Výpis všech autorů

Bára Basiková

Bára Basiková je významná česká zpěvačka a herečka, známá svým silným hlasem a dynamickým vystupováním. Poprvé se proslavila jako zpěvačka české rockové skupiny Precedens v polovině 80. let. Po odchodu z kapely se vydala na úspěšnou sólovou dráhu. Hudební styl Basikové zahrnuje celou škálu žánrů od rocku po pop a je oceňována pro svou schopnost vtisknout svým vystoupením emocionální hloubku. Během své kariéry vydala několik alb, na kterých se projevuje její pěvecký talent a všestrannost. Kromě hudební kariéry se Basiková objevuje také v divadelních představeních, což dále dokládá její umělecký rozsah. Díky svému přínosu české hudební scéně se stala respektovanou osobností v oboru.

Asa Briggs

Britský vysokoškolský učitel, historik, přední odborník na viktoriánské období.

Anne Benthues

André Philippus Brink

André Breton

André Breton , Francie – 28. září 1966 Paříž) byl francouzský básník a prozaik. Je považován za zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. Jako mladý student medicíny psal lyriku, ovlivněn symbolisty, obzvláště Stéphanem Mallarmém. Na počátku roku 1916 se v Nantes seznámil s Jacquesem Vachém, který na něj měl rozhodující vliv. Intenzivně se zabýval Rimbaudem a pracemi Sigmunda Freuda, se kterým si také vyměnil několik dopisů a v roce 1921 ho ve Vídni navštívil. Psychoanalýza hrála rozhodující úlohu v jeho životě, první možnost zkoušet její poznatky v praxi se mu naskytla během první světové války, kdy sloužil jako asistent v psychiatrickém středisku II. armády v Saint-Dizier. Roku 1918 se seznámil s Guillaumem Apollinairem a v roce 1919 spolu s Louisem Aragonem a Philippe Soupaultem založil revui Littérature. Poté, co v roce 1919 přišel z Curychu Tristan Tzara, se v Paříži začalo rozvíjet dadaistické hnutí a Breton se stal jeho členem. Po čase však začal jeho prostředky shledávat neúčelnými a došlo mezi ním a Tzarou k názorovým střetům. Jeho definitivní rozchod s dadaismem nastal v roce 1922. Už dva roky před tím, společně se Soupaultem, vydal Magnetická pole, automatický text, podle Bretonova pozdějšího vyjádření první surrealistické dílo vůbec. Nebylo prezentováno jako umění, ale jako práce v podstatě vědecká. Ačkoli šlo o vědu, která neuznává aparát logiky a zkoumá ty nejniternější oblasti lidského ducha. V roce 1924 spolu se svými přáteli - Louisem Aragonem, Paulem Éluardem a Benjaminem Péretem - oficiálně ustavil surrealistickou skupinu. Breton se pak po celou dobu jejího trvání nacházel v jejím středu, to nejen pro svůj teoretický přínos, ale i výjimečné osobnostní vlastnosti. Ačkoli později byl často nahlížen jako autoritativní vůdce. V roce 1924 také vydal Manifest surrealismu, ve kterém ho definoval jako „čistý psychický automatismus“ a stal se redaktorem revui La Révolution Surréaliste , org...

Aleksandr Al'fredovič Bek

Ruský spisovatel a novinář.

