Výpis všech autorů

William Peter Blatty

Americký spisovatel, autor sci-fi a dobrodružné literatury. Též filmový producent, režisér a scenárista.

Vratislav Blažek

Vratislav Blažek byl český textař, dramatik a filmový scenárista. Absolvoval několik tříd gymnázia, od roku 1945 studoval malbu. Při studiu si přivydělával psaním do několika satirických časopisů. V této době začala jeho autorská spolupráce s Divadlem satiry. Po roce 1968 emigroval do Německa. Poté byl v normalizační ČSSR zakázán a ignorován. Dále je autorem textů k celé řadě písní, které časem zlidověly . Spisovatel Josef Škvorecký, jenž stejně jako Vratislav Blažek pocházel z Náchoda, zpracoval jeho osudy ve svém románě Příběh inženýra lidských duší. Blažek se v něm objevuje pod jménem Vratislav Blažej prostřednictvím dopisů, jež v průběhu několika desetiletí napsal protagonistovi knihy Danny Smiřickému a v nichž s ironickým humorem komentuje dramatické zvraty svého života. Styl těchto dopisů je zřetelně autentický, jak lze doložit srovnáním s výborem z Blažkovy korespondence Mariáš v Reykjavíku, vydaného v exilovém nakladelství manželů Škvoreckých Sixty-Eight Publishers.

Vladimír Brehovzský

Narozen 26.9.1925 v Užhorodě - Ukrajina, zemřel 28.1.1976 v Praze. Malíř, ilustrátor.

Vladimír Brandejs

Narozen 4. července 1937 v Opočně. Básník, soustavně publikující až od začátku 70. let, promýšlející etický řád soudobého člověka a svou obrazností zakotvený v české kulturní krajině a přírodě. V roce 1963 zveřejnily Zemědìěské noviny báseň Noc – a do literatury nesměle přicházel později jeden z nejplodnějších českých básníkù Vladimír Brandejs . Již dva roky poté vyšla Brandejsova knižní prvotina Výpravy. Přírodou a zejména horami okouzlený umělec tak zdolal první tvùrčí vrchol v členité krajině své poezie. Na mapě Brandejsovy bibliografie dodnes upoutávají triangulační body Stromy , Dotyky , Dotýkání stromù , Vysoká hora lásky , Druhé dějství , Být je štěstí , Prosby a lamentace , Vlastní ekologie, Po celé věky ... Vladimír Brandejs, rodák z Opočna, pùvodní profesí pedagog, uplatnil svùj organizační talent postupně v několika funkcích. Kupříkladu v letech 1977 - 1990 řídil východočeskou pobočku SÈS a v období 1987 - 1990 nakladatelství Kruh. Založil vlastní nakladatelství Prameny, kde vydává i Poetické noviny.

Václav Bartuška

Václav Bartuška je současný český diplomat, politik a publicista. Od roku 2006 je zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. Studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a patřil k vůdcům revoluce v roce 1989. Ve svých 22 letech se stal členem parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu. O svých zkušenostech z práce v komisi napsal knihu Polojasno. Zisk z prodeje knihy mu umožnil absolvovat cestu okolo světa. Pracoval jako reportér deníku Mladá fronta DNES, vykonával funkci generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru, později vlastnil firmu zabývající se pořádáním výstav a vypracováváním marketingových studií. Od nástupu Alexandra Vondry do pozice ministra zahraničí je zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. V roce 2010 se stal zvláštním vládním zmocněncem pro dostavbu JE Temelín. Je ženatý s českou harfenistkou Kateřinou Englichovou. V roce 2015 se v rozhovoru pro server neovlivní.cz vyjádřil o požáru budovy odborů v Oděse a zabíjení proruských aktivistů obsadivších vládní budovy na Ukrajině jako o možnosti jak předcházet válce: Těmito výroky vzbudil nelibost šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka z ČSSD .

Simon Brown

Britský učitel a konzultant specializující se na japonská a čínská léčitelská umění, feng-šuej, makrobiotiku a alternativní terapie.

Robert Binder

Ing., slovenský pedagog v oboru strojnických předmětů, autor učebnic.

