Výpis všech autorů

Roger Baker

Profesor Roger Baker přednáší klinickou psychologii na univerzitě v Bournemouthu. Pracoval jako badatel i klinický psycholog na univerzitách v Leedsu, Aberdeenu i Bournemouthu a v britské Národní zdravotní službě v odděleních zabývajících se duševním zdravím. Knihu Jak překonat panické ataky používá při své terapeutické praxi řadu let.

Radvan Bahbouh

MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh PhD. vystudoval matematickou statistiku a teorii pravděpodobnosti na MFF UK, psychologii na FF UK, arteterapii na PedF JU a všeobecné lékařství na 3. LF UK. Na katedře psychologie FF UK přednáší metodologii psychologie, teorii psychodiagnostiky a psychometrii. Je autorem metody Sociomapování, která představuje metodu analýzy sociálních systémů za účelem jejich vizualizace, která umožní dobrou orientaci ve vzájemných vztazích a komunikačních sítích. Založil a vede společnost QED GROUP a.s., která se zabývá personálním poradenstvím, psychologickým koučováním, vzděláváním manažerů a Sociomapováním.

Philip Bashe

Americký spisovatel, publicista, redaktor. Spoluautor publikace o léčbě bolesti.

Petr Bárta

Petr Bárta byl český publicista, novinář a cestovatel. Petr Bárta se účastnil dvou expedic. V roce 1968 se jako zpravodaj účastnil Expedice Lambaréné, která vezla vozem Tatra 138 zdravotnický materiál do nemocnice Alberta Schweitzera v africkém Gabonu. V letech 1987–1990 se pak jako specialista na propagaci účastnil expedice Tatra kolem světa. V rámci této cesty byl i fotografem expedice a vedl také palubní deník. Zajímavostí je, že se na obou expedicích podílel společně s kameramanem Jiřím Stöhrem. Cestovní deník Petra Bárty z expedice Tatra kolem světa vyšel knižně pod názvem Tatra kolem světa. Cestopis vydalo v roce 1993 nakladatelství Univers Praha pod ISBN 80-901506-7-5.

Pavel Bárta

Narozen 1963. Novinář, autor publikací o ledním hokeji.

Pavel Bagrjak

Paul Badura-Skoda

Paul Badura-Skoda byl rakouský klavírista a vědec, proslulý svými vystoupeními a nahrávkami klasického a romantického repertoáru. Jeho kariéra trvala více než šest desetiletí, během nichž se etabloval jako jeden z předních interpretů Mozarta, Beethovena, Schuberta a mnoha dalších skladatelů. Badura-Skoda byl obdivován zejména pro svůj pronikavý přístup k dobovým nástrojům, kdy si často vybíral pro své vystoupení klavíry, které byly v době, kdy hrál hudbu.

Paul Babiak

Psycholog, kouč a konzultant. Zaměřuje se především na využití psychologie v oblasti managementu a zaměstnávání. Působil jako kouč vrcholových manažerů. Doktorát získal z oboru Industrial & Organizational Psychology na Stevens Institute of Technology v USA, kde studoval též management.

P. J Banyard

Britský novinář, historik a spisovatel. Věnoval se také charitě. Autor populárně-naučných publikací.

Otakar Balcar

Narozen 13.7.1883 v Rosicích na Moravě, zemřel 6.4.1968 v Praze. Ing., profesor strojařství na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.

Norman S Barrett

Anglický publicista, autor prací z oblasti sportu, přírody, techniky a naučné literatury pro mládež.

Nina Bawden

Britská autorka románů pro mládež a dospělé.

Nicolas Barreau

Nicolas Barreau se narodil v Paříži. Na Sorboně vystudoval románské jazyky a historii. Po studiu pracoval v knihkupectví a začal psát. Nyní stále žije v Paříži a píše na volné noze své romány. Fiktivní postava a spisovatel, kterého "stvořila" německá nakladatelka Daniela Thiele a pod jehož jménem píše romány.

