Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 541 - 600 z celkem 6094 záznamů

Hana Chocholoušková
Mgr. Hana Chocholoušková. Archivářka ve Státním okresním archivu Liberec, členka Ještědské pobočky České archivní společnosti. Zabývá se regionálními dějinami.
Více od autora
Gracian Černušák
Gracian Černušák byl český pedagog, hudebník - zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf. Pocházel z Hané z hudebně založené rodiny, od svého mládí zpíval, hrál na housle, klavír a na harmonium . Zpíval v několika pěveckých sborech. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901 studoval nejprve v Praze práva na Karlově univerzitě, odkud přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval dějepis a zeměpis. Později oba tyto předměty v letech 1905 až 1918 vyučoval na Obchodní akademii v Hradci Králové. V Hradci Králové také amatérsky působil jako klavírista, sbormistr, korepetitor a hráč v amatérském komorním orchestru. Těsně před vznikem Československa v září 1918 byl služebně přeložen do Brna na tamní obchodní akademii. Zde pak působil až do konce svého života jako hudební kritik a publicista zejména v Lidových novinách , příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika . Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován. Po válce dále vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU a na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i brněnském pracovišti HAMU. Pochován je v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.
Více od autora
František Čečetka
Narozen 16. 1. 1917 v Luži , zemřel 4. 8. 1982 v Ostravě. Učitel, ředitel ostravského nakladatelství Profil, spisovatel, prozaik a dramatik, autor literatury pro děti.
Více od autora
François Cavanna
François Cavanna byl francouzský spisovatel a novinář. Narodil se francouzské matce a italskému otci ve městě Nogent-sur-Marne nedaleko Paříže. V roce 1945 začal pracovat pro deník Libération. V roce 1960 spoluzaložil satirický měsíčník Hara-Kiri a později stál u zrodu magazínu Charlie Hebdo. Později se věnoval například psaní autobiografických textů. Za svůj román Les Russkoffs získal v roce 1979 cenu Interallié. Zemřel v roce 2014 ve věku devadesáti let.
Více od autora
Ernest Chausson
Ernest Chausson byl významný francouzský skladatel z období romantismu, který se narodil 20. ledna 1855 a zemřel 10. června 1899. Ačkoli Chaussonovo dílo nebylo tak plodné jako díla některých jeho současníků, je známé svou hlubokou expresivitou a jedinečnou směsí vlivů skladatelů jako César Franck a Richard Wagner. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu a písně.
Více od autora
Eileen Caddy
Eileen Caddyová byla spisovatelkou a duchovní učitelkou, spoluzakladatelkou mezinárodní komunity Findhorn ve Skotsku. Eileen Caddy Narodila se v Egyptě, její otec Albert Jesso pocházel z Irska, matka Muriel z Anglie. V šesti letech byla poslána do školy v Irsku, bydlela u své tety a domů se vracela jen na prázdniny. Otec, ředitel Barclays Bank, zemřel náhle na zánět pobřišnice, kdy jí bylo 16 let. Rodina se pak přestěhovala zpět do Anglie. O dva roky později zemřela na meningitidu její matka. Po vystudování soukromé vysoké školy čtyři roky se svým bratrem provozovala hospodu na základně RAF v Oxfordshire. Zde se poprvé vdala. Major Andrew Combe si ji vzal za ženu v roce 1939. Combe byl přívržencem náboženské skupiny Horal Re-Armament , což významně ovlivnilo i její duchovní cestu. Měla s ním pět dětí. Během pobytu v Iráku v roce 1952 navázala partnerský vztah s Peterem Caddym. Souhlas s rozvodem dal její první manžel až v roce 1957. Mezitím žila s Caddym v Anglii bez dětí, které zůstaly u otce a nesměly se s matkou stýkat. Traumatizovaná Eileen začala v té době poprvé slýchávat "Boží hlas", který ji radil a uklidňoval. Stala se postupně matkou dalších tří potomků. S Caddym a Dorothy Macleanovou založila v roce 1962 ekologickou a duchovně orientovanou komunitu Findhorn vycházející z myšlenek hnutí New Age. V současnosti je Findhorn domovem více než 400 lidí.