Alain Bombard

Alain Bombard byl francouzský lékař, mořeplavec a spisovatel známý svým výzkumem technik přežití na volném moři. Narodil se v protestantské rodině v 5. pařížském obvodu, jeho otec byl inženýr. Vystudoval medicínu na Université de Picardie a pracoval v nemocnici v Boulogne-sur-Mer. Byl amatérským jachtařem a plavcem a zabýval se otázkou, jak zvýšit šance trosečníků na záchranu. Přišel s tezí, že zdravý člověk, který se udrží v dobré psychické kondici a rozumně hospodaří se silami, může delší dobu přežít i bez zásob jídla a pití, protože všechny potřebné živiny mu poskytnou syrové ryby, plankton, mořská a dešťová voda. Aby dokázal svou teorii, vydal se na osamělou plavbu přes Atlantik na nafukovacím člunu od firmy Zodiac Aerospace, který nazval L'Hérétique . Loď byla dlouhá 4,6 m, poháněná pouze větrem a mořskými proudy, k navigaci sloužil sextant. Dne 19. října 1952 vyplul Bombard z Las Palmas a 23. prosince téhož roku přistál na Barbadosu, když urazil 4400 km – během plavby ztratil na váze 25 kg a trpěl anémií, ale dokázal se zotavit. O svém experimentu napsal knihu, která vyšla i česky pod názvem Trosečníkem z vlastní vůle . Německý mořeplavec Hannes Lindemann později Bombardovy závěry zpochybnil a prohlásil, že podle jeho zkušeností není možné přežít dva měsíce o slané vodě a že Bombard navzdory svým tvrzením musel mít ve člunu dostatečné zásoby pitné vody. Bombard byl také obviňován z podílu na smrti devíti námořníků, kteří se v říjnu 1958 utopili v nafukovacím záchranném člunu u bretaňského pobřeží, ačkoli přesně dodržovali Bombardovy rady pro případ ztroskotání. Soud sice zbavil Bombarda odpovědnosti, ale vědec se v důsledku kampaně proti své osobě pokusil v roce 1963 o sebevraždu. Od roku 1967 Bombard pracoval v Oceánografickém muzeu v Monaku a angažoval se v boji proti průmyslovému znečišťování vody. V roce 1981 byl stát...

Agnese Baruzzi

Italská ilustrátorka, grafička a autorka knih pro děti. Též vede výtvarné dílny.

William Peter Blatty

Americký spisovatel, autor sci-fi a dobrodružné literatury. Též filmový producent, režisér a scenárista.

Willi Bredel

Willi Bredel byl německý spisovatel a prezident Německé akademie umění. Byl jedním z průkopníků literatury socialistického realismu.

Wilhelm Bölsche

Bölsche se narodil v Kolíně nad Rýnem . Studoval 1883-1885 filozofie, historie umění a archeologie v Bonnu a přestěhoval 1885 do Berlína . V Berlíně-Friedrichshagen se stal ústřední postavou v " Friedrichshagener Dichterkreis ", což je básníků společnosti. Přestože většina z jeho práce na fyzické historických tématech, Boelsche nebyl přírodovědec, ale člověk, který popularizoval přírodní záležitost

Vladimír Brandejs

Narozen 4. července 1937 v Opočně. Básník, soustavně publikující až od začátku 70. let, promýšlející etický řád soudobého člověka a svou obrazností zakotvený v české kulturní krajině a přírodě. V roce 1963 zveřejnily Zemědìěské noviny báseň Noc – a do literatury nesměle přicházel později jeden z nejplodnějších českých básníkù Vladimír Brandejs . Již dva roky poté vyšla Brandejsova knižní prvotina Výpravy. Přírodou a zejména horami okouzlený umělec tak zdolal první tvùrčí vrchol v členité krajině své poezie. Na mapě Brandejsovy bibliografie dodnes upoutávají triangulační body Stromy , Dotyky , Dotýkání stromù , Vysoká hora lásky , Druhé dějství , Být je štěstí , Prosby a lamentace , Vlastní ekologie, Po celé věky ... Vladimír Brandejs, rodák z Opočna, pùvodní profesí pedagog, uplatnil svùj organizační talent postupně v několika funkcích. Kupříkladu v letech 1977 - 1990 řídil východočeskou pobočku SÈS a v období 1987 - 1990 nakladatelství Kruh. Založil vlastní nakladatelství Prameny, kde vydává i Poetické noviny.

Vladimír Bejček

doc. Vladimír Bejček je absolvent přírovědecké fakulty Karlovy univerzity. Je nadšencem pro zoologii a ekologii ptáků a savců a strávil značnou část života pracemi v terénu doma i v zahraničí.

Vilém Bufka

Pilot 311. čsl. bombardovací perutě RAF. Narodil se 11.8.1915 v nymburské kolonii. Absolvoval tříletou živnostenskou a dvouletou vojenskou průmyslovku v Mladé Boleslavi a poté, v říjnu 1935, narukoval do armády. V rámci prezenční služby absolvoval pilotní školu v Hradci Králové a v Piešťanech. Kvalifikaci létání v noci a podle přístrojů získal v období říjen 1938 - únor 1939... V roce 1939 odešel bojovat nejprve do Francie a poté do Anglie. V hodnosti Sergeant patřil k zakládajícím členům 311. bombardovací perutě. Po roce 1949 byl vyloučen z armády a následně ve vykonstruovaném procese odsouzen. Zemřel 20.11.1967 v Praze ve věku 52 let.

