Výpis všech autorů

Aniela Cholewińska-Szkolik

Polská středoškolská učitelka, autorka knih pro děti.

Andrej Chudoba

Andrej Chudoba, vlastním jménem Ondrej Hudoba byl slovenský prozaik, básník a scenárista. Narodil se v rodině rolníka a vzdělání získával v Levicích, Krškanech, Bátovcích a nakonec opět v Levicích, kde studoval v letech 1945 až 1949 na učitelské akademii. V letech 1951 až 1952 pracoval jako učitel v Žemberovcích, v letech 1952 až 1954 jako dělník v Tlmačích, v letech 1954 až 1955 jako pomocný účetní v Pukanci a v letech 1955 až 1959 jako dělník a plánovač v Hodruši-Hámre. Mezi lety 1959 až 1963 se věnoval pouze literární činnosti. V roce 1963 pracoval opět jako učitel, tentokrát v Pukanci, kde působil až do roku 1990, kdy odešel do důchodu, ale žil tam i nadále. Zemřel ve městě Pukanec 21. ledna 2014 ve věku šestaosmdesáti let. Své první literární pokusy začal uveřejňovat již během učitelských studií v různých časopisech . Knižní debut mu vyšel v roce 1958 , debutová próza mu knižně vyšla v roce 1962. V poezii se věnuje psaní silně citově zabarvené přírodní i milostné lyriky, která se nese ve smyslu všelásky. V próze se jeho tvorba zakládá na líčeni vztahů mezi mužem a ženou, na lásce jako citu i vášni, přičemž se nesnaží jít do lidské podstaty a hloubky, aby dospěl k dramatickým řešením, ale věnuje se vykreslování lidí i citů až do samých detailů. Jeho díla se odehrávají většinou ve válečném a poválečném období a jsou situovány do prostředí Levic a okolí, které dobře zná z vlastního života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Chudoba na slovenské Wikipedii.

Vlastimila Chalupová-Karlovská

Narozena 5.5. 1947 v Gottwaldově. RNDr., CSc., bioložka, genetička, vyučuje na Katedře biologie LF UP.

Rudolf Chadraba

Rudolf Chadraba byl český historik, teoretik umění a vysokoškolský pedagog. Rudolf Chadraba se narodil 12. května 1922 v Košicích v rodině českého úředníka důchodkové kontroly. Po smrti matky v roce 1923 se jeho otec oženil podruhé a přestěhoval se do Českých Budějovic. Od roku 1928 rodina žila v Praze Dejvicích. Zde Rudolf Chadraba 1941 maturoval na reálném gymnáziu a poté absolvoval dvouletý kurs kresby a malby na Státní grafické škole v Praze . Vyučil se ocelorytcem v České grafické unii u Jaroslava Goldschmieda. Roku 1942 byl zatčen a vězněn gestapem. Do konce války pracoval jako zemědělský dělník a během této doby složil státní zkoušky učitelství 2. stupně z francouzštiny a němčiny na Učitelském ústavu v Praze. V letech 1945–1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Pracoval jako asistent J. Vydry a N. Melnikové-Papouškové. Roku 1947 Rudolf Chadraba následoval F. V. Mokrého na Univerzitu Palackého v Olomouci jako jeho asistent při Ústavu výtvarné výchovy. Odtud roku 1948 přešel na Filozofickou fakultu k Bohumilu Markalousovi-Johnovi do semináře estetiky a zároveň studoval dějiny umění u Václava Richtera. Roku 1950 zde složil doktorát z filozofie a po smrti B. Markalouse roku 1952 přebral vedení estetického semináře. Postgraduálně studoval analýzu uměleckého díla u Ladislava Cejpa. Roku 1953 byly neučitelské obory zrušeny a Filozofická fakulta transformována do Fakulty společenských věd na nově založené Vysoké škole pedagogické. Chadraba zde působil jako asistent na katedře pomocných věd filologických a zároveň v letech 1956–1958 absolvoval externí studium v kombinaci němčina-čeština na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyněho v Brně, kde složil roku 1960 státní zkoušky učitelství III. stupně. Roku 1960 uspěl v konkurzu na místo vědeckého pr...

Radomír Choděra

Narozen 20.2.1925 v Ústí n. Labem. Dr. CSc., docent katedry ruštiny, práce z oboru.

Pavel Chrastil

Po čtyři roky docházel každý den do domu Jana Wericha na Kampě. Po tu dobu se doslova stal členem hercovy rodiny. Zažil jej v soukromí tak, jak se to nepoštěstilo žádnému z jeho přátel nebo hereckých kolegů. Ve svých knihách se vyznává z obdivu k Janu Werichovi především jako k člověku.

Otmar Chadim

Přední český odborník na mezilidské vztahy je autorem téměř desítky knih vydaných v mnoha reedicích. Je v nich zúročena jeho dlouholetá praxe, jeho moudrost i vtip.

Marie Chadimová

Mgr., autorka pracovního sešitu z matematiky.

Lauren Child

Lauren Child je autorkou bestselerů o Charliem a Lole, série úspěšných knih pro děti. Své knihy si též ilustruje, je držitelkou několika prestižních britských ocenění . Má dům v Londýně.

Jura Charvát

Narozen 1947, zemřel 2009. Autor učebnic matematiky.