Rexanne Becnel

Žije a pracuje v New Orleansu, ve městě, které je pro ni nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Žije se svým manželem a psem. Rexanne o sobě prohlašuje, že nebýt kávy, nebyla by z ní žádná spisovatelka. Ještěže je prý New Orleans plný výborných kaváren, kde připraví dobré café au lait a její oblíbené bagels . Pokud Rexanne nepíše, nebo netráví čas s rodinou, tak je vášnivou hráčkou volejbalu. Na konci dne, když splní svůj psací denní limit, zahraje si naplno volejbal, tak že div nevypustí duši, ráda si vychutná další svou příjemnou zábavu - čtení výborné knihy

Rainer Bernfeld

Autor detektivních románů.

Pierre Benoit

Pierre Benoît byl francouzský romanopisec a členem Académie française .

Petr Bárta

Petr Bárta byl český publicista, novinář a cestovatel. Petr Bárta se účastnil dvou expedic. V roce 1968 se jako zpravodaj účastnil Expedice Lambaréné, která vezla vozem Tatra 138 zdravotnický materiál do nemocnice Alberta Schweitzera v africkém Gabonu. V letech 1987–1990 se pak jako specialista na propagaci účastnil expedice Tatra kolem světa. V rámci této cesty byl i fotografem expedice a vedl také palubní deník. Zajímavostí je, že se na obou expedicích podílel společně s kameramanem Jiřím Stöhrem. Cestovní deník Petra Bárty z expedice Tatra kolem světa vyšel knižně pod názvem Tatra kolem světa. Cestopis vydalo v roce 1993 nakladatelství Univers Praha pod ISBN 80-901506-7-5.

Pavel Petrovič Bažov

Pavel Petrovič Bažov byl ruský spisovatel. Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar. Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 1889 – 1893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut. Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór. Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády. V letech 1923–1929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl , která pojednávala o životu na Urale v letech 1880–1890. Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu. Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti. Z jeho díla jsou nejznámější pohádky Malachitovaja škatulka . Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková. Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.

Pam Brown

Narozena 11.11.1928. Americká spisovatelka.

Muriel Barbery

Muriel Barberyová je francouzská spisovatelka románů a profesorka filozofie. Barberyová navštěvovala a promovala na École Normale Supérieure de Fontenay-Saint-Cloud a poté učila filozofii na Bourgognské univerzitě a na gymnáziu. V současné době žije v Kjótu.

Miroslav Bárta

Miroslav Bárta je český egyptolog a archeolog. Od roku 2011 vede výzkum archeologické lokality Abúsír . Od roku 2013 je ředitelem Českého egyptologického ústavu. V roce 1988 Bárta maturoval na Gymnáziu Jana Nerudy . Po studiu pravěké a raně středověké archeologie na Univerzitě Karlově dále pokračoval ve studiu egyptologie na univerzitách v Praze a v Hamburku. V roce 1997 obhájil doktorát, od roku 2003 je docentem pro obor egyptologie, v letech 2003–2004 byl držitelem Fulbrightova stipendia, University of Pennsylvania, Philadelphia. V letech 2000–2004 byl zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra. Roku 2009 byl jmenován profesorem egyptologie. Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tis. př. n. l., se také již po několik let zabývá studiem tzv. kolapsů, vzestupy a pády v mezioborové perspektivě bádání. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí , Kolaps a regenerace a Civilizace a Dějiny . v roce 2013 se stal ředitelem Českého egyptologického ústavu; ve funkci nahradil Ladislava Bareše. V srpnu 2015 Bárta podepsal petici Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti.

