Všichni Autoři a témata

Václav Snítil (5)

Václav Snítil byl významný český houslista, proslulý svým mimořádným uměním a přínosem pro klasickou hudbu. Narodil se 22. srpna 1928 v Praze a stal se jedním z předních českých houslistů 20. století. Snítil studoval na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze pod vedením významného českého houslisty a pedagoga Jaroslava Kociana.

Václav Šmíd (1)

Narozen 25. 8. 1942 v Praze. Číšník a kuchař, pedagog , odborník na gastronomii a dějiny gastronomie, sběratel jídelních lístků, zakladatel gastronomického muzea. Autor publikací z oboru, také spoluautor ročenek .

Václav Širl (2)

Narozen 1944. Mistr sportu, horolezec, metodik horolezectví, publicista.

Vaclav Rybacek (4)

Narozen 26. 10. 1920 v Čilé, zemřel 2003. Ing. CSc., profesor rostlinné výroby, práce z oboru.

Václav Pokorný (7)

Ing., profesor, publikace z oboru vytápění. Překlad z ruštiny.

Václav Miko (6)

Václav Miko je český publicista a spisovatel. Vydal řadu publikací a odborných posudků v oblasti společenských věd. Také se zabývá hudební a filmovou kritikou. V žánrech, kterým se autor věnuje, převládají témata faktografická, převážně z období druhé světové války. V období eskalace rasismu v Evropě oslovil o pomoc tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamu a papeže katolické církve Benedikta XVI. o audienci. Autor rozšiřuje svůj umělecký směr a přidává k rozepsaným žánrům i poezii. V devadesátých letech působil v nevládních organizacích jako poradce politických otázek. Řídil řadu občanských sdružení a významně se podílel na mezinárodní kooperaci lidskoprávních organizací v Evropě. Ve známost vešel excentrickým upozorňováním na porušování lidských práv menšin v České republice, zejména Romů. V rozhovoru pro BBS Miko uvedl, že jeho politickým vzorem je jeho učitel a dlouholetý kolega Ondřej Giňa st., který po revoluci působil také jako poslanec v Parlamentu ČR. V roce 2006 upoutal mediální pozornost výzvou českým Romům v operaci s názvem „EXODUS“, aby odešli ze země ze sebezáchovných důvodů. Některé zdroje uvádějí, že bezprostřední příčinou bylo napadení otce Václava Mika, které bylo potrestáno pouze podmínečným trestem. Osobně se setkal s afroamerickým odborníkem na lidská práva Michalem Simmonsem, který spolupracoval s Martinem Lutherem Kingem. Účastnil se prestižních konferencí a sympozii, mimo jiné i v Radě Evropy ve Štrasburku. V únoru 2009 se Miko kvůli eskalaci neonacismu v Česku a vyhrocení protiromských nálad v české společnosti obrátil písemně na amerického prezidenta Baracka Obamu. Zda se ve věci postoupilo se dosud neví. Oficiálně bylo známo pouze to, že Miko dopis určený Obamovi předal chargé d'affaires velvyslanectví USA v Praze Mary Thompsonové-Jonesové. V září roku 2009 Václav Miko jako zástupce lidskoprávní organizace požádal prezidentskou kancelář a Českou biskupskou konferenci o audienci u papež...

Václav Medek (8)

Václav Medek byl český římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. Středoškolské vzdělání, které zakončil maturitou v roce 1943, získal na reálném gymnáziu ve Vyškově. Ke kněžství začal studovat na Arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci v letech 1943–1945, ve studiu pak pokračoval na Cyrillo-Methodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a začal působit v pastoraci. Doktorát teologie získal na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích po obhájení disertační práce s názvem Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918 a 15. dubna 1969 byl na olomoucké pobočce fakulty promován. V akademickém roce 1969–1970 začal externě vyučovat na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci české církevní dějiny. Náležitě byl jmenován na CMBF, pobočka Olomouc, až 23. dubna 1970 lektorem pro obor české církevní dějiny pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení v Olomouci bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971, protože byl ustanoven 29. července 1971 na CMBF v Praze se sídlem v Litoměřicích odborným asistentem pro obor české církevní dějiny. Dne 9. prosince 1971 byl jmenován tamtéž docentem pro obor církevní dějiny, od 1. září 1974 se stal vedoucím katedry historicko-právní. Dne 9. září 1975 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1975. V letech 1976–1978 se stal proděkanem fakulty. Zemřel 30. října 1982 v Praze. Patřil mezi kněze Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kterému byl nějaký čas i federálním předsedou. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř, Vlastivědný sborník Severní Morava. Příspěvky ve sbornících....