Více od autora
Dagmar Chroboková
Mgr., pedagožka, autorka učebnic angličtiny a češtiny pro základní školy.
Více od autora
D. J Conway
Deanna J. Conwayová je americká teoložka, autorka knih z oblasti okultismu, New Age, léčitelství, dávných božstev.
Více od autora
Culture Club
Culture Club je britská novovlnná skupina, která vznikla v roce 1981. V čele skupiny stojí především zpěvák Boy George, jehož androgynní styl a soulový hlas se staly symbolem image skupiny. Culture Club je známá svou směsí popu, rocku, soulu, reggae a hudby nové vlny. V 80. letech dosáhli celosvětového úspěchu s hity jako "Do You Really Want to Hurt Me", "Time " a "Karma Chameleon", přičemž druhý jmenovaný se stal jejich největším hitem, když se dostal na první místo v několika mezinárodních hitparádách.
Více od autora
City
City je německá rocková skupina, která vznikla v roce 1972 ve východním Berlíně. Skupina je známá především díky hitu "Am Fenster" ze stejnojmenného debutového alba, které vyšlo v roce 1978. Tato píseň zaznamenala obrovský úspěch nejen ve Východním Německu, ale oslovila i publikum v Západním Německu a dalších zemích a stala se nestárnoucí klasikou. City Hudba skupiny je charakteristická směsí rocku, blues a progresivních prvků, texty často reflektují sociální problémy a osobní zkušenosti.
Více od autora
Chris Claremont
Autor komiksů a prózy se zaměřením na sci-fi. Narozen ve Velké Británii, žije v USA.
Více od autora
Charles Cumming
Charles Cumming, syn Iana Cumminga a Caroline Pilkingtonové , se narodil 5. 4. 1971 ve Skotsku, přímořském městečku Ayr. V letech 1979 - 1984 navštěvuje Ludgrove School, později Eton College a nakonec prestižní univerzitu University of Edinburgh , kde absolvuje s nejlepším prospěchem z anglické literatury. Rokem 1995 se z něj stává člen Secret Intelligence Service , z níž pochází i jeho první román A Spy By Nature. Po knize The Hidden Man, kterou sepsal během pobytu v hlavním městě Španělska a třetí knihou The Spanish Game, kterou prestižní deník The Times označil za jednu ze šesti nejkvalitnějších špionážních novel, vychází jeho čtvrtý politicky zaměřený thriller Typhoon, The New York Times označený za jednu ze sta nejvyznámějších knih roku 2009. V březnu téhož roku vydává interaktivní on-line příběh The 21 Steps, jako součást projektu Penguin We Tell Stories, jež je přeložen do 6světových jazyků. Pátou knihou je špionážní thriler The Trinity Six z prostředí Cambridge. A Spy By Nature The Hidden Man The Spanish Game Typhoon The Trinity Six
Více od autora
Brian Clegg
Brian Clegg absolvoval fyziku na Cambridgeské univerzitě; věnuje se psaní vědecko-populárních knih. Kromě titulu Před velkým třeskem má na kontě knihy jako A Brief History of Infinity , Light Years: An Exploration of Mankind´s Enduring Fascination with Light nebo Upgrade Me: Our Amazing Journey to Human 2.0 . Pravidelně přispívá do řady časopisů.
Více od autora
Břetislav Chvála
Narozen 27.1.1924 v Nebuželích u Mělníka, zemřel 7.4.2001 v Praze. Profesor na katedře obráběcích a tvářecích strojů, práce v oboru.
Více od autora
Boris Christoff
Boris Christoff byl proslulý bulharský operní pěvec s bohatou kariérou jednoho z předních basů 20. století. Jeho hlas se vyznačoval bohatým a zvučným tónem, hlubokým výrazem a výjimečným ovládáním dechu, díky čemuž se hodil zejména pro role v ruských operách a duchovní hudbě. Christoffovou nejslavnější rolí byl car Boris v Musorgského opeře Boris Godunov, která se pro něj stala charakteristickou. Vystupoval ve významných operních domech po celém světě, včetně milánské La Scaly, Královské opery v Londýně a Velkého divadla v Moskvě.