Michel Bataille

Michel Bataille byl francouzský spisovatel, architekt a umělec. Spisovatel Michel Bataill se narodil 25. března 1926 v Paříži. Vystudoval architekturu a po nějakém čase začal spolupracovat na projektech se známým švýcarským architektem, urbanistou a teoretikem Le Corbusierem. Po jeho smrti se stal správcem jeho nadace a dědicem jeho díla uloženého v muzeu. Kromě architektury se Bataille od mládí věnoval literatuře. Po třinácti letech tak architekturu opouští a začíná se naplno věnovat psaní. Začal psát ve velmi mladém věku a zanechal za sebou rozsáhlé dílo. Jeho prvotinou je dílo Patrick, které vyšlo již v roce 1947, tedy v jeho jednadvaceti letech. Za román získal v roce 1950 cenu Stendhal. Od té doby mu vyšlo 17 románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků a rovněž byly poctěny cenou. Zemřel 28. února 2008 ve věku 81 let ve městě Clamart. Michel Bataille si během svého života protrpěl řadu nepříjemností, podstoupil šest operací uší a téměř ohluchl. Má proto hluboké pochopení pro lidské utrpení. V románech vychází z životních zkušeností a hluboké znalosti lidské psychiky. Lidská tragédie se mu stala ústředním tématem téměř ve všech dílech. Neupadá však do sentimentality, ale snaží se hrdiny svých příběhů povzbudit, vdechnout jim sílu, zmužilost a schopnost přežít i v největším utrpení. Za největší zlo autor považuje válku, kterou sám v mládí prožil. Jeho motivací pro psaní mu tedy bylo varování před absurdnostmi moderní doby. Chtěl poukázat na to, že existence lidí je nepřetržitě ohrožována, a že lidské životy závisí na náhodě, zda se nerozpoutá nezadržitelná síla smrtonosných objevů. Dalším inspiračním zdrojem se mu stalo prostředí důvěrně známé – neklidný svět umělců, stavebních koncernů a bank: Dílo prosazuje Bataillův nesmlouvavý protiválečný postoj. Za nejvyšší hodnotu, kterou lidstvo má, považuje svět zbavený války a lásku člověka k člověku. Hlavní postavou je francouzský architekt Victorien Sauvage, který b...

Michael Bond

Britský spisovatel, autor knih pro děti. Televizní kameraman.

Marion Billet

Francouzská ilustrátorka dětských knih, grafička.

Marie Benešová

Marie Benešová je česká právnička a politička, bývalá členka ČSSD. Od července 2013 do ledna 2014 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka, v letech 2013 až 2017 byla poslankyní za ČSSD. Od dubna roku 2019 je opět ministryně spravedlnosti ČR, tentokrát však jako nestranička za hnutí ANO 2011 ve druhé vládě Andreje Babiše. V roce 1966 maturovala na SVVŠ a v roce 1971 absolvovala studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od ukončení studia až do roku 1991 pracovala na okresní prokuratuře na Kladně, nejprve jako právní čekatelka, později jako prokurátorka v oblasti obecné kriminality, zejména násilné trestné činnosti, později jako prokurátorka-specialistka v oblasti dopravy. V té době dle vlastního životopisu dvakrát odmítla vstoupit do KSČ. V roce 1994 se stala státní zástupkyní Vrchního státního zastupitelství v Praze, ale na jaře 1996 na funkci rezignovala a otevřela si v Kladně advokátní kancelář. V lednu 1999 jí ministr spravedlnosti Otakar Motejl nabídl funkci nejvyšší státní zástupkyně, kterou zastávala od 15. ledna 1999 až do 29. září 2005, kdy byla na návrh ministra Pavla Němce odvolána z funkce vládou Jiřího Paroubka. Po odvolání se vrátila do advokacie, kde působí doposud. V roce 2006 kandidovala za ČSSD v Chomutově do Senátu. S kampaní jí pomáhala tehdejší náměstkyně primátorky Chomutova Jana Vaňhová a její partner Roman Houska. V letech 2006–2010 působila ve stínové vládě ČSSD jako stínová ministryně spravedlnosti, třebaže zpočátku nebyla členkou ČSSD . Do ČSSD vstoupila v roce 2007. V roce 2009 podepsala hejtmanka Jana Vaňhová za Ústecký kraj smlouvu na poskytování právních služeb s advokátní kanceláří Benešová, Beránek, Bláha. Benešová pak mimo jiné zpracovala trestní oznámení za údajné poškození dobrého jména Ústeckého kraje na Leo Steinera, který upozornil na rozkrádání evropských dotací v...

Ludvík Bláha

Autor učebnice cukrářství.

Lawrence Block

Lawrence Block všeobecně uznávaný jako mistr svého řemesla. Napsal více než padesát knih. Byl jmenován velmistrem Sdružení amerických autorů detektivních románů a získal všechna významná ocenění v tomto žánru: cenu Edgara, Shamuse, Maltézského sokola a Nero Wolfa. Přestože Lawrence Block nesmírně rád cestuje, z New Yorku by se nikdy neodstěhoval.