Tomáš Břicháček

Narozen 1982 v Praze. JUDr. PhDr., právník se specializací na právo EU, publicista.

Terry Brooks

Terry Brooks , Sterling, USA, je americký spisovatel fantasy. Studoval na Hamilton College anglickou literaturu a potom se dal na práva na Washington and Lee university. Psal už od střední školy, ale svou první knihu The Sword of Shannara publikoval až roku 1977. V současné době věnuje psaní knih většinu svého volného času. Žije se svou ženou Judine hlavně na Havajských ostrovech.

Sue Bentley

Britská autorka používající nakladatelský pseudonym Daisy Meadows.

Steve Bradley

Anglický publicista v oboru zahradnictví, zahradní specialista a pedagog.

Rupert Butler

Rupert Butler, anglicko-irský autor, je významný žurnalista, specialista na moderní evropské dějiny. Jeho otec i děd byli vojáci a zároveň spisovatelé. On sám se, vždy po pečlivém shromáždění materiálu, věnuje novodobým německým dějinám, zejména vzniku nacionálního socialismu a Třetí říše a II. světové válce. Na jejím počátku bylo Butlerovi sedm let a po celou dobu války žil v jižní Anglii blízko letecké základny RAF v Andoveru. Dnes žije v Londýně. Jeho příspěvky tisknou renomované noviny a časopisy.

Robert Barnard

Robert Barnard je anglický spisovatel zločinu, kritik a odborný asistent. Narodil se v Essexu. „Mezi spisovatele, které nejvíce obdivuji, patří Christieová, Allinghamová, Rendellová a Margaret Millarová,“ poznamenal kdysi Robert Barnard. Snad právě proto se on sám vyjadřuje jazykem „ryzího detektivkáře“. A ať už Barnardova díla nabízejí čtenářům jakékoliv další lahůdky , jádro jeho románů i povídek se vždy skrývá v zápletce. Člověk se brání spekulacím, kterého současného spisovatele budou číst i příští generace, ale Barnard je na tuto pozici díky své eleganci, inteligenci a obrovské šíři zkušeností bezpochyby velmi pravděpodobným kandidátem. K jeho nejcennějším románům patří Death of an Old Goat z roku 1977, Bodies z roku 1986, a City of Strangers , mezi nejnovějšími díly pak vyniká román Unholy Dying .

Popelka Biliánová

Popelka Bilianová , rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu. Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako Maria, dcera kupce Václava Popelky a Marie, rozené Čtvrtníkové . V Počaplích u Berouna absolvovala dvoutřídní obecnou školu. Její otec invaliditou ztrácel živnost. Když bylo Marii patnáct let, přišla rodina o majetek a roku 1878 se přestěhovala do Prahy, kde se otec stal domovníkem a prodavačem, starší syn František se vyučil pekařem a mladší Karel studoval v Králově Dvoře. Marie chtěla studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy českých buditelů. Dostalo se jí zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde mezi studenty byla jediná dívka. Proslula vlasteneckým a sociálním cítěním, jež projevovala spolkovou prací, organizační a charitativní činností. Například roku 1888 byla evidována jako agentka Ústřední matice školské. Pořádala výlety dětí po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot a hraček pro chudé české děti, především z německojazyčného pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské zásady při založení dívčí osady v Chotouni, kde od roku 1912 organizovala pro dívky prázdninové osady. Oproti svým mladším kolegyním, např. Vlastě Koseové, však nechtěla dívkám nabízet stejné nebo podobné činnosti jako skautům-chlapcům, a tak se postupně s hlavním proudem českého dívčího skautingu rozešla. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Stala se tak v období před první světovou válkou jednou z hlavních představ...