Více od autora
Bohuslav Matěj Černohorský
Český barokní skladatel . Psal sborová díla, moteta a různé skladby pro sólové varhany. Jeho fugu "Laudeatur Jesus Christus" uvádí Baroque Music Library jako vynikající příklad svého druhu.
Více od autora
Bohuslav Chňoupek
Bohuslav Chňoupek byl československý politik, diplomat a publicista , jeden z hlavních představitelů Komunistické strany Československa za normalizace. Začínal jako novinář na Slovensku, od roku 1945 byl členem KSČ, jakožto politik se zejména uplatnil jako ministr zahraničních věcí ČSSR v letech 1971–1988, od roku 1972 byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po roce 1990 odešel ze společenského života. Pocházel z rodiny státního zaměstnance. Své základní, středoškolské i vysokoškolské vzdělání získal v Bratislavě. Po převratu v roce 1948 se stal redaktorem propagandistického časopisu Borba, v letech 1950–1958 působil jakožto redaktor deníku Smena, od roku 1955 působil ve východoslovenském Prešově, od roku 1958 jakožto zpravodaj deníku Pravda tamtéž, v letech 1960 až 1965 coby zahraniční dopisovatel těchto novin v Sovětském svazu. Od roku 1965 do roku 1967 byl šéfredaktorem bratislavského časopisu Predvoj. V letech 1950–1952 byl členem předsednictva Slovenského svazu novinářů. Členem KSČ byl od roku 1945 do roku 1990, tedy plných 45 let. Zastával řadu stranických a státních funkcí. V letech 1965–1970 je uveden jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ se stal 26. září 1969 v době počínající normalizace. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V letech 1967–1968 byl náměstkem ministra kultury ČSSR, pak v letech 1969–1970 ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Zde se podílel na první vlně posrpnových čistek v řadách redaktorů rozhlasu. Od roku 1970 do ledna 1972 působil jako velvyslanec ČSSR v Sovětském svazu a v dlouhém období 1971–1988 coby ministr zahraničních věcí ČSSR v 2., 3., 4. a 5. vládě Lubomíra Štrougala. Zejména...
Více od autora
Audrey Cowan
Více od autora
Andrej Chudoba
Andrej Chudoba, vlastním jménem Ondrej Hudoba byl slovenský prozaik, básník a scenárista. Narodil se v rodině rolníka a vzdělání získával v Levicích, Krškanech, Bátovcích a nakonec opět v Levicích, kde studoval v letech 1945 až 1949 na učitelské akademii. V letech 1951 až 1952 pracoval jako učitel v Žemberovcích, v letech 1952 až 1954 jako dělník v Tlmačích, v letech 1954 až 1955 jako pomocný účetní v Pukanci a v letech 1955 až 1959 jako dělník a plánovač v Hodruši-Hámre. Mezi lety 1959 až 1963 se věnoval pouze literární činnosti. V roce 1963 pracoval opět jako učitel, tentokrát v Pukanci, kde působil až do roku 1990, kdy odešel do důchodu, ale žil tam i nadále. Zemřel ve městě Pukanec 21. ledna 2014 ve věku šestaosmdesáti let. Své první literární pokusy začal uveřejňovat již během učitelských studií v různých časopisech . Knižní debut mu vyšel v roce 1958 , debutová próza mu knižně vyšla v roce 1962. V poezii se věnuje psaní silně citově zabarvené přírodní i milostné lyriky, která se nese ve smyslu všelásky. V próze se jeho tvorba zakládá na líčeni vztahů mezi mužem a ženou, na lásce jako citu i vášni, přičemž se nesnaží jít do lidské podstaty a hloubky, aby dospěl k dramatickým řešením, ale věnuje se vykreslování lidí i citů až do samých detailů. Jeho díla se odehrávají většinou ve válečném a poválečném období a jsou situovány do prostředí Levic a okolí, které dobře zná z vlastního života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Chudoba na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Alexandros Charalambidis
PhDr. Alexandros Charalambidis je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze obor učitelství 5. až 12. stupeň se zaměřením na ruský jazyk a hudební výchovu a je mj. autorem řady učebnic hudební výchovy pro žáky druhého stupně ZŠ, víceletých gymnázií i čtyřletých gymnázií.