John Cheever

John William Cheever byl americký prozaik. Pracoval pro Federal Writers' Project, publikoval v The New Yorker a vyučoval tvůrčí psaní na University of Iowa. Jeho knihy jsou psány realistickým stylem a přinášejí ironický obraz povrchního života americké střední třídy. Byl nazýván „Čechov předměstí“ a „Ovidius z Ossiningu“. Podle jeho předlohy byl natočen film Plavec s Burtem Lancasterem v hlavní roli. Získal National Book Award , William Dean Howells Medal a Pulitzerovu cenu . Jeho osobní život byl poznamenán alkoholismem a bisexualitou. Udržoval mimomanželský vztah s herečkou Hope Langeovou. Dcera Susan Cheeverová napsala úspěšnou vzpomínkovou knihu. Podle stejnojmenné povídky natočil v roce 1990 režisér Karel Weinlich rozhlasovou hru Zabiju tě v Shady Hillu s Luďkem Munzarem v hlavní roli.

Elena Chmelová

R. 1931 – 35 študovala na gymnáziu, 1935 – 39 na obchodnej akadémii v Martine. R. 1939 – 41 učiteľka, 1941 – 43 úradníčka, 1943 – 44 redaktorka Národných novín, 1945 – 46 regionálnych novín Turčiansky hlásnik v Martine, 1947 – 59 pôsobila ako redaktorka v bratislavských vydavateľstvách Pravda, Smena a Mladé letá, 1959 – 60 v časopise Kultúrny život, od r. 1960 spisovateľka a prekladateľka v slobodnom povolaní v Bratislave. Literárne činná od r. 1945, autorka kníh Rozpomienky na Slovenské národné povstanie v Turci , Prešporskí kompáni , Dúha nad Vysokou skalou , biografie Martin Benka , románu pre mladých Perica z ostrova . Ťažisko jej literárnych aktivít spočívalo v oblasti literatúry pre deti a mládež. Napísala rozprávky Martin a jeho svedkovia a Duňa a Don . Po nich nasledovala prozaická knižka V tichej doline je veselo , súbor čŕt, fejtónov, rozprávok a reportáží Rozsutecké poklady . S tvorbou pre deti úzko súvisela aj jej rozsiahla zostavovateľská, upravovateľská a prekladateľská činnosť, knižne vydala 11 titulov zo slov. ľudovej slovesnosti, najmä folklórnych próz . Zo svetovej literatúry voľne prerozprávala základné povesťové diela Zbojník Robin Hood , Kráľ Artuš a jeho družina a Münchhausenove veselé dobrodružstvá ; z inonárodných predlôh pripravila rozprávkové knihy Tulenia princezná , Spiaca krásavica, , Indiánske rozprávky, Synovia slnka , Dievčatko v mušli , Rozprávky z perlového ostrova a i. Prekladala z americkej , anglickej , francúzskej a nemeckej klasickej i súčasnej spoločenskej, detektívnej, dobrodružnej a detskej literatúry . Z angličtiny preložila aj Vatsjajanovu kni...

Danuše Chromá

Inženýrka ekonomie, ředitelka obchodní akademie, autorka učebnic ekonomie.

Stephen Chbosky

Stephen Chbosky je americký spisovatel, scenárista a filmový režisér, známý svým bestsellerem z roku 1999 Ten, kdo stojí v koutě . Režíroval i filmovou verzi této knihy , ve kterém účinkují v hlavní roli: Logan Lerman, Ema Watson a Ezra Miller. Další jeho napsaný scénář byl k filmu z roku 2005 Rent . Chbosky je spolutvůrcem, výkonným producentem a scenáristou televizního seriálu CBS Jericho, který se začal vysílat v roce 2006. Chbosky se narodil ve městě Pittsburgh v Pensylvánii. Je to syn Leei a Freda G. Chboskyho, který byl v ocelářské dílně výkonným poradcem ředitelů. Stephen má jednu sestru, Stacy, která je vdaná za režiséra Johna Ericka Dowdleho. Byl vychován jako katolík. Jako teenager Chbosky měl rád „dobrou“ směs klasiky, hororu a fantasy. Byl hodně ovlivněn románem J. D. Salingera Kdo chytá v žitě a díly F. Scott Fitzgeralda a Tennessee Williamse. Chbosky maturoval na střední škole Upper St. Clair v roce 1988; přibližně v té době potkal S. Sterna, scenáristu filmu Rebel without a Cause z roku 1955. Stern se stal jeho dobrým přítelem a učitelem a zajisté převážně ovlivnil jeho tvorbu. V roce 1992 Chbosky vystudoval scenáristiku na University of Southern California. Ve filmu The Four Corners of Nowhere z roku 1995, nejen hrál, ale také ho režíroval a napsal k němu scénář. Tento film byl přijat na filmový festival Sundance a byl i jedním z prvních filmů promítaných na kanále Sundance. Ke konci devadesátých let Chbosky napsal několik nerealizovaných scénářů, mj. Audrey Hepburn's Neck and Schoolhouse Rock. V roce 1994 pracoval na „velmi odlišném typu knihy“ než je The Perks of Being a Wallflower a to byla „I guess that's just one of the perks of being wallflower“. Poté, co napsal tento řádek, přestal a uvědomil si, že v této větě byl chlapec, kterého se opravdu snažil najít. Po několika letech vývoje, Chbosky začal znovu hledat a psát The Perk...

