Výpis všech autorů

Jitka Boučková

Narozena 15.2.1921 v Praze. Teoretička umění, odborná publicistka.

Jindřich František Bobák

Jindřich František Bobák, PaedDr., spisovatel, básník, autor knih Zajíček Strakaté Oušku, Neuvěřitelné dobrodružství cvrčka Jeronýma a jeho kamarádů, Zlaté dno, Proměny lásky a další. Píše již od svých šestnácti let. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a stal se doktorem pedagogiky.

Jarošová Bohdana

Jaroslav Boháč

Narozen 13. 11. 1952 v Praze. Doc. RNDr., Ph.D., DrSc., profesor aplikované a krajinné ekologie na katedře agroekologie, práce z oboru entomologie.

Ivan Boháček

Narozen 1946 v Plzni. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se zabýval molekulovou spektroskopií, autor knih o fyzice a fyzicích, o dějinách chemie.

Hrabal Bohumil

Henry Bordeaux

Henry Bordeaux byl francouzský spisovatel a právník.

Henri Bosco

Henri Bosco byl francouzský spisovatel. V roce 1909 vystudoval Université Grenoble-Alpes, bojoval v první světové válce a získal Croix de guerre. Pracoval jako učitel francouzštiny v Bělehradě, Neapoli a Rabatu, zabýval se také hudbou a klasickou filologií. Dožil se 87 let a podle svého přání byl pohřben v Lourmarinu. Byl představitelem regionální literatury, jeho tvorba je spojena s přírodou jihovýchodní Francie. Nezkrotnou krajinu Camargue a svéráznou mentalitu místních venkovanů popsal ve své nejslavnější knize Měsíční pahorek v dlani. Vedle fantaskní a lyricky laděné prózy se věnoval také poezii a dětské literatuře. Podle jeho předlohy vznikl televizní seriál L'Âne Culotte. V roce 1945 získal Renaudotovu cenu za román Já, Pascal Dérivat . V roce 1953 mu byla udělena Grand prix national des Lettres a v roce 1973 Řád čestné legie. Byl také nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Pocházel z rodiny piemontských přistěhovalců, jeho příbuzným byl svatý Jan Bosco.

Gabrielle Boiselle

Po několika letech, kdy pracovala jako novinářka, se Gabrielle Boiselle vrátila ke svým dvěma prvním láskám: fotografii a koním. Roku 1984 vydala první kalendář s nádhernými fotografiemi arabských koní. Výjimečná umělecká citlivost spolu s dokonalou technikou německou fotografku proslavila: patří dnes k nejuznávanějším světovým umělcům v náročné a velmi mimořádné oblasti fotografie koní.

David Boyle

Anglický novinář, spisovatel a publicista.

David Bodanis

Matematik, fyzik a ekonom. Přednáší historii vědy, jeho publikace jsou popularizací vědy. Americký lékař a spisovatel patří mezi světoznámé popularizátory medicíny. Ve své knize se opírá o nejnovější lékařské poznatky a zveřejňuje v ní fascinující fotografie, pořízené moderní fotografickou technikou, které dovolují nahlížet do kostí, svalů, střev i mozku. Mezi zvlášť povedené patří například rentgenový snímek prsních silikonových implantátů...

Danièle Bour

Francouzská autorka, ilustrátorka knih pro děti.

Daniel J Boorstin

Boorstin se narodil v roce 1914 v Atlantě ve státu Georgia do židovské rodiny. Jeho otec byl právník, kteří se podílel na obraně Lea Franka, židovského dozorce továrny, který byl obviněn ze znásilnění a vraždu dospívající dívky. Lynč Franka v roce 1915 vedl k nárůstu antisemitských nálad v Georgii, a tak se rodina přestěhovala do Tulsa v Oklahomě, kde byl Boorstin vychován. V patnácti letech vystudoval střední školu. Absolvoval s vyznamenáním Harvard, studoval na Balliol College v Oxfordu a získal doktorát na univerzitě v Yale. Byl právníkem a univerzitním profesor na University of Chicago přes 25 let a byl též profesorem na University of Cambridge. Také pracoval jako ředitel Národního muzea historie a technologie v institute of Smithsonian. Boorstin napsal více než 20 knih. Za knihu Američané: demokratická zkušenost obdržel v roce 1974 Pulitzerovu cenu za historii. Boorstin také napsal knihy o objevitelích, tvůrcích a utečencích v podobě trilogie knih, které se snaží zmapovat vědeckou, uměleckou a filozofickou historii lidstva.

