Všichni Autoři a témata

Mario Tobino (4)

Mario Livio (4)

Mario Livio je astrofyzik a autor populárně-naučné literatury. V současnosti je astronomem a pracovníkem na Space Telescope Science Institute, který provozuje Hubbleův vesmírný dalekohled. Je autorem knih Zlatý řez, Neřešitelná rovnice: Matematika a jazyk symetrií a Je Bůh matematik?. V pěti letech se se svými prarodiči přestěhoval z Rumunska do Izraele. Sloužil u Izraelských obranných sil jako zdravotnický záchranář v Šestidenní válce , Jomkipurské válce a První libanonské válce . Získal titul B.S. fyziky a matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, M.S. teoretické fyziky částic na Weizmannově institutu věd a Ph.D. teoretické astrofyziky na Telavivské univerzitě. Mezi lety 1981 a 1991 byl profesorem na Technitonu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mario Livio na anglické Wikipedii.

Marilyn Bader (1)

Autorka rad pro domácnost.

Marie-Luise Kreuter (6)

Zahradnice, práce o biologickém pěstování rostlin.

Marie-Louise von Franz (6)

Marie-Louise von Franz byla švýcarská psycholožka, představitelka analytické psychologie Carla Gustava Junga, jehož byla také blízkou spolupracovnicí. Narodila se v Mnichově, v rodině rakouského barona. Roku 1918 se její rodina usadila v Curychu, ona sama získala švýcarské občanství roku 1938. Na curyššské univerzitě vystudovala psychologii a filozofii. S Jungem se potkala roku 1933 a spolupracovala s ním až do jeho smrti roku 1961. Pomáhala mu především s překlady řeckých a latinských alchymických spisů. Sama nejvíce proslula svými jungiánskými výklady pohádek.

Marie Žďárská-Strejčková (6)

Narozena 23. 8. 1901 ve Žďáru nad Orlicí, zemřela 2. 6. 1977 v Praze. Spisovatelka literatury pro mládež.

Marie Vitochová (6)

Narozena 194, zemřela 2007. Historička, práce z oboru, též publikace o Praze.

Marie Vacínová (7)

Nar. 19. 1. 1948 v Praze. PhDr., CSc. psychologických věd.

Marie Polnická (9)

Autorka jazykových příruček a pracovních sešitů pro ZŠ.

Marie Madeira (4)

Terapeutka, zaměřuje se na rodinnou terapii, autorka publikace z oblasti osobního rozvoje.

Marie Macková (7)

Je zaměřena na dějiny správy, regionální dějiny, církevní dějiny, to vše především v dlouhém 19. století. Věnuje se dějinám regionu okresu Ústí nad Orlicí a dějinám Němců v Čechách. Kromě toho dokumentuje i dějiny tabákového průmyslu v Rakousku-Uhersku. Historička, archivářka, pedagožka Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Marie Lišková (9)

PhDr., Mgr. Metodické příručky k učebnici Hudební výchova.

Marie Dohnalová (3)

Narozena 30.6.1955 ve Vimperku. Ing., CSc., ekonomka, socioložka, autorka odborných prací ze sociální ekonomie, speciální pedagogiky a antropologie.

Marie Damborská (6)

Narozena 16.8.1913, zemřela v květnu 1991. MUDr., CSc., pediatrička, literatura z oboru.

Marianne Schwarz (9)

Německá autorka románů pro ženy.

Mariana Alcoforado (7)

