Všichni Autoři a témata

Avraham Harshalom (1)

Avraham Harshalom, vlastním jménem Adam Friedberg, se narodil 4.2.1925 v Pružanech v rodině židovského vládního úředníka. Je předsedou Izraelské společnosti přátel České republiky, ačkoliv se nenarodil na území České republiky ani bývalého Československa. Česky se začal učit až ve svých dvaceti letech, a protože po roce 1949 po mnoho let češtinu nepoužíval, někdy těžce hledá správné výrazy. Dnes úspěšný izraelský podnikatel v oblasti elektrotechniky, je totiž Československu vděčný za poskytnutý poválečný azyl. Spolu s dvěma dalšími polskými Židy se mu podařilo utéct z německého transportu na pražském nádraží Praha-Bubny, tam mu pomohla česká rodina Sobotkova a po dva měsíce se ukrýval za pomoci českých vlastenců v jednom holešovickém obchodě. Na konci války se spolu se svými kamarády účastnil se zbraní v ruce Pražského povstání a za tuto pomoc mu bylo uděleno československé občanství. Jeho zachránkyně Jiřina Sobotková asi o 20 let později dostala díky němu jako jedna z nemnoha Čechů izraelské ocenění Spravedlivý mezi národy. Židé patřili v Pružanech k většině, jeho mateřštinou byla jidiš, ovládal však i polštinu a ruštinu. Otec pracoval jako úředník, matka byla v domácnosti a jako přesvědčená sionistka dala syna studovat na hebrejské gymnázium v Pružanech. V roce 1939 zabrali město Rusové a když začala v roce 1941 válka s Ruskem, město obsadili Němci. Ti zřídili ve městě ghetto, kam soustředili všechny židovské občany. V ghettě byl až do konce roku 1942, kdy spolu se všemi ostatními byl odvezen do koncentračního tábora Osvětim . Harshalom byl s celou svou rodinou v Osvětimi, kde však rodina byla poslána do plynových komor, bratr jen o chvíli později. 30. června 1944 z Osvětimi utekl spolu s jedním Polákem a Rusem. Žel je brzy nato chytli. Štěstí, že je nezastřelili. Vymluvili se totiž, že zabloudili a hledají cestu zpět do lágru. Navrátili je zpět do Osvětimi. V říjnu 1944 začal...

Avraam Sergejevič Norov (1)

Ruský spisovatel, jazykovědec, sběratel rukopisných knih.

Avni Doshi (1)

Avner Jakovlevič Zis' (1)

Ruský literární a umělecký kritik, filosof a estetik.

Aviva Romm (1)

Avinash Kaushik (1)

Indický podnikatel, analytik, autor publikací o strategickém a obchodním rozhodování na základě analýzy uživatelských dat.

Avigdor Dagan (1)

Viktor Fischl , hebrejským jménem Avigdor Dagan, , byl český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. Viktor Fischl se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové, kam se jeho rodiče přistěhovali z moravsko-slovenského pomezí. Otec Mořic Fischl byl knihvedoucí, matka Frieda byla rozená Ehrensteinová, oba příslušeli do Uher. Po maturitě na gymnáziu vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích od roku 1933 pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického týdeníku Židovské zprávy a parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany, začal se zajímat o literaturu, psal své první básně, vydané v sbírkách Člověk na mezi, Jaro, Kniha nocí a Hebrejské melodie. V roce 1938 stihl promovat na doktora práv a oženit se se Stellou Bergerovou. Fischl dobře sledoval, co se s Židy provádělo ve 30. letech v Německu, nejistotu vystřídalo rozčarování z Mnichova a vztek, proto hned v roce 1939 emigroval s ženou a dětmi do Londýna, kde začal pracovat pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Do začátku září, než vypukla válka, zachránil z protektorátu asi dvě stě lidí, kterým v Londýně opatřil britská víza a zajistil pro ně v Anglii přijetí. V dubnu 1939 byl v Londýně představen Janu Masarykovi, který ho už předtím znal z jeho básní. Když Benešova exilová vláda přesídlila po obsazení Francie v roce 1940 z Paříže do Londýna, nabídl mu Masaryk, jenž byl nově jmenován ministrem zahraničí, místo na svém úřadě. Tak se začalo rozvíjet přátelství, které trvalo až do Masarykovy smrti v roce 1948. Až do konce války pak Fischl pracoval jako vedoucí oddělení pro kulturní propagandu v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí a jako styčný úředník mezi čs. vládou v exilu a čs. výborem anglického parlamentu. Působil také jako ...

