Všichni Autoři a témata

František Čapka (13)

Doc. PhDr. František Čapka, CSc. , vystudoval obor bohemistika-historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Svou učitelskou dráhu započal na brněnských základních a středních školách. V roce 1975 nastoupil jako odborný asistent na katedru dějepisu brněnské Pedagogické fakulty. Zde byl pověřen výukou novějších a nejnovějších československých dějin, úvodu do studia dějepisu, historického semináře a regionálních dějin. V letech 1984−1990 působil jako vedoucí katedry didaktiky dějepisu a regionálních dějin Pedagogické fakulty. Vedle toho vyučoval rovněž na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Od roku 2000 zastává funkci zástupce vedoucího katedry historie na Pedagogické fakultě. Čapkovo vědecké a pedagogické působení je plně spjato s katedrou historie Pedagogické fakulty. V jeho průběhu zastával několik významných funkcí: byl členem vědecké rady fakulty, členem kolegia děkana a krátkou dobu také proděkanem pro vědeckovýzkumnou činnost. Téměř deset let zastával rovněž funkci předsedy odborové organizace na fakultě. Jeho odborný zájem se promítal i do členství v metodických radách jak na úrovni města Brna a kraje, tak i v celostátních radách . V průběhu minulých let byl členem podoborové komise GA ČR, dosud je členem oborové komise FRVŠ. V letech 2003−2008 byl řešitelem dvou grantů GAČR, jejichž výstupem se staly dvě monografie . Od začátku vědecké i pedagogické dráhy se věnoval a dosud věnuje především novějším a nejnovějším československým dějinám a také problematice regionálních dějin. V celé řadě studií se zaměřil na dějiny spolků, korporací a organizací, přičemž v ce...

František Bálek (8)

František Bálek je sochař. Vyučil se keramikem v Karlovarském porcelánu v závodě Duchcov. V letech 1979 - 1985 pak studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze užité sochařství u prof. Josefa Malejovského. Po skončení studií se vrátil do Plzně, kde spolupracoval na zakázkách s Aloisem Soprem či Ladislavem Fládrem. Je spoluautorem Památníku Díky, Ameriko! v Plzni, podílel se na obnově Památníku národního osvobození v Plzni. Realizoval například památník Emila Škody či pamětní desku věnovanou Václavu Havlovi na Věznici Plzeň. Po roce 1989 se začal věnovat i sochařství z ledu a písku.

Frank L Packard (10)

*Frank Lucius Packard* byl kanadský architekt a spisovatel. Proslavil se detektivní sérií s lupičem-gentlemanem Jimmie Dalem alias Šedou pečetí.

François-René de Chateaubriand (8)

François-Auguste-René de Chateaubriand byl francouzský konzervativec, diplomat a spisovatel. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších představitelů romantismu ve francouzské literatuře. Původem ze staré rodové šlechty, v roce 1791 podnikl cestu do Severní Ameriky, která měla pro jeho tvorbu zásadní význam. Po návratu do Francie v roce 1800 působil krátce ve službách císařské diplomacie. Období revolučního teroru strávil v exilu. Za restaurace se vrátil do diplomatických služeb; v roce 1815 a 1822–24 působil jako ministr zahraničí Francie. Ve 30. letech dvakrát s diplomatickým posláním v Praze u exilového francouzského krále Karla X. Do francouzské literatury vnesl témata, která předznamenala nástup romantismu , ale na evropskou a severoamerickou prózu vůbec. V Česku je znám především svou novelou Atala aneb Láska dvou divochů na poušti, kterou přeložil Josef Jungmann ve snaze dokázat, že čeština je schopna vyjadřovat i nejmodernější umělecké obsahy.

Francois de La Rochefoucauld (5)

François de La Rochefoucauld, kníže de Marcillac, vévoda de byl francouzský spisovatel a moralista, autor aforismů, maxim, sentencí, drobných úvah a postřehů o lidské povaze a jejích slabostech. La Rochefoucauld pocházel ze staré šlechtické rodiny z Angoulême a v mládí jako důstojník bojoval v Itálii a ve Flandrech. Roku 1631 se zúčastnil spiknutí proti kardinálovi Richelieuovi, byl krátce vězněn v Bastile a pak vypovězen na své statky ve Verteuil. Po kardinálově smrti se vrátil ke dvoru, ale královna Anna Rakouská jej za jeho dlouhodobou oddanost neodměnila tak, jak očekával. Sblížil se proto s dalšími odpůrci dvora a v letech 1648 až 1652 patřil k vůdčím osobnostem šlechtického povstání proti kardinálovi Mazarinovi, tzv. Frondy. Poté, co byl v bojích těžce zraněn, přestal se zcela věnovat politice, odešel z veřejného života a jako světák patřil ke stálým návštěvníkům nejlepších pařížských aristokratických salónů, především salónu Madame de La Fayette. Zde pak piloval své hořké postřehy o této společnosti, které později vydal knižně. Hlavním dílem jeho života, které mu vyneslo evropskou slávu, jsou jeho Les Réflexions ou sentences et maximes morales , sbírka aforismů, maxim a sentencí, odhalující lidskou povahu a její slabosti. Jde o krutě bystré, mnohdy cynické, ale vždy skvěle vypointované postřehy, ve kterých autor odkrývá lidskou sebelásku, sobectví, samolibost a přetvářku. Kniha, patřící k vrcholům tzv. didaktické literatury, postavila La Rochefoucaulda po bok největším mistrům literatury období klasicismu. V prvním vydání obsahovala 314 maxim a vyvolala pobouření. Její bezvýchodně pesimistický tón postupně zmírňovalo přátelství autora s Madame de La Fayette, čímž se také měnil i charakter sbírky, která v konečném vydání z roku 1678 obsahuje 541 maxim. La Rochefoucauld je dále autorem spisu Portrai...

