Všichni Autoři a témata

Ken McElroy (3)

Ken je autorem bestsellerů "ABC investování do realit", "The Advanced Guide to Real Estate Investing", "The ABC's of Property Management" a "Spící obr". Ken jako nadaný řečník inspiroval své posluchače po celém světě, když přednášel na mnoha seminářích, uváděl podnikové akce a také vystupoval v řadě rozhlasových a televizních pořadů. Ken je aktivním členem Entrepreneurs' Organization a Young Presidents Organization a zasedá v několika správních radách. Ken žije se svojí rodinou ve Scottsdale v Arizoně.

Katja Frixe (6)

Německá autorka knih pro děti, překladatelka, lektorka.

Katja Brandisová, (2)

Kathleen Glasgow (5)

Americká vědecká pracovnice a spisovatelka.

Kateřina Váňová (8)

Narozena 1977. Mgr., vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oboru literární vědy, zaměřuje se na literaturu pro děti.

Kateřina Rudčenková (7)

Narozena 12. 4. 1976 v Praze. Básnířka, dramatička, textařka, prozaička, publicistka, fotografka a redaktorka.

Kateřina Petrusová (6)

Kateřina Petrusová se narodila 23. března 1982 v Pardubicích. Své první dvě povídky napsala ve čtrnácti letech. Další přišly o tři roky později, kdy se zúčastnila literárních soutěží. Hned potom šlo psaní opět k ledu, dokud nenarazila na plno stejně nadšených pisatelek. Tentokrát už toho nenechala a vyklubala se z toho její knižní prvotina s názvem Nebezpečná láska. V současné době žije v malé vesnici nedaleko Pardubic se svým manželem a dvěma dcerami - a život na vsi si náramně užívá.

Kateřina Mlejnková (8)

Kateřina Lovis-Miler (7)

Výtvarnice, malířka a kreslířka, ilustrátorka dětské literatury, autorka leporel , též ilustrace učebnic pro základní školy.

Kateřina Karolová (5)

Kateřina Karolová se narodila v roce 1981 ve Zlíně. Vystudovala lékařskou fakultu v Praze a hned po promoci nastoupila na dětské oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně coby pediatr. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, kývla na nabídku pracovního místa v Německu. O svých zkušenostech psala domů, rodině a známým a následně se rozhodla dopisy zveřejnit formou blogů. Vznikla tak série nazvaná „Já, Doktorin“, za kterou od čtenářů iDnes získala titul „Blogerka roku“ v kategorii Nováček. Úspěšné blogy vyšly následně jako její první knížka. Po návratu z Německa se usadila na Valašských pasekách a spolu s manželem se pustili do stavby rodinného domku na samotě. Během prvního těhotenství se stala součástí dokumentu České televize Čtyři v tom 3, který se týká mateřství a rodičovství. V rozmezí tří let porodila postupně tři děti - Matěje, Jonáše a Filipa. Čtenáři časopisu ONA-Dnes ji v roce 2018 zvolili ženou roku. V roce 2020 vychází její románový debut nazvaný Zítřek ti nikdo neslíbil.

Kate Quinn (8)

Kate Quinn je dcerou profesora historie, což se projevilo nejprve tím, že v dětství slýchala místo pohádek příběhy o Juliu Caesarovi a Alexandrovi Velikém a za zády rodičů pokoutně sledovala seriál Já, Claudius. A právě z těch časů podle ní pochází rozhodnutí napsat román situovaný do antického Říma. Během klasických studií na univerzitě v Bostonu usedala Kate Quinn večer co večer k rozepsanému příběhu, z nějž nakonec vznikl jeden z nejlepších historických románů posledních desetiletí s názvem Paní Říma.