Ladislav Ballek

Mgr. Ladislav Ballek byl slovenský spisovatel, politik a diplomat. Dětství prožil v Dudincích a Šahách. V letech 1959–1963 studoval na Pedagogické fakultě v Banské Bystrici slovenský jazyk, dějepis a výtvarnou výchovu. Po absolvování základní vojenské služby rok učil na základní škole v Habovce. V roce 1966 se stal redaktorem Československého rozhlasu v Banské Bystrici a v letech 1968–1972 byl redaktorem kulturní rubriky krajského deníku Smer. Od roku 1972 působil v Bratislavě. Nejprve v redakci původní tvorby ve vydavatelství Slovenský spisovateľ a od roku 1977 jako vedoucí literárního oddělení na Ministerstvu kultury Slovenské socialistické republiky. Od roku 1980 byl náměstkem ředitele Slovenského literárního fondu a v letech 1984–1989 vedoucím tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V letech 1992–1994 byl poslancem Národní rady Slovenské republiky za slovenskou Stranu demokratické levice. Vyučoval na Pedagogické fakultě v Nitře a Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1998 neúspěšně kandidoval na prezidenta Slovenské republiky. Od roku 2001 do roku 2008 působil ve funkci velvyslance Slovenské republiky v České republice. Jedná se o typického představitele slovenské románové tvorby /nejen, ale zejména/ 70. let 20. století. V roce 1980 obdržel národní cenu SSR a v roce 1982 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel v roce 2014 ve věku třiasedmdesáti let. Jeho první literární pokusy se vztahují k jeho vysokoškolskému studiu. První próza mu vyšla ve sborníku Silueta v roce 1964, o tři roky později mu vyšla debutová knížka. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Ballek na slovenské Wikipedii.

John Frederick Burke

Anglický spisovatel, romanopisec a povídkář, autor detektivek, také autor cestopisů.

Joëlle Barnabé

Belgická spisovatelka knih pro děti.

Jiří Brabec

Narozen 28. 10. 1929 v Kněževsi u Rakovníka. PhDr. CSc., docent české literatury, literární vědec, historik a kritik, výbory básní.

Jiří Babica

Jiří Babica je český kuchař. Vyučil se v pražských hotelích Palace a Ambassador. Mezi lety 2008–2014 moderoval pořad Babicovy dobroty na TV Nova a v letech 2015–2016 pořad Babica vs. Sapík na TV Barrandov. Vedle svého působení v televizních pořadech provozuje v Praze SKI servis a půjčovnu lyží. Od konce 80. let působil v Německu v Kolíně nad Rýnem. V důsledku pandemie covidu-19 si v roce 2020 založil YouTube kanál s názvem „Babicova televize“, kde publikuje videa s recepty a zábavným obsahem. Babica hraje fotbal za tým celebrit Real Top Praha a je vášnivým cestovatelem.

Jeremy Black

Jeremy Black MBE , britský historik a profesor historie na univerzitě v Exeteru, odborník na osmnácté století. Je vysokoškolským pracovníkem Centra pro studium Ameriky a Západu ve Výzkumném ústavu zahraniční politiky ve Philadelphii . Je autorem více než 100 knih, hlavně, ale nikoliv výhradně, o britské politice a mezinárodních vztazích z 18. století.

Jaroslav Barták

Narozen 5. 2. 1923 v Praze, zemřel 1986. Matematik a pedagog. Autor učebnic a metodických textů matematiky.

Jan Barták

Jan Barták byl rakouský a český politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesně působil jako rolník v obci Kaliště u Prahy. Vystudoval šest tříd gymnázia v Praze, pak se věnoval zemědělskému hospodaření. Přispíval do časopisů. Roku 1894 byl zvolen starostou domovské obce a roku 1895 za člena okresního zastupitelstva v Říčanech. Působil jako vlastivědný pracovník v Kalištích, vydával publikace o jílovském okresu a o myslivosti. V polovině 90. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v kurii venkovských obcí do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně. Mandát obhájil ve volbách v roce 1901, nyní za kurii venkovských obcí .

