Všichni Autoři a témata

Konstantin Andrejevič Ušakov (1)

Andrew M Wellman (1)

A.M.Wellman se narodil v Detroitu. Navštěvoval Potomac State College v Keyseru v Západní Virginii a momentálně žije na Floridě v Ft. Myers.

Hana Řezanková (1)

prof. Ing. Hana Řezanková, CSc. je zástupkyní vedoucího katedry statistiky a pravděpodobnosti na Vysoká škola ekonomická v Praze. Osobní údaje: Vzdělání: 1975 – 1979 VŠE v Praze, obor ekonomicko-matematické výpočty 1981 – 1988 aspirantské studium na katedře ekonometrie VŠE, obor „62-09-9, úsek: aplikace matematiky v ekonomii“ 1988 – 1991 postgraduální studium na katedře logiky FF UK, obor „Základy matematických metod pro automatizovanou analýzu dat v experimentálním výzkumu“ 1994 habilitace v oboru statistika 2008 jmenování profesorkou pro obor statistika Pedagogická a odborná praxe: 1978 – 1990 VŠE – výpočetní centrum 1990 – dosud katedra statistiky a pravděpodobnosti VŠE Funkce: 1998 – 2001 proděkanka pro pedagogickou činnost na Fakultě informatiky a statistiky 2001 – dosud zástupkyně vedoucího katedry statistiky a pravděpodobnosti 2009 – dosud garantka doktorského studijního oboru Statistika 2011 – dosud předsedkyně Akademického senátu Fakulty informatiky a statistiky 2012 – dosud členka Akademického senátu VŠE v Praze Členství ve vědeckých a oborových radách: 1996 – 2001 Vědecká rada Fakulty informatiky a statistiky VŠE 2007 – 2010 Vědecká rada Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava 2010 – dosud Vědecká rada Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava 2012 – dosud Vědecká rada Fakulty informatiky a statistiky VŠE 2013 – dosud Vědecká rada Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem 2009 – dosud oborová rada doktorského studijního oboru Statistika

Julia Navarro (1)

Julia Navarrová je španělská spisovatelka, novinářka a publicistka. Pracuje pro rozhlas, televizi a pro nejvýznamnější španělský list Tiempo.

David W Ball (1)

Americký spisovatel. Původní profesí letec, vystřídal řadu zaměstnání, cestovatel.

H. de la Vaulx (1)

Otomar Krejča (2)

Otomar Krejča byl český divadelní režisér, herec a zakladatel slavného Divadla za branou, manžel herečky Marie Tomášové. Narodil se roku 1921 ve Skrýšově, pozdější součásti města Pelhřimova. V letech 1946–1951 byl členem Městského divadla na Král.Vinohradech, kam jej přivedl režisér Jiří Frejka. V období 1956–1961 působil jako ředitel činohry Národního divadla. V roce 1965 patřil k zakladatelům Divadla za branou a působil zde jako režisér. Přechodně v roli režiséra působil jako host i v zahraničních divadlech, například ve Vídni, Havaně a Bruselu. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 podepsal petici 2000 slov. V reakci na to byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, Divadlo za branou bylo zrušeno o dva roky později. V Československu mohl zase režírovat až po sametové revoluci v roce 1989. Roku 1998 byl vyznamenán medailí Za zásluhy I. stupně. Dne 24. května 2002 mu Akademie múzických umění v Praze udělila čestný doktorát. Zemřel roku 2009 v Praze. Pohřben byl na městském hřbitově v Pelhřimově.

Jan Roth (1)

Jan Roth byl český kameraman, otec fotografů Alana Pajera a Otty Pajera, dědeček političek Kateřiny Jacques a Moniky McDonagh Pajerové. K filmu se dostal v roce 1923, nejdříve pracoval jako pomocník režiséra Karla Antona, později pracoval jako vrchní osvětlovač a technický šéf u Karla Lamače. K funkci kameramana se propracoval během pobytu v zahraničí, do Česka se vrátil v roce 1934. Ve filmech To neznáte Hadimršku a Lásky Kateřiny Strnadové si rovněž zahrál, na filmu Slepice a kostelník spolupracoval jako pomocný režisér. Jako kameraman proslul mj. tím, že dokázal využít světelné členění prostoru a šerosvit k dramatickému účinku.