Kate Hewitt (9)

Svou první povídku napsala Kate Hewittová v pěti letech - a to jenom proto, že svou první povídku právě dokončil její starší bratr a jí se zdálo, že to dokáže stejně, případně ještě lépe. První Katein příběh tvořila jedna jediná - byť pořádně dlouhá - věta. Od té doby se naučila být ve svých příbězích naštěstí trochu … detailnější. Po studiích klasického dramatu se Kate odstěhovala do New Yorku, kde toužila udělat kariéru v divadelním světě. Do cesty se jí ale postavila jedna překážka. Muž. Ten Správný Muž, o jakém vždy snila. Deset po svatbě se odstěhovala do Anglie, kde se postupně zabývala celou řadou profesí - vyučovala drama, pracovala v časopise, zabývala se péčí o děti bez domova, pracovala jako sekretářka… a nakonec se stala matkou. Když měla její nejstarší dcera jeden rok, prodala Kate svou první povídku jednomu britskému časopisu. Od té doby má na svém kontě příběhů celou řadu, její největší láskou ale zůstaly povídky romantické. Pokud Kate zrovna nepíše, ze všeho nejradši čte, cestuje a učí se plést. To je nikdy nekončící proces, v jehož rámci již vyrobila ohromnou spoustu šál. Po šesti letech strávených v Anglii se vrátila zpět do USA. Dnes žije s manželem - anglikánským pastorem - a třemi dětmi v Connecticutu a plánuje, že si pořídí psa.

Katarína Soyka (9)

Slovenská autorka fantasy literatury. Vystudovala dějiny, latinu a čínštinu.

Katarína Machová (6)

Katarína Fukasová (9)

Karolina Kamberská (6)

Narozena 1972 v Děčíně. Vystudovala politologii, textařka, básnířka, zpěvačka v oblasti folkové hudby , též autorka kuchařské knihy.

Karolína Bendová (6)

Narozena 15. 11. 2000. Autorka dívčího románu, publicistka na sociální síti Wattpad pod pseudonymem Sweerty.

Karolin Küntzel (5)

Německá publicistka a poradkyně v oblasti vzdělávání.

Karl R Popper (5)

Rakousko-britský filozof.

Karl Ove Knausgård (5)

Karl Ove Knausgård je norský spisovatel. Debutoval v roce 1998 románem Ute av verden, za který získal cenu Kritikerprisen a stal se tak vůbec prvním autorem, jehož debut byl takto oceněn. Několik ocenění získal také jeho další román En tid for alt, který byl publikován roku 2004. Knausgård zde částečně převypráví různé části Bible a rovněž popisuje historii andělů na Zemi. V roce 2009 vydal autobiografický román Min kamp: Foerste bok, který se v následujících letech rozrostl v celou sérii knih.

Karl Herloßsohn (7)

Karin Smirnoff (8)

Karin Müller (8)

Německá autorka beletrie pro mládež.

Karen McGhee (3)

Novinářka, autorka přírodovědeckých textů. Píše knihy, reportáže a články o přírodě

Karen Booth (8)

Americká spisovatelka.

Karen Armstrong (5)

Karen Armstrongová je britská autorka a komentátorka irského původu, známá svými knihami o světových náboženstvích. Dnes se sama nehlásí k žádnému náboženství, v mládí však strávila sedm let v klášteře jako řeholnice, později vyučovala na prestižní židovské škole. Poslední dobou se věnuje zvláště problematice islámu.

Karel-bylinář (4)

Narozen 1898 v Lipencích u Zbraslavi, zemřel 1979 v Praze. Autor publikací o bylinářství a bylinkách.

Karel Vrchovecký (4)

Narozen 31.12.1935, zemřel 2001. Knihy o vojenské válečné technice, zejména letecké.

Karel Taus (7)

První práce podepisoval německy - Tausch. |Divadelní dramaturg, redaktor a básník, divadelní a sportovní publicista, autor mnoha frašek a dramatických kusů, kabaretní textař. Psal také povídky a romány. Celým jménem Karel Ludmila Vojtěch Tauš .

Karel Täubl (3)

Narozen 26.3.1893 v Čisté. Šperkař, zlatník, rytec, restaurátor, učitel, autor spisu o zlatnictví.