Michael Bar-Zohar

Micha'el Bar Zohar je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Ma'arach a Stranu práce. Narodil se 30. ledna 1938 v Sofii v Bulharsku. V roce 1948 přesídlil do Izraele. Vystudoval městskou střední školu E v Tel Avivu. Absolvoval studium ekonomie a mezinárodních vztahů na Hebrejské univerzitě. Politologii studoval na Pařížské univerzitě, kde získal i doktorát. Pracoval pak jako vědecký pracovník, vysokoškolský přednášející a publicista. V letech 1958-1959 byl editorem týdenní přílohy o vědě pro list Davar. V letech 1960-1964 přispíval z Paříže do listu LaMerhav. Od roku 1965 byl členem strany Rafi. V roce 1967 působil jako mluvčí Ministerstva obrany Státu Izrael. V letech 1970-1973 přednášel na Haifské univerzitě. Byl členem ústředního výboru Strany práce. Vydal množství odborných knih i beletrie. V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1981, do nichž šel za stranu Ma'arach. Byl členem výboru pro vzdělání a kulturu a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Ve volbách v roce 1984 neuspěl. Znovu se v Knesetu objevil až po volbách v roce 1988, opět za Ma'arach. V průběhu volebního období se byla strana Ma'arach sloučena do Strany práce. Bar Zohar byl předsedou parlamentního výboru pro vzdělání a kulturu a členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro televizi a rozhlas. Ve volbách v roce 1992 mandát poslance neobhájil. Později před volbami v roce 2009 se přidal k nové straně Jisra'el Chazaka, která ale nezískala mandát.

MCH Band

MCH Band je česká avantgardní rocková skupina, kterou na počátku 80. let založil zpěvák, kytarista a skladatel Mikoláš Chadima, považovaný za jednu z klíčových postav české alternativní hudební scény. Název skupiny je odvozen od Chadimových iniciál. MCH Band Hudba skupiny je známá svým experimentálním přesahem, mícháním rocku s jazzem a dalšími žánry, často se vyznačuje temným obsahem textů a inovativním zvukem.

Marko Babjuk

Narozen 16.4.1961 v Praze. MUDr., urolog. Publikace v oboru.

Ludmila Baláková

Narozena 1. 3. 1977. Inženýrka, lektorka anglického jazyka a překladatelka.

Luděk Bartoš

Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a také se věnoval živočišné fyziologii při studiu na Přírodovědecké fakultě UK . Založil a dosud vede oddělení etologie v Ústavu živočišné výroby v Praze a současně je profesorem na České zemědělské univerzitě v Praze, kde přednáší etologii. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje čeledi jelenovitých. Je členem České a Slovenské etologické společnosti; Zoologické společnosti a také viceprezidentem Asociace farmových chovů jelenovitých ČR.

Linwood Barclay

Linwood Barclay se narodil ve Spojených státech, ale vyrůstal v Kanadě. Jeho otec byl komerční umělec. Linwood Barclay získal B.A. Hons v angličtině na Trent University v Ontariu. Začal svou kariéru v žurnalistice v Examiner Peterborough v Ontariu. V roce 1981 nastoupil do Toronto Star.

Lesley Bayley

Autor práce o koních.

Kateřina Bártů

Kateřina Bártů je česká scenáristka, spisovatelka a televizní producentka. Profesně se svou sestrou Jitkou Bártů, dvojčetem, tvoří sourozenecké autorské duo zvané Sestry Bártů. Po studiu scenáristiky v Los Angeles začínala jako copywriter v reklamních agenturách BBK a Ogilvy&Mather v Praze. Autorsky spolupracuje na scénářích se svou sestrou Jitkou, se kterou vlastní společnost Twinpower. Od roku 2009 na svých projektech kromě psaní scénářů zastává roli kreativního producenta a showrunnera, zatímco její sestra se věnuje režii. Na svých projektech se podílí jako scenáristka a producentka. Společně se sestrou Jitkou napsala trojdílný román Rodinná pouta. Knihy jsou založené na příbězích postav ze stejnojmenného televizního seriálu.