Jozef Modrovich (1)

Absolvoval Vysokú školu technickú v Bratislave, do 1948 vojak z povolania, 1949 – 58 pracoval v Dôchodkovom kontrolnom úrade a vo Vodoprojekte, od 1959 vo Výskumnom ústave inžinierskych stavieb v Bratislave. Autor beletrizovaných reportáží Tri Duby , knihy poviedok Čistá robota .

Aleš Pustějovský (1)

Narozen 1941. Strojní inženýr, práce z oboru, též práce o numismatice.

Anders Eje (1)

Švédský spisovatel, publicista a scénárista.

Irma Zedníková (1)

Autorka kuchařských příruček.

Aleksandr Nikolajevič Aksakov (1)

Knihy o spiritualitě.

Kevin Davies (1)

Americký genetik, redaktor odborného časopisu.

Stanislav Hakl (1)

Stanislav Hakl byl český učitel, autor knih a nejplodnější z autorů anekdot pro mládež z rubriky „Z dědečkových žertíků“, která vycházela v časopise Malý čtenář v letech 1898–1932. Nejstarší žertík publikovaný zde Haklem má vročení 1905. Stanislav Hakl byl zřejmě učitelem. Žil patrně v Praze, nasvědčuje tomu úvod knihy Našim dětem, jakož i reálie v jeho anekdotách, jichž zveřejnil více než 120. Hakl vydával i celé knížky žertíků a taškařic. Původ některých jeho anekdot lze ale dohledat například v knize Umění kejklířské, kterou vydal iluzionista Bartholomeo Bosco . Rovněž občas „recykloval“ svoje i cizí žertíky již dříve otištěné v Malém čtenáři. Tři anekdoty z knihy Stanislava Hakla Našim dětem byly přetištěny v antologii básnických i prozaických textů „zapadlých“ autorů Quodlibet aneb jak se komu co líbí . Pod jménem Stanislav Hakl vyšly tyto knihy:

Antonín Zelenka (1)

Antonín Zelenka byl český filmový střihač a režisér.

Jan Srp (2)

Narozen 9. 3. 1888 v Praze-Královských Vinohradech, zemřel 14. 10. 1972 v Praze. Poštovní úředník, odborný spisovatel v oboru fotografie. Fotoamatér, autor fotografických příruček.

Petr Barnet (1)

Publikuje v oblastech: etopedie; speciální pedagogika.

L. L Rogger (1)

Jozef Špirko (1)

Dr. Jozef Špirko sa narodil 2. apríla 1896 na Rybníčku v Spišskom Podhradí. 25. júla 1920 bol vysvätený na kňaza vo Viedni, kde ukončil teologické štúdiá. Ako kaplán pôsobí dva mesiace v Zázrivej, potom v Kežmarku. 15. júna 1921 dekan teologickej fakulty vo Viedni aproboval jeho rigoróznu prácu, ale z praktických dôvodov pokračoval v doktorandskom štúdiu v Olomouci a 9. mája 1925 bol promovaný. 30. júna 1927 začal vyučovať kánonické právo a cirkevné dejiny v Spišskej Kapitule. 6. apríla 1943 získal docentúru na bohosloveckej fakulte v Bratislave. 25. augusta 1950 - 13. marca 1952 bol v internačnom tábore v Mučeníkoch. 24. mája 1952 sa stal správcom farnosti Fričovce. 30. októbra 1954 zomrel v Prešove.

Miloslav Maloch (1)

Narozen 22.4.1899 v Plzni, zemřel 10.4.1956 v Bratislavě . Ing., dr.techn., agrobotanik, práce z oboru.

G Du Planty (1)

Francouzská autorka románů a knih pro děti, působila na přelomu 19. a 20. století.

Ivo Tvarůžek (2)

Spis z oboru železničního modelářství.

Mojmír Tvrdý (1)

Spoluautor příručky o modelářství, Ing.

Edvard Cmunt (1)

Narozen 2.8.1878 v Kozárovicích u Mirovic, zemřel 21.5.1967 v Praze. MUDr., profesor balneologie , práce z oboru, uspořádal sborník prací F.Mladějovského, překlady M.Gorkého.