Francouzský šlechtic, diplomat a spisovatel 17. století , jehož autorství proslulých Portugalských listů, připisovaných do té doby Marianě Alcoforado, bylo zjištěno až ve 20. století. O životě skutečné Mariany Alcofado je známo zhruba následující: Marianna Alcoforado se narodila v Portugalsku v roce 1640. Měla tři bratry a dvě sestry. Její rodné město Beja bylo hlavním dějištěm války se Španělskem. Mariannin ovdovělý otec ji proto poslal v roce 1656 do kláštera. Až do pětadvaceti let zde žila rutinní život, poté se údajně setkala s mladým francouzským šlechticem Noëlem Boutonem. Tento muž, později známý jako markýz de Chamilly a maršál Francie, byl jeden z francouzských důstojníků, kteří přišli do Portugalska, aby sloužil pod kapitánem Fredericke Schombergem. V letech 1665-1667 Chamilly trávil hodně času v blízkosti kláštera, až se nakonec blíže seznámil s Mariannou. Netrvalo dlouho a jejich vztah se stal veřejně známým a samozřejmě způsobil skandál. Nakonec Chamilly Mariannu opustil a vrátil se zpět do Francie. To mělo za následek, že mu Marianna začala psát dopisy, které později vyšly jako její nejznámější dílo, i když o pravosti se stále vedou spory. Marianna zemřela opuštěná v klášteře ve věku 83 let v roce 1723.

Marián Gavenda (8)

Slovenský římskokatolický kněz, též šéfredaktor Katolíckych novín. Působí jako farář v Devíne.

Mária Haštová (9)

Narodila sa 21. septembra 1922 v Píle-Častej v rodine horára. Do ľudovej školy chodila v Modre, Píle a Dubovej, do meštianskej školy v Modre. Potom absolvovala obchodný kurz v Bratislave, po jeho skončení roku 1942 pracovala v Ústave pre telesne postihnutých a po vojne v Štátnom úrade vojnových poškodencov. V rokoch 1953-1959 bola pracovníčkou Pedagogického nakladateľstva a zároveň vedúcou redaktorkou dvojtýždenníka pre deti Zornička. Potom odišla zo zdravotných dôvodov do dôchodku a venuje sa literárnej tvorbe. Žije v Bratislave. Po viacerých rokoch časopiseckého publikovania veršov a krátkych próz pre deti knižne debutovala veršovanou skladbou na motívy známej humoristickej ľudovej rozprávky O veľkej repe , ktorú zhudobnil Šimon Jurovský a roku 1952 vyšla na gramofónovej platni. Zbierka básničiek pre deti Kvietky je inšpirovaná dôverným poznaním prírody, roku 1953 ju zhudobnil Janko Matuška a naspieval Detský rozhlasový súbor, a zbierka Veselá škola zážitkami z detstva a zo školských lavíc. Leporelo Dva stolčeky , zbierky veršov pre najmenších školákov Do desať a Kto aké dvierka má , ako aj veršovaná rozprávka Zlatovláska a leporelá Hore, hore, už sú biele zore a Hop, cup, na nôžky dokresľujú literárny profil Márie Haštovej ako autorky drobných veršovaných foriem pre najmladších čitateľov a deti predškolského veku. Rovnocennou súčasťou jej literárnej tvorby sú aj prozaické žánre pre deti a mládež. Kniha Zo starej horárne je súborom lyrických príbehov o čistote medziľudských vzťahov a láskavom prístupe k prírode. Krátke príbehy zo života detí v materskej škole vyrozprávala v knižke Zrkadielko . Autorská rozprávka Juro Buro je humorným príbehom súčasného škôlkára. Podľa námetu M. Haštovej nakrútila Slovenská televízia príbeh dievčatka a psa s názvom Kamarát Cézar. Okrem toho dlhé roky spolupracovala so Slovenským rozhlasom, pre ktorý napísala rozprávky Kto býva ...

Mária Hamzová (6)

Slovenská lékařka, autorka románů pro ženy, píše pod pseudonymem.

Mari Lajos (7)

Maďarská autorka kuchařských knih.

Margot Anand (3)

Margita Holdošová (6)

Autorka učebnice němčiny.

