenu velkého osobního rizika spálil Adamovy záznamy. Po skončení války byl prvních 14 let jako učitelem náboženství na Schlossgymnasium v Mohuči. Kromě obvyklých povinností byl vězeňským kaplanem, měl na starosti mohučskou mládež, byl diecézním kaplanem pro Bund Neudeutschland a vedoucí semináře studentů učitelství. V roce 1956 získal na mohučské univerzitě Johannes Gutenberg-Universität za práci pojednávající o historii dogmatu: Svátost biřmování podle Tomáše Akvinského . V roce 1959 habilitoval na bonnské univerzitě Friedrich-Wilhelms-Universität prací Biřmování a pastorace: Pastorální teologie a studie náboženské vzdělání o svátosti biřmování . V letech 1960-1977 byl profesorem a ordinařem praktické teologie a vyučoval liturgiku a homiletiku; v letech 1963-1965 byl také děkanem na katolické fakultě Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči a v letech 1967-1969 byl na univerzitě v Mohuči rektorem. Publikoval řadu publikací, zejména Význam a historie liturgie a Příprava liturgie , které se staly standar...
Více od autora