Karel Spilko (8)

Autor filozofických úvah a próz.

Karel Smrž (7)

Karel Smrž byl filmový historik a kritik, scenárista, kameraman, dramaturg, publicista a docent Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. Narodil se 19. dubna 1897 v Sobotce v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji do učitelské rodiny. V roce 1908 začal studovat na jičínské vyšší reálce, po přestěhování rodiny do Prahy, dokončil školu na vyšší reálce na Malé Straně, kde v roce 1915 odmaturoval. Už od mládí se jeho zájem soustřeďoval na právě se rodící kinematografii, zejména o její technickou stránku a historii. Již jako student vyšší reálky si vyrobil svou první primitivní přijímací kameru. Na svá první setkání s "živými fotografiemi" po letech vzpomínal takto: Tento zájem byl určující i pro jeho další studium. Po maturitě se zapsal na strojní a elektrotechnické inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze , kterou absolvoval v roce 1926. Během studia byl zaměstnán jako asistent fyzikálního ústavu ČVUT, stal se tajemníkem Československé společnosti pro vědeckou kinematografii a začal publikovat své první práce věnující se technickým a historickým otázkám filmu. První knihou byla v roce 1922 vydaná Vývoj a význam kinematografie a filmu, v roce 1924 vychází první větší česká publikace o filmu s názvem Film: podstata, historický vývoj, technika, možnosti a cíle kinematografu. Během studií rovněž zkonstruoval svou první amatérskou kameru na normální film, kterou nazval Kinetom, a se kterou natočil svůj první krátký dokumentární film Madame Curie v Praze . Několik let pracoval společně s odborníky na dlouhém populárně vědeckém filmu Radium, tajemství života a stvoření, který byl dokončen v roce 1930. V roce 1926 spoluzakládá měsíčník Kinematografie, který vydává Československá společnost pro vědeckou kinematografii. Byl to jeden z prvních českých periodik věnujících se filmové technice. V následujících letech působí jako redaktor a přispěvatel do dlouhé řady časopisů zabývajících se filmem (n...

Karel Purkyně (5)

Karel Purkyně byl český malíř, kreslíř a výtvarný kritik. Jako portrétista se zařadil mezi přední osobnosti evropského realismu poloviny 19. století. Narodil se ve Vratislavi jako druhý syn lékaře a přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně a jeho manželky Julie, rozené Rudolphi. Matka brzy zemřela. Měl staršího bratra, pozdějšího přírodovědce Emanuela Purkyně. Mládí prožili ve Vratislavi, kde otec působil na univerzitě. Zde také studoval na gymnáziu a krátce se učil malovat u malíře podobizen J.J. Königa. V roce 1850 se rodina vrátila do Prahy a Karel se zapsal na malířskou Akademii. Poprvé se veřejně představil jako malíř v roce 1853 na výstavě Krasoumné jednoty, kam zaslal žánrovou kompozici Děti dívající se na obrázky. Během studií navštěvoval známé německé galerie, v nichž studoval renesanční a barokní malířská díla. Navázal mnoho uměleckých kontaktů, přátelství ho pojilo především s Josefem Mánesem a Václavem Levým. Studium na Akademii ho však neuspokojovalo, považoval je za suchý akademismus, odmítal kreslit podle sádrových modelů. Proto odešel roku 1854 do Mnichova do učení k malíři J.B.Berdellému.. V galerii tam studoval Rembrandtovy, Tizianovy a Rubensovy obrazy, Na Tizianovi obdivoval monumentální pojetí portrétovaných osob a převzal některé technické postupy, jako podmalbu červenohnědou barvou. Na podzim roku 1856 odjel do Paříže, kde se nejprve na otcovo přání zapsal do ateliéru Thomase Coutura. Ani toto studium nedokončil, což ovlivnilo negativně názor rodiny i širší kulturní veřejnosti, která akademickému vzdělání přikládala velký význam. On sám se však raději učil z prací italských a francouzských mistrů. Byl mu blízký realismus Gustava Courbeta, o kterém se později zmiňoval ve svých kritických statích. Dojmy z ročního pobytu v Paříži vyjádřil v několika drobných olejomalbách, např. V údolí nebo Boulogneský lesík. Koncem roku 1857 se vrá...

