Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 1332 záznamů

John Cheever
John William Cheever byl americký prozaik. Pracoval pro Federal Writers' Project, publikoval v The New Yorker a vyučoval tvůrčí psaní na University of Iowa. Jeho knihy jsou psány realistickým stylem a přinášejí ironický obraz povrchního života americké střední třídy. Byl nazýván „Čechov předměstí“ a „Ovidius z Ossiningu“. Podle jeho předlohy byl natočen film Plavec s Burtem Lancasterem v hlavní roli. Získal National Book Award , William Dean Howells Medal a Pulitzerovu cenu . Jeho osobní život byl poznamenán alkoholismem a bisexualitou. Udržoval mimomanželský vztah s herečkou Hope Langeovou. Dcera Susan Cheeverová napsala úspěšnou vzpomínkovou knihu. Podle stejnojmenné povídky natočil v roce 1990 režisér Karel Weinlich rozhlasovou hru Zabiju tě v Shady Hillu s Luďkem Munzarem v hlavní roli.
Více od autora
Jiří Chalupa
Jiří Chalupa je dramaturg a scenárista České televize a v minulosti Československé televize. Je známý jako moderátor původního Studia Kamarád, kde působil společně s Lenkou Vavrinčíkovou. Je autorem scénářů k osmi pohádkám a jako dramaturg se podílel na téměř 50 filmech, z nichž většinu tvoří také pohádky.
Více od autora
Eva Chupíková
Vystudovala filozofii a anglickou filologii na FF UP v Olomouci. Od roku 2010 se věnuje knižní ilustraci, autorským knihám a digitální grafice. V roce 2011 získala její kniha Můj prázdninový deník nominaci na cenu Zlatá stuha a stejnou nominaci získal v roce 2014 autorský titul Moje hrady a zámky. Mezi další oceněné tituly patří Slohovník aneb Praha má styl, Královské karty Karla IV. nebo Zákeřné keře. Eva Chupíková je také autorkou edice oblíbených ilustrovaných průvodců po českých a moravských památkách První průvodce památkami pro děti.
Více od autora
Otmar Chadim
Přední český odborník na mezilidské vztahy je autorem téměř desítky knih vydaných v mnoha reedicích. Je v nich zúročena jeho dlouholetá praxe, jeho moudrost i vtip.
Více od autora
Marc Chagall
Marc Chagall byl židovský rusko-francouzský malíř. Měl vlastní umělecký styl skládající se z expresionismu, symbolismu a kubismu. Narodil se v rodině židovského venkovského obchodníka se zemědělskými produkty jako nejstarší z devíti dětí. Dětství prožil sice v chudobě, ale šťastně a vzpomínky na ně se prolínají celým jeho dílem. V letech 1898–1905 studoval na Prvním vitebském čtyřletém učilišti, získal tradiční židovské vzdělání ve staroruštině, učil se talmud a tóru. Jeho prvním učitelem malby byl kolem roku 1906 vitebský umělec Jehuda Pen. O několik měsíců později, v roce 1907, se přestěhoval do Petrohradu. Zde studoval v Kreslířské škole Společnosti umění, vedené malířem Nikolajem Rerichem, pro svůj talent byl přijat rovnou do třetího ročníku. Setkával se zde s umělci různých směrů. V letech 1908–1910 studoval u Léona Baksta a studium si prodloužil ještě na léta 1910–1911 u Jelizavety Nikolajevny Zvancevové . Toto období nebylo lehké – Židé mohli přebývat v Petrohradu pouze na povolení a on sám byl dokonce krátce vězněn. V Petrohradu zůstal až do roku 1910. Pravidelně se však vracel do své rodné vsi, kde se v roce 1909 setkal se svou budoucí manželkou, Bellou Rosenfeldovou. V té době se mu podařilo prosadit se jako umělec, odešel do Paříže, aby byl blíže komunitě umělců na Montparnassu. Přátelil se s Guillaumem Apollinairem, spolupracoval s fauvisty. V roce 1914 se vrátil do Vitebsku a do roka se oženil se svou snoubenkou Bellou. V roce 1916 se novomanželům narodila dcera Ida. Aktivně se účastnil Říjnové revoluce v roce 1917. Sovětské ministerstvo kultury jej jmenovalo pověřencem pro umění ve Vitebské gubernii; založil zde střední uměleckou školu. Avšak politicky si za socialistického ...
