Všichni Autoři a témata

Božena Šimková (11)

Božena Šimková byla česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínská Olešnice. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem. Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989. Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. KRKONOŠSKÁ POHÁDKA Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků...

Boris Valníček (7)

Boris Valníček  je český astrofyzik, astronom, vědec, popularizátor vědy v oblasti astronomie a astrofyziky, zakladatel a lídr československého kosmického výzkumu a československé rentgenové astronomie a nositel řady státních a rezortních vyznamenání a veterán odboje druhé světové války. Boris Valníček se narodil 11. dubna 1927 v Jičíně v tehdejším Československu. Jeho otec Jan Valníček byl bývalý československý legionář, který působil v Rusku a povolání vojáka se věnoval i po konci první světové války, kdy kolem roku 1930 nastoupil službu ve Vojenském technickém ústavu v Praze. Rodina se poté odstěhovala do Prahy, kde Boris maturoval na Reálném gymnáziu v Karlíně a v období druhé světové války, mezi léty 1943 až 1945, působil v domácím odboji ve skupině Předvoj. Mezi léty 1946-1950 vystudoval meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV, kde se původně zabýval meteorologií a dlouhodobými změnami počasí, nicméně posléze se začal zabývat prací v oblasti sluneční fyziky a v roce 1953 obhájil disertační práci na téma slunečních vlivů v meteorologii. V rámci svého výzkumu se zabýval také vývojem přístrojové techniky pro pozorování Slunce. Po založení organizace INTERKOSMOS v roce 1967 vedl práce na přípravě československých kosmických experimentů jako vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV. V roce 1984 získal vědeckou hodnost doktora matematicko-fyzikálních věd. Od roku 1992 je v důchodu. Boris Valníček působil v Astronomickém ústavu ČSAV, kde dlouhá léta působil jako vedoucí skupiny kosmického výzkumu a je autorem více než 130 vědeckých a odborných publikací. Mezi jeho největší profesní úspěchy patří vedení, organizace a koordinace československého podílu na vesmírném programu Interkosmos, jehož náplní byl astronomický...

Bohuslav Novotný (4)

Novotný Bohuslav, 3. 10. 1921 - 1996, český archeológ; univerzitný profesor v Bratislave. Zaoberal sa najmä neolitom a archeologickými výskumami v podtatranskej oblasti. Hlavné dielo: Lužianska skupina a počiatky maľovanej keramiky na Slovensku.

Bohuslav Balbín (9)

Bohuslav Balbín z Vorličné byl český literát, historik, hagiograf a pedagog. Jako kněz, člen řádu jezuitů se účastnil rekatolizace, jako vlastenec se ve své době řadil mezi obhájce českého jazyka. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka. Bohuslav Ludvík Balbín přišel na svět v nepříliš bohaté, kdysi erbovní, královéhradecké měšťanské rodině jako potomek rytířského rodu Balbínů z Vorličné, doložené v 15. století. Původně se nazývali Škvornicové, pak přibrali jméno Balbinus a po nabytí titulu z Vorličné dle usedlosti u Hradce Králové vzniklo pojmenování Balbínové z Vorličné. Narodil se v tzv. Vodičkovském domě, který později patřil do komplexu jezuitských kolejí, dnes tvoří část Nového Adalbertina. Dům prodala jezuitům 18. června 1636 Bohuslavova matka Zuzana, rozená Vodičková. Roku 1622 jeho otec Lukáš Škvornic náhle zemřel. Matku se sedmi dětmi podporoval nejprve Mikuláš ze Schonfeldtu. Později byl Bohuslav vychováván rodinným přítelem Otou z Oppersdorfu na zámku Častolovice, kam se s matkou přestěhovali. Zají­mavostí je, že hocha při křtu držel v rukou Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, který rovněž mohl být jeho kmotrem. Jako chlapec byl Balbín několikrát vážně nemocen a matka ho zaslíbila staroboleslavské Bohorodičce. Bohuslav se uzdravil a nakonec přežil všech šest starších sourozenců. Zajisté i tato okolnost formovala jeho povahu, pevnou víru a hlu­bokou úctu ke svatým. Jeho uzdravení bylo pokládáno za zázračné. Již v dětství projevoval zájem o četbu a historii. Dle pramenů se naučil brzy číst, již v sedmi letech měl prý třikrát přečtenou Hájkovu Kroniku českou, kterou si velmi oblíbil. Vyrůstal v pobělohor­ském katolickém prostředí, v roce 1631 začal studium u benediktinů v Broumově. Po roce přešel na jezuitskou školu v Jičíně a v patnácti letech vstoupil do řad Tovaryšstva Ježíšova....

Bohumila Spisarová (4)

Bohumil Samek (5)

Bohumil Samek je český historik a historik umění zabývající se především uměleckými památkami na Moravě a ve Slezsku. Maturoval na znojemském gymnáziu. V letech 1951–1956 vystudoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně . Na škole jej ovlivnily především přednášky Václava Richtra, Alberta Kutala a Antonína Friedla. Po absolutoriu pracoval jako historik umění v Muzeu města Brna, od roku 1979 působil v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1992–1993 byl ředitelem Památkového ústavu v Brně. Je autorem stovky odborných studií a několika knih. Jeho jedinou dcerou je česká právnička Klára Samková.