Karel Princ (3)

Narozen 12. 1. 1960 v Brně. Divadelní a televizní režisér, publicista a novinář, spisovatel.

Karel Picka (5)

Narozen roku 1880 v Hradci Králové, zemřel roku 1953. Beletrista, romanopisec.

Karel Pelant (6)

Karel Pelant byl český novinář, autor žurnalistické beletrie, průkopník esperanta , volnomyšlenkářský polemik proti katolické církvi a proti maloburžoaznímu způsobu života, překladatel z anglické literatury a z francouzského jazyka. Narodil se v rodině strojvůdce Karla Pelanta a jeho manželky Marie, rozené Schneiderové . Byl druhý ze šesti sourozenců. Studoval externě na reálce a v letech 1894–1897 na Uměleckoprůmyslové škole všeobecnou školu modelování. Celý život pracoval jako novinář. Nejprve v Kolíně, kde vydával vlastní časopis a v období 1904–1905 v Rovnosti v Brně. V roce 1905 se navrátil do Prahy, zde i v Plzni vydával vlastní týdeníky a od roku 1920 do smrti byl redaktorem pražského Večera. Často cestoval po Evropě, v letech 1908 a 1919 absolvoval delší studijní pobyty v USA. Zemřel na následky zranění poté, co ho srazil automobil. V roce 1898 vystoupil z římskokatolické církve a byl aktivní v protiklerikálním hnutí. Stal se členem spolku občanů bez vyznání Augustin Smetana, přednášel a publikoval. Patřil k spoluzakladatelům Volné myšlenky a organizátorům předválečného protiklerikálního hnutí. Pravidelně přispíval do časopisu Volná myšlenka, jeden rok působil redaktorsky ve Volné škole , byl redaktorem Večera. Bývá řazem mezi stoupence tzv. nového náboženství . Zúčastnil se světových kongresů ateistického hnutí Volné myšlenky v Římě 1904 a v Paříži 1905 jako sekretář české sekce. Byl předsedou Prvního spolku esperantistů v Brně, který vzniknul v roce 1901 v Brně. V roce 1921 se Karel Pelant oženil s Růženou, rozenou Hudlickou . Manželka Růžena Pelantová byla sociální pracovnice, funkcionářka národně socialistické strany a v období 1946–1948 náměstkyně primátora hlavního města Prahy. Dcera PhDr. Artemis Pelantová, provdaná Hu...

Karel Pavelka (6)

Narozen 23.4.1954 v Praze. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, práce z oboru.

Karel Oliva (7)

Narozen 15. 1. 1927 v Praze, zemřel 22. 8. 2005. PhDr., CSc., polonista, jazykovědec, lexikograf.

Karel Mueller (4)

Karel Marek (4)

Narozen 10.5.1912 ve Velkém Meziříčí. Dr., profesor katedry chemie, publikace z oboru.

Karel Kuklík (4)