Jacqueline Briskin

britsko - americká spisovatelka specializující se na historické fikce 1970-1995. Její knihy se pravidelně objevují na New York Times bestselleru v seznamu. Její romány přeloženy do 26 jazyků a prodalo 23.000.000 kopií po celém světě. Její manžel Bert Briskin byl její agent a jeden z jejích synů je Richard Sands . Narodila se 18. prosince 1927 v Londýně , Anglie , dcera Marjorie a Spencer Orgell. V roce 1938 se její rodina přestěhovala do Spojených států. Navštěvovala Beverly Hills High School v Beverly Hills v Kalifornii a promovala v roce 1945. Dne 9. května 1948 se provdala za Bertram Norman "Bert" Briskin, narozena dne 17. února 1922. Její manžel byl olejový manažer, který se později stal jejím agentem. Vychovala tři děti: Ralph Louis Briskin, Elizabeth Ann Briskin a Richard Paul Briskin . Její manžel zemřel v roce 2004 Briskin prodala svůj první román v roce 1970, po kterém vydala dalších 11 historických románů,

Ivana Bozděchová

Narozena 22.12.1960 v Domažlicích. PhDr., CSc., asistentka na katedře českého jazyka FF UK, práce z oboru, překlady a antologie anglické a irské poezie.

Ivan Bohuš

Ivan Bohuš byl slovenský historik, vědec, muzeolog, publicista, pracovník Muzea TANAPu v Tatranské Lomnici specializující se na historii Vysokých Tater a podtatranského kraje. V letech 1949–1957 byl ředitelem Tatranského muzea v Popradu. V roce 1957 zakládal Muzeum TANAPu v Tatranské Lomnici, jehož byl až do roku 1967 ředitelem. V roce 1950 byl jedním ze zakladatelů Tatranské horské služby. Zabýval se historií horolezectví, tatranské turistiky, horského vůdcovství. Je autorem desítek publikaci, zabývajících se historií Vysokých Tater. Ve slovenských, českých i polských periodikách a vědeckých, populárně-naučných časopisech publikoval přes 2 300 článků a historických studií. Je spoluautorem řady textů v turistických průvodcích a publikacích o Vysokých Tatrách. Za muzeologickou činnost byl oceněn mnoha vyznamenáními. Za výzkum a publikování prací o protifašistickém odboji ve Vysokých Tatrách byl oceněn dvěma Pamětními medailemi SNP. Matica slovenská mu udělila Medaili Ľudovíta V. Riznera. Je první čestným členem Spišského dejepisného spolku, v roce 2000 se stal prvním laureátem Ceny města Vysoké Tatry za celoživotní dílo a v roce 2005 prvním laureátem Ceny MUDr. Mikuláše Szontágha za cedloživotní zásluhy o Vysoké Tatry. V roce 2007 získal jako první zahraniční autor polskou literární cenu Nagroda Literacka im. Waldislawa Krygowsiego za rok 2005. V roce 2011 byl oceněn za celoživotní dílo Cenou předsedy Prešovského samosprávného kraje. Ivan Bohuš je nositelem Zlatého a Čestného odznaku Horské služby a laureátem vyznamenání Za zásluhy Horské služby. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ivan Bohuš na slovenské Wikipedii a Ivan Bohuš na polské Wikipedii.

Gottfried August Bürger

Gottfried August Bürger byl německý preromantický básník, prozaik a překladatel. Bürger pocházel z rodiny evangelického kněze a na žádost svého dědečka začal roku 1764 studovat teologii v Halle. Studia však brzy opustil a od roku 1768 studoval právo na univerzitě v Göttingenu. Zajímal se též o klasickou filologii. Pracoval jako úředník a od roku 1784 přednášel v Göttingenu estetiku. Roku 1789 zde byl jmenován mimořádným profesorem, ovšem bez nároku na pravidelný plat, takže se musel živit jako překladatel. Svou literární dráhu zahájil jako spolupracovník časopisu Göttinger Musenalmanach, ve kterém uveřejňoval své první básně. Od roku 1779 sám tento časopis redigoval. Velký vliv na jeho tvorbu mělo hnutí Sturm und Drang. Je považován za zakladatele německé umělé balady. Jsou založeny na námětech z lidové slovesnosti, vyjadřují vášnivost lidských citů a vzdor proti osudu. Do života jejich hrdinů vstupují nadpřirozené síly, přičemž střet s nimi končí tragicky. Nejznámější z těchto balad je Lenora . Dnes však je jeho jméno spojováno především se satirickým dobrodružným dílem Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel , česky zkráceně Baron Prášil. Hrdina v knize vypráví o svých neuvěřitelných až fantastických příhodách, v nichž je často patrná autorova inspirace lidovými pohádkami a knížkami lidového čtení. V osobním životě nedosáhl Bürger díky své nevyrovnané povaze trvalého štěstí. Roku 1774 se oženil s dcerou hannoverského úředníka Dorette Leonhartovou, ale brzy se zamiloval do její mladší sestry Augusty. Po smrti Doretty roku 1784 se s Augustou příští rok oženil, ale ta roku 1786 zemřela ...