Francis Bacon (5)

Anglický filozof, vědec, historik, politik a spisovatel.

Felix Téver (11)

Felix Téver, vlastním jménem Anna Lauermannová-Mikšová, rozená Anna Anselma Miksche byla česká spisovatelka a dramatička. Narodila se jako mladší dcera proslulého pražského lékaře a porodníka Mikuláše Miksche , který měl plno přátel v kruzích měšťanských politiků, a jeho manželky Anny, rozené Lukesch . Měla sestru Albinu Dlabačovou . Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak na české Vyšší dívčí škole. Dále se učila zpěvu a hře na klavír ve škole Františka Pivody. Spřátelila se s Marií Červinkovou, dcerou F. L. Riegera a obě vstoupily do Amerického klubu dam. 23. srpna roku 1875 se provdala za múzicky nadaného a bohatého měšťana Josefa Lauermanna , který se po sňatku začal projevovat jako agresivní psychopat. Po osmi letech od něj i s dcerou Olgou utekla, roku 1888 se rozvedli a exmanžel byl umístěn v psychiatrické léčebně. Když se vrátila z tříletého pobytu v Itálii, Francii a Švýcarsku, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí 3 z popudu Františka Ladislava Riegra literární salón. Hostila tam postupně tři generace osobností, mezi prvými historika Antona Gindelyho, který ji přesvědčil, aby sama psala. Rádci jí byli např. Eliška Krásnohorská, Julius Zeyer nebo Otakar Theer. Začala překládat stati z němčiny a francouzštiny a psát vlastní básně, povídky, pak i romány. Padesát let pořádala pro své přátele z okruhu spisovatelů, hudebníků i vědců společnost, nejčastěji čajové literární besedy, kde se probíraly všechny novinky té doby. Určitý čas v jejím domě bydlela také Eliška Krásnohorská. V létě se společnost scházela v Horní Liboci ve vile Julia Zeyera, od něhož dům v jeho hmotné nouzi odkoupila, nechala ho tam bydlet a přátelila se s ním až do jeho smrti. Na svou dobu byla velmi emancipovaná žena. V Liboci v téměř 80 letech zemřela. Její rohová hrobka s mramoro...

Felix Boom (10)

Pavel Skramlík je český sportovní novinář, bloger a spisovatel. Od roku 2010 používá v literární tvorbě pseudonym Felix Boom. Pochází z České Lípy, mezi jeho předky patřil dle genealogické studie mj. Emilián Skramlík, pražský purkmistr v letech 1876 až 1882. Studoval na tehdejší Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. V médiích působí od roku 1969 už od dob studií. V letech 1974–1978 pracoval v Zemědělských novinách. V letech 1978–1982 si odpykával trest za údajnou účast na loupeži ve věznici v Minkovicích. Jeho spoluvězni byli mj. Petr Cibulka, Jiří Wolf, Jiří Gruntorád, Jiří Chum a další disidenti. V roce 1984 publikoval pod vlastním jménem svou první knihu o historii klubu Bohemians Praha, která byla bestselerem, stejně jako jeho druhá publikace Patino z roku 1992. V letech 1984–1988 byl sekretářem fotbalového klubu Bohemians Praha. Po sametové revoluci se k 1. lednu 1990 stal vedoucím sportovního oddělení obnoveného deníku Lidové noviny. V letech 1992–2001 působil v bulvárním deníku Blesk, kde se věnoval zejména investigativní sportovní žurnalistice. Jeho hlavním novinářským oborem je především fotbal. Po odchodu z Blesku působil v denících Super, Večerní Praha, SuperSpy, Impuls a v magazínech Sport Style, Aha!Sport a Stadion. V letech 2003 až 2006 pracoval jako mediální ředitel vydavatelství 100+1 a byl rovněž šéfredaktorem časopisu Svět vědy, poté zástupcem šéfredaktora magazínu Paparazzi. V období od září 2006 do prosince 2007 se společnicí vydával sportovní magazín Totalsport, byl jeho spolumajitelem a šéfredaktorem. Po rozkolu ve firmě vydávání sám zastavil. Od počátku roku 2008 do konce července 2012 byl vedoucím sportovní redakce tiskové agentury Mediafax v rámci TV Nova. Od 1. srpna 2012 do října 2016 byl šéfeditorem fotbalového magazínu Hattrick, nyní je externím autorem článků. Od ledna 2017 je hlavním redaktorem knižního vydavatelství Omega v rámci projek...

