Všichni Autoři a témata

Roberto Saviano (7)

Roberto Saviano je italský novinář a spisovatel. Ve své tvorbě se soustřeďuje na tematiku organizace Camorra, což je zločinecká mafiánská struktura v oblasti Neapole. Proslulým se stal zejména svou knihou „Gomora“, za kterou mu vyhrožuje neapolská mafie smrtí. Spisovatel se proto rozhodl k odchodu z Itálie. Na motivy tohoto románu natočil italský režisér Matteo Garrone stejnojmenný film.

Robert Markley (6)

Známý německý návrhář zahrad. Účastní se příprav zahradních výstav. Přednáší na zahradnických školách.

Robert Lee Scott (4)

Narodil se v městečku Waynesboro ve státě Georgia jako nejstarší ze tří dětí svých rodičů. Od mládí miloval letadla a také se z něj stal válečný letec, hrdina a dobrodruh, jehož snem bylo mimo jiné spatřit ze vzduchu celou Velkou čínskou zeď. Proslavil se hlavně jako pilot slavných Létajících tigrů , kde se z něj stalo stíhací eso.Po válce velel škole pro piloty proudových stíhaček v Arizoně, poté byl převelen do Německa a nakonec se opět vrátil do USA, kde studoval War College a byl povýšen na generála. V pokročilém věku se rozhodl, že si splní dětský sen a vydal se do Číny. V aktivní službě byl až do 80. let 20. století. V 90. letech si ještě stihl zalétat na moderních strojích jako F15, F16, B1. Zemřel v roce 2006 v městečku Warner Robins v Georgii

Robert Křesťan (4)

Robert Křesťan je významný český písničkář, hudebník a lídr bluegrassové skupiny Druhá tráva. Svou hudební kariéru zahájil v 70. letech 20. století a od té doby se stal jednou z nejuznávanějších osobností české folkové a country scény. Křesťanova tvorba je známá svými poetickými texty a jedinečným prolínáním bluegrassu s dalšími hudebními žánry. Se skupinou Druhá tráva vydal řadu alb, která sklidila uznání kritiky v České republice i na mezinárodní scéně. Svým inovativním přístupem k bluegrassu si kapela získala oddané příznivce a absolvovala rozsáhlá turné, na kterých svou hudbu představila posluchačům po celém světě. Robert Křesťan 's přínos hudbě byl oceněn několika cenami, což upevnilo jeho postavení významného umělce ve svém žánru.

Robert Goddard (6)

Robert Hutchings Goddard byl americký inženýr a jeden ze zakladatelů raketové techniky. Během svého dospívání začal být fascinován všemi věcmi okolo pyrotechniky a nenechalo na sebe dlouho čekat a mladý Robert začal sám rozebírat, míchat směsi a vypouštět své vlastní pyrotechnické hračky, které měly až překvapivě dobré výsledky po stránce pohonných směsí. Okolo šestnáctého roku se v jeho životě dostavil další malý podnět, který jej přivedl nejspíše k tomu, co během svého života bude dělat. V této době se mu do ruky dostala kniha legendárního sci-fi autora H. G. Wellse Válka světů. Po jejím přečtení začal snít o možnostech letů k jiným planetám a semínko myšlenky bylo zaseto. Roku 1902 se mu pak na South High School ve Worcesteru do rukou dostal článek Vesmírná navigace . Roku 1908 Goddard zakončil studium na Worcester Polytechnic Institute a rozhodl se jít studovat na Clark Univerzity ve Worcesteru, kde o tři roky později obdržel doktorát z fyziky a po skončení začal na univerzitě i vyučovat. V roce 1912 dokončil svojí matematickou teorii raketových pohonů na tuhá paliva nezávisle na dalším skvělém odborníkovi K. E. Ciolkovském a podobně jako on došel ke stejným závěrům a tak se obrátil na další práci a to v podobě teorie kapalinových raket a motorů, od kterého si sliboval, že jednoho dne by mohl člověka dopravit až do vesmírného prostoru. Na rozdíl od motorů na tuhé palivo potřebovaly kapalné motory mnohem více přídavných zařízení, což postavilo před Goddarda mnoho nových výzev. Roku 1912 dokončuje Goddard matematickou teorii pro pohyb raket při úniku ze zemské přitažlivosti. Mezi lety 1914-1919 se stává asistentem fyziky na Clarkově univerzitě a od roku 1919 až do roku své smrti působí jako profesor fyziky. Je jen samozřejmostí, že jeho práce si nemohla nepovšimnout armáda, která projevila zájem o vojenské využití raket a poskytla tak mezi lety 1915 až 1923 zázemí pro Goddar...

Robert Dugoni (6)

Americký právník, autor thrillerů.

Robert Bennett, (6)

Robbie Thompson (5)

Americký televizní a komiksový scenárista a producent. Autor scénáře televizného seriálu Supernatural.