Bohumil Černý (7)

Narozen 1. 6. 1922 v Chrudimi, zemřel 24. 12. 2007. PhDr., CSc., historik, práce z moderní české a německé historie. Po vystudování filosofické fakulty UK byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV.Zabýval se především německou otázkou a česko-německými vztahy mezi světovými válkami.

Bohumil Bydžovský (9)

Narozen 14. 3. 1880 v Duchcově, zemřel 6. 5. 1969 v Jindřichově Hradci. PhDr., DrSc., akademik, profesor matematiky, literatura z oboru.

Bohdan Klimeš (8)

Doc. Ing. Dr.tech. Bohdan Klimeš, CSc. Autor publikací z oboru fyziky; učebnice.

Bob Shaw (6)

Narodil se v Belfastu, vlastním jménem Robert Shaw. Spolu s manželkou a dětmi opustili Severní Irsko na protest proti politice Anglie v 70. letech. Shaw byl stavební inženýr, ale také pracoval jako novinář a letecký konstruktér, posléze se věnoval spisovatelské dráze – největší úspěch mu přinesl příběh Light of Other Days . Shaw bývá ve srovnání s jinými autory SF poněkud přehlížen, ačkoliv jeho dílo vyniká pozoruhodnými nápady, dobře propracovanými postavami a střízlivým stylem.

Blanka Matragi (3)

Blanka Matragi je módní návrhářka a designérka. Blanka Matragi vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor oděvní výtvarnictví pod vedením Zdeňky Bauerové, a získala titul akademická malířka. Roku 1978 vyhrála návrh kolekce pro Letní olympijské hry v Moskvě. Roku 1979 se vdala za Dr. Ing. Makrama Matragiho, se kterým se odstěhovala do Libanonu. Blanka Matragi nejprve pracovala jako módní návrhářka v rodinné firmě Mekkawi, později již sama za sebe. V roce 1982 v Bejrútu otevřela salón „Blanka Haute Couture“ na třídě Hamra. Za krátkou dobu se stala uznávanou módní návrhářkou nejen v oblasti Perského zálivu. Její do detailu vypracované róby se proslavily v okruhu perských princezen a šejch. Od roku 1997 se Matragi vrací zpět do České republiky, kde prezentuje svoji Haute Couture tvorbu a pořádá módní přehlídky. V roce 2002 obdržela v Praze cenu Salvadora Dalí a roku 2003 získala titul Významná česká žena ve světě. Roku 2006 vydává Matragi svoji první autobiografii "Blanka Matragi" , která získala ocenění Český bestseller 2006 za 35 000 prodaných výtisků. Pořádá také módní přehlídku k oslavě 25. výročí svojí tvorby. Roku 2010 představuje kolekci šperků pro firmu D.I.C. a také kolekci porcelánu "Butterfly" pro firmu Thun. V roce 2011 pořádá další módní přehlídku k 30. výročí vlastní tvorby. Zahájena byla také dlouhodobá retrospektivní výstava "Timeless", kde Matragi představuje svoji tvorbu širšímu publiku. Vydává také svoji druhou autobiografii "Jedu dál". Otevírá také svůj první autorský butik v pražském Obecním domě a představuje kolekci "Ready to wear". Firma návrhářky jménem Matragi Design v prosinci 2013 bez povolení zbourala vilu v památkové zóně na pražské Ořechovce. Stavební úřad Prahy 6 za to uložil dvě pokuty po 150 000 Kč - jednu firmě Matragi Design, druhou stavebníkům, kteří měli povolené úpravy vily, ale kvůli údajné havárii ji z...

Betty Neels (10)

Betty Neels strávila dětství a mládí v anglickém Devonshire. Vystudovala obor zdravotní sestra a porodní asistentka. Během války pracovala jako zdravotní sestra v armádě. Později pracovala ve Skotsku a Severním Irsku, kde se seznámila se svým budoucím manželem Holanďanem a celých třináct let žila v Holandsku. Jejími koníčky bylo čtení, zvířata, staré domy a psaní. Betty začala psát, až když odešla do důchodu, k čemuž ji přimělo lamentování jedné dámy v místní knihovně, stěžující si na nedostatek romantických románů. Napsala sto třicet čtyři romantických příběhů, které se převážně odehrávají v Holandsku nebo v Anglii. Moji hrdinové i hrdinky jsou vždy čestnými a dobře vychovanými lidmi, což v dnešním moderním světě není příliš obvyklé, říkala Betty. Betty Neelsová zemřela 7. června 2001 ve věku 91 let. Pro nakladatelství Harlequin pracovala téměř třicet let. V psaní pokračovala i v devadesáti. Na povolání spisovatelky se jí nejvíce líbilo, že mohla převádět svoji bohatou fantazii do slov. Vždycky chtěla, ale nikdy se nenaučila řídit auto.

Bertrand Vergely (5)

Bertrand Vergely absolvoval vysokoškolská studia filozofie a přednáší filozofii na pařížském Ústavu politických věd. Je autorem řady publikací o filozofii.