Petr Chudožilov

Petr Chudožilov je český spisovatel. Žije ve švýcarské Basileji. Petr Chudožilov pochází z rodiny ruského exulanta. Do roku 1957 žil na Moravě, potom v Praze . Po absolutoriu pražské jedenáctileté střední školy pracoval jako agenturní zpravodaj v ČTK. Od roku 1964 byl nucen se živit jako dřevorubec, závozník, přidavač, mlékař. V letech 1966 až 1970 studoval publicistiku na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK v Praze. Studium uzavřel bez závěrečných zkoušek. V období 1967 až 1969 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Od roku 1969 ve svobodném povolání, ale od roku 1971 byl zaměstnán opět v dělnických profesích . Signatář Charty 77. V roce 1982 se s manželkou a čtyřmi dětmi, pod nátlakem Státní bezpečnosti, vystěhoval do Švýcarska. Ve Švýcarsku studoval historii, ale v začátcích svého exilu pracoval opět jako dělník. Později se živil jako nezávislý publicista a spisovatel. Spolupracoval s českým vysíláním Hlasu Ameriky. Po roce 1989 externě spolupracoval s Českým rozhlasem 6. Psal fejetony do sobotního pořadu Názory a argumenty. Spolupracuje s řadou německých rozhlasových stanic: píše např. večerníčky pro Bavorský rozhlas. Chodožilov píše česky. Jeho knihy byly vydány česky, německy, italsky, španělsky, maďarsky a slovinsky. Jeho dílo bylo v Československu zakázáno až do sametové revoluce.

Petr Charvát

Petr Charvát je český archeolog, orientalista a historik. Zabývá se archeologií a dějinami Orientu, a také staršími českými dějinami. Narozen roku 1949 v Praze. V letech 1968–1973 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor klínopis – archeologie. Diplomní práce na oboru klínopis v roce 1973. Titul doktora filosofie mu byl udělen v roce 1975. Účastnil se archeologického výzkumu v Egyptě v roce 1974. Poté působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Roku 1980 mu byl udělen titul kandidáta historických věd na základě disertační práce z oboru středověké archeologie. Archeologické výzkumy v zahraničí . V letech 1990–2005 pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd ČR v Praze. Od roku 2006 vyučuje na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Kromě toho přednáší historii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Specializace: klínopis a archeologie pravěké a starověké jihozápadní Asie, vznik prvotní státnosti a písma užívající civilizace na přelomu pravěku a starověku této oblasti. Dále vznik přemyslovského státu v raně středověkých Čechách, dálkové styky českých zemí ve středověku se zvláštním zřetelem k oblastem neevropským. Studijní pobyty: Berlín 1992, Paříž 1995–2001 a 2006–2008. Od roku 1996 člen Španělské archeologické mise v Turecku. Titul doktora historických věd získal roku 1995 na základě monografie Ancient Mesopotamia – Humankind’s Long Journey into Civilization . Roku 1995 se habilitoval v oboru slovanské archeologie na Masarykově universitě v Brně na základě práce On Slavs, silk and the early state: The town of Čáslav in the pristine M...

Petr Chalupa

Narozen 21.2.1945 v Jedovnici. Prof., PhDr., CSc., geograf, práce a učebnice z oboru.

Ivana Chřibková

Narozena 22. 3. 1981 v Opavě. Žurnalistka, TV redaktorka, producentka a scénaristka. Autorka knihy vzpomínek na dětství. Žije v Andalusii .

Eva Chupíková

Vystudovala filozofii a anglickou filologii na FF UP v Olomouci. Od roku 2010 se věnuje knižní ilustraci, autorským knihám a digitální grafice. V roce 2011 získala její kniha Můj prázdninový deník nominaci na cenu Zlatá stuha a stejnou nominaci získal v roce 2014 autorský titul Moje hrady a zámky. Mezi další oceněné tituly patří Slohovník aneb Praha má styl, Královské karty Karla IV. nebo Zákeřné keře. Eva Chupíková je také autorkou edice oblíbených ilustrovaných průvodců po českých a moravských památkách První průvodce památkami pro děti.

Eric Chaline

Eric Chaline, absolvent univerzity v Cambridgei, sa špecializoval na japonskú históriu na Fakulte orientálnych a afrických štúdií Londýnskej univerzity. Vedie doktorandský výskum v oblasti sociológie na londýnskej South Bank University.

Czech Singers Chorus

Czech Singers Chorus , česky Český pěvecký sbor, je pěvecký sbor, který působí na české scéně klasické hudby. Česká sborová tradice je známá svým důrazem na muzikálnost a preciznost, často uvádí díla slavných českých skladatelů, jako jsou Antonín Dvořák a Leoš Janáček, a také interpretuje skladby zahraničních autorů.

Czech Radio Choir

Czech Radio Choir , známý také jako Pražský rozhlasový sbor, je profesionální pěvecké těleso se sídlem v České republice. Má bohatou historii a tradici v provádění českých i světových sborových děl. Sbor je známý svou všestranností, provádí širokou škálu hudby od klasiky až po současné žánry. V průběhu let spolupracoval Czech Radio Choir s řadou uznávaných dirigentů a orchestrů a podílel se na různých nahrávkách a vystoupeních, které byly kritikou vysoce hodnoceny.