Riderová Catherine (1)

Ričlová (6)

Richard Rokyta (8)

Richard Rokyta je český fyziolog specializující se na neurofyziologii, emeritní proděkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a bývalý přednosta Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie. Narodil se v Užhorodu, kde jeho otec působil jako veterinární lékař. V roce 1961 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, do roku 1982 pracoval jako odborný asistent Ústavu patologické fyziologie LF UK v Plzni, a do 1990 jako vedoucí katedry fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze . V období 1990-2009 byl přednostou Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK v Praze . V roce 1991 získal titul profesora normální a patologické fyziologie a v letech 1990-1996 byl proděkanem 3. LF UK. Zabývá se centrálními talamokortikálními spojeními, bolestí a její projekcí do různých mozkových struktur a také možnostmi její diagnostiky prostřednictvím biochemických metod a ovlivňováním bolestivých stavů. Je členem redakčních rad několika mezinárodních časopisů a šéfredaktorem časopisu Bolest. Od francouzské vlády převzal rytířšký Řád akademických palem. Jeho manželkou je doc. MUDr. Věra Rokytová, CSc. . Má dva syny, prof. MUDr. Richard Rokyta, Ph.D. je internista zabývající se intenzivní medicínou a kardiologií a MUDr. Pavel Rokyta je gynekolog.

Richard Dawkins (8)

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

René Decastelo (7)

René Decastelo je český spisovatel a scenárista. Knihy publikuje ještě pod pseudonymem Božena Svárovská. René Decastelo se narodil v roce 1973 v Želivě. Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak vysokoškolské studium nedokončil. Působil v řadě českých lifestylových periodik, byl jedním z novinářů vydavatelství Stratosféra. Byl dlouholetým šéfredaktorem měsíčníku Esquire, podílel se na vzniku týdeníku Redhot a několika dalších časopisů. Do roku 2014 byl kreativním ředitelem vydavatelského domu Mladá fronta a šéfredaktorem časopisu forMEN. Podílel se jako dramaturg, scenárista a kreativní producent na seriálech Doktoři z Počátků, Ordinace v růžové zahradě, Ohnivý kuře, Modrý kód a Krejzovi. V sobotu 11. ledna 2020 odvysílala TV Prima první díl nového televizního seriálu od Decastela s názvem Slunečná. S bývalou manželkou Štěpánkou se jim v roce 2003 narodil syn Elias. V současnosti je podruhé ženatý s herečkou a moderátorkou Evou Decastelo . V září 2009 se jim narodil syn Michael a o rok později dcera Zuzanka.

Renate Luscher (7)

Německá autorka učebnic němčiny a pomůcek pro studium německé gramatiky.

Rembrandt Harmensz. van Rijn (6)

Rembrandt, celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn , byl nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec. Je považován za jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Doba jeho tvorby spadá do tzv. nizozemského zlatého věku, , období rozkvětu nizozemské společnosti a její kultury v 17. století. Slavným se stal již za svého života a záhy byl považován za největšího nizozemského malíře. Rembrandt ve svém díle prokazuje výjimečnou znalost klasické ikonografie, technicky mistrné zvládnutí šerosvitu a figurální malby. Jeho dílo zahrnuje portréty, zejména autoportréty, a také holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy. Své obrazy podepisoval RH, později RHL . První obraz, který podepsal jménem Rembrant, byla Hodina anatomie doktora Tulpa . Rembrandt Harmenszoon van Rijn se narodil jako nejmladší z devíti dětí 15. července 1606 v nizozemském Leidenu. Jeho otec byl mlynář a matka dcera pekaře. Narodil se na svou dobu do poměrně dobře zaopatřené rodiny. Otci patřila část městského mlýna, zanechal po sobě určité jmění. Nejmladší Rembrandt byl ze synů jediný, kterého dala rodina studovat. Chodil do latinské školy, protože rodiče z něj chtěli mít pastora. V patnácti letech vstoupil do učení k místnímu malíři, jenž absolvoval cestu za poznáním do Itálie, Jacobu Isaacszoonu van Swanenburghovi. Tento první mistr učil mladého Rembrandta po tři roky základům malířského řemesla. Ve svých osmnácti letech v roce 1624 se rozhodl, že se půjde dále učit do Amsterdamu k mistru Pieteru Lastmanovi, ten se specializoval na malování portrétů a biblických témat na velkých formátech obrazů. Ve svých prvních obrazech ještě Rembrandt stupňoval mistrovu malířskou techniku. V této době nejraději maloval obrazy s biblickou tematikou. Když se Rembrandt rozhodl odejít z učení u Pietra Lastmana, jeho kroky vedly zpět do rodného Leidenu. ...

Reinhardt Höhn (5)

Německý autor publikací o pěstování a úpravách okrasných rostlin.

Raymond Buckland (5)