Fedor Kuz'mič Sologub (7)

Ruský spisovatel a dramatik.

Fedor Ivanovič Panferov (11)

Ruský spisovatel.

Eva Tandlichová (10)

Slovenská filoložka,Doc., PhDr., CSc., angloamerická studia.

Eva Svobodová (7)

Narozena 1955. Autorka učebnic odborné angličtiny pro gastronomii a cestovní ruch.

Eva Reitharová (4)

Narozena 1925, zemřela 2003.Historička a teoretička umění, monografie o výtvarných umělcích.

Eva Francová (7)

Eva Francová žije se svou rodinou ve Svatojánském Újezdu nedaleko Jičína. Eva je výtvarnicí na volné noze, autorkou úspěšného food blogu Kuchařka ze Svatojánu a také fotografkou. Její blog je zásobárnou vegetariánských a veganských receptů inspirovaných kuchyní našich babiček a šmrncnutých asijskou exotikou. Jídla, která Eva uvaří, také fotí. Na její velké zahradě plné starých stromů rostou bylinky vysazené i divoké. Eva Francová se proslavila sérií knih a blogem s názvem Kuchařka ze Svatojánu, podle svého bydliště ve Svatojánském Újezdu nedaleko Jičína. Její recepty jsou inspirovány tradiční českou kuchyní a také ovlivněny vegetariánstvím a veganstvím. Letos v červenci jí vyšla Krizová kuchařka. Kniha na recepty v nouzi jí přitom podle jejích slov napadla dříve, než se v Česku začalo mluvit o koronaviru.

Eva Bacigalová (7)

Vyštudovala Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Komenského, odbor astronómia a astrofyzika. S hviezdami naozaj pracuje dodnes, aj keď ide o hviezdy šoubiznisového neba. Viac ako 15 rokov pôsobila vo Fun Radiu ako moderátorka, celé desaťročie uvádzala poslucháčsku hitparádu Top Fun. Dnes je novinárkou na voľnej nohe, riaditeľkou Moderátorskej školy Bratislava, jej hlas často využíva aj televízia TVA. V lete, počas novinárskej uhorkovej sezóny, tak môže byť pokojne aj naturistkou. Eva Bacigalová je mladá slovenská autorka. Nedávno jej vyšla vo vydavateľstve evitapress malá útla knižka, ktorá mala na Slovensku veľký úspech.

Eva (9)

Eugene O'Neill (9)

Eugene Gladstone O'Neill byl americký dramatik, čtyřnásobný nositel Pulitzerovy ceny a nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1936. Patří mezi nejuváděnější dramatiky všech dob. Narodil se roku 1888 v rodině poměrně nadaného herce irského původu, který pracoval v kočovné herecké společnosti. Místem jeho narození byl hotelový pokoj na Broadwayi. Vyrůstal na cestách a zprvu nesdílel otcův zájem o divadlo. Rodinné poměry, chladný vztah k otci alkoholikovi a láska k matce závislé na morfiu ovlivnily jeho povahu a promítly se v jeho pozdější dramatické tvorbě. Nejprve studoval katolickou internátní školu a po jejím absolvování se zapsal na práva na universitě v Princetonu. Studium však nedokončil, již po prvním semestru školu opustil a živil se celou řadou různých zaměstnání, z nichž některá byla poměrně dobrodružná. Roku 1909 hledal zlato v Hondurasu a v letech 1910–1911 se plavil jako námořník do Jižní Ameriky, Afriky a Anglie. Žil bohémským životem, projevovala se jeho náklonnost k alkoholu. Jeho myšlení se radikalizovalo směrem k anarchismu a pod osobním vlivem Johna Reeda načas i k socialismu. Roku 1912 začal pracovat jako redaktor a téhož roku onemocněl lehkou formou tuberkulózy, z níž se léčil šest měsíců v různých sanatoriích. Tehdy začal psát své první dramatické pokusy, které však neměly žádný úspěch, když je nabídl k realizaci svému otci, tak je otec odmítal. V letech 1914–1915 absolvoval seminář dramaturgie a dramatické techniky na Harvardově univerzitě.V roce 1916 se seznámil s herci z avantgardního divadelního souboru Provincetown Players z New Yorku, kteří se chtěli věnovat původní americké divadelní tvorbě. O'Neill jim poskytl svou aktovku z námořnického prostředí Východním směrem do Cardiffu , která byla jeho první divadelní hrou uvedenou na scéně. O rok později mu komerční úspěch přinesla další hra V ponorkovém pásmu ...