Cornelis Boogerd

Cornelis L. Boogerd se narodil roku 1952 v Hilversumu v Nizozemsku, kde v Driebergenu vystudoval sociální vysokou školu. Jako koordinátor nadace Helias Holandsko se od ledna 1990 podílí na rozvoji waldorfské pedagogiky v Česku a na Slovensku, organizuje řadu orientačních kurzů a zprostředkovává partnerství a výměnu zkušeností s waldorfskými školami v Česku, na Slovensku a v Nizozemsku. Spolu s Wolfgangem Sassmannshausenem založil v roce 1992 tříletý vzdělávací seminář pro waldorfské mateřské školy v Česku, který vedl až do roku 1999, kdy založil nový pokračující seminář pro absolventky základního studia. Některé výsledky této desetileté práce jsou obsahem knihy Éterné tělo jako pedagogický nástroj. V roce 1995 založil vzdělávací seminář pro učitele waldorfských základních a mateřských škol na Slovensku, ve kterém od roku 1997 spolupracuje s Univerzitou Jana Amose Komenského v Bratislavě. V letech 2000-2005 zastával funkci mentora pro první slovenskou waldorfskou základní školu a mateřskou školu v Bratislavě. V Česku pomáhá rozvíjet waldorfská mateřská centra a od roku 1999 organizuje semináře pro maminky s malými dětmi a pro vedoucí mateřských center. S nakladatelstvím Fabula připravuje překlady literatury o výchově malých dětí. V Nizozemsku podporuje od roku 2006 také arabsko-židovskou waldorfskou mateřskou školu Ein Bustan v Izraeli. Cornelis Boogerd je autor desítky publikací a článků o pedagogice a sociálních otázkách v Nizozemsku, Německu, Švýcarsku, Velké Británii, Izraeli, v Česku a na Slovensku.

Bohuslav Borovička

Narozen 1950. Novinář, redaktor deníku Právo, publicistika z jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Balkánu, též se zabývá problematikou cestovního ruchu.

Blanka Bohdanová

Blanka Bohdanová je česká herečka, malířka a výtvarnice, divadelní pedagožka, členka činohry Národního divadla v Praze, nositelka Ceny Thálie, držitelka cen Františka Filipovského za dabing. V Národním divadle v Praze si v průběhu 50 let zahrála přes 80 rolí. Už od svého dětství hrála divadlo a toužila také po výtvarném studiu na keramické škole, nicméně z důvodů rodičovských obav v průběhu druhé světové války vystudovala plzeňskou Obchodní akademii. Po válce odešla studovat na brněnskou JAMU. Po jejím absolutoriu v roce 1951 své první divadelní angažmá strávila v oblastním východočeském divadle v Pardubicích , poté přesídlila do Prahy, kde hrála nejprve v Městských divadlech pražských a později v Divadle E. F. Buriana. V letech 1966–2010 byla členkou Činohry Národního divadla v Praze. Herectví také vyučovala na pražské konzervatoři. V roce 1985 obdržela titul zasloužilá umělkyně. Věnuje se též malířství a grafice, své práce pravidelně vystavovala nejen na mnoha místech České republiky, ale i v zahraničí.

Blanka Bobotová

Narozena 23. 2. 1974 v Hodoníně. Autorka prací z oblasti rozvoje osobnosti, odstranění stresu, negativních pocitů a představ.