Karel Kuklík byl český fotograf, představitel informelu v české výtvarné fotografii. Je zařazován mezi výtvarníky ovlivněné abstraktními a surrealistickými tendencemi a také autory vytvářející díla se silným existenciálním nábojem. V roce 2000 byl spoluzakladatelem skupiny Český dřevák. V roce 1954 se vyučil automechanikem a do roku 1960 pracoval v Dopravním podniku spojů. V letech 1960-1964 pracoval jako laborant ve fotografickém oddělení Státního ústavu památkové péče. Současně v roce 1962 absolvoval večerní studium na Střední všeobecně vzdělávací škole a stal se kandidátem Svazu československých výtvarných umělců . V roce 1964 získal výuční list fotografa v družstvu Fotografia a nadále pracoval jako samostatný fotograf. V šedesátých letech 20. století spolupracoval s časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, Literární noviny a dalšími. Pro tato nakladatelství fotografoval umělecká díla, prostředí uměleckých ateliérů i portréty řady českých malířů a sochařů. Od sedmdesátých let spolupracoval s nakladatelstvími Panorama, Pressfoto, Odeon a Obchodní tiskárnou Kolín. Byl členem Asociace fotografů, v letech 1991-1998 byl místopředsedou správní rady. Pod vlivem fotografií amerického fotografa Edwarda Westona začal používat velkoformátové kamery 13x18 cm a 18x24 cm a zhotovovat kontaktní kopie. V roce 2000 založili fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek skupinu Český dřevák. Fotografovat začal ve čtrnácti letech. V roce 1959 vstoupil do fotoklubu ČKD Stalingrad v Nekázance. Zde měl ve stejném roce i svou první výstavu. V první polovině 60. let 20. století byl jedním z hlavních představitelů tzv. texturální abstrakce , aktivně se zapojoval do dění na tehdejší výtvarné scéně. Vystavoval s malíři a sochaři stejné výtvarné orientace, například na výstavách Konfrontace II , Konfrontace III , Aktuální t...

Karel Kuchař (9)

Karel Kuchař byl český geograf, kartograf a historik kartografie. Vedoucí Státní mapové sbírky od roku 1945 do roku 1974 . Hlavní autor významné edice Monumenta cartographica Bohemiae . Narodil se v rodině c. k. profesora na české reálce v Ječné ulici Karla Kuchaře a jeho manželky Milady, rozené Lichnerové . V roce 1924 začal studovat geografii a přírodopis na Univerzitě Karlově. Jeho habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi vznikla v roce 1935. Karel Kuchař se stal se nejmladším docentem Přírodovědecké fakulty UK. Podnikal studijní cesty do Albánie a jako výsledek cest tvořil mapy této málo známé země. Věnoval se např. popisům albánských komunikací, které nahrazovaly karavanní stezky. Za Protektorátu pracoval Státní hvězdárně a Státním ústavu geofyzikálním. Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946–1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii. V roce 1948 přestoupil z Československé strany národně socialistické do KSČ. Celý život byl spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V letech 1952 - 1974 byl vedoucím Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV. V období 1956 - 1973 byl vedoucím katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK. Teprve v roce 1968 byl jmenován mimořádným profesorem. Jeho syn, prof. fyziky Karel Kuchař, emigroval v roce 1968 do USA. Roku 1967 byl oceněn medailí Polské geografické společnosti. V roce 1971 mu byl udělen zlatý odznak UK a v následujícím roce se stal čestným členem Československé společnosti zeměpisné. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze, odd. PA-I, č. hrobu 59. V letech 1946–1957 redigoval časopis Kartografický přehl...

Karel Kostroň (4)

Narozen 25. 9. 1913 v Neumarktu , zemřel 21. 12. 1971 v Brně. Ing., RNDr., docent katedry kožišinářství, publikace z oboru, též autor prací o skautingu.

Karel Košťál (4)