Eugen Lazišťan (7)

Bol slovenský fotodokumentarista, zakladateľ slovenskej fotografie a autor obrazových publikácií. Ako dokumentarista svoj zrak zameral najmä na slovenskú krajinu, ľudovú architektúru, odev i zvyky.

Eugen Brikcius (10)

Eugen Brikcius je český spisovatel píšící rovněž latinsky, básník, filosof, esejista a výtvarník. Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání . V letech 1966 až 1968 dálkově studoval filosofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze, v letech 1968–1970 studoval filosofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. V roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. V roce 1984 se oženil se Zuzanou, se kterou se mu narodil syn Eugen. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“. Se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu. Dvě z jeho dětí, Anna a František, jsou violoncellisté. Jeho třetím potomkem je syn Eugen ml.

Emma Tekelyová (7)

Emma Tekelyová modelka, televízna hlásateľka, moderátorka, scenáristka, módna návrhárka, spisovateľka Vzdelanie: Vyštudovala právo, novinársky postgraduál a na základe konkurzu sa v roku 1981 stala hlásateľkou Slovenskej televízie, moderátorkou kultúrnych a spoločenských podujatí, festivalov a zábavných programov. Životopis: Od roku 1974 pôsobila ako modelka pre všetky slovenské módne a ženské časopisy, predvádzala doma i v zahraničí pre Slovakotex a Centrotex, počas pôsobenia v modelingu mala 41 titulných strán. Bola dvornou fotomodelkou časopisu Móda a najviac fotografovaná Karolom Kállayom a Jadranom Šetlíkom z Prahy. V roku 1986 založila prvú módnu agentúru Štúdio módy na podporu slovenských módnych tvorcov a odevných výtvarníkov , ktorých tvorbu prezentovala v scénických kompozíciách na Slovensku ale aj v rámci Dní kultúry v zahraničí. V roku 1991 založila na podnet francúzskej agentúry CARIN PARIS Prvú školu modeliek na Slovensku. Koncepčne a scenáristicky sa venovala módnym prehliadkam a prezentácii slovenskej módnej tvorby s dôrazom na jej presadenie sa v kontexte československých pomerov a zviditeľnenie sa smerom k zahraničiu. Publikovala v odbornej tlači, prácou v médiách pomáhala pri rozvíjaní módneho diania na Slovensku. Ako prvá na Slovensku vyhrala čitateľskú anketu – najlepšie oblečená žena na televíznej obrazovke. V roku 1993 ako odborný poradca, scenárista i moderátor stála pri zrode najprestížnejšej svetovej súťaže modeliek v Československu The LOOK of the YEAR v Prahe a Bratislave. V roku 1994 sa stala garantom a producentom Medzinárodnej súťaže známeho nemeckého časopisu BURDA na Slovensku a prostredníctvom nej pomáhala pri presadzovaní sa slovenským módnym tvorcom v zahraničí. Od roku 1991 – 1995 sa stala uznávanou moderátorkou mimoriadne úspešného televízneho programu SALÓN BEAUTY. Jej scenáristickou doménou sa stala oblasť módy, kultúry a životného štýlu. Kaž...

Emily McKay (11)

Americká autorka romantických příběhů.

Emil Zátopek (5)

Emil Zátopek, řečený „Ťopek“ , byl československý atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky Dany Zátopkové. Emil Zátopek se stal prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut a trať 20 km pod jednu hodinu . Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Jde o jednoho z největších atletů všech dob. Nejvíce ale proslul během olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 km , 10 km , a dokonce i maratón , který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplín tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Byl znám svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, v cizině byl přezdíván česká lokomotiva a Satupekka. Narodil se do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. Měl šest bratrů a jednu sestru. V šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně a navštěvoval Baťovy školy. „Jednoho dne ukázal závodní trenér, který byl mimochodem velmi přísný, na čtyři chlapce včetně mě a řekl, že půjdeme na běžecké závody. Protestoval jsem, že jsem moc slabý a nemám na běhání kondičku, ale trenér mě poslal na prohlídku a doktor řekl, že jsem naprosto zdravý. A tak jsem musel závodit. Když jsem se rozběhl, cítil jsem, že chci vyhrát, ale skončil jsem až druhý. A tak to celé začalo,“ vzpomínal později Zátopek, jak v roce 1941 doběhl druhý při běhu Zlínem. Od toho okamžiku se o běh začal vážně zajímat. O nový talent se postarali výkonní atleti Baťova klubu. Ve Zlíně začal trénovat ve společnosti tehdy elitních českých běžců, jako byli Tomáš Šalé či Jan Haluza. Právě Jan Haluza se stal na dva roky jeho prvním trenérem. Společně absolvovali ta...

Emil Svoboda (10)

Narozen 2.10.1878 v Praze, zemřel 19.8.1948 v Českém Brodě. JUDr., profesor soukromého práva a filosofie dějin, publikace z oboru práva, náboženství a filosofie.

Emil Hadač (6)

Emil Hadač byl český geobotanik a ekolog. V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.