Raymond Buckland je dnes pravděpodobně nejznámějším zasvěcencem Geralda Gardnera. Jestliže je Gardner považován za "otce" čarodějského kultu Wicca v celosvětovém měřítku, je Buckland považován za otce a průkopníka Wiccy v USA. Byl to totiž právě on, kdo v roce 1964 zavedl Gardnerovské čarodějnictví v Americe a kdo zde později rozšířil i svoji vlastní tradici čarodějnictví známou jako Seax-Wica. Buckland se narodil v Londýně 31. srpna 1934. Jeho rodiče byli Stanley Thomas Buckland a Eileen Lizzie Wells . Jako dítě byl Buckland vychován v Anglikánské církvi, ale neměl o náboženství žádný zvláštní zájem. Když mu bylo 12 let, podnítil v něm jeho strýček George , praktikující spiritista, jeho celoživotní zájem o všechno okultní. Buckland byl vášnivým čtenářem, a tak začal číst všechno, co mu přišlo pod ruku o alternativních náboženstvích. Nejvíce ho zajímali témata jako: Duchové, ESP, Magie, Voodoo a čarodějnictví. V roce 1951 se rodina Bucklandových přestěhovala zpět do Londýna a Raymond zde studoval nejprve na Kings College School ve Wimbledonu a poté získal doktorát z antropologie v Brantridge College v Sussexu. Po odchodu z akademie působil jako zpravodaj pro strojírenské firmy.V roce 1955 se oženil se svojí první ženou Rosemary Moss. Měli spolu dva syny a Roberta a Regnaulda. V roce 1957 nastoupil ke Královské letecké společnosti , ale pobyl v ní pouze krátce. V roce 1959 z RAF odešel a působil dva roky v Londýně jako manažer maloobchodu u vydavatelské firmy.V té době se naučil hrát na pozoun a vstoupil do Dixieland jazzové kapely, se kterou ve svém volném čase, po večerech a o víkendech, hrál v Jazzovém Clubu Piccadilly, Baker Street Jazzovém Clubu Baker Street a dalších. V únoru 1962 se Buckland s rodinou přistěhoval do Spojených států a usadil se v Brentwood na Long Island v New Yorku. Následujících deset let pracoval u společnosti British Airways , která mu umožnila cestovat po světě. Buckland měl stále zájem o spiritismus a okultn...

Rafael Alberti (5)

Rafael Alberti Merello – 28. října 1999 tamtéž) byl spisovatel ze španělské Andalusie, známý především pro svou poesii; držitel mnoha literárních cen. Jeho otcem byl Augustín Alberti a matkou María Merello. Byl pátým ze šesti bratrů a vnukem kupců italského původu, dodavatelů evropského zboží. Začínal jako malíř. V roce 1917 se přestěhoval se svou rodinou do Madridu, kde se zabýval kopírováním maleb v muzeu Prado . Po prvním období, kdy se učil malbě, se představil v sále „Salón Nacional de Otoño“ a zahajuje svou první výstavu obrazů a kreseb v Ateneu. Představuje se i v Rezidenci studentů, kde se seznamuje s Generací 27 , intelektuálním hnutím, představeném v Seville roku 1927 při příležitosti třístého výročí úmrtí Luise de Góngory. V roce 1924 Alberti obdržel Národní cenu za svou první publikovanou knihu, Námořník na zemi , po níž se definitivně rozhodl pro poezii, ačkoliv výtvarnému umění se věnovat nepřestal. Počátkem třicátých let se přiklonil k marxismu a vstoupil do Komunistické strany Španělska. V roce 1939 po vítězství generála Franca emigroval do Argentiny, kde strávil čtyřiadvacet let; dalších patnáct let žil v Itálii. Do Španělska se vrátil 27. dubna 1977 se slovy „Opustil jsem vlast se zaťatou pěstí, a vracím se, nabízeje vám otevřenou ruku jako gesto smíru mezi všemi Španěly“. Obdržel mnoho cen a uznání, mezi nimi např. Leninovu cenu míru v roce 1966. V roce 1983 mu připadla i významná Cervantesova cena, nejvyšší uznání pro španělsky píšící spisovatele. V roce 1987 rada Cádizu ustanovila v Albertiho rodném městě nadaci, která nese jeho jméno a pod jejíž křídla se přestěhovala velká část jeho osobního archívu. Byl dvakrát ženat, poprvé ...

Radovan Stoklasa (7)

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1987 až 1992, pracoval jako novinář, nejdéle v Zemských novinách a v Rádiu Svobodná Evropa. V posledních letech se věnuje především fotografování, počítačové grafice a práci vydavatele.

Radmila Hýblová (6)

RNDr. Radmila Hýblová - autorka fyzikálních učebnic

Radko Kejzlar (5)

Radko Kejzlar byl český filolog, literární vědec, prozaik a překladatel z dánštiny, norštiny a švédštiny. Roku 1953 ukončil studia angličtiny a švédštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak do roku 1970 pracoval v Kabinetu pro moderní filologii při Československé akademii věd a současně přednášel severské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1980 se stal profesorem novějších severských literatur na Mnichovské univerzitě. V době normalizace propůjčil své jméno Josefu Vohryzkovi pro některé překlady ze švédštiny. Ve svých překladech z dánštiny, norštiny a švédštiny se zaměřoval především na moderní literaturu. Napsal dvousvazkové Dějiny norské literatury, monografii o Henrikovi Ibsenovi a Ludvigovi Holbergovi a byl spoluautorem Slovníku spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie a Švédsko-českého slovníku. Je rovněž autorem vzpomínkové trilogie psané formou humoristického románu.

Radim Hladík (3)

Radim Hladík byl významný český kytarista, známý především jako zakládající člen vlivné rockové skupiny Blue Effect . Narodil se 13. prosince 1946 v Praze a od 60. let 20. století byl výraznou osobností československé hudební scény. Hladíkova kariéra začala v beatové skupině The Matadors v polovině 60. let, kde si získal uznání díky svým kytarovým schopnostem. Po rozpadu The Matadors založil v roce 1969 skupinu Blue Effect.