Petr Borkovec

Petr Borkovec je český básník, překladatel a publicista. V roce 1988 absolvoval pražské Gymnázium Jana Keplera, pak studoval obor český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; studium nedokončil. Od roku 1992 je redaktorem revue pro literaturu a kulturu Souvislosti. Pracoval jako korektor v deníku MF Dnes, redaktor beletrie v Nakladatelství Lidové noviny , vedl týdenní přílohu deníku Lidové noviny Umění a kritika , pracoval jako redaktor Literárních novin . Nyní žije jako svobodný spisovatel a překladatel poezie. Jeho básně byly přeloženy téměř do všech evropských jazyků; knižně publikoval v Rakousku a Itálii. Sám překládá převážně z ruské poezie 20. století. Časopisecky publikoval mj. básně Zinaidy Gippiusové, Georgije Ivanova, Josifa Brodského.

Petr Benda

Spoluautor knihy - Sbírka matematických příkladů z matematiky.

Peter Benchley

Po absolvování Harvardu se stal reportérem Washington Post, týdeníku Newsweek a poté sepisoval projevy pro Bílý dům. V roce 1974 vydal román Jaws a rázem bylo rozhodnuto - následovaly další bestsellery Hlubina, Bestie, Bílý žralok a Ostrov. Tři jeho romány byly zfilmovány. Přispíval také jako autor do prestižního časopisu National Geographic a napsal a namluvil mnoho komentářů k dokumentárním filmům.

Pavla Brožová

Spoluautorka testových úloh k maturitní zkoušce.

Otakar Bystřina

Otakar Bystřina, vlastním jménem Ferdinand Dostál byl český spisovatel píšící humoristické povídky z Hané a ze Slovácka. Narodil se jako pátý syn hostinského. V letech 1871 až 1878 studoval na gymnáziu v Olomouci, odkud byl pro výtržnost se strážníkem vyloučen, takže maturitu složil roku 1879 v Chrudimi. Po roční vojenské službě začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, které dokončil roku 1885 . Již na střední škole a potom při studiu práv se sám živil a zdrojem jeho příjmů mu také byly honoráře za básně a vesnické obrázky, které publikoval v různých časopisech . Po dokončení studia pracoval jako advokátní koncipient v Plumlově, Prostějově, Vyškově a v Brně, od roku 1893 působil jako advokát v Novém Jičíně a v letech 1921 až 1926 v Brně. Byl členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů . Z Brna se odstěhoval do Starých Hamrů na chalupu, kterou si roku 1920 koupil společně s Petrem Bezručem, svým důvěrným přítelem. Roku 1927 si však opět otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně. Zemřel roku 1931 při dovolené na Ostravici. Jeho paměti, které diktoval Františkovi Kožíkovi, tak zůstaly torzem. Bystřinův humor je jadrným humorem starých vesnických mudrlantů. Je vlídný a zřídka kdy přechází do satiry. Hovory postav jsou vedeny v nářečí. Důrazem na zdravý selský rozum navázal Bystřina na tradici lidového vypravěčství

Olivie Blake

Americká spisovatelka a filmová scenáristka. Autorka fantasy románů a komikových scénářů. Skutečným jménem Alexene Farol Follmuth.

Olga Bojarová

Vl. jménem Olga Krejčíková. Pracovnice ženského hnutí, spoluautorka próz s P.Bojarem, práce pro děti, překladatelka hlavně z ruštiny.

Miroslava Bartoňová

Narozena 5.3.1965 v Boskovicích. PaedDr., odborné práce ze speciální pedagogiky.

Miloslav Bělohlávek

Miloslav Bělohlávek byl český vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy. Celý život žil a působil v Plzni. Vystudoval II. státní reálku v Plzni na Mikulášském náměstí, maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943–1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve Škodových závodech v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – dějepis. Zároveň studoval v letech 1946–1948 Státní archivní školu. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli Zdeněk Kalista, Václav Chaloupecký, Otakar Odložilík. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik Václav Vojtíšek. V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného Archivu města Plzně, kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V badatelně archivu se setkávali plzeňští dějepisci a vlastivědní pracovníci – Fridolín Macháček, Adolf Zeman, Václav Čepelák, Václav Jílek a další. Tak vznikla Plzeňská historická škola, za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek. V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život. Přehled celého díla obsahují přílohy sborníků Minulostí Západočeského kraje, sv. 29 a 38....