Více od autora
Agáta Chrenovská
Více od autora
Adolf Cmíral
Adolf Cmíral byl český hudební skladatel, pedagog a publicista. Na doporučení svého řídícího učitele šel studovat na pražskou konzervatoř, kde v letech 1897 až 1900 vystudoval skladbu u Karla Steckera, řízení sboru u Karla Knittla, hru na varhany u Josefa Kličky a obřadní zpěv u Augustina Vyskočila. Poté do roku 1905 pokračoval ve studiu na Amerlingově učitelském ústavu a v letech 1914 a 1915 složil státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. Profesně byl nejdříve varhaníkem v Praze: u sv. Tomáše , v Loretě a na Strahově . Zároveň během svého studia vyučoval od roku 1905 hudbu a zpěv na pražských obecných školách, na vinohradské pěvecké škole Umělecké výchovy, na odborné škole pro ženská povolání a na reálném gymnáziu a učitelském ústavu. Od roku 1919 učil na pražské konzervatoři, kde založil a vedl hudebně-pedagogické oddělení. Také byl jedním ze zakladatelů a poté ředitelem Hudební Budče . Později byl členem komise pro státní zkoušky z hudby a inspektorem hudební výchovy. Po válce začal přednášet na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde spoluzakládal katedru hudební výchovy , a přednášel na Akademii múzických umění . Ve svém díle se Adolf Cmíral inspiroval J. A. Komenským, neboť se vždy snažil o zlepšení úrovně hudební výchovy a celkově o hudební osvětu. Kromě organizování řady hudebních akcí přednášel, podílel se na školském vysílání Československého rozhlasu a hojně publikoval. Psal do Pedagogických rozhledů, Hudební revue, Listů Hudební matice, Tempa a časopisu Hudba a škola, který založil. Navíc řídil i časopisy Hudební výchova a Souzvuk. Samostatně vydal např. příručku Základní pojmy hudební nebo školu zpěvu Jaro. Též sbíral a propagoval české lidové písně, zejména ze středních Čech. Inspiraci k vlastní hudební tvorbě čerpal především na svém letním sídle ve Zlenicích. V roce 1962 obdržel vyznamenání ...
Více od autora
Adolf Červinka
Adolf Červinka, křtěný Adolf Otto byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel, mladší bratr spisovatele Karla Červinky. Byl synem lesníka, gymnázium absolvoval v Hradci Králové a poté vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Před sňatkem pracoval Adolf Červinka jako advokátní koncipient v Hradci Králové, advokátní kancelář si otevřel v Praze v roce 1906. Od roku 1919 byl tajemníkem Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, jehož Vestník redigoval. Jako básník psal náladovou a intimní lyriku, jako prozaik je autorem nenáročných společenských románů, povídek a humoresek, ve kterých líčí běžné příhody manželských rozvratů a milostných dobrodružství tzv. lepší společnosti. Jeho dramatická díla jsou většinou na povrchu ulpívající satiry na poměry v počátcích první republiky. Dne 7. listopadu 1905 se oženil s Annou Eiseltovou , se kterou měl syna Eugena . Ten se stal rovněž advokátem, byl autorem spisů o pozemkové reformě a o odluce církve od státu.) Adolf Červinka zemřel v Praze a je pochován v Sezemicích v rodinné hrobce.