Bert Hellinger (6)

Bert Hellinger byl německý psychoterapeut a autor. Mnoho let strávil jako vedoucí katolické misijní školy v Jižní Africe. Proslavil se jako tvůrce originální psychoterapeutické metody nazývané Rodinné konstelace a Systemické konstelace. V posledních letech pracoval i s dalším formátem označovaným jako „Pohyby duše". Hellinger ovlivnil tisíce terapeutů na celém světě, kteří jeho metody uplatňují na širokou škálu osobních, pracovních i společenských problémů. Je autorem a spoluautorem více než 30 knih přeložených do mnoha světových jazyků. Narodil se jako Anton Hellinger roku 1925 v katolické rodině v Německu. Vyrůstal v Kolíně nad Rýnem, kde absolvoval katolickou klášterní školu. Odmítl se nechat naverbovat do místní organizace Hitlerjugend a byl proto označen za „nepřítele lidu". Na začátku války byl Hellinger povolán do armády. Zúčastnil se bojů na západní frontě. Byl však zajat spojeneckými vojsky a následně deportován do zajateckého tábora v Belgii, odkud utekl. Po válce vstoupil do katolického misionářského řádu a dostal církevní jméno Suitbert, zkráceně „Bert". Tato přezdívka mu zůstala i po opuštění řádu v roce 1971. V rámci své kněžské přípravy studoval na univerzitě ve Würzburgu filozofii, katolickou teologii a pedagogiku. V roce 1952 byl vysvěcen na kněze. Působil v Jižní Africe jako vedoucí katolické misie a misionářské školy až do roku 1968. Naučil se plynule jazyk kmene Zulu, podílel se na jejich rituálech a získal respekt k jejich odlišnému chápání světa. Prvním impulzem k jeho pozdějšímu přechodu od kněžství k psychologii byla série ekumenických školení zaměřených na skupinovou dynamiku, vedená anglikánskými duchovními při jeho pobytu v Jižní Africe . Tato cvičení vycházela z fenomenologického přístupu. Cvičení byla zaměřena na rozpoznání podstatného v rozmanitosti přítomnosti, bez záměru, beze strachu, bez předsudků, zaměřená jen na to, co se objeví. Helling...

Bernie S Siegel (6)

Bernie S. Siegel je spisovatel a chirurg. Je proslulý zastánce alternativních léčebných metod, které vedou nejen k uzdravení těla, ale také k uzdravení mysli a duše. Zasvětil svůj život polidštění zdravotnických institucí a přístupu lékařů k pacientům, nadto zapojil aktivně pacienta a přiřkl mu nezastupitelnou úlohu v samoléčbě, využívající plně potenciál jednotlivce. Je předním současným znalcem lékařské etiky a souvisejících duchovních otázek. Ovlivnily ho myšlenky Elizabeth Kübler Rossové.

Benjamin J Boeters (9)

Narozen 6. 3. 1915 v Dušníkách u Prahy, zemřel 10. 6. 2003. MUDr., DrSc., docent dermatologie a venerologie, autor prací z oboru. Také spisovatel, autor dobrodružných, detektivních, humoristických románů, divadelních a rozhlasových skečů a jedné operety, publicista.

Ben Bolt (7)

Ottwell Binns byl plodný autor detektivních románů. Binns se narodil v roce 1872 v Rochdale, Lancashire. Psal také dobrodružné romány a westerny, často používal pseudonym Ben Bolt.

Barbora Hlubučková (4)

Spoluautorka kuchařské knihy receptů pro zdravou výživu.

Axel Scheffler (10)

Axel Scheffler je německý knižní ilustrátor, který je známý především svými obrázky podobnými komiksům, které používá pro dětské knížky, částečně pro The Gruffalo, napsané Julií Donaldsonovou. Původně pochází z Německa, ale roku 1982 se přesunul do Anglie. Studoval Bath Academy of Art a po dokončení školy v roce 1985 pracoval v reklamě a vydavatelstvích. Nakreslil mnoho různých ilustrací pro autory knížek pro děti ze Spojeného království, Německa a Nizozemska, a to konkrétně, kromě Julie Donaldsonové, pro Paula Shiptona, Davida Henry Wilsona, Uwe Timma, Paula van Loona a Toona Tellegena. Žije v Blackheath, v Londýně. Vytvořil design pro Vánoční pohledy Gordona Browna z roku 2006.

Arthur Machen (8)

Prozaik waleského původu píšící anglicky, povídkář, klasik hororové literatury, fejetonista.

Artemidóros (1)

Představitel vědy, které usilovalo o shrnutí dosavadního bádání a o jeho tlumočení jasným stylem nejširším masám. Artemidóros z Efesu byl řecký antický spisovatel známý svým spisem Výklad snů, rozděleným do pěti knih. Žil ve 2. polovině 2. století. Své dílo sepsal na vyzvání senátora Cassia Maxima. Artemidóros ve snech viděl uskutečnění božské prozřetelnosti. Hodně cestoval po Malé Asii, Řecku, Itálii a přilehlých ostrovech. Četl všechny snáře, na které narazil, aby spojil co nejvíce vědomostí z tohoto oboru. Mimo Výklad snů také napsal příručky o věštbách z letu ptáků a vykládání z ruky.

Art Garfunkel (3)

Art Garfunkel je americký zpěvák, básník a herec, známý především díky spolupráci s Paulem Simonem ve folkrockovém duu Simon & Garfunkel. Garfunkel se narodil 5. listopadu 1941 ve Forest Hills ve státě New York a proslavil se v 60. letech 20. století hity jako "The Sound of Silence", "Mrs. Robinson" a "Bridge Over Troubled Water". Po rozpadu skupiny Simon & Garfunkel v roce 1970 se Garfunkel vydal na sólovou dráhu, v jejímž rámci vydal řadu alb včetně "Angel Clare" , "Breakaway" a pozdějších alb, která jste zmínil. Jeho sólová tvorba se vyznačovala charakteristickým hlasovým rozsahem a emotivním projevem. Během své kariéry se Garfunkel pustil také do herectví a objevil se ve filmech jako "Carnal Knowledge" a "Catch-22" . Jeho přínos hudbě byl oceněn řadou cen a vyznamenání, včetně několika cen Grammy a uvedení do Rokenrolové síně slávy v rámci skupiny Simon & Garfunkel.