Milan Buben

Milan Michael Buben je český historik, heraldik, vyučující na Katolické teologické fakultě a Filozofické fakultě UK, magistrální rytíř Suverénního řádu maltézských rytířů. Vystudoval na FF UK obor angličtina – čeština, v roce 1973 složil rigorózní zkoušku s volitelným předmětem obecné dějiny, roku 2011 úspěšně zakončil doktorské studium na katolické teologické fakultě UK. Roku 2015 mu bylo uděleno čestné členství v Koruně České .

Milan Bárta

Milan Bárta je středoškolský učitel, spisovatel, šéfredaktor I-NOVIN z České Lípy. Po absolvování základní školy a gymnázia v Brandýse nad Labem vystudoval v letech 1989 až 1993 obor Učitelství biologie a chemie pro druhý a třetí stupeň na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Získal titul Mgr. V letech 1988–1989 byl vedoucím jednoho z oddělení ODDM na Praze východ. Pak následovalo vysokoškolské studium. V letech 1993 až 1997 byl učitelem přírodopisu a chemie na ZŠ 28. října v České Lípě. V letech 1997 až 2019 učil Mgr. Bárta na gymnáziu v České Lípě. Od roku 2019 učí na ZŠ a MŠ Okna. V době koronavirové krize se proslavil videi, která v domácích podmínkách připravoval pro své žáky. Postupně se do jejich tvorby zapojily desítky dětí z České republiky i ze zahraničí. Velký příznivec geocachingu. Několik let je šéfredaktorem českolipských internetových I-novin, přispívá do časopisu Lípa, věstníku OSBD v České Lípě, na server Turistika.cz a píše knihy. Byl kdysi redaktorem časopisu Moderní vyučování a také přispíval do Českolipského deníku. Milan Bárta je rozvedený, jeho manželkou byla Šárka Bártová, mají spolu dva syny.

Michael Balík

Ing. Michael Balík, CSc., majitel ateliéru, je autorem a spoluautorem odborných publikací v oboru odvlhčování staveb a je předsedou České společnosti pro odvlhčování staveb. Pravidelně přednáší na odborných seminářích, je expertem Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 20 let se zúčastňuje expedic, při kterých navrhuje a realizuje rekonstrukce staroegyptských staveb.

Mary Berry

Mary Berry, CBE je britská spisovatelka a expertka na gastronomii. V 17 letech se přestěhovala do Francie, kde začala studovat na Le Cordon Bleu škole. Vydala přes 70 kuchařských knih a hostila několik televizních seriálů pro BBC a Thames Television.

Mandy Baggot

Mandy Baggot je autorkou, jejíž romantické komedie získaly různá britská i mezinárodní ocenění. Mandy miluje řecký ostrov Korfu, bílé víno, country music a kabelky. Je také zpěvačka, dokonce se zúčastnila televizních pěveckých soutěží včetně pořadu X-Factor. Mandy žije s manželem a se dvěma dcerami poblíž města Salisbury v britském Wiltshiru.

Mac Barnett

Americký autor literatury pro děti.

Livin' Blues

Livin' Blues byla nizozemská bluesrocková skupina, kterou v roce 1967 v Haagu založil kytarista a frontman Ted Oberg. Během své kariéry byli považováni za jednu z nejlepších holandských bluesových kapel, vedle současníků jako Cuby & The Blizzards. Livin' Blues zažili několik změn v sestavě, ale dokázali si udržet stálou přítomnost na evropské bluesové scéně během konce 60. a 70. let. Byli známí svými energickými vystoupeními a stylem, v němž se mísilo tradiční blues s rockovými prvky, což v té době u publika dobře rezonovalo.

Leanne Banks

Leanne Banks se narodila 14.května 1959 v Roanoke, Virginia, USA. Získala bakalářský titul z psychologie, o kterém prohlašuje, že je schopna jej použít jen na fiktivní osoby. Je nositelkou několika cen v oblasti americké romantické literatury. Žije ve Virginii se svou rodinou, má ráda hudbu, čokoládu, citáty a nová dobrodružství.

Kateřina Bártů

Spoluautorka scénáře seriálu Rodinná pouta.