Václav Marek (9)

Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

Václav Malina (8)

Mgr. Plzeńský rodák. Výtvarný umělec , ale i odborný pedagog a galerista . Publicista a příležitostný básník.

Václav Kural (6)

Václav Kural byl český historik. Odborně se zaměřoval na česko-německé vztahy ve 20. století, protifašistický odboj a pražské jaro 1968. Po absolutoriu Vojenské politické akademie v Praze nastoupil do Vojenského historického ústavu, kde v 60. letech zastával post výkonného místopředsedy pro ve Výboru pro dějiny protifašistického odboje, kde také spolupracoval s Janem Kuklíkem, Robertem Kvačkem, Josefem Novotným, Janem Křenem a Alenou Hájkovou. Protože se angažoval v obrodném procesu tzv. pražského jara, musel po nástupu normalizace akademickou dráhu opustit a následujících dvacet let se živil jako čerpač a topič. Publikoval v samizdatu a v roce 1984 se podařilo díky intervenci západoněmeckých politiků uskutečnit jeho hostování na Univerzitě v Brémách. Patřil k čelným představitelům opozičního Klubu Obroda. Po roce 1989 působil jako vedoucí pracovník v Ústavu mezinárodních vztahů při Ministerstvu zahraničních věcí, zasedal v Komisi vlády ČSFR pro analýzu období 1967–1970 a byl členem Česko-německé komise historiků. Též se angažoval jako předseda Kruhu občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Za svou práci v žánru literatury faktu obdržel Cenu Miroslava Ivanova a jako člen kolektivu autorů knihy Rozumět dějinám je držitelem též Ceny Egona Erwina Kische .

Václav Koubek (6)

Narozen 2. 3. 1955 v Brně. Hudebník, herec, spisovatel, divadelní režisér, scénárista a skladatel.

Václav Kopecký (6)

Václav Kopecký byl český komunistický novinář, politik, ministr informací a ministr kultury. Byl předním ideologem a propagandistou KSČ. Po roce 1948 se aktivně podílel na přípravě politických procesů s odpůrci režimu. Patřil k nejtvrdším stalinistům, sovětskému diktátoru zůstal věrný i po jeho smrti a odsouzení kultu osobnosti. Ještě počátkem 60. let patřil k posledním, kteří obhajovali Stalina v Československu. Po celá čtyři desetiletí byl také bezvýhradným následovníkem politiky Sovětského svazu, sovětské zájmy pro něj byly vždy nadřazeny zájmům Československa. Narodil se jako třinácté dítě v rodině malého živnostníka a funkcionáře Sokola. Zapsal se na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studia ale nedokončil. Jako student se stal členem sociálnědemokratické mládežnické organizace, později se však přiklonil k marxismu a v roce 1921 se stal zakládajícím členem KSČ. Jako novinář v té době přispíval do Rovnosti, Pravdy, Dělnického deníku a od roku 1928 byl redaktorem Rudého práva. V letech 1929–1935 a 1935–1938 byl poslancem československého parlamentu za KSČ. Když byla v říjnu 1938 zastavena činnost KSČ, odešel Václav Kopecký do SSSR, kde pobýval až do roku 1945 spolu s Klementem Gottwaldem a dalšími významnými českými komunisty. Po osvobození Československa v roce 1945 trvale ovlivňoval veřejný život jako člen vlády , poslanec a člen Ústředního výboru KSČ a jeho předsednictva. Zemřel v Praze na plicní embolii. Byl mu uspořádán státní pohřeb. Václav Kopecký měl manželku Hermínu a syna Ivana . Ti s ním pobývali i v době jeho válečné emigrace v Sovětském svazu. Syn Ivan Kopecký vystudoval v SSSR práva. Po válce působil v 50. letech na ministerstvu zahraničních věcí a byl radou na čs. zastupitelském úřadě v Moskvě. Političní protivníci chtěli proti Kopeckému v roce 1947 využít sňatek Lídy Baarové, která byla v této d...