Arnould Galopin (10)

Narodil se v Marbeuf v Normandii. Autor více než 50 dobrodružných, detektivních a sci-fi románů, převážně pro mládež. Roku 1918 získal za své dílo cenu Francouzské akademie. Jeho detektivní postava inspektor Allan Dickson si získal ve své době mnoho čtenářů a byl prototypem pro postavu Harry Dicksona belgického spisovatele Johna Raye .

Arnold Schoenberg (4)

Arnold Schoenberg byl rakouský skladatel a malíř, spojený s expresionistickým hnutím v německé poezii a umění, představitel Druhé vídeňské školy. Narodil se 13. září 1874 ve Vídni a tvořil ve velmi osobitém kompozičním stylu, který se postupem času vyvíjel. Schoenbergova raná díla, zpočátku ovlivněná pozdním romantismem Richarda Wagnera a Gustava Mahlera, se vyznačovala bujným harmonickým jazykem.

Armin Lutz (3)

Německý autor publikací o stavbě skleníků a apařenišť.

Antony Mason (7)

Anglický spisovatel a cestovatel. Je autorem 70 cestopisů, knih o umění, zeměpisu a historii včetně publikace DK „Top 10 Travel Guide to Brussels, Bruges, Antwerp and Ghent“, „Cadogan Guide to Brussels“ a „Cadogan Guide to Bruges“. Jako člen královské literární nadace přednášel psaní na Goldsmiths College, University of London.

Antonín Tony Linhart (4)

Antonín Macek (12)

Antonín Macek byl český levicový novinář, spisovatel, dramatik a básník. Narodil se v Mladé Boleslavi, v rodině krejčovského mistra Josefa Macka a jeho ženy Anny, rozené Dlaskové. Jeho život, včetně smrti, ovlivnilo to, že po prodělané spále téměř ohluchl. Ze zdravotních důvodů nedokončil studia na gymnáziu a vyučil se řezbářem. I přes nedokončené vzdělání se věnoval soukromému studiu dějin umění, literatury a filozofie. Studoval též jazyky. Prošel různými zaměstnáními, především v Mladé Boleslavi a později v Českých Budějovicích. Zde musel opustit místo v okresní nemocenské pokladně pro svoje členství v sociálně demokratické straně. V roce 1907 odešel do Prahy a od roku 1898 byl zaměstnán v pražské redakci Práva lidu. Roku 1895 se stal členem Českoslovanské sociálně demokratické strany a od roku 1897 přispíval do jejího tisku. V roce 1921 spoluzakládal Komunistickou stranu Československa. V roce 1900 se oženil – manželka Milada, rozená Selichová . V policejních přihláškách z roku 1900 a 1903 uvedl jako bydliště Nusle, povolání "účetní Rudého práva", resp. "účetní a redaktor". Příčinou smrti byly komplikace po zastaralém zánětu středního ucha. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Od roku 1895 až do své smrti spolupracoval s dělnickými periodiky a přispíval do nich. Některá z nich spoluzakládal a vydával . V letech 1911–1920 byl redaktorem Práva lidu, kde také uveřejňoval své básně. Po rozdělení sociálně demokratické strany přešel do redakce Rudého práva, redigoval i další levicové časopisy . Osobní vlastnosti a šířku sebevzdělání Antonína Macka ocenily při jeho odchodu i nelevicové listy, jako Národní listy nebo Zlatá Praha. Po roce 1948 prezentoval tisk Antonína Macka především jako revolučního dělnického básníka a jednoho ze zakladate...

Antonín Klimek (6)

Antonín Klimek byl český historik, který se zabýval především historií první Československé republiky. Jeho bratr Hynek Klimek je český spisovatel, novinář a publicista. V roce 1960 vystudoval historii na pražské Filozofické fakultě UK. Po absolutoriu hledal uplatnění ve vědě vzhledem k svému nevhodnému třídnímu profilu jen velmi těžko. Nakonec se stal v témže roce archivářem pražského archivu koncernu Škoda-Plzeň, kde pracoval třicet let až do roku 1990 – nejen na dějinách koncernu. Postupně se vypracoval na znalce hospodářských dějin a předního znalce dějin první republiky. První práce však mohl publikovat až v roce 1989 . V 90. letech 20. století pracoval jako historik v Historickém ústavu Armády České republiky. Stěžejními díly se staly dvoudílný Boj o hrad , v němž kriticky rozebral vnitřní politiku první republiky v období boje o nástupnictví po T. G. Masarykovi, a dva díly Velkých dějin zemí Koruny české , v nichž vylíčil pro tento projekt období první Československé republiky. Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 8. října 2007 in memoriam.

Antonín Jílek (9)

Narozen 9.1.1915 v Praze, zemřel 1.6.1995 v Praze. Profesor na katedře betonových konstrukcí a mostů Stavební fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru stavitelství.