Aviezer Tucker (1)

Profesor filozofie a práva. Též se zabývá politologií a mezinárodními studii.

Avicenna (1)

Ibn Síná, na Západě známý jako Avicenna, celým jménem Abú ʿAlí al–Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Síná byl středověký perský filosof, lékař a polyhistor, který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav zlatého věku islámu. Ze 450 prací, o kterých se ví, že byl jejich autorem, přežilo okolo 240, včetně 150 o filozofii a 40 o medicíně. Jeho Kánon medicíny patřil k základním dílům západního lékařství až do novověku. Kromě filozofie a medicíny Avicennovo dílo obsahuje spisy o astronomii, alchymii, geografii a geologii, psychologii, islámské teologii, logice, matematice, fyzice a poezii. Rozlišoval mezi "schopností prorockého poznání" a "zjevením" " Pokud ale zjevení bylo pouze "imaginárním vypověděním", byly dveře ke skepsi otevřeny. Pro nábožensky založené muslimy to bylo příliš. Podle historika Wilhelma Winkelbanda "byly Avicennovy názory pozorovány žárlivýma očima mohamedánské ortodoxie a v 10. století byl vědecký proud tak zuřivě perzekvován, že hledal útočiště v tajném spolku Bratři čistoty; sám Avicenna byl také pronásledován. Ibn Síná se narodil roku 980 ve městě Afšana u Buchary v tehdejší Persii . Jeho otec byl výběrčím daní a opatřil synovi již v útlém dětství schopného učitele z význačných osobností, které se setkávaly v jeho domě. Mladý Husajn studoval v Buchaře a dalších perských městech . Studoval zejména logiku a metafyziku a ve studiu různých oborů včetně medicíny pokračoval i jako samouk. Četl většinu významných antických děl. Věnoval se však hlavně studiu medicíny, teoreticky vycházel z Hippokrata, Aristotela a Galéna. Byl velmi pilný a podle svého vlastního životopisu již jako desetil...

Avi Šlaim (1)

Avi Domoševicki (1)

Avi (1)

Audio Video Interleave, známější pod zkratkou AVI, je formát multimediálního kontejneru, uvedený firmou Microsoft v listopadu roku 1992 jako součást multimediální technologie Video for Windows. Soubory typu AVI mohou obsahovat zvukovou i video stopu, což umožňuje synchronní přehrávání videa a zvuku. Formát AVI specifikuje multimediální kontejner, který obsahuje jednu nebo více datových stop. Každá stopa ukládá jeden typ dat: zvuk nebo video. Každá stopa také obsahuje digitálně zakódovaný mediální tok . Mnohými je považován za zastaralý formát. Když je používán s populárními MPEG-4 kodeky , má značné nedostatky, které zvětšují velikost souboru víc, než je nezbytné. Nemá také nativní podporu pro moderní vlastnosti jako např. B-snímky. AVI je zvláštní případ formátu RIFF , který rozděluje data souboru do bloků. Každý blok je identifikován pomocí značky FourCC. Navzdory limitujícím faktorům a dostupnosti nových, modernějších formátů multimediálních kontejnerů zůstává AVI populární mezi komunitou sdílející data díky vysoké kompatibilitě s existujícími programy pro přehrávání videa a jeho editaci . Formát AVI a MPEG využívá většina digitálních fotoaparátů. Jedním z důvodů je podpora formátu operačními systémy Windows u osobních počítačů a následná snadná editace.

Avgustyn Ivanovyč Vološyn (1)

Avgoustis Avgoustinos (1)

Avery Annaliese (1)

Avenir Ivanovič Ujomov (1)

avel Scheufler (1)

Avallone Michael (1)

Ava Lackovská (1)

Narozena 11.4.1960. Sběratelka, zakladatelka muzea Šumné hračky a spisovatelka.