Ben Bova

Benjamin William Bova byl americký spisovatel science fiction. Ve svém rodném městě se také v roce 1953 oženil s Rose Cucinottou a v roce 1954 získal bakalářský titul z žurnalistiky na Tempel University. Patnáct let pracoval v leteckém průmyslu. Již v této době začal psát SF: první knihou byla The Star Conquerors v roce 1959, jeho první povídka A Long Way Back se objevila v roce 1960. Od roku 1971 do roku 1978 byl editorem časopisu Analog Science Fiction, během této doby získal šestkrát cenu Hugo pro nejlepšího profesionálního editora. Poté přešel do časopisu Omni, kde zůstal až do roku 1982. Vyučoval sci-fi na Harvardu a přednášel v newyorském Haydenově planetáriu. Bova psal o technice pro projekt Vanguard a byl marketingovým manažerem Avco Everett Research Laboratory, kde se setkal s mnoha špičkovými vědci v oborech laserů, umělých srdcí a dalších pokročilých technologií. Je emeritním prezidentem Národní vesmírné společnosti a byl prezidentem SFWA . Planety The Asteroid Wars

Bedřich Bouček

Bedřich Bouček, narozen 30. 8. 1904 v Praze, zemřel 5. 6. 1975 v Praze, byl český geolog, paleontolog a pedagog, přední znalec fauny českých starších prvohor, přírodovědec. Jako středoškolský profesor působil na reálném gymnáziu v Litomyšli a v Praze. Pak profesor na pedagogické fakultě všeobecné paleontologie. Vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického a odborný publicista. Narodil se 30. srpna 1904 v Praze. Jeho otec, soudní úředník, ho vedl k zájmu o přírodu. Jako gymnazista se seznámil s Janem Kolihou z Národního muzea, Jiřím Šufem, Celdou Kloučkem a dalšími paleontology. Od roku 1923 studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy u Jaroslava Pernera. Svůj hlavní zájem věnoval paleontologii a geologii. Začal vědecky pracovat a publikovat, zejména o českém ordoviku. V roce 1928 získal titul RNDr.za studii o paleozoických láčkovcích rodu Conularia. Krátce byl pomocným asistentem v Národním muzeu a na Univerzitě Karlově. V letech 1933–1947 učil na středních školách v Litomyšli a Praze. Roku 1934 se na Univerzitě Karlově habilitoval pro obor zoopaleontologie prací o silurských graptolitech. Ke geologii přivedl syna pražských německých přátel Heinricha Karla Erbena . Po válce Erben jako významný paleontolog ve Spolkové republice Německa a činitel Mezinárodní unie geologických věd podporoval uplatnění výsledků českých vědců. Od roku 1947 byl profesorem geologie na nové Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, po její přeměně roku 1952 na Vysokou školu pedagogickou vedoucím katedry geografie a geologie. V letech 1959–1961 působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1961 v Geologickém ústavu ČSAV. Roku 1956 získal titul DrSc. Po období stagnace po smrti Joachima Barranda oživil výzkum spodního paleozoika v geologické jednotce Barrandienu mezi Plzní a Brandýsem nad Labem. Studoval zejména ordovik a silur a faunu graptolitů. (Graptoliti, vy...

Antonín Borovička

Narozen 4. listopadu 1895 - zemřel 3. prosince 1968 Český kapelník a skladatel.

A. P. van de Bovenkamp

Nizozemský spoluautor monografie o nacistickém Berlíně .

Yvonne Bolten

Spisovatelka, literatura s milostnou tematikou.

Viera Bombová

Slovenská grafička, ilustrátorka a malířka.

Vendula Borůvková

Vystudovala střední knihovnickou školu, poté činoherní dramaturgii na brněnské JAMU. Působila jako dramaturgyně například v HaDivadle či v Divadle v 7 a půl. Pro tyto scény také připravila několik původních her. V současné době se věnuje literatuře pro děti a tvorbě larpů. Adaptaci její pohádky Medvěd Čokoláda uvedl Český rozhlas. Pracuje jako šéfredaktorka časopisu Otazníky historie. Má dvě děti — dvouletou Venuši a čtyřletého Tadeáše.