Antonín Daněk (10)

Narozen 1960. Ing. ekonomie, autor odborných prací ze mzdového účetnictví a pojišťovnictví, též publikace o turistice po Čechách.

Antonín Cechner (12)

Narozen 25.4.1857 v Praze, zemřel 24.9.1942 v Mělníku. Ing.architekt, redaktor odborného tisku, literatura z oboru architektury a památkové péče.

Anton Baláž (10)

Anton Baláž je slovenský spisovatel-prozaik, televizní a filmový scenárista, rozhlasový dramatik a publicista. Narodil se v hornické a dělnické rodině, vzdělání získal v Lehotě pod Vtáčnikem, Košicích, Prievidzi a později navštěvoval v letech 1965–1970 Filosofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, studovat zde obor žurnalistika. Po skončení studia se stal redaktorem, později šéfredaktorem společenského týdeníku Sloboda. Po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Slovenského deníku. V letech 1993–1994 pracoval v Kanceláři prezidenta Slovenské republiky. V současnosti pracuje v Literárním a informačním centru. Žije v Bratislavě, kde působí hlavně jako novinář. Svoji první povídku zveřejnil už v roce 1970 v časopisu Mladá tvorba, ale první román mu vyšel až v roce 1977. Po skartaci debutu Bohovia ročných období oficiálně vstoupil do literatury historickými romány Sen pivníc a Tiene minulosti. Ve svých dílech se zaobírá společenskými problémy, , vykresluje zde obraz posledních let totalitního režimu , nicméně pro jeho dřívější tvorbu je také charakteristické groteskní a fantastické vnímání reality . V druhé polovině 90. let 20. století nalezl pro svoji tvorbu novou tematickou oblast: holokaust slovenské židovské komunity a poválečné osudy těch židů, kteří přežili německé vyhlazovací tábory a snaží se najít nový smysl svého života . V roce 2003 znova vyšla jeho prozaická prvotina Bohovia ročných období, která i s odstupem třech desetiletí od prvního vydání působí jako autentická výpověď o životě tehdejší mladé generace. Jeho díla byla přeložena do češtiny, němčiny, polštiny a ukrajinštiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Baláž na slovenské Wikipedii....

Anthony Summers (6)

Anthony Summers, spisovatel a televizní novinář, se narodil v roce 1942, v Anglii vystudoval Sherborne School a moderní jazyky na Oxford University, kde v roce 1964 promoval. Ještě jako student začal pracovat pro TV Granada v pořadu Svět v akci a po studiích nastoupil do redakce zpravodajství BBC. V následující dekádě se stal hlavním producentem nejdůležitějších britských zpravodajských pořadů 24 hodin a Panorama o hlavních politických událostech té doby ve Spojených státech, o válce ve Vietnamu a o událostech na Středním východě. Ve zvláštních televizních dokumentech se věnoval problémům Palestiny, obchodování s drogami, zavraždění Kennedyho a osudu poslední carské rodiny v Rusku. Propašoval kamery do Sovětského svazu, aby natočil jediný rozhovor s fyzikem-disidentem Andrejem Sacharovem, když v roce 1975 dostal Nobelovu cenu. Působí jako poradce četných televizních dokumentárních pořadů a píše do časopisů Vanity Fair a Talk. Anthony Summers žije se svou manželkou Robbyn Swan Summersovou upraveném převoznickém domku na břehu řeky Blackwater, nejbohatší lososí řeky v Irsku, se dvěma syny Colmem a Fionnem a dcerou Laurou. Z předchozího manželství má dva syny, Ronana a Sama Finna.

Annette Kast-Zahn (4)

Německá dětská psycholožka.

Anne Brontë (8)

Anne Brontëová byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových. Ve svých dílech se zaměřila především na zobrazování strastiplných osudů žen. Anne Brontëová se narodila v Thorntonu v Yorkshire poblíž Bradfordu v rodině kněze Patricka Brontëho jako poslední z jeho šesti dětí. Její dvě starší sestry, Charlotte Brontëová a Emily Brontëová, se také staly spisovatelkami, bratr Patrick Branwell Brontë byl malíř a básník. Matka jim zemřela rok po Annině narození. Dvě nejstarší sestry, jedenáctiletá Maria a desetiletá Alžběta zemřely roku 1825 na plicní tuberkulózu, kterou se nakazily údajně během svého pobytu na dívčí škole Clergy Daughters' boarding school v Cowan Bridge v Lancashire. Vrozenou dispozici k plicním nemocem měly ovšem všechny Brontëovy děti, a žádné z nich se nedožilo ani 40. roku života. Úmrtí blízkých členů rodiny měla nesporný vliv na pochmurné ladění literární tvorby sester Brontëových. Úmrtí obou nejstarších dcer vedla otce Brontëa k rozhodnutí vzít děti ze školy do domácího učení. Učily se kromě běžných předmětů domácí práce , kreslit, malovat , hrát na klavír je učil místní regenschori, literaturu je vyučoval otec především pomocí své bohaté knihovny klasických románů a her, psát se děti učily samy. Domácí škola pro sourozence měla jedinou nevýhodu - stranily se společnosti a měly problémy navazovat kontakty. Anne navštěvovala ještě krátce školu Miss Wooler's school v Huddersfielde a v letech 1839-1845 pracovala jako guvernantka v rodině reverenda v Thorp Green nedaleko Yorku. Oblíbila si cesty do Yorku a Scarborough. Svůj volný čas však především věnovala psaní, se kterým začala již v dětství společně se svými dvěma sestrami Charlottou a Emily a jejichž společná sbírka básní vyšla pod pseudonymem roku 1846. Následující rok Anne dokončila...