Karel Košťál se narodil v roce 1921. Vyučil se modelářem a touto profesí se živil u různých zaměstnavatelů až do osvobození od německé okupace. Poté nastoupil vojenskou službu. Po návratu z ní se opět věnoval své původní profesi. Dal se i na politiku. V únoru 1948 byl politickým vedoucícm jednoho z praporů Lidových milic. V roce 1949 navštěvoval ústřední politickou školu KSČ a k 1. 1. 1950 nastoupil k Bezpečnosti. Zde půsbil na úseku státobezpečnostního vyšetřování. Již v druhé polovině roku 1950 byl jmenován v hodnosti nadporučíka vedoucím 1. oddělení VI. sektoru Velitelství StB. Když byl VI. sektor v únorou 1951 rozdělen, nastoupil Košťál do VI.A sektoru, kde v hodnosti kapitána působil jako zástupce velitele, jímž byl major Bohumil Doubek. Za "obětavé a úspěšné výkony při odhalování a likvidaci vedení protistátního spikleneckého centra", čili za případ Rudolfa Slánského, mu byl udělen řád republiky. V letech 1953-1956 zastával plukovník Karel Košťál funkci náměstka ministra vnitra. Ve své působnosti měl Správu vyšetřování MV, VII. správu MV , IX. správu MV , I. zvláštní odbor MV , II. zvláštní odbor MV a III. zvláštní odbor MV . K 20. září 1954 došlo k úpravě působnosti. Košťál získal od Prchala V. správu MV , na druhou stranu ztratil VII. správu MV , kterou získal Prchal. V roce 1956 byl z funkce odvolán a přešel na ministerstvo těžkého strojírenství. V roce 1962 byl zatčen a v roce 1963 souzen a odsouzen Vyšším vojenským soudem Příbram, který zasedal V Praze na Pankráci. Zdroje: KRATOCHVÍL, Antonín: Žaluji. Stalinská justice v Československu, Dolmen, Praha 1990 DVOŘÁKOVÁ, Jiřina: Státní bezpečnost v letech 1945-1953 , Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2007...

Karel Knap (7)

Vedoucí rubriky Víkend v MF DNES . Vystudoval právnickou fakultu UK v Praze. Od roku 1995 pracoval ve sportovním oddělení MFD jako elév, redaktor a nakonec jako vedoucí rubriky. Spolupracoval s časopisem Pro Hockey a televizními stanicemi Nova a Sport 1. Napsal a autorsky se podílel asi na 10 knihách o zámořském hokeji.

Karel Kameník (6)

Narozen 8.5.1903. Filmový publicista, literatura z oboru filmové techniky.

Karel Jonáš (6)

Karel Jonáš, Charles Jonas , byl česko-americký politik, novinář a lingvista. Základní vzdělání získal v Malešově. Poté byl ve věku 10 let poslán na gymnázium v Kutné Hoře, odmaturoval však v Praze, kde také nastoupil na polytechnický institut a navštěvoval univerzitní přednášky. Roku 1859 však napsal kritickou stať na téma středoškolského vzdělání, čímž si proti sobě poštval rakouské úřady, které článek zadržely ještě před vydáním. Kvůli velkým omezením pak října roku 1860 opouští svoji domovinu a pracuje v Londýně jako novinový korespondent. V roce 1863 odplul do Spojených států amerických, aby se věnoval prvnímu českojazyčnému časopisu v USA – Slavie, který vycházel od roku 1860. Bydlel ve městě Racine ve Wisconsinu. Roku 1864 si vzal Kristínu Kořízkovou a měl s ní dva syny Charlese a George W. a dvě dcery Carrie a Jennie. Po prusko-francouzské válce navštívil opět svoji matku a svou vlast. Setrval také určitou dobu v Německu a poté se vrátil do USA. Sestavil první moderní česko-anglický a anglicko-český slovník, napsal i učebnici češtiny pro anglicky mluvící. V roce 1880 začal vydávat týdeník literárního charakteru Rodina. Později se věnoval i politice, do roku 1872 byl členem Republikánské strany, pak se ale přiklonil spíše k liberálnímu hnutí, působil jako konzul v Praze . Byl uznávaným řečníkem a zastával postupně několik důležitých funkcí, nakonec se dostal i do parlamentu státu a stal se vice-guvernérem. Jako konzul se ještě vydal do Ruska a zemřel roku 1896, kdy působil jako konzul v německém Krefeldu. Jeho ostatky pak byly převezeny zpět do jeho vlasti, je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Karel Holub (7)

Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.

Karel Havlíček (7)

Narozen 15. 9. 1950. Právník, filozof, publicista, lektor a nakladatel. Bývalý televizní moderátor a komentátor, šéfredaktor časopisu Soudce, zakladatel projektu Stálé konference českého práva. Majitel nakladatelství a multioborové konzultační agentury Havlíček Brain Team. Autor a editor odborných publikací z práva, autor soudniček.