Více od autora
Květoslav Chvatík
Květoslav Chvatík byl český filozof, estetik, historik umění a literární teoretik, který se věnoval zejména teorii a dějinám moderní české literatury a výtvarného umění. Pocházel z rodiny venkovského zahradníka. Vystudoval reálné gymnázium v Holešově. Na přelomu let 1949/1950 tamtéž působil jako první předseda okresní rady Pionýra-Junáka. Dále od roku 1950 studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd v Praze, ve druhém ročníku přestoupil na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, na obor marxistická filozofie – estetika. Vstoupil do KSČ. Absolvoval v roce 1954 diplomovou prací Estetické názory Jiřího Wolkra. V letech 1958–1970 působil jako vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, kde jej ovlivnili zejména Robert Kalivoda, Karel Kosík a Jan Patočka. Po habilitaci publikoval svou kandidátskou práci. Od roku 1964 přednášel externě estetiku na FF UK. V letech 1968–1969 byl na stipendiu na univerzitě v Mnichově. Po vyloučení z KSČ byl propuštěn z Filozofického ústavu a v letech 1970–1979 byl knihovníkem v knihovně Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Haštalské ulici v Praze. Roku 1979 s manželkou a nevlastním synem Viktorem Koženým emigroval do Mnichova. Roku 1980 získali politický azyl ve Spolkové republice Německo, později také německé státní občanství. Dále žil v Kostnici, kde byl v letech 1982–1989 hostujícím profesorem v rámci Fachgruppe Literaturwissenschaft na Univerzitě v Kostnici. V letech 1990–1991 byl hostujícím profesorem na univerzitě v Mnichově. V roce 1991 byl penzionován. Přednášel a účastnil se konferencí na řadě univerzit , Po listopadu 1989 žil střídavě v České republice, ve Švýcarsku, ve Francii a na Bahamách u Viktora Koženého. Květoslav Chvatík je autorem řady studií, z nich nejznámější a opakovaně vydávané jsou Smysl moderního umění a Svět románů Milana Kund...
Více od autora
Geoffrey Chaucer
Geoffrey Chaucer byl největší básník anglického středověku. Jeho nejznámějším dílem jsou Canterburské povídky. Významně se podílel na správě věcí veřejných Anglického království jako dvořan, diplomat a státní úředník. Geoffrey Chaucer byl synem zámožného ipswichského obchodníka s vínem Johna a Agnes de Copton, ale zřejmě trávil větší část svého dětství v Londýně. V letech 1354–1357 byl pážetem hraběnky Alžběty z Ulsteru. Už v té době se pokoušel o první lyrické skladby a popěvky. Roku 1359 se účastnil v oddíle hraběnčina manžela tažení do Francie v rámci stoleté války. Začátkem roku 1360 byl zajat a vykoupen králem. Až do roku 1367 toho o jeho životě moc nevíme. Z nepřímých svědectví je pravděpodobné, že se věnoval studiu. Od tohoto období byl váženým vládním úředníkem, často byl vysílán do ciziny na tajná diplomatická jednání, díky čemuž se naučil francouzsky a italsky. Na cestách se pravděpodobně seznámil i se svou ženou Filipinou, dcerou heroldského krále v Guyenne sira Gilese Roelta. Jejich manželství trvalo dvacet let, narodily se jim nejméně dvě děti. Filipina zemřela na podzim roku 1387. V roce 1374 byl Geoffrey Chaucer jmenován velitelem celníků v londýnském přístavu. To mu umožnilo pořídit si vlastní statek v hrabství Kent, kam se přestěhoval v září 1386 poté, co nakrátko upadl v nemilost . Byl zvolen smírčím soudcem, poslancem do parlamentu a věnoval se literární tvorbě. Na svém svém největším díle, Canterburských povídkách, začal pracovat v roce 1385. V roce 1389 se stal úředníkem zodpovědným za veškeré práce prováděné na palácích a ostatních královských nemovitostech. Během výkonu funkce byl na cestách několikrát přepaden a oloupen. O dva roky později Chaucer na toto místo rezignoval a přijal méně náročné místo vedoucího správce královského majetku v Somersetu. Zůstal v přízni královské rodiny i po státním převratu v roce 1399, kdy se do čela dostal nový král Jindřich IV. Pobíral ...