Katarína Brychtová

Karl Böhm

Karl Böhm byl rakouský dirigent známý svou interpretací děl Mozarta, Wagnera a Richarda Strausse. Narodil se 28. srpna 1894 v rakouském Štýrském Hradci a během několika desetiletí vybudoval vynikající kariéru. V letech 1943-1945 a 1954-1956 působil jako generální hudební ředitel Vídeňské státní opery. Významné bylo také jeho působení u Vídeňských filharmoniků a často dirigoval na Salcburském festivalu.

Július Boroš

Slovenský psycholog a vysokoškolský pedagog.

John Braine

John Gerard Braine byl anglický spisovatel, představitel skupiny tzv. rozhněvaných mladých mužů. J. Braine studoval gymnázium, které roku 1938 opustil. Živil se různými pracemi, nejprve pracoval v obchodě, později v továrně, pak jako laborant. Po 2. světové válce získal místo knihovníka. Po „Místu nahoře“ se v jeho románech zjemnila kritika, hrdinové se stali konzervativnějšími.

John Bolton

Americký spisovatel.

John Bailey

Britský odborník na rybaření, fotograf.

Johannes Brøndsted

Johannes Brøndsted, narozen v Grundfør v Jutlandu, dánský historik, archeolog a přední odborník na dobu vikinskou. Byl profesorem historie a archeologie na Kodaňské univerzitě a ředitelem Národního dánského muzea v Kodani.

Jo Beverley

Jo Beverley se narodila 22. září 1947 v Lancashire, v Anglii jako Mary Josephine Dunn. Již v 16 letech napsala svou první romanci odehrávající se ve středověku. Během studií na univerzitě v Keele v Stafforsdshiru měla přístup do archivních univerzitních zdrojů, a tak jí noviny z doby regentské Anglie posloužily jako zdroj užitečných informací pro její vlastní psaní. V roce 1971 se provdala za Kena Beverleyho, kterého potkala na univerzitě v Keelu a v roce 1976 se společně přestěhovali do Kanady, když její manžel zde absolvoval své postgraduální studium. V Kanadě již zůstali a společně vychovali dva, dnes již dospělé, syny. Ačkoli se Jo psaní věnovala od raného mládí, její první romance byla vydána až v roce 1988.

Jitka Bártů

Jitka Bártů je česká televizní režisérka, scenáristka, spisovatelka a producentka. Profesně se svou sestrou Kateřinou Bártů, dvojčetem, tvoří sourozenecké autorské duo zvané Sestry Bártů. Po studiu scenáristiky v Los Angeles začínala jako copywriter v reklamních agenturách Mark BBDO a Ogilvy&Mather v Praze. Autorsky spolupracuje na scénářích se svou sestrou Kateřinou, se kterou vlastní společnost Twinpower. Od roku 2009 se na svých projektech kromě psaní scénářů podílí jako režisérka. Na svých projektech se podílí jako scenáristka, režisérka a producentka. Společně se sestrou Kateřinou napsala 3dílný román Rodinná pouta. Knihy jsou založené na příbězích postav ze stejnojmenného televizního seriálu.

Jiřina Bartůňková

prof.MUDr.Jiřina Bartůňková ,DrSc. se narodila v Praze 5.února 1958.Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze,kde v roce 1983 promovala. V letech 1983-1995 pracovala na oddělení klinické imunologie v Praze.Atestaci z vnitřního lékařství složila v roce 1989 a v roce 1991 získala specializaci v oboru imunologie a alergologie.Habilitovala v roce 1995 na 2. lékařské fakultě UK,kde je od tohoto roku přednostkou Ústavu imunologie. Doktorskou disertační práci obhájila v roce 2001 a v roce 2003 byla jmenována profesorkou imunologie. Publikovala řadu původních prací v česku i v zahraničí. Je vdaná má dvě dcery ,Lenku a Janu.

Jiří Berger

Narozen 10. 1. 1950 v Kaznějově, zemřel 22. 5. 2008. Plzeňský fotograf, který se specializoval na letecké fotografování, zejména památkových objektů. Kaznějovský rodák se věnoval fotografii od roku 1980. V roce 1986 nastoupil jako krajský fotoreportér do ČTK a v 90. létech pracoval v Plzeňském deníku a krajské redakci MF Dnes.