G. Bertram Katzung (1)

Otakar Kraus (1)

Otakar Kraus byl český, později britský operní pěvec a hudební pedagog. Narodil se v Praze, kde studoval hudbu u Konrada Wallersteina a pokračoval u Fernanda Carpiho v Miláně. Později se sám stal hudebním pedagogem a vyučoval v Londýně zpěv přední britské představitele hlasového oboru bas . Mezi jeho londýnskými žáky byl i barytonista Barry Mora z Nového Zélandu. Jeho operním debutem byla v roce 1935 role krále Amonasra v opeře Aida, v nynějším Mahenově divadle v Brně. V letech 1936 – 1939 působil jako hlavní představitel hlasového oboru baryton ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. V roce 1940 emigroval do Anglie, kde na scéně divadla Savoy Theatre vystoupil v Musorgského opeře Trh v Soročincích. V letech 1943–1946 byl členem Carl Rosa Opera Company, operní společnosti, založené německým impresariem a popularizátorem opery ve Velké Británii a Americe Carlem Rosou. Zde ztvárnil Otakar Kraus role klasického operního repertoáru, zpíval Scarpiu, Germonta a tři role v Hoffmannových povídkách skladatele Jacquesa Offenbacha. Po sezónách v English Opera Group a Netherlands Opera se stal v roce 1951 členem Royal Opera House v Covent Garden a vystupoval zde až do roku 1973. Krausovou specializací se staly role povahou ničemných charakterů. V Covent Garden i ve světě se představil v rolích Dona Pizarra ve Fideliovi, Jaga v Othellovi a Scarpii v opeře Tosca. V letech 1960–1962 vystupoval na Hudebních slavnostech v Bayreuthu jako Alberich v orchestrální verzi opery Prsten Nibelungův skladatele Richarda Wagnera. Mezi role, které ztvárnil, patří Nick Shadow ve Stravinského opeře Život prostopášníka, Sextus Tarquinius v opeře Zneuctění Lukrécie skladatele Benjamina Brittena, King Fisher v opeře The Midsummer Marriage skladatele Michaela Tippetta, Diomede ve Waltono...

Václav Čepelák (1)

Václav Čepelák byl český fotbalista, útočník, reprezentant Československa. Za reprezentaci Čech a Moravy odehrál roku 1939 jeden zápas a dal 1 gól. Hrál za Slavoj Osek a Viktorii Plzeň.

Jan Gonda (1)

Ján Gonda byl slovenský a československý inženýr, vysokoškolský profesor a politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V období let 1916–1924 studoval na reálném gymnáziu v Banské Štiavnici, potom v letech 1924–1931 vystudoval Strojnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 1934 získal kvalifikaci leteckého inženýra. Působil ve Vojenském leteckém ústavu studijním při letišti v Letňanech jako konstruktér a letecký statik . V roce 1939 se vrátil na Slovensko, kde působil na ministerstvu veřejných prací a národní obrany jako hlavní technický komisař letecké výkonné služby. V letech 1941–1970 působil na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Vedl katedru technické mechaniky a stal se profesorem. Napsal řadu odborných studií. V školním roce 1949–1950 byl prorektorem školy, v ročnících 1947–1948, 1948–1949, 1950–1951 a 1952–1953 byl rektorem. Od roku 1953 byl členem Slovenské akademie věd. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Do parlamentu byl delegován za skupinu slovenské kulturní a vědecké obce Kultúrni a vedeckí pracovníci. V parlamentu setrval až do parlamentních voleb v roce 1946. Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady.