Václav Jirásek (3)

Narozen 8.12.1906 v Mělníku, zemřel 8.3.1991 v Praze. RNDr., docent systematické botaniky, práce v oboru.

Václav Jelínek (2)

Narozen: 30.5.1920 Nové Strašecí, zemřel: 20.10.1982 v Praze. Publicista, dramatik, red.rozhlasu Ústřední rady odborů /po r.1945-/, vedoucí red. čas.Klub ve vydavatelství Práce /1952-53/, vedoucí red.Dikobrazu /1954-57/, vedoucí Pražské estrády /1959-61/, rozhlasový red., prac. Československého filmu /vedoucí dramaturgické skupiny/, red. Československého rozhlasu /1965-/. /Básně: Květen, Vyčteno z dlaní; div.hry: A kdo je víc, Z jednoho krajíce, Skandál v obrazárně, Byl to Habr; film.scénář: Co řekne žena; Olympijské Tokio ve fotografiích Karla Nováka; články v čas.mj.Dikobraz, Květy, Svět práce./ Nekrolog: LD,21.10.1982,s.4.

Václav Hurych (5)

Narozen 9. 2. 1926 v Říkovicích, zemřel 12. 1. 2014. Dendrolog, publikace z oboru.

Václav Gutwirth (7)

Narozen 20.6.1896 v Kosově Hoře u Sedlčan, zemřel 3.8.1968 v Praze. Úředník,práce o studentstvu, monografie technických osobností, spisy z oboru techniky.

Václav Freml (7)

Narozen 28.8.1911 v Doubravce u Plzně, zemřel 6.7.1989. Středoškolský profesor, literatura z oboru administrativy a psaní na stroji, překlady z ruštiny.

Václav Fořtík (9)

Václav Fořtík je český organizátor, editor a aktivista, od dubna do září 2016 místopředseda České pirátské strany. Od počátku 90. let se podílel na organizování akcí v rodném Ústí a později v Praze, kde založil Sci-fi klub Terminus a od roku 1997 pořádal tradiční setkání Pragocon . Od 1. července 1999 do 30. června 2001 a od 1. července 2003 do 30. června 2007 byl předsedou Mensy ČR, mimo tato tři volební období byl opakovaně 1. místopředsedou. Byl koordinátorem a předsedou tzv. Dětské Mensy , od počátku roku 2010 předsedou Rady pro Dětskou Mensu. Podporoval činnost Osmiletého gymnázia Buďánka, o. p. s. – byl předsedou a místopředsedou správní rady , členem správní rady a členem dozorčí rady . S manželkou PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D. založil tzv. Centrum nadání. K roku 2010 byl aktuálním organizátorem soutěže Miss Mensa. V roce 2011 byl spolugarantem televizní soutěže „nadprůměrně inteligentních lidí“ Fenomén. V roce 2014 byl odborným poradcem televizní soutěže Nejchytřejší Čech. Jako autor a editor se podílel na vydávání inteligenčních testů, knih s touto tematikou a časopisu IQ . Testy a články přispívá do časopisů a novin . Zároveň s konáním Pragoconu pořádal literární soutěž O loutnu barda Marigolda . Před profesionalizací české armády se zasazoval o zrušení povinné vojenské služby. V roce 2009 se angažoval v nové České pirátské straně. Jako člen strany se v roce 2010 neúspěšně zúčastnil obecních voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy jako lídr kandidátky pro obvod I. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 ka...