Václav Borovan

Václav Borovan je členem historické sekce Svazu letců CR.Pilotem se stal v roce 1938 po ukončení výcviku v rámci akce 1000 pilotů na obranu republiky.V červenci 1939 se neúspěšně pokusil o ilegální přechod hranic.Za německé okupace byl účastníkem domáciho odboje.Po válce se stal členem předsednictva odbojového Svazu letců a jednim z pilotů Velitelství letectva v Praze-Ruzyni.Roku 1951 byl jako politický nespolehlivý byl zbaven pilotníko diplomu a při prověrkách propuštěn ze zaměstnáni v čs ústavu práce.Pracoval ve stavebnictví,později překládal technickou literaturu a vyučoval jazyky.

V Bomberovičová

Tomáš Boukal

PhDr. Tomáš Boukal, Ph.D. pracuje na katedře sociálních věd Univerzity Pardubice. 2002–2007: doktorandské studium na Ústavu etnologie FF UK 1997–2002: magisterské studium na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1991–1995: Dvořákovo gymnázium, Kralupy nad Vltavou

Tomáš Borec

Tomáš Borec je slovenský advokát. Od roku 2010 je předsedou Slovenské advokátní komory. V letech 2012–2016 byl slovenským ministrem spravedlnosti. V roce 1989 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1990 získal tamtéž titul JUDr. V letech 1990–1993 byl advokátním koncipientem, od roku 1993 působí jako advokát. Je také rozhodcem, od roku 2001 u Rozhodcovského súdu Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory a od roku 2005 rozhodcem ve věcech doménových sporů u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. V letech 2012–2016 byl jako nestraník ministrem spravedlnosti SR v druhé vládě Roberta Fica.

The Beach Boys

The Beach Boys je kultovní americká rocková skupina, která vznikla v roce 1961 v kalifornském Hawthornu. Původní sestavu skupiny tvořili bratři Brian, Dennis a Carl Wilsonovi, jejich bratranec Mike Love a přítel Al Jardine. Popularitu si získali díky těsné vokální harmonii a textům odrážejícím kulturu mládeže jižní Kalifornie, která se vyznačovala surfováním, auty a romantikou. The Beach Boys ' Jejich raná hudba měla kořeny v žánru surf rocku, debutové album "Surfin' Safari" vyšlo v roce 1962. Rychle se stali symbolem tehdy populární surfové hudební mánie.

Tereza Boehmová

Tereza Boehmová vystudovala žurnalistiku a Masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvovala stáž v Lidových novinách, pracovala pro českou redakci BBC a byla výkonnou ředitelkou Fóra žen. Rok žila v USA, kde studovala Women Studies na University of Washington v Seattlu. V roce 2003 nastoupila do MF DNES jako editorka rubriky Názory. Během mateřské dovolené s dcerou Annou publikovala fejetony v různých časopisech a začala psát blogy na adrese http://boehmova.blog.idnes.cz. V soutěži o bloggera roku 2007 se umístila na 3. místě. V roce 2008 se stala administrátorkou blogu iDNES.cz a od dubna 2009 pracovala jako koordinátorka vzdělávacích projektů Mladé fronty Dnes a iDNES.cz. 16.října 2009 ji vyšla první kniha fejetonů o mateřství s názvem Matka z cukru a oceli s předmluvou známé spisovatelky Ivy Pekárkové a kresbami karikaturisty a kreslíře komiksů Štěpána Mareše. Kniha se dočkala dvou dotisků. V roce 2010 se Tereze Boehmové narodila druhá dcera Emma a zároveň dokončila druhou knihu. Tentokrát pohádky pro děti s názvem Zajíček Zlobílek, hluchý drak, natahovací Mařenka a jiné pohádkové příběhy. Kniha s ilustracemi Radka Mikuláše vyšla na konci října 2010 u nakladatelství Computer Press. Knihu pokřtili: moderátor Václav Moravec, spisovatel Jan Jandourek, novinářka Barbora Osvaldová, ilustrátor Radek Mikuláš a hudebník Patrik Banga. Tereza Boehmová na sebe znovu upozornila článkem "Špindl, Špindl velkej švindl… Nejezděme tam, kde nás drze obírají!", který vyšel v lednu 2014 a vyvolal velmi potřebnou diskusi na téma hoteliérství, pohostinství a kvalita lyžařských center v Česku. Text, který převzala i tištěná MF DNES, má nyní přes 159 000 přečtení. Další výrazný, tentokrát antirasistický text "O rasismu a antisemitismu v Česku aneb když se zrůdy baví...." rozvířil poměrně klidné vody facebooku a blogu iDNES.cz a má téměř 250 000 přečtení. Na základě vlny odporu se na základě textu podařilo "rasistickou" stránku zrušit. V současné době se...