Jaroslav Mrázek (1)

Jaroslav Mrázek je český operní pěvec s tenorovým typem hlasu a pedagog zpěvu na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy. Jeho manželkou je sopranistka Christina Kluge-Mrázková. Jaroslav Mrázek se narodil v Praze. Vystudoval Pražskou konzervatoř u Oldřicha Kováře, sólisty Národního divadla, poté Akademii múzických umění ve třídě prof. Přemysla Kočího. Zúčastnil se několika zahraničních mistrovských kurzů, například seminář v německém Výmaru, u prof. P. G. Lisiziana či v Accademia musicale Chiggiana v italské Sieně u maestra E. Campogalianiho. Jeho první rolí se na konzervatoři stala postava Vaška z Prodané nevěsty od Bedřicha Smetany. V šestém ročníku konzervatoře přijal angažmá v Opavě. V roce 1979, po absolvování AMU, byl pozván do souboru Pražských madrigalistů. S tímto souborem zpíval na několika hudebních festivalech v zahraničí, Schwetzingen, Ludwigsburg atd., či v České republice, Pražské jaro. Poté dostal nabídku angažmá v Magdeburgu, kde později několik let působil. V tomto období rovněž hostoval v divadle v Plzni a Ústí nad Labem. Dále účinkoval např. v Komorním divadle Praha, ve Státním divadle Brno, v Operním divadle v Lipsku a další. Jeho oborem byly především role lyrické a komické. Několikrát byl oceněn udělením prémie Českého hudebního fondu za provádění a za propagaci soudobé české písňové tvorby. Od roku 1997 vyučuje sólový zpěv na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy. Jako hlasový pedagog působí pravidelně na mezinárodních pěveckých seminářích a operních dílnách . Vyučoval také na Pěvecké konzervatoři Praha. Je zakladatelem a hlavním organizátorem mezinárodní Písňové soutěže Bohuslava Martinů pro žáky a studenty ve věku od 10 do 20 let. Jejím cílem je podpořit zájem o interpretaci písní českých i světových skladatelů, zvláště pak o písňovou tvorbu B. Martinů. Každoročně pořádá letní Středočeskou mezinárodní pěveckou dílnu v Petrovicích u Sedlčan. V ní se ...

Alex Abella (1)

Alex Abella, nar. 1950, americký novinář, publicista a spisovatel se narodil na Kubě, v 10 letech se přestěhoval s rodinou do USA. Vyrostl v New Yorku, vystudoval na Pulitzerovo stipendium Columbia University. Po absolvování se přestěhoval do Kalifornie, kde působil jako reportér v San Francisco Chronicle. Později přešel k elektronickým médiím, byl přijat do KTVU-TV, Channel 2 News, kde se pokračoval jako televizní reportér v publicistické činnosti a byl nominován na cenu Emmy. V 80. letech se stěhuje do Los Angeles, pracuje jako tlumočník u soudu a začíná psát. Jeho první knihou je kriminální thriller The Killing of the Saints , druhou knihou je román The Great American . Roku 2003 vydává svou první knihu literatury faktu Shadow Enemies: Hitler's Secret Terrorist Plot Against the United States – česky Hitlerovi agenti – kterou píše společně se Scottem Gordonem, soudcem vrchního soudu a profesorem práv. Je autorem dalších knih, jak románů tak literatury faktu a dopisovatelem Los Angeles Times. Alex Abella je ženatý a žije se svou manželkou a dětmi na předměstí Los Angeles.

Břetislav Čepelík (1)

Plukovník letectva. Autor publikace z armádní historie.

Denisa Jánská (1)

Narozena 9.10.1973. Divadelní a filmová vědkyně a historička, věnuje se převážně animaci.

František Báša (1)

Autor publikací z oblasti strojírenství.

Otakar Morávek (1)

Práce z oboru metalurgie.

Vladislav Baborovský (1)

Spoluautor odborné literatury z oboru strojírenství.

Bob Judd (1)

Americký spisovatel. Autor detektivních románů i literatury faktu.

Karel Krátký (1)

Publikace z oboru spojovací techniky.

Fedor Jefimovič Vasiljuk (1)

Ruský psycholog a psychoterapeut, práce z oboru.

Václav Stejskal (1)

Narozen 16. 12. 1963 v Humpolci. Vedoucí oddělení ochrany zásob a bezpečnosti potravin Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. v Praze, kde se zabývá výzkumem ekologie, etologie a metod hubení skladištních členovců a hlodavců. Vědecký pracovník na Katedře ochrany rostlin ČZU v Praze.