Více od autora
Eric Chaline
Eric Chaline, absolvent univerzity v Cambridgei, sa špecializoval na japonskú históriu na Fakulte orientálnych a afrických štúdií Londýnskej univerzity. Vedie doktorandský výskum v oblasti sociológie na londýnskej South Bank University.
Více od autora
Stanislav Chábera
Narozen 7.10.1920 ve Třech Dvorech u Kolína, zemřel 12.10.2002 v Českých Budějovicích. RNDr. CSc., docent geologie, práce z oboru.
Více od autora
Radomír Choděra
Narozen 20.2.1925 v Ústí n. Labem. Dr. CSc., docent katedry ruštiny, práce z oboru.
Více od autora
Petr Chvojka
Narozen 28. 5. 1937 v Nasavrkách u Chrudimi. Doc., Ing., CSc., teoretický ekonom a publicista, práce a překlady z oboru světové ekonomie, básník a scénárista, knihy pro děti a comicsy, též regionální publicistika o Železných horách.
Více od autora
Nikita Sergejevič Chrusčev
Sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu v období let 1953-1964.
Více od autora
Lauren Child
Lauren Child je autorkou bestselerů o Charliem a Lole, série úspěšných knih pro děti. Své knihy si též ilustruje, je držitelkou několika prestižních britských ocenění . Má dům v Londýně.
Více od autora
Jiří Chládek
Narozen 1935. Keramik, odborné práce z technologií v porcelánovém průmyslu.
Více od autora
František Chorvát
Autor publikací z oboru výchovy a etiky, chování ve společnosti a v rodině.
Více od autora
František Chmelař
Narozen 17.4.1891 v Podolí u Přerova, zemřel 15.12.1971 v Brně. Ing.agr. Dr.techn., profesor rostlinné produkce, práce z oboru.
Více od autora
Czech Singers Chorus
Czech Singers Chorus , česky Český pěvecký sbor, je pěvecký sbor, který působí na české scéně klasické hudby. Česká sborová tradice je známá svým důrazem na muzikálnost a preciznost, často uvádí díla slavných českých skladatelů, jako jsou Antonín Dvořák a Leoš Janáček, a také interpretuje skladby zahraničních autorů.
Více od autora
Czech Radio Choir
Czech Radio Choir , známý také jako Pražský rozhlasový sbor, je profesionální pěvecké těleso se sídlem v České republice. Má bohatou historii a tradici v provádění českých i světových sborových děl. Sbor je známý svou všestranností, provádí širokou škálu hudby od klasiky až po současné žánry. V průběhu let spolupracoval Czech Radio Choir s řadou uznávaných dirigentů a orchestrů a podílel se na různých nahrávkách a vystoupeních, které byly kritikou vysoce hodnoceny.
Více od autora
Čeněk Chyský
Čeněk Chyský, křtěný Vincenc Josef český historik a středoškolský pedagog. Narodil se ve Slaném. V letech 1907-1921 působil jako gymnazijní profesor v Rychnově nad Kněžnou, později žil v Praze. Zasloužil se o rozvoj a popularizaci českého turistického hnutí. Přednášel a publikoval články a knihy z oblasti historie, architektury a turismu. Spolu s Josefem Sallačem a Karlem Březinou vytyčili v Orlických horách tzv. Jiráskovu cestu. Je zmiňován jako profesor Pošusta ve slavném románu Karla Poláčka Okresní město.
Více od autora
Vladimír Chlumský
Prof. Ing. Vladimír Chlumský profesor kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů na ČVUT v Praze, zakladatelem a vedoucím katedry kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů. Vynálezce přístroje pro umělé zasněžování.
Více od autora
Vítek Chadima
Český novinář a publicista. Spoluautor knihy z oblasti kinematografie. Narodil se v roce 1962 v rodišti skladatele Bohuslava Martinů ve východočeské Poličce. Vystudoval češtinu na Pedagogické fakultě v Brně a 20 let se věnoval učitelskému povolání. Pracoval v regionálním tisku a spolupracoval s Českým rozhlasem. Vsoučasné době je spolumajitelem umělecké agentury RAJCHA, který se věnuje produkci divadelních představení koncertů vážné i populární hudby a besedám se známými osobnostmi.