Josefína Bakošová

Módní návrhářka, autorka ilustrací.

Jiří Bartoň

Jazykovědec, bohemista, práce z oboru českého jazyka.

Jiří Baborovský

Jiří Baborovský byl český fyzikální chemik. Věnoval se studiu kinetiky chemických reakcí. Vystudoval v Lipsku, byl vůbec prvým docentem fyzikální chemie v Českých zemích. Napsal známé učebnice fyzikální chemie Theoretická a fysikální chemie a Úvod do theoretické a fysikální chemie , které měly velký význam v době, kdy byl původní české odborné chemické literatury velký nedostatek. V letech 1914–1915, 1927–1928 a 1936–1937 byl děkanem odboru chemického inženýrství na brněnské technice. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

János Bacsó

Maďarský novinář a spisovatel. Autor publikace o nacistickém Německu.

Jan Bažant

Narozen 2.8.1950 v Písku. Doc., PhDr., CSc., klasický archeolog, práce o antickém, středověkém a renesančním umění.

Jan Balík

Jan Balík je český římskokatolický kněz, generální vikář pražské arcidiecéze. Vystudoval gymnázium a po absolvování dvouleté základní vojenské služby započal v roce 1986 studium teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Poté, co 14. prosince 1991 přijal v z rukou biskupa Jaroslava Škarvady v pražské katedrále kněžské svěcení, působil jako farní vikář ve farnosti u kostela Panny Marie Královny Míru v Praze na Lhotce, kde předtím také vykonával svou jáhenskou službu. V únoru 1992 se stal farářem v pražských Kunraticích. Arcibiskup Vlk ho pověřil vedením diecézního centra pro mládež a vytvořením centra života mládeže. Proto byl ustanoven do Kunratic, kde vybudoval a vedl centrum života mládeže Nazaret. Kromě toho byl od roku 1993 tiskovým mluvčím Sekce pro mládež České biskupské konference. V letech 2001 až 2005 byl ředitelem této sekce. Roku 2005 ustanoven administrátorem farnosti u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Praze-Strašnicích a poté od 1. září 2008 působil jako její farář až do 1. července 2011, kdy se vrátil na místo ředitele Sekce pro mládež ČBK. V této funkci ho k 1. říjnu 2017 dle plánu vystřídal R. D. Kamil Strak, který 12 let působil v pastoraci mládeže v Ostravsko-opavské diecézi. Je autorem celé řady publikací o mládeží a pro mládež. Je znám i jako popularizátor teologie těla sv. Jana Pavla II. Od 30. dubna 2017 je na základě jmenování kardinálem Dominikem Dukou sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě. Na základě nabídky českých a moravských biskupů papežovi Františkovi, aby se Světový den mládeže v roce 2022 konal v Praze a v České republice, se v listopadu 2017 stal moderátorem přípravy kandidatury. Poté, co papež František zvolil jiné kandidátské město, byl od 1. července 2018 jmenován biskupským vikářem pro diakonii. Na podzim 2018 byl papežem Františkem jmenován konzultorem Dikasteria pro laiky, rodinu a život. Od 1. července 2019 byl ke svým úkolům usta...

Jan Báča

Narozen 11. 2. 1899 v Drnovicích, zemřel 13. 11. 1980 v Teplicích. Ředitel továrny Železářský a strojní průmysl v Boskovicích, úředník. Autor kynologických publikací.