Matúš Kocian (1)

Matúš Kocian je biolog, entomolog a ilustrátor vědeckých publikací a římskokatolický kněz. Objevil na čtyři desítky nových živočišných druhů, ilustroval řadu odborných knih a článků. Absolvoval gymnázium v Praze-Libni, vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor systematická zoologie, postgraduální studium dokončil na Lesnické fakultě ČZU v Praze. V letech 2000–2006 vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě UK v Praze a Papežské lateránské univerzitě v Římě. Dne 3. září 2005 byl vysvěcen na jáhna a 24. června 2006 v katedrále sv. Víta obdržel z rukou kardinála Miloslava Vlka, arcibiskupa pražského, kněžské svěcení. Od 1. července 2008 působil v Českém Brodě , při založení duchovní správy ČZU byl pověřen jejím řízením . Je kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském . Od 1. ledna 2017 byl administrátorem farnosti při kostele sv. Matěje v Praze-Dejvicích, kde v letech 1971–2002 působil Mons. Jan Machač. Farářem zde ustanoven od 1. července 2019. Do funkce jej uvedl při slavnostní mši sv. 2. srpna 2019 Mons. Zdenek Wasserbauer.

Jan Valníček (1)

Narozen 6. 8. 1896 ve Slavkově, zemřel 9. 7. 1961. Plk., Ing., profesor balistiky na Vysoké škole vojenské. Autor technických spisů, též autor válečného deníku.

Vojtech Peciar (1)

Slovenský botanik.

Christa Hofmann (1)

Autorka příručky věnované pelargóniím.

Peter Hiess (1)

Německý žurnalista.

Christian Lunzer (1)

Rakouský nakladatel.

Sue Peters (1)

Britská autorka romantických novel.

Jackie Manning (1)

Margo Maguire (1)

Autorka romantických příběhů.

František Tuláček (1)

Ing. František Tuláček pocházel z rodiny rolníka v Budiměřicích. Jako nejstaršího syna ho rodiče poslali na studia. Na nymburském reálném gymnáziu maturoval ve válečném roce 1941. Protože české vysoké školy byly v Protektorátu Čechy a Morava uzavřeny, Vysokou školu zemědělskou v Praze absolvoval s titulem zemědělského inženýra až po válce. Pak pracoval na několika místech Čech v drůbežářských závodech, kde získával další praktické zkušenosti pro svou budoucí učitelskou dráhu. Jeho nejvyšším zařazením byl post technicko-výrobního náměstka ředitele Drůbežářských závodů v Plzni v padesátých letech. V dalším vzestupu mu tehdy zabránilo více důvodů: kromě náboženského vyznání, "kulackého" původu jeho samého i jeho manželky to bylo především tvrdošíjné odmítání vstupu do KSČ. S celou rodinou se proto přestěhoval na Hanou do Přemyslovic na Prostějovsku, kam byla z Jeseníku přemístěna celostátní drůbežnická škola s internátem. Dostal na ní místo učitele, dálkově si doplnil pedagogické vzdělání. V dalších letech vychovával ve zdech novogotického zámku konfiskovaného roku 1951 potomkům Edmunda Bochnera v Přemyslovicích středoškolskou mládež připravující se na zaměstnání v drůbežářství, popř. na studium na zemědělských fakultách. František Tuláček byl autorem řady odborných publikací, vědeckých článků i učebnic z oboru chovatelství drůbeže. Zabýval se především teorií chovu drůbeže, genetikou a plemenářstvím. Byl posuzovatelem drůbeže na výstavách , které i sám organizoval, a samozřejmě také dlouholetým funkcionářem Českého svazu chovatelů drobného zvířectva. Jako první Čech byl roku 2008 vyznamenán Medailí za zásluhy Evropského chovatelského svazu. Stal se nestorem českého drůbežářství. Ani po odchodu do penze nepřestal s chovem kachen a králíků, dokud mu síly sloužily pomáhal v přemyslovické drůbežárně ještě alespoň jako noční hlídač. V létě 2012 oslavil v rodinném kr...

Patrick Holford (1)

Odborník na výživu, publikace z oboru.