Karel Gaudl (7)

Spolupracovník na učebnici přírodopisu a čítanky.

Karel Fibich (7)

* 19. 4. 1895 Brno + 10. 10. 1983 Brno Narukoval na ruskou frontu, kde padl v roce 1915 do zajetí a od roku 1916 byl v legii. Bojoval v ředě bitev a v bitvě u Zborova byl raněn. V rakousko-uherské armádě desátník jednoroční dobrovolník 17. praporu polních myslivců. Zajat 16. 5. 1915 v Opatově. Do legií se přihlásil 17. 3. 1916 v Paratském závodě Kazaň. Do čs. legie v Rusku zařazen 25. 7. 1916, 1. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 19. 9. 1921, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: svobodník. Demobilizován. V databázi www. vuapraha. army. cz je poznámka: "v legii od 17. 3. 1916 do 23. 10. 1919". Po válce byl správcem Ústavu pro hluchoněmé děti ve Valašském Meziříčí. Své vzpomínky na život v legiích ze vydal mezi válkami v knize Povstalci. Byl velkým propagátorem lyžařství na Valašsku.

Karel Farský (7)

Karel Farský byl český římskokatolický reformistický kněz, později spoluzakladatel, vůdčí ideová osobnost, teolog, duchovní, biskup a první patriarcha Církve československé husitské. Narodil se v podkrkonošském Škodějově nedaleko Vysokého nad Jizerou jako syn Františka Farského a jeho manželky Johanny, rozené Bochové. Po ukončení docházky do obecné školy v Roprachticích absolvoval za přispění svého strýce, vyšehradského kanovníka Josefa Farského, pražské Akademické gymnázium . V letech 1900–1904 vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity, kněžské svěcení přijal 29. 6. 1904. Následně jako kaplan dva roky působil v duchovních správách Ostrov nad Ohří a Pernink, . Vytrvalost, píle a cílevědomá snaha věnovat se soustavné badatelské práci jej přivedly zpátky do Prahy. Na své alma mater získal místo adjunkta , 4. 12. 1909 byl na základě obhájení disertační práce De Divinatione et magia in Sancta Scriptura prohlášen doktorem teologie. Živil se jako středoškolský profesor náboženství, vyučoval na I. a II. reálném gymnáziu v Praze , poté na II. reálném gymnáziu v Plzni . Byl dlouhodobým stoupencem idejí modernismu, proto se po obnovení činnosti Jednoty katolického duchovenstva stal jejím členem. Aktivně se zapojil i do činnosti Ohniska, volného sdružení v rámci JKD, které podle svých stanov „... usilovalo o realizaci církevních reforem až k jejich úplnému provedení“. Na základě rozhodnutí členské schůze bylo Ohnisko dne 15. 9. 1919 rozpuštěno, založen Klub reformních kněží a Karel Farský zvolen jeho předsedou. Vzhledem k náročnosti výkonu této funkce, vyžadující jeho přítomnost v centru hnutí, opustil Plzeň a nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty, kde působil do podzimu r...

Karel Dvořák (6)

Narozen 28.5.1913 v Olomouci, zemřel 9.6.1989 v Praze. PhDr., CSc., profesor katedry folkloristiky a etnografie, literární historik, editor českých klasiků 19. stol., staročeské literatury, překlady z němčiny.

Karel Ančerl (7)

Karel Ančerl byl významný český dirigent, který se proslavil vedením České filharmonie v letech 1950-1968. Narodil se 11. dubna 1908 v Tučapech v Čechách a stal se jednou z vůdčích osobností české klasické hudby 20. století. Ančerlovu kariéru zásadně ovlivnily zážitky z druhé světové války, kdy byl vězněn v koncentračním táboře Terezín a později v Osvětimi. Navzdory těmto otřesným zážitkům přežil a vrátil se k hudbě s novým smyslem pro věc.