Susanne Bodensteiner

Německá autorka knih kuchařských receptů.

Stephen Booth

Stephen Booth věřil, že zůstane žurnalistou až do konce života. To by ale nepřišly na svět jeho skvělé detektivky… Autor začal svou kariéru novináře ještě ve školním časopise. Vystudoval Birminghamskou polytechnickou, pak zkusil v Manchesteru pedagogiku, ale po krátké praxi na střední škole si to rychle rozmyslel. Vrátil se k žurnalistice a pracoval a přispíval do široké řady různých magazínů a novin. Byl editor, poradce, redaktor i tajemník, to vše celkem 25 let. Vždy ho však přitahovaly kriminální příběhy, a průlom v jeho životě nastal roku 1999, kdy poslal do soutěže svou detektivku a vyhrál první cenu. Roku 2001 pustil novinařinu k vodě a od té doby píše už jen své detektivní romány, které mu vynesly mnohá ocenění. Jeho knihy se odehrávají ve venkovském prostředí Peak Districtu, mají zvláštní tíživou atmosféru a získávají si čím dál víc čtenářů po celém světě. Hlavními postavami zatím sedmidílné série jsou policejní detektivové Ben Cooper a Diane Freyová. Autor je kromě literární scény znám také v oblasti chovatelství – konkrétně koz. Nejenže tři tato zvířata vlastní, ale je také předsedou mnoha klubů, porotcem na výstavách a autorem faktografické publikace o svém oblíbeném plemeni, toggenburgských kozách. Nyní žije se svou ženou v Nottinghamshire s kozami a kočkami, na podzim 2007 mu vyjde v pořadí už osmá kniha, a stále pracuje na dalších…

Stanislav Bouška

Příručka pro lakýrníka a natěrače.

Stanislav Bohadlo

Stanislav Bohadlo je český muzikolog, profesor Univerzity Hradec Králové a organizátor hudebního života. Po studiích na náchodském gymnáziu absolvolval na brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně obory historie a hudební věda. V letech 1981–1983 si dále doplnil vzdělání postgraduálním kursem hudební teorie na pražské HAMU u hudebního skladatele a teoretika Karla Risingera. Současně pracoval jako dramaturg Symfonického orchestru Hradec Králové , 1985–1990 pak vedl soubor historického folkloru Trumšajt. V 80. a 90. letech se zúčastnil několika významných stipendijních či badatelských pobytů v Itálii, Německu či Rakousku. Roku 1995 získal titul kandidáta věd o umění . Již od roku 1979 vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1998–1999 vyučoval jako Fulbright Scholar-in-Residence na McCook Community College v americké Nebrasce. Roku 2008 byl jmenován docentem, 2015 pak profesorem. Věnuje se také bohaté popularizační a organizační činnosti. Jeho nejvýznamnějším projektem je festival Theatrum Kuks založený v roce 2002 spolu s divadelním souborem Geisslers Hofcomoedianten. Za něj získal Poctu festivalu …příští vlna/next wave… za producentský čin roku a Cenu poroty Europa Nostra .