Petra Němcová (1)

Petra Němcová je česká topmodelka. Narodila se v Karviné. Její otec byl zedník a matka učitelka. Po základní škole studovala obor Oděvnictví na SPŠ chemické v Ostravě. Odmaturovala s vyznamenáním v roce 1997. V roce 1995 vyhrála českou soutěž Elite Model Look. Poté odjela do Milána. Získala titul Model roku 2003 časopisu Sports Illustrated Swimsuit Issue, v němž se objevila na obálce. Jako modelka pracovala mj. pro Victoria's Secret, jakož i pro další společnosti zaměřené na dámskou módu. Dne 3. června 2004 zasedla v porotě na 53. ročníku Miss Universe v ekvádorském hlavním městě Quito. Dne 26. prosince 2004, když byla se svým snoubencem v Thajsku, je zasáhlo tsunami. Petra přežila tak, že vyšplhala na palmu, kde strávila následujících 8 hodin. Navíc utrpěla zranění pánve, z něhož se úspěšně vyléčila. Její tehdejší přítel, britský módní fotograf Simon Atlee, však při neštěstí zahynul. Tato zkušenost ji po uzdravení v roce 2005 motivovala k založení charity na pomoc obětem živelních katastrof Happy Hearts Fund . Zmínka o této nadaci padla také v reklamě na notebooky firmy Hewlett-Packard, v níž Němcová účinkovala v roce 2007. Nadace pomáhá dětem, které při zemětřesení nebo tsunami přišly o rodinu a základní věci k přežití. Jejím přítelem byl i populární anglický zpěvák James Blunt, s nímž se však rozešla v únoru 2007. Od roku 2007 je vegankou. Na začátku roku 2009 byla tváří a mentorkou americké modelingové televizní soutěže A Model Life. V letech 2013–2014 udržovala partnerský vztah s haitským premiérem Laurentem Lamothem.

Irina Amelung (1)

Dr., lektorka na Katedře německého jazyka VŠE Praha, spoluautorka učebnice němčiny.

Richard Rutherford (1)

Michal Holováč (1)

S. Meyer Clark (1)

Práce z oboru kynologie.

Ed Smith (1)

Americký florista a designér, publikace z oboru.

Dr. K. H. W. Bolder (1)

Maxmilian Krieger (1)

Karel Amerling (2)

Karel Slavoj Amerling byl český pedagog, filozof a lékař, zakladatel novátorského všeobecně vzdělávacího ústavu Budeč vlastní koncepce, který však finančně zkrachoval , autor vlastní universalistické filosofie označované jako diasofie , svérázný polyhistor, známý a přítel mnoha významných českých osobností své doby . Karel Amerling přišel na svět jako syn hostinského Jana Amerlinga a jeho druhé manželky Anny Jelínkové. Byl vychován v rodině svého dědečka, nedostudovaného teologa, od něhož se naučil základy latiny a řečtiny. Po studiu na gymnáziu v Klatovech a univerzitě v Praze získal roku 1836 titul doktora medicíny. Během studií a krátce po nich spolupracoval s tehdejšími předními českými vědci – nejprve jako asistent Jana Svatopluka Presla na univerzitě. Potom nastoupil jako tajemník a správce sbírek hraběte Kašpara Šternberka, a tak se stal spolupracovníkem Vlastenského muzea. Po čase začal provozovat soukromou lékařskou praxi, ale soustavně se čím dál více zaobíral svým celoživotním zájmem, snahou organizovat vzdělávání českého učitelstva, zlepšit a zpřístupnit vzdělání všem. V roce 1839 založil v domě čp. 525/II na nároží ulic Žitné a V tůních na Novém Městě v Praze vzorovou školu, nazvanou Budeč. Název byl inspirován tradicí, podle níž mělo být přemyslovské hradiště Budeč sídlem nejstarší školy v Čechách. Slavnostního položení základního kamene školy se zúčastnili mj. František Palacký a Jan Svatopluk Presl. Přestavbou bývalého řeznického domku tam vznikla třípatrová stavba. Byla završena dřevěnou věží pro astronomickou pozorovatelnu, která byla vybavena hvězdářským dalekohledem a meteorologickými přístroji. Na půdě školy se sušily léčivé rostliny. Škola byla vybavena tiskařskou dílnou a chemickou laboratoří. Přístup do školy měly také dívky a...