Více od autora
Zbigniew Czendlik
Zbigniew Jan Czendlik , řečený Zibi, je římskokatolický kněz polské národnosti působící v České republice a děkan lanškrounský. Je inkardinován do katovické arcidiecéze. Pochází z polských Beskyd. Má dva bratry a jednu sestru, která se přes nesouhlas rodičů stala řádovou sestrou a stará se o dlouhodobě nemocné v Dortmundu. Teologická studia absolvoval v Katovicích a Varšavě. Po jejich skončení byl v roce 1989 vysvěcen na kněze a poté působil v polském Chořově. V roce 1992 byl vyslán do Čech a první rok strávil jako farní vikář v Náchodě a administrátor excurrendo farnosti Studnice . Poté odešel do Lanškrouna, kde se stal od 1. září 1993 farním vikářem a od 1. října 1993 administrátorem. V roce 1997 se mu podařilo dokončit opravu kostela svatého Václava, který byl v době jeho příchodu do Lanškrouna zchátralý. V roce 2005 se mu po několikaletém úsilí podařilo zahájit provoz Rodinného dětského domova v Žichlínku v prostorách zrekonstruované fary a její nově vybudované přístavby. V roce 2008 byl jmenován děkanem. Účinkoval v televizních pořadech Bolkoviny , Krásný ztráty , Uvolněte se, prosím a Máme rádi Česko . Jako moderátor se objevil v pořadech Uchem jehly a U Pastýře . Je mediálně známý zejména kvůli přátelským vztahům s řadou lidí z oblasti politiky a šoubyznysu . V březnu 2017 se rozhodl kandidovat do Rady Českého rozhlasu. V prvním kole volby v červnu 2017 sice neuspěl, ale postoupil do kola druhého. V něm však nakonec zvolen nebyl. Je aktivním sportovcem; dříve hrával fotbal, později přešel na golf....
Více od autora
Will Levington Comfort
Narozen 17.1.1878 Kalamazoo , zemřel 2.11.1932 Los Angeles. Americký novinář a romanopisec.
Více od autora
Walter Černý
Walter Černý byl český ornitolog a zoolog. Walter Černý se narodil v rodině českého kožešníka, který byl povolán v době první světové války do rakousko-uherské armády. Matka se s pěti dětmi odstěhovala do rodiště manžela v Uherském Ostrohu. Zde navštěvoval střední školu a po válce v roce 1922 přesídlila rodina do Žiliny. Na přírodovědecké fakultě Univerzity Karovy začal studovat v roce 1925 a v roce 1932 zde získal doktorát. Nastoupil do Státního zdravotního ústavu, kde zůstal až do roku 1946. V roce 1956 se stal docentem pražské PFUK v oboru zoologie obratlovců. Působil jak na Univerzitě Karlově, tak na Palackého univerzitě v Olomouci a vychoval celou generaci po něm nastoupivších zoologů. V letech 1966–1972 byl předsedou Čs. zoologické společnosti, 1952–1975 předsedou Čs. společnosti ornitologické. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Walter Černý
Více od autora
Vojtěch Černý
PhDr. Vojtěch Černý, Ph.D., psycholog, psychoterapeut, firemní konzultant, trenér rozvoje psychosociálních dovedností. Téměř 20 let se věnuje přípravě a realizaci rozvojových programů pro různé profese v rozličných oborech v celé republice. V rámci těchto programů klade důraz na osvojení praktických dovedností, řešení konkrétních problémů zákazníků a trénink. Pracuje rovněž jako osobní poradce pro vrcholový management při řešení osobních problémů managementu.