James Arthur Baldwin

James Arthur Baldwin byl americký spisovatel, básník, dramatik, esejista a aktivista. Ve svých dílech se intersekcionálně zabýval tématy maskulinity, sexuality, rasy a třídy, přičemž byl také aktivní v celé řadě sociálních hnutí, jakými bylo afroamerické hnutí za občanská práva nebo hnutí za práva gayů. Baldwin se narodil v Harlemu, černošské čtvrti v New Yorku, do jejíhož prostředí je zasaženo mnoho jeho děl. Již od útlého věku se věnoval psaní, do kterého promítal své zkušenosti s rasismem, kterému čelil ve škole i běžném životě. Znechucen americkým přístupem k černochům a snahou rozšířit si obzory mimo afroamerické kulturní prostředí opustil Spojené státy a přestěhoval se do Paříže. Zpět se vrátil koncem 50. let a po boku osobností jako Angela Davis se stal aktivní v celé řadě sociálních hnutí, za což byl také sledován americkou zpravodajskou službou. Místo svého bydliště pak změnil ještě několikrát, než se usadil v Saint-Paul-de-Vence v jižní Francii, kde psal a později také zemřel. Ve sbírka esejů Notes of a Native Son popsal částečně i ze své zkušenosti jakožto homosexuálního černocha z chudinského prostředí propletenost rasových, sexuálních a třídních problémů ve Spojených státech poloviny 20. století. Mezi jeho další známá díla patří Go Tell It on the Mountain , semibiografický román Giovanni's Room zaměřený na homosexuální stránku jeho života v Paříži nebo nedokončený manuskript Remember This House, který byl později použit ve filmovém dokumentu I Am Not Your Negro , pojednávajícího o předních osobnostech afroamerického hnutí za občanská práva, jakými byli Medgar Evers, Malcolm X nebo Martin Luther King. Jeho kniha Kdyby ulice Beale mohla mluvit byla roku 2018 zfilmována ve stejnojmenném oscarovém snímku. James Arthur Baldwin se narodil v roce 1924 jako první z devíti dětí. Nikdy nepozna...

Ivor Baddiel

Britský publicista.

Ivo Barteček

Ivo Barteček je český historik a iberoamerikanista. Po absolutoriu historie a germánské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Humboldtově Univerzitě v Berlíně nastoupil do Orientálního ústavu ČSAV, kde setrval do roku 1990. Postupně vystřídal pracoviště v Historickém ústavu ČSAV, na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a konečně na katedře historie FF UP, kde přednáší doposud. V letech 2003–2010 zastával post děkana FF UP, od roku 2012 do roku 2014 vedl Fakultu logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Odborně se zaměřuje na raně-novověké dějiny Latinské Ameriky a Iberského poloostrova, české/československé kontakty se zeměmi Latinské Ameriky a také na moravskou regionální historii. Působil mj. v Komisi pro dějiny krajanů, Čechů v zahraničí a v oborové akreditační komisi, spolupracoval se Střediskem iberoamerických studií FF UK a Pedagogickou fakultou UP, absolvoval řadu studijních pobytů v zahraničí. Je členem několika vědeckých či redakčních rad a držitelem Stříbrné medaile UP . Působil v redakčních radách časopisů Historický obzor, Folia Historica Bohemica, Ibero-Americana Pragensia, Matice moravská, Prague Papers on History of International Relations. Byl nebo stále je členem vědeckých rad. Byl součástí Českého národního komitétu historiků. Působil ve Vědecké archivní radě Ministerstva vnitra České republiky. Byl také členem Akreditační komise Vlády České republiky. Doposud působí jako spolupracovník střediska Ibero-amerických studií při Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako člen správní rady se angažuje v Československém ústavu zahraničí. Jeho hluboký zájem o výtvarné umění jej přivedl až do představenstva prezidia Asociace starožitníků České republiky. Je podporovatelem a zároveň členem Unie výtvarných umělců Olomoucka. Mezi roky 1997 a 1998 spoluorganizoval expedici do Jižní Ameriky pod názvem Lidé a země na konci druhého tisíci...