Čeněk Chyský

Čeněk Chyský, křtěný Vincenc Josef český historik a středoškolský pedagog. Narodil se ve Slaném. V letech 1907-1921 působil jako gymnazijní profesor v Rychnově nad Kněžnou, později žil v Praze. Zasloužil se o rozvoj a popularizaci českého turistického hnutí. Přednášel a publikoval články a knihy z oblasti historie, architektury a turismu. Spolu s Josefem Sallačem a Karlem Březinou vytyčili v Orlických horách tzv. Jiráskovu cestu. Je zmiňován jako profesor Pošusta ve slavném románu Karla Poláčka Okresní město.

Bohuslav Chňoupek

Bohuslav Chňoupek byl československý politik, diplomat a publicista , jeden z hlavních představitelů Komunistické strany Československa za normalizace. Začínal jako novinář na Slovensku, od roku 1945 byl členem KSČ, jakožto politik se zejména uplatnil jako ministr zahraničních věcí ČSSR v letech 1971–1988, od roku 1972 byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po roce 1990 odešel ze společenského života. Pocházel z rodiny státního zaměstnance. Své základní, středoškolské i vysokoškolské vzdělání získal v Bratislavě. Po převratu v roce 1948 se stal redaktorem propagandistického časopisu Borba, v letech 1950–1958 působil jakožto redaktor deníku Smena, od roku 1955 působil ve východoslovenském Prešově, od roku 1958 jakožto zpravodaj deníku Pravda tamtéž, v letech 1960 až 1965 coby zahraniční dopisovatel těchto novin v Sovětském svazu. Od roku 1965 do roku 1967 byl šéfredaktorem bratislavského časopisu Predvoj. V letech 1950–1952 byl členem předsednictva Slovenského svazu novinářů. Členem KSČ byl od roku 1945 do roku 1990, tedy plných 45 let. Zastával řadu stranických a státních funkcí. V letech 1965–1970 je uveden jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ se stal 26. září 1969 v době počínající normalizace. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V letech 1967–1968 byl náměstkem ministra kultury ČSSR, pak v letech 1969–1970 ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Zde se podílel na první vlně posrpnových čistek v řadách redaktorů rozhlasu. Od roku 1970 do ledna 1972 působil jako velvyslanec ČSSR v Sovětském svazu a v dlouhém období 1971–1988 coby ministr zahraničních věcí ČSSR v 2., 3., 4. a 5. vládě Lubomíra Štrougala. Zejména...

Vít Chaloupka

Vít Chaloupka je bývalý český kulturista a státní trenér české reprezentace fitness, nyní dietolog, fitness konsultant a autor knih o zdravé výživě. Vít Chaloupka je absolvent umělecko-průmyslové školy a absolvent Institutu tělesné kultury. V letech 1986–1990 se zúčastnil mnoha kulturistických soutěží, se ziskem titulu Mistr republiky na mistrovství Československé republiky v kategorii do 165 cm za federaci IFBB a vítězství Evropského poháru v kulturistice federace NABBA . Soutěžit mohl i nadále, ale přišla Sametová revoluce a on dostal nabídku na zhotovení fit-centra v nově otevřeném sportovním komplexu v Praze-Průhonicích. Nadále pokračoval jako trenér. Mezi jím vytrénované závodníky patří: Tonda Bautz, Petr Král, Radek Daneš, Pavel Vitha, Bohdana Melecká, Alexandra Tóthová, Gabriela Kubešová, Bára Mrázková či Tomáš Mandík. V 80. létech se Vít Chaloupka živil jako vekslák, pracoval například v hotelu Evropa. Podepsal spolupráci s StB. V roce 1993 se Vít Chaloupka rozvedl a z manželství mají 2 děti, Lucii a Lukáše . Druhá žena, Šárka Konvičková, soutěží ve fitness, spolu mají syna Adama . Rozešli se v roce 1998. Syn Adam se stal v 10 letech mistr republiky, mistr Evropy a později i mistr světa v disko tancích . Vít Chaloupka se dále stal členem výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR , tiskovým mluvčím Svazu kulturistiky a fitness , státním trenérem české reprezentace fitness . Po ukončení funkce trenéra státní reprezentace dostává nabídku práce na ministerstvu zahraničních věcí v Toskánském paláci. Jeho zákazníky se stávají Cyril Svoboda a jeho kabinet. Při pražském summitu NATO v roce 2002 musel jako fitness konzultant projít obrovskou bezpečností prověrkou a setkal se s Tony Blairem a Georgem Bushem. Potkal se také s Jaroslavem Tvrdíkem a Vladimírem Špidlou. Nyní Vít Chaloupka pracuje v pražském fit-centru BBC jako ...