Více od autora
Vít Chaloupka
Vít Chaloupka je bývalý český kulturista a státní trenér české reprezentace fitness, nyní dietolog, fitness konsultant a autor knih o zdravé výživě. Vít Chaloupka je absolvent umělecko-průmyslové školy a absolvent Institutu tělesné kultury. V letech 1986–1990 se zúčastnil mnoha kulturistických soutěží, se ziskem titulu Mistr republiky na mistrovství Československé republiky v kategorii do 165 cm za federaci IFBB a vítězství Evropského poháru v kulturistice federace NABBA . Soutěžit mohl i nadále, ale přišla Sametová revoluce a on dostal nabídku na zhotovení fit-centra v nově otevřeném sportovním komplexu v Praze-Průhonicích. Nadále pokračoval jako trenér. Mezi jím vytrénované závodníky patří: Tonda Bautz, Petr Král, Radek Daneš, Pavel Vitha, Bohdana Melecká, Alexandra Tóthová, Gabriela Kubešová, Bára Mrázková či Tomáš Mandík. V 80. létech se Vít Chaloupka živil jako vekslák, pracoval například v hotelu Evropa. Podepsal spolupráci s StB. V roce 1993 se Vít Chaloupka rozvedl a z manželství mají 2 děti, Lucii a Lukáše . Druhá žena, Šárka Konvičková, soutěží ve fitness, spolu mají syna Adama . Rozešli se v roce 1998. Syn Adam se stal v 10 letech mistr republiky, mistr Evropy a později i mistr světa v disko tancích . Vít Chaloupka se dále stal členem výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR , tiskovým mluvčím Svazu kulturistiky a fitness , státním trenérem české reprezentace fitness . Po ukončení funkce trenéra státní reprezentace dostává nabídku práce na ministerstvu zahraničních věcí v Toskánském paláci. Jeho zákazníky se stávají Cyril Svoboda a jeho kabinet. Při pražském summitu NATO v roce 2002 musel jako fitness konzultant projít obrovskou bezpečností prověrkou a setkal se s Tony Blairem a Georgem Bushem. Potkal se také s Jaroslavem Tvrdíkem a Vladimírem Špidlou. Nyní Vít Chaloupka pracuje v pražském fit-centru BBC jako ...
Více od autora
Tomáš Chudý
2001– současnost překladatel humanitní literatury ; 2006 – současnost Úřad vlády ČR: právní analytik v legislativní oblasti se zaměřením na právo EU; 2012–2014 – Panevropská vysoká škola; 2011 – současnost lektor MBA a LLM programů na Business institut, s. r. o., a Cambridge Business School, s. r. o., 2015 – současnost člen Komise Legislativní rady vlády pro Evropské právo.
Více od autora
Stephen T Chang
Dr.Stephen T.Chang je vědec, myslitel a spisovetel s mezinárodní pověstí. Již jeho babička byla proslavenou lékařkou a její otec byl osobním lékařem císařovny Či Ši a také prvním velvyslancem ve Velké Británii. Dr.Stephen T.Changovi se dostalo hlubokého vzdělání jak v oboru západní medicíny, tak i v čínské lékařské vědě. Kromě lékařského diplomu získal ještě doktorát práv, filozofie a teologie. Přednáší všude po světě o různých aspektech taoismu a je zakladatelem Ndace Tao. Mnohé z jeho knih byly přeloženy do více než jedné desítky jazyků.
Více od autora
Petr Chotěbor
Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. , pracovník v oboru památkové péče Pražského hradu. Petr Chotěbor historii a architektuře doslova propadl už v dětství. Na fakultě architektury ČVUT promoval v roce 1975. V současné době pracuje v odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kde se věnuje památkové péči v areálu Pražského hradu, spolupracuje na výzkumech, podílí se na zpracování sbírek i přípravách výstav a publikací. Kromě toho v posledních letech pracoval nebo se podílel na stavebně-historických průzkumech historických staveb, na terénních průzkumech tvrzí, dokumentacích kamenických značek nebo dokumentacích středověkých stavebních technologií.
Více od autora
Paul Christopher
Autor, píšící pod pseudonymem Paul Christopher, je Kanaďan, vlastním jménem Christopher Hyde.