Ingeborg Bachmann

Ingeborg Bachmannová byla rakouská spisovatelka, jedna z nejvýznamnějších lyriček a prozaiček německého jazyka po 2. světové válce. Ingeborg Bachmannová se narodila roku 1926 do rodiny učitele. Po dětství v Korutanech studovala od roku 1945 v Innsbrucku, Grazu a Vídni filosofii, germanistiku a psychologii. Studium zakončila roku 1950 kritickou prací o recepci filosofie Martina Heideggera. V té době již publikovala povídky a básně. Tehdy se také seznámila s Paulem Celanem, který byl jejím dlouholetým přítelem. V letech 1951-1953 pracovala jako rozhlasová redaktorka ve Vídni. Roku 1953 získala literární cenu Gruppe 47, s jejímiž představiteli ji spojovala kritika poválečného vývoje a zbrojení. Střídavě žila v Mnichově, Vídni a Berlíně, během intenzivního, byť jen dvouletého vztahu se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem pak v Curychu a Římě. V posledních letech života se prohloubila spisovatelčina závislost na lécích a alkoholu. Zemřela na popáleniny při požáru svého bytu v Římě. Její dílo zahrnuje básně, povídky, libreta, rozhlasové hry, eseje a cyklus Todesarten , z nějž stihla dokončit pouze román Malina . První sloka z básně „Vymezený čas“ ze sbírky Die gestundete Zeit . Celý text básně je zpřístupněn elektronicky v digitalizovaném archivu časopisu Tvar spravovaném Ústavem pro českou literaturu. Kromě toho se na autorčinu počest každoročně v jejím rodném Klagenfurtu uděluje po ní pojmenovaná Cena Ingeborg Bachmannové .

Hans Bauer

Hans Bauer byl německý fotbalista, který reprezentoval Německou spolkovou republiku. Nastupoval především na postu obránce. S německou reprezentací se stal mistrem světa roku 1954, na vítězném šampionátu odehrál dvě utkání ze šesti. V národním týmu působil v letech 1951–1958, za tu dobu v něm odehrál 5 zápasů. V letech 1948–1959 působil v klubu FC Bayern Mnichov. V sezóně 1956/57 s ním vyhrál německý pohár.

Gwen Bailey

Anglická přírodovědkyně specializovaná na chování psů a koček.

Gusta Baricová

Slovenská autorka, překladatelka a editorka literatury pro mládež.

Guillem Balagué

Guillem Balagué je španělský fotbalový novinář, autor knih o sportovcích.

Gerhard F Barner

Německý autor dobrodružných příběhů.

František Balát

Mezi československým ornitology je asi málo tak známých postav, jakou bezesporu byl RNDr. František Balát. Bylo to nejen tím, že téměř po celý život byl ornitologem z povolání, ale predevším tím, že ornitologie byla jeho vášní, kterou Sdílel s mnoha stovkami členů Ceské společnosti ornítologické a především s kroužkovatcli. Také poslední jeho přednáška na aktivu kroužkovatelů na podzim 1991 byla ve výběru tématu bilanci celoživotní kroužkovací činnosti, určenou pro jeho dlouholeté přátele, jakoby v předtuše jejího uzavření. Vůbec poslední přednáška, o ptácích Kuby, na výroční členské schůzi Slovenské ornitologické Společnosti, 14 dní před úderem zrádně choroby, asi symboiizovala Fanovo niterně českoslovenství, které nikdy nerozlišovalo mezi ornitologií českou a slovenskou a přáteli kdekoliv. Narodil se v Hodoníně, kde také Vystudoval gymnázium. Poslední roky Války trávil již jako lesní dělník a ve společnosti dalších dvou generačních druhů, Zdenka Kuxe a Stanislava Svobody, se začal zajímat hlouběji o přírodu. Tato léta a společnost byla asi rozhodující pro jeho život. V r. 1945 odešel do Brna, kde vystudoval zoologii na přírodovědecké fakultě Masarykovy university. Po ukončení doktorátem přírodních věd 1949 absolvoval vojenskou presenční službu v posádkové hudbě v Bratislavě, kde měl možnost uplatnit svoji další vášeň, hru na housle. Po dvou letech nastoupil nakrátko do Zaměstnání V Bratislavě , pak se však stal zaměstnancem Parasitologického ústavu CSAV, dislokovaným v Brně na VŠZ u prof. J. Kratochvíla. Ten pak založil Laboratoř, pozdější Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně, jehož byl dr. Balát prvým pracovníkem. V roce 1960 zde obhájil kandidátskou disertační práci o ptácích Žitného ostrova. Na tomto pracovišti, později změněném na Ústav systematické a ekologické biologie, zůstal dr. Balát až do odchodu do důchodu. Převážná většina členů ČSO je dr. Balát zná zřejmě jako autora terénního určovacího klíče a jako člověk,...