Velemir Chlebnikov

Velemir Chlebnikov, vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov, rusky Велимир Хлебников , byl ruský symbolistický básník a dramatik, představitel ruského futurismu. Maturoval v roce 1903. Studoval matematiku a přírodní vědy na universitě v Kazani a od roku 1908 pak slovanskou filologii v Petrohradu. Byl to bohém, tulák, nezařaditelný samotář. Po revoluci pracoval v sovětských osvětových institucích, psal verše pro Okna ROSTA. Nebyl ale schopen se adaptovat na praktický život. V roce 1921 se účastnil vojenského tažení do Íránu. Zemřel při návratu z cest po Kavkazu na otravu krve. Tvůrce pojmu zaum – vytvářel zaumný jazyk – uměle vytvořený jazyk zaklínadel a magických kouzel se slovy. Byl znám jako jazykový experimentátor, dal ruskému jazyku nový směr. Většina jeho děl zůstala nedokončená, torzovitá. Preferuje intonační prvek před rytmickým. Čerpal z folklóru a mýtů. Využíval magie čísel. Byl nazýván "básník pro básníky", ovlivnil řadu ruských autorů, jako byli například: Nikolaj Nikolajevič Asejev, Marina Cvětajevová, Vladimir Vladimirovič Majakovskij, Osip Emiljevič Mandelštam, Boris Leonidovič Pasternak nebo Nikolaj Alexejevič Zabolockij.

Slovak Philharmonic Chorus

Slovak Philharmonic Chorus je renomované pěvecké těleso, které je součástí Slovenské filharmonie, jedné z nejprestižnějších hudebních institucí na Slovensku. Sbor byl založen v roce 1946, krátce po vzniku Slovenské filharmonie, a od té doby se stal nedílnou součástí slovenského kulturního dědictví. Pod vedením různých vynikajících dirigentů si sbor vytvořil široký repertoár, který sahá od renesance až po současnou hudbu, včetně skladeb a cappella i velkých orchestrálních děl.

Sally Christie

Spisovatelka.

Robert Challes

Francouzský spisovatel.

Richard T Chizmar

Americký spisovatel, editor, vydavatel, producent a scenárista, představitel hororového žánru. Založil časopis Cemetery Dance.

Prokop Chocholoušek

Prokop Chocholoušek byl český novinář a spisovatel, autor romantické historické prózy z českých a jihoslovanských dějin, známý i jako satirik. Narodil se v Sedlci u Sedlčan v rodině ševce. Studoval v letech 1831–1837 na gymnáziu v Praze, pro nedostatek financí však musel studium přerušit. Následně pěšky odešel do Itálie, kde v Padově krátce studoval chirurgii, studium nedokončil. Cestoval po Balkáně, a když se vrátil roku 1839 domů, žil střídavě v Sedlci a v Praze a věnoval se literatuře a žurnalistice. Vydával humoristické sborníčky Kocourkov a mezi lety 1849–1851 redigoval radikálně demokratický Pražský večerní list. Za článek o úmrtí filozofa a exkomunikovaného kněze Augustina Smetany byl dva měsíce vězněn, další vydávání Pražského večerního listu bylo vojenskými úřady zapovězeno. V následujících letech se snažil o vydání svých sebraných spisů; vydání zůstalo nedokončeno. Od roku 1855 žil na bratrově statku v Haliči, kde byl jako politicky podezřelý konfinován. Z vymezeného místa pobytu se mohl vzdálit jen na policejní povolení. Přestěhování do Prahy nebylo Chocholouškovi povoleno. Roku 1859 mu byl umožněn návrat do rodného Sedlce, zůstával však pod policejním dohledem a byla mu ztížena možnost obživy. Konfinace byla zrušena až roku 1861. Chocholoušek se mohl vrátit k žurnalistice, pracoval v redakcích listů Čas a Hlas, kde se spřátelil s Janem Nerudou. Přispíval do mnoha dalších listů - Vlastimil, Květy, Poutník, Vesna, Lumír a jiné. Pochován je v Nadějkově – sem za své bídy a nemoci přesídlil k příteli – faráři Antonínu Fikarovi. Den před smrtí jej navštívil také Neruda. Později mu byl zásluhou táborských vysokoškoláků na tamním hřbitově postaven pomník. Těžištěm jeho díla je historická próza, na počet prací bohatá, chvatně psaná, vypravěčsky někdy málo obratná. V povídkách a románech z české historie, k jejichž tvorbě jej podnítil Tylův příklad, připomínal Chocholoušek bývalou existenci č...

Petr Chotěbor

Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. , pracovník v oboru památkové péče Pražského hradu. Petr Chotěbor historii a architektuře doslova propadl už v dětství. Na fakultě architektury ČVUT promoval v roce 1975. V současné době pracuje v odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kde se věnuje památkové péči v areálu Pražského hradu, spolupracuje na výzkumech, podílí se na zpracování sbírek i přípravách výstav a publikací. Kromě toho v posledních letech pracoval nebo se podílel na stavebně-historických průzkumech historických staveb, na terénních průzkumech tvrzí, dokumentacích kamenických značek nebo dokumentacích středověkých stavebních technologií.

Loretta Lynda Chase

Americká autorka romantických příběhů.