Více od autora
Noam Chomsky
Avram Noam Chomsky je americký filozof, kognitivní vědec, lingvista, logik, společenský kritik a aktivista židovského původu, tvůrce tzv. Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků, emeritní profesor lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu , a také levicově orientovaný politický aktivista – anarchista, známý svým kritickým vztahem ke globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Podle Top global intellectuals of 2005 a časopisů Prospect magazine a Foreign policy byl zvolen nejvlivnějším globálním intelektuálem. Chomsky je autorem teorie generativní gramatiky, která je některými považována za největší přínos na poli teoretické lingvistiky 20. století. Ovlivnil též filozofii jazyka a mysli . Rovněž pomohl podnítit kognitivní revoluci v psychologii díky své revizi Skinnerova verbálního chování, ve které zpochybnil behavioristický přístup ke studiu chování a jazyku, převažující v 50. letech minulého století. Jeho naturalistický přístup ke studiu jazyka ovlivnil filozofii jazyka a mysli. Zasloužil se také o založení Chomského hierarchie v roce 1956 – klasifikaci formálních jazyků dle jejich generativní schopnosti. Dle Chomského je vývoj řeči vymezen geneticky – došel k závěru, že existuje jakási univerzální gramatika, která je vrozená a nikoli naučená během života – člověk se rodí se základní gramatickou šablonou, do které snadno zapadne jakýkoli světový jazyk. Chomského teorie jsou ale napadány, protože postrádají vědecké důkazy. Dle Indexu humanitních citací z roku 1992 byl Chomsky jako pramen citován častěji než jakýkoliv jiný žijící badatel mezi lety 1980–1992, a byl osmý nejcitovanější vědec vůbec. Od jeho kritiky války ve Vietnamu v 60. letech minulého století se stal ještě známějším – hlavně mezi...
Více od autora
Milan Churaň
Absolvoval studium historie a archivnictví na Univerzitě Karlově v Praze a pracoval pak v tehdejším Státním ústředním archivu v Praze. Od roku 1962 spolupracoval s časopisem Dějiny a současnost a roku 1963 se stal jeho redaktorem. Podílel se na vytváření nekonformní linie časopisu a po zásahu ÚV KSČ proti redakci v roce 1965 z ní spolu se šéfredaktorem Zdeňkem Šiklem musel odejít. Oba se vrátili počátkem roku 1968, ale v srpnu 1969 byl časopis definitivně zakázán. M. Churaň byl tehdy s ředitelem E. Mandlerem odvolán také z funkce šéfredaktora nakladatelství Horizont a následujících 20 let pak pracoval v oboru automatizovaného zpracovávání dat. Pád komunismu zažil 17. listopadu 1989 na Národní třídě a brzy poté začal jako šéfredaktor obnovovat stále zakázaný časopis. Z něho po prvních číslech přešel v září 1990 do nově budované kontrarozvědky. V lednu 1994 odešel do důchodu, v současné době pracuje hlavně na překladech knih s historickou tematikou pro nakladatelství Euromedia, Argo aj. S nakladatelstvím LIBRI úzce spolupracoval od jeho založení. Byl spoluautorem v pořadí 2. publikace Libri Encyklopedie špionáže a jako vedoucí autorského kolektivu se podílel na koncepci a řadě hesel encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století . Naposled vydal v LIBRI v edici Otazníky našich dějin publikaci Postupim a Československo. Mýtus a skutečnost , která vyšla v SRN také německy . Od poloviny 90. let působil rovněž publicisticky a spolupracuje s časopisem Střední Evropa.
Více od autora
Marcus Chown
Marcus Chown je vědecký spisovatel, novinář a komentátor, v současné době konzultant na poli kosmologie pro časopis New Scientist. Vystudoval Londýnskou univerzitu v roce 1980, získal titul první třídy ve fyzice a později obdržel titul Master of Science in astrophysics z California Institute of Technology. Jeho knihy o astronomii a fyzice jsou určeny hlavně pro populární trh, včetně knihy Kvantová teorie nikoho nezabije, za kterou byl chválen díky „dokonale srozumitelným vysvětlení nejasných pojmů“. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Chown na anglické Wikipedii.
Více od autora
Janet Chapman
Janet Chapman byla americká autorka romancí, jak historických , tak i těch ze současnosti. Narodila se v USA, v centrální části Maine, kde zůstala a žila se svým manželem a dvěma syny v útulném srubu na břehu jezera, než po dlouhém boji podlehla rakovině. Autorku nejvíc proslavila její sedmidílná série Highlander, s níž mají možnost se seznámit i čtenáři u nás. Další část její tvorby tvoří i romance ze současnosti.