Margaret Thatcher (4)

Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová z Kestevenu, LG, OM, DStJ, PC, FRS, HonFRSC, nepřechýleně Margaret Thatcher, rozená Roberts byla britská politička, předsedkyně britské vlády a vůdkyně Konzervativní strany. Byla první ženou ve funkci britského premiéra a setrvala v ní déle než všichni její předchůdci ve 20. století. Do aktivní politiky se zapojila v 50. letech 20. století. V roce 1959 byla zvolena do Dolní sněmovny jako poslankyně za britskou Konzervativní stranu. V roce 1970 ji předseda vlády Edward Heath jmenoval ministryní pro školství a výzkum. Po Heathově prohře v obou únorových i říjnových volbách roku 1974 byla zvolena vůdkyní Konzervativní strany. V roce 1979 se stala po předčasných volbách ministerskou předsedkyní, kterou zůstala více než jedenáct let až do roku 1990. Po skončení politické kariéry se stala členkou Sněmovny lordů, avšak v posledních měsících života se již jejích zasedání neúčastnila. Ve svém působení v čele britských vlád po dobu tří volebních období prosazovala konzervativní hodnoty a politiku rázných ekonomických a sociálních reforem, které měly posílit tržní hospodářství. Tato politika, která dostala název thatcherismus, byla založena na ekonomickém liberalismu a obsahovala prvky jako snižování daní, omezování vlivu odborů a regulaci imigrace. Pro svou nekompromisnost a rozhodnost získala Thatcherová přezdívku Železná lady. Prosazovala také samostatnou a silnou zahraniční politiku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jejímž výrazem byly četné výjimky, které pro zemi získala v rámci Evropské unie, a také válka o Falklandy v roce 1982. Narodila se ve městě Grantham v hrabství Lincolnshire v Anglii. Její otec Alfred Roberts vlastnil hokynářství a byl aktivní v komunální politice jako příslušník liberální strany. Byl též laickým metodistickým kazatelem. V roce 1952 přišel o své křeslo v městské radě, když ve volbách vyhrála Labouristická strana. Měla se...

Margaret Craven (3)

Margaret Craven byla americká autorka. Narodila se v Montaně, dětská léta prožila v Bellinghamu, vystudovala historii na Stanford University v Palo Alto v Kalifornii, kde prožila řadu let a pracovala jako žurnalistka. Tady také začíná psát pro noviny své první povídky. Úspěch jí přinesl až její první román I Heard the Owl Call My Name, který se stal bestselerem a byl později zpracován jako TV film. Později napsala ještě dvě knihy, které ale nedosáhly úspěchu její prvotiny, umírá 19. července 1980 v Sacramentu, kde na sklonku života žila s matkou a bratrem.

Marek Zákopčan (5)

Slovenský spisovatel, středoškolský učitel slovenské literatury a slovenštiny, knižní recenzent pro Knižní revue.

Marek Skřipský (6)

Narozen 15. 7. 1982 v Ostravě. Spisovatel detektivní literatury. Historik. Pracovník mediálních společností, lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře.

Marcus Aurelius (5)

Marcel Marlier (5)

Marcel Marlier byl belgický umělec a ilustrátor.

Marc Levy (7)

Marc Levy, je francouzský spisovatel, známý již svým prvním románem Et si c'était vrai... , zfilmovaným v roce 2005 režisérem Markem Watersem s názvem Just Like Heaven. Narodil se 16. října 1961 v židovské rodině ve francouzském městě Boulogne-Billancourt. Má starší sestru Lorraine Lévy , která je dramaturgyní, scenáristkou a režisérkou. Jeho otec, spisovatel Raymond Lévy byl tureckého původu; v roce 1944 se svým bratrem uprchl při transportu do Dachau. Jeho vzpomínky zachytil Marc Levy ve své knize Les enfants de la liberté . V osmnácti letech vstoupil do Červeného kříže, kde pracoval nejprve jako pomocník a kde působil celkem šest let. Přitom vystudoval management a informatiku na Univerzitě Paris-Dauphine. V roce 1983 založil ve Francii a Spojených státech svoji první společnost specializující se na počítačovou grafiku. V roce 1989 na svoji funkci rezignoval a vybudoval se dvěma partnery jednu z prvních firem zabývajících se kancelářskou architekturou ve Francii. V roce 2000, po úspěchu svého prvního románu Et si c'était vrai..., přenechal svůj podíl ve firmě společníkům a věnuje se psaní knih. Kromě románů napsal i několik písňových textů pro známé francouzské zpěváky . Marc Levy žije v New Yorku, je podruhé ženatý a má dva syny. Marc Levy podporuje několik humanitárních sdružení z různých oblasti . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marc Levy na francouzské Wikipedii.