Květoslav Chvatík

Květoslav Chvatík byl český filozof, estetik, historik umění a literární teoretik, který se věnoval zejména teorii a dějinám moderní české literatury a výtvarného umění. Pocházel z rodiny venkovského zahradníka. Vystudoval reálné gymnázium v Holešově. Na přelomu let 1949/1950 tamtéž působil jako první předseda okresní rady Pionýra-Junáka. Dále od roku 1950 studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd v Praze, ve druhém ročníku přestoupil na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, na obor marxistická filozofie – estetika. Vstoupil do KSČ. Absolvoval v roce 1954 diplomovou prací Estetické názory Jiřího Wolkra. V letech 1958–1970 působil jako vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, kde jej ovlivnili zejména Robert Kalivoda, Karel Kosík a Jan Patočka. Po habilitaci publikoval svou kandidátskou práci. Od roku 1964 přednášel externě estetiku na FF UK. V letech 1968–1969 byl na stipendiu na univerzitě v Mnichově. Po vyloučení z KSČ byl propuštěn z Filozofického ústavu a v letech 1970–1979 byl knihovníkem v knihovně Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Haštalské ulici v Praze. Roku 1979 s manželkou a nevlastním synem Viktorem Koženým emigroval do Mnichova. Roku 1980 získali politický azyl ve Spolkové republice Německo, později také německé státní občanství. Dále žil v Kostnici, kde byl v letech 1982–1989 hostujícím profesorem v rámci Fachgruppe Literaturwissenschaft na Univerzitě v Kostnici. V letech 1990–1991 byl hostujícím profesorem na univerzitě v Mnichově. V roce 1991 byl penzionován. Přednášel a účastnil se konferencí na řadě univerzit , Po listopadu 1989 žil střídavě v České republice, ve Švýcarsku, ve Francii a na Bahamách u Viktora Koženého. Květoslav Chvatík je autorem řady studií, z nich nejznámější a opakovaně vydávané jsou Smysl moderního umění a Svět románů Milana Kund...

Karel Chochola

Karel Chochola byl český architekt. Chochola vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a posléze v Paříži a Římě. Patřil k významným představitelům funkcionalismu a konstruktivismu. Většina jeho architektonické činnosti je soustředěna do 20. a 30. let 20. století. Mezi jeho stavby patří obchodní dům firmy Brouk a Babka, administrativní budova jihočeských elektráren, kino Kotva, blok 5 obytných domů Tabáková režie v Havlíčkově kolonii a řada funkcionalistických vil , kromě toho pak hřbitovní kaple v Protivíně. Zpracoval architektonický koncept Jiráskova jezu a urbanistický návrh Sokolského stadiónu. Rou 1925 se stal jedním za zakládajících členů Sdružení jihočeských výtvarníků. Po vzniku Protektorátu se zapojil do protinacistického odboje, byl odhalen a v roce 1942 v Táboře popraven. V roce 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Na českobudějovickém sídlišti Máj po něm byla pojmenována ulice.

Jiří Chládek

Narozen 1935. Keramik, odborné práce z technologií v porcelánovém průmyslu.

Jaroslav Cholevík

Autor technických motoristických příruček.

Jan Chmelík

Doc. JUDr. Jan Chmelík, Ph.D., je bývalý náměstek policejního prezidia pro kriminální službu, vysokoškolský pedagog a médii často udváděný jako odborník na tzv. extremismus i další témata. Vyučuje na Vysoké škole finanční a správní, kde působí na katedře veřejného a evropského práva. Současně vyučuje na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2011 uveřejnily Parlamentní listy, a po nich i další média informace o tom, že opsal článek článek Josefa Nejedlého o institutu agenta provokatéra, čímž se dopustil plagiátorství. Nejedlý uvádí: „Ve Francii, kde jsem studoval, by s tímto způsobem akademické práce neobstál ani student, natož pak docent“. V jeho stížnosti k rektorátu, kterou má redakce k dispozici, mimo jiné píše, že „článek docenta Chmelíka přebírá konstrukci, argumentaci a myšlenky vyjádřené v mém článku. Vyskytují se zde některé identické či takřka identické pasáže, což naznačuje použití obzvlášť nevybíravé techniky s případnou editací některých termínů, slov či znaků.“

Hana Chocholoušková

Mgr. Hana Chocholoušková. Archivářka ve Státním okresním archivu Liberec, členka Ještědské pobočky České archivní společnosti. Zabývá se regionálními dějinami.

František Chmelař

Narozen 17.4.1891 v Podolí u Přerova, zemřel 15.12.1971 v Brně. Ing.agr. Dr.techn., profesor rostlinné produkce, práce z oboru.

Ernest Chausson

Ernest Chausson byl významný francouzský skladatel z období romantismu, který se narodil 20. ledna 1855 a zemřel 10. června 1899. Ačkoli Chaussonovo dílo nebylo tak plodné jako díla některých jeho současníků, je známé svou hlubokou expresivitou a jedinečnou směsí vlivů skladatelů jako César Franck a Richard Wagner. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu a písně.

Deborah Chancellor

Britská autorka naučné literatury pro mládež.

David Hatcher Childress

Nezávislý badatel. DAVID HATCHER CHILDRESS Archeolog, badatel, samouk a cestovatel. V 19 letech opustil Spojené státy a vydal se na odyseu za poznáním starobylých civilizací z celého světa: od střední Afriky až po Čínu, od Středního východu až po rozvaliny civilizací Jižní Ameriky. Mimo jiné je autorem knihy El enigma de los olmecas y las calaveras de cristal , vydané v nakladatelství Nowtilus v roce 2009.