Gerhard F Barner

Německý autor dobrodružných příběhů.

George Owen Baxter

Max Brand, vlastním jménem Frederick Schiller Faust byl významný americký spisovatel westernů. Psal většinou pod různými pseudonymy , ale dnes je znám pouze jako Max Brand. Narodil se v Seattle, vyrůstal v centrální Kalifornii a později pracoval jako honák krav na jednom z mnoha místních hospodářství. Studoval na kalifornské univerzitě v Berkeley, ale nedosáhl titulu, protože byl jako domnělý výtržník vyloučen. Už na škole začal psát své příběhy, které poměrně úspěšně prodával do novin a časopisů a stal se brzo populární, zejména jako autor dobrodružných příběhů z Divokého západu. Kromě toho psal také filmové scénáře pro Hollywood a hodně cestoval. Za druhé světové války působil jako válečný dopisovatel a při bojích v Itálii byl smrtelně raněn. Za svůj život napsal více než 500 románů a povídek nejrůznějších žánrů, dodnes však přežily pouze jeho literární westerny, založené na osobní znalosti práce kovboje a na velice dobrém propracování charakterů jednajících postav.

František Bělohlávek

PhDr. František Bělohlávek, Ph.D. se zabývá řízením lidí a psychologií práce. Absolvoval univerzitu Palackého v Olomouci v roce 1974 a vědeckou aspiranturu v roce 1994 . Pracoval řadu let jako podnikový psycholog a manažer ve velké stavební firmě. Od roku 2004 přednáší Organizaci práce a řízení lidských zdrojů v programu MBA na Masarykově universitě v Brně. Zúčastnil se řady manažerských programů ve Velké Británii a Irsku. Je vedoucím trenérem Britského know-how fondu, členem Chartered Institute for Personnel and Development , členem European Assocation of Work and Organisational Psychology . Byl vedoucím britsko-francouzsko-českého týmu projektu PHARE a NVF Rozvoj manažerů a lidských zdrojů v českých stavebních firmách a členem týmu, zpracovávajícího Strategii lidských zdrojů ČR . Působí jako vedoucí projektů, trenér a konzultant pro řadu českých i zahraničních firem, zejména Aisan-Bitron, Continental Teves, České dráhy, INA, Osram, Strabag, Siemens, Škoda Auto, TRW, atd. i pro instituce státní a veřejné správy. Je autorem knih „Osobní kariéra“ , „Organizační chování“ , „Jak vést a řídit lidi“ a spoluautorem knihy „Management“ , autorem Desatero manažera .

Fabio Bourbon

Autor turistických průvodců a naučně-populárních publikací o kulturních a uměleckých památkách zejména starověkých civilizací.

Earl Derr Biggers

Earl Derr Biggers byl americký spisovatel detektivních románů. Narodil se ve městě Warren v Ohiu. Absolvoval Harvardovu univerzitu a začal pracovat v Bostonu jako novinář a divadelní kritik. Publikoval dva romány, ale bez valného ohlasu. Upozornil na sebe až dílem Sedm klíčů k Baldpatu . Román byl zpracován do formy dramatu, hrál se na Broadwayi, a byl dvakrát zfilmován. Další tři romány sice kladou důraz na záhadu a momenty napětí, ale nebyly zvlášť úspěšné. Inspiraci našel v detektivkách. Stvořil postavu tělnatého Cahralie Chana, s buclatými tvářemi a šikmýma očima, který slouží jako detektivní seržant v Honolulu. Kromě toho, že je Chan policistou, je také velkým znalcem lidské psychologie. Biggers napsal celkem šest románů s Charlie Chanem, potom však předčasně zemřel. Charlie Chan vystupuje celkem více než v 50 filmech, ale většina z nich nevychází z Biggersových románů, ale pouze z úspěšné postavy.