Jean Richard Bloch

Jean Richard Bloch se narodil 25. května roku 1884 v Paříži a 15. března roku 1947 tam i zemřel. Byl to dramatik, prozaik a žurnalista. Byl středoškolským profesorem historie a zeměpisu. V letech 1910 až 1914 vydával v Poitiers levicový časopis L'Effort libre, kam přispíval Romain Rolland. Za 1. světové války byl na frontě. Po válce se věnoval literatuře a politické činnosti v sociální straně. Spolupracoval s Barbussem, byl členem A.R.A.C., Clarté, podílel se na vedení časopisu Europe, v letech 1937 až 1939 řídil s Aragonem list Ce Soir. V letech 1941 až 1944 byl komentátorem moskevského vysílání pro Francii, po válce řídil obnovený Ce Soir. Debutoval hrou Neklidná, uvedenou Antoinem roku 1910. Mimo povídky napsal balzacovský román o rodině alsaských židovských průmyslníků. Z publicistické tvorby se velký ohlas získaly reportáže Espagne! Espagne! , rozhlasové projevy vydával pod titulem De la France trahie à la France en armes (Od Francie zrazené k Francii bojující. Blochovo dílo zahrnuje eseje o divadle, několik dramatizací. Z jeho her je známé drama s okupační tematikou Toulon.

Jaroslav Bauer

Narozen 18.6.1920 v Křešicích,zemřel 29.1.1995. Ing. CSc., docent katedry mineralogie Vysoké školy chemicko-technologické, publikace z oboru.

Jaroslav Barták

Narozen 5. 2. 1923 v Praze, zemřel 1986. Matematik a pedagog. Autor učebnic a metodických textů matematiky.

Jana Bellová

Ing. Jana Bellová, Ph.D. , behaviorální ekonomie Vzdělání: • 2007-2010: Státní doktorská zkouška, PhD., LF UP Olomouc, Ústav sociálního lékařství • 1999-2004: Státní závěrečná zkouška, Ing. , Ekonomicko – správní fakulta MU Brno, Pedagogická činnost: Basic Economics, Current Economical Issues, Marketing, Základy ekonomie a národohospodářské teorie, Základy ekonomie pro právníky, Základy ekonomických teorií, Vybrané otázky ekonomie a národohospodářské teorie

Ivan Borkovský

Ivan Borkovský byl ukrajinský archeolog specializující se na dějiny raného středověku, působící především na území Prahy a mapující tedy vývoj pražské aglomerace ve středověku. Patří k zakladatelským osobnostem české středověké archeologie. Pocházel z rakouské Haliče. Po převzetí moci bolševiky v Rusku emigroval roku 1918 do Prahy, kde vystudoval archeologii na FF UK . Na počátku své kariéry se chtěl věnovat eneolitu, ale v roce 1925 začal velký archeologický výzkum na Pražském hradě a Borkovský se ho zúčastnil, od roku 1926 již jako asistent Karla Gutha, vedoucího tohoto výzkumu. Od roku 1930 se staral o sbírky J. A. Jíry na Hanspaulce a analýza zde uložené raně středověké keramiky mu pomohla rozlišit tzv. pražský typ . V letech 1933-1945 byl profesorem archeologie a dvakrát také rektorem na exilové Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. V roce 1943 se stal vedoucím prací na Pražském hradě a této činnosti se věnoval do roku 1974. Roku 1961 obhájil doktorskou dizertační práci Pražský hrad ve světle nových výzkumů. Mimoto provedl na území hlavního města další výzkumy, např. v Anežském klášteře, Betlémské kapli, Bartolomějské ulici, účastnil se i výzkumu na Vyšehradě. Po druhé světové válce pokračoval s pracemi na Pražském hradě, v roce 1952 objevil kostel Panny Marie mezi II. a IV. nádvořím. V letech 1947-1954 provedl archeologický výzkum na Levém Hradci, kde objevil rotundu sv. Klimenta. Je pohřben spolu se svou partnerkou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím otcem malířem Václavem Jansou na Olšanských hřbitovech v Praze.