Více od autora
Vlasta Chramostová
Vlasta Chramostová byla česká divadelní a filmová herečka. Účinkovala např. ve filmech Spalovač mrtvol, Bílá paní nebo Je třeba zabít Sekala. Byla dvakrát nominována na Českého lva. Vlasta Chramostová se narodila jako nejstarší z pěti dětí elektroinženýra Vladimíra Chramosty. Vyrůstala v obci Skryje u Rouchovan . Její teta Bláža Chramostová byla dlouholetou ředitelkou školy v Rouchovanech, tuto obec svého dětství často navštěvovala při různých příležitostech po celý život. Naposledy oslovila občany v roce 2013 na zaplněném náměstí při telefonickém rozhovoru u příležitosti 770 let od první písemné zmínky o obci. Byla dvakrát vdaná, prvním manželem byl od roku 1950 Bohumil Pavlinec, ředitel Československého rozhlasu v Brně, se kterým se později rozvedla. Jejím partnerem byl poté brněnský sochař Konrád Babraj , s nímž měla syna Konráda , který zemřel při autonehodě. Roku 1971 se jejím manželem stal kameraman Stanislav Milota, s nímž žila až do jeho smrti v únoru 2019. Roku 2007 si zahrála s manželem hlavní roli ve videoklipu k singlu „Plán“ kapely Kryštof, což bylo ze strany kapely vyjádření obdivu k této dvojici . V letech 1941–1945 studovala u profesorů Rudolfa Waltra a Zdeňky Gräfové na brněnské Státní konzervatoři. V sezoně 1945–1946 působila v Městském divadle v Olomouci. Následovaly čtyři sezony v Národním divadle v Brně . Na dalších dvacet let spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech. Dostala zde řadu velkých rolí, např. byla titulní Marii Stuartovnou, Annou Kareninou, Roxanou atd. V letech 1970–1972 byla v angažmá Krejčova Divadla za branou. Zasloužilou umělkyní byla jmenována v roce 1965. Během komunistického režimu hrála ve filmu, v televi...
Více od autora
Vladimír Clementis
Vladimír „Vlado“ Clementis byl slovenský komunistický politik, publicista a diplomat. V poúnorové vládě Klementa Gottwalda nahradil Jana Masaryka na pozici ministra zahraničí. Byl však obviněn ze slovenského buržoazního nacionalismu, v lednu 1951 zatčen, v listopadu 1952 odsouzen v procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. Od začátků studií roku 1921 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisté. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa . V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění. V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov–Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám jako voják-nováček. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali za účast na vzpouře v Cholmondeley, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v ...
Více od autora
Vladimír Čechák
Profesor, PhDr., CSc. Po středoškolském studiu na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. . V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS a současně členem RC 27 ISA . Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů , sociologických kongresů , kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy . Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti . Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikov...
Více od autora
Vít Chaloupka
Vít Chaloupka je bývalý český kulturista a státní trenér české reprezentace fitness, nyní dietolog, fitness konsultant a autor knih o zdravé výživě. Vít Chaloupka je absolvent umělecko-průmyslové školy a absolvent Institutu tělesné kultury. V letech 1986–1990 se zúčastnil mnoha kulturistických soutěží, se ziskem titulu Mistr republiky na mistrovství Československé republiky v kategorii do 165 cm za federaci IFBB a vítězství Evropského poháru v kulturistice federace NABBA . Soutěžit mohl i nadále, ale přišla Sametová revoluce a on dostal nabídku na zhotovení fit-centra v nově otevřeném sportovním komplexu v Praze-Průhonicích. Nadále pokračoval jako trenér. Mezi jím vytrénované závodníky patří: Tonda Bautz, Petr Král, Radek Daneš, Pavel Vitha, Bohdana Melecká, Alexandra Tóthová, Gabriela Kubešová, Bára Mrázková či Tomáš Mandík. V 80. létech se Vít Chaloupka živil jako vekslák, pracoval například v hotelu Evropa. Podepsal spolupráci s StB. V roce 1993 se Vít Chaloupka rozvedl a z manželství mají 2 děti, Lucii a Lukáše . Druhá žena, Šárka Konvičková, soutěží ve fitness, spolu mají syna Adama . Rozešli se v roce 1998. Syn Adam se stal v 10 letech mistr republiky, mistr Evropy a později i mistr světa v disko tancích . Vít Chaloupka se dále stal členem výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR , tiskovým mluvčím Svazu kulturistiky a fitness , státním trenérem české reprezentace fitness . Po ukončení funkce trenéra státní reprezentace dostává nabídku práce na ministerstvu zahraničních věcí v Toskánském paláci. Jeho zákazníky se stávají Cyril Svoboda a jeho kabinet. Při pražském summitu NATO v roce 2002 musel jako fitness konzultant projít obrovskou bezpečností prověrkou a setkal se s Tony Blairem a Georgem Bushem. Potkal se také s Jaroslavem Tvrdíkem a Vladimírem Špidlou. Nyní Vít Chaloupka pracuje v pražském fit-centru BBC jako ...