Radek Žitný (6)

Narozen 29. 8. 1988 v Sušici. Zabývá se českou kinematografií a historií. Autor publikací a webových stránek z oboru filmu a hudby.

Rachel Field (4)

Rachel Fieldová nar. 19.9. 1894 New York - 15.3. 1942 Beverly Hills . Studovala na Harvardu psaní dramat v slavné tvůrčí skupině prof. George P. Bakera. Jejím spolužákem byl spisovatel Thomas Wolfe. Napsala řadu úspěšných knih pro dívky, např. Hitty 1929. Vrcholné dílo: bestseller r. All This, and Heaven Too 1938 . Posmrtně vyšel r. And Now Tomorrow 1942 . Vybráno ze Slovníku spisovatelů USA.

Rachel Cohn (6)

Vystudovala Barnardovu kolej a žije na Manhattanu. Její první román Perníková panenka se dostala do výběru nejlepších publikací roku 2002, uveřejňovaného v časopisech Publisher Weekly, School library, Barnes & Noble a ve věstníku Centra literatury pro mládež. Rachel Cohnová je rovněž autorkou knihy Pop princezna a Prcek, která navazuje na knihu Perníková panenka a nakladatelství ji připravuje k vydání koncem roku 2006.

Prokop Drtina (7)

Prokop Drtina byl český právník a politik. Před druhou světovou válkou byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše a během ní působil jako jeho blízký spolupracovník a pod pseudonymem Pavel Svatý také jako komentátor českého vysílání londýnského rozhlasu. Po válce se stal ministrem spravedlnosti a byl jedním z demokratických ministrů, kteří v únoru 1948 podali demisi. Jako významný obhájce demokratického zřízení byl po tomto komunistickém puči perzekvován a vězněn. Podpořil Chartu 77. Narodil se v rodině univerzitního profesora Františka Drtiny. Byl členem legendární Dvojky, pražského skautského oddílu. Po maturitě na smíchovském reálném gymnáziu vystudoval v letech 1919–1923 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté nastoupil na místo úředníka české finanční prokuratury. Ve dvacátých letech byl činný ve studentském hnutí a v letech 1925–1928 působil jako předseda studentstva Národní strany práce. V letech 1926–1938 byl předsedou klubu Přítomnost, který založil společně s Jaroslavem Drábkem. V roce 1929 místo úředníka české finanční prokuratury opustil a začal pracovat v Kanceláři presidenta republiky. V roce 1936 se stal osobním tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše. Po okupaci v roce 1939 se stal členem odbojové organizace Politické ústředí, 26. prosince 1939 ilegálně emigroval do zahraničí. Během války působil jako politický referent a spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a jako komentátor českého vysílání londýnského rozhlasu. Aby neriskoval perzekuci svých blízkých na území nacistické říše, používal pseudonym Pavel Svatý. V letech 1944–1945 byl členem československé vládní delegace pro osvobozené území a v říjnu 1944 s ní působil na území Slovenska obsazeném povstalci. Po válce byl členem předsednictva Československé strany národně socialistické a poslancem Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Od listopadu 1945 do února 1948 byl ministrem spravedlnosti. V tomto obdo...

Pjér La Šé'z (5)

Pjér la Šé'z , je klinický psycholog, hudebník, herec a spisovatel. Narodil se 13. března 1963 v Plané u Mariánských Lázní. Vystudoval gymnázium v Kolíně a v roce 1995 dokončil studium psychologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Třináct let se věnoval pedagogické činnosti na vyšší odborné škole. Provozuje soukromou psychoterapeutickou praxi, ve které doprovází své klienty na jejich cestě při hledání a realizaci osobní svobody. Věnuje se také přednáškové činnosti. V obou těchto oblastech je inspirován zejména hlubinnou psychologií a dílem C.G. Junga. Záznamy vybraných přednášek jsou dostupné na jeho YouTube kanálu. a v jeho facebookové skupině - viz Externí odkazy níže. Dlouhodobě spolupracuje s Jaroslavem Duškem, s nímž vystupuje v divadelních představeních Čtyři dohody a Pátá dohoda, která hudebně doprovází. Je také jeho jevištním partnerem v improvizačních představeních divadla Vizita. Je aktivním hudebníkem - hraje na kytaru a baskytaru, zpívá, skládá hudbu a texty. Žánrově se jeho hudba pohybuje v širokém rozmezí, od bluesrockového písničkářství přes cover-verze známých bigbítových skladeb, které sám s nadsázkou označuje jako psychedelický bluegrass) až po improvizované artrockové plochy, při nichž hojně využívá looper. Příležitostně hudebně spolupracuje i s dalšími hudebníky, např. s Ondřejem Smeykalem nebo s Pavlem Steidlem. Vydal dvě sólová CD - Vykvetly květy a Písně Dohod . Hudebně vystupuje se skupinami Rakousko-Uhersko a Dopyjem a pudem.... V minulosti byl členem dalších hudebních skupin, např. Dvouletá fáma, Sajkedelik Šraml Bend, První republika. Je spolupořadatelem a programovým ředitelem letního hudebního festivalu Solo Open, který se pravidelně koná v srpnu v Solopiskách u Černošic.