Emanuel Procházka (9)

Narozen 21.11.1916, zemřel 17.3.1992. Ing., dr., CSc., docent speciální geodézie, práce z oboru.

Emanuel Lešehrad (11)

Emanuel Lešehrad, vlastním jménem Josef Maria Emmanuel Lešetický z Lešehradu byl český spisovatel, básník, dramatik, kritik a překladatel, sběratel, propagátor okultismu a svobodného zednářství. Byl členem Universalie. Narodil se v rodině majora rakousko-uherské armády Josefa Lešetického a matky Marie, rozené Zunové . Otec byl v roce 1889 povýšen do šlechtického stavu. Syn Emanuel studoval na gymnáziích v Plzni v Praze , Českých Budějovicích a opět v Praze . Pokračoval ve studiích na německé obchodní akademii v Praze a středoškolská studia dokončil na České obchodní akademii v Praze, kde maturoval v roce 1897. Na této poslední střední škole byl jeho profesorem Josef Václav Sládek. Poté pracoval jako úředník ve státním zástavním úřadu a na pražském Magistrátu . Od roku 1903 pracoval v archivu Zemské banky v Praze jako úředník, archivář a nakonec jako přednosta archivu. Dne 25. ledna 1905 se oženil se sochařkou, malířkou, spisovatelkou a překladatelkou Marií Hladíkovou . Manželství bylo rozvedeno v roce 1913 a v roce 1919 prohlášeno za rozloučené. V letech 1906–1913 navštívil mnoho evropských zemí. Během těchto cest se zasloužil o četné kulturní styky. V průběhu první světové války spolupracoval s Maffií. Vedle svého zaměstnání spolupracoval s redakcemi nakladatelství Sfinx a Alois Srdce. Byl členem generace Moderní revue. Počátky jeho básnické tvorby jsou ovlivněny především "prokletými básníky", jejichž díla rovněž překládal. Jeho romány a povídky obsahují řadu odkazů na okultní vědy a končí obvykle tragicky. Dnes je jeho literární tvorba považována za okrajovou. Je autorem řady překladů , v některých případech s využitím starších českých překladů. Ani tyto Lešehradovy práce nebyly kritikou příznivě přijaty. Ne...

Elmore Leonard (10)

Elmore Leonard byl americký romanopisec. Po dokončení studií působil v námořnictvu. Na počátku své spisovatelské kariéry, tedy v padesátých letech, psal převážně westernovou literaturu, později však přešel ke kriminálním příběhům a thrillerům. V roce 1992 vydal román Rum Punch, který o pět let později zfilmoval režisér Quentin Tarantino pod názvem Jackie Brownová. Jeho knihou The Big Bounce byl inspirován snímek Velká rána , přičemž Smrtící úder byl inspirován knihou Killshot . Rovněž napsal několik scénářů.

Elise Kova (13)

Edward Gibbon (6)

Edward Gibbon byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků. Zabýval se hlavně dějinami římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád římské říše patří dodnes ke klasickým. Narodil se v zámožné rodině, měl slabé zdraví a už v sedmi letech ztratil matku. Roku 1752 odešel studovat do Oxfordu, kde především neuvěřitelně mnoho přečetl a pod vlivem spisů francouzských jezuitů a Bossueta přestoupil 1753 na katolictví. To způsobilo skandál, musel Oxford opustit a otec jej poslal do švýcarské Lausanne ke kalvinistickému faráři, který dosáhl jeho návratu k protestantismu. Ve skutečnosti se však s křesťanstvím úplně rozešel a patřil pak k jeho velkým kritikům. V Lausanne opět hojně četl, hlavně antické a francouzské autory, a setkal se také s francouzským racionalismem. Roku 1757 mu otec zakázal sňatek se Curchaudovou a o rok později se – když zůstal po celý život svobodný – vrátil zpět do Anglie. V letech 1760–1762 sloužil v místní milici, ale věnoval se hlavně četbě a napsal své prvotiny ve francouzštině. Roku 1763 cestoval do Paříže, kde se setkal s Denisem Diderotem a Jeanem le Rondem d'Alembertem a pak odjel do Říma, který na něho udělal nesmírný dojem. Tam se také konečně rozhodl, že napíše dějiny úpadku římské říše. Po smrti svého otce 1770 se odstěhoval do Londýna a jako šlechtic se zúčastnil několika zasedání parlamentu, věnoval se však stále starověkému Římu. 1776 vyšel první díl Úpadku a pádu římské říše, který vyvolal senzaci a silné polemiky. Do roku 1788 vyšlo všech šest svazků a Edward Gibbon se stal slavným mužem. Od roku 1783 žil opět v Lausanne a po návratu do Anglie 1793 brzy zemřel. Jeho hlavní dílo je výsledek mnohaleté práce i obrovské erudice a vyniká také ironickým stylem, silně ovlivněným Voltairem. Hlavní Gibbonova teze říká, že o úpadek Říma se přičinila především postupná ztráta občanských hodnot obyvatel a jejich zpohodlnění. Dříve stmelující povinnosti jako obrana státu byly...