Více od autora
Václava Černého
Více od autora
V Čížek
Více od autora
Tomáš Chvála
Narozen 17. 10. 1984 v Praze. Filmový publicista, novinář, spisovatel, scénárista.
Více od autora
Tina Caspari
Tina Caspari je nejznámější pseudonym německé dětské spisovatelky Rosemarie Eitzertové. Narodila se jako nejstarší s osmi dětí na venkově blízko Berlína. Známá se stala pod pseudonymem Tina Caspari svými detektivkami pro děti.
Více od autora
Tim Cockey
Americký autor detektivních románů, analytik scénářů pro filmové a televizní společnosti.
Více od autora
Tillie Cole
Anglická spisovatelka, narozena v severovýchodní Anglii, žije v Texasu. Autorka románů pro mládež .
Více od autora
Ted Chiang
Americký informatik a počítačový vědec, autor počítačových příruček a programových manuálů, Autor sci-fi literatury.
Více od autora
Rudolf Chadraba
Rudolf Chadraba byl český historik, teoretik umění a vysokoškolský pedagog. Rudolf Chadraba se narodil 12. května 1922 v Košicích v rodině českého úředníka důchodkové kontroly. Po smrti matky v roce 1923 se jeho otec oženil podruhé a přestěhoval se do Českých Budějovic. Od roku 1928 rodina žila v Praze Dejvicích. Zde Rudolf Chadraba 1941 maturoval na reálném gymnáziu a poté absolvoval dvouletý kurs kresby a malby na Státní grafické škole v Praze . Vyučil se ocelorytcem v České grafické unii u Jaroslava Goldschmieda. Roku 1942 byl zatčen a vězněn gestapem. Do konce války pracoval jako zemědělský dělník a během této doby složil státní zkoušky učitelství 2. stupně z francouzštiny a němčiny na Učitelském ústavu v Praze. V letech 1945–1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Pracoval jako asistent J. Vydry a N. Melnikové-Papouškové. Roku 1947 Rudolf Chadraba následoval F. V. Mokrého na Univerzitu Palackého v Olomouci jako jeho asistent při Ústavu výtvarné výchovy. Odtud roku 1948 přešel na Filozofickou fakultu k Bohumilu Markalousovi-Johnovi do semináře estetiky a zároveň studoval dějiny umění u Václava Richtera. Roku 1950 zde složil doktorát z filozofie a po smrti B. Markalouse roku 1952 přebral vedení estetického semináře. Postgraduálně studoval analýzu uměleckého díla u Ladislava Cejpa. Roku 1953 byly neučitelské obory zrušeny a Filozofická fakulta transformována do Fakulty společenských věd na nově založené Vysoké škole pedagogické. Chadraba zde působil jako asistent na katedře pomocných věd filologických a zároveň v letech 1956–1958 absolvoval externí studium v kombinaci němčina-čeština na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyněho v Brně, kde složil roku 1960 státní zkoušky učitelství III. stupně. Roku 1960 uspěl v konkurzu na místo vědeckého pr...
Více od autora
Roger Caillois
Roger Caillois byl francouzský spisovatel, sociolog, filozof a literární kritik. Studoval na prestižní École normale supérieure. K jeho blízkým spolupracovníkům v oblasti sociologie patřili Georges Dumézil, Alexandre Kojève, Marcel Mauss či Georges Bataille, do jehož revue Acéphale přispíval. Měl také blízko k členům literární skupiny Vysoká hra a k francouzským surrealistům, zejména k Roger Gilbert-Lecomtovi, René Daumalovi, André Bretonovi, s nímž se však roku 1935 rozešel a přiklonil se k "novému racionalismu" G. Bachelarda. Roku 1939 odjel na pozvání spisovatelky a mecenášky Victorie Ocampo do Argentiny a podílel se na francouzském zahraničním odboji. Po 2. světové válce pracoval pro UNESCO. Do francouzštiny překládal díla Jorge Luis Borgese, jemuž věnoval i teoretickou studii. V nakladatelství Gallimard vedl edici La croix du sud věnovanou jihoamerické literatuře. Snažil se o vytvoření tzv. všeobecné estetiky založené na estetice přírody - za tím účelem studoval řadu fenoménů, od mimetismu po kameny.