AUTORI VARI (1)

Autorenkollektiv (1)

autor neuveden (1)

Austra Skujiňová (1)

Austra Skujiņa (1)

Austra Skujiņa byla lotyšská básnířka, představitelka novoromantismu. Její depresivní poezie o nenaplněné lásce a těžkostech života ve městě byla původně publikována v sociálnědemokratickém tisku. První sbírka básní byla vydána v roce 1932, krátce po sebevraždě básnířky. Její poezie zůstává i nadále populární. Poezie A. Skujiņi se vyznačuje tragickým pohledem na svět, touhou po ideálu romantické lásky a zároveň neschopností ji najít. Je také spojena s odmítavým postojem ke kapitalismu a zdůrazňuje nespravedlnosti sociálního systému. Narodila se v obci Vidriži jako sedmé dítě v rodině lesníka. Několik jejích sester mělo vliv na události lotyšské historie. V roce 1934 se sestra Rūta Skujiņa provdala za novináře Jūlijse Lācise, který se po lotyšské okupaci v roce 1940 stal ministrem. Po rozvodu se znovu provdala za Artūrse Filipsonse, herce divadla Dailes teātris. Sestra Herta se provdala za syna politika a premiéra Voldemārse Zamuēlse. Po válce obě sestry žily v exilu ve Spojených státech amerických. Její jediný bratr Arvīds byl absolventem Vojenské akademie s hodností poručíka, 17. března 1929 spáchal sebevraždu. Svou první báseň napsala ve věku 10 let. Po smrti otce se finanční poměry rodiny zhoršily, a tak začala pracovat v donáškové službě, večer navštěvovala Večerní vysokou školu kulturní propagační společnosti, kde promovala v roce 1927. Od podzimu 1927 až do své smrti v roce 1932 pracovala jako písařka v účtárně lesnického odboru ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu, že v roce 1927 nenastoupila ke studiu na Lotyšské univerzitě, navštěvovala alespoň večer po práci Rižskou lidovou vysokou školu, kde spolupracovala se Sigismundsem Vidbergsem. Tíhla k myšlenkám levicového sociálnědemokratického hnutí. V roce 1926 se stala členkou „Lotyšské unie mládeže“, po zrušení organizace se stala členkou hnutí Darba jaunatne . Pracovala v redakci časopisu "Dzirkstis" , v roce 1928 se stala...

Austin Greer, (1)

Austin Current (1)

Americký sportovní trenér a výživový poradce.

Austin (1)

Austenová Jane (1)

Austen Atkinson (1)

Spisovatel, novinář, autor televizních pořadů a producent, zabývá se historií.

Aurora Lacasa (1)

Aurora Lacasa je zpěvačka, která se narodila 12. prosince 1949 v Bukurešti. Je známá svou kariérou v bývalé Německé demokratické republice , kde si získala popularitu jako zpěvačka šlágrů. Lacasina hudební kariéra vzkvétala ve východním Německu v 70. a 80. letech 20. století. Často spolupracovala se svým tehdejším manželem, německým zpěvákem a hercem Frankem Schöbelem, se kterým vydala několik alb a vystupovala v různých pořadech. Společně se stali jednou z nejpopulárnějších uměleckých dvojic ve východním Německu.

Auriane Desombre (1)

Americká středoškolská učitelka a redaktorka. Autorka románu.

Aurelius Clemens Prudentius (1)

Římský křesťanský básník, právník a politik.

Aurelius Augustín (1)

Aurelio M Espinosa (1)

Aurélie Verdon (1)

Ilustrátorka.

Aurélie de La Pontais (1)

Aurélie Chine (1)

Aurelian Andreescu (1)

Aurélia Švidroňová (1)

Aurélia Kalisky (1)

Aureli Urbański (1)

Polský spisovatel, básník a překladatel.

Aurèle Nicolet (1)

Aurèle Nicolet byl proslulý švýcarský flétnista, uznávaný pro svou výjimečnou techniku a muzikálnost. Narodil se 22. ledna 1926 ve švýcarském Neuchâtelu a stal se jedním z nejvýznamnějších flétnistů 20. století. Nicolet studoval na konzervatoři v Curychu a později v Paříži u významného francouzského flétnisty Marcela Moyse. Jeho kariéru poznamenalo působení na pozici prvního flétnisty Berlínské filharmonie, kterou zastával v letech 1947-1950 pod vedením Wilhelma Furtwänglera a Herberta von Karajana.

Aurel Moravecký (1)

Aurel Kaucký (1)

Aurel Dostál (1)

Ing., PhD., hygienik .