Václav Brož (3)

Narozen 7.6.1913 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 3.1.1985 v Praze. JUDr., autor prací o mysliveckých zákonech.

Václav Beneš Šumavský (5)

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...

V.V. (Václav Vilém) Štech (5)

Uladzìmìr Sjamenavìč Karatkevìč (4)

Běloruský spisovatel, dramatik a scénárista.

Tvrtko Vujity (4)

Tvrtko Vujity je maďarský spisovatel. Jeho otec byl horník, matka učitelka na vesnické škole. Díky náhodě se ve svých devatenácti letech stal válečným zpravodajem poté, co se ocitl v obklíčení během války v bývalé Jugoslávii, v Sarajevu. Vystudoval novinařinu na univerzitě v Miami ve Spojených státech. Je nositelem mnoha novinářských ocenění, v Maďarsku obdržel za svou práci Pulitzerovu pamětní cenu, v roce 2001 státní vyznamenání, kříž za zásluhy a pomoc poskytnutou při převozu posledního válečného zajatce ze Sovětského svazu do jeho vlasti. Pravidelně přednáší na maďarských i zahraničních univerzitách. V maďarské televizi tv2 má vlastní program s názvem pekelné příběhy, v němž své reportáže komentuje naživo. Je ženatý. Jeho žena Gyöngyi je bývalá hráčka maďarské basketbalové reprezentace. Mají spolu tři syny a žijí v Budapešti. Specializuje se na ohrožené kraje a oblasti. Zajímá se o nevšední osudy lidí často na okraji společnosti. Jeho knihy dosáhly nákladů více než půl miliónu výtisků a staly se bestsellery nejen v Maďarsku, ale i v mnoha dalších zemích.

Tone Svetina (4)

, Tone, *15.11.1925 – †1988, slovinský prozaik. Autor třídílné románové fresky z období 2. světové války , zachycující prostřednictvím napínavé špionážní fabule boj slovinských partyzánů s hitlerovskou armádou a především s německou výzvědnou službou.

Tomáš Petráček (8)

Tomáš Petráček je český katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem a vikářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a aktivním členem redakční rady revue pro teologii a duchovní život Salve. Vyučuje na Katolické teologické fakultě UK a na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde zároveň působí jako vedoucí katedry Kulturních a náboženských studií. Je postulátorem blahořečení umučeného kněze Josefa Toufara. Od července 2010 do března 2020 působil jako sídelní kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Z funkce kanovníka byl Petráček odvolán kardinálem Dominikem Dukou, kvůli kritice kázání prof. Petra Piťhy, probošta kapituly, které Piťha pronesl na svátek sv. Václava ve svatovítské katedrále v roce 2018. Pražské arcibiskupství odvolání zdůvodňovalo tím, že hlavními důvody byla Petráčkova přítomnost i nepřítomnost na setkáních kapituly a napětí, které mělo znemožňovat její práci. Zdůvodnění arcibiskupství, ale někteří členové kapituly nepotvrdili a odvolání pro ně bylo překvapením. Petráček tvrdí, že nebyl opakovaně zván na některá setkání kapituly. Po gymnáziu 1986–1990 v Hořicích vystudoval v letech 1990–1992 a 1996–1999 na FF UK Praha obor historie-etnologie a získal akademický titul Mgr. . V následujících třech letech absolvoval na téže univerzitě při Ústavu hospodářských a sociálních dějin doktorandské studium v oboru hospodářské a sociální dějiny a v březnu 2002 obhájil disertační práci „Fenomén darovaných lidí v přemyslovských zemích 11.–12. století“ a obdržel titul PhDr. a Ph.D. v oboru hospodářských a sociálních dějin. V roce 2000 vstoupil do kněžského semináře, kde studoval do roku 2002. Poté pokračoval ve studiích na Univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku, kde v roce 2005 složil závěrečné zkoušky a obdržel titul Licentia in Sacra Theologia (insi...