Chic

Chic je americká skupina, která měla velký vliv na disco a funkovou hudební scénu na přelomu 70. a 80. let. Chic Skupinu založili v roce 1976 kytarista Nile Rodgers a baskytarista Bernard Edwards a díky propracovanému, groovovému zvuku se stala jednou z nejúspěšnějších a nejinovativnějších skupin té doby. Průlom přišel s vydáním jejich druhého alba "C'est Chic " , které obsahovalo hit "Le Freak". Tato skladba se stala jejich nejikoničtější písní a jedním z nejprodávanějších singlů všech dob a upevnila jejich místo v hudební historii.

Alois Chvála

typograf, pedagog v oblasti knihtisku, redaktor typografických časopisů, Vydavatel vzácných tisků, příležitostných a osobních vydání, typograficky vyzdobil množství vydané literatury prakticky od počátku 20. století.

Agatha Christie-Mallowan

Agatha Mary Clarissa Christie byla anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Agatha Christie se narodila v typické viktoriánské rodině a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit si francouzštinu. Zde zjistila, že má talent pro zpěv a klavír, pro svou ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však upustila od kariéry zpěvačky. Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho, kterého potkala rok předtím. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušenosti získané během těchto let při práci s léky – a často i jedy – užila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Po smrti své matky a v důsledku probíhající manželské krize se A. Christie roku 1926 nervově zhroutila a na nějakou dobu dokonce zmizela – byla nezvěstná celých 11 dnů a tento incident nebyl nikdy plně objasněn. S Archibaldem Christie se nakonec roku 1928 rozvedla, nicméně jako již zavedená autorka netrpěla finančními problémy. Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i Wooleyho asistenta a svého druhého manžela Maxe Mallowana. Během druhé světové války A. Christie pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků. V roce 1956 pak byla jmenována C.B.E. a roku 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul „Dáma britského impéria“. Od té doby ji náleží titul „Lady Agatha“. Agatha Christie je nejlépe se prodávající autor svého žánru. Jejích knih se celosvětově prodalo již přes 2 miliardy výtisků v angličtině a 1 miliarda v dalších ...

Stanislav Chábera

Narozen 7.10.1920 ve Třech Dvorech u Kolína, zemřel 12.10.2002 v Českých Budějovicích. RNDr. CSc., docent geologie, práce z oboru.

Sona Charaipotra

Americká novinářka, redaktorka, reportérka, scenáristka a spisovatelka. Spoluzakladatelka společnosti CAKE Literary.

Ronald W Chan

Zakladatel a investiční ředitel Chartwell Capital Limited.

Radim Chalupa

Právník.

Petr Chvojka

Narozen 28. 5. 1937 v Nasavrkách u Chrudimi. Doc., Ing., CSc., teoretický ekonom a publicista, práce a překlady z oboru světové ekonomie, básník a scénárista, knihy pro děti a comicsy, též regionální publicistika o Železných horách.

Paul Chack

Francouzský námořní důstojník, spisovatel, autor prací z oboru dějin námořnictví.

Noam Chomsky

Avram Noam Chomsky je americký filozof, kognitivní vědec, lingvista, logik, společenský kritik a aktivista židovského původu, tvůrce tzv. Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků, emeritní profesor lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu , a také levicově orientovaný politický aktivista – anarchista, známý svým kritickým vztahem ke globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Podle Top global intellectuals of 2005 a časopisů Prospect magazine a Foreign policy byl zvolen nejvlivnějším globálním intelektuálem. Chomsky je autorem teorie generativní gramatiky, která je některými považována za největší přínos na poli teoretické lingvistiky 20. století. Ovlivnil též filozofii jazyka a mysli . Rovněž pomohl podnítit kognitivní revoluci v psychologii díky své revizi Skinnerova verbálního chování, ve které zpochybnil behavioristický přístup ke studiu chování a jazyku, převažující v 50. letech minulého století. Jeho naturalistický přístup ke studiu jazyka ovlivnil filozofii jazyka a mysli. Zasloužil se také o založení Chomského hierarchie v roce 1956 – klasifikaci formálních jazyků dle jejich generativní schopnosti. Dle Chomského je vývoj řeči vymezen geneticky – došel k závěru, že existuje jakási univerzální gramatika, která je vrozená a nikoli naučená během života – člověk se rodí se základní gramatickou šablonou, do které snadno zapadne jakýkoli světový jazyk. Chomského teorie jsou ale napadány, protože postrádají vědecké důkazy. Dle Indexu humanitních citací z roku 1992 byl Chomsky jako pramen citován častěji než jakýkoliv jiný žijící badatel mezi lety 1980–1992, a byl osmý nejcitovanější vědec vůbec. Od jeho kritiky války ve Vietnamu v 60. letech minulého století se stal ještě známějším – hlavně mezi...

Nikita Sergejevič Chrusčev

Sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu v období let 1953-1964.

Martin Charles

Marcus Chown

Marcus Chown je vědecký spisovatel, novinář a komentátor, v současné době konzultant na poli kosmologie pro časopis New Scientist. Vystudoval Londýnskou univerzitu v roce 1980, získal titul první třídy ve fyzice a později obdržel titul Master of Science in astrophysics z California Institute of Technology. Jeho knihy o astronomii a fyzice jsou určeny hlavně pro populární trh, včetně knihy Kvantová teorie nikoho nezabije, za kterou byl chválen díky „dokonale srozumitelným vysvětlení nejasných pojmů“. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Chown na anglické Wikipedii.