Aura Urziceanu (1)

Rumunská jazzová a folková zpěvačka, narozená 14. prosince 1946 v Bukurešti, dcera Nelu Urziceanu . V letech 1966-1969 vystupovala s Bukurešťským jazzovým kvintetem a v roce 1971 nahrála jako jeho vedoucí; provdala se za bubeníka skupiny Rona Rullyho a přestěhovala se s ním do Kanady. V roce 1972 Aura debutuje na pódiu v Carnegie Hall s kapelou Duka Ellingtona. Žije v New Yorku, USA.

Aulikki Oksanen (1)

Finská prozaička, básnířka, herečka a zpěvačka.

Augustus Brown (1)

Autor knihy humorných postřehů o zvířatech.

Augustovičová (1)

Augusto Cury (1)

Augusto Jorge Cury je brazilský lékař, psychiatr, psychoterapeut a spisovatel. Vyvinul teorii multifokální, o fungování mysli a stavebního procesu myšlení. Prodalo se mu přes 15 milionu výtisků knih v Brazílii. Je výzkumník v oblasti kvality života a rozvoje inteligence, řešení povahy, výstavby a dynamiky emocí a myšlenek. Jeho díla byla publikována ve více než 40 zemích.

Augustin Žalud (1)

Augustin Žalud byl český levicový novinář, spisovatel, etnograf a knihovník. Byl autorem oceňovaných spisů o české vesnici a Janu Husovi. Vedl Českoslovanskou společnost národopisnou a Národopisné muzeum v Kinského zahradě. Političtí příznivci i odpůrci jej respektovali pro jeho vzdělání, taktní vystupování a organizátorskou činnost. Vystupoval i pod pseudonymy Gustav Mach, Gusta Žalud nebo Spektator. Roku 1902 založil se Z. V. Tobolkou týdeník Přehled v rámci realistické strany. Později přešel do reformované mladočeské strany a stal se spolupracovníkem Národních listů pod pseudonymem Spektator. Redigoval rovněž časopisy Pražská revue a Národopisný věstník. Stal se sekretářem Českoslovanské společnosti národopisné a Národopisného muzea v Kinského zahradě. Po vzniku ČSR vstoupil do sociální demokracie a stal se knihovníkem Ministerstva sociální péče. Věnoval se rovněž sociologickým studiím. Ve Svazu osvětovém tvořil literárně-knihovnické práce. Zemřel na zdravotním pobytu v Ústí nad Orlicí následkem infekce růže po prodělané operaci. Byl zpopelněn v olšanském krematoriu. Z jeho prací vyšly knižně: Během první světové války redigoval jubilejní spis M. Jan Hus v památkách lidu českého. Také psal a překládal básně.

Augustin Vala (1)

Narozen 8.2.1913 ve Spálově na Ostravsku, zemřel 4.9.1982. Středoškolský profesor, práce z oboru literatury.

Augustin Tschinkel (1)

Narozen 3. 8. 1905 v Praze, zemřel 1. 5. 1983 v Kolíně nad Rýnem. Avantgardní umělec, výtvarník, představitel figurálního konstruktivismu, též knižní grafik.

Augustin Theodor Christ (1)

Augustin Svoboda (1)

Narozen 1. 1. 1940 ve Starém Poddvorově. Prof., MUDr., CSc., biolog, lékař, práce z oboru, publikovány i anglicky.

Augustin Straka (1)

Narozen 15.11.1877 ve Velkých Pavlovicích. JUDr., advokát, redaktor v oboru.

Augustin Štancl (1)

Narozen 7.10.1871 v Brucku, zemřel 21.12.1962 v Senohrabech. Msgre, ThDr., katolický kněz, náboženské práce.

Augustin Seydler (1)

Narozen 1. 6. 1849 v Žamberku, zemřel 22. 6. 1891 v Praze. PhDr., fyzik, astronom a vysokoškolský pedagog. Zabýval se též otázkami obecně filozofickými, včetně problematiky vědeckého jazyka a sdělení. Zakladatel časopisu Vesmír.

Augustin Schránil (1)

Narozen 15.1.1878 v Lešenici, okres Louny, zemřel 17.2.1953 v Lounech. Hudební skladatel, aranžer, pedagog.

Augustin Purm (1)