Eduard Petrů (8)

Eduard Petrů byl český historik a teoretik literatury, vydavatel a bibliograf, profesor starší české literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval francouzštinu a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde promoval roku 1952 prací o Petru Chelčickém. V letech 1952–1964 pracoval v olomoucké vědecké knihovně jako bibliograf a správce rukopisného fondu. Od roku 1964 působil na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, kde se roku 1968 habilitoval a roku 1986 byl jmenován profesorem dějin české literatury a literární teorie. Zabýval se starší českou literaturou, zejména dílem Petra Chelčického, překládal a vydával humanistické texty.

Eddy Grant (6)

Eddy Grant je významný hudebník, který je známý svým stylem, v němž se mísí rock, reggae a funk. Grant se narodil 5. března 1948 v Plaisance v Britské Guyaně a jako dítě se s rodinou přestěhoval do Londýna. Poprvé se prosadil jako kytarista skupiny The Equals, jedné z prvních rasově integrovaných popových skupin ve Spojeném království. Koncem šedesátých let skupina zaznamenala hit "Baby Come Back".

Drahomíra Wittichová (3)

Latinářka, pedagožka, spoluautorka slovníků a příruček latiny.

Dorothy Garlock (10)

Dorothy Garlock byla americká spisovatelka, autorka více než 50 historických romancí, z nichž většina se odehrávala na Americkém Západě. Publikovala také pod pseydonymy Dorothy Glenn, Dorothy Phillips a Johanna Phillips. Narodila se v Texasu, USA. S psaním knih začala v roce 1976, a to po 14 letech práce jako účetní a redaktorka místních novin. Její knihy byly přeloženy do 15 jazyků a prodalo se jich více než 8 milionů v USA a více než 20 milionů ve světě. Od roku 1955 žije tato rodilá Texasanka v Clear Lake v Iowě, a to se svým manželem Herbem Garlockem. Dorothy je dvojnásobnou matkou, s manželem mají dceru a syna a jsou i trojnásobnými prarodiči.

Dorothy Dunnett (8)

Dorothy Dunnett, irská historická novelistka, známá především díky šestidílné knižní sérii Francis Crawford of Lymond, Lymond Chronicles, se svým rodičům Hallidayaovým narodila 25. 8. 1923 ve skotském 50tis. městečku Dunfermline. V mládí navštěvuje edinburgskou dívčí školu James Gillespie's High School a svoji kariéru začíná jako tiskový mluvčí civilních služeb, kde se posléze setkává i se svým nastávajícím manželem Sirem Alastairem Dunnettem, jehož si bere v roce 1946. Během života se stává profesionální malířkou Royal Scottish Academy, kde ztvárňuje hned několik prominentních osobností. Stává se správkyní National Library of Scotland a později Scottish National War Memorial, členem prestižního Edinburgh International Book Festivalu a řídícím vedoucím stanice Scottish Television. V roce 2001 zakládá vlastní reklamní společnost Dorothy Dunnett Readers' Association k podpoře vlastních děl a komunikací mezi čtenářii. Umírá ve věku 78 let 9. 11. 2001 v Edinburghu. Přežívá své syny Niniana a Munga.

Donato Carrisi (7)

Italský spisovatel, novinář, scenárista a režisér.

Dominik Stroukal (8)

Narozen 18. 6. 1987 v Žatci. Mgr., Ing., ekonom, též autor povídek a básní, fotograf.

Dita Křišťanová (10)

Narozena 28. 1. 1980 v Písku. Literární historička a publicistka, zabývá se historií literatury, jejími významnými osobnostmi , literárním místopisem, kulturní historií 19. století a problematikou médií. Autorka prací z oboru, spoluautorka několika učebnic. Také autorka a překladatelka knížek pro děti .

Diane von Hohenberg (12)

Německá autorka romantických příběhů.

Denis Rouart (3)

Francouzský historik umění, práce z oboru.

Dee Alexander Brown (1)