Manuela Oetinger (7)

Německá autorka, odbornice na lidskou auru. Osvícení lidé dnešní doby už nepochybují, že kromě hmotného, hmatatelného světa nás obklopuje i svět neviditelný, duchovní. K němu patří i energetické pole, nesoucí žádoucí i nežádoucí informace, nové myšlenky i staré vazby a propojující všechny živé bytosti navzájem. A právě tato pole se mohou stát příčinou konfliktů, jejichž pozadí si mnohdy neuvědomujeme. Manuela Oetinger se zabývá pochopením těchto souvislostí a tématy duchovního vývoje člověka, naší planety a celého lidstva, energetickými poli, vlivem minulých životů.

Manfred Wöbcke (7)

Spisovatel a autor cestopisů.

Manda Scott (3)

Manda Scottová je chirurgyně-veterinářka, spisovatelka a horolezkyně. Uvedené pořadí jejích aktivit však v žádném případě není závazné. Narodila se a vyrůstala ve Skotsku, v současnosti žije v Suffolku se dvěma psy a mnoha kočkami. Mezi čtenáři je známa především díky svým detektivním románům. Její literární prvotinu Hen's Teeth nominovala na prestižní cenu Orange.

Magdaléna Stavinohová (6)

Madeline Harper (6)

Mac Barnett (7)

Americký autor literatury pro děti.

M. E Cooper (7)

Autorka románů pro ženy.

Lynda Suzanne Robinson (6)

Vystudovala archeologii a antropologii na Texaské univerzitě, ale krátce po absolutoriu se rozhodla ukončit akademickou činnost a plně se věnovat spisovatelské profesi. Snad právě díky schopnosti poutavě vyprávět o dávných časech, které nás dodnes fascinují, si autorka získala početnou obec čtenářů na celém světě a její díla jsou překládána do dvou desítek světových jazyků.

Lyman Baum (7)

Ludwika Press (1)

Významná polská klasická archeoložka. Celý svůj život zasvětila studiu krétské kultury, zejména starého krétského stavitelství.

Ludvík Mühlstein (5)

Narozen 28.9.1934 v Náchodě, zemřel 17.9.2008 v Úpici. Středoškolský učitel, muzejní a vlastivědný pracovník, dlouholetý ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici a člen redakční rady časopisu Rodným krajem.

Ludvík Eger (5)

Narozen 24.5.1961 v Broumově. PaeDr., CSc., pedagog, publikace v oboru tělesné výchovy a sportu, marketingu, obchodu a služeb.

Ludo Martens (3)

Belgický komunistický a politický aktivista, ktorý napísal niekoľko kníh o politickej histórii strednej Afriky a Sovietskeho zväzu .

Ludmila Vrkočová (6)

Narozena 29. 4. 1937 v Táboře, zemřela 1. 4. 2021. Hudební teoretička a historička, redaktorka, autorka a samonakladatelka prací z oboru.

Ludmila Štotová (5)

Autorka kuchařských knih.

Ľudmila Čulenová (7)

Autorka učebnic němčiny.

Luděk Ondruška (3)

Ilustrátor dobrodružné literatury, též jazykové úpravy publikací.