Kantoři (4)

Czech folk group Formed November 16, 1970 Members : Jan Filip Boris Ekrt Zdeňka Dittrichová Hana Hermannová Petr Strach Tomáš Uhlíř Alena Nesládková Jiří Pirner Renata Rulíšková Eva Saidlová Members : Jan Filip Ludmila Dvořáčková-Helligerová Miloslav Dvořáček Tomáš Uhlíř Martin Brunner Alena Ježková Members : Jan Filip Eva Marešová Jaroslava Hadravová Alena Zdražilová Jaroslav Mencl Milan Včelák Romana Hadrbolcová Michal Trumha Members : Jan Filip Eva Maclová-Černíková Martina Filipová-Vejrová Miloš Panchartek Jaroslav Mencl

Kamil Zoufalý (7)

Publikace pro kutily.

Kamil Kalina (7)

Kamil Kalina je český vysokoškolský pedagog, psychiatr, adiktolog a psycholog, politik za Občanskou demokratickou stranu, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění. Vystudoval Lékařskou fakultu i Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy . Specializuje se na psychiatrii, adiktologii a psychoterapii. V roce 2008 se habilitoval na Univerzitě Palackého v oboru klinická psychologie. Od roku 1968 pracoval v oboru klinické a sociální psychiatrie a psychologie. Od konce 80. let se zaměřoval i na problematiku užívání návykových látek. V roce 1991 spoluzakládal nadaci Filia. Po sametové revoluci se zapojil i do veřejného a politického života. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Od konce roku 1992 byl výkonným viceprezidentem nadace Filia. Patřil signatářům takzvaného vánočního memoranda, které vyzvalo českou vládu ke koncepčnímu přístupu k drogové politice. V roce 1993 byl jmenován prvním národním protidrogovým koordinátorem ČR, byl výkonným místopředsedou Meziresortní protidrogové komise. Do roku 1997 byl vedoucím školy veřejného zdravotnictví IPVZ a náměstkem ministra zdravotnictví ČR. Od roku 1994 rovněž externě spolupracoval s občanským sdružením Sananim. Zde pak po odchodu z politiky pracoval na plný úvazek v letech 1998–2007 jako ředitel pro zdravotní péči a vzdělávání a na dalších vedoucích postech. Od února 2007 se opětovně stal národním protidrogovým koordinátorem na Úřadu vlády ČR. Působí jako pedagog na IPVZ, v akreditovaném psychoterapeutickém institutu SUR a dříve také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Od roku 2005 učí i na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, zpočátku jako odborný asistent, od roku 2008 jako docent a zástupce vedoucího Centra adiktologie pro výuk...

Kachou Hashimoto (8)

Autorka známá též pod pseudonymem Aiko Nagayama nebo Yasumi Nagayama, je mladá japonská ilustrátorka. Krom kariéry asistentky jiným mangaka měla pochopitelně aspiraci prorazit vlastními výtvory. Pro příklad se podílela na tvorbě mangy \"Whistle!\" od autorky Higushi Daisuke. Přestože od počátku své činnosti coby manga autorky dostaly její kratší příběhy prostor se ukázat, skutečný ohlas jí přinesla až série \"Cagaster\", kterou publikovala primárně skrze vlastní webovou stránku jako web komiks. V současné době pracuje na nové sérii nazvané \"Arbos anima\".

Jurij Valentinovič Trifonov (7)

Jurij Valentinovič Trifonov byl ruský sovětský prozaik, básník, redaktor, mistr \"mětské\" prózy, jedna z hlavních osobností literatury 60. a 70. let 20. století. Psal o říjnové revoluci, občanské válce a stalinských represích jako o příčině současných deformací lidských vztahů a společnosti. Vyjádřil problematiku mravní volby v atmosféře konformismu 60. a 70. let, zachytil složitou psychologii městského člověka.

Julius Strnad (5)

Narozen 12.4.1910 v Praze, zemřel 9.12.1964 v Brně. Ing. dr., profesor slaboproudé elektrotechniky, práce z oboru.