Více od autora
Jan Chmelík
Doc. JUDr. Jan Chmelík, Ph.D., je bývalý náměstek policejního prezidia pro kriminální službu, vysokoškolský pedagog a médii často udváděný jako odborník na tzv. extremismus i další témata. Vyučuje na Vysoké škole finanční a správní, kde působí na katedře veřejného a evropského práva. Současně vyučuje na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2011 uveřejnily Parlamentní listy, a po nich i další média informace o tom, že opsal článek článek Josefa Nejedlého o institutu agenta provokatéra, čímž se dopustil plagiátorství. Nejedlý uvádí: „Ve Francii, kde jsem studoval, by s tímto způsobem akademické práce neobstál ani student, natož pak docent“. V jeho stížnosti k rektorátu, kterou má redakce k dispozici, mimo jiné píše, že „článek docenta Chmelíka přebírá konstrukci, argumentaci a myšlenky vyjádřené v mém článku. Vyskytují se zde některé identické či takřka identické pasáže, což naznačuje použití obzvlášť nevybíravé techniky s případnou editací některých termínů, slov či znaků.“
Více od autora
Helen Chilton
Více od autora
Hana Chocholoušková
Mgr. Hana Chocholoušková. Archivářka ve Státním okresním archivu Liberec, členka Ještědské pobočky České archivní společnosti. Zabývá se regionálními dějinami.
Více od autora
Danuše Chromá
Inženýrka ekonomie, ředitelka obchodní akademie, autorka učebnic ekonomie.
Více od autora
Bohuslav Chňoupek
Bohuslav Chňoupek byl československý politik, diplomat a publicista , jeden z hlavních představitelů Komunistické strany Československa za normalizace. Začínal jako novinář na Slovensku, od roku 1945 byl členem KSČ, jakožto politik se zejména uplatnil jako ministr zahraničních věcí ČSSR v letech 1971–1988, od roku 1972 byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po roce 1990 odešel ze společenského života. Pocházel z rodiny státního zaměstnance. Své základní, středoškolské i vysokoškolské vzdělání získal v Bratislavě. Po převratu v roce 1948 se stal redaktorem propagandistického časopisu Borba, v letech 1950–1958 působil jakožto redaktor deníku Smena, od roku 1955 působil ve východoslovenském Prešově, od roku 1958 jakožto zpravodaj deníku Pravda tamtéž, v letech 1960 až 1965 coby zahraniční dopisovatel těchto novin v Sovětském svazu. Od roku 1965 do roku 1967 byl šéfredaktorem bratislavského časopisu Predvoj. V letech 1950–1952 byl členem předsednictva Slovenského svazu novinářů. Členem KSČ byl od roku 1945 do roku 1990, tedy plných 45 let. Zastával řadu stranických a státních funkcí. V letech 1965–1970 je uveden jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ se stal 26. září 1969 v době počínající normalizace. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V letech 1967–1968 byl náměstkem ministra kultury ČSSR, pak v letech 1969–1970 ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Zde se podílel na první vlně posrpnových čistek v řadách redaktorů rozhlasu. Od roku 1970 do ledna 1972 působil jako velvyslanec ČSSR v Sovětském svazu a v dlouhém období 1971–1988 coby ministr zahraničních věcí ČSSR v 2., 3., 4. a 5. vládě Lubomíra Štrougala. Zejména...
Více od autora
Agatha Christie-Mallowan
Agatha Mary Clarissa Christie byla anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Agatha Christie se narodila v typické viktoriánské rodině a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit si francouzštinu. Zde zjistila, že má talent pro zpěv a klavír, pro svou ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však upustila od kariéry zpěvačky. Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho, kterého potkala rok předtím. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušenosti získané během těchto let při práci s léky – a často i jedy – užila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Po smrti své matky a v důsledku probíhající manželské krize se A. Christie roku 1926 nervově zhroutila a na nějakou dobu dokonce zmizela – byla nezvěstná celých 11 dnů a tento incident nebyl nikdy plně objasněn. S Archibaldem Christie se nakonec roku 1928 rozvedla, nicméně jako již zavedená autorka netrpěla finančními problémy. Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i Wooleyho asistenta a svého druhého manžela Maxe Mallowana. Během druhé světové války A. Christie pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků. V roce 1956 pak byla jmenována C.B.E. a roku 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul „Dáma britského impéria“. Od té doby ji náleží titul „Lady Agatha“. Agatha Christie je nejlépe se prodávající autor svého žánru. Jejích knih se celosvětově prodalo již přes 2 miliardy výtisků v angličtině a 1 miliarda v dalších ...