Pierre Teilhard de Chardin (4)

Pierre Teilhard de Chardin , Francie – 10. dubna 1955, New York, USA) byl francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog, člen Tovaryšstva Ježíšova . Je znám především pro svůj koncept Vesmíru jako skutečné evoluce, jež není předurčená či plánovaná, ale směřuje ke svému cíli v bodu Omega, který rozmanitost světa aktivně spojuje a přitahuje. Ve svém hlavním díle Le Phénomène humain , jež mohlo vyjít až po jeho smrti, předkládá originální syntézu biblické představy Stvoření a konce světa s tím, co o evoluci víme dík moderní vědě. Jeho metoda „nereduktivní fenomenologie“ mu dovolila skloubit vědecký pohled na Vesmír jako celek s křesťanskou spiritualitou. Na jeho myšlenky navázala řada myslitelů, kteří se také snažili vytvořit soudržný obraz Vesmíru a lidstva jako celku. Pierre Teilhard de Chardin se narodil jako čtvrtý ze sedmi dětí zámožné a zbožné rodiny na venkovském sídle Sarcenat blízko Clermont-Ferrand, na úpatí hory Puy de Dôme. Od dětství jej přitahovala příroda, kameny a „hmota“, v níž cítil cosi víc než jen hmotnou rozlehlost. Po maturitě na jezuitském gymnáziu vstoupil roku 1899 do noviciátu v Aix-en-Provence, v roce 1901 však musel s ostatními jezuity opustit Francii a pokračoval ve studiu na britském ostrově Jersey. V letech 1905–1908 učil fyziku a chemii na jezuitské koleji v Káhiře v Egyptě, v letech 1908–1912 studoval teologii v Hastingsu ve Velké Británii a v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. V této době se setkal s dílem francouzského filosofa Henri Bergsona, jehož dílo o „Tvořivém vývoji“, jak později napsal, „katalyzovalo jeho myšlenky“. V letech 1912–1914 studoval geologii a pracoval v paleontologickém oddělení Přírodovědného musea v Paříži, kde se zabýval třetihorními savci a rekonstrukcí Neandertálce. V srpnu 1914 byl mobilizován a sloužil jako nosič raněných čtyři roky na frontě; za statečnost dost...

Pierre Moustiers (3)

Francouzský spisovatel a publicista.

Pierre Dukan (6)

Pierre Dukan, francouzský lékař a autor celkem 19 knih o hubnutí a zdravém životním stylu , se narodil v roce 1941 v Alžíru. V mládí Dukan působí jako praktický lékař v Paříži, později vystuduje neurologii. V sedmdesátých létech přichází Pierre Dukan s převratným systémem hubnutí – Dukanova dieta je na světě. Brzy se stala hitem ve Francii a celé západní Evropě, postupně dobyla i Spojené státy americké, jídelníček Dukanovy diety dodržují i takové celebrity jako celebrity Gisele Bündchen a Jennifer Lopez. Podle vlastních slov se Pierre Dukan rozhodl věnovat se dietologii a zdravé výživě v okamžiku, kdy na základě jeho rad jedna z jeho pacientek snížila svoji hmotnost za necelý týden o pět kilogramů. Celých třicet let je systém Dukanovy diety rozvíjen, základní myšlenkou je přitom ta, která říká, že každý člověk má svoji ideální váhu a té by se měl snažit dosáhnout. Doktor Dukan je nepřítelem počítání kalorií a omezování se v jídle, které vede velmi často k jo-jo efektu. Svoji dietu Pierre Dukan postupně úspěšně aplikuje na více než 40 000 pacientech své klinické praxe. Knihy o hubnutí Pierra Dukana byly přeloženy do dvaceti jazyků, velmi kladně je Dukanova dieta přijímána i v tak západní Evropě odlišných kulturách jako je korejská či ruská.

Pia Hagmar (8)

Švédská spisovatelka, autorka literatury pro mládež, většinou pro dívky.

Philippe Soupault (5)

Philippe Soupault byl francouzský dadaistický a surrealistický básník, spisovatel a dramatik. Vyrůstal v bohaté rodině, hodně cestoval. Spolu se svými přáteli André Bretonem et Louisem Aragonem patřili k předním osobnostem hnutí Dada. Spolu také v roce 1919 založili literární revui Littérature, ve které byly otištěny první surrealistické texty. V roce 1927 navštívil spolu s Léonem Pierre-Quintem Prahu, kde se spřátelil se členy Devětsilu. Ve stejném roce napsal též báseň Do Prahy. V mládí jej ovlivnili Arthur Rimbaud, Comte de Lautréamont, Rainer Maria Rilke a Walt Whitman. V roce 1919 napsali spolu s André Bretonem sbírku Les Champs magnétiques , což byla první kniha automatických textů. Během druhé světové války pracoval jako reportér. V pracích z této doby opouští surrealismus. Jeho dramatická tvorba neměla výraznější ohlas.

Philippe Cousteau (1)

Francouzský oceánograf, tvůrce podmořských dokumentárních filmů.

Philip Fracassi (4)

Philip Fracassi je spisovatel a scénárista žijící v Los Angeles. Pracuje přes 20 let v zábavním průmyslu, byl spoluzakladatelem nakladatelství/ knihkupectví Equator Books ve Venice v Kalifornii a sedm let byl také hudebním producentem v House of Blues Entertainment, kde produkoval koncertní DVD pro kapely The Psychedelic Furs a Public Enemy a více než 3000 živých internetových vysílání například s kapelami The Cure, Motley Crue a Depeche Mode.