Colette Baron-Reid

Populární jasnovidkyně, motivační řečník. Bývá hostem rozhlasových pořadů, přednáší na seminářích a je autorkou meditačních CD. Žije v Sedoně, ve státě Arizona.

Budvarka

Populární lidový orchestr z jižních Čech, založený v roce 1941 jako orchestr pivovaru Budvar.

Bohuslav Brouk

Bohuslav Brouk byl psychoanalytik, spisovatel, básník, publicista, filosof, estetik, sociolog a biolog, jedna z nejvýraznějších osobností české meziválečné avantgardy. Od roku 1948 žil v emigraci. Byl jedním z prvních propagátorů psychoanalýzy a kritickým vykladačem díla Sigmunda Freuda v Československu. Jeho dílo se týká psychoanalýzy , jazyka a způsobu vyjadřování , či vztahů člověka k věcem . Byl mladším synem Jaroslava Brouka, spoluzakladatele firmy Brouk a Babka. V roce 1931 absolvoval obchodní akademii v Praze Karlíně, o rok později složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Klatovech. Po krátkém studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK , a estetiku na Filozofické fakultě UK Praha . Časopisecky poprvé publikoval v roce 1930 v Tvorbě. Tento enfant terrible české avantgardy a bohémy třicátých a čtyřicátých let se v roce 1934 stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR, jejíž leták, informující o jejím ustavení, vydal vlastním nákladem. Při sporu uvnitř skupiny, v roce 1938, stál na straně Karla Teigeho proti Vítězslavu Nezvalovi. Zabýval se především psychoanalýzou, sexuologií, problematikou sebevraždy a řadou dalších témat. Za druhé světové války pracoval jako umělecký poradce obchodního domu Bílá labuť, který postavila a vlastnila rodinná společnost. V poválečném období let 1945–1948 se intenzivně zapojil do politické a publicistické činnosti – jako jeden z mála intelektuálů v této době veřejně přednášel a v tisku uveřejňoval texty, v nichž systematicky a neúprosně demaskoval komunistickou ideologii a především praktickou politiku Komunistické strany Československa. Vedle toho se svými přáteli, architekty Karlem Honzíkem a Ladislavem Žákem, rozvíjel koncept živ...

Benjamin J Boeters

Narozen 6. 3. 1915 v Dušníkách u Prahy, zemřel 10. 6. 2003. MUDr., DrSc., docent dermatologie a venerologie, autor prací z oboru. Také spisovatel, autor dobrodružných, detektivních, humoristických románů, divadelních a rozhlasových skečů a jedné operety, publicista.

Ben Butcher

Americký výtvarník a filmový animátor.

Axel Berger

Narodil se 11.března 1908 v Brémách, kde také prožil svůj život a 19.března 1974 zemřel. Původní profesí stavitel lodí a ředitel rodinné firmy Burmester Werft. Je autorem okolo 500 westernů, dobrodružných a kriminálních románů, z nichž byla celá řada přeložena.

Anna Benešová

Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...

Anna Beatrix Bártová

Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková. Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka.

André Philippus Brink

Zdeněk Brdlík

Zdeněk Brdlík byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Zdeněk Brdlík absolvoval v Praze Státní grafickou školu a posléze Akademii výtvarných umění u profesorů Miloslava Holého a Vladimíra Pukla. Působil jako grafik v časopise Tvorba. Ilustroval knihy o přírodě . Vedle ilustrací a grafiky se věnoval také volné malbě a známkové tvorbě.

William B Breuer

Americký vojenský historik a spisovatel.

Wilhelm Busch

Heinrich Christian Wilhelm Busch byl německý malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a básník-humorista. Studoval nejdříve techniku, poté krátce malířství v Düsseldorfu a Antverpách, studium však přerušil kvůli onemocnění tyfem. Po vyléčení odešel na nějaký čas do Mnichova, kde se seznámil s tamními umělci a začal se živit publikováním karikatur a komiksů. Jeho nejznámějším dílem je dětská kniha Max a Moritz, obsahující veršované a kresbami ilustrované příběhy dvou chlapců, poprvé souborně vydaná roku 1865. Protože vycházela v časopisech na pokračování, jde o první strip, tj. moderní komiks. V českém vydání byli uličníci přejmenováni na Vít a Véna. Na přelomu 60. a 70. let Busch pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem a věnoval se více klasické malbě. Zbytek života strávil převážně na venkově, ve svém rodišti Wiedensahlu u své sestry Fanny a poté v Mechtshausenu.