Anna Šourková (10)

Narozena 3.11.1909 v Moskvě . Středoškolská profesorka, práce z oboru ruštiny.

Anna Skýbová (4)

Narozena 27.7.1934 v Krnově, zemřela 4. 10. 2010 v Praze. Doc., PhDr., CSc., historička a archivářka, práce z oboru.

Anna Musilová (6)

Anna Musilová je mladá česká autorka, která žije napůl v Praze a napůl v Pardubicích. Studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově, dřív psala třeba pro Cosmopolitan nebo iDnes.cz a působila v Českém rozhlase. Aktuálně pracuje jako redaktorka české literatury v nakladatelství. Kromě toho se věnuje focení, malování a ráda cestuje – nejraději a nejčastěji do Velké Británie, která se v průběhu let stala jejím druhým domovem. Černooká je jejím debutovým románem, v roce 2019 vyšla Annina druhá kniha Tamařino souhvězdí. Autorsky se podílela i na textech v knize Hrdinky: Příběhy významných českých žen.

Anita Shreve (8)

Anita Shreve začala psát v době, kdy pracovala jako učitelka na střední škole, ale později se začala věnovat žurnalistice a jako novinářka cestovala po celém světě. Po návratu do USA dala přednost próze a v roce 1989 vyšel její první román. Rychle ho následovala desítka dalších knih, v nichž se autorka věnuje především citlivým problémům mezilidských vztahů. Získala za ně dvě prestižní literární ceny, ale hlavně zasloužený obdiv a náklonnost čtenářů po celém světě.

Andrej Belyj (8)

Andrej Bělyj byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu. Jeho román Petrohrad je považován za jedno z nejvýznamnějších ruských literárních děl a bývá porovnáván s díly Proustovými či Joyceovými. Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl významný ruský matematik. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve přírodní vědy, později krátce filologii a filosofii. Intenzivně se zajímal o Kanta, Schopenhauera, Nietzsche, Ibsena a Dostojevského, stejně jako o východní filosofie. Roku 1903 navázal přátelství s Alexandrem Blokem, trvající do Blokovy smrti roku 1921; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky Ljubov Dmitrijevny. Bělyj je rovněž předobrazem románu Valerije Brjusova Ohnivý anděl, v němž je v druhém plánu děje popsán na svou dobu skandální milostný trojúhelník mezi Brjusovem, Bělým a Brjusovovou snoubenkou, literátkou Ninou Petrovskou. Posléze žil Bělyj s pravnučkou Ivana Sergejeviče Turgeněva Asjou Turgeněvou a roku 1931, tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou. Bělyj žil od roku 1910 na cestách; podnikl cestu na Blízký východ, žil v Berlíně, Mnichově, Paříži, Bruselu, Skandinávii a Itálii; mezi lety 1912–1916 byl žákem anthroposofa Rudolfa Steinera v ve švýcarském Dornachu, kde se podílel na stavbě prvního Goetheanea. Po sovětské revoluci patřil mezi literáty, kteří sice s jejími myšlenkami sympatizovali, ale z revolučních poměrů utíkali a své práce vydávali v ruských emigrantských centrech po Evropě. Do Sovětského svazu se však v roce 1923 natrvalo vrací a až do své smrti se pokouší zapojit se do sovětské kultury v postupném popření vlastní individuality a tvůrčího naturelu. Roku 1978 začal ruský samizdat udílet literární Cenu Andreje Bělého....

Andrea Homolová (8)

Je spisovatelka, duchovní vědec, mentor a expert osobního růstu, a terapeut. Je autorkou bestsellerů Známe se celé věky a Všechno o 12 znameních a Všechno o vašem dítěti. Studovala moderní filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Přes 15 let pracovala jako profesionální tlumočnice a překladatelka. Během té doby přeložila více než 20 knih s duchovní tématikou. Od mala je spojena s duchovním světem a má přístup k hlubokému poznání Světa. Už jako dítě byla schopna se napojovat na druhé a číst v nich. Když měla pocit, že už přeložila dost knih, napsala vlastní. Jejím koníčkem je i astrologie, a tak se zrodila její první bestsellerová kniha, zábavně pojaté povídání o 12 astro-znameních, knížka Všechno o 12 znameních, se závratným počtem 75.000 prodaných výtisků. Po pár letech následovala podobně úspěšná kniha Všechno o vašem dítěti. Už přes 14 let se věnuje práci s klienty. V posledních 5 letech studuje v USA nové metody práce s vědomím, a to např. techniky jako NLP , EFT, techniky energetické medicíny, práci s emocemi, s morfickými poli, kterých při práci s klienty využívá. Pomáhá lidem zvládat náročná životní období, krize a konflikty, vnitřní i vnější, vede je v osobním vývoji. Učí je rozpoznat vlastní vnitřní sílu a postavit se do ní, učí je, aby se naučili využívat svých vlastních darů a zdrojů, aby byli schopni být sami sebou a žít svůj život naplno. Pracuje také s majitely a šéfy firem, kteří chtějí proměnit své firmy na těch nejhlubších úrovních a učinit z nich nejen firmy úspěšné, ale také firmy, v nichž jsou vztahy založené na přátelství, podpoře a poctivosti, stejně jako na nadšení směřovat ke společnému cíli. Další autorčiny připravované tituly: Osudové vztahy, Šokující zákonitosti vztahů, DNA našich vztahů a další.