Philip Ardagh (8)

Narozen 11.9. 1961 v Kentu. Spisovatel, práce s historickými náměty, sběratel mýtů a legend, píše také pro děti. Řada románů zfilmována v USA.

Petra Schneider (7)

Učitelka meditace, odbornice v oboru zemědělského hospodářství.

Petra Macková Hrochová (5)

Narozena 17. 7. 1986 v Pardubicích. Ing., ekonomka. Spoluautorka humorného průvodce kulinářskou etiketou a autorka prózy. Manželka politika Miroslava Macka.

Petra Hátlová (6)

Narozena 5. 4. 1972. Novinářka a spisovatelka.

Petr Zuman (5)

Narozen 13. 1. 1926 v Praze, zemřel 24. 6. 2021. Profesor., RNDr., DrSc., D.Sc., D.hon., fyzikální chemik, vědecký pracovník Polarografického ústavu ČSAV , vedoucí oddělení organické polarografie tamtéž , od roku 1966 žil v emigraci;působil jako vysokoškolský učitel na University of Birmingham a na Clarkson University ; věnoval se polarografii, elektrochemii organických látek, elektroanalytické a fyzikální organické chemii.

Petr Robejšek (3)

Narozen 10. 12. 1948 v Praze. Publicista, politolog a sociolog, zahraničně politický komentátor.

Petr Pokorný (5)

Narozen 21. 4. 1933 v Brně, zemřel 18. 1. 2020. Evangelický teolog, filozof, biblista-novozákoník, historik, vysokoškolský pedagog, práce z teologie a řecké kultury, cvičebnice řečtiny.

Petr Ort (7)

Narozen 1962 v Praze. Ing., Ph.D., absolvent stavební fakulty ČVUT a fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Zabýval se rekonstrukcemi stavebních památek. Pracuje jako odhadce majetku a věnuje se problematice zednářství.

Petr Macek (8)

Petr Macek je český spisovatel, novinář a scenárista. Začínal komerční science fiction zasazenou do populárních sérií Star Trek a Mark Stone a novelizací scénáře nízkorozpočtového komediálně-hororového filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy Choking Hazard. Jeho pozdější knihy Golemův stín, Případ dobře vychlazené pomsty a Hitlerův posel smrti jsou původním příspěvkem do edice pastišů o Sherlocku Holmesovi. Všechny dosavadní romány s postavou slavného detektiva v roce 2014 přijalo londýnské vydavatelství MX Publishing a vydalo jejich anglický překlad v celosvětové distribuci. S řadou osobností sepsal coby novinář jejich autorizované biografie, například s herečkou Ivou Janžurovou, režisérem Václavem Vorlíčkem, jazzmanem Laďou Kerndlem či zpěvačkou Helenou Vondráčkovou. Jeho kniha 1968 očima 50 je ohlédnutím 50 osobností Česka a Slovenska na události Pražského jara a okupaci vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Společně s výtvarníkem Petrem Koplem je autorem komiksového časopisu Dechberoucí Zázrak, pro časopis ABC autoři tvoří příběhy i s dalšími hrdiny, jako jsou Pérák nebo legendární Conan.

Petr Kozák (8)

Narozen 16.9.1978 v Brně. Mgr., Ph.D., historik, práce z dějin středověké šlechty se zaměřením na oblast slezských vévodství , Opavska a Moravy.

Petr Koura (5)

Petr Koura je historik a politolog, který se věnuje nejnovějším českým dějinám. Odborně se zaměřuje na české politické a kulturní dějiny dvacátého století, dále pak na dějiny Protektorátu Čechy a Morava, na vzpomínkovou kulturu, na filmy s historickou tematikou a na reflexi historických událostí ve filmech. Jako odborný poradce se podílel na tvorbě českého televizního seriálu České století a filmu Jan Palach. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce v oboru „Společenské vědy“ za rok 2015. V letech 1992 až 1996 navštěvoval Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech. V letech 1996 až 2002 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – politologie se specializací na nejnovější české dějiny. Po absolvování několikaměsíčního pobytu na Vídeňské univerzitě se pod vedením profesora Roberta Kvačka začal věnovat systematicky osobnosti podplukovníka Josefa Balabána, čelního představitele protektorátního protinacistického nekomunistického odboje. Tento hrdina protiněmeckého odporu byl i tématem Kourovy diplomové práce, která obdržela v říjnu roku 2002 Cenu dr. Edvarda Beneše. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze završil Petr Koura rigorózní zkouškou a získal akademický titul PhDr. V letech 2002 až 2010 absolvoval postgraduální studium v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto studium zakončil disertační prací na téma: „Swingová mládež a okupační moc v Protektorátu Čechy a Morava“ . Petr Koura byl v letech 2001 až 2003 zaměstnán v Česko-německém fondu budoucnosti – v Kanceláři pro oběti nacizmu. Od února 2003 až do ledna 2007 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako odborný pracovník „Oddělení pro dějiny 2. světové války, okupace a odboje“. Následovalo krátké působení na Ministerstvu vnitra ČR a pak v ...