Luděk Krčmář (6)

Mgr. Luděk Krčmář . V letech 1991–1996 absolvoval studium teologie a učitelství etiky a náboženství na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Magisterskou diplomovou práci obhájil na katedře církevních dějin. Krátce působil jako odborný referent památkové péče v dnešním plzeňském odborném pracovišti Národního památkového ústavu. V letech 1997–1998 externě přednášel na katedře historie Pedagogické fakulty ZČU v Plzni. Od roku 1996 je vedoucím oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni. Zabývá se především církevními dějinami , kastelologií, soudobými regionálními dějinami a historickou ikonografií a fotografií. Je členem řady historických komisí, například Komise muzejních historiků při Asociaci muzeí a galerií ČR či Pracovní skupiny pro přípravu expozice k dějinám Němců v českých zemích při Collegiu Bohemicu. Působí jako odborný garant Matice Svatého Jana Nepomuckého. Dále je spoluautorem scénáře výstavní expozice Muzea církevního umění plzeňské diecéze, autorem či spoluautorem přibližně čtyřicítky výstav s historickou tématikou u nás i v zahraničí,autorem několika filmových scénářů či propagačních materiálů, naučných stezek a dalších produktů cestovního ruchu, zpracovaných pro Krajský úřad Plzeňského kraje, jimž se dostalo řady ocenění na veletrzích. Kromě odborné práce se účastní výzkumných cest a expedic po celém světě , píše cestopisy a popularizační články o historii do regionálních periodik , hraje na bicí a sbírá pivní lahve.Ve volném čase ale nejvíce cestovatel. Procestoval kus světa, přesto se rád vrací zpět, aby se mohl věnovat poznání své domoviny....

Lucie Nachtigallová (4)

Lucie Nachtigallová , absolventka Fakulty sociálních věd UK, přispívala do tištěných médií jako novinářka už od šestnácti let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Mimo jiné natáčela pro americkou televizní společnost CNBC dokumentární sérii The Players o nejbohatších podnikatelích světa. Je spolumajitelkou firmy Velká dobrodružství. Z manželství s Františkem Nachtigallem, který působí v médiích, má tři děti . Pokud zrovna neleze s dětmi po horách, cvičí pilates a jezdí na koni. Peripetie z jejího života sledují denně desítky tisíc lidí na FB stránce Deník fejsbukové matky.

Lucie Jonová (5)

Narozena 1972. Mgr., cykloturistka, spoluautorka cestopisů a publikací o cykloturistice. Též germanistka.

Luca De Leone (6)

Italský novinář, spisovatel a scenárista.

Luboš Huml (5)

Narozen 30.7.1932 v Gorne Gorjachovice , působí v Čechách. Básník a spisovatel.

Lubor Falteisek (8)

FALTEISEK Lubor, PhDr. – autor, novinář, 4. 9. 1951 Praha, ženatý, m. JUDr. Daniela Světlíková, 1 syn, 1 dcera. NYNÍ novinář. ST FF UK, obor teorie kult., Praha 76, FAMU, dramaturgie a scénáristika, Praha 83. ZÁJMY knihy, cestování. P 77-87 red. dětských čas., 88-90 red. literár. týdeníku Kmen/Tvar, 90- redaktor, šéfredaktor čas. Ahoj na sobotu. POL není členem žádné pol. strany, člen Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů.

Lubomír Štrougal (3)

Lubomír Štrougal je bývalý komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988. Lubomír Štrougal pochází z levicově orientované rodiny. Jeho otec, zaměstnanec cementárny, zakládal organizaci Komunistické strany Československa ve Veselí nad Lužnicí, během druhé světové války byl vězněn za odbojovou činnost a zahynul při bombardování berlínské věznice Plötzensee. Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal akademický titul JUDr. Již od roku 1948 pracoval v krajském vedení KSČ v Českých Budějovicích, od roku 1957 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Českobudějovický kraj. V roce 1958 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ . V období od 6. března 1959 do 23. června 1961 působil jako ministr zemědělství v československé vládě, důležitější však byla doba od 23. června 1961 do 23. dubna 1965 ve funkci ministra vnitra. V komunistickém režimu se jednalo o klíčové ministerstvo; předpokládá se, že tam Lubomír Štrougal získal důležité kontakty v bezpečnostních složkách, které mu pomohly v další kariéře. Ve funkci ministra vnitra se mj. účastnil zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka přímo prezidentem Antonínem Novotným a inscenování „nálezu“ nacistických dokumentů v Černém jezeře na Šumavě. Po sovětské okupaci v roce 1968 řídil jako místopředseda vládu v době, kterou premiér Oldřich Černík trávil nedobrovolně na jednáních se sovětským vedením v Moskvě. Štrougal odmítl pozici ve zrádcovské vládě, kterou se snažil sestavit Alois Indra – kabinet pod jeho vedením se naopak alespoň slovně profiloval jako odpůrce okupace. Po příchodu Gustáva Husáka do čela KSČ Štrougal obrátil, přijal post v Husákově novém prosovětském vedení a stal se jedním z hlavních představitelů politik...