Tomáš Perič (7)

Doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D. - od roku 1989 pracuje na FTVS UK jako odborný asistent na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky. V roce 1999 ukončil postgraduální doktorandské studium prací "Možnosti zvýšení efektivity sportovní přípravy dětí v mladším a starším školním věku ". Na FTVS UK vyučuje předměty Základy sportovního tréninku a Sportovní příprava dětí a mládeže. Ve své práci se zaměřuje na problematiku sportovní přípravy dětí a mládeže, výběru pohybově talentované mládeže a fyziologie tělesných cvičení dětí a mládeže. Je spoluautorem čtyř učebnic o tréninku dětí v ledním hokeji a autorem a spoluautorem řady vědeckých a odborných článků týkajících se výše uvedené problematiky. Od roku 1994 je členem trenérsko-metodické komise Českého svazu ledního hokeje a dlouhodobě pracuje jako trenér mládeže v ledním hokeji. Působí jako lektor školení trenérů všech stupňů.

Tomáš Klvaňa (5)

Tomáš Klvaňa je novinář a bývalý mluvčí prezidenta Klause. V minulosti pracoval taktéž jako koordinátor vládní komunikace programu protiraketové obrany, kam ho navrhl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Nyní působí Klvaňa ve společnosti British American Tobacco. V minulosti pracoval jako novinář v českých médiích, absolvoval odbornou stáž na Harvardově univerzitě a má doktorát v oboru teorie a kritika komunikace z Minnesotské univerzity. Přednáší na New York University v Praze.

Tomáš Kempenský (8)

Tomáš Kempenský, také z Kempenu, vlastním jménem Thomas Haemmerken , byl augustiniánský řeholník, mystik, představitel hnutí Devotio moderna a autor knihy „Následování Krista“. Narodil se v řemeslnické rodině, v 15 letech ho rodiče poslali do školy Bratří společného života v Deventeru; stal se zručným kopistou knih a pak vstoupil do augustiniánského kláštera Agnetenberg, kde byl už jeho starší bratr. Roku 1413 byl vysvěcen na kněze a od roku 1429 byl představeným kláštera. Z jeho čtyř rukopisných kopií Bible se jedna zachovala v Darmstadtu. Jinak není z jeho poměrně klidného života mnoho známo. Z jeho díla se zachovala řada kázání, dopisů, životopisy jeho učitelů včetně Geert Groota a zejména jeho nejslavnější spis, O následování Krista, příručka pozdně středověké osobní zbožnosti, která patřila k nejčtenějším knihám vůbec a byla přeložena do mnoha jazyků. Česky vyšla poprvé už roku 1498 u Mikuláše Bakaláře v Plzni a od té doby v desítkách vydání.

Tomáš Hájek (6)

Tomáš Hájek je český autor uměleckých a vědeckých textů. Zabývá se ochranou kulturního dědictví, životního prostředí, divadlem, literaturou, publicistikou. Řídí firmu na tvorbu projektů a studií a pracuje jako konzultant. Jeho první knihou bylo Stoupání do plynu, které bylo vydáno nakladatelstvím Trio v roce 1991. Jeho zatím poslední prací je soubor drobných próz Jednodenní příběhy, který vyšel v roce 2018. Je členem Obce spisovatelů ČR, Sexuologické společnosti ČLS J.E.P., International Association of Landscape Archeology, Associazione internazionale mosaicisti contemporanei a Hospodářské a sociální rady Mostecka. V divadelní tvorbě je zastupován agenturou Dilia. Z hlediska identity a víry byl Zakládajícím členem Moravsko-slezské křesťanské akademie, ovšem v roce 2019 obdržel certifikát konverze k modernímu ortodoxnímu judaismu . V oblasti divadla působil v rámci Ceny Alfréda Radoka , či jako člen poroty festivalu České divadlo. . Jeho próza Spánek a naděje se stala Knihou týdne na portálu Literární západ . Získal Čestné uznání poroty v soutěži Zelený most za projekt Obnovení poutní cesty klášter Osek – poutní místo Mariánské Radčice jako revitalizační a resocializační opatření v krajině lomu Bílina . Básnická sbírka Útěk chaosem stejně jako básnická sbírka Planeta Euforikum získaly "Mobelovo uznání" . Po gymnáziu vystudoval Lékařskou a Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Absolvoval jednoroční kurs památkové péče pro vysokoškoláky v rámci Národního památkového ústavu, Absolvoval Stage internazionale Commedia dell Arte 2011 . Na vysokých školách přednáší zejména k tématům kulturní krajiny, regionálního rozvoje. filosofie a bioetiky. V letech 1996–1997 byl politický komentátor Lidových novin, v letech 1995–2001 byl externím komentátorem rádia Svobodná Evropa...