Petr Hroch Binder (6)

Píše od devíti let. Nejprve se jedná o samizdaty psané pod lavicí a odměňované zhusta poznámkami kantorů. První skutečná kniha vznikla až v roce 2005 a pak už to šlo šmahem. Stále se věnuje psaní. Píše knížky, divadelní hry a blogy. Více informací najdete na osobním webu.

Petr Hartmann (5)

Narozen 13. 6. 1932 v Kolíně, zemřel 13. 3. 2010 v Praze. Mgr., historik umění se zaměřením na sochařství a malířství 20. století, galerijní pracovník.

Petr Drulák (6)

Petr Drulák je český politolog, v letech 2004 až 2013 ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, v letech 2014 až 2015 první náměstek ministra zahraničních věcí ČR, v letech 2017 až 2019 velvyslanec ČR ve Francii. Od roku 1990 studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na mezinárodní obchod a v roce 1993 získal bakalářský titul. V roce 1994 pokračoval tamtéž inženýrským studiem mezinárodní politiky a filozofie, když předtím v mezidobí odešel studovat mezinárodní ekonomii a politiku na Antverpskou univerzitu. Po získání inženýrského titulu na VŠE v roce 1996 pokračoval doktorským studiem, které završil v roce 2000 dizertací na téma Interpretace vzniku studené války. Do roku 2004 působil na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE jako asistent s výukou předmětů Tvorba zahraniční politiky a Teorie mezinárodních vztahů. Od září 2003 do ledna 2004 byl jako Jean Monnet Fellow na European University Institute ve Florencii. Následně v letech 2005 až 2012 působil Petr Drulák na Institutu politologických studií a Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd jako docent a od roku 2012 jako profesor politologie. Na institutech FSV vyučoval předměty jako „Theory of International Relations I“, „Kapitoly z dějin zemí Beneluxu“ a „Metodologie výzkumu“. Od 7. února 2014 se stal 1. náměstkem ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, když v této pozici vystřídal Jiřího Schneidera. Ke konci června 2015 v této funkci skončil a stal se pak politickým tajemníkem ministerstva a ředitelem Kabinetu ministra, jehož úkolem byla příprava koncepčních materiálů k české zahraniční politice. Ke změně došlo přesně v době, kdy zákon o státní službě převedl státní úředníky z pracovního do služebního poměru a rozdělil ministerské náměstky na „politické“, zastupující ministra, a „odborné“, řídící konkrétní sekce. Politickým náměstkem člena vlády se pak stal Lukáš Kaucký. Ke konci srpna 2016 se rozhodl na Ministerstvu zahraničních věcí ČR skončit ú...

Petr Chvojka (8)

Narozen 28. 5. 1937 v Nasavrkách u Chrudimi. Doc., Ing., CSc., teoretický ekonom a publicista, práce a překlady z oboru světové ekonomie, básník a scénárista, knihy pro děti a comicsy, též regionální publicistika o Železných horách.

Petr Behenský (7)

Narozen 1960 v Praze. Cestovatel, redaktor, překladatel, tlumočník, pedagog a spisovatel, autor knih pro děti.

Peter Weiss (6)

Peter Ulrich Weiss se narodil 8. listopadu 1916 ve vesnici Nowawes u Berlína. Po nástupu fašismu v Německu se rodina dostala do nebezpečí, Peter byl po otci poloviční žid, proto emigrovali v roce 1934 do Velké Británie, do Chislehurstu poblíž Londýna. V londýnské emigraci navštěvoval Polytechnic School of Photography. V letech 1936-1939 studoval výtvarné umění na Pražské akademii, od roku 1918 měl po svých předcích i československé občanství. Po obsazení českých Sudet Němci se jeho rodina v roce 1938 odstěhovala do Švédska a rok nato je následoval i Peter, který se v roce 1946 stává švédským občanem. V roce 1943 oženil se švédskou malířkou Helgou Henschen. V průběhu budoucího života se žení ještě dvakrát, v roce 1949 si bere za manželku Carlotu Dethorey a v roce 1964 se jeho životní partnerkou stává Gunilla Palmstierna. Jeho první uvedená divadelní hra, Der Turm, měla premiéru v roce 1950. Padesátá léta byla ve znamení jeho velké aktivity. Mimo psaní divadelních her, vyučoval výtvarné umění, ilustroval švédské vydání knihy Pohádky tisíce a jedné noci. Od roku 1952 byl i členem Experimentálního filmového studia, v němž natočil nejprve pět několikaminutových snímků Studie I-V . Po několika dalších krátkých filmech vyvrcholila, v roce 1959, jeho tvorba natočením experimentálního snímku Hägringen a málo známého Flamboyant Sex , k prvnímu z nich si složil i hudbu. O filmu napsal i knihu Avantgarde Film . Od počátku roku 1960 se věnoval i psaní prózy, většinou románům, např. Abschied von den Eltern nebo Fluchtpunkt . Světovou pozornost si ovšem získal divadelní hrou Die Verfolgung und Ermordung Jean Paul Marrats dargestellt durch die Schauspielgruppe zu Charenton unter Anleitung des Herrn de Sade (Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Maratta provedené divadelním souborem blázince v Charentonu ...

Peter Pišťanek (7)

Slovenský prozaik, publicista a cestovatel.