Lubomír Pánek Singers (6)

Český vokální soubor, založený v roce 1959, rozpuštěný v roce 1993. Vedl ho zpěvák a multiinstrumentalista Lubomír Pánek. Objevili se možná na více československých deskách než kdokoli jiný, vůbec.

Lubomír Dobrý (6)

Emeritní profesor PhDr. Lubomír Dobrý, CSc. , československý basketbalový trenér a pedagog. Od srpna roku 1953 až do konce února roku 2013, tedy téměř šedesát let působil na katedře sportovních her Institutu tělesné výchovy a sportu, který od roku 1965 nese název Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dne 22. ledna 2014 byl jmenován emeritním profesorem. Jmenovací dekret mu předal děkan fakulty a předseda fakultní Vědecké rady docent Vladimír Süss. Univerzita Karlova tak ocenila celoživotní přínos profesora Lubomíra Dobrého ve vědecké práci i ve prospěch fakulty. Ve své činnosti propojil akademickou, pedagogickou a trenérskou činnost. V letech 1950 až 1957 byl trenérem Československé basketbalové reprezentace mužů na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1953 v Moskvě a žen na Mistrovství Evropy v basketbale žen 1950 v Budapešti, 1952 v Moskvě, 1956 v Praze, na Mistrovství světa v basketbalu žen 1957 v Rio de Janeiro, Brazílie. Byl asistentem trenéra Vladimíra Hegera na ME 1978 v Polsku a asistentem trenéra Pavla Petery na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1985 ve Stuttgartu a 1987 v Athénách. S basketbalovou reprezentací mužů získal stříbrnou medaili na ME 1985, byl čtvrtý na ME 1953 a osmý na ME 1987, s týmem žen získal celkem pět medailí, stříbrnou za druhé místo na ME 1952 v Moskvě a čtyři bronzové za třetí místa . Od roku 1961 byl předsedou trenérské rady sekce košíkové ÚV ČSTV. V československé basketbalové lize žen byl v roce 1951 trenérem družstva žen Slavia Žabovřesky Brno, které získalo titul mistra Československa, další dvě sezóny 1952 a 1953 v československé basketbalové lize mužů byl trenérem Slavia Pedagog Brno se kterým získal dva tituly mistra Československa. Poté odešel do Prahy a po dobu 10 sezón v letech 1954 až 1964 byl trenérem družstva žen Slavia VŠ Praha . Dalších sedm sezón v letech 1972 až 1979 byl trenér...

Lubomír Balcar (4)

Lubomír Balcar byl českobratrský duchovní, publicista a spisovatel. Od roku 1939 až do své smrti působil jako farář českobratrského sboru v Praze–Strašnicích. Za 2. světové války redigoval Kostnické jiskry, v 60. letech připravil šest ročníků Evangelického kalendáře. Velké úsilí věnoval přípravě sborníku Církev v proměnách času . Psal básně, povídky a písňové texty, adresované většinou dětskému čtenáři. Je rovněž autorem rozhlasových kázání.

Louise Fuller (8)

Anglická spisovatelka.

Louise Allen (9)

Autorka milostných románů.

Louis Hémon (7)

Francouzský prozaik a sportovní reportér.

Ljuba Klosová (3)

Ljuba Klosová je česká divadelní historička a učitelka na Akademii múzických umění. Věnuje se dějinám českého divadla ve 2. polovině 19. století a tehdejším hercům. Napsala zásadní studie o tzv. protitylovské opozici a významu českého divadelního romantismu. Jejím manželem byl právník Richard Klos .