Více od autora
Vlasta Chramostová
Vlasta Chramostová byla česká divadelní a filmová herečka. Účinkovala např. ve filmech Spalovač mrtvol, Bílá paní nebo Je třeba zabít Sekala. Byla dvakrát nominována na Českého lva. Vlasta Chramostová se narodila jako nejstarší z pěti dětí elektroinženýra Vladimíra Chramosty. Vyrůstala v obci Skryje u Rouchovan . Její teta Bláža Chramostová byla dlouholetou ředitelkou školy v Rouchovanech, tuto obec svého dětství často navštěvovala při různých příležitostech po celý život. Naposledy oslovila občany v roce 2013 na zaplněném náměstí při telefonickém rozhovoru u příležitosti 770 let od první písemné zmínky o obci. Byla dvakrát vdaná, prvním manželem byl od roku 1950 Bohumil Pavlinec, ředitel Československého rozhlasu v Brně, se kterým se později rozvedla. Jejím partnerem byl poté brněnský sochař Konrád Babraj , s nímž měla syna Konráda , který zemřel při autonehodě. Roku 1971 se jejím manželem stal kameraman Stanislav Milota, s nímž žila až do jeho smrti v únoru 2019. Roku 2007 si zahrála s manželem hlavní roli ve videoklipu k singlu „Plán“ kapely Kryštof, což bylo ze strany kapely vyjádření obdivu k této dvojici . V letech 1941–1945 studovala u profesorů Rudolfa Waltra a Zdeňky Gräfové na brněnské Státní konzervatoři. V sezoně 1945–1946 působila v Městském divadle v Olomouci. Následovaly čtyři sezony v Národním divadle v Brně . Na dalších dvacet let spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech. Dostala zde řadu velkých rolí, např. byla titulní Marii Stuartovnou, Annou Kareninou, Roxanou atd. V letech 1970–1972 byla v angažmá Krejčova Divadla za branou. Zasloužilou umělkyní byla jmenována v roce 1965. Během komunistického režimu hrála ve filmu, v televi...
Více od autora
Sona Charaipotra
Americká novinářka, redaktorka, reportérka, scenáristka a spisovatelka. Spoluzakladatelka společnosti CAKE Literary.
Více od autora
Slovak Philharmonic Chorus
Slovak Philharmonic Chorus je renomované pěvecké těleso, které je součástí Slovenské filharmonie, jedné z nejprestižnějších hudebních institucí na Slovensku. Sbor byl založen v roce 1946, krátce po vzniku Slovenské filharmonie, a od té doby se stal nedílnou součástí slovenského kulturního dědictví. Pod vedením různých vynikajících dirigentů si sbor vytvořil široký repertoár, který sahá od renesance až po současnou hudbu, včetně skladeb a cappella i velkých orchestrálních děl.