Peter Himmelhuber (6)

Peter Himmelhuber je zahradníkem a zahradním archotektem již více než 30 let, pracoval též jako publicista a fotograf.

Peter Gray (8)

Peter Gray, Ph. D. Americký psycholog a profesor psychologie na Boston College. Vystudoval psychologii na Columbia College v New York City. Doktorský titul získal v roce 1972 v oboru přírodních věd na Rockefeller University a téhož roku nastoupil na Boston College. Z asistenta se stal brzy profesorem a v průběhu doby zastával různé akademické pozice. V roce 2002 odešel do důchodu, s univerzitou však stále spolupracuje a věnuje se vlastnímu odbornému bádání. Je autorem rozšířené příručky oboru psychologie. V roce 2013 napsal populární knihu Svoboda učení a vede stejnojmenný blog. Je známým kritikem současného vzdělávacího systému, zastánce alternativínho školství a přirozených způsobů vzdělávání. Zabývá se také tím, jaký význam mají hry v rozvoji dětské mysli.

Peter Gabriel (8)

Peter Gabriel je anglický hudebník, zpěvák, skladatel, hudební producent a aktivista, který se poprvé proslavil jako zpěvák a flétnista progresivní rockové skupiny Genesis. Po odchodu z Genesis v roce 1975 se Gabriel vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V roce 1977 vydal debutové eponymní album a v 80. letech a později vydal řadu kritikou oceňovaných alb. Jeho album "So" z roku 1986 je komerčně nejúspěšnější, obsahuje hitový singl "Sledgehammer", který získal rekordních devět cen MTV na MTV Video Music Awards 1987 a zůstává jeho nejpopulárnější písní.

Peter Dragicevich (8)

Novozélandský autor cestovních příruček a průvodců. Z knihy „Nový Zéland“ : Po téměř deseti letech práce pro různá vydavatelství uzavřel Peter životní kruh, když se vrátil do západního Auclandu, kde vyrůstal. Jakožto hlavní editor novin „Express“ strávil většinu devadesátých let psaním o místní umělecké, klubové a barové scéně. Vydávání novozélandských průvodců, na kterých se podílí pro Lonely Planet zůstává jeho nejoblíbenějším úkolem.

Peter Christen Asbjörnsen (5)

Peter Christen Asbjørnsen – 5. ledna 1885, Christiania) byl norský spisovatel. Spolu s Jørgenem Engebretsenem Moem patřil mezi nejvýznamnější sběratele norského folkloru. S Moem si byli blízcí v pracovním i osobním životě a běžně jsou zmiňováni jako dvojice „Asbjørnsen a Moe“. Asbjørnsen byl pravděpodobně posledním příslušníkem rodiny pocházející z Otty. V roce 1833 nastoupil ke studiu na univerzitě, ale už o rok dříve začal sbírat i psát vlastní pohádky a legendy. Peter Christen Asbjørnsen je zobrazen na současné bankovce v hodnotě 50 norských korun. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Christen Asbjørnsen na anglické Wikipedii.

Peter Addams (7)

Německý spisovatel kriminálních románů ruského původu.

Pedro Calderón de la Barca (6)

Pedro Calderón de la Barca Henao y Riaño byl španělský barokní dramatik a básník. Narodil se v rodině hidalga, tajemníka královské pokladny jako třetí ze šesti dětí. Matka byla původem z Vlámska a zemřela v roce 1605. Pedro se na přání svého otce měl stát knězem, protože to bylo podmínkou získání dědictví po dědovi. V letech 1608–1613 studoval na jezuitské koleji v Madridu teologii, gramatiku, latinu a řečtinu. V roce 1614 pokračoval na univerzitě v Alcalá de Henares. Po otcově smrti v roce 1615 přestoupil na univerzitu v Salamance, kde pět let studoval církevní a občanské právo. Už za studií se pokoušel o literární tvorbu, v roce 1621 se s úspěchem zúčastnil básnické soutěže. V roce 1621 se jeho dva bratři zapletli do vraždy španělského šlechtice, jehož rodina požadovala velké výkupné za urovnání sporu. Pedro Calderón musel vstoupit do služeb kastilského vévody Bernardina Fernández de Velasco y Tovar, otce zavražděného mladíka. Podle některých jeho životopisců s ním v letech 1623 až 1625 cestoval po Flandrech a severní Itálii a jako voják se zúčastnil různých válečných akcí. V roce 1626 se rodině podařilo získat dostatečné prostředky, aby mohl být spor ukončen. Po návratu z cest se Calderón stal pážetem ve službách vévody de Frias. První známá komedie Pedra Calderóna Láska, čest a síla byla uvedena v Madridu v roce 1623. Po úspěchu začal psát pro královský dvůr další hry. Počátkem třicátých let byl již slavným dramatikem a získal ocenění od samotného krále Filipa IV. , který ho pasoval na rytíře řádu svatého Jakuba z Compostely. V roce 1635 byl jmenován ředitelem dvorního divadla Palacio del Retiro v centru Madridu. V tomto období napsal mimo jiné své nejznámější hry Život je sen a Lékař své cti . V roce 1640 vstoupil do vojska, aby v řadách jízdních kyrysníků hájil zájmy španělského krále v katalánské válce ženců. Na podz...

Pavol Tarábek (6)

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.