Marc Chagall

Marc Chagall byl židovský rusko-francouzský malíř. Měl vlastní umělecký styl skládající se z expresionismu, symbolismu a kubismu. Narodil se v rodině židovského venkovského obchodníka se zemědělskými produkty jako nejstarší z devíti dětí. Dětství prožil sice v chudobě, ale šťastně a vzpomínky na ně se prolínají celým jeho dílem. V letech 1898–1905 studoval na Prvním vitebském čtyřletém učilišti, získal tradiční židovské vzdělání ve staroruštině, učil se talmud a tóru. Jeho prvním učitelem malby byl kolem roku 1906 vitebský umělec Jehuda Pen. O několik měsíců později, v roce 1907, se přestěhoval do Petrohradu. Zde studoval v Kreslířské škole Společnosti umění, vedené malířem Nikolajem Rerichem, pro svůj talent byl přijat rovnou do třetího ročníku. Setkával se zde s umělci různých směrů. V letech 1908–1910 studoval u Léona Baksta a studium si prodloužil ještě na léta 1910–1911 u Jelizavety Nikolajevny Zvancevové . Toto období nebylo lehké – Židé mohli přebývat v Petrohradu pouze na povolení a on sám byl dokonce krátce vězněn. V Petrohradu zůstal až do roku 1910. Pravidelně se však vracel do své rodné vsi, kde se v roce 1909 setkal se svou budoucí manželkou, Bellou Rosenfeldovou. V té době se mu podařilo prosadit se jako umělec, odešel do Paříže, aby byl blíže komunitě umělců na Montparnassu. Přátelil se s Guillaumem Apollinairem, spolupracoval s fauvisty. V roce 1914 se vrátil do Vitebsku a do roka se oženil se svou snoubenkou Bellou. V roce 1916 se novomanželům narodila dcera Ida. Aktivně se účastnil Říjnové revoluce v roce 1917. Sovětské ministerstvo kultury jej jmenovalo pověřencem pro umění ve Vitebské gubernii; založil zde střední uměleckou školu. Avšak politicky si za socialistického ...

Magdalena Chvílová-Weberová

Kapitoly věnované kojení a péči o dítě připravila primářka dětského oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě MUDr. Magdalena Chvílová Weberová.

Kateřina Charvátová

Kateřina Charvátová je česká historička a archeoložka specializující se na dějiny středověku. Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v 70. letech 20. století pracovala v Oblastním muzeu v Kutné Hoře, poté 15 let v Archeologickém ústavu Československé akademie věd, resp. Akademii věd České republiky. Od roku 1995 působí na katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, jejíž byla deset let vedoucí. V období 2009–2013 zastávala pozici proděkanky pro vědu a předsedkyně vědecké rady Vydavatelství PedF UK a doposud je členkou dalších akademických rad. Profesorkou pro obor historie byla jmenována roku 2006 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Těžiště jejího výzkumu představují středověké církevní dějiny, zejména pak dějiny cisterciáckého řádu. Je vdaná za historika Petra Charváta, s nímž má dva syny.

Karel Chytil

Karel Chytil byl český historik umění – první významný český představitel pozitivismu v kunsthistorii, muzejník a pedagog. Karel Chytil po gymnáziu v letech 1875–1878 studoval nejprve dějepis a zeměpis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jeho učiteli byli Václav Vladivoj Tomek, Josef Kalousek, Jaroslav Goll a Otakar Hostinský. Po studijním pobytu ve Vídni , kde navštěvoval přednášky Moritze Thausinga z dějin umění v „Ústavu pro rakouský dějezpyt“, se definitivně rozhodl pro vědeckou dráhu v kunsthistorii. Do prvního zaměstnání po studiích nastoupil jako suplent dějepisu a zeměpisu na české reálce. Dne 19. listopadu 1880 se v Chrudimi oženil s Kateřinou Duškovou , s níž měl čtyři děti ; téhož roku se usadil v Praze na Novém Městě . Roku 1882 byl v Praze promován na doktora filosofie. Obchodní a živnostenská komora jej roku 1885 vybrala aby založil a vedl Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Dne 4. července 1885 byl jmenován prvním kustodem a 16. prosince 1895 prvním ředitelem. Chytil toto muzeum vybudoval na podkladě evropských zkušeností, včetně tehdy největší umělecké knihovny o 10 000 svazcích, kreslírny a sbírky modelů pro výtvarné řemeslníky. Muzeum řídil jako ústřední uměleckohistorickou instituci až do 1. února 1911. V letech 1887–1903 byl korespondentem Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni . Od roku 1895 vedl zpracování uměleckého místopisu Čech v Archeologické komisi Akademie věd. V letech 1888–1896 byl profesorem dějin umění na AVU v Praze. Roku 1897 se habilitoval na Karlově univerzitě, roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění a od roku 1911 řádným profesorem a vedoucím Ústavu pro dějiny umění na České universitě v Praze, kde působil až do svého pensionování roku 1927. Katedru proměnil v moderní Ústav dějin umění. Kromě toho byl docentem Českého vysokého učení technického v Praze. Roku 1913 z...