André Theuriet (11)

Adhemar Claude Andre Theuriet, narozený v Marly-le-Roi na 8 říjnu 1833 a zemřel v Bourg-la-Reine na 23 dubnu 1907 , je francouzský básník, prozaik a dramatik.

Andersen Jan (12)

Anatolij Naumovič Rybakov (5)

Anatolij Naumovič Rybakov byl ruský spisovatel, autor částečně autobiografických antistalinistických děl jako např. Děti Arbatu a Třicátý pátý a další roky. Byl nositelem mnoha významných literárních cen, nikdy však nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Narodil se v ukrajinském Černigově, v židovské rodině. V roce 1934 byl jako student Vysoké školy dopravní, zatčen NKVD a poslán na 3 roky do vyhnanství na Sibiři. Na rozdíl od Solženicyna tedy může referovat o podmínkách stalinismu v předválečném SSSR . Za druhé světové války byl velitelem tanku, se kterým dojel až do Berlína. Po jejím skončení psal i o protifašistickém odboji. Jeho knihy vyšly ve více než 52 zemích a byly vydány v celkovém nákladu přesahujícím 20 milionů kusů.

Anatolij Kornel'jevič Vinogradov (9)

Ruský spisovatel a literární historik.

Ambros Brucker (7)

Německý geograf, autor a editor přírodovědných publikací a učebnic.

Alois Musil (11)

Alois Musil byl český orientalista, biblista, cestovatel, etnograf a spisovatel a moravský katolický kněz. Je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Mezi Araby používal také jméno Músa ar Rueili či Músá šajch Číkí. Britský sociální antropolog Ernest Gellner mu dal v narážce na Thomase Edwarda Lawrence přezdívku Lawrence z Moravy , v českých zdrojích bývá tato přezdívka použita ve tvaru „český Lawrence z Arábie“ či „moravský Lawrence z Arábie“. Alois Musil se narodil roku 1868 v Rychtářově u Vyškova jako nejstarší syn v selské rodině. Jeho blízkým příbuzným byl slavný rakouský spisovatel českého původu Robert Musil. Gymnaziální studia absolvoval v Kroměříži, Brně a ve Vysokém Mýtě. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval v letech 1887–1891 na Bohoslovecké fakultě v Olomouci. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze a roku 1895 získal doktorát teologie. Jeho snaha o prohloubení teologických studií jej přivedla k zájmu o arabský svět. Proto v letech 1895–1898 studoval na Dominikánské biblické škole v Jeruzalémě a na Jezuitské univerzitě sv. Josefa v Bejrútu. Při svých výzkumech v Jordánsku v okolí skalního města Petry objevil roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými freskami, který postavil umajovský chalífa al-Valíd II., což vzbudilo doslova světovou senzaci . Své poznatky a objevy z této doby shrnul do svých knih Arabia Petraea a Kusejr Amra vydaných německy ve Vídni. Roku 1902 byl Alois Musil jmenován mimořádným a roku 1904 řádným profesorem na Bohoslovecké fakultě v Olomouci a roku 1909 řádným profesorem na teologické fakultě univerzity ve Vídni. S podporou pražských a vídeňských vědeckých ústavů podnikl v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku, kde prováděl topografický výzkum, studoval předi...

Alice Munro (10)

Alice Ann Munroová, , rodným jménem Laidlawová je kanadská spisovatelka, proslulá především svými povídkami. Třikrát získala nejprestižnější kanadské literární ocenění Governor General's Award a roku 2009 i Mezinárodní Man Bookerovou cenou. Většina jejích próz se odehrává v její rodné provincii Ontariu. Její povídka The Bear Came Over the Mountain byla roku 2006 zfilmována režisérkou Sarah Polleyovou pod názvem Away from Her. Film byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší adaptovaný scénář. V roce 2013 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu, přičemž byla označena za „mistryni současné povídky“ s výjimečně vyvinutým pozorovacím talentem a stylově se blížící k ruskému prozaikovi Čechovovi. Stala se tak vůbec první Kanaďankou, která obdržela Nobelovu cenu, a třináctou ženou oceněnou za literaturu. Alice Munroová se narodila v městečku Wingham na západě kanadské provincie Ontario v roce 1931. Sama toto místo svého dětství popisuje spíše jako ghetto plné pašeráků a prostituce. Její otec provozoval liščí a norčí farmu, matka byla učitelkou. Alice má ještě 2 sestry. Počátkem 30. let se ani její rodině nevyhnula velká hospodářská krize. I proto matka chtěla ze svých dcer vychovat uhlazené a vznešené dámy, které by se mohly dobře provdat. V této době je možné nalézt zárodek jejího feminismu, zrod vzdoru proti konvenci. Jiné okolnosti jejího dětství nebývají zmiňovány, nicméně Munroová otevřeně přiznává, že se do díla promítají. Příkladem je například povídka The Bear Came Over the Mountain, tematizující Alzheimerovu chorobu, kterou koncem 40. let začala trpět její matka. Zfilmována jako Away from Her v roce 2006, v českém překladu vyšla ve sbírce Nepřítel, přítel, manžel, milenec. Po střední škole nastoupila studium žurnalis...