Vladimír Bárta

Slovenský fotograf a fotoreportér, kalendáře, průvodce, knihy o Slovensku.

Vicki Baum

Americká harfenistka, dramatička, scenáristka, novinářka a spisovatelka rakouského původu.

Vera F Birkenbihl

Vera F. Birkenbihl byla německá školitelka manažmentu a autorka naučné literatury. Byla dcerou trenéra a konzultanta manažmentu Michaela Birkenbihla . Již v roce 1969 vynalezla a rozvíjela techniku učení se, založené na výzkumu mozku a neurovědě. V roce 1970 jako první přednášela s touto tematikou přednášky a semináře v USA a po návratu v roce 1972 zpět do Evropy pracovala na „volné noze“ jako osobní trenérka a poradkyně pro velké nadnárodní firmy a zároveň se věnovala tvorbě vlastních literárních textů. Naposledy žila v německém městě Osterholz-Scharmbeck. Dne 3. prosince 2011 zemřela ve věku 65 let na plicní embolii.

Tomáš Baťa

Tomáš Baťa byl československý podnikatel, „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína a veřejný činitel. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků , dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Rozsahem svých aktivit působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu . Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství . Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa. Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z významné rodiny. Její otec měl titul císařského rady. Byla velmi činnou v sociální a zdravotní sféře. Díky svým aktivitám se stala v...

Tim Birkhead

Britský ornitolog.

The Moody Blues

The Moody Blues je anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1964 v Birminghamu a původně se profilovala jako rhythm and bluesová skupina. Koncem šedesátých let prošla stylovým posunem a stala se jednou z předních kapel éry progresivního rocku. Mezi základní členy skupiny patřili Justin Hayward , John Lodge , Mike Pinder , Ray Thomas a Graeme Edge . Proslavili se svým druhým albem "Days of Future Passed" , které spojilo rock s klasickou hudbou a je považováno za jedno z prvních úspěšných koncepčních alb.

Swift Bella

Stephen Baxter

Stephen Baxter je britský autor hard science fiction. Vystudoval matematiku a strojařství. Baxterovy příběhy můžeme rozdělit do třech odlišných kategorií líšících se do značné míry stylem vyprávění. Jedna skupina jeho románů se odehrává v daleké budoucnosti. Vývoj postav zde ustupuje do pozadí a přednost má popis nejnovějších vesmírných teorií a myšlenek, jako například Nahá singularita, a velký boj mezi formami života Baryonem a Temnou hmotou. Do této skupiny můžeme řadit například knihy Prstenec a Časupodobné nekonečno . Hlavní postavy příběhů ze současnosti jsou zobrazeny více plasticky s důrazem na vývoj charakteru. Nejčastěji se zabývá alternativní historií snící o tom, čeho mohlo lidstvo dosáhnout ve zkoumání vesmíru. Na rozdíl od ostatních románů nejsou však tyto příběhy příliš optimistické. Tímto stylem jsou psané např. romány Voyage, Titan nebo Moonseed. Každý díl trilogie Manifold se zabývá možným vysvětlení Fermiho paradoxu. Jeho "evoluční" příběhy, jako například román Evolution, jsou novějšího vydání a ukazují autorův vzrůstající zájem o lidskou evoluci. Zdá se, jako by měly kořeny v jeho příbězích psaných na jiné téma, jako jsou Mamut nebo Origin. Jiným stylem je psána jeho trilogie Mamut, zdánlivě pro děti, ale čtená i dospělými. Svými non-fiction esejemi a sloupky přispívá například také do britského magazínu Critical Wave nebo britské sci-fi organizaci Matrix. Napsáno společně s Arthurem C. Clarkem. Napsáno společně s Terry Pratchettem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Baxter na anglické Wikipedii.

Stanley Bradley

Narozen 30. 5. 1948 v Děčíně. Psychotronik, astrolog a spisovatel.

Stanislav Bartoš

Narozen 1926. Ing., DrSc., zemědělský inženýr zaměřený na fyziologii zvířat.