Tomáš Glanc (5)

Narozen 15. 3. 1969 v Praze. Vysokoškolský pedagog, rusista, literární vědec a historik, překladatel z ruštiny, práce z oboru.

Tomáš Gál (6)

Narozen v Žilině , RNDr. matematik, vysokoškolský pedagog.

Tomáš Chvála (4)

Narozen 17. 10. 1984 v Praze. Filmový publicista, novinář, spisovatel, scénárista.

Tomáš Boněk (4)

Tomáš Boněk studoval v letech 1991 - 1994 na Husitské teologické fakultě UK a v letech 1995 - 2000 na Svobodné vysoké škole Obce křesťanů ve Stuttgartu/Německo, kde se vedle teologie a antroposofie, věnoval i přírodním vědám, způsobem navazujícím na J. W. Goetha. V roce 2000 přijal kněžské svěcení. V letech 2000 ? 2002 byl farářem Obce křesťanů ve Windhoeku v Namíbii a od roku 2002 je farářem Obce křesťanů v Praze. Působí jako lektor Akademie sociálního umění "Tabor" a je členem představenstva Anthroposofické společnosti v České republice. Spolupracuje s Ekologickou sekcí České křesťanské akademie.

Tomáš Bandžuch (8)

PhDr. Tomáš Bandžuch vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

Tomáš Akvinský (8)

Svatý Tomáš Akvinský OP , latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus , byl katolický filosof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Z jeho názorů vychází významné filosofické a teologické směry označované po něm jako tomismus a novotomismus. Jeho nejvýznamnějším dílem je rozsáhlá Summa theologická. Kromě teologických spisů napsal i řadu spisů filosofických, komentářů k Aristotelovi a k Bibli, polemik a pět náboženských hymnů, oslavujících Nejsvětější svátost, například Adoro te devote , Pange, lingua nebo sekvenci Lauda Sion Salvatorem . Tomáš pocházel ze starého italského šlechtického rodu, v dětství ho rodiče poslali do blízkého benediktinského kláštera Monte Cassino. V letech 1239–1244 studoval na univerzitě v Neapoli a 1244 vstoupil proti vůli rodiny do žebravého řádu dominikánů, který ho vyslal studovat do Říma. Na cestě k dalšímu studiu do Boloni jej příbuzní zajali a rok drželi na rodném hradě, roku 1245 jej ale propustili. Studoval pak v Paříži u Alberta Velikého, s nímž v roce 1248 odešel do Kolína nad Rýnem. Tam pak působil jako jeho asistent, v letech 1252-1259 přednášel filosofii a teologii v Paříži, v dalších letech patrně v Neapoli, v Orvietu, v letech 1265–1268 v Římě a v letech 1268–1272 opět v Paříži, kde vznikla velká část jeho spisů. Od roku 1272 přednášel v Neapoli a roku 1273 měl prý vidění, v němž hovořil se samým Kristem. Když se probral, řekl svému tajemníkovi, že už nic psát nebude, protože mu všechno, co napsal, připadá jako sláma. Zemřel cestou na Druhý lyonský koncil, kam ho vyslal papež Řehoř X., aby se účastnil disputace s východní církví. Cestou na oslu se uhodil o větev do hlavy, po několika ...