Ivan Bohuš

Ivan Bohuš byl slovenský historik, vědec, muzeolog, publicista, pracovník Muzea TANAPu v Tatranské Lomnici specializující se na historii Vysokých Tater a podtatranského kraje. V letech 1949–1957 byl ředitelem Tatranského muzea v Popradu. V roce 1957 zakládal Muzeum TANAPu v Tatranské Lomnici, jehož byl až do roku 1967 ředitelem. V roce 1950 byl jedním ze zakladatelů Tatranské horské služby. Zabýval se historií horolezectví, tatranské turistiky, horského vůdcovství. Je autorem desítek publikaci, zabývajících se historií Vysokých Tater. Ve slovenských, českých i polských periodikách a vědeckých, populárně-naučných časopisech publikoval přes 2 300 článků a historických studií. Je spoluautorem řady textů v turistických průvodcích a publikacích o Vysokých Tatrách. Za muzeologickou činnost byl oceněn mnoha vyznamenáními. Za výzkum a publikování prací o protifašistickém odboji ve Vysokých Tatrách byl oceněn dvěma Pamětními medailemi SNP. Matica slovenská mu udělila Medaili Ľudovíta V. Riznera. Je první čestným členem Spišského dejepisného spolku, v roce 2000 se stal prvním laureátem Ceny města Vysoké Tatry za celoživotní dílo a v roce 2005 prvním laureátem Ceny MUDr. Mikuláše Szontágha za cedloživotní zásluhy o Vysoké Tatry. V roce 2007 získal jako první zahraniční autor polskou literární cenu Nagroda Literacka im. Waldislawa Krygowsiego za rok 2005. V roce 2011 byl oceněn za celoživotní dílo Cenou předsedy Prešovského samosprávného kraje. Ivan Bohuš je nositelem Zlatého a Čestného odznaku Horské služby a laureátem vyznamenání Za zásluhy Horské služby. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ivan Bohuš na slovenské Wikipedii a Ivan Bohuš na polské Wikipedii.

Irena Baumruková

Narozena 1951 v Praze. PhDr., učitelka angličtiny, zaměřená na odbornou angličtinu pro zdravotnické profese.

Ina Brandt

Německá autorka literatury pro děti, bývalá lektorka. Vystudovala germanistiku.

Helen Brooks

se narodila a dodnes žije se svou rodinou v Northamptonu v Anglii. Ačkoliv velmi ráda tráví dovolenou někde v cizích zemích, nikde jinde by žít nechtěla. Helen potkala svého manžela v šestnácti letech a i dnes po pětatřiceti letech je mezi nimi stále stejné kouzlo. Mají tři krásné děti Caru, Faye a Benjamina. V domě s nimi žijí ještě domácí mazlíčci - dva psi. Helen začala psát v roce 1990, kdy oslavila čtyřicáté narozeniny. Splnila si tak svůj sen z doby dospívání, neboť předtím se musela věnovat svým třem dětem a hektickému rodinnému životu. Dnes má na svém kontě již osmatřicet romancí a několik ság. Helen je velkou milovnicí zvířátek, dlouhých procházek po okolí s manželem, čtení a plavání. Volný čas velmi ráda tráví na své nádherné staré zahradě v lehátku na slunci a se sklenkou dobrého červeného vína. Helen se v současné době věnuje pouze psaní romantických příběhů, což ji plně uspokojuje. Sama se přesvědčila, že realita je leckdy zajímavější než fantazie. Při psaní příběhů čerpá ze svých zkušeností sekretářky - moc dobře ví, že každá mladá dívka sní o svém šéfovi. Jejím nejoblíbenějším filmem je Osobní strážce a miluje písničky od Beatles. Na mužích nejvíce obdivuje něžnost.Na otázku, čím by byla, kdyby nepsala knížky, odpověděla: "Určitě bych pracovala v nějakém zvířecím útulku nebo jako veterinární sestra." České čtenářky si od Helen Brooksové mohly dosud přečíst deset knížek v edicích Polibky , Romance a Desire a na další se mohou těšit.

Gabriela Beňačková

Gabriela Beňačková je proslulá slovenská sopranistka, která se proslavila v operních rolích širokého repertoáru. Narodila se 25. března 1947 v Bratislavě a prosadila se jako jedna z předních operních pěvkyň své generace, zejména díky interpretaci děl českých skladatelů, jako jsou Antonín Dvořák a Bedřich Smetana. Hlas Beňačkové je obdivován pro svou čistotu, sílu a emocionální hloubku, které jí vynesly uznání kritiky na koncertních pódiích i v operních domech po celém světě.