Sergij Oleksandrovyč Borzenko

Ukrajinský spisovatel.

Sergej Nikolajevič Bojev

Kazašský veterinární lékař, helmintolog, specialista na parazitologii, vysokoškolský profesor. Publikace z oboru.

Ruth Bondy

Ruth Bondyová byla izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu. Vlastní tvorbu psala hebrejsky i česky, do hebrejštiny přeložila celkem přes čtyřicet českých knih, několik jejích hebrejských knih bylo přeloženo do češtiny. Narodila se v Praze jako dcera Josefa a Františky Bondyových. V roce 1939 se zapojila do sionistického hnutí mladých pod vedením Jakoba Edelsteina. Za války prošla koncentračním táborem Terezín a v Osvětimi Terezínským rodinným táborem. V červnu 1944 byla Ruth Bondyová převezena z Osvětimi na odklízení trosek v německém Hamburku, kde onemocněla tyfem. Konec války ji zastihl v Bergen-Belsenu. Po válce si našla práci u agentury United Press jako překladatelka z angličtiny. V roce 1948 se přihlásila do československé brigády na pomoc Izraeli. Do Izraele odjela na konci roku 1948, do Jaffy dorazila 31. prosince 1948. Byla dvakrát vdaná, poprvé za JUDr. Honzu Dov Barneye ; podruhé se provdala roku 1954 za novináře Raphaela Bashana – Blumensteina , s nímž měla dceru Tal Bashan, která se stala rovněž novinářkou. Žila ve městě Ramat Gan v Tel Avivské aglomeraci. V Izraeli je více známá jako novinářka, která měla v páteční příloze jednoho z nejčtenějších deníků Davar svoji pravidelnou rubriku. Ruth Bondy za svou práci novinářky dostala v Izraeli několik vyznamenání, byla první ženou – novinářkou, které byla udělena v Izraeli prestižní Sokolovova cena. Do hebrejštiny přeložila knihy Karla Čapka, nebo Zahradníkův rok bratří Čapků, Bohumila Hrabala, Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, knihy raného Milana Kundery, Arnošta Lustiga, také Hovory s Janem Masarykem, Život s hvězdou Jiřího Weila, nebo Fimfárum Jana Wericha. Je pohřbena v Givat Haim – Ihud, HaSharon, Center District....

Roger Borniche

Roger Borniche v úvodu ke své prvotině — Povídce o policajtovi — říká, že po memoárech gangsterů, vrahů a darebáků nejrůznějšího ražení přichází on s memoáry z druhé strany lana. Neboť Roger Borniche vskutku býval policistou, který — jak se sám stylizuje — jako by do sešněrované policejní mašinérie jen zabloudil z odporu k podvodníkům a životním nepoctivcům. Narodil se v departementu Oise roku 1919. V mládí se živil jako kabaretní zpěvák, poté se stal dozorcem v jednom obchodním domě. Ke konci války úspěšně prošel konkursem na místo policejního inspektora a byl přidělen k pařížské kriminálce, kde působil v letech 1944—1956. Přestože jako literární postava neustále marně čeká na postup, skutečný Roger Borniche byl povýšen do hodnosti vrchního inspektora roku 1950. A nejen to. „Zneuznaný bolestínsky inspektor" byl v policejních službách dokonce dvakrát vyznamenán — medailí Za hrdinské činy a Čestnou medailí. Když roku 1956 od policie odchází, propůjčí mu ministr vnitra titul čestného člena policejního sboru a ředitel kriminální policie spolu s komisařem Chenevièrem prohlásí: „...Borniche je výjimečně nadaný kriminalista, který sám řešil a vyřešil největší poválečné případy. Má své povolání v krvi a lze mu svěřit i ta nejožehavější vyšetřování ..." A Borniche, snad opravdu proto, že „má své povolání v krvi“, si vzápětí pořídí soukromou detektivní kancelář a hodlá se v ní vyvarovat nedůstojných praktik, které ho vyhnaly od policie. Přibližně v téže době začal krůček po krůčku pronikat do literatury. Nejprve přispíval do různých časopisů: Histoire, Le Crapouillot , Encyclopédie du crime i do s...