Více od autora
Prokop Chocholoušek
Prokop Chocholoušek byl český novinář a spisovatel, autor romantické historické prózy z českých a jihoslovanských dějin, známý i jako satirik. Narodil se v Sedlci u Sedlčan v rodině ševce. Studoval v letech 1831–1837 na gymnáziu v Praze, pro nedostatek financí však musel studium přerušit. Následně pěšky odešel do Itálie, kde v Padově krátce studoval chirurgii, studium nedokončil. Cestoval po Balkáně, a když se vrátil roku 1839 domů, žil střídavě v Sedlci a v Praze a věnoval se literatuře a žurnalistice. Vydával humoristické sborníčky Kocourkov a mezi lety 1849–1851 redigoval radikálně demokratický Pražský večerní list. Za článek o úmrtí filozofa a exkomunikovaného kněze Augustina Smetany byl dva měsíce vězněn, další vydávání Pražského večerního listu bylo vojenskými úřady zapovězeno. V následujících letech se snažil o vydání svých sebraných spisů; vydání zůstalo nedokončeno. Od roku 1855 žil na bratrově statku v Haliči, kde byl jako politicky podezřelý konfinován. Z vymezeného místa pobytu se mohl vzdálit jen na policejní povolení. Přestěhování do Prahy nebylo Chocholouškovi povoleno. Roku 1859 mu byl umožněn návrat do rodného Sedlce, zůstával však pod policejním dohledem a byla mu ztížena možnost obživy. Konfinace byla zrušena až roku 1861. Chocholoušek se mohl vrátit k žurnalistice, pracoval v redakcích listů Čas a Hlas, kde se spřátelil s Janem Nerudou. Přispíval do mnoha dalších listů - Vlastimil, Květy, Poutník, Vesna, Lumír a jiné. Pochován je v Nadějkově – sem za své bídy a nemoci přesídlil k příteli – faráři Antonínu Fikarovi. Den před smrtí jej navštívil také Neruda. Později mu byl zásluhou táborských vysokoškoláků na tamním hřbitově postaven pomník. Těžištěm jeho díla je historická próza, na počet prací bohatá, chvatně psaná, vypravěčsky někdy málo obratná. V povídkách a románech z české historie, k jejichž tvorbě jej podnítil Tylův příklad, připomínal Chocholoušek bývalou existenci č...
Více od autora
Petr Chalupa
Narozen 21.2.1945 v Jedovnici. Prof., PhDr., CSc., geograf, práce a učebnice z oboru.
Více od autora
Paul Chack
Francouzský námořní důstojník, spisovatel, autor prací z oboru dějin námořnictví.
Více od autora
Martin Charles
Více od autora
Magdalena Chvílová-Weberová
Kapitoly věnované kojení a péči o dítě připravila primářka dětského oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě MUDr. Magdalena Chvílová Weberová.
Více od autora
Lenka Chalupová
Lenka Chalupová je česká spisovatelka a novinářka. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci . Pracovala jako redaktorka v deníku, týdeníku i v televizi, v současné době je tisková mluvčí Přerova. Je autorkou sedmi knih, většinou se jedná o psychologické romány s detektivní zápletkou. Je vdaná, má dvě děti, syna Štěpána a dceru Kláru.
Více od autora
Joanna Chmielewska
Joanna Chmielewska se narodila roku 1932 ve Varšavě, vystudovala architekturu , ale již dlouhá léta se živí psaním románů a divadelních her a patří k nejpopulárnějším polským spisovatelkám.
Více od autora
Jaroslav Chyský
Narozen 1.4.1926 ve Slaném, zemřel 14.1.2002. Docent na Strojní fakultě Českého vysokého učení technického, práce v oboru vzduchotechniky.
Více od autora
Graham Chapman
Graham Chapman byl britský komik, spisovatel a jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python. Ztvárnil mnoho rolí v televizních pořadech i filmech této skupiny, mimo jiné postavu krále Artuše ve filmu Monty Python a Svatý Grál a Briana ve filmu Monty Python: Život Briana. Studoval medicínu na Univerzitě v Cambridgi, kde nastoupil do tamní univerzitní komediální skupiny Cambridge Footlights. Postupem času se stal silným alkoholikem. Během nejhoršího období svého alkoholismu vypil až přes dva litry ginu denně. Z alkoholismu se vyléčil před natáčením filmu Monty Python: Život Briana a od té doby se stal zatvrzelým abstinentem. Byl homosexuál a přes 20 let žil se svým přítelem Davidem Sherlockem a společně adoptovali chlapce jménem John Tomiczek. Graham Chapman zemřel na rakovinu hrtanu s metastatickým postižením míchy.
Více od autora
Félicien Champsaur
"Narodil se v Digne, pan Félicien Champsaur přišel do Paříže studovat práva, ale zajímala jej hlavně literatura. Poté, co pracoval v různých literárních a fantazijních časopisech, sestal se známý jako fejetonista několika velkých novin. Gaulois, Le Figaro, Event, The Journal, atd ... Mimo jiné vydal romány : Dinah Samuel, Miss America, Le Coeur, Le Cerveau de Paris, Le Massacre, L' Amant des danseuses, Le Mandarin, Sa Fleur, Poupée japonaise, La Faute des roses, La Glaneuse, Le Semeur d'amour, L'Orgie latine, L' Arriviste, L' Ingénue, Régine Sandri, atd.
Více od autora