Více od autora
René Clair
René Clair byl francouzský filmový režisér a spisovatel, člen Francouzské akademie. Narodil se jako René Lucien Chomette v rodině výrobce mýdla a dětství strávil v centru kolem tržnice v Les Halles. Studoval na Lycée Montaigne a na Lycée Louis-le-Grand a roku 1917 byl odveden k armádě. Po válce začínal jako filmový a divadelní novinář a hrál v několika filmech už pod pseudonymem René Clair. V letech 1922-1924 napsal scénář a režíroval film „Paříž spí“ a pro přestávku v baletu Relache v Théâtre des Champs-Élysées natočil dadaistický krátký film „Přestávka“, který ho proslavil. Roku 1929 napsal scénář k filmu „Soutěž krásy“ a roku 1930 získal filmem „Pod střechami Paříže“ mezinárodní uznání. Následovaly úspěšné filmy „Milion“ a „Ať žije svoboda" , satiru na moderní průmyslovou výrobu, za niž získal diváckou cenu v Benátkách. Když Charlie Chaplin natočil roku 1936 „Moderní dobu“, chtěl ho Clairův německý producent žalovat pro plagiát, ale Clair to odmítl. Roku 1934 přijal pozvání do Londýna, kde natočil „Strašidlo jde na západ“ , ale po neúspěchu dalšího filmu se 1938 vrátil do Francie. Práci na dalším filmu přerušila válka a Clair s rodinou uprchl přes Španělsko do New Yorku a do Hollywoodu, kde natočil čtyři filmy, mezi nimi „Krásná čarodějka“ a „Stalo se zítra“ . Po válce ve Francii natočil své nejslavnější filmy: „Mlčeti zlato“ , faustovský příběh „Ďáblova krása“ , „Krásky noci“ a „Velké manévry“ , za něž získal Cenu Louise Delluca. Roku 1956 dostal čestný doktorát univerzity v Cambridge a 1960 byl jako první filmař zvolen členem Francouzské akademie. V dalších letech natočil vedle krátkých filmů ještě „Všechno zlato světa“ a „Galantní slavnosti“ , roku 1967 dostal čestný doktorát Royal Colle...
Více od autora
Ralph Compton
Více od autora
Rachel Warren Chadd
Autorka a editorka publikací o alergii, astmatu a zdravém životním stylu.
Více od autora
Prague Philharmonic Chorus
Prague Philharmonic Chorus je renomovaný český pěvecký sbor, který je nedílnou součástí české klasické hudební scény. Sbor byl založen v roce 1935 Janem Kühnem a od té doby si získal pověst všestranného sboru s vynikajícími výkony. Sbor je známý svým širokým repertoárem, který zahrnuje díla od renesance až po současné skladby. Během své historie spolupracoval Prague Philharmonic Chorus s řadou prestižních orchestrů a dirigentů na domácí i mezinárodní scéně a podílel se na vystoupeních, která byla kritikou vysoce hodnocena.
Více od autora
Petra Chlumská
Učitelka a ředitelka základní školy, spoluautorka učebnice a příručky pro výuku češtiny.
Více od autora
Peter Clement
Jen málokterý autor lékařských thrillerů může čerpat z vlastních zkušeností. Doktor Peter Clement je jedním z nich - dlouhá léta vedl pohotovost v nemocnici svaté Marie v Montrealu a nyní provozuje soukromou praxi. Jeho prvotina Smrtící praktiky se setkala s nadšeným ohlasem u všech milovníků tohoto žánru.
Více od autora