F. M Bartoš

Eva Bartáková

Ilustrátorka, ilustrace ke klasickým pohádkám B. Němcové a K.J. Erbena.

Edward Babák

Edward Babák byl český fyziolog, první rektor Vysoké školy zvěrolékařské a šestý rektor Masarykovy univerzity v Brně. Zabýval se i obecnou biologií a duševním vývojem dětí. Byl synem lékaře. Od 1884 do 1892 studoval na Gymnáziu v Jičíně. Od září 1892 byla ovdovělá matka Marie Babáková se syny Eduardem a Josefem policejně hlášena na Královských Vinohradech. Edward Babák studoval od roku 1893 medicínu a fyziologii na Pražské univerzitě. V roce 1898 se oženil s Marií Věrou Opoleckou . Od téhož roku působil jako odborný asistent Františka Mareše ve Fyziologickém ústavu. V roce 1903 začal vyučovat obecnou fyziologii na Univerzitě Karlově. V roce 1919 byl Babák jmenován řádným profesorem a dne 16. dubna 1923, MVDr. honoris causa. V letech 1919–1921 byl rektorem Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, později děkanem lékařské fakulty a rektorem Masarykovy univerzity v Brně . Zemřel 29. 5. 1926. Po rozloučení s akademickou obcí v Brně 2. 6. 1926 byl převezen do Vokovic u Prahy, kde byl 4. 6. 1926 pohřben. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edward Babák na německé Wikipedii.

Douglas Bader

Sir Douglas Robert Steuart Bader CBE, DSO & Bar, DFC & Bar, byl anglický válečný pilot, který proslul v době bitvy o Británii za druhé světové války, kdy byl též přezdívaný „stíhací eso RAF“. Bylo mu tehdy započteno 20 osobních sestřelů nepřátelského letounu, čtyři sestřely společné, šest pravděpodobných osobních sestřelů a jeden pravděpodobný společný sestřel. 11 nepřátelských strojů navíc poškodil. K jeho mimořádnému věhlasu ve Velké Británii – roku 2002 byl například zvolen 47. největším Britem historie – přispěl i mimořádný osobní příběh, neboť Bader přišel při havárii roku 1931 o obě nohy a jako první známý takto postižený vojenský pilot se vrátil k aktivní službě. Navíc, roku 1941 byl sestřelen nad Francií okupovanou Němci, byl zajat a poslán do zajateckého tábora Colditz. I přes své postižení se několikrát pokusil o útěk, vždy však neúspěšně. Tábor i s Baderem osvobodila až v dubnu 1945 americká armáda. O svém životě napsal knihu Reach for the Sky, která byla i zfilmována. Po válce pracoval v ropném průmyslu a věnoval se charitativní činnosti ve prospěch tělesně postižených.

David Baird

Anglický spisovatel, básník a filosof.