Dorris Alexander "Dee" Brown byl americký spisovatel a historik. Narodil se v Albertě v Louisianě, v průběhu dětství se přestěhoval do Arkansasu až s matkou a sourozenci nakonec skončili v Litle Rocku, kde měli lepší podmínky pro studium na střední škole. Dee Brown se stal vášnivým čtenářem a veřejná knihovna se stala jeho druhým domovem. Zde také vzniká vlivem četby jeho celoživotní a neutuchající zájem o historii amerického Západu, zde také objevuje díla Sherwooda Andersona a Johna Dos Passose, později Faulknera a Conrada, kteří měli nezanedbatelný vliv na jeho pozdější literární práci. V této době se také seznamuje s Indiánem z kmene Creek a toto dětské přátelství způsobí, že se změní jeho pohled na Indiány – v té době převládal mezi lidovými americkými vrstvami obraz Indiánů jako nasilnického a zpátečnického národa. Po ukončení školy krátkodobě pracuje jako tiskař a reportér, rozhoduje se ale pokračovat ve studiu, nejprve na Arkansaské státní vysoké škole, později na Universitě G.Washingtona . Po ukončení se oženil se Sally Stroundovou, svojí bývalou spolužačkou z Arkansasu a přijal místo knihovníka na ministerstvu zemědělství, kdo pracoval do vypuknutí války a svého povolání do armády v r.1942. Neúčastní se válečných operací, i v době války pracuje pro ministerstvo války jako knihovník. Zde se setkává s Martinem Schmittem, svým pozdějším, poválečným, spolupracovníkem na několika knihách. V období let 1948–1972 pracuje jako knihovník na Illinoiské universitě, kde také získává magisterský titul v oboru knihovnictví a stává se zde profesorem. Začíná také psát a po prvních dvou knihách ze začátku války vydává jako spoluautor se Schmittem do konce roku 1950 sedm knih, převážně literatury faktu . Během šedesátých let vydává dalších osm knih, aby v roce 1971 vydal svou nejznámější knihu Bury My Heart at Wounded Knee (česky Mé srdce pohřběte u Wonded Knee, ...

Dawn Machell (11)

Britská grafička a ilustrátorka knih pro děti.

David Lewis (7)

Sv. David Lewis, S.J. byl velšský katolický jezuitský kněz, a mučedník který byl také znám jako Charles Baker. Narodil se roku 1616 v Abergavenny, jako nejmladší z devíti dětí protestantského reverenda Morgana Lewise, který byl ředitel školy, a katoličce Margaret Pritchardové. Když mu bylo 16 let, při návštěvě Paříže, konvertoval ke katolictví a následně odešel studovat do Říma, kde byl roku 1642 vysvěcen na kněze. Po třech letech vstoupil k Tovaryšstvu Ježíšovu. Byl zatčen 17. listopadu 1678 v Kostele Svatého Michaela, Llantarnamu. V březnu 1679 odsouzen v Assize v Monmouth, jako katolický kněz a za rozšiřování katolické víry. Stejně jako John Wall a John Kemble, byl poslán do Londýna, kde se jím zabýval Titus Oates a další. Dne 16. března 1679 byl přiveden k soudnímu řízení v Assize . Byl přiveden jako tvůrce velezrady - za to že se stal katolickým knězem a zůstal v Anglii. Hájil se že nevinný ale svědkové tvrdili že jej viděli na mši provádět kněžské povinnosti. Otec Lewis byl Sirem Robertem Atkinsonem prohlášen vinným. Poté byl s Johnem Kemblem přiveden do vězení Newgate v Londýně a pokládali mu otázky ohledně spiknutí. Oates, William Bedloe, Dugdale a Prace nebyly schopny prokázat něco proti němu. Lord Shaftesbury mu poradil aby mu dal důkazy o spiknutí nebo aby se vzdal katolické víry, zato že bude ušetřen a velmi hodně odměněn. Poté byl přiveden do Usku, k jeho popravě Johnem Arnoldem z Monmouthshire. Dne 27. srpna 1679 byl oběšen a pak rozčtvrcen. Po záležitosti Tita Oatese , byl zbytek velšsky mluvících katolických duchovních buď popraveni nebo deportováni. Lewis byl do roku 2001 poslední velšský jezuita. Patří do skupiny 40 mučedníků Anglie a Walesu. Tento proces probíhal v arcidiecézi Westminster. Dekret o mučednictví byl vydán 8. prosince 1929. Blahořečen byl 15. prosince 1929. Poté po 40 letech dne 4. května 1970 byl vydán dekret o zázraku na pří...

Daniela Mrzenová (8)

Spoluautorka knihy vizitek restaurací oceněných pečetí se zlatým lvem.

Dana Stabenow (13)

Dana Stabenow je americká spisovatelka a novinářka, žijící ve městě Homer na Aljašce. Do roku 2020 vydala na čtyři desítky knih - především detektivky, vědeckofantastické a historické romány. Mezi bestlsellery patří zejména řada detektivních příběhů, jejichž ústřední postavou je aleutská vyšetřovatelka Kate Shugak. Za první knihu z této řady, která vyšla v roce 1992 pod názvem A Cold Day For Murder , obdržela Dana Stabenow prestižní cenu Edgar . Dana Stabenow vyrostla na menší rybářské lodi svých rodičů, plavící se v Aljašském zálivu. Už tam začala psát příběhy o jiných dětech, které žijí v normálních podmínkách na pevnině. Po studiích žurnalistiky na Aljašské univerzitě v Anchorage se vydala do Evropy a jako baťůžkářka zde cestovala čtyři měsíce. Po návratu na Aljašku pracovala pro ropné společnosti Alyeska Pipeline a Brirish Petroleum. Po třicítce se rozhodla opustit námezdní práci v ropném průmyslu a věnovat se spisovatelské tvorbě. Její prvotina Druhá hvězda vyšla v roce 1991 a o rok později vydala první knihu ze série krimi příběhů vyšetřovatelky Kate Shugakové Chladný den pro vraždu. Dana Stabenow do roku 2020 vydala 22 titulů z cyklu detektivních příběhů s vyšetřovatelkou Kate Shugak. Za v pořadí 18. knihu z této série Though Not Dead získala v roce 2012 cenu Nero Award. Dana Stabenow žije v aljašském městě Homer a provozuje zde centrum Storyknife Writers Retreat, určené pro workshopy a tvůrčí pobyty spisovatelek ze Spojených států i z jiných zemí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dana Stabenow na anglické Wikipedii.