Tom Harper (6)

Edwin Thomas je anglicky píšící spisovatel historických románů. Narodil se roku 1977 ve Frankfurtu nad Mohanem v SRN, vyrostl v Belgii a později v Connectikutu v USA. Vystudoval historii na Lincoln College Oxford, kde se také setkal se svou budoucí ženou Emmou a zde se také věnoval divadlu. V současné době žije v New Yorku se svou ženou a synem Owenem. Tři roky pracoval v účetní firmě, v posledním roce začal pracovat po večerech na svém prvním románu The Blighted Cliffs , který se mu podařilo vydat a po jeho úspěchu se začal naplno věnovat výlučně psaní. Pod svým jménem napsal sérii tří historických námořních románů z období napoleonských válek, spojených postavou poručíka Martina Jerrolda. Později pod pseudonymem Tom Harper píše a vydává sérii tří románů s tématikou křížových výprav a poté píše další romány, které se dají označit jako mysteriózní thrillery.

Tom Eidson (2)

Americký spisovatel.

Tina Frennstedt (6)

Švédská krimi reportérka, novinářka, editorka zpráv v novinách, manažerka vysílání televizní produkce zaměřené na současný zločin a spisovatelka. Autorka krimi série odložených případů.

Tim Harford (8)

Práce z oboru ekonomie a financí.Tim Harford píše pro list Financial Times známý sloupek ?The Undercover Economist? a v časopise Men?s Health vede rubriku „Dear Economist“. Publikuje i v dalších časopisech a novinách jako Esquire, Forbes, New York Magazine, Wired, The Washington Post a The New York Times. Napsal také několik knih, z nich nejznámější je The Undercover Economist , které se po světě prodalo přes jeden milion výtisků. Dalšími jsou Logika života , Dear Undercover Economist a The Undercover Economist Strikes Back . Harford je hostujícím profesorem na Nuffield College v Oxfordu a na londýnské Cass Business School. V roce 2006 získal Bastiatovu cenu za ekonomický žurnalismus. Uvádí také pořad More or Less vysílaný stanicí BBC Radio 4.

Tim F LaHaye (6)

Americký pastor, autor literatury faktu s křesťanskou tematikou, televizní komentátor, zakladatel a prezident organizace Family life seminars.

Thomas Keneally (6)

Thomas Michael Keneally je australský prozaik, dramatik a herec. Studoval na St Patrick's College, Strathfield, kde je po něm pojmenovaná literární cena. Vstoupil do semináře ke studiu na katolického kněze, ale vystoupil z něj před svým vysvěcením. Posléze pracoval jako učitel v Sydney, před svým úspěchem romanopisce přednášel na University of England. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem je román Schindlerova archa , která vyhrála Man Booker Prize a stala se námětem k filmu Schindlerův seznam. Je silným zastáncem Australské republiky, ve smyslu přetnutí všech svazků s Britskou monarchií. V roce 1993 publikoval knihu „Naše republika“. Velké množství jeho republikánských esejí se objevilo na internetových stránkách Australského republikánského hnutí.

Thit Jensen (4)

Thit Jensenová byla nejpřekládanější a nejoblíbenější dánská spisovatelka. Zpočátku se ve svých knihách věnovala ženskému údělu a jeho možnému zlepšení, v průběhu času začala psát historické romány z dánského prostředí. Právě v historických románech předvedla své nevšední vypravěčské nadání.

Theodor Hendrik van de Velde (5)

Práce z oboru fyziologie.

Tessa S Bailey (9)

Tess Whitehurst (6)

Tess Whitehurstová je poradkyní v oblasti využití intuice, věnuje se práci s energií a poradenství v oblasti feng-šuej. Žije v Los Angeles. Vystupuje v amerických médiích a vede odborné semináře.

Tereza Semotamová (4)

Tereza Semotamová absolvovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně; překládá z němčiny, věnuje se publicistice a je autorkou řady literárních pořadů a rozhlasových her. Společně s Jakubem Vítkem vydala roku 2015 v nakladatelství Větrné mlýny knihu Počong aneb O pinoživosti lidské existence.

Tereza Schillerová (6)

Narozena 1980. Blogerka, profesně se věnuje marketingovým aktivitám a public relations.