Darren Baker

narodil se v kalifornském San Diegu a sloužil v námořnictvu na ponorce.. Vystudoval klasické a moderní jazyky na univerzitě v Storrsu.Cestoval po Evropě a ve třiceti zavítal i do České republiky, v níž se usadil. Zpočátku psal básně, nyní se zaměřuje na romány a divadelní hry. * Darren Baker je původem z Kalifornie, ale od roku 1992 žije na Moravě, nepříliš daleko od rodného domu Sigmunda Freuda . Darren je autorem Trapasů, humorných fejetonů pohlížejících na život v České republice očima cizince. Trapasy původně vycházely jednou týdně jako novinový sloupek v ostravské Nové Svobodě. Od dubna 2000 do listopadu 2003 psal Darren krátké články zvané Aktuality, v nichž shrnoval dění v České republice v uplynulém měsíci. Darren v současnosti pracuje na publikaci série jazykových knih a audio CD s názvem Zábavná výuka angličtiny. První kniha je určena zejména dětem a obsahuje pět klasických pohádek, které si děti mohou nejen přečíst v obou jazycích, ale také poslechnout v angličtině na přiloženém CD. Více informací získáte na www.klaris.cz.

Daniel Bartko

Bartko pochádzal z Važca. Bol medzinárodne uznávaný odborník v oblasti neurologických vied a dlhoročný prednosta I. Neurologickej kliniky v Bratislave, z ktorej vybudoval jednu z najprestížnejších kliník v republike, uznávanú aj v zahraničí, napísal Martin Bartko. Bol tiež spoluzakladateľom a prvým prezidentom Paneurópskej neurologickej spoločnosti, viceprezidentom World Federation of Neurology, prezidentom European Society for Clinical Neuropharmacology a iných. Za svoju činnosť získal Distinguish Leadership Award, Twentieth Century Achievement Award a International Directory of Distinguish Leadership Award for outstanding Services in Neurosciences and Continuing Education. V pedagogickej činnosti pôsobil ako univerzitný profesor Univerzity Komenského v Bratislave, Trnavskej Univerzity a Katolíckej univerzity v Ružomberku. Ako hosťujúci profesor pôsobil v USA, Nemecku, Taliansku a ďalších krajinách. Publikoval viac ako 430 prác doma i v zahraničí, napísal 20 kníh a učebníc. Je autorom vysokoškolskej učebnice o neurológii. Za jeho činnosť mu prezident v roku 2011 udelil štátne vyznamenanie Rad Ľ. Štúra za mimoriadne zásluhy o rozvoj vedy, výskumu a zdravotníctva v odbore neurológia.

Daniel Barták

Narozen 1973. Mistr ČR v Ultimate Fighting, držitel technického stupně v bojovém umění WingTsun, autor románů.

Dagmar Baloghová

Český klavírista a hudební pedagog, narozen 13. prosince 1929.

Chris Barker

Univerzitní profesor v oblasti médií a kulturních studií.

Chris Barber

Chris Barber byl významný britský jazzový trombonista, kapelník a skladatel, jehož kariéra trvala několik desetiletí od konce 40. let 20. století až do jeho odchodu do důchodu v roce 2019. Barber se narodil 17. dubna 1930 ve Welwyn Garden City v anglickém hrabství Hertfordshire a byl jednou z klíčových postav popularizace jazzové hudby ve Spojeném království. Nejvíce se proslavil jako vedoucí skupiny Chris Barber Jazz Band, která se později stala skupinou Chris Barber Jazz and Blues Band.

Carolyn Bain

Autorka turistických průvodců.

Carla Bardi

Italská autorka kuchařských předpisů.

Blue Balliett

Americká spisovatelka.