Alexandr Mitrofanov (7)

Alexandr Mitrofanov je český novinář, komentátor a publicista ruského původu, věnující se např. tematice Ruské federace nebo sociálně-politickému dění v České republice. V Sovětském svazu vystudoval žurnalistiku na Rostovské univerzitě a v roce 1979 se přestěhoval do Československa, kde přispíval do plzeňských podnikových novin Škodovák. V roce 1982 se jemu a jeho partnerce narodila dcera Jana. Roku 1991 do ledna 1992 pracoval v sociálnědemokratickém časopise Právo lidu. Od roku 1992 začal psát pro deník Právo. V roce 2004 se narodil syn Daniel. Napsal např. Za fasádou Lidového domu nebo Politika pod pokličkou . V roce 2017 napsal předmluvu k historicky prvnímu překladu knihy Fazila Iskandera Králíci a hroznýši do českého jazyka. Společně s Petrem Nováčkem se stal laureátem Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2000. Za své politické komentáře získal Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2014 a Cenu Jiřího Ješe za komentář za rok 2016.

Alexandr Flek (8)

Narozen 3.4. 1968 v Hradci Králové, evangelikální pastor, misionář, biblista, překladatel Bible, pastor společenství Voda života, Církve Slovo života, zakladatel a vedoucí Pražského evangelického společenství Ta Cesta , ředitel pražské biblické školy Slovo života, zakladatel nakladatelství Biblion .

Alexander Šíma (10)

JUDr. Alexander Šíma po absolvování právnické fakulty UK v Praze byl soudcem Okresního soudu v Klatovech a Nejvyššího soudu v Praze, nyní je předsedou občanskoprávního senátu Krajského soudu v Plzni. V roce 1992 absolvoval studijní pobyt u justičních orgánů v USA. Od roku 1993 je externím akademickým pracovníkem katedry občanského práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Publikuje v odborných časopisech, je rovněž autorem publikací se speciální právní tematikou .

Alexander Sabo (6)

Autor turistických průvodců po Chorvatsku.

Alexander Matuška (10)

Alexander Matuška byl slovenský a československý literární vědec, literární kritik a bezpartijní politik, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do Banské Bystrice. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech 1928-1935 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil František Xaver Šalda a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku Detvan a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání . Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na pověřenectví informací, v letech 1947-1948 byl redaktorem listu Národná obroda. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství Pravda, v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při Slovenské akademii věd. Šlo zakladatele a tvůrce moderní slovenské esejistiky. V esejistických studiích společenského, estetického a literárního zaměření kladl vysoká umělecká kritéria na domácí i zahraniční tvorbu. Psal eseje např. o A. Sládkovičovi, J. Kráľovi, Jánu Bottovi či Pavlu Országu Hviezdoslavovi. V kritikách vyjadřoval porozumění jak pro moderní literární proudy tak i pro klasickou literární tvorbu . Vytvořil rovněž monografii o Karlu Čapkovi Človek proti skaze, o R. Jašíkovi a J. C. Hronském. V roce 1969 obdržel titul národní u...

Alex Frith (10)

Publicista. Britský autor příručky pro dospívající chlapce.

Aleš Pitzmos (6)

Aleš Pitzmos je český spisovatel, autor thrillerů, space opery a historických románů. Publikoval i pod pseudonymy Alec Palmer a Aleš Pospíchal. Autor odmaturoval na obchodní akademii, pracuje ve státní správě. Psaní knih se naplno věnuje od roku 2008, kdy mu v nakladatelství Alpress vyšla jeho prvotina, dobrodružný thriller Démoni pralesa. V roce 2010 zvítězil s povídkou Singularita v literární soutěži Cena Karla Čapka v kategorii povídka a jeho román Záře supernovy, druhý díl série space oper Vesmírná asociace, byl v roce 2017 nominován na dvě žánrové ceny - na cenu Akademie SFFH za rok 2016 a cenu Aeronautilus. Ve svém volném čase se mimo psaní románů věnuje zejména cestování a fotografování.

Alena Vandová (3)

Geografka, práce z oboru.

Alena Müllerová (8)

Alena Müllerová vystudovala katedru dramaturgie a scenáristiky FAMU. Jako dramaturgyně a scenáristka se zabývala zprvu hlavně dokumentárním filmem , nyní se kromě dokumentu věnuje i dramatické tvorbě a vývoji nových televizních formátů. Od roku 1998 pracuje v České televizi, kde řídila centrum dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorby, podílela se na přípravě programového schématu a řady úspěšných televizních pořadů. V současné době jako kreativní producentka vede jednu z tvůrčích skupin České televize. Podílela se např. na cyklech 13. komnata, Čtyři v tom, Rybí legendy Jakuba Vágnera, z dokumentů např. Život podle Václava Havla, Magický hlas rebelky, nyní připravuje komediální seriál Trapný padesátky s Irenou Obermannovou). Učí na FAMU a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala novelu Odporný svět , spolu s V. Hanzelem sborník Albertov 16:00, příběhy sametové revoluce a v dubnu 2016 vydala román Muž ve střídavé péči.

Alena Gembalová (5)

Spoluautorka turistického průvodce.

Alena Breuerová (10)

Narozena 1962. Překládá z anglického jazyka zejména práce s vojenskou tematikou.