Rocio Bonilla

Španělská výtvarnice, ilustrátorka, kreslířka a fotografka.

Ricarda Böhme

Německá koordinátorka kulturních projektů, spoluautorka publikace vydané ke 130. výročí Divadla F. X. Šaldy.

Pávková Bohdana

Pavel Bošek

Pavel Bošek byl český herec, dramatik, publicista, divadelní organizátor a spisovatel. Jednalo se o blízkého spolupracovníka divadelníka a spisovatele Ivana Vyskočila. Pavel Bošek vystudoval v letech 1950–1954 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v letech 1960–1962 absolvoval nástavbové studium estetiky na Filosofické fakultě. Pracoval na ministerstvu kultury a do roku 1963 jako dramaturg Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Roku 1963 se stal redaktorem časopisů Repertoár malé scény a Ochotnické divadlo . Spolupráce s Ivanem Vyskočilem a jeho Nedivadlem se datuje od roku 1964, kdy působil jako divadelní autor a příležitostný herec v pražských divadlech malých forem . Zahrál si také několik drobnějších filmových rolí a byl spoluzakladatelem a pravidelným lektorem řady festivalů netradičního amatérského divadla . Od roku 1977 působil také jako lektor Lidové konzervatoře v oblasti malých jevištních forem. Jezdil na chalupu v Borové u Poličky. Jako spisovatel debutoval roku 1961 v měsíčníku Plamen povídkou Ogarská dolina a dále publikoval v časopisech Ochotnické divadlo, Repertoár malé scény, Host do domu, Kulturní tvorba, Tvář, Literární noviny a další. Svými povídkami, causeriemi a hrami se stal společně s Ivanem Vyskočilem klíčovou postavou tzv. text-appealů, specifické varianty autorského literárního kabaretu.

Paul Bonnecarrère

Francouzský spisovatel a novivář.Byl dobrovolníkem v pluku výsadkářů.Po válce se stal válečným dopisovatelem z Indočíny.Napsal také dvě knihy o Cizinecké legii : Krveprolití a Krutá válka.

Oliver Bowden

Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....

Nikolaj Bojev

Bulharský autor publikace o ptácích.

Miroslav Bouček

Práce o dějinách komunismu.

Miloš Božek

Doc., RNDr., CSc., slovenský matematik, práce z oboru.

Milan Borovička

Narozen 1921. Spis o Valašském Meziříčí.

Max von Boehn

Německý spisovatel, kulturní historik, autor publikací z oblasti dějin tance, módy a umění.

Mary Bowen

Markus Bollinger

Studoval botaniku, zoologii a zeměpis na Univerzitě v Bernu a promoval v Ústavu pro systematickou botaniku Univerzity v Mnichově. Okruhy jeho přírodovědných prací zahrnují systematiku, evoluci a ekologii semenných rostlin.

Mark Bowden

Americký spisovatel, editor a reportér.

Manfred Böckl

Německý spisovatel, autor románů, povídek a knih pro mládež.

Ludmila Böhmová

Narozena 27. 7. 1955. Mgr., spoluzakladatelka obecně prospěšné společnosti SIRIRI, která se ve Středoafrické republice věnuje podpoře vzdělávání.

Louis Borgenicht

Americký lékař, pediatr, spoluautor publikace rad při péči o malé děti.

Libuše Bohuslavová

Narozena 10.7.1957. Autorka jazykových učebnic angličtiny pro různé obory.