Augusto Roa Bastos

Augusto Roa Bastos byl paraguayský spisovatel, představitel tzv. magického realismu, držitel Cervantesovy ceny z roku 1989. Dětství strávil v malé vesnici Iturbe, jež se nachází v oblasti Guairá. Právě sem později umístil děj svých prvních povídek. Studoval gymnázium, ale v patnácti letech z něj utekl a pracoval jako dobrovolný ošetřovatel během války s Bolívií, jež probíhala v letech 1932–1935. Po válce se přihlásil na univerzitu, studoval filologii a filozofii, ale ani tentokrát studia nedokončil a začal se živit jako novinář. Nakonec se stal šéfredaktorem vlivného paraguayského deníku El País. Roku 1945 byl jmenován kulturním atašé v Buenos Aires, ale v roce 1947 se v Paraguayi chopila moci vojenská junta a Bastos musel zůstat v Argentině jako exulant. Politicky se přitom dostal na značně levicové pozice. V Argentině byl neznámým autorem a musel se začít živit všelijakými povoláními, dělal například pošťáka. Časem se ale znovu dostal k novinařině a rovněž začal psát prózu, filmové scénáře a divadelní hry. V roce 1953 vydal svou první knihu El trueno entre las hojas , která obsahovala sedmnáct povídek. Řešil v nich témata, která se ho bolestně dotýkala: politické represe i válku. Zvolil k tomu ovšem styl, který se vymkl z realismu a připomínal mytické narace. To ho zařadilo do tzv. „magického realismu“. Roku 1974 vydal román Yo, el supremo , který pojednává o osobnosti paraguayského diktátora José Gaspara Rodrígueze de Francia z období první poloviny 19. století. Motivem k napsání knihy bylo pozvání Maria Vargase Llosy a Carlose Fuentese k projektu, jehož cílem bylo zpracovat portréty latinskoamerických diktátorů. Projekt nesl ironický název Los padres de la patria . Nakonec se nerealizoval, ale jeho výsledkem se stala alespoň Bastosova kniha, která se stala jednou z jeho nejslavnějších. V Paraguay byla chápana jako kritika režimu paraguayského diktátora Alfre...

Antonín Bartušek

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Antonín Bajaja

Antonín Bajaja je český spisovatel. Narodil se v rodině lékaře. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, poté pracoval v oboru: v letech 1965–1973 jako zootechnik v JZD v Želechovicích nad Dřevnicí, později jako zaměstnanec zemědělské laboratoře. V roce 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 působil v deníku Prostor, později v časopise Týden a souběžně byl redaktorem Svobodné Evropy. V letech 2011 až 2014 byl členem Rady České televize. Od roku 1996 vedl semináře tvůrčího psaní na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je spoluzakladatelem časopisu pro kulturu a společenské dění Zlínského kraje Zvuk a byl také u vzniku pěveckého spolku Wlastenci při Českém centru Mezinárodního PEN klubu. Bajajův román Zvlčení byl přeložen do ruštiny, běloruštiny, bulharštiny, slovinštiny a maďarštiny. Jeho román Na krásné modré Dřevnici vyšel v listopadu 2016 v anglickém překladu jako Burying the Season: Blue Dřevnice Waltz. Překlad pořídil David Short a předmluvu napsal Rajendra Chitnis. Poté byl v roce 2017 vydán i v polštině pod názvem Nad piękną modrą Dřevnicą.

Annie Barrows

Annie Barrows je americká autorka a redaktorka. Vyrůstala v severní Kalifornii, absolvovala Kalifornskou univerzitu v Berkeley, obor dějiny středověku. Rozhodla se pro kariéru redaktora, pracovala např. v Chronicle Books v San Franciscu.

Alžbeta Bátoriová

Adolf Babuška

Práce o automobilech.

Zdzisław Bańkowski

Polský chemik.

Zdeněk P Bažant

Narozen 10. 12. 1937 v Praze. Česko-americký stavební a materiálový inženýr, vynálezce, vědec a vysokoškolský profesor stavebního, environmentálního a strojního inženýrství a vědy o materiálech . Expert v oblasti mechaniky stavebních materiálů a stavebních konstrukcí, též nukleárních betonových konstrukcí. Člen vědeckých společností a institucí, šéfredaktor časopisu „Journal of Engineering Mechanics . Je vnukem rektora ČVUT, stavebního mechanika prof. Zdeňka Bažanta a synem geomechanika prof. Zdeňka Bažanta, ml., .