Damien Simonis (10)

Novinář a fotograf. Autor turistických průvodců a cestopisů.

Dalibor Michalčík (6)

Fotograf.

Dalibor Mácha (5)

Narozen 2.3.1960 v Čeladné. PhDr., redaktor, kniha rozhovorů.

Dagmar Urbánková (11)

Narozena 30.12.1972 ve Valašském Meziříčí. Scénografka, výtvarnice, ilustrátorka a spisovatelka.

Dag Hrubý (5)

Narodil se v roce 1948. RNDr., ředitel gymnázia v Jevíčku, učebnice matematiky.

Cyril Vitberk (12)

Autor kriminálních příběhů a detektivních povídek.

Cyril Podolský (4)

Narozen 10. 7. 1974 ve Frýdlantě v Čechách. Spisovatel, scenárista, režisér, animátor, též herec.

Cyril Höschl (6)

Narozen 12.11.1949 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., psycholog a psychiatr, popularizátor vědy, vysokoškolský pedagog.

Cornelia Schinharl (7)

Autorka kuchařek, žurnalistka v gastro oboru.

Corban Addison (6)

Corban Addison má tituly z práva a inženýrství z University of Virginia a California Polytechnic State University, San Luis Obispo. Ve větu patnácti let začal experimentovat s psaním, zhruba ve stejné době se vyvinul zájem na mezinárodním cestování. Jeho ranými díly byly většinou eseje, úvahy a reportáže, ale jeho pravá láska byla fikce. Osm let hledal příběh s křídly. Nakonec ten příběh našel. V létě roku 2008, mu manželka vnukla myšlenku, že našel neodolatelný román o globálním obchodu s lidmi. Přes sílící kariéru a rodinu se pustil do cesty, která ho zavedla do Indie a Evropy a do chodeb moci ve Washingtonu DC. V roce se ponořil do světa novodobého otroctví, trávil čas s odborníky a aktivisty v oblasti a tajně šel do nevěstinců v Bombaji. Z této cesty, se narodily Kroky ke Slunci. Je to román, který spojuje tři velké Addisonova vášně - vyprávění, lidské práva a svět a jeho kultury, v příběhu, který poučuje a přitom baví. Addison je zastáncem mezinárodních příčin soudnictví, včetně zrušení novodobého otroctví, a je odhodlán k rozšíření této podpory prostřednictvím románu Kroky ke Slunci.

Claudius Claudianus (2)

Claudius Claudianus byl římský básník. Původem byl alexandrijský Řek, získal literární a gramatické vzdělání. Roku 395 přišel do Říma, kde působil jako dvorní básník císaře Honoria. Dvorním básníkem se stal přednesem velmi servilní panegyrické básně. Básník měl negativní vztah k černochům a rasovému míšení. Napsal, že nesmí dojít k sjednocení s africkými barbary a barevný bastard pošpiní kolébku. Zachoval se značný počet epigramů, básní, idyl, pamfletů atp. Tento autor byl velmi uznáván ve středověku. Jeho silnou stránkou byly krátké lyrické básně. Bývá považován za posledního básníka klasické římské mytologie. Jeho dílo je spjato s politikou Stilichona. Dále se zachovaly dvě svatební písně De nuptiis palladii et Celerinae a De nuptiis Honor et Mariae.

Claudia Bergen (13)

Christina Courtenay (5)

Pseudonym britsko-švédské spisovatelky Pii Tapper Fenton, píše romantické příběhy a romány pro mládež.

Christian Teubner (6)

Christian byl původně cukrářským mistrem. Už mnoho let je vyhledávaným gastronomickým fotografem. Jeho fotografie jsou známe v celé Evropě a jeho "rukopis" nechybí nikde u zrodu nové kuchařské knihy.

Chris Oxlade (10)

Anglický autor dětské naučné literatury.

Charles Kingsley (8)

Charles Kingsley byl anglikánský kněz, univerzitní profesor, historik a spisovatel. Byl přítelem Charlese Darwina. Studoval na King's College London a univerzitě v Cambridge. V roce 1859 byl ustanoven kaplanem královny Viktorie. V následujícím roce byl jmenován profesorem moderní historie na cambridgeské univerzitě. V roce 1861 se stal soukromým učitelem prince z Walesu, budoucího krále Eduarda VII. V letech 1870-1873 byl kanovníkem chesterské katedrály, poté kanovníkem Westminsterského opatství.