Lev Borský

Lev Borský, zvaný také Leo Bondy byl český novinář a politik. V letech 1908 – 1914 hlavním ideologem a mluvčím Státoprávní pokrokové strany. Zúčastnil se domácího i zahraničního odboje, mezi lety 1918 – 1920 působil jako první československý velvyslanec v Itálii. V letech 1921 – 1939 publikoval zahraničně-politické komentáře a úvodníky v deníku Národní politika. Borský je autorem monografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie  nebo například pojednání Vůdcové lidstva a jeho svůdci a dalších textů. V druhé zmiňované knize nastiňuje svou biosofii , spenglerovskou nauku o vzestupu a pádu civilizací, kde předvídá brzký demografický kolaps Evropy. Příčiny úpadku společnosti nachází v jejím celkovém stárnutí, v blahobytu a kulturnosti, což se projevuje ve ztrátě víry a vůle k životu, v úbytku porodnosti, v měkkosti a mentální slabosti. Tvrdí, že staré národy jsou kulturní, rozumné a mírumilovné. Biopolitika vycházející z biosofie má bránit stárnutí národa a udržovat jeho mužnost. Biopolitika musí omezovat rozvoj kultury, sociálních vymožeností a emancipace žen, zabránit vylidňování venkova. Klíčový význam má zdravé, mužné náboženství, početné rodiny, vojenský duch státu, udržení kultury a techniky v „mužných formách“ a zejména omlazování národů příslušníky mladších, kulturně kompatibilních etnik. V letech 1939 až 1942 žil v ústraní nejprve v Rosicích u Chrudimi a posléze v Slatiňatech. V roce 1942 byl deportován do Koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi, kde zemřel. Neznámo kde zmizela jeho písemná pozůstalost a obsáhlá sbírka dokumentů k prvnímu odboji.

Leonid Borisov

Lenka Bobková

Lenka Bobková je česká historička působící na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se především na dějiny vedlejších zemí Koruny české ve 14.–16. století. Zabývá se také regionálními dějinami severních Čech a vládou Jana Lucemburského a Karla IV. Po studiu na střední škole v Liberci absolvovala studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Diplomovou práci na téma České državy v Horní Falci za vlády Karla IV. vypracovala pod vedením Františka Kavky a obhájila ji v roce 1970. Po studiu pracovala jako středoškolská učitelka a od roku 1973 byla zaměstnána jako odborná pracovnice v oblastní galerii v Liberci. V roce 1974 získala titul PhDr. a od roku 1979 pracovala jako odborná asistentka na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. V roce 1991 dokončila aspiranturu obhajobou práce Územní politika prvých Lucemburků na českém trůně a získala titul CSc. V roce 1991 byla také zvolena proděkankou Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně . V roce 1992 se habilitovala v oboru československé dějiny. Od roku 1993 pracuje v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň v letech 1999–2003 působila také jako vědecká pracovnice Historického ústavu AV ČR. V roce 2005 byla jmenována profesorkou českých a československých dějin. V letech 2000–2007 působila jako zástupkyně ředitele Ústavu českých dějin FF UK, v letech 2010–2016 pak jako vedoucí Semináře středověkých dějin téhož ústavu. V roce 2009 obdržela čestný doktorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 2009–2016 zastávala také pozici předsedkyně redakční rady časopisu Historie – Otázky – Problémy, který vydává Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Laurent Botti

Laurent Botti – vlastním jménem Lawrence Talbot je francouzský spisovatel. Narodil v roce 1968 v Dijonu a své dětství strávil mezi Francii a Marokem, kde žije jeho dědeček, známý malíř. Vystudoval práva a žurnalistiku v Montpellier, po studiích vystřídal několik míst ve vydavatelstvích a různých novinách. Protože měl již od dětství příchylnost ke knihám plným napětí a hrůzy, byl jen krůček k rozhodnutí napsat vlastní román. Roku 1998 vychází jeho první román Pleine Brume a po jeho úspěchu následují další romány – celkem v rozmezí cca 10 let 5 románů, které se setkaly jak se zájmem čtenářů, tak byly kladně hodnoceny kritikou. Žánrově se pohybuje v oblasti thrilleru, jeho knihy jsou plné neopakovatelné atmosféry, jsou originální a zajímavé a i když to sám nerad slyší, je často srovnáván s Kingem