Tereza Říčanová (8)

Absolvovala SUPŠ v Praze a VŠUP, obor ilustrace a grafika u prof. Jiřího Šalamouna. Od roku 1998 žije na statku v Mezné u Pelhřimova, kde se věnuje volné tvorbě, čtyřem dětem a hospodářství. V devadesátých letech cestovala na Sibiři a v Turecku. V současné době učí na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě. Kromě volné tvorby je autorkou orientačních piktogramů v Městské knihovně v Praze. Ilustrovala a vytvořila několik knih v nakladatelství Baobab, které získaly ocenění Nejkrásnější kniha ČR či Zlatá stuha. Její obrazové album Noemova archa bylo nominováno na cenu Magnesia Litera.

Tereza Kopecká (7)

Narozena 7. 6. 1984 v Mladé Boleslavi. Autorka publikací pro děti.

Tereza Čeňková (7)

Teresio Bosco (8)

Teresio Bosco je kněz, salesián , profesor literatury a novinář. Velkou část svého života věnoval studiu života a díla dona Bosca. Jeho kniha don Bosco, nový životopis, dosáhla 100 000 prodávaných výtisků v Itálii a byla přeložena do 34 jazyků . Také Život Dominika Savia, poprvé vydaný v roce 1991 a nově v roce 2002, již vyšel v 10 jazycích.

Tatjana Geßler (7)

Německá spisovatelka, novinářka a moderátorka.

Tatiana Kejvalová (5)

Tatiana Kejvalová – spisovatelka, fejetonistka a jogínka, dříve pracovala mimo jiné jako tlumočnice. Nástrahy života jí pomáhá překonávat humor!

Taťána Součková (4)

Spoluautorka publikací o Národním divadle.

Tanja Askani (4)

Tanja Askani se věnuje v největším severoněmeckém Wildparku práci s vlky, kteří ji fascinovali od dětství. Pochází z Ostravy Poruby. V 16 letech se dostala do záchranné stanice pro dravce v Novém Jičíně, kde studovala. Absolvovala sokolnické zkoušky a začala se sokolnictví aktivně věnovat. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na zootechniku. Nastoupila jako zootechnička do velkého zemědělského družstva, ale práce v hromadném užitkovém velkochovu pro ni byla deprimující. Dodatečné absolvovala umělecké vzdělání a pracovala jako restaurátorka v různých muzeích. V roce 1991 se odstěhovala do Německa - pracovala jako sokolnice v jednom zooparku nedaleko Hamburku. Začala se více zajímat o svůj životní sen - o vlky, absolvovala stáže a praxe u odborníků na psovité šelmy. Vlčice Flocke se v jejím životě vyskytla neplánovaně, ale nezastihla ji nepřipravenou. Vlci se stali její životní láskou, rozumí jim a oni ji milují nade vše. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami. Forma vztahu, který si postupně vybudovala, je novým modelem přístupu člověka k vlkovi. Přetváří staré mýty, negativně ovlivňující postoje lidí po celá tisíciletí, do zcela moderní podoby.

Tadeusz Breza (5)

Tadeusz Breza se narodil ve šlechtické rodině. Studoval práva, ale studia nedokončil. Rok byl novicem kláštera v Belgii. Poté studoval filozofii ve Varšavě, studia dokončil v Londýně. Zde také působil v diplomatických službách. Po návratu do Varšavy se Tadeusz Breza zajímal o divadlo, věnoval se žurnalistice a literární činnosti. V padesátých a šedesátých letech pracoval opět v diplomatických službách. Psal eseje, divadelní črty, memoáry a reportáže. Nejznámější je jeho psychologická próza.

T. E Lawrence (5)

Britský agent, orientalista a spisovatel.

Sylvie Bézuel (5)

Francouzská novinářka a spisovatelka, knihy o přírodě.

Sylvia Wheeldon (7)

Spoluautorka učebnice angličtiny pro studenty.

Sylvain Runberg (9)

Belgický spisovatel, scenárista komiksů